{"id":20110,"date":"2008-03-14T05:10:00","date_gmt":"2008-03-14T04:10:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20068"},"modified":"2008-03-14T05:10:00","modified_gmt":"2008-03-14T04:10:00","slug":"maliny-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/14\/maliny-10\/","title":{"rendered":"Maliny 10."},"content":{"rendered":"
\"\"<\/div>\n
Chvilku to je\u0161t\u011b vypad\u00e1, \u017ee by se snad nejrad\u0161i vykroutil, ale pak kone\u010dn\u011b povol\u00ed a v\u0161ecko mi opl\u00e1c\u00ed!\\>=o) Jeho ruka kone\u010dn\u011b klou\u017ee p\u0159es hrudn\u00edk… b\u0159icho… a\u017e k p\u00e1sku, kterej rychle rozepne a pokra\u010duje d\u00e1l. Z posledn\u00edch sil ho dot\u00e1hnu k posteli a st\u00e1hnu na sebe.<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 b\u00fdt ale potichu,“ lehce mi polo\u017e\u00ed ruku p\u0159es pusu. P\u0159ik\u00fdvnu hlavou, jako \u017ee jo a tak pokra\u010duje d\u00e1l. Jeho ruka kone\u010dn\u011b doputuje k c\u00edli a on mi siln\u011bji p\u0159itla\u010d\u00ed ruku k puse, proto\u017ee vid\u00ed, co to se mnou d\u011bl\u00e1. A zrovna, kdy\u017e se kone\u010dn\u011b za\u010d\u00ednaj\u00ed d\u00edt dost dobr\u00fd v\u011bci, rozlet\u00ed se dve\u0159e a Andreasovi spadne \u010delist. Aaah nee! Nejrad\u0161i bych se propadl sto stop pod zem! \u010cerven\u011bj\u0161\u00ed jsem snad nikdy v \u017eivot\u011b nebyl a Tom, kterej nen\u00ed schopen pohybu, nejsp\u00ed\u0161 taky. Jen t\u0159e\u0161t\u00edme o\u010di na Andyho, Tom sv\u00edraj\u00edc\u00ed m\u00fdho… ehm…<\/div>\n
„J\u00e1 se omlouv\u00e1m… “ pozp\u00e1tku zase vypochoduje ven a zav\u0159e dve\u0159e.<\/div>\n
„J\u00e1 ti to \u0159\u00edkal!“ sykne na m\u011b Tom, ale nevypad\u00e1 to, \u017ee by se n\u011bjak moc zlobil… Po n\u011bkolika minut\u00e1ch vylezeme z pokoje, proto\u017ee Andreas\u016fv n\u00e1hlej vp\u00e1d n\u00e1s docela solidn\u011b rozhodil, i kdy\u017e je to m\u016fj a Tom\u016fv nejlep\u0161\u00ed k\u00e1mo\u0161! P\u0159esto, na\u010dapat n\u00e1s zrovna v tom nejlep\u0161\u00edm… To jsme si nepl\u00e1novali. Ale za to m\u016f\u017eou ty maliny! Neb\u00fdt jich a toho, \u017ee jsem po nich absolutn\u011b nezastavitelnej, nemusel jsem si te\u010f p\u0159ed Andym trhnout trapas a mohli jsme b\u00fdt v klidu doma s Tomem a neru\u0161en\u011b si u\u017e\u00edvat jeden druh\u00fdho. xD Ale co, no. Stalo se. Andreas sed\u00ed dole v hale na gau\u010di a \u010dte si \u010das\u00e1k. V t\u00e9hle hale se p\u0159ece minule konal ten ve\u010d\u00edrek. Ta nejskv\u011blej\u0161\u00ed p\u00e1rty m\u00fdho \u017eivota, proto\u017ee tady to v\u0161echno mezi mnou a Tomem za\u010dalo. A\u017e na to, \u017ee sem si musel hlavu odbarvit na blond a o zelen\u011b nalakovanejch nehtech, a tak ani nemluv\u011b. P\u0159esto ni\u010deho nelituju. V\u016eBEC ni\u010deho. M\u00e1m