{"id":20086,"date":"2008-03-15T00:05:00","date_gmt":"2008-03-14T23:05:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20044"},"modified":"2008-03-15T00:05:00","modified_gmt":"2008-03-14T23:05:00","slug":"gone-with-the-sin-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/15\/gone-with-the-sin-2\/","title":{"rendered":"Gone with the sin 2."},"content":{"rendered":"
*** Bill***<\/div>\n
Snad p\u0159\u00edmo s pedantskou p\u0159esnost\u00ed a slim\u00e1\u010d\u00edm tempem jsem mal\u00fdm dezertn\u00edm no\u017e\u00edkem rozt\u00edral pomaz\u00e1nkov\u00e9 m\u00e1slo na ukrojenou p\u016flku celozrnn\u00e9ho pe\u010diva. Dne\u0161n\u00edho r\u00e1na jsem se opravdu nemohl dospat, neust\u00e1le jsem se p\u0159evaloval sem a tam a doslova se potil hr\u016fzou, aby v\u0161e dopadlo tak, jak jsem si to celou tu dobu kr\u016f\u010dek po kr\u016f\u010dku p\u0159edstavoval ve snech.<\/div>\n
„Tome, posp\u011b\u0161 si, a\u0165 to v\u0161echno stihneme v\u010das!“ Houkla m\u00e1ma zvesela sm\u011brem kamsi do poschod\u00ed a za nedlouho se po star\u00fdch, om\u0161el\u00fdch sch\u016fdc\u00edch pomal\u00fdm, klidn\u00fdm krokem loudal dol\u016f m\u016fj bratr s rozcuchanou hlavou se zaujet\u00edm pono\u0159enou do sv\u00e9ho \u010dten\u00e1\u0159sk\u00e9ho p\u0159\u00edb\u011bhu. Ani\u017e by pohledem musel jakkoli uh\u00fdbat od \u010dern\u011b poset\u00fdch str\u00e1nek popam\u011bti zasedl ke stolu a v o\u0161atce nahmatal \u010derstv\u00fd, st\u00e1le teplem von\u00edc\u00ed rohl\u00edk. S chut\u00ed se do n\u011bj zakousl a pomalu p\u0159e\u017evykoval ze strany na stranu a j\u00e1 si v\u0161iml m\u00e1mina zamy\u0161len\u00e9ho pohledu, kdy\u017e st\u00e1la se zalo\u017een\u00fdma rukama v bok op\u0159en\u00e1 o kuchy\u0148skou linku, o\u010di up\u0159en\u00e9 na bratrovi. Na co asi mysl\u00ed?<\/em> „Mohl by jsi tu hr\u016fzu odlo\u017eit alespo\u0148 u sn\u00eddan\u011b Tome?“ Obo\u0159il jsem se na n\u011bj po cel\u00fdch patn\u00e1cti minut\u00e1ch tich\u00e9 tolerance. Bratr s klidem sob\u011b vlastn\u00edm knihu odlo\u017eil a jej\u00ed desky neopomn\u011bl l\u00e1skypln\u011b pohladit h\u0159betem ruky. Podivn\u00e1 l\u00e1ska k ne\u017eiv\u00fdm v\u011bcem, podivn\u00e1 z\u00e1liba ve \u010dten\u00ed hloup\u00fdch, nere\u00e1ln\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f. St\u00e1le tak naivn\u00ed jako p\u0159ed p\u011bti lety, st\u00e1le tak ukrutn\u011b hloup\u00fd!<\/em> „Copak Ti ani trochu nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, abychom dnes odpoledne usp\u011bli? Celou noc jsi spokojen\u011b chr\u00e1pal jako div\u00fd a j\u00e1? Nezamhou\u0159il jsem oka, by\u0165 na minutu. Opravdu je Ti osud na\u0161\u00ed kapely tolik lhostejn\u00fd?