{"id":20059,"date":"2008-03-15T02:20:00","date_gmt":"2008-03-15T01:20:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20017"},"modified":"2008-03-15T02:20:00","modified_gmt":"2008-03-15T01:20:00","slug":"gone-with-the-sin-29","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/15\/gone-with-the-sin-29\/","title":{"rendered":"Gone with the sin 29."},"content":{"rendered":"
** Tom **<\/div>\n
„Tome, hlavn\u011b si tu nezapome\u0148 svou cestovn\u00ed ta\u0161ku, m\u00e1\u0161 v n\u00ed v\u0161echny d\u016fle\u017eit\u00e9 v\u011bci!“ Houkla na m\u011b m\u00e1ma z kuchyn\u011b, zrovna kdy\u017e jsem se sna\u017eil vt\u011bsnat od\u0159enou patu do pohodln\u00e9 tenisky. Sice se na oko st\u00e1le zlobila, ale s klidn\u00fdm sv\u011bdom\u00edm si trouf\u00e1m \u0159\u00edct, \u017ee nejv\u011bt\u0161\u00ed bou\u0159e byla nadobro za\u017eehn\u00e1na. Narovnal jsem ji u domovn\u00edch dve\u0159\u00ed spolu s bratrov\u00fdm, a\u017e p\u0159esp\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fdm kufrem a zpoza za\u017eloutl\u00e9 z\u00e1clonky s krajkou netrp\u011bliv\u011b vyhl\u00ed\u017eel jak\u00fdkoliv \u0161ramot na na\u0161\u00ed p\u0159ilehl\u00e9 p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cest\u011b. Pozorn\u011b jsem nap\u00ednal u\u0161i, jedin\u00e9 co jsem zaslechl byl sku\u010d\u00edc\u00ed v\u00edtr, kter\u00fd se ost\u0159e op\u0159el do v\u00fdpln\u011b okenice, nic v\u00edc.<\/div>\n
Unaven\u011b jsem sv\u011bsil zt\u011b\u017ekl\u00e1 ramena, st\u00e1le jsem se sna\u017eil namluvit s\u00e1m sob\u011b, \u017ee jde jen o obvykl\u00fd v\u00fdlet do velk\u00e9ho nezn\u00e1m\u00e9ho m\u011bsta, kde si s bratrem prohl\u00e9dneme p\u00e1r pam\u00e1te\u010dn\u00edch o\u0161unt\u011bl\u00fdch staveb a jako poka\u017ed\u00e9 ohrneme nos, nacpeme se k prasknut\u00ed obl\u00edbenou zmrzlinou a jen tak bez koruny prolezeme ty nejdra\u017e\u0161\u00ed butiky. Ve\u010der usneme sladk\u00fdm vy\u010derp\u00e1n\u00edm se sny o tom, co chceme a nem\u016f\u017eeme m\u00edt. Ale budeme zp\u00e1tky doma, m\u016fj n\u00e1vrat je najednou v hlubok\u00e9m nekone\u010dnu a j\u00e1 m\u00e1m strach. Strach, \u017ee nezvl\u00e1dnu odpov\u00eddat podle nastaven\u00fdch \u0161ablon, \u017ee \u0161l\u00e1pnu vedle a v\u0161echno p\u016fjde do h\u00e1je. Ne, nechce se mi odj\u00ed\u017ed\u011bt.<\/em><\/div>\n
Trochu jsem si poopravil \u010derven\u00fd k\u0161ilt, kter\u00fd mi nep\u0159\u00edjemn\u011b zavazel v obli\u010deji, sna\u017eil jsem se v odrazu obd\u00e9ln\u00edkov\u00e9ho, trochu \u0161mouhat\u00e9ho zrcadla, nevn\u00edmat bratr\u016fv up\u0159en\u00fd pohled. Pracn\u011b jsem pod l\u00e1tkovou \u010delenku zastr\u010dil drobn\u00e9 vl\u00e1sky, kter\u00e9 nezbedn\u011b vykukovaly kolem lesknouc\u00edho se \u010dela, za\u010d\u00ednalo mi b\u00fdt nesnesiteln\u00e9 horko. Bratr nerv\u00f3zn\u011b pochodoval na m\u00edst\u011b, ztuhl\u00e1 ofina mu sem tam jemn\u011b posko\u010dila do strany, trochu zoufale do mne dloubl rozechv\u011bl\u00fdm loktem. Tak Tome, je \u010das rozehr\u00e1t Tv\u00e9 mal\u00e9 soukrom\u00e9 divad\u00e9lko, op\u0159i se do toho!<\/em><\/div>\n
