{"id":20065,"date":"2008-03-15T01:50:00","date_gmt":"2008-03-15T00:50:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20023"},"modified":"2008-03-15T01:50:00","modified_gmt":"2008-03-15T00:50:00","slug":"gone-with-the-sin-23","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/15\/gone-with-the-sin-23\/","title":{"rendered":"Gone with the sin 23."},"content":{"rendered":"
*** Tom ***<\/div>\n
Tro\u0161ku m\u011b studily nohy. M\u011bkkou staror\u016f\u017eovou deku, posetou drobn\u00fdmi, trochu k\u00fd\u010dovit\u00fdmi kv\u011bty, jsem si p\u0159it\u00e1hl o n\u011bco bl\u00ed\u017e ke kolen\u016fm. Sna\u017eil jsem se do n\u00ed zachumlat doslova cel\u00fd, ale \u0161lo to zt\u011b\u017eka, vyr\u016fstala se mnou snad od miminkovsk\u00fdch let. Na o\u010dn\u00edm pozad\u00ed se mi zpomalen\u011b prom\u00edtaly kousky hudebn\u00edch klip\u016f z televizn\u00ed obrazovky, vn\u00edmal jsem je jen letmo, marn\u011b se sna\u017eily upoutat mou, u\u017e tak hodn\u011b chabou, pozornost. V hlav\u011b jsem zaznamenal prvn\u00ed, trpitelsky zn\u00e1m\u00e9, t\u00f3ny skladby Gone with the sin a k\u0159e\u010dovit\u011b jsem palcem stiskl mal\u00e9 zelen\u00e9 tla\u010d\u00edtko s takovou vervou, a\u017e se mi z ovlada\u010de jako na povel do kl\u00edna vysypaly trochu nah\u0159\u00e1t\u00e9 tu\u017ekov\u00e9 baterie. Politick\u00e1 diskuse \u2026? Pro\u010d ne? Rad\u011bji budu pozorovat n\u011bm\u00e9 pohybov\u00e1n\u00ed rt\u016f, m\u011b nezn\u00e1m\u00fdch politik\u016f a v hlav\u011b s nimi \u0159e\u0161it situaci na St\u0159edn\u00edm v\u00fdchod\u011b, kter\u00e9 nemohu rozum\u011bt ani j\u00e1, ani oni. Je to jednodu\u0161\u0161\u00ed, ne\u017e se zaob\u00edrat svou vlastn\u00ed du\u0161\u00ed. Mohu ji vysypat na chodn\u00edk s posledn\u00edmi drobn\u00fdmi, ale podstatu sebe sam\u00e9ho nikdy nepochop\u00edm, kde se stala ta chyba, \u017ee se srdce roze\u0161lo s rozumem a \u0159ekli si sv\u00e9 definitivn\u00ed sbohem?<\/div>\n
„Liebe ist“, Nenina hitovka a bratrova zamilovan\u00e1 p\u00edsni\u010dka, se ke mn\u011b linula v klidn\u00e9m, plynul\u00e9m tempu, m\u00e9 u\u0161i je zachyt\u00e1valy st\u00e1le hlasit\u011bji. Bratr\u016fv hlas, u\u017e tak proc\u00edt\u011bnou skladbu, pov\u00fd\u0161il na jemn\u00e9, tragicky kon\u010d\u00edc\u00ed melodrama. M\u011bl jsem chu\u0165 na chv\u00edli p\u0159iv\u0159\u00edt unaven\u00e9 o\u010di a nechat se zamilovan\u00fdmi sl\u016fvky un\u00e1\u0161et n\u011bkam hodn\u011b daleko, co na tom, \u017ee nejsou pro mne? Pro\u010d si chv\u00edli nelhat a nep\u0159edst\u00edrat, \u017ee je to my\u0161leno up\u0159\u00edmn\u011b? C\u00edtil jsem, \u017ee stoj\u00ed jen p\u00e1r krok\u016f ode mne, sta\u010dilo by nat\u00e1hnout ruku a mo\u017en\u00e1 bych mezi prsty uc\u00edtil jemn\u00e9 na\u010desan\u00e9 vlasy. St\u00e1le si pobrukoval podmanivou melodii, te\u010f u\u017e jen klidn\u00fdm polohlasem.<\/div>\n
