{"id":20070,"date":"2008-03-15T01:25:00","date_gmt":"2008-03-15T00:25:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20028"},"modified":"2008-03-15T01:25:00","modified_gmt":"2008-03-15T00:25:00","slug":"gone-with-the-sin-18","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/15\/gone-with-the-sin-18\/","title":{"rendered":"Gone with the sin 18."},"content":{"rendered":"
*** Tom ***<\/div>\n
Z poklidn\u00e9ho sp\u00e1nku m\u011b vyru\u0161ilo hlasit\u00e9 bzu\u010den\u00ed neposedn\u00e9ho kom\u00e1ra nad mou hlavou. Neobt\u011b\u017eoval jsem se otev\u0159\u00edt o\u010di, jen jsem naslepo m\u00e1chl rukou do prostoru nad sebou, doufal jsem, \u017ee se ur\u00e1\u010d\u00ed odlet\u011bt n\u011bkam jinam, t\u0159eba nad bratrovu postel :o) M\u00fdlil jsem se, nesouhlasnou odpov\u011bd\u00ed na m\u00e9 po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed, bylo nep\u0159\u00edjemn\u00e9 bodnut\u00ed n\u011bkam ke kotn\u00edku. Ranka za\u010dala samoz\u0159ejm\u011b za p\u00e1r chvil urputn\u011b sv\u011bdit a a\u010dkoliv jsem se sna\u017eil ji podrbat druh\u00fdm chodidlem, neust\u00e1valo to. Nakonec jsem se tedy znechucen\u011b vyhoupl do sedu a pomalu rozlepil unaven\u00e9 o\u010di. Chv\u00edli trvalo, ne\u017e uvykly tm\u011b okolo, obrysy v pokoji mi zvl\u00e1\u0161tn\u011b spl\u00fdvaly v jeden jedin\u00fd. Vstal jsem z postele a koukal na mal\u00e9 skr\u010den\u00e9 klub\u00ed\u010dko na bratrov\u011b posteli, jak dokonale pravideln\u011b oddechuje v tom nejslad\u0161\u00edm sp\u00e1nku. Loktem prav\u00e9 ruky si zakr\u00fdval v\u011bt\u0161inu tv\u00e1\u0159e, p\u0159esto jsem vid\u011bl kousek rtu, pravidelnou linii nosu a vlasy, kter\u00e9 se leskly i do t\u00e9 nejhlub\u0161\u00ed tmy.<\/div>\n
Rozsv\u00edtil jsem v kuchyni mal\u00e9 sv\u011btlo, kter\u00e9 m\u00e1ma pou\u017e\u00edvala pr\u00e1v\u011b ve chv\u00edl\u00edch, kdy si nep\u0159\u00e1la, aby n\u011bkoho v dom\u011b vzbudila. Vyhrnul jsem si konec nohavice modr\u00fdch py\u017eamov\u00fdch kalhot a z\u00edral na drobn\u00e9 \u010derven\u00e9 pup\u00ednky, kter\u00fdch bylo snad deset, mo\u017en\u00e1 i v\u00edc, hold n\u011bjak\u00fd hrab\u011b Dr\u00e1kula :o) St\u00e1le unaven\u00fd a jakoby v polosp\u00e1nku, jsem p\u0159e\u0161el ke sk\u0159\u00ednce s l\u00e9ky a postavil se na \u0161pi\u010dky. Chv\u00edli jsem se v n\u00ed hrabal, jako v\u0161ezn\u00e1lek, \u2026 jako bych v\u011bd\u011bl, na co v\u0161echny ty krabi\u010dky vlastn\u011b jsou. Pravda byla takov\u00e1, \u017ee jsem ani nev\u011bd\u011bl, jak vypad\u00e1 kr\u00e9m proti hmyz\u00edmu \u0161t\u00edpnut\u00ed, ale snaha se cen\u00ed, no ne? V rohu police jsem kone\u010dn\u011b zahl\u00e9dl n\u011bco, co mi p\u0159ipom\u00ednalo lahvi\u010dku, kterou mi m\u00e1ma onehdy namazala po\u0161t\u00edpan\u00fd loket, ale moc \u0161anc\u00ed jsem tomu ned\u00e1val. M\u011bl jsem co d\u011blat, abych nezezelenal vztekem, kdy\u017e se mi t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00fd obsah l\u00e9k\u00e1rni\u010dky vysypal na nohy. Chv\u00edli jsem ne\u0161\u0165astn\u011b poskakoval po jedn\u00e9 noze, ale jakmile bolest p\u0159e\u0161la, svalil jsem se na podlahu a m\u00e1lem na n\u00ed usnul.<\/div>\n