“ Nev\u00edm pro\u010d, ale zase se m\u011b chytla \u0161patn\u00e1 n\u00e1lada. Pevn\u011b m\u011b ch\u0148apla za nohu a a\u010dkoliv jsem se sna\u017eil sebev\u00edc, abych ji odkopl, nedok\u00e1zal jsem to. Naopak, pot\u0159eboval jsem si na n\u011bkom ulevit. „Jsi nemo\u017en\u00fd Tome! Jestli si mysl\u00ed\u0161, \u017ee pojede\u0161 v t\u00e9hle sv\u00e9 star\u00e9, vytahan\u00e9 mikin\u011b, kterou nos\u00ed\u0161 snad \u00fapln\u011b v\u0161ude, tak na to zapome\u0148! Devilish si zaslou\u017e\u00ed odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed reprezentaci a nepot\u0159ebuji, abychom se v Hamburku uvedli jako posledn\u00ed vidl\u00e1ci z venkova. Douf\u00e1m, \u017ee rozum\u00ed\u0161 tomu, co \u0159\u00edk\u00e1m?“ Matka se sna\u017eila n\u011bco nam\u00edtnout, zn\u00e1m ji, bude toho \u0148oumu br\u00e1nit do posledn\u00edho dechu t\u00edm argumentem, \u017ee „Tom m\u00e1 prost\u011b jin\u00e9 \u017eivotn\u00ed hodnoty“, ale m\u011b to zkr\u00e1tka nezaj\u00edm\u00e1! C\u00edlem je \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 vystoupen\u00ed p\u0159ed agentem a na\u0161imi potenci\u00e1ln\u00edmi mana\u017eery, na nevinnost a neznalost se ve sv\u011bt\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdch nehraje. Bratr se v\u0161ak z n\u011bjak\u00e9ho mn\u011b nezn\u00e1m\u00e9ho d\u016fvodu za\u010dal p\u0159ekvapiv\u011b obhajovat s\u00e1m. „Budu oble\u010den\u00fd tak jako v\u017edycky Bille. Nem\u00e1m zapot\u0159eb\u00ed ze sebe d\u011blat fotbalov\u00e9ho maskota, abych n\u011bkoho zaujal. Hlavn\u00ed je snad hudba, nem\u00e1m – li pravdu?“ Zpupn\u011b jsem pohodil dokonale upraven\u00fdmi vlasy, kter\u00e9 se d\u00edky siln\u00e9mu fixa\u010dn\u00edmu gelu nepohnuly ani o p\u00ed\u010f. „Maskot?! Co t\u00edm jako mysl\u00ed\u0161?! Dr\u017e hubu, kret\u00e9ne!“ M\u00e1ma to tentokr\u00e1t utnula a nazloben\u011b t\u0159\u00edskla dlan\u00ed o hranu j\u00eddeln\u00edho stolu. „Sta\u010dilo p\u00e1nov\u00e9, nemysl\u00edte?“ Tom lehce k\u00fdvnul sv\u011b\u0161enou hlavou a hypnotizoval r\u00fdhu, kter\u00e1 o\u0161kliv\u011b hyzdila jinak docela hezk\u00fd vzhled starobyl\u00e9ho stolu, kter\u00fd u n\u00e1s v kuchyni stoj\u00ed pevn\u011b na sv\u00fdch \u010dty\u0159ech noh\u00e1ch \u2026 snad celou v\u011b\u010dnost. Z pusy mi uniklo rozho\u0159\u010den\u00e9 zafun\u011bn\u00ed, ale nesmysln\u00e9 \u00fakolov\u00e1n\u00ed ze strany matky mi p\u0159etrhlo jak\u00fdkoliv dal\u0161\u00ed \u00fatok. „Bu\u010f tak hodn\u00fd Bille a b\u011b\u017e p\u0159evl\u00e9knout svoje a bratrovy pe\u0159iny. Budu dnes pr\u00e1t povle\u010den\u00ed.“ Nech\u00e1pav\u011b jsem zakroutil hlavou a poupravil si slepen\u00e9 pram\u00ednky polodlouh\u00e9 ofiny, kter\u00e9 se st\u00e1le necht\u011bly usadit v po\u017eadovan\u00e9m tvaru. „Tak to tedy ne! Dneska je m\u016fj velk\u00fd den, nebudu si tu hr\u00e1t na hospody\u0148ku, ani n\u00e1hodou! Rockov\u00e9 kapely maj\u00ed na tyhle v\u011bci jist\u011b sv\u016fj person\u00e1l a nav\u00edc u\u017e m\u00e1m u\u010desan\u00e9 vlasy. A\u0165 to p\u0159evle\u010de Tom, stejn\u011b se nud\u00ed.