„Pro\u010d je\u0161t\u011b nejsi oble\u010den\u00fd Tome?“ Trochu neromantick\u00e1 ot\u00e1zka, kter\u00e1 si tvrd\u011b proti\u0159e\u010dila s t\u00edm, co se mi pr\u00e1v\u011b honilo hlavou, m\u011b vr\u00e1tila zp\u00e1tky na zem, doprost\u0159ed nehostinn\u00e9 reality. Znovu jsem otev\u0159el pevn\u011b semknut\u00e1 v\u00ed\u010dka a p\u00e1rkr\u00e1t u\u017easle zamrkal do pr\u00e1zdna, neuv\u011b\u0159iteln\u011b mu to slu\u0161elo, snad jako nikdy p\u0159edt\u00edm. Pokud nepo\u010d\u00edt\u00e1m tu z\u00e1zra\u010dnou nest\u0159e\u017eenou chvilku, kdy zaduman\u011b p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed a bezd\u011bky pohod\u00ed my\u0161lenkami unavenou hlavou.<\/em> Jeho zklaman\u00fd pohled zavadil o nohavici m\u00e9 vytahan\u00e9 tepl\u00e1kovky, neur\u010dit\u00e9 barvy.<\/div>\n
„Alespo\u0148 p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m a pevn\u011b douf\u00e1m, \u017ee nehodl\u00e1\u0161 j\u00edt v tomhle?“ Ve zmatku schov\u00e1v\u00e1m slzy a poslouch\u00e1m ta bolav\u00e1 slova, kter\u00e1 se z Tebe sypou jedno za druh\u00fdm, nezadr\u017eiteln\u011b \u2026<\/em> „P\u0159ijdu za v\u00e1mi trochu pozd\u011bji, nec\u00edt\u00edm se zrovna nejl\u00edp, r\u00e1d bych si je\u0161t\u011b na chv\u00edli lehnul, potom doraz\u00edm, ano?“ Bill rezignovan\u011b pohodil trochu sv\u011b\u0161en\u00fdmi rameny a uhladil si neviditeln\u00e9 hrbolky na pe\u010dliv\u011b vy\u017eehlen\u00e9m triku, kter\u00e9 m\u011blo p\u0159\u00edjemnou, syt\u011b \u010dervenou, barvu.<\/div>\n
Sledoval jsem jeho, t\u00e9m\u011b\u0159 pr\u016fhlednou siluetu, jak se se v\u0161\u00ed gr\u00e1ci\u00ed, sob\u011b vlastn\u00ed, skl\u00e1n\u00ed nad botn\u00edkem a kone\u010dky prst\u016f \u00fap\u011bnliv\u011b vyb\u00edr\u00e1 ten nejhez\u010d\u00ed p\u00e1r bot. „Nev\u00ed\u0161, kdy se maj\u00ed vr\u00e1tit na\u0161i?“ Houkl jsem na n\u011bj opatrn\u011b p\u0159es kope\u010dek zmuchlan\u00e9 deky u m\u00fdch nohou. S viditeln\u00fdm nez\u00e1jmem zakroutil hlavou a otev\u0159el dve\u0159e na ulici, i ke mn\u011b po chv\u00edli dorazil sv\u011b\u017e\u00ed no\u010dn\u00ed vzduch. Oto\u010dil se na m\u011b a bezstarostn\u011b pohodil dokonale upravenou k\u0161tic\u00ed, to nam\u00edsto pozdravu. Jsem smutn\u00fd \u2026 a mo\u017en\u00e1 jen oby\u010dejn\u011b hloup\u00fd.<\/em> „Gute nacht mein wundersch\u00f6ner\u2026“, broukl jsem za n\u00edm kousek z jeho obl\u00edben\u00e9 p\u00edsni\u010dky, kter\u00fd mi utkv\u011bl v hlav\u011b.<\/div>\n
-> Mami?<\/em><\/div>\n
-> Ahoj tady je Tom \u2026<\/div>\n
-> \u2026 ne, v\u016fbec nic se nestalo, neboj, v\u0161e je v naprost\u00e9m po\u0159\u00e1dku, jen oslava skon\u010dila u\u017e v\u010dera ve\u010der, kdy se vr\u00e1t\u00edte dom\u016f?<\/div>\n
-> \u2026ne, ne, jsem r\u00e1d, \u017ee se dob\u0159e bav\u00edte, pozdravuj t\u00e1tu ano? \u2026 pos\u00edl\u00e1m pusu ahoj.<\/div>\n
Kdy\u017e jsem dnes r\u00e1no vst\u00e1val, m\u011bl jsem strach, \u017ee vykro\u010d\u00edm levou nohou a v\u0161echno bude \u0161patn\u011b. \u017de dne\u0161n\u00ed den bude jako ten p\u0159ede\u0161l\u00fd, smutn\u00fd a zbyte\u010dn\u00fd. A neuv\u011bdomuji si, \u017ee vykro\u010dit levou nohou, je pro mne u\u017e \u0161patn\u011b nau\u010den\u00fd zvyk \u2026 Mami? Jsem jedin\u00fd koho mrz\u00ed, \u017ee z\u00edtra odj\u00ed\u017ed\u00edme?<\/em><\/div>\n
