{"id":20057,"date":"2008-03-15T02:30:00","date_gmt":"2008-03-15T01:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20015"},"modified":"2008-03-15T02:30:00","modified_gmt":"2008-03-15T01:30:00","slug":"gone-with-the-sin-31","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/15\/gone-with-the-sin-31\/","title":{"rendered":"Gone with the sin 31."},"content":{"rendered":"
** Bill **<\/div>\n
P\u0159es zata\u017een\u00e9 rolety do pokoje prosv\u00edtalo jen pram\u00e1lo mihotav\u00e9ho sv\u011btla, pomalu se k n\u00e1m vkr\u00e1dal ve\u010der a dny byly st\u00e1le temn\u011bj\u0161\u00ed, to s p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edm podzimem. V duchu jsem se musel soucitn\u011b u\u0161kl\u00edbnout nad ironi\u00ed, kter\u00e1 se mi neslu\u0161n\u011b vysm\u00edvala do d\u011btsk\u00e9ho obli\u010deje. Kdybych si p\u0159ed t\u00fddnem nebo snad dv\u011bma, m\u011bl p\u0159edstavit mou prvn\u00ed zcela svobodnou noc bez rodi\u010d\u016f, ani ta nejhor\u0161\u00ed varianta ze v\u0161ech, by nem\u011bla tohle zn\u011bn\u00ed. V hlav\u011b jsem se sna\u017eil set\u0159\u00eddit pobl\u00e1zn\u011bn\u00e9 my\u0161lenky, kter\u00e9 samy a bez ptan\u00ed st\u00e1le \u010dast\u011bji zal\u00e9taly k m\u00e9mu bratrovi.<\/div>\n
Ne, necht\u011bl jsem na n\u011bj myslet, ve vzpom\u00ednk\u00e1ch na n\u011bj se ve mn\u011b m\u00edsily pocity neukojen\u00e9ho vzteku a t\u00e9 nej\u010dist\u0161\u00ed n\u011bhy, takov\u00e9, jakou jsem nikdy k nikomu nepoc\u00edtil, snad ani k sob\u011b samotn\u00e9mu. Nev\u011bdomky jsem si vy\u010d\u00edtal, \u017ee jsem d\u0159\u00edv nepost\u0159ehl zjihl\u00e9 Gustavovy pohledy, kter\u00fdmi doslova hladil zran\u011bn\u00e9ho bratra, p\u0159ich\u00e1z\u00edm o n\u011bj, v\u00edm to. Jen jedny, st\u00e1le trochu zaslepen\u00e9 o\u010di, nevid\u011bly, \u017ee ten druh\u00fd miluje, byl jsem si t\u00e9m\u011b\u0159 jist, \u017ee se do n\u011bj Gustav zamiloval. Bratr na m\u011b ulp\u00edval zbytky \u010dehosi, co mo\u017en\u00e1 b\u00fdvala l\u00e1ska, ale a\u010d bych v koutku du\u0161e mo\u017en\u00e1 cht\u011bl, tak siln\u00fd a zvrhl\u00fd cit jsem op\u011btovat nedok\u00e1zal.<\/div>\n
D\u0159\u00edv, nebo pozd\u011bji bratr pochop\u00ed, jak nesmysln\u011b investoval sv\u00e9 nejhlub\u0161\u00ed city, a vzpom\u00ednky na m\u011b odfoukne jako list\u00ed posledn\u00ed podzimn\u00ed v\u011bt\u0159\u00edk, za\u010dne zlehounka sn\u011b\u017eit a starou l\u00e1sku nahrad\u00ed nov\u00e1 a j\u00e1 budu st\u00e1le stejn\u011b ne\u010dinn\u011b p\u0159ihl\u00ed\u017eet a trp\u011bt. Ano trp\u011bt. Sna\u017eil jsem se namluvit s\u00e1m sob\u011b, \u017ee mi jeho z\u00e1jem nikdy nelichotil, ale byla to jedna velk\u00e1 le\u017e. Jist\u011b, \u017ee jsem si n\u011bkde v podv\u011bdom\u00ed uv\u011bdomoval, jak se m\u011bn\u00ed, jak kr\u00e1sn\u00fdm najednou je, ale z\u00e1rove\u0148 jsem se dusil pocity vzteku a z\u00e1visti. To j\u00e1 jsem se m\u011bl h\u0159\u00e1t na vyslun\u00ed z\u00e1jmu a obdivu, pro n\u011bj po m\u00e9m boku m\u00edsto nebylo. A nikdy nebude \u2026<\/div>\n
