{"id":20082,"date":"2008-03-15T00:25:00","date_gmt":"2008-03-14T23:25:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20040"},"modified":"2008-03-15T00:25:00","modified_gmt":"2008-03-14T23:25:00","slug":"gone-with-the-sin-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/15\/gone-with-the-sin-6\/","title":{"rendered":"Gone with the sin 6."},"content":{"rendered":"
*** Tom ***<\/div>\n
Po opravdu dlouh\u00e9m a n\u00e1ro\u010dn\u00e9m dni jsem si, nep\u0159\u00edjemn\u011b zpocen\u00fd a na smrt unaven\u00fd, lehl do m\u011bkk\u00fdch p\u0159ikr\u00fdvek, z kter\u00fdch se opatrn\u011b linula zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, ostr\u00e1 v\u016fn\u011b, m\u00e1miny nov\u00e9 aviv\u00e1\u017ee. A\u010dkoliv byla o tolik jin\u00e1, ne\u017e ta p\u0159edchoz\u00ed, m\u00e9 otupen\u00e9 smysly se p\u0159\u00edli\u0161 lehce nechaly o\u0161\u00e1lit a ukol\u00e9bat ke sp\u00e1nku. Za v\u00ed\u010dky se mi rozmazan\u011b prom\u00edtal cel\u00fd dne\u0161n\u00ed, usp\u011bchan\u00fd den, kter\u00fd toho zm\u011bnil tolik a j\u00e1 jsem m\u011bl pocit, \u017ee je toho na pouh\u00fdch \u010dty\u0159iadvacet hodin p\u0159\u00edli\u0161 mnoho, slunce dnes bude zesl\u00e1bl\u00e9, stejn\u011b jako j\u00e1. V lehk\u00e9m sp\u00e1nku jsem vn\u00edmal p\u0159\u00edtomnost bratra v pokoji, kter\u00fd von\u011bl horkou vodou a he\u0159m\u00e1nkov\u00fdm \u0161amp\u00f3nem. Cht\u011bl bych se s tou v\u016fn\u00ed na chv\u00edli pomazlit mezi prsty, aby m\u011b zah\u0159\u00e1la, proklouzla a po chv\u00edli se znovu vr\u00e1tila \u2026 a j\u00e1 m\u011bl ten nezam\u011bniteln\u00fd pocit, \u2026 pocit, \u017ee u\u017e jej nikdy neztrat\u00edm.<\/div>\n
Probouzel jsem se do pozdn\u00edho r\u00e1na, p\u0159esto jsem se c\u00edtil stejn\u011b, jako p\u0159ed usnut\u00edm, st\u00e1le tak unaven\u00fd, snad jako by v\u0161echen ten \u010das ub\u011bhl v pouh\u00e9m okam\u017eiku, jako by nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 noc. S nehranou n\u00e1mahou jsem se p\u0159ekulil na prav\u00fd bok a tenkou, pomuchlanou pe\u0159inu, si z\u010d\u00e1sti sroloval pod hlavu tak, abych j\u00ed m\u011bl o n\u011bco v\u00fd\u0161, odnepam\u011bti se mi tak l\u00e9pe odpo\u010d\u00edvalo, vlastn\u011b ani nev\u00edm pro\u010d. Se zvl\u00e1\u0161tn\u00edm studem jsem si ochromen\u011b prohl\u00ed\u017eel sp\u00edc\u00edho bratra, kter\u00fd t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b oddechoval s obli\u010dejem, t\u00e9m\u011b\u0159 z p\u016flky, p\u0159ekryt\u00fdm modr\u00fdm pol\u0161t\u00e1\u0159em. Hal\u00f3? Kdo tam? \u2026 tady pr\u00e1zdno. A kde ses tady vlastn\u011b vzalo tak n\u00e1hle? \u2026 Ty nev\u00ed\u0161? Zkus p\u0159em\u00fd\u0161let, v\u00edm, \u017ee to dovede\u0161. \u2026 I Ty hloupou\u010dk\u00fd, st\u00e1le nic? Sta\u010d\u00ed tak m\u00e1lo! \u2026 n\u011bkdo, koho miluje\u0161, T\u011b p\u0159estane m\u00edt r\u00e1d \u2026 Ustra\u0161en\u011b jsem polkl. Vi\u010f, \u017ee odejde\u0161 \u2026 pros\u00edm. Ne .. jsem tu nav\u017edy. Promi\u0148 mi.<\/em> Nev\u0161iml jsem si t\u011bch do\u0161iroka otev\u0159en\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 m\u011b, jakoby v ot\u00e1zce, up\u0159en\u011b pozorovaly.<\/div>\n