*** Bill ***<\/div>\n
Trochu znud\u011bn\u011b jsem si o lev\u00e9 stehno kone\u010dky prst\u016f vyklep\u00e1val diskot\u00e9kovou melodii a na barov\u00e9m pultu po\u0161\u0165uchoval nap\u016fl vypitou upatlanou skleni\u010dku se zteplal\u00fdm pit\u00edm, po kter\u00e9m mi v krku z\u016fst\u00e1vala nep\u0159\u00edjemn\u00e1 pachu\u0165. Celou tu nekone\u010dn\u011b dlouhou dobu, jsem trp\u011bliv\u011b sn\u00e1\u0161el Michaelovy plamenn\u00e9 pohledy, kter\u00fdmi mne na\u0161tvan\u011b propaloval a i p\u0159es hust\u00fd kou\u0159 v s\u00e1le, m\u011b neust\u00e1le pozoroval o\u010dima. Tak trochu jsem od za\u010d\u00e1tku na\u0161eho konce tu\u0161il, \u017ee moje chov\u00e1n\u00ed p\u0159i na\u0161em posledn\u00edm rozhovoru nez\u016fstane bez oplaty, neum\u011bl jsem si ale ujasnit, co mohu od tohohle zhrzen\u00e9ho milence nakonec \u010dekat. U\u017e d\u00e1vno mi nep\u0159ipadal tak roztomil\u00fd a nevinn\u00fd, jako na za\u010d\u00e1tku, dokonce jsem v tom pohledu zachytil n\u011bco, z \u010deho mi na rukou vysko\u010dila hus\u00ed k\u016f\u017ee. Trochu m\u011b rozhodily my\u0161lenky, kter\u00fdmi jsem se za\u010dal zaob\u00edrat proti sv\u00e9 v\u016fli, mo\u017en\u00e1 za to mohl alkohol, ale rad\u011bji jsem se uklidnil kritick\u00fdm pohledem sm\u011brem k jeho spole\u010dnici, kter\u00e1 ho pron\u00e1sledovala jako st\u00edn, snad na ka\u017ed\u00e9m jeho kroku.Tamara se k n\u011bmu trochu tiskla ramenem, snad u n\u011bj hledala ochranu, ruku p\u0159\u00e1telsky polo\u017eenou na jeho \u0161t\u00edhl\u00e9m stehn\u011b. Ut\u00edkala p\u0159ede mnou pohledem, ale nakonec se p\u0159eci jen odhodlala k nesm\u011bl\u00e9mu, trochu trapn\u00e9mu, \u00fasm\u011bvu.Nem\u011bl jsem ani ten sebemen\u0161\u00ed d\u016fvod j\u00ed tyhle zdvo\u0159ilosti opl\u00e1cet, rad\u011bji jsem se znovu sklonil nad svou skleni\u010dku a trochu upil. Vylekal jsem se a zakuckal se, kdy\u017e mi Gustavova siln\u00e1 dla\u0148 znenad\u00e1n\u00ed u\u0161t\u011bd\u0159ila jednu p\u0159\u00e1telskou herdu do zad.<\/div>\n
„To je tedy dost, \u017ee jsi kone\u010dn\u011b dorazil! Kde m\u00e1\u0161 br\u00e1\u0161ku?“ Hledal ho o\u010dima vlevo i vpravo, m\u011bl jsem pocit, \u017ee za chv\u00edli vleze i pod bar, aby se p\u0159esv\u011bd\u010dil, jestli se tam Tom n\u00e1hodou v \u017eertu neschoval.<\/div>\n
„Nen\u00ed tady.“ Prsty jsem si trochu afektovan\u011b odhrnul ofinu z tv\u00e1\u0159e a sna\u017eil se o nic ne\u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed grimasu, ale vid\u011bl jsem na n\u011bm, jak posmutn\u011bl. Gustav na bratrovi neuv\u011b\u0159iteln\u011b lp\u011bl a a\u010dkoliv si to mnohdy nech\u00e1val pro sebe, neust\u00e1le ho po o\u010dku pozoroval, zda je v\u0161e v po\u0159\u00e1dku, kytara nalad\u011bna a bratr v dobr\u00e9 n\u00e1lad\u011b.<\/div>\n