“ Jako mal\u00e9, vztekl\u00e9 d\u011bcko jsem ukazov\u00e1\u010dkem s del\u0161\u00edm, \u010dern\u011b nalakovan\u00fdm nehtem rozru\u0161en\u011b ukazoval na sed\u00edc\u00edho bratra. M\u00e1miny jindy p\u0159\u00e1telsk\u00e9 o\u010di se st\u00e1hly na \u00fazk\u00e9, p\u0159\u00edsn\u00e9 \u0161t\u011brbinky a jej\u00ed hlas se nep\u0159\u00edjemn\u011b zv\u00fd\u0161il. To nebyl zrovna dobr\u00fd sign\u00e1l. „Tom za Tebe ukl\u00edz\u00ed \u00fapln\u011b v\u0161echno! Posledn\u00ed rok, kdy T\u011b tak pohltila p\u0159edstava toho, \u017ee se snad jednou bude\u0161 opravdu koupat v pen\u011bz\u00edch jsi l\u00edn\u00fd a nep\u0159\u00edjemn\u00fd. Prost\u011b to ud\u011bl\u00e1\u0161, jinak se s dne\u0161kem rozlu\u010d. Rozum\u00ed\u0161 mi?“ Pohotov\u011b mrskla pohledem po bratrovi. „A Ty se neopova\u017euj to ud\u011blat za n\u011bj, sly\u0161\u00ed\u0161 m\u011b?“ S doslova sklopen\u00fdma u\u0161ima jsme s Tomem odcupitali do na\u0161eho pokoje a nav\u00edc jsem od m\u00e1my po cest\u011b vyfasoval \u010dist\u011b von\u00edc\u00ed lo\u017en\u00ed povle\u010den\u00ed s infantiln\u00edm potiskem kreslen\u00fdch postavi\u010dek. Kam ten sv\u011bt sp\u011bje. Jsem p\u0159ece dosp\u011bl\u00fd, t\u00e9m\u011b\u0159 rockov\u00e1 star. A p\u0159esto \u2026 P\u016f a Pras\u00e1tko \u2026<\/em><\/div>\n
Sna\u017eil jsem se ignoroval bratr\u016fv sm\u00ed\u0159liv\u00fd pohled, kter\u00fd jsem m\u00edjel v okam\u017eiku, kdy jsem se pokou\u0161el otev\u0159\u00edt dve\u0159e do pokoje. Jedin\u00e9ho \u010deho jsem dos\u00e1hl bylo to, \u017ee jsem se dokonale zamotal do hordy pr\u00e1dla a m\u00e1lem upadl p\u0159\u00edmo na nos. Tom se \u0161ibalsky pousm\u00e1l a bez varov\u00e1n\u00ed m\u011b p\u0159im\u00e1\u010dkl na studenou ze\u010f za m\u00fdmi z\u00e1dy, aby mohl kone\u010dn\u011b otev\u0159\u00edt dve\u0159e. Nasupen\u011b jsem se kolem n\u011bj prot\u00e1hl jako velect\u011bn\u00e1 kr\u00e1lovna ze S\u00e1by a z pohrdav\u00fdm \u0161klebem hodnotil jeho odporn\u011b vyhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed dredy. „V\u00e1\u017en\u011b, nic hor\u0161\u00edho jsi si na t\u00e9 hlav\u011b nechat ud\u011blat nemohl. Copak nem\u00e1me doma zrcadlo? Vid\u00ed\u0161 v\u016fbec? Absolutn\u011b Ti to neslu\u0161\u00ed Tome, vypad\u00e1\u0161 jak komiksov\u00e1 postavi\u010dka. A nav\u00edc .. ten komiks nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 kvalitn\u00ed.“ Bratr m\u00e9 obvykl\u00e9 dob\u00edr\u00e1n\u00ed p\u0159e\u0161el ml\u010den\u00edm a j\u00e1 urputn\u011b bojoval s miniaturn\u00edmi knofl\u00ed\u010dky u jeho pe\u0159iny. Znovu c\u00edt\u00edm tu zvl\u00e1\u0161tn\u011b pronikavou v\u016fni \u2026 pr\u00e1v\u011b uzr\u00e1l\u00fdch bor\u016fvek.