p\u0159ece Toma a ten mi za to st\u00e1l ! Majetnicky ho obejmu kolem pasu a spole\u010dn\u011b se posad\u00edme vedle Andrease na \u010dernou seda\u010dku. S trochu trapn\u00fdm pocitem k n\u011bmu zvednu o\u010di a nevinn\u011b se usm\u011bju. Tom se rad\u0161i „d\u00edv\u00e1“ z okna a d\u011bl\u00e1 \u017ee tam jako v\u016fbec nen\u00ed. P\u0159itom m\u011b ka\u017edou chv\u00edli pohlad\u00ed po stehn\u011b nebo mi polo\u017e\u00ed ruku na koleno. Nen\u00e1padnej. xD Andy polo\u017e\u00ed \u010das\u00e1k na st\u016fl a sjede n\u00e1s pohledem. OMG trapn\u00e1 chv\u00edle ticha. V\u016fbec nev\u00edm co m\u00e1m te\u010f \u0159\u00edct, kdy\u017e n\u00e1s Andreas vid\u011bl… Z hloubav\u00fdho p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed m\u011b vytrhne Andreas\u016fv n\u00e1hlej v\u00fdtlem. St\u0159\u00eddav\u011b kouk\u00e1 na m\u011b a na Toma a tlem\u00ed se. Samo, \u017ee se s Tomem za\u010dneme sm\u00e1t taky, proto\u017ee mezi n\u00e1ma se tyhle trapasy v\u011bt\u0161inou takhle \u0159e\u0161\u00ed. Spole\u010dn\u011b se tomu zasm\u011bjeme a t\u00edm to hasne. (Na\u0161t\u011bst\u00ed x) )<\/div>\n
„Tak my u\u017e p\u016fjdeme…“ vym\u00e1\u010dknu ze sebe po nekone\u010dn\u00fdm tlemen\u00ed a spole\u010dn\u011b se s Tomem zvedneme k odchodu.<\/div>\n
„Tak… se zas n\u011bkdy stavte,“ tlem\u00ed se za n\u00e1ma Andreas a stoupne si mezi domovn\u00ed dve\u0159e, kdy\u017e si s Tomem obouv\u00e1me boty. „Jooo, m\u00e1lem bych zapomn\u011bl… “ pl\u00e1cne se do \u010dela a zmiz\u00ed na chv\u00edli v kuchyni. Za p\u00e1r minut se vrac\u00ed s igelitov\u00fdm pytl\u00edkem a \u0161kodolib\u00fdm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i. „Na, Bille,“ pod\u00e1v\u00e1 mi s\u00e1\u010dek a j\u00e1 se nedo\u010dkav\u011b kouknu dovnit\u0159.<\/div>\n
„Co?? Maliny??“ vykul\u00edm na n\u011bj o\u010di, ale to u\u017e se Tom v\u00e1l\u00ed v k\u0159e\u010d\u00edch sm\u00edchu. „No, tak dikec…“ vyprsknu a str\u010d\u00edm si jednu malinu do pusy.<\/div>\n
„Bille, ale v\u00ed\u0161 co to s tebou d\u011bl\u00e1!“ drcne do m\u011b se sm\u00edchem Tom a spole\u010dn\u011b vyraz\u00edme dom\u016f.<\/div>\n
„Ned\u00e1\u0161 si taky?“ usm\u011bju se na sv\u00fdho sladk\u00fdho br\u00e1\u0161ku a strk\u00e1m mu pod nos pytl\u00edk s malinama. S\u00e1m m\u00e1m nacpanou pusu \u017ee sotva mluv\u00edm a to nejsme je\u0161t\u011b ani v p\u016flce cesty.<\/div>\n
„Neee, ned\u00e1vej mi to, v\u017edy\u0165 v\u00ed\u0161, \u017ee maliny nesn\u00e1\u0161\u00edm!“ zaksicht\u00ed se Tom a odstr\u010d\u00ed moj\u00ed ruku s igeli\u0165\u00e1kem.<\/div>\n
„No t\u00e1\u00e1\u00e1k, ned\u00e1\u0161 si ani jednu?“ hod\u00edm na n\u011bj and\u011blskej kuku\u010d a Tom se pousm\u011bje.<\/div>\n