„Pot\u0159eboval jsi n\u011bco?“ M\u016fj pohled okam\u017eit\u011b zledovat\u011bl, pomalu mapoval t\u0159esouc\u00ed se postavu opod\u00e1l, kter\u00e1 skoro skom\u00edrala nervozitou z dne\u0161n\u00edho dne. Bylo mi ho l\u00edto, zase \u2026 zase jsem ho cht\u011bl dr\u017eet v n\u00e1ru\u010d\u00ed a ukonej\u0161it ty chmury, kter\u00e9 se mu objevily v hlav\u011b, ale nejde to, ne dnes. Zmaten\u011b zat\u0159epal hlavou, bylo na n\u011bm vid\u011bt, \u017ee nem\u00e1 tu\u0161en\u00ed, co si ke mn\u011b m\u016f\u017ee dovolit a j\u00e1 mu to usnadnit nehodlal, jen se taky tro\u0161ku sna\u017e, drobe\u010dku! Proud mstiv\u00fdch my\u0161lenek p\u0159eru\u0161il m\u00e1min zb\u011bsil\u00fd \u00faprk z kuchyn\u011b, v ka\u017ed\u00e9 ruce sv\u00edrala ubrousek se zabalenou sva\u010dinou. Neubr\u00e1nil jsem se a vyprskl sm\u00edchy p\u0159i pohledu na bratr\u016fv vyd\u011b\u0161en\u00fd pohled, tolik ho postra\u0161il chleba s m\u00e1slem?<\/div>\n
„Mami pros\u00edm, nejsme mal\u00ed, p\u0159ece si m\u016f\u017eeme n\u011bco koupit cestou, t\u0159eba n\u011bjakou bagetu nebo hranolky.“ Sna\u017eil se o m\u00edrn\u00fd t\u00f3n, dokonce vynechal pichlav\u00e9 nar\u00e1\u017eky na mou z\u00e1vislost v\u016f\u010di matce, p\u0159ekvapil m\u011b. M\u00e1ma rezolutn\u011b zak\u00fdvala umazan\u00fdm prost\u0159edn\u00ed\u010dkem.<\/div>\n
„Neodmlouvej mi, v tomhle nepolev\u00edm, jist\u011b v\u00e1m to p\u0159ijde vhod.“ Poslu\u0161n\u011b jsem ob\u011b sva\u010diny nap\u011bchoval do p\u0159epln\u011bn\u00e9ho batohu, tak tak se mi ho poda\u0159ilo znovu zapnout na ob\u011b karabinky. M\u00e1min pohled p\u0159eskakoval ode mne k Billovi, tu\u0161il jsem, \u017ee si n\u00e1\u0161 obr\u00e1zek ukl\u00e1d\u00e1 n\u011bkam hodn\u011b hluboko tak, aby ji mohl pot\u011b\u0161it v pocitov\u011b studen\u011bj\u0161\u00edch chv\u00edl\u00edch. Ozvalo se hlasit\u00e9 zask\u0159\u00edp\u00e1n\u00ed brzd a bratr\u016fv pracn\u011b opilovan\u00fd prst rozru\u0161en\u011b vyst\u0159elil nahoru.<\/div>\n
„Tam, tam! U\u017e jsou tady!“ Chv\u00edlemi mu p\u0159eskakoval hlas a ve mn\u011b se najednou vzepjala obrovsk\u00e1 vlna odporu a emoc\u00ed. Bylo mi jedno, co si o m\u011b pomysl\u00ed, a\u0165 se u\u0161kl\u00edb\u00e1, ukazuje posm\u011b\u0161n\u011b prstem, je to m\u016fj \u017eivot. Co mo\u017en\u00e1 nejpevn\u011bji jsem objal m\u00e1mino trochu odevzdan\u011b post\u00e1vaj\u00edc\u00ed t\u011blo a sna\u017eil se j\u00ed sv\u00fdmi doteky p\u0159edat to, jak moc j\u00ed m\u00e1m r\u00e1d. P\u0159esto\u017ee plakala, sna\u017eila se o v\u0159el\u00fd \u00fasm\u011bv a lehce m\u011b postr\u010dila ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Tak b\u011b\u017e Tome, a\u0165 na Tebe ne\u010dekaj\u00ed.“ T\u00e1ta na m\u011b povzbudiv\u011b mrkl a zdvihnut\u00fdm palcem potvrdil, \u017ee je v\u0161e v nejlep\u0161\u00edm po\u0159\u00e1dku. Pomalu jsem se \u0161oural za bratrem, kter\u00fd nad\u0161en\u011b p\u011bchoval p\u0159ecpan\u00fd kufr do auta, m\u011bl jsem pocit, \u017ee se tam ani p\u0159i nejlep\u0161\u00ed v\u016fli nem\u016f\u017ee vej\u00edt. Ne, nechce se mi odj\u00ed\u017ed\u011bt.<\/em><\/div>\n
Hlavou jsem se op\u0159el o docela studen\u00e9 ok\u00e9nko a s podivn\u00fdm sev\u0159en\u00edm okolo \u017ealudku pozoroval zvolna ub\u00edhaj\u00edc\u00ed krajinu. Nel\u00e1mal jsem si hlavu nad t\u00edm, pro\u010d se ti t\u0159i experti tla\u010d\u00ed na jedn\u00e9 seda\u010dce a j\u00e1 sed\u00edm osamocen\u011b naproti nim. Mohl jsem jen h\u00e1dat, \u017ee se bratr boj\u00ed m\u00fdch nep\u0159edv\u00eddateln\u00fdch reakc\u00ed, proto rad\u011bji ustoupil a Gustav to pochopil pr\u00e1v\u011b naopak, toti\u017e, \u017ee budu cht\u00edt sed\u011bt pr\u00e1v\u011b vedle Billa. Georg se nakonec p\u0159eci jen s m\u00edrnou nevol\u00ed zvednul a pl\u00e1cnul sebou hned vedle m\u011b.<\/div>\n