„Pros\u00edm T\u011b, co to tady vyv\u00e1d\u00ed\u0161 takhle ve\u010der, jse\u0161 v\u00e1\u017en\u011b pako. Najdu T\u011b tu sp\u00edc\u00edho na podlaze, jako \u0161\u00edpkovou R\u016f\u017eenku v z\u00e1mku. Zvedni se z t\u00e9 studen\u00e9 podlahy!“ Neot\u00e1\u010del jsem se, jen jsem se nechal kol\u00e9bat bratrov\u00fdm, le\u010d trochu vztekl\u00fdm, ale po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b m\u00fdm u\u0161\u00edm p\u0159\u00edjemn\u00fdm, hlasem. Pamatuje\u0161 si to, vi\u010f? \u010c\u00edmpak se probouz\u00ed sp\u00edc\u00ed princezny \u2026<\/em> Cht\u011bl jsem mu ud\u011blat trochu radost, beztak jsem ho vzbudil takhle pozd\u011b vlastn\u011b j\u00e1 \u2026 pracn\u011b jsem se vy\u0161trachal na kolena a za\u010dal tu spou\u0161\u0165 okolo shrab\u00e1vat alespo\u0148 na jednu hromadu. V\u0161ak on to r\u00e1no n\u011bkdo uklid\u00ed :o)) Vylekan\u011b jsem vyp\u00edskl a nesta\u010dil zaprotestovat, kdy\u017e m\u011b Bill \u010dapnul za z\u00e1p\u011bst\u00ed a odt\u00e1hl k j\u00eddeln\u00edmu stolu. Doslova m\u011b posadil na \u017eidli a j\u00e1 byl najednou \u00fapln\u011b dokonale vzh\u016fru \u2026 naho\u0159e v pokoji jsem si toti\u017e nemohl v\u0161imnout, \u017ee na sob\u011b nem\u00e1 vrchn\u00ed d\u00edl py\u017eama \u2026<\/div>\n
P\u00e1rkr\u00e1t jsem zamrkal, jako Alenka, kter\u00e1 se ocitla v \u0159\u00ed\u0161i div\u016f a na tv\u00e1\u0159i se mi rozprost\u0159el nechutn\u011b bla\u017een\u00fd \u00fasm\u011bv. „Pros\u00edm T\u011b, co se tak pitom\u011b usm\u00edv\u00e1\u0161, p\u0159ipad\u00e1 Ti snad sm\u011b\u0161n\u00e9, \u017ee m\u011b vzbud\u00ed\u0161 v jednu r\u00e1no a je\u0161t\u011b nejsi schopen ani doj\u00edt k \u017eidli? Co jsi tady hledal?“ \u2026“P\u00edchnul m\u011b kom\u00e1r,“ p\u00edpnul jsem a o\u010di nespou\u0161t\u011bl ze sn\u011bhov\u011b b\u00edl\u00e9 linie krku. „Ale plakat nebude\u0161, \u017ee ne Tome? J\u00e1 nev\u00edm, Ty jsi tak p\u0159ecitliv\u011blej, \u017ee ses m\u011bl asi p\u016fvodn\u011b narodit jako holka \u2026 jen nev\u00edm pro\u010d si to p\u00e1n B\u016fh rozmyslel.“ M\u00e1\u0161 pravdu \u2026 taky to nech\u00e1pu \u2026 pak by bylo v\u0161echno o stup\u00ednek jednodu\u0161\u0161\u00ed .. nemusel bych se b\u00e1t Tv\u00e9 reakce …<\/em> M\u011bl jsem chu\u0165 T\u011b n\u011b\u010d\u00edm trochu po\u0161k\u00e1dlit, vr\u00e1tit Ti trochu Tv\u016fj nez\u00e1jem a zlobu, z p\u0159ede\u0161l\u00fdch dn\u00ed. Nat\u00e1hl jsem si nohu p\u0159es bratrovo pokr\u010den\u00e9 koleno a znovu si povyt\u00e1hl nohavici. „Vid\u00ed\u0161 \u2026 prej p\u0159ecitliv\u011bl\u00fd. Je jich nejm\u00ed\u0148 deset. Deset!!“ Pro uk\u00e1zku jsem \u0161iroce rozt\u00e1hl prsty na rukou a zam\u00e1val jimi bratrovi p\u0159ed obli\u010dejem. Bill prohodil o\u010di v ten nejsoln\u011bj\u0161\u00ed sloup, ale vid\u011bl jsem, \u017ee nem\u00e1 daleko od toho, aby se za\u010dal dusit z\u00e1chvatem sm\u00edchu. Jemn\u011b m\u011b pleskl dlan\u00ed p\u0159es obli\u010dej. „Blbe\u010dku!“ Kdybys m\u011b rad\u011bji pohladil \u2026 hm?<\/em><\/div>\n