„Ne, ne ani jednu,“ zavrt\u00ed hlavou a p\u0159it\u00e1hne si m\u011b kole pasu k sob\u011b bl\u00ed\u017e. Jsem \u0161\u0165astnej. Tak \u0161\u0165astnej, \u017ee to snad ani s\u00e1m nedok\u00e1\u017eu v\u0161echno vst\u0159ebat. Dva roky skoro bezesnejch noc\u00ed, dva roky bez Toma… Te\u010f ho m\u00e1m a pro\u017e\u00edv\u00e1m s nim to, co sem si celou tu dobu jenom vysn\u00edval, kdy\u017e jsem v noci nemohl sp\u00e1t. P\u0159ipad\u00e1 mi to v\u0161echno tak dokonal\u00fd. PODEZ\u0158ELE dokonal\u00fd. Ale co… \u0159\u00edd\u00edm se snad mottem Leb die Sekunde, ne? x) Zbytek cesty se po\u0159\u00e1d lep\u00edm na Toma a jen co se ocitneme v n\u011bjak\u00fdm zapadl\u00fdm koutku, okam\u017eit\u011b a bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed se na n\u011bj vrhnu. To ty maliny!!<\/div>\n
„Bille, Bille to u\u017e sta\u010d\u00ed, u\u017e jsme skoro doma!“ sm\u011bje se mi Tom, kdy\u017e proch\u00e1z\u00edme na\u0161\u00ed ‚tajnou‘ zkratkou zezadu kolem bar\u00e1k\u016f na\u0161ich soused\u016f a j\u00e1 se hore\u010dn\u011b sna\u017e\u00edm v\u0161elijak se mu dostat rukama pod tri\u010dko. „Oni nejsou doma?“ vykul\u00ed o\u010di Tom, kdy\u017e p\u0159ed na\u0161im bar\u00e1kem nestoj\u00ed ani jedno z aut. Gordon je v pr\u00e1ci, ale \u017ee by byla pry\u010d i m\u00e1ma?? No co, t\u00edm l\u00edp pro m\u011b. Dychtiv\u011b zat\u00e1hnu Toma do dve\u0159\u00ed a rychle za n\u00e1ma zabouchnu. Shod\u00edm ho na seda\u010dku v ob\u00fdv\u00e1ku a hned se mu nacucnu na krk. Panebo\u017ee, on je tak dokonalej! O tomhle jsem snil tak nekone\u010dn\u011b dlouhou dobu a te\u010f si to chci co nejv\u00edc u\u017e\u00edt. Dokud to jde a dokud m\u00e1m Toma, m\u00fdho Toma! Asi s t\u00edm oblejz\u00e1nim mus\u00edm b\u00fdt u\u017e dost otravnej, ale p\u0159esto na sob\u011b br\u00e1cha nenech\u00e1 nic zn\u00e1t a dovol\u00ed mi d\u011blat s n\u00edm, co se mi zachce.<\/div>\n
„Bille… po\u010dkej! N\u011bkdo p\u0159ijel!“ vyjekne Tom a odstr\u010d\u00ed m\u011b zrovna ve chv\u00edli kdy se dob\u00fdv\u00e1m do jeho d\u017e\u00edn\u016f.<\/div>\n
„Tome… .to se ti jenom zd\u00e1\u00e1\u00e1,“ tlem\u00edm se a cupit\u00e1m poslu\u0161n\u011b za nim.<\/div>\n
„Tak u\u017e toho sakra nech, to je Gordon! Copak sis nev\u0161iml, \u017ee u\u017e n\u011bco tu\u0161\u00ed?! “ vyjede na m\u011b Tom a na\u0161tvan\u011b m\u011b od sebe odstr\u010d\u00ed. Z\u016fstanu na n\u011bj civ\u011bt jak husa do fla\u0161ky a jenom sleduju jak rychle vyb\u011bhne schody nahoru. Ach jo, j\u00e1 jsem fakt p\u0159\u00ed\u0161ernej… Kdybych nebyl po t\u011bch malin\u00e1ch tak – jen si to p\u0159iznej, Kaulitzi! – no prost\u011b a jednodu\u0161e, kdybych nebyl po t\u011bch malin\u00e1ch tak nadr\u017eenej, nemusel jsem se te\u010f poh\u00e1dat s Tomem… J\u00e1 v\u00edm, p\u0159ehnal jsem to. A mrz\u00ed m\u011b to. Po\u0159\u00e1d stoj\u00edm na jednom m\u00edst\u011b a ani si nev