{"id":20099,"date":"2008-03-14T15:09:00","date_gmt":"2008-03-14T14:09:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20057"},"modified":"2008-03-14T15:09:00","modified_gmt":"2008-03-14T14:09:00","slug":"enjoy-the-silence-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/14\/enjoy-the-silence-2-2\/","title":{"rendered":"Enjoy the silence (2\/2)"},"content":{"rendered":"<div><\/div>\n<div>N\u011bco se d\u011bje. Vlevo. O\u010di pomalu vys\u00edlaj\u00ed sign\u00e1l mozku, \u017ee n\u011bco zaregistrovaly, a mozek krku, aby se t\u00edm sm\u011brem oto\u010dil.<br \/>O\u0161et\u0159ovatelka, vlastn\u011b sestra. Nikdy mi ne\u0159ekli jej\u00ed jm\u00e9no &#8211; a i kdyby mi ho \u0159ekli, nesly\u0161el bych&#8230;<br \/>Jak dlouho tam je? Nesly\u0161el jsem dve\u0159e. Jak\u00e1 novina&#8230; \u017de m\u011b to st\u00e1le je\u0161t\u011b p\u0159ekvapuje&#8230;<br \/>Ukazuje. Ch\u00e1pu. Neum\u00edm znakovou \u0159e\u010d, prost\u011b jsem se ji odm\u00edtl u\u010dit. Ale kdy\u017e za v\u00e1mi dva roky chod\u00ed se stejn\u00fdmi posunky a v\u017edycky chce to sam\u00e9, v\u00edte to automaticky.<br \/>Beze slova vstanu a jdu. Chce m\u011b vz\u00edt na proch\u00e1zku do zahrady.<br \/>V\u0161echno kvete, probouz\u00ed se, copak to bude za obdob\u00ed? Ach ano, jaro&#8230; Je d\u016fle\u017eit\u00e9 pojmenov\u00e1n\u00ed? Ne, nen\u00ed&#8230;<br \/>Co se asi tak d\u011bje? Zav\u0159u o\u010di, sna\u017e\u00edm se si to p\u0159edstavit&#8230;<br \/>Cvrlik\u00e1n\u00ed pt\u00e1k\u016f, zur\u010den\u00ed okrasn\u00fdch font\u00e1n&#8230; Jak zn\u00ed?<br \/>Zapomn\u011bl jsem&#8230;<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Sestra op\u011bt ukazuje. Kolik jsem m\u011bl dnes z\u00e1chvat\u016f.<br \/>Dnes? Co\u017ee? Uv\u011bdomuji si &#8211; dnes jsem vlastn\u011b \u017e\u00e1dn\u00fd nem\u011bl, ukazuju.<br \/>Zvedne palec, popl\u00e1c\u00e1 m\u011b po rameni a povzbudiv\u011b se na m\u011b usm\u00edv\u00e1&#8230; Usm\u00edv\u00e1 se&#8230;<br \/>Taky bych se cht\u011bl usm\u00e1t, ale nejde to&#8230;<br \/>Zapomn\u011bl jsem&#8230;<br \/>Zapomn\u011bl jsem v\u0161echno, jen ne tebe&#8230; Nikdy na tebe nezapomenu&#8230; V\u0161echno, co jsme spolu pro\u017eili, v\u017edycky si to budu pamatovat&#8230; Vzpom\u00ednky&#8230; Jedin\u00e9 m\u00edrn\u011b sv\u011btl\u00e9 body m\u00e9ho dosavadn\u00edho \u017eivota&#8230; Ale vzpom\u00ednat je tak v\u0161echno, co m\u016f\u017eu&#8230; V\u00edc u\u017e nic nejde&#8230;<\/div>\n<div><\/div>\n<div><em>&#8222;Kdy\u017e nic v\u00edc, kdy\u017e nic v\u00edc nejde&#8230;<br \/>Mysli jen na m\u011b a uvid\u00ed\u0161,<br \/>and\u011bla, jak let\u00ed vedle tebe.