C\u00edtil jsem se pr\u00e1zdn\u00fd a nen\u00e1vid\u011bl se za svou slabost, za to, \u017ee nem\u00e1m s\u00edlu bojovat o jeho bratrskou l\u00e1sku, \u017ee mi za to v m\u00e9m mizern\u00e9m srdci vlastn\u011b nestoj\u00ed.<\/div>\n
„Vypr\u0161el Ti stanoven\u00fd limit Bille, copak nezn\u00e1\u0161 pravidla Kris Krosu? Mus\u00ed\u0161 hr\u00e1t, jinak jsi prohr\u00e1l.“ Georg\u016fv hlas ke mn\u011b dol\u00e9hal z nekone\u010dn\u00e9 d\u00e1lky, m\u00edjel mne, sem tam se o mne jen zlehounka ot\u0159el.<\/div>\n
„Tom? Ale no tak! M\u00e1m Ti p\u0159e\u010d\u00edst pravidla? Vlastn\u00ed jm\u00e9na se nesm\u00ed pou\u017e\u00edvat, vn\u00edm\u00e1\u0161 m\u011b v\u016fbec?“ Ano prohr\u00e1l jsem \u2026<\/em><\/div>\n
** Tom **<\/div>\n
Pohodln\u011b jsem se posadil na prostornou pohovku a hlavu si podep\u0159el mal\u00fdm buclat\u00fdm pol\u0161t\u00e1\u0159em z prachov\u00e9ho pe\u0159\u00ed. Gustavovi se po t\u0159et\u00edm marn\u00e9m pokusu kone\u010dn\u011b poda\u0159ilo zapnout zpo\u010d\u00e1tku trochu protestuj\u00edc\u00ed dom\u00e1c\u00ed kino a pomalu se rozb\u011bhly \u00favodn\u00ed titulky filmu. Labu\u017enicky jsem si vychutn\u00e1val lehce solen\u00fd m\u00e1slov\u00fd popcorn, mal\u00e9 kous\u00ed\u010dky mi neust\u00e1le zal\u00e9zaly mezi zuby, odkud jsem se je sna\u017eit vydolovat \u0161pi\u010dkou jazyka, ale bez \u00fasp\u011bchu. A\u010dkoliv jsem se sna\u017eil v\u011bnovat filmu, neust\u00e1le jsem na sob\u011b c\u00edtil jeho zvl\u00e1\u0161tn\u011b zaduman\u00fd pohled.<\/div>\n
„Copak se d\u011bje?“ Obo\u010d\u00ed sto\u010den\u00e9 do oblou\u010dku napov\u00eddalo, \u017ee ani zdaleka netu\u0161\u00edm, na co Gustav mysl\u00ed a o to v\u00edc m\u011b p\u0159ekvapila klidn\u011b polo\u017een\u00e1 ot\u00e1zka.<\/div>\n
„Tohle Ti ud\u011blal Bill?“ Jeho t\u0159esouc\u00ed se prst pomalu sj\u00ed\u017ed\u011bl po rance na krku, kter\u00e1 st\u00e1le trochu po\u0161tipovala. Matn\u011b jsem se zachv\u011bl pod t\u00edm sotva znateln\u00fdm dotekem, nech\u00e1pal jsem, co se ve mn\u011b zm\u011bnilo. Opatrn\u011b jsem k\u00fdvl k souhlasu, Gustavovy jindy tmav\u00e9 o\u010di dostaly snad je\u0161t\u011b hlub\u0161\u00ed odst\u00edn, skoro jsem se ho d\u011bsil.<\/div>\n
„Za\u010d\u00edn\u00e1m ho nen\u00e1vid\u011bt Tome a \u0159\u00edk\u00e1m Ti to up\u0159\u00edmn\u011b, pro\u010d tohle d\u011bl\u00e1? Ubo\u017e\u00e1k!“ Sna\u017eil jsem se ho uklidnit dlan\u00ed lehce polo\u017eenou na jeho lokti.<\/div>\n
„J\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee si za\u010d\u00edn\u00e1 uv\u011bdomovat, \u017ee to co ud\u011blal byla chyba. Domluvili jsme se, \u017ee se o n\u00e1pravu pokus\u00edme spole\u010dn\u011b, je to jedin\u00e1 mo\u017en\u00e1 cesta. Kdy\u017e jsi mi ned\u00e1vno \u0159ekl, \u017ee m\u00e1 l\u00e1ska u bratra neobstoj\u00ed, m\u011bl jsi pravdu, neobstoj\u00ed u n\u011bj ani ta nejryzej\u0161\u00ed ze v\u0161ech, ale je m\u00e1 povinnost bojovat o n\u011bj jako o m\u00e9ho bratra, jin\u00e9ho u\u017e nem\u00e1m, zkus to pochopit.“<\/div>\n