<\/em> Odevzdan\u011b jsem pe\u0159inu hodil zp\u00e1tky a povzdechl si nad t\u00edm, jak je nespravedliv\u00e9 \u017e\u00edt tenhle oby\u010dejn\u00fd \u017eivot n\u011bmeck\u00e9ho teenagera. Bratr se posadil vedle mne a za\u010dal s neuv\u011b\u0159itelnou rychlost\u00ed a \u0161ikovnost\u00ed knofl\u00edk po knofl\u00edku rozep\u00ednat pomuchlanou pe\u0159inu. Vzhl\u00e9dl jsem k n\u011bmu s \u00fasm\u011bvem a neskr\u00fdvan\u00fdm obdivem nad jeho v\u00fdkonem. „Neptej se mne, pro\u010d Ti pom\u00e1h\u00e1m. S\u00e1m to nev\u00edm.“ Tahle v\u011bta ve mn\u011b vyvolala vzpom\u00ednku na n\u00e1\u0161 v\u010derej\u0161\u00ed, pozdn\u00ed rozhovor, ve kter\u00e9m jsem mu \u0159ekl o Michaelovi. „Tome, nezlob se, j\u00e1 nemyslel jsem to tak. Tedy vlastn\u011b myslel, ale \u2026 pod\u00edvej se na sebe. Nedb\u00e1\u0161 o sebe. Vypad\u00e1\u0161 \u2026 no prost\u011b jako Tom.“ Bratr se p\u0159ekvapiv\u011b rozesm\u00e1l a j\u00e1 si prohl\u00ed\u017eel jeho dokonale b\u00edl\u00e9 zuby, kter\u00e9 o sebe v nest\u0159e\u017een\u00e9 chvilce zacinkaly jako zvone\u010dek o V\u00e1noc\u00edch. „Ale d\u011bkuji za ty pe\u0159iny.“ Ustlal jsem ob\u011b postele a \u010dekal jsem a\u017e se vr\u00e1t\u00ed bratr z koupelny, kam za mne ochotn\u011b odnesl \u0161pinav\u00e9 povle\u010den\u00ed. Po chvilce se jeho hlava znovu objevila ve dve\u0159\u00edch pokoje. „Taky se tak t\u011b\u0161\u00ed\u0161 Bille?“ Houkl na m\u011b zvesela a o\u010di mu doslova z\u00e1\u0159ily radost\u00ed a \u0161t\u011bst\u00edm. „Hrozn\u011b.“ Odpov\u011bd\u011bl jsem popravd\u011b a rozru\u0161en\u011b pok\u00fdval roz\u010dep\u00fd\u0159enou hlavou.<\/p>\n

autor: Gia<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

*** Bill*** Snad p\u0159\u00edmo s pedantskou p\u0159esnost\u00ed a slim\u00e1\u010d\u00edm tempem jsem mal\u00fdm dezertn\u00edm no\u017e\u00edkem rozt\u00edral pomaz\u00e1nkov\u00e9 m\u00e1slo na ukrojenou p\u016flku celozrnn\u00e9ho pe\u010diva. Dne\u0161n\u00edho r\u00e1na jsem se opravdu nemohl dospat, neust\u00e1le jsem se p\u0159evaloval sem a tam a doslova se potil hr\u016fzou, aby<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[64],"tags":[],"class_list":["post-20086","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-gone-with-the-sin"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20086","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20086"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20086\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20086"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20086"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20086"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}