&#8220;<\/em><\/div>\n<div><\/div>\n<div>Ale ty jsi nikdy nelet\u011bl&#8230; Kolikr\u00e1t jsem si tak usilovn\u011b p\u0159\u00e1l, abych se probudil a sly\u0161el tv\u016fj radostn\u00fd sm\u00edch&#8230; Sly\u0161el, jak mi do ucha \u0161ept\u00e1\u0161 n\u011b\u017en\u00e1 slova l\u00e1sky&#8230; Dovol mi je\u0161t\u011b jednou jedinkr\u00e1t zase sly\u0161et tu nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed v\u011btu:<br \/>&#8222;Bille, miluju t\u011b!&#8220;<br \/>Po tv\u00e1\u0159i mi stekla slza.<br \/>Jak moc m\u016f\u017ee \u010dlov\u011bku zni\u010dit \u017eivot jedin\u00fd fakt &#8211; ztr\u00e1ta sluchu&#8230;<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Co se d\u011bje? Ptala se, co se d\u011bje&#8230; Op\u011bt jsem to poznal ze hry jej\u00edch prst\u016f&#8230;<br \/>P\u0159itiskl jsem si dva prsty k lev\u00e9 polovin\u011b hrudi a jen j\u00e1 mohl c\u00edtit ten zoufale slab\u00fd tep.<br \/><em>&#8222;Srdce,&#8220;<\/em><br \/>Rukama jsem \u0161iroce rozhodil do prostoru.<br \/><em>&#8222;moc&#8220;<\/em><br \/>Nam\u00ed\u0159il jsem jeden prst na sebe.<br \/><em>&#8222;m\u011b&#8220;<\/em><br \/>H\u0159betem ruky jsem si p\u0159ejel po druh\u00e9 a zk\u0159ivil obli\u010dej. Zpod \u0159asy mi kanula velk\u00e1 slza.<br \/><em>&#8222;bol\u00ed.&#8220;<\/em><br \/>Pod\u00edvala se na m\u011b se soucitem v o\u010d\u00edch&#8230; Soucit, j\u00e1 necht\u011bl od ostatn\u00edch soucit!<br \/>Vybavil jsem si tv\u00e9 pohledy tenkr\u00e1t v nemocnici. Pln\u00e9 soucitu&#8230; Ale to bylo naposledy, pak u\u017e jen pohrd\u00e1n\u00ed&#8230;<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Zav\u0159el jsem o\u010di. Rozechv\u011ble d\u00fdchal a c\u00edtil, jak si dal\u0161\u00ed slzy raz\u00ed cestu skrz m\u00e9 \u0159asy.<br \/>Jedna po druh\u00e9 vytv\u00e1\u0159ely cesti\u010dky na m\u00fdch propadl\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00edch.<br \/>A j\u00e1 nemohl sly\u0161et, jak ti pt\u00e1ci okolo cvrlikaj\u00ed&#8230; Jak se ty kapky z okrasn\u00fdch font\u00e1nek t\u0159\u00ed\u0161t\u00ed o vodn\u00ed hladinu. Jak si pov\u00eddaj\u00ed o\u0161et\u0159ovatel\u00e9 s ostatn\u00edmi &#8222;\u0161\u00edlenci&#8220; z \u00fastavu&#8230;<br \/>Po dlouh\u00e9 dob\u011b \u0161ly pocity ven. Cht\u011bl jsem sly\u0161et m\u00e1mu, jak mi \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee bude v\u0161echno dobr\u00e9&#8230; Cht\u011bl jsem sly\u0161et t\u00e1tu, jak mi p\u0159eje hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed na nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed turn\u00e9&#8230; Cht\u011bl jsem sly\u0161et Davida, jak mi vyhro\u017euje, \u017ee mi to rozbit\u00e9 vybaven\u00ed hotelu strhne z platu&#8230; Cht\u011bl jsem sly\u0161et Gustava a Georga, jak mi dod\u00e1vaj\u00ed odvahu p\u0159ed dal\u0161\u00edm z na\u0161ich koncert\u016f&#8230; A hlavn\u011b jsem cht\u011bl sly\u0161et Toma, jak mi slibuje tu v\u011b\u010dnou, neutuchaj\u00edc\u00ed l\u00e1sku jako kdysi&#8230;<br \/>Cht\u011bl jsem, tak moc jsem cht\u011bl, ale nic jsem nesly\u0161el.