Gustav\u016fv prost\u0159edn\u00ed\u010dek opatrn\u011b pokra\u010doval po zkrabat\u011bl\u00e9 linii \u010dela, ka\u017ed\u00fdm letm\u00fdm dotykem, jakoby mazal jednu bolestivou vzpom\u00ednku, kousek po kousku. Hlasit\u011b polkl, zd\u00e1lo se mi, \u017ee se odhodl\u00e1v\u00e1 k tomu, aby \u0159ekl n\u011bco hodn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9ho. Trochu sebou cukl, kdy\u017e ho vyru\u0161il Georg\u016fv sm\u00edch, spole\u010dn\u011b s bratrem v z\u00e1p\u011bt\u00ed ve\u0161li do pokoje. „Vy jste za\u010dali bez n\u00e1s?“ Divil se nahlas, usrkoval u toho kolu z kel\u00edmku a trochu ji vycintal na podlahu. „J\u00e1 se zase div\u00edm, \u017ee je Bill natolik ochotn\u00fd, aby s Tebou hr\u00e1t tak nudnou hru, jako je Kris Kros.“ Poklepal mu Gustav se sm\u00edchem na \u010delo. Ale bratr nereagoval, ti\u0161e se svezl na m\u00edsto vedle m\u011b, lesknouc\u00ed se o\u010di propalovaly obrazovku a sledovaly celkem nez\u00e1\u017eivn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh. Pokusil jsem se o drobn\u00fd \u00fasm\u011bv, jedin\u00e9 \u010deho se mi dostalo, byl n\u00e1por siln\u00e9 v\u016fn\u011b major\u00e1nky a j\u00e1 se ocital zp\u00e1tky na za\u010d\u00e1tku, pry\u010d byly ve\u0161ker\u00e9 sliby a p\u0159edsevzet\u00ed.<\/div>\n
I ve span\u00ed jsem uc\u00edtil nepatrn\u00e9 po\u0161imr\u00e1n\u00ed po nose, kter\u00e9 m\u011b bez ptan\u00ed odv\u00e1d\u011blo z p\u0159\u00edjemn\u00e9ho sv\u011bta sn\u016f, trucovit\u011b jsem se po n\u011bm ohnal zk\u0159ehl\u00fdmi prsty, za\u010d\u00ednala mi b\u00fdt zima, tvrdo\u0161\u00edjn\u011b zal\u00e9zala pod tenou\u010dk\u00e9 triko, uc\u00edtil jsem, jak mi naskakuje hus\u00ed k\u016f\u017ee. Hlas, kter\u00fd mi zprvu p\u0159ipom\u00ednal lehounk\u00e9 \u0161um\u011bn\u00ed mo\u0159e, p\u0159ib\u00fdval na intenzit\u011b, neoblomn\u011b m\u011b l\u00e1kal zp\u011bt do reality. „Tom\u00ed, sly\u0161\u00ed\u0161? Je \u010das j\u00edt na kut\u011b, u\u017e je pozd\u011b.“ Zt\u011b\u017eka jsem otev\u0159el unaven\u00e9 o\u010di, kter\u00e9 \u0161t\u00edpaly, ne\u0161ikovn\u011b jsem je promnul o v\u00fdstupek na Gustavov\u011b rameni, na kter\u00e9m jsem a\u017e doposud spokojen\u011b pod\u0159imoval. M\u016fj pohled se st\u0159etl s t\u00edm jeho podivn\u011b zjihl\u00fdm, \u0159ekl bych a\u017e oddan\u00fdm. S nejv\u011bt\u0161\u00ed d\u016fv\u011brou jsem se mohl vid\u011bt v jeho odrazu a v\u011bd\u011bt, \u017ee m\u011b nic nenahrad\u00ed, \u017ee jsem pro n\u011bj d\u016fle\u017eit\u00fd. Spokojen\u011b jsem se prot\u00e1hl a t\u00e9m\u011b\u0159 zavrn\u011bl blahem v tom tepl\u00e9m p\u0159\u00e1telsk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed, m\u011bl jsem pocit, \u017ee se c\u00edt\u00edm natolik dob\u0159e, \u017ee pomalu rozt\u00e1v\u00e1m spokojenost\u00ed.<\/div>\n