„O co v\u00e1m dv\u011bma jde? Tom m\u00e1 n\u00e1hodou docela p\u0159\u00edjemnej parf\u00e9m, v\u016fbec nesmrd\u00ed.“ Naoko ke mn\u011b se sm\u00edchem p\u0159i\u010dich\u00e1val a a\u010dkoliv jsem si cht\u011bl celou cestu zachovat v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159, up\u0159\u00edmn\u00fd sm\u00edch se mi potla\u010dit nepoda\u0159ilo. Dokonce jsem m\u011bl pocit, \u017ee ze mn\u011b pozvolna opad\u00e1 v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00e1 nejistota. Gustav si m\u011b celou tu dobu m\u011b\u0159il trochu zaduman\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Co se Ti stalo, Tome? Krk m\u00e1\u0161 samej \u0161kr\u00e1banec. V\u010dera jsi \u0161el p\u0159eci ode m\u011b rovnou dom\u016f, ne?“ Bez pov\u0161imnut\u00ed jsem p\u0159e\u0161el bratr\u016fv trochu pov\u00fd\u0161en\u00fd zran\u011bn\u00fd pohled, kter\u00fd n\u00e1sledoval ve chv\u00edli, kdy mu mo\u017en\u00e1 n\u011bkde v jeho vzpom\u00ednk\u00e1ch vyvstala odpov\u011b\u010f na ot\u00e1zku, pro\u010d se ke mn\u011b tak hrub\u011b choval. Bylo mi v\u00edce ne\u017e jasn\u00e9, \u017ee dob\u0159e vymy\u0161len\u00e1 v\u00fdmluva, kter\u00e1 p\u0159esv\u011bd\u010dila rodi\u010de, na Gustava platit rozhodn\u011b nebude.<\/div>\n
„No v\u00ed\u0161, malej Bill si asi \u0161patn\u011b vylo\u017eil moje dob\u00edr\u00e1n\u00ed a takhle m\u011b po\u0161kr\u00e1bal, to by jsi nev\u011b\u0159il, jak\u00e9 maj\u00ed takov\u00ed mal\u00ed potk\u00e1nci velk\u00e9 dr\u00e1py!“ Mou odpov\u011b\u010f p\u0159e\u0161el dlouh\u00fdm ml\u010den\u00edm, bylo mi jasn\u00e9, \u017ee mi nev\u011b\u0159\u00ed ani jedin\u00e9 slovo, asi m\u011b prozradil nerv\u00f3zn\u00ed pohled, kter\u00fd ka\u017edou chv\u00edli ut\u00edkal n\u011bkam pry\u010d z okna. D\u00e1l mou p\u0159\u00edhodu rozmaz\u00e1vat necht\u011bl a j\u00e1 mu byl vd\u011b\u010dn\u00fd, mo\u017en\u00e1 mu to pozd\u011bji popravd\u011b vysv\u011btl\u00edm, ale zrovna v t\u00e9hle spole\u010dnosti by to nebyl tah spr\u00e1vn\u00fdm sm\u011brem. A nav\u00edc Gustav nebyl hloup\u00fd, um\u011bl se lec\u010deho dovt\u00edpit, mo\u017en\u00e1 p\u0159ijde i na tohle.<\/div>\n
Do u\u0161\u00ed jsem si pustil obl\u00edben\u00fd hip hop, ale n\u011bjak jsem se nemohl soust\u0159edit, my\u0161lenky zab\u00edhaly r\u016fzn\u00fdm sm\u011brem, jindy bl\u00edzkou hudbu, zcela vypou\u0161t\u011bly z podv\u011bdom\u00ed. M\u00edsto toho jsem m\u011bl p\u0159ed o\u010dima bratra, jak sed\u00ed p\u0159\u00edmo naproti mn\u011b, s bradou podep\u0159enou a lehce p\u0159iv\u0159en\u00fdmi v\u00ed\u010dky v \u00fasm\u011bvu, na n\u011bco velice \u017eiv\u011b odpov\u00eddal Georgovi. Klidn\u00fd pohled lemoval z\u00e1voj kouzeln\u011b dlouh\u00fdch \u0159as, kter\u00e9 se p\u0159i ka\u017ed\u00e9m jeho mrknut\u00ed lehounce t\u0159epotaly. P\u0159ipom\u00ednaly k\u0159\u00eddla toho nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00edho mot\u00fdla, kter\u00e9ho chyt\u00edte do dlan\u00ed a i kdy\u017e v\u00edte, \u017ee to nejlep\u0161\u00ed, co pro n\u011bj m\u016f\u017eete ud\u011blat, je nechat ho j\u00edt, v\u016fbec se v\u00e1m do toho nechce. Sna\u017eil jsem se uvnit\u0159 sebe sama potla\u010dit v\u0161echny tyhle t\u00ed\u017eiv\u00e9 my\u0161lenky, kter\u00e9 m\u011b cht\u011b, necht\u011b pozvolna dob\u00edhaly a d\u00fdchaly mi na nata\u017een\u00fd krk.<\/div>\n