Pozoroval jsem ho, jak se nat\u00e1hl do spodn\u00ed z\u00e1suvky sp\u00ed\u017ee a dalo mu to docela pr\u00e1ci ubalancovat svoji \u010dap\u00edc\u00ed p\u00f3zu s mou nohou na koleni. Od\u0161rouboval uz\u00e1v\u011br lahve s octem a trochu si s n\u00edm smo\u010dil prst. P\u00e1rkr\u00e1t mi j\u00edm p\u0159ejel p\u0159es kotn\u00edk a j\u00e1 se kousl do prstu, abych nezakv\u00edlel. \u0160t\u00edpalo to teda po\u0159\u00e1dn\u011b. Bill se uchichtl a stejn\u00fdm prstem mi poklepal na \u010delo. „N\u011bco snad vydr\u017e\u00ed\u0161 ne? Nezapome\u0148, \u017ee ses nakonec narodil p\u0159eci jenom jako chlap.“ Po chvilce moji nohu bohu\u017eel sesunul na zem a j\u00e1 musel p\u0159iznat, \u017ee m\u011b sv\u011bd\u011bn\u00ed p\u0159e\u0161lo, jak\u00e1 \u00faleva! „D\u011bkuju Bille, n\u011bkdy jsem nemo\u017enej, trochu nepraktick\u00fd typ, \u0159ekl bych \u2026 v\u0161ak m\u011b zn\u00e1\u0161.“ Bratr nevstal, bradu si op\u0159el o m\u00e9, te\u010f u\u017e klepaj\u00edc\u00ed se, koleno \u2026 „V\u00ed\u0161, \u017ee m\u00e1m pocit, \u017ee jeden o druh\u00e9m v\u00edme vlastn\u011b stra\u0161n\u011b m\u00e1lo?“ Teprve potom se l\u00edn\u011b narovnal, uhladil si p\u00e1r pramen\u016f a srovnal si je za u\u0161i. „Dobrou noc Tome, u\u017e v\u00e1\u017en\u011b mus\u00edm j\u00edt sp\u00e1t.“ Polekan\u011b jsem ho pozoroval, jak se ke mn\u011b pomalu sklonil a lehce m\u011b pol\u00edbil na \u010delo. A tenkr\u00e1t n\u011bkdy k r\u00e1nu jsem potkal sv\u016fj sen a on se kone\u010dn\u011b rozhodl, \u017ee se \u2026 vypln\u00ed.<\/em><\/p>\n

autor: Gia<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

*** Tom *** Z poklidn\u00e9ho sp\u00e1nku m\u011b vyru\u0161ilo hlasit\u00e9 bzu\u010den\u00ed neposedn\u00e9ho kom\u00e1ra nad mou hlavou. Neobt\u011b\u017eoval jsem se otev\u0159\u00edt o\u010di, jen jsem naslepo m\u00e1chl rukou do prostoru nad sebou, doufal jsem, \u017ee se ur\u00e1\u010d\u00ed odlet\u011bt n\u011bkam jinam, t\u0159eba nad bratrovu postel :o)<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[64],"tags":[],"class_list":["post-20070","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-gone-with-the-sin"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20070","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20070"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20070\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20070"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20070"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20070"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}