„Tak Tome, snad u\u017e jdeme ne?“ Trpk\u00fdm, trochu pov\u00fd\u0161en\u00fdm hlasem, na sebe teprve a\u017e te\u010f upozornil Bill, kter\u00fd celou dobu post\u00e1val ve dve\u0159\u00edch koupelny, zlehka op\u0159en\u00fd o st\u011bnu, pohled tvrd\u00fd a nepropustn\u00fd. Neurvale se mnou zacloumal a j\u00e1 se trochu prkenn\u011b posadil, st\u00e1le jsem nap\u016fl spal. Jeho tenkou ru\u010dku zachytila o n\u011bco siln\u011bj\u0161\u00ed a tvrd\u0161\u00ed, ta Gustavova. Okam\u017eit\u011b to ve mn\u011b hrklo a ud\u011blalo se mi nevolno, to posledn\u00ed po \u010dem jsem tou\u017eil, byly rozpory mezi t\u011bmi dv\u011bma.<\/div>\n
„Bille, byl bych moc r\u00e1d, kdyby ses alespo\u0148 v m\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti pokusil o p\u0159etv\u00e1\u0159ku a choval se k bratrovi slu\u0161n\u011b, ano? B\u011b\u017e sp\u00e1t, p\u0159ijde, a\u017e s\u00e1m uzn\u00e1 za vhodn\u00e9.“ Zd\u00e1lo se mi, \u017ee bratr zlehka zavr\u00e1voral, z o\u010d\u00ed mu sr\u0161el \u010dist\u00fd nefal\u0161ovan\u00fd vztek, ale Gustavovi se postavit neodv\u00e1\u017eil. Mrskl po m\u011b pohledem, kter\u00fd k\u00e1zal jedin\u00e9 a j\u00e1 se zhluboka nadechl p\u0159ed dlouh\u00fdm skokem do vody, mo\u017en\u00e1 nejdel\u0161\u00edm v m\u00e9m \u017eivot\u011b. „Je\u0161t\u011b chv\u00edli z\u016fstanu a pak p\u0159ijdu, ano? Dobrou noc, Bille.“ Ura\u017een\u011b se oto\u010dil na pat\u011b, posledn\u00ed co jsem usly\u0161el bylo zlostn\u00e9 zasy\u010den\u00ed a j\u00e1 m\u011bl znovu strach. Podivil jsem se Georgovu tvrd\u00e9mu sp\u00e1nku, kter\u00fd nep\u0159eru\u0161ilo ani hlasit\u00e9 zabouchnut\u00ed t\u011b\u017ek\u00fdch dubov\u00fdch dve\u0159\u00ed. Zoufal\u00e9 o\u010di jsem up\u0159el na Gustava, jen proto, abych se ujistil, \u017ee jsem neud\u011blal chybu. Zlehka p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Tohle byl Tv\u016fj prvn\u00ed samostatn\u00fd krok k nov\u00e9mu \u017eivotu, Tome. To, \u017ee jste z dvoj\u010dat, mu ned\u00e1v\u00e1 pr\u00e1vo s Tebou jednat jako s hra\u010dkou, kter\u00e1 ho omrzela a vyb\u00edj\u00ed si na n\u00ed v\u0161echen vztek.“ Uvnit\u0159 jsem se p\u0159esv\u011bd\u010doval, \u017ee jsem opravdu jednal spr\u00e1vn\u011b, ale to jedin\u00e9, co jsem si p\u0159\u00e1l opravdov\u011b, bylo vst\u00e1t a ut\u00e9ct \u2026 ut\u00e9ct za n\u00edm. Gustav mi starostliv\u011b set\u0159el t\u011bch n\u011bkolik slz, kter\u00e9 se mi slily na \u0161pi\u010dce brady, znovu jsem byl na pokraji sil.<\/div>\n
„Zkus to vydr\u017eet Tome, p\u0159edev\u0161\u00edm pro sebe sam\u00e9ho, ne pro n\u011bj.“<\/div>\n
Unaven\u011b jsem se loudal do pokoje, bl\u00ed\u017eila se p\u016flnoc a j\u00e1 se u\u017e u\u017e vid\u011bl zachumlan\u00fd v tepl\u00fdch p\u0159ikr\u00fdvk\u00e1ch. Sna\u017eil jsem se o co mo\u017en\u00e1 nejti\u0161\u0161\u00ed pohyby, abych nevzbudil sp\u00edc\u00edho bratra, v pokoji byla tma, zd\u00e1lo se mi, \u017ee sly\u0161\u00edm pokojn\u00e9 oddechov\u00e1n\u00ed. Opatrn\u011b jsem se posadil na postel, kter\u00e1 na protest zask\u0159\u00edpala pod t\u00edhou m\u00e9 v\u00e1hy. Neobratn\u011b jsem z\u00e1pasil s p\u0159\u00edli\u0161 t\u011bsn\u011b zav\u00e1zanou tkani\u010dkou, ve tm\u011b se mi orientovalo p\u0159ece jen h\u016f\u0159e. Po chv\u00edli m\u011b do o\u010d\u00ed bodlo mihotav\u00e9 sv\u011bt\u00e9lko stoln\u00ed lampi\u010dky, tak\u017ee jsem se m\u00fdlil, bratr nespal. Zpod rozcuchan\u00e9, p\u0159esp\u0159\u00edli\u0161 dlouh\u00e9 ofiny, m\u011b nevrle pozoroval, na m\u00edst\u011b o\u010d\u00ed zbyly jen \u00fazk\u00e9 \u0161t\u011brbinky.