Na chv\u00edli se z\u0159ejm\u011b p\u0159estal v\u011bnovat pov\u00edd\u00e1n\u00ed a jeho tmav\u00fd pohled se obr\u00e1til m\u00fdm sm\u011brem. Klidn\u00fd pohled, dopln\u011bn\u00fd lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem leskl\u00fdch rt\u016f, mi znovu zamotal hlavu, ale sna\u017eil jsem se zachovat rozvahu, p\u0159ece se tu nerozplynu \u0161t\u011bst\u00edm nad jedn\u00edm nepatrn\u00fdm pousm\u00e1n\u00edm. „M\u00e1\u0161 rozmazanou linku.“ Vyklouzlo ze m\u011b mo\u017en\u00e1 trochu p\u0159ihlouple a z\u0159ejm\u011b i dost hlasit\u011b, proto\u017ee m\u016fj v\u00fdk\u0159ik p\u0159es hlu\u010d\u00edc\u00ed hudbu, upoutal i ostatn\u00ed dva spole\u010dn\u00edky. Bill po nich trochu na\u0161tvan\u011b mrskl pohledem, kdy\u017e si dob\u00edrali jeho t\u00e9m\u011b\u0159 d\u00e1mskou p\u0159\u00edru\u010dn\u00ed ta\u0161ti\u010dku, kterou m\u011bl neust\u00e1le po ruce, kdyby se n\u00e1hodou stala podobn\u00e1 „nehoda“. Na m\u011b se kupodivu d\u00edval st\u00e1le stejn\u011b zjihle a sm\u00ed\u0159liv\u011b, snad jako by se sna\u017eil omluvit. Srdce mi uvnit\u0159 tlouklo nadzvukovou rychlost\u00ed, zbaven\u00e9 smysl\u016f a ve\u0161ker\u00e9 logiky, byl jsem tak \u0161\u0165astn\u00fd! Konstrukt\u00e9\u0159i spolehliv\u00e9ho n\u011bmeck\u00e9ho auta z\u0159ejm\u011b nepo\u010d\u00edtali s t\u00edm, \u017ee nastane varianta, p\u0159i kter\u00e9 si m\u016fj bratr bude cht\u00edt b\u011bhem hrbolat\u00e9 cesty kolem oka vykouzlit souvislou linku. P\u0159isprostle si ulevil, kdy\u017e s n\u00edm cuknul, v po\u0159ad\u00ed u\u017e druh\u00fd v\u00fdmol, ale mysl\u00edm, \u017ee byl se sv\u00fdm d\u00edlkem docela spokojen\u00fd. Nez\u016fstal u jedin\u00e9ho pohledu, mal\u00e9 kulat\u00e9 zrc\u00e1tko nat\u00e1\u010del do v\u0161ech mo\u017en\u00fdch stran a \u00fahl\u016f. Zrcadlo, zrcadlo \u0159ekni, kdo je na sv\u011bt\u011b nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed?<\/em><\/p>\n

autor: Gia<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

** Tom ** „Tome, hlavn\u011b si tu nezapome\u0148 svou cestovn\u00ed ta\u0161ku, m\u00e1\u0161 v n\u00ed v\u0161echny d\u016fle\u017eit\u00e9 v\u011bci!“ Houkla na m\u011b m\u00e1ma z kuchyn\u011b, zrovna kdy\u017e jsem se sna\u017eil vt\u011bsnat od\u0159enou patu do pohodln\u00e9 tenisky. Sice se na oko st\u00e1le zlobila, ale s<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[64],"tags":[],"class_list":["post-20059","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-gone-with-the-sin"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20059","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20059"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20059\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20059"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20059"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20059"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}