{"id":20058,"date":"2008-03-15T02:25:00","date_gmt":"2008-03-15T01:25:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20016"},"modified":"2008-03-15T02:25:00","modified_gmt":"2008-03-15T01:25:00","slug":"gone-with-the-sin-30","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/15\/gone-with-the-sin-30\/","title":{"rendered":"Gone with the sin 30."},"content":{"rendered":"
** Bill **<\/div>\n
Po zd\u00e1nliv\u011b nekone\u010dn\u00fdch hodin\u00e1ch m\u00edrn\u00e9ho kodrc\u00e1n\u00ed, jsme kone\u010dn\u011b dorazili na m\u00edsto. Zv\u011bdav\u011b jsem se naklonil bl\u00ed\u017e k orosen\u00e9mu ok\u00e9nku, z na\u0161eho nov\u00e9ho provizorn\u00edho domova jsem mohl vid\u011bt jen p\u00e1r okenic a panelov\u00fd \u0161t\u00edt mal\u00e9ho, na pohled docela p\u0159\u00edjemn\u00e9ho, penzionu. Trochu nejist\u011b jsme se po sob\u011b st\u00e1le ohl\u00ed\u017eeli, Georg si snad po des\u00e1t\u00e9 narovnal neposedn\u00fd pramen vlas\u016f za ucho, viditeln\u011b se mu p\u0159i tom t\u0159\u00e1sla ruka.<\/div>\n
„Tak jdem!“ Pro\u0159\u00edzl jsem to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, dusiv\u00e9 ticho a opatrn\u011b jsem se vysoukal na mal\u00e9 parkovi\u0161t\u011b. Hned vz\u00e1p\u011bt\u00ed se do m\u00e9ho zorn\u00e9ho pole dostal usm\u011bvav\u00fd David, kter\u00fd n\u00e1m \u0161el s klidem, sob\u011b vlastn\u00edm, naproti. Sna\u017eil se n\u00e1m dodat trochu odvahy a kur\u00e1\u017ee, z\u0159ejm\u011b ho vystra\u0161ily na\u0161e povadl\u00e9 bled\u00e9 obli\u010deje.<\/div>\n
„No tak kluci, tohle je jen \u00favod k tomu v\u0161emu, co n\u00e1s teprve \u010dek\u00e1, jde o p\u00e1r hloup\u00fdch ot\u00e1zek, pak u\u017e budete jen d\u0159\u00edt a d\u0159\u00edt na nov\u00e9 desce, tak\u017ee hlavu vzh\u016fru, \u010dekaj\u00ed v\u00e1s \u010dty\u0159i kr\u00e1sn\u00e9 dny volna a skv\u011bl\u00fdch z\u00e1\u017eitk\u016f.“ Jako by se vytratila v\u0161echna ta opojn\u00e1 euforie z r\u00e1na, uv\u011bdomil jsem si, \u017ee jestli si chci opravdu splnit sv\u016fj nejv\u011bt\u0161\u00ed sen a jednou st\u00e1t p\u0159ed rozv\u00e1\u0161n\u011bn\u00fdch davem fanou\u0161k\u016f, budeme muset ob\u011btovat mnohem v\u00edc, ne\u017e byla pouh\u00e1 zm\u011bna image. Ale z\u00e1rove\u0148 jsem se na tu \u0161\u00edlenou d\u0159inu ve zku\u0161ebn\u011b za\u010d\u00ednal \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc t\u011b\u0161it. V\u0161em se n\u00e1m po jeho konej\u0161iv\u00fdch slovech viditeln\u011b zlep\u0161ila n\u00e1lada, budeme takov\u00ed jako v\u017edycky, zkr\u00e1tka p\u0159irozen\u00ed, sv\u00ed.<\/div>\n
Malou chv\u00edli jsme post\u00e1vali v recepci, ten sp\u011bch okolo p\u0159ipom\u00ednal \u0161um\u00edc\u00ed \u00fal, bylo vid\u011bt, \u017ee maj\u00ed napilno. P\u0159ece jen se na n\u00e1s dostala \u0159ada a David n\u00e1m podal dva mal\u00e9 kl\u00ed\u010dky, jeden na \u010derven\u00e9m, druh\u00fd na zelen\u00e9m kole\u010dku. Nech\u00e1pav\u011b jsem se u\u017e po n\u011bkolik\u00e1t\u00e9 pohledem obo\u0159il na post\u00e1vaj\u00edc\u00edho Toma, kter\u00fd nejist\u011b p\u0159e\u0161lapoval na m\u00edst\u011b, kl\u00ed\u010dek poklidn\u011b odpo\u010d\u00edval v jeho nata\u017een\u00e9 dlani.<\/div>\n