<br \/>I p\u0159es ty nejnal\u00e9hav\u011bj\u0161\u00ed prosby &#8211; nic. Jen ticho.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Za\u010dal jsem se klepat, m\u00e9 t\u011blo prostupoval chlad&#8230;<br \/>Ne, u\u017e zase&#8230; Schylovalo se k dal\u0161\u00edmu z\u00e1chvatu. Ale ona m\u011b chytla za rameno. Vid\u011bl jsem jej\u00ed p\u0159em\u00fd\u0161liv\u00fd v\u00fdraz, z\u0159ejm\u011b se hodn\u011b rozm\u00fd\u0161lela, jestli to m\u00e1 &#8222;\u0159\u00edct&#8220;, nebo ne&#8230;<br \/>Civ\u011bl jsem na ni a p\u0159itom c\u00edtil, jak mi otupuj\u00ed smysly&#8230;<br \/>Rozhodla se &#8211; chytila mn\u011b za ob\u011b ramena a jemn\u011b se mnou zat\u0159\u00e1sla, abych byl schopen ji vn\u00edmat. Je\u0161t\u011b to \u0161lo&#8230; Zalovila v ta\u0161ce, co tahala po\u0159\u00e1d s sebou a vyndala z n\u00ed blok, tu\u017eku a n\u011bjakou fotku.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Uchopila tu\u017eku a pap\u00edr a za\u010dala ps\u00e1t, ale j\u00e1 za\u010dal mezit\u00edm zakl\u00e1n\u011bt hlavu a ztr\u00e1cet v\u011bdom\u00ed, tak\u017ee mi do rukou vrazila tu fotku, aby n\u011bjak udr\u017eela mou pozornost.<br \/>Zam\u017eoural jsem na ten kus tvrd\u00e9ho pap\u00edru. P\u0159es slzy jsem skoro nevid\u011bl, ale nakonec se m\u016fj pohled natolik zaost\u0159il, abych rozpoznal, co to na obr\u00e1zku je.<br \/>Chodba, chodba v \u00fastavu. Byly jich tam tis\u00edce a v\u0161echny stejn\u00e9, a j\u00e1 jim nikdy nev\u011bnoval pozornost.<br \/>V jedn\u00e9 z t\u011bch st\u011bn byl \u0161irok\u00fd podlouhl\u00fd prosklen\u00fd otvor, vlastn\u011b takov\u00e9 okno.<br \/>Pod oknem b\u00edl\u00e1 lavice a na n\u00ed, na n\u00ed&#8230;<\/div>\n<div><\/div>\n<div>&#8222;Tome&#8230;&#8220; zasku\u010del jsem, ale nev\u00edm, jestli to bylo sly\u0161et &#8211; tak dlouho jsem hlasivky nepou\u017e\u00edval&#8230;<br \/>U\u017e jsem ani nevn\u00edmal mno\u017estv\u00ed slz, linouc\u00ed se zpod m\u00fdch \u0159as&#8230; Po dvou letech&#8230; Bez fotek, obr\u00e1zk\u016f nebo dokonce n\u00e1v\u0161t\u011bv, a te\u010f najednou&#8230;<br \/>Om\u00e1men\u011b jsem z\u00edral na jeho t\u011blo. Byl tak n\u011bjak z poloprofilu, sp\u00ed\u0161 zezadu&#8230;<br \/>Trvalo mi dlouho, ne\u017e jsem si uv\u011bdomil, co to vlastn\u011b sleduju&#8230;<br \/>Tom sed\u011bl koleny na lavi\u010dce a rukama a skoro i obli\u010dejem byl p\u0159itisknut\u00fd k onomu sklu.