„To si d\u011bl\u00e1 prdel, ne? N\u011bco mi v\u010dera sl\u00edbil a j\u00e1 m\u011bl za to, \u017ee tenhle kluk by mi prost\u011b nelhal. Jdu pro n\u011bj, je to i jeho rozlu\u010dka, nem\u011bl by tady dneska chyb\u011bt.“ Bratr nikdy nest\u00e1l o to, aby byl ve st\u0159edu z\u00e1jmu a stejn\u011b na sebe nev\u011bdomky strh\u00e1val v\u0161echnu miloupozornost, pr\u00e1v\u011b t\u011bch lid\u00ed, o kter\u00e9 jsem st\u00e1l j\u00e1 \u2026 a odh\u00e1n\u011bl je tak ode mne.<\/em> Nasupen\u011b jsem rukou prom\u00e1chl pr\u00e1zdn\u00fd prostor p\u0159ed sebou.<\/div>\n
„Sakra Gustave, nestarej se o n\u011bj, je to jen jeho volba, rad\u011bji chce sed\u011bt doma p\u0159ed televiz\u00ed a cp\u00e1t se bramb\u016frkama, ne\u017e aby byl tady s n\u00e1ma a t\u011b\u0161il se na z\u00edt\u0159ek. V\u0161ichni d\u00e1vno v\u00edme, \u017ee ho to, kam se budeme hudebn\u011b ub\u00edrat, nikdy nezaj\u00edmalo, tak pro\u010d by m\u011bl on zaj\u00edmat n\u00e1s? A\u0165 si ka\u017edej d\u011bl\u00e1, co chce.“<\/div>\n
Gustav se na m\u011b energicky, trochu p\u0159iopile obo\u0159il a nesouvislou spr\u0161kou mi pokropil obli\u010dej. „A kdo si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsi, Ty frajere? Chov\u00e1\u0161 se k n\u011bmu jako hovado, tak tady na m\u011b nevyskakuj, nezapom\u00ednej, \u017ee jsi polovi\u010dn\u00ed.“ Aby m\u011b poko\u0159il je\u0161t\u011b v\u00edc, p\u0159idal ke sv\u00e9mu k\u00e1rn\u00e9mu projevu troufal\u00e9 poplesk\u00e1n\u00ed po tv\u00e1\u0159\u00edch. Znal jsem Gustava dob\u0159e, nebylo v tom nic agresivn\u00edho, pouh\u00e1 v\u00fdtka, kterou m\u011bl na srdci a hned potom na jazyku, jak u n\u011bj b\u00fdvalo \u0161patn\u00fdm zvykem, p\u0159esto se m\u011b to dotklo, takhle dne\u0161ek vypadat nem\u011bl. Po\u010dastoval jsem ho opovr\u017eliv\u00fdm pohledem \u010d\u00edslo jedna, kter\u00fd pou\u017e\u00edv\u00e1m pr\u00e1v\u011b v t\u011bch chv\u00edl\u00edch, kdy se ve mn\u011b nahromad\u00ed ne\u00fanosn\u00e9 mno\u017estv\u00ed vzteku a odkr\u00e1\u010del jsem si na z\u00e1chod poupravit o\u010dn\u00ed linky.<\/p>\n

autor: Gia<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

*** Tom *** Tro\u0161ku m\u011b studily nohy. M\u011bkkou staror\u016f\u017eovou deku, posetou drobn\u00fdmi, trochu k\u00fd\u010dovit\u00fdmi kv\u011bty, jsem si p\u0159it\u00e1hl o n\u011bco bl\u00ed\u017e ke kolen\u016fm. Sna\u017eil jsem se do n\u00ed zachumlat doslova cel\u00fd, ale \u0161lo to zt\u011b\u017eka, vyr\u016fstala se mnou snad od miminkovsk\u00fdch let.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[64],"tags":[],"class_list":["post-20065","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-gone-with-the-sin"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20065","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20065"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20065\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20065"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20065"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20065"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}