„D\u011bje se n\u011bco Tome?“ Jeho rozpak\u016f si z\u0159ejm\u011b v\u0161iml i David, kter\u00fd m\u011bl ve zvyku \u0159e\u0161it v\u0161echno v klidu a s nadhledem. Bratr se \u0161pi\u010dkou tenisky zap\u0159el do modr\u00e9ho chlupat\u00e9ho b\u011bhounu, o\u010dima propaloval t\u00e9m\u011b\u0159 stejn\u00e9 m\u00edsto, zd\u00e1lo se, \u017ee se styd\u00ed.<\/div>\n
„Nemohl bych m\u00edt sv\u016fj vlastn\u00ed pokoj?“ Nech\u00e1pav\u011b jsem vyt\u0159e\u0161til o\u010di a pomalu mi doch\u00e1zel prav\u00fd v\u00fdznam jeho p\u0159ekvapiv\u00fdch slov. M\u011bl jsem co d\u011blat, abych se udr\u017eel a nedal mu p\u00e1r facek, co si o sob\u011b vlastn\u011b mysl\u00ed? S\u00e1m jsem nedok\u00e1zal odhadnout, jestli m\u011b jeho n\u00e1vrh na\u0161tval, nebo sp\u00ed\u0161 jen oby\u010dejn\u011b zklamal, tak n\u011bjak jsem se t\u011b\u0161il, \u017ee se d\u00e1 v\u0161echno zase do po\u0159\u00e1dku. Ale bratr o mou spole\u010dnost evidentn\u011b nest\u00e1l, k tomu v\u0161emu se mi sna\u017eil vyh\u00fdbat, boj\u00ed se m\u011b snad? David trochu nech\u00e1pal, co po n\u011bm vlastn\u011b Tom chce, zamy\u0161len\u011b se drbal na temeni hlavy. Jeho pohled zabloudil k mal\u00e9 obtloustl\u00e9 recep\u010dn\u00ed, kter\u00e1 se zatv\u00e1\u0159ila velice profesion\u00e1ln\u011b sklesle.<\/div>\n
„Je mi l\u00edto, ale m\u00e1me plno.“ David se znovu obr\u00e1til na posmutn\u011bl\u00e9ho Toma a \u017eertovn\u011b ho dloubl do ramene.<\/div>\n
„Je mi jasn\u00fd, \u017ee m\u00e1\u0161 br\u00e1chy z domu pln\u00e9 zuby, ale p\u0159\u00ed\u0161t\u011b to snad vyjde a t\u011bch p\u00e1r dn\u00ed to s n\u00edm vydr\u017e\u00ed\u0161, jste si p\u0159ece bl\u00edzc\u00ed.“ Bratr nahodil pohodov\u00fd obli\u010dej, za kter\u00fdm se, trouf\u00e1m si \u0159\u00edct, skr\u00fdvalo \u010dir\u00e9 zklam\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 m\u011b doslova doh\u00e1n\u011blo na hranici vzteku a agrese. Gustav p\u0159e\u0161el k bratrovi a opatrn\u011b ho chytil za povisl\u00e9 rameno.<\/div>\n
„Chce\u0161 b\u00fdt na pokoji se mnou?“ No tak tohle u\u017e je vrchol, to jsem tak nesnesitelnej, nebo co? A od kdy se k n\u011bmu Gustav takhle vlastn\u011b m\u00e1? V\u017edycky ho podporoval sp\u00ed\u0161 z povzd\u00e1l\u00ed, ale tenhle p\u0159\u00edli\u0161 osobn\u00ed kontakt se mi ani trochu nezamlouval. Ty \u017e\u00e1rl\u00ed\u0161?! \u017d\u00e1rl\u00ed\u0161 na vlastn\u00edho bratra!<\/em> Tomovy koutky se rozt\u00e1hly do vd\u011b\u010dn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu, kter\u00fdm mne \u010dastoval jen m\u00e1lokdy. V z\u00e1p\u011bt\u00ed jeho nad\u0161en\u00ed uzemnil Georg, kter\u00fd se pokusil protestovat s pusou plnou bagety, kousek t\u011bsta dopadl i na m\u011b, ale bylo mi to jedno, uvnit\u0159 jsem se t\u0159\u00e1sl malou v\u00fdhrou, znovu budu m\u00edt bratra pod dohledem.<\/div>\n