<br \/>Jak\u00e9 bylo m\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e mi do\u0161lo, \u017ee za t\u00edm sklem je kdosi druh\u00fd&#8230; Kdo by si tak\u00e9 v\u0161iml &#8211; pobledl\u00fd obli\u010dej, bez \u017eivota&#8230; Ve\u0161ker\u00fd v\u00fdraz nen\u00e1vratn\u011b ztracen&#8230;<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Ano, byl jsem to j\u00e1&#8230; Tedy &#8211; to, co ze m\u011b zbylo. Troska bez \u017eivota&#8230;<br \/>Kde to vyfotili? Nech\u00e1pal jsem.<br \/>A\u017e potom se mi rozsv\u00edtilo&#8230; To zrcadlo&#8230; Je jednostrann\u00e9, tud\u00ed\u017e z jedn\u00e9 strany odr\u00e1\u017e\u00ed a z druh\u00e9 je pr\u016fhledn\u00e9 jako norm\u00e1ln\u00ed sklo&#8230;<br \/>N-ne, to ne&#8230; Kdykoliv jsem sed\u011bl u toho zrcadla a z\u00edral na sebe, mohli m\u011b venku vid\u011bt? Tom m\u011b mohl vid\u011bt?<br \/>Mohl tak\u00e9 vid\u011bt zoufal\u00e9 pokusy to sklo prorazit, za \u00fa\u010delem z\u00edskat st\u0159epy a p\u0159i nejlep\u0161\u00edm si s nimi rovnou pod\u0159ezat \u017e\u00edly?<br \/>Ach Tome, Tome&#8230;<\/div>\n<div><\/div>\n<div>O\u010di jsem m\u011bl op\u011bt zalit\u00e9 slzami a fotku tiskl ke sv\u00fdm rt\u016fm. Pol\u00edbil jsem ji&#8230; Tak n\u011b\u017en\u011b, jemn\u011b, jako jsem Toma l\u00edb\u00e1val vzadu za krkem&#8230;<br \/>Pod\u00edval jsem se na o\u0161et\u0159ovatelku. Pon\u011bkud dojat\u011b sledovala m\u00e9 po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed a v ruce ma\u010dkala hust\u011b popsan\u00fd pap\u00edr.<br \/>Podala mi ho a j\u00e1 za\u010dal dychtiv\u011b \u010d\u00edst.<\/div>\n<div>Kdy\u017e jsem do\u010detl, myslel jsem, \u017ee tolik slz se ze m\u011b je\u0161t\u011b nevyplavilo&#8230;<br \/>Tom j\u00ed pr\u00fd v\u0161echno \u0159ekl, v\u0161echno o n\u00e1s dvou, tak\u017ee se nemus\u00edm b\u00e1t&#8230; Pr\u00fd do l\u00e9\u010debny chod\u00ed ka\u017ed\u00fd den, od r\u00e1na do ve\u010dera sed\u011bl u okna do m\u00e9ho pokoje a sledoval m\u011b&#8230;<br \/>Pr\u00fd vid\u011bl, jak na sebe z\u00edr\u00e1m do zrcadla, jak bre\u010d\u00edm, obj\u00edm\u00e1m pol\u0161t\u00e1\u0159 a vyd\u00e1v\u00e1m ze sebe zvuky podobn\u00e9 jeho jm\u00e9nu, vid\u011bl v\u0161echny moje z\u00e1chvaty a vid\u011bl, jak jsem se cht\u011bl zab\u00edt. Vid\u011bl to v\u0161echno, sledoval cel\u00e9 ty dva roky m\u00e9ho utrpen\u00ed a nic neud\u011blal&#8230;<br \/>Dokonce u\u017e i vid\u011bl, jak jsem dvakr\u00e1t um\u0159el&#8230; Jak m\u011b po velice t\u011b\u017ek\u00fdch z\u00e1chvatech o\u017eivovali&#8230;<br \/>Kdykoliv jsem se na sebe pod\u00edval do toho zpropaden\u00e9ho zrcadla &#8211; d\u00edval jsem se vlastn\u011b na n\u011bj&#8230; On tam byl&#8230; Kv\u016fli mn\u011b&#8230; Celou tu dobu&#8230;. A j\u00e1 o tom nev\u011bd\u011bl&#8230;<\/div>\n<div>Zoufale jsem se t\u0159\u00e1sl a sv\u00edral v ruce tu fotku&#8230; Nezapomn\u011bl na m\u011b&#8230; Byl se mnou&#8230; A j\u00e1 se ho nikdy nemohl ani dotknout&#8230; Ani ho vid\u011bt&#8230; Ani ho <em>sly\u0161et<\/em>.