„Promi\u0148, necht\u011bl jsem T\u011b budit \u2026 j\u00e1 jen \u2026“<\/div>\n
Co chce\u0161 sly\u0161et br\u00e1\u0161ko, \u0159ekni \u2026? Snad ne pravdu? Pro jednou \u2026 pro jednou si nebudeme lh\u00e1t? Mou pravdu, kde si m\u00e1 hloup\u00e1 hlava, pob\u00edzen\u00e1 hlasit\u011b \u0165ukaj\u00edc\u00edm srdcem, usmyslela, \u017ee na Tebe bude myslet \u010dast\u011bji, ne\u017e se slu\u0161\u00ed \u2026 a co Ty? Mysl\u00ed\u0161 na mne n\u011bkdy? Mou pravdu, kde jsem to j\u00e1, kdo si nev\u00ed rady se sv\u00fdmi my\u0161lenkami, pocity a sny? Cht\u011bl bych se T\u011b zeptat \u2026 m\u00edvaj\u00ed dvoj\u010data stejn\u00e9 sny?, proto\u017ee pak \u2026 n\u011bco tu\u0161\u00ed\u0161. Mou pravdu, kde c\u00edt\u00edm, jak moc T\u011b m\u00e1m r\u00e1d?<\/em> Bratr se mou odpov\u011bd\u00ed d\u00e1l nezab\u00fdval a s nic ne\u0159\u00edkaj\u00edc\u00edm \u00fa\u0161klebkem, se s n\u00e1mahou prohnul v z\u00e1dech. A\u017e ke mn\u011b dol\u00e9halo to t\u00e1hl\u00e9 prask\u00e1n\u00ed jeho p\u00e1te\u0159e a j\u00e1 se tou\u017eil dotknout ka\u017ed\u00e9ho jeho obratle, \u2026 jen kone\u010dkem prstu. C\u00edtil jsem, jak pomalu \u010derven\u00e1m pod n\u00e1porem t\u011bch v\u0161ude p\u0159\u00edtomn\u00fdch my\u0161lenek, kter\u00e9 se neptaly, ne\u017e\u00e1daly svolen\u00ed \u2026 prost\u011b tu byly. Necht\u011bl jsem ho d\u00e1l pozorovat, bolely m\u011b z n\u011bj o\u010di, proto\u017ee podv\u011bdom\u011b kontrolovaly ka\u017ed\u00fd jeho pohyb, snad i b\u011bhem sp\u00e1nku.<\/div>\n
Modr\u00fd, trochu vlhk\u00fd kohoutek, jsem oto\u010dil t\u00e9m\u011b\u0159 na doraz a p\u0159esto se mi zd\u00e1lo, \u017ee proud ledov\u00e9 vody nedok\u00e1\u017ee uhasil rozp\u00e1lenou poko\u017eku, kter\u00e1 bolestiv\u011b p\u00e1lila, prahla po doteku. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee bratr ve\u0161el do koupelny. M\u00edstnost\u00ed se prol\u00e9vala nezam\u011bniteln\u00e1 v\u016fn\u011b major\u00e1nky, kterou jsem klamn\u011b c\u00edtil, kdykoliv se ke mn\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eil a moje popleten\u00e9 smysly neum\u011bly napov\u011bd\u011bt, kde p\u0159esn\u011b jsem ve vzpom\u00ednk\u00e1ch tuhle prazvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u016fn\u011b zapomn\u011bl.<\/em> C\u00edtil jsem pal\u010div\u00e9 slzy, kter\u00e9 se poslu\u0161n\u011b sesedaly na sam\u00e9 \u0161pi\u010dce brady a j\u00e1 pochopil, \u017ee v na\u0161e p\u0159\u00e1telstv\u00ed u\u017e vlastn\u011b d\u00e1vno nev\u011b\u0159\u00edm. V\u0161echno se ve mn\u011b bolestiv\u011b pnulo a bou\u0159ilo a vnit\u0159n\u00ed hlas nevyk\u0159ikl tak, jak by se po pr\u00e1vu slu\u0161elo, jen polohlasn\u011b za\u0161eptal: Ty ho miluje\u0161 \u2026 pro\u010d ten strach, Tome?<\/em><\/div>\n