„Gustave to nep\u0159ich\u00e1z\u00ed v \u00favahu, byli jsme domluveni, copak jsi zapomn\u011bl? Ne\u0161tvi m\u011b, j\u00e1 s Billem na pokoji nebudu, vid\u011bt v p\u0159\u00edm\u00e9m p\u0159enosu, jak omrk\u00e1v\u00e1 \u0159asenku, fakt nepot\u0159ebuji.“ Gustav jen smutn\u011b sv\u011bsil ramena a pohledem se Tomovi sna\u017eil omluvit, mo\u017en\u00e1 mu sd\u011bloval i v\u00edc, alespo\u0148 se mi jeho pohled zd\u00e1l a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 zkrou\u0161en\u00fd.<\/div>\n
Ve v\u00fdtahu jsme se tla\u010dili, jako \u0161patn\u011b nalo\u017een\u00e9 sardinky, taky jsme si zavazadla mohli vyv\u00e9st do patra zvl\u00e1\u0161\u0165. Sna\u017eil jsem se naj\u00edt bratr\u016fv zamy\u0161len\u00fd pohled, ale st\u00e1le uh\u00fdbal, dokonce se i lehce \u010dervenal. M\u011bl by se v\u00edce ne\u017e styd\u011bt, m\u011bl by se mi p\u0159edev\u0161\u00edm omluvit! V pat\u0159e jsme se rozd\u011blili a zat\u00edmco jsem odemykal dve\u0159e pokoje s kufrem zaklesnut\u00fdm mezi nohama, Gustav je\u0161t\u011b n\u011bco velmi d\u016fle\u017eit\u00e9ho sd\u011bloval Tomovi \u2026 pro\u010d ho dr\u017e\u00ed za z\u00e1p\u011bst\u00ed? Za p\u00e1r minut se za mnou Tom neochotn\u011b p\u0159iloudal, to u\u017e jsem si stihl zabrat l\u00e9pe situovanou a vybavenou postel. Mo\u017en\u00e1 by jindy protestoval, ale na m\u00edsto toho hodil ta\u0161ku do rohu m\u00edstnosti a zt\u011b\u017eka vydechl. Tak moc mu vad\u00ed moje p\u0159\u00edtomnost?<\/em><\/div>\n
„M\u00e1m chu\u0165 na chleba s m\u00e1slem,“ podotkl a za\u010dal ze sv\u00e9 pohozen\u00e9 ta\u0161ky dolovat trochu spl\u00e1clou sva\u010dinu. Trochu m\u011b p\u0159ekvapilo, \u017ee si sednul ke mn\u011b na postel a pomalu o\u010dima p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po m\u00e9m strnul\u00e9m obli\u010deji, \u010dekal jsem v\u0161echno, ale chv\u011bn\u00ed okolo \u017ealudku rozhodn\u011b ne!<\/div>\n
„Hele Bille, omlouv\u00e1m se, nem\u011bl jsem na\u0161e probl\u00e9my rozmaz\u00e1vat p\u0159ed Davidem, p\u0159\u00ed\u0161t\u011b si na to d\u00e1m bacha, v t\u00e9 chv\u00edli m\u011b to opravdu nenapadlo. Nezlob se, ale opravdu s Tebou na pokoji b\u00fdt nechci, ne po tom v\u0161em co se mezi n\u00e1mi stalo, je mi z toho zvl\u00e1\u0161tn\u011b a uv\u011bdomil jsem si, \u017ee je \u010das j\u00edt d\u00e1l, nebudu se Ti po\u0159\u00e1d podb\u00edzet, pravda je takov\u00e1, \u017ee jsi nesnesiteln\u00fd, egoistick\u00fd fracek, ale jsi m\u016fj br\u00e1cha a j\u00e1 T\u011b tak budu br\u00e1t i nad\u00e1le.“ \u0158\u00edkal mi to s naprost\u00fdm klidem, on, m\u016fj v\u011b\u010dn\u011b vystra\u0161en\u00fd br\u00e1\u0161ka, se mi pr\u00e1v\u011b poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b stav\u00ed na odpor. C\u00edtil jsem, \u017ee rudnu vzteky, zase jsem neovl\u00e1dal svoji plamennou povahu, m\u011bl jsem sto chut\u00ed sjednat po\u0159\u00e1dek, ale z\u00e1rove\u0148 jsem si uv\u011bdomil, \u017ee u\u017e to nikdy nebude jako d\u0159\u00edv, nebude tu Tom, br\u00e1cha, kter\u00fd mi bude vd\u011b\u010dn\u00fdm poslucha\u010dem, kdykoliv si zamanu. Dosp\u011bl snad?