<\/div>\n<div><em>&#8222;T\u0159eba n\u011bkde poslouch\u00e1\u0161&#8230;<br \/>m\u00e9 S.O.S. v r\u00e1diu&#8230;<br \/>Sly\u0161\u00ed\u0161 m\u011b &#8211; nesly\u0161\u00ed\u0161?&#8220;<\/em><\/div>\n<div><\/div>\n<div>*****<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Probral jsem se a\u017e v pokoji. Pr\u00fd m\u011b sem museli odn\u00e9st, proto\u017ee jsem m\u011bl takov\u00fd z\u00e1chvat pl\u00e1\u010de, \u017ee jsem nebyl s to vn\u00edmat okol\u00ed.<br \/>M\u016fj zrak se sto\u010dil k onomu zrcadlu&#8230; Lesklo se, odr\u00e1\u017eelo slune\u010dn\u00ed paprsky zvenku, jako vodn\u00ed hladina. K\u00e9\u017e by se dalo tak\u00e9 tak lehce prostoupit&#8230;<br \/>Vstal jsem z postele. Byl jsem slab\u00fd&#8230; Na svou v\u00fd\u0161ku jsem v\u00e1\u017eil neuv\u011b\u0159iteln\u011b m\u00e1lo a kosti jsem m\u011bl velice k\u0159ehk\u00e9&#8230; Ob\u010das jsem m\u00edval pocit, \u017ee se sesunu k zemi&#8230;<br \/>Odm\u00edtal jsem toti\u017e tady j\u00edst &#8211; byl to dobr\u00fd zp\u016fsob, jak se p\u0159iv\u00e9st k z\u00e1hub\u011b&#8230; Ne, \u017ee bych dva roky nejedl, ale jenom jsem pil a z j\u00eddla v\u017edy sn\u011bdl jen kousek, v\u011bt\u0161inou p\u0159\u00edlohu&#8230; Suchou r\u00fd\u017ei jsem m\u011bl t\u00e9m\u011b\u0159 denn\u011b&#8230;<\/div>\n<div>Vratk\u00fdm krokem jsem do\u0161el a\u017e k zrcadlu.<br \/>V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee tam je, v\u011bd\u011bl&#8230;<br \/>Polo\u017eil jsem ruku na sklo.<\/div>\n<div><em>&#8222;Mysli jen na m\u011b a uvid\u00ed\u0161 and\u011bla, jak let\u00ed vedle tebe.&#8220;<\/em><\/div>\n<div><em><br \/><\/em> Zav\u0159el jsem o\u010di.<\/div>\n<div><\/div>\n<div><em>&#8222;Mysli jen na m\u011b a uvid\u00ed\u0161&#8230;&#8220;<\/em><\/div>\n<div><\/div>\n<div>Tome, pros\u00edm&#8230; Pros\u00edm!<\/div>\n<div><\/div>\n<div><em>&#8222;And\u011bla, jak let\u00ed vedle tebe.&#8220;<\/em><\/div>\n<div><\/div>\n<div>Otev\u0159el jsem o\u010di. Sklo se rozlet\u011blo na tis\u00edce kousk\u016f. Bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed sledovat, jak se to t\u0159\u00ed\u0161t\u00ed a p\u0159itom nesly\u0161et ani hl\u00e1sku&#8230; Prost\u011b nic&#8230;<br \/>Je to sen?<br \/>Za sklem se zjevil po\u017e\u00e1rn\u00ed p\u0159\u00edstroj, j\u00edm\u017e bylo z\u0159ejm\u011b vyra\u017eeno a za p\u0159\u00edstrojem&#8230;<br \/>Za p\u0159\u00edstrojem&#8230;<\/div>\n<div><\/div>\n<div><em>&#8222;Sv\u011bt se zastavil.