Polekan\u011b jsem trhl zpitom\u011blou hlavou a m\u00e1lem jsem na mokr\u00e9 podlaze uklouzl, jen zt\u011b\u017e\u00ed jsem se op\u0159el o studen\u00e9 st\u011bny sprchov\u00e9ho koutu, po kter\u00fdch l\u00edn\u011b brouzdaly kapky vody. Kolem pasu, kter\u00fd se jako spla\u0161en\u00fd nadzved\u00e1val v ukrutn\u00e9m tempu a k\u0159e\u010dovit\u011b se st\u00e1hl, kdykoliv jsem usly\u0161el pov\u011bdom\u00e9 kroky, jsem si uv\u00e1zal syt\u011b zelenou osu\u0161ku a sna\u017eil se nepozorovan\u011b proklouznout do pokoje.<\/div>\n
P\u0159es ve\u0161kerou snahu, se m\u016fj odevzdan\u00fd pohled st\u0159etl s t\u00edm jeho zamra\u010den\u00fdm, uprost\u0159ed zrcadla, kter\u00e9 bylo poseto n\u011bkolika drobn\u00fdmi skvrnkami od Billova hork\u00e9ho dechu. Bolestiv\u011b m\u011b chytil za z\u00e1p\u011bst\u00ed a j\u00e1 se musel ovl\u00e1dat, abych d\u011btinsky nevyp\u00edskl. Naklonil se ke mn\u011b sotva na p\u00e1r centimetr\u016f, \u0161tiplav\u00e1 v\u016fn\u011b jeho zubn\u00ed pasty m\u011b dr\u00e1\u017edila v nose. Trochu komicky p\u0159ed sebou za\u0161ermoval tmav\u011b \u010derven\u00fdm kart\u00e1\u010dkem na zuby, na kter\u00e9m se, krom\u011b p\u00e1r kapek vody, leskl i zbytek rozmo\u010den\u00e9 pasty proti paradent\u00f3ze. Punti\u010dk\u00e1\u0159i!<\/em> Sv\u00fdm zachmu\u0159en\u00fdm pohledem si m\u011b prohl\u00ed\u017eel jako pod drobnohledem a stisk jeho zpocen\u00e9 dlan\u011b nepolevoval.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00fd zvl\u00e1\u0161tn\u00ed d\u016fvod k tomu, abys na m\u011b neust\u00e1le \u010dum\u011bl a kontroloval, co zrovna d\u011bl\u00e1m, nebo ned\u011bl\u00e1m? Jestli na m\u011b chce\u0161 vyrukovat se svou zn\u00e1mou a ohranou p\u00edsni\u010dkou „Bille, zamysli se nad sebou.“, upozor\u0148uji T\u011b p\u0159edem, \u017ee nem\u00e1m z\u00e1jem o jakoukoliv Tvou pomoc. Blbe\u010dkovi narostl h\u0159eb\u00ednek hezky nahoru, vi\u010f?“ Provokativn\u011b m\u011b popleskal po tv\u00e1\u0159i, cht\u011bl m\u011b je\u0161t\u011b v\u00edc usadit. V\u00edm, \u017ee m\u011bl h\u00e1davou n\u00e1ladu, \u017ee si prost\u011b jen cht\u011bl zase jednou ulevit, ale j\u00e1 \u2026 vyd\u011b\u0161en\u011b vycouval z koupelny a je\u0161t\u011b jsem si levou patu ne\u0161ikovn\u011b od\u0159el o vystoupl\u00fd pr\u00e1h.<\/div>\n
T\u011blo se p\u0159\u00edli\u0161 lehce nechalo oklamat medov\u00fdm, vt\u00edrav\u00fdm hlasem, necht\u011blo pochopit bolestiv\u00e9 doteky, myslelo si, \u017ee bratr \u2026 hlad\u00ed. Rozru\u0161en\u011b jsem za sebou zabouchl dve\u0159e do pokoje a pro jistotu nadvakr\u00e1t zamkl. M\u016fj zast\u0159en\u00fd pohled sklouzl a\u017e k vzru\u0161en\u00e9mu kl\u00ednu \u2026 konec, mus\u00edm zapomenout d\u0159\u00edv, ne\u017e bude pozd\u011b! V hlav\u011b mi v\u0161ak zn\u011bla jedin\u00e1 ot\u00e1zka \u2026 Jak dlouho u\u017e?<\/em><\/div>\n