<\/em> Opatrn\u011b jsem k n\u011bmu nat\u00e1hl pravou ruku a on vystra\u0161en\u011b ucukl, kus namazan\u00e9ho chleba skon\u010dil na vyle\u0161t\u011bn\u00e9 podlaze. Boj\u00ed se m\u011b, vlastn\u00ed bratr m\u00e1 ze m\u011b strach \u2026 tak tohle jsi cht\u011bl?<\/em><\/div>\n
** Tom **<\/div>\n
Neuv\u011bdomil jsem si, \u017ee mi chce mo\u017en\u00e1 dotekem uk\u00e1zat, jak moc ho to mrz\u00ed, automaticky jsem usko\u010dil v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed prudk\u00e9 r\u00e1ny, m\u00edsto toho svou dla\u0148 spustil zp\u00e1tky pod\u00e9l t\u011bla. V duchu jsem ok\u0159ikl s\u00e1m sebe, pro\u010d to kaz\u00edm, ale nemohl jsem za to, strach se ve mn\u011b zako\u0159enil a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 hluboko. M\u016f\u017ee se sice naoko sna\u017eit o n\u00e1pravu, ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed se roz\u010d\u00edl\u00ed a v\u0161echno to \u0161patn\u00e9 se mi vr\u00e1t\u00ed dvojn\u00e1sob.<\/div>\n
„Promi\u0148 \u2026 to je zkr\u00e1tka reflex.“ M\u011bl jsem pocit, \u017ee se mu po t\u00e9hle v\u011bt\u011b v o\u010d\u00edch podivn\u011b zalesklo, ale jestli se mezi n\u00e1mi m\u011bl vytvo\u0159it opravdov\u00fd bratrsk\u00fd vztah, musel jsem b\u00fdt up\u0159\u00edmn\u00fd. Stejn\u011b jsem se sv\u00fdm tvrd\u00fdm pohledem dlouho nevydr\u017eel a lehce jsem se dotkl zr\u016f\u017eov\u011bl\u00e9 hork\u00e9 tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„D\u00e1me to do po\u0159\u00e1dku ano? Pokus\u00edme se, my oba.“ Lehce p\u0159ik\u00fdvl a z\u010dervenal je\u0161t\u011b o stup\u00ednek znateln\u011bji.<\/div>\n
„D\u00e1\u0161 mi kousnout, Tome?“<\/p>\n

autor: Gia<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

** Bill ** Po zd\u00e1nliv\u011b nekone\u010dn\u00fdch hodin\u00e1ch m\u00edrn\u00e9ho kodrc\u00e1n\u00ed, jsme kone\u010dn\u011b dorazili na m\u00edsto. Zv\u011bdav\u011b jsem se naklonil bl\u00ed\u017e k orosen\u00e9mu ok\u00e9nku, z na\u0161eho nov\u00e9ho provizorn\u00edho domova jsem mohl vid\u011bt jen p\u00e1r okenic a panelov\u00fd \u0161t\u00edt mal\u00e9ho, na pohled docela p\u0159\u00edjemn\u00e9ho, penzionu.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[64],"tags":[],"class_list":["post-20058","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-gone-with-the-sin"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20058","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20058"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20058\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20058"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20058"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20058"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}