&#8220;<\/em><\/div>\n<div><\/div>\n<div>Z\u00edral jsem na n\u011bj a on na m\u011b.<br \/>Jakoby se zastavil \u010das, jen my na sebe fascinovan\u011b hled\u011bli.<br \/>Po dvou letech&#8230; Tak se zm\u011bnil&#8230; Na \u010dele m\u011bl spousty vr\u00e1sek starost\u00ed a celkov\u011b p\u016fsobil ne\u0161\u0165astn\u011b&#8230;<br \/>B\u00e1l jsem se i d\u00fdchat, abych neporu\u0161il ten k\u0159ehk\u00fd okam\u017eik.<br \/>Poprv\u00e9 &#8211; poprv\u00e9 za ty dva roky mi ticho p\u0159i\u0161lo jin\u00e9 ne\u017e jindy&#8230; Bylo v tom \u0161\u00edlen\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed, nap\u011bt\u00ed, o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed a tak trochu i&#8230; strach?<br \/>Kone\u010dn\u011b promluvil, \u010d\u00edm\u017e &#8222;m\u00e9&#8220; ticho sice neprolomil, ale i tak to pro m\u011b bylo d\u016fle\u017eit\u00e9&#8230;<br \/>V jeho rtech jsem rozpoznal <strong>i<\/strong> a <strong>e<\/strong>&#8230; <em>Bille<\/em>&#8230;<br \/>Jm\u00e9no&#8230; Jak nepodstatn\u00e1 to v\u011bc&#8230;<br \/>P\u0159ik\u00fdvl jsem. Slzy, je\u017e jsem op\u011bt prol\u00e9val, jsem u\u017e nevn\u00edmal.<br \/>Ale on plakal taky&#8230; On plakal&#8230;<br \/>Nechal m\u011b j\u00edt do tohohle \u00fastavu a on plakal!<br \/>Tajil se mi dech, jak byl n\u00e1dhern\u00fd&#8230;<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Zvedl ruku, nat\u00e1hl ji a zastavil ji p\u0159esn\u011b v tom m\u00edst\u011b, kde je\u0161t\u011b p\u0159ed n\u011bkolika minutami bylo sklo. Jen kous\u00ed\u010dek&#8230; Malinkat\u00fd kous\u00ed\u010dek&#8230;<br \/>B\u00e1l jsem se, \u017ee je to sen&#8230; \u017de se za chvilku probud\u00edm a na tomhle m\u00edst\u011b bude jenom zrcadlo&#8230; Nebo \u017ee naraz\u00ed na sklo a j\u00e1 ho nikdy nebudu moct c\u00edtit na sv\u00e9m t\u011ble&#8230;<br \/>Tak stra\u0161n\u011b moc jsem se b\u00e1l&#8230;<br \/>Rozt\u0159esen\u00fdmi prsty se dotknul m\u00e9ho obli\u010deje&#8230;<br \/>D\u011bkuju, d\u011bkuju&#8230; Bo\u017ee, d\u011bkuju!<br \/>Dotek lidsk\u00e9 ruky&#8230; na m\u00e9m t\u011ble&#8230; Dotek <em>Tomovy<\/em> ruky! Rozt\u0159\u00e1sl jsem se.<br \/>P\u0159it\u00e1hl si mou hlavu k sob\u011b a v tu chv\u00edli se ve mn\u011b n\u011bco probudilo. N\u011bjak\u00e1 nad\u011bje, sv\u011btlo \u010di co, ale j\u00e1 c\u00edtil, jak mi to pulsuje v t\u011ble a \u0161\u00ed\u0159\u00ed se to a\u017e do kone\u010dk\u016f prst\u016f&#8230; U\u017e jsem necht\u011bl zem\u0159\u00edt&#8230; Na\u0161el jsem n\u011bco, kv\u016fli \u010demu jsem byl ochotn\u00fd \u017e\u00edt, to stejn\u00e9, kv\u016fli \u010demu jsem \u017eivot cht\u011bl vzd\u00e1t a to n\u011bco se pr\u00e1v\u011b bl\u00ed\u017eilo k m\u00fdm rt\u016fm.