*** Bill ***<\/div>\n
Pomalu jsem se loudal \u00fazkou chodbi\u010dkou do pokoje a v\u0161iml jsem si, \u017ee na n\u011bkter\u00e9m m\u00edst\u011b jsem se dokonce zapomn\u011bl a chv\u00edli p\u0159e\u0161lapoval na m\u00edst\u011b. V dlan\u00edch jsem kr\u010dil ledabyle poskl\u00e1dan\u00e9 py\u017eamo a na prstech prav\u00e9 ruky zkou\u0161el odhadnout, jak dlouho m\u016f\u017ee po\u0161t\u011b trvat, ne\u017e ode\u0161le kopie smluv z Hamburku do Magdeburku. Vztekle jsem pohodil hlavou, vy\u0161lo mi a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 vysok\u00e9 \u010d\u00edslo a j\u00e1 nebyl zvykl\u00fd, na cokoliv \u010dekat. A\u010dkoliv jsem si to nep\u0159\u00e1l, m\u00e9 my\u0161lenky dnes znovu zabloudily k bratrovi. Nedok\u00e1zal jsem pochopit a opovrhoval jsem j\u00edm za to, \u017ee se mi nikdy neodv\u00e1\u017eil postavit na odpor \u2026 Sebelep\u0161\u00ed zm\u011bna zevn\u011bj\u0161ku nedok\u00e1\u017ee napravit jeho t\u00e9m\u011b\u0159 \u017eenskou du\u0161i. Ten strach v ka\u017ed\u00e9m jeho pohledu a gestu \u2026<\/em> Roz\u010d\u00edlen\u011b jsem n\u011bkolikr\u00e1t zalomcoval klikou od dve\u0159\u00ed pokoje, kter\u00e1 necht\u011bla, ani pod sebev\u011bt\u0161\u00edm tlakem, povolit. Po notn\u00e9 chv\u00edli se ozvalo hlasit\u00e9 cvaknut\u00ed a j\u00e1 nech\u00e1pav\u011b hled\u011bl do z\u010dervenal\u00e9 tv\u00e1\u0159e sv\u00e9ho bratra. „To sis tady d\u011blal dob\u0159e, \u017ee se mus\u00ed\u0161 zamykat? Douf\u00e1m jen, \u017ee to nebylo v bl\u00edzkosti m\u00e9 postele, to by m\u016fj \u017ealudek neust\u00e1l!“<\/div>\n
*** Tom ***<\/div>\n
Trochu nech\u00e1pav\u011b jsem hled\u011bl do t\u011bch \u0161iroce otev\u0159en\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 se viditeln\u011b bavily m\u00fdmi rozpaky a j\u00e1 litoval dne\u0161n\u00edho dne, m\u00e9 projeven\u00e9 slabosti. „Cht\u011bl jsem b\u00fdt jen na chv\u00edli s\u00e1m, bez toho, abys m\u011b po\u0159\u00e1d napom\u00ednal. Copak je to tak nepochopiteln\u00e9?“ \u0160t\u00edtil jsem se a mrzela mne jeho nevyb\u00edrav\u00e1 slova, v\u00edce jsem v\u0161ak opovrhoval s\u00e1m sebou \u2026 poprv\u00e9 \u2026 poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b mu l\u017eu.<\/em><\/p>\n

autor: Gia<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

*** Tom *** Po opravdu dlouh\u00e9m a n\u00e1ro\u010dn\u00e9m dni jsem si, nep\u0159\u00edjemn\u011b zpocen\u00fd a na smrt unaven\u00fd, lehl do m\u011bkk\u00fdch p\u0159ikr\u00fdvek, z kter\u00fdch se opatrn\u011b linula zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, ostr\u00e1 v\u016fn\u011b, m\u00e1miny nov\u00e9 aviv\u00e1\u017ee. A\u010dkoliv byla o tolik jin\u00e1, ne\u017e ta p\u0159edchoz\u00ed, m\u00e9 otupen\u00e9<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[64],"tags":[],"class_list":["post-20082","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-gone-with-the-sin"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20082","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20082"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20082\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20082"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20082"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20082"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}