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi tam z\u016fstal Tome? V\u00ed\u0161 jak\u00fd jsem, \u017ee nesnesu, aby mi n\u011bkdo odmlouval a p\u0159esto jsi m\u011b p\u0159ed n\u00edm pon\u00ed\u017eil? M\u00e1\u0161 co jsi cht\u011bl?“ Nap\u016fl rozv\u00e1zanou tenisku jsem unaven\u011b spustil na podlahu, trochu to zadun\u011blo. Opatrn\u011b jsem k n\u011bmu p\u0159e\u0161el a posadil se na sam\u00fd kraj jeho rozestlan\u00e9 postele.<\/div>\n
„Jedin\u00e9, co jsem po Tob\u011b cht\u011bl, byla trocha snahy, pro\u010d se o to alespo\u0148 nepokus\u00ed\u0161? Kv\u016fli n\u00e1m, copak by jsi necht\u011bl, aby z n\u00e1s kone\u010dn\u011b byli opravdov\u00ed br\u00e1chov\u00e9 se v\u0161\u00edm v\u0161udy? Abychom si mohli beze strachu d\u016fv\u011b\u0159ovat a b\u00fdt up\u0159\u00edmn\u00ed? Nem\u016f\u017ee\u0161 po m\u011b cht\u00edt, abych se v\u011bnoval jen a jen Tob\u011b, m\u00e1m ho r\u00e1d v\u00ed\u0161? D\u00e1 mi to, co od Tebe nikdy nedostanu, pocit, \u017ee jsem pro n\u011bj d\u016fle\u017eit\u00fd, ch\u00e1pe\u0161?“ Opatrn\u011b jsem mu odhrnul ofinu z obli\u010deje, pot\u0159eboval jsem vid\u011bt, \u017ee mi rozum\u00ed, \u017ee p\u0159ed t\u00edm neut\u00edk\u00e1. Bill m\u011b opatrn\u011b chytil za rozechv\u011bl\u00e9 z\u00e1p\u011bst\u00ed, zastavil se s mou rukou na sv\u00e9 rozeh\u0159\u00e1t\u00e9 l\u00edci. Zd\u00e1lo se, \u017ee se ot\u00e1zkou t\u00e9m\u011b\u0159 zakuckal.<\/div>\n
„M\u011b r\u00e1d nem\u00e1\u0161?“ Vyhledal jsem jeho do \u0161iroka otev\u0159en\u00e9 o\u010di a hlavou pomalu pok\u00fdval k nesouhlasu.<\/div>\n
„Ne, Tebe miluji.“<\/p>\n

autor: Gia<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

** Bill ** P\u0159es zata\u017een\u00e9 rolety do pokoje prosv\u00edtalo jen pram\u00e1lo mihotav\u00e9ho sv\u011btla, pomalu se k n\u00e1m vkr\u00e1dal ve\u010der a dny byly st\u00e1le temn\u011bj\u0161\u00ed, to s p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edm podzimem. V duchu jsem se musel soucitn\u011b u\u0161kl\u00edbnout nad ironi\u00ed, kter\u00e1 se mi neslu\u0161n\u011b vysm\u00edvala<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[64],"tags":[],"class_list":["post-20057","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-gone-with-the-sin"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20057","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20057"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20057\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20057"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20057"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20057"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}