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Po nekone\u010dn\u00fdch dvou letech kone\u010dn\u011b spojil na\u0161e \u00fasta do vytou\u017een\u00e9ho polibku&#8230; Tak n\u011b\u017en\u00e9ho, \u010dist\u00e9ho, a p\u0159esto v\u00e1\u0161niv\u00e9ho. Jako by mi cht\u011bl \u0159\u00edct &#8211; promi\u0148.<br \/>St\u00e1le jsem tomu nev\u011b\u0159il&#8230; Ta d\u016fv\u011brn\u011b zn\u00e1m\u00e1, a p\u0159esto skoro zapomenut\u00e1 chu\u0165&#8230;<br \/>Jemn\u011b se ode mn\u011b odtrhl.<\/div>\n<div><em>&#8222;Spole\u010dn\u011b to zvl\u00e1dneme,<br \/>a\u017e na konci sv\u011bta&#8230;&#8220;<\/em><\/div>\n<div>Vezme si m\u011b dom\u016f, zapl\u00e1l jsem nad\u011bj\u00ed&#8230;<br \/>Vypadnu z tohohle hnusn\u00e9ho m\u00edsta a u\u017e nav\u017edycky z\u016fstanu s Tomem&#8230;<br \/>A\u0165 u\u017e sly\u0161\u00edm nebo ne&#8230;<br \/>Zvedl jsem k n\u011bmu o\u010di.<br \/>Pravou rukou uk\u00e1zal na sebe.<\/div>\n<div><em>&#8222;J\u00e1&#8220;<\/em><\/div>\n<div>P\u0159itiskl si dla\u0148 vlevo na hrudn\u00edk.<\/div>\n<div><em>&#8222;miluju&#8220;<\/em><\/div>\n<div>Nat\u00e1hl ke mn\u011b ruku a dotkl se m\u00e9ho zb\u011bsile bu\u0161\u00edc\u00edho srdce.<\/div>\n<div><em>&#8222;Tebe.&#8220;<\/em><\/div>\n<div>V tu chv\u00edli jsem si byl jist\u00fd spr\u00e1vnost\u00ed, naprosto jist\u00fd t\u00edm, \u017ee to zn\u00ed, tak jak m\u00e1 &#8211;<br \/>&#8222;J\u00e1 tebe taky.&#8220;<\/div>\n<div><\/div>\n<div><em>Ketty \u2665\u2665\u2665, for all twincest lovers and <a href=\"http:\/\/twc.blog.cz\/\">twc.blog.cz<\/a><br \/>And especially for Bill Kaulitz to 11th month in my heart. love U.<br \/><\/em><br \/>autor: <strong>Ketty<\/strong><br \/>betaread: <strong>Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>N\u011bco se d\u011bje. Vlevo. O\u010di pomalu vys\u00edlaj\u00ed sign\u00e1l mozku, \u017ee n\u011bco zaregistrovaly, a mozek krku, aby se t\u00edm sm\u011brem oto\u010dil.O\u0161et\u0159ovatelka, vlastn\u011b sestra. Nikdy mi ne\u0159ekli jej\u00ed jm\u00e9no &#8211; a i kdyby mi ho \u0159ekli, nesly\u0161el bych&#8230;Jak dlouho tam je? Nesly\u0161el jsem dve\u0159e.<\/p>\n<p class=\"link-more\"><a class=\"myButt \" href=\"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/14\/enjoy-the-silence-2-2\/\">Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-20099","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20099","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20099"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20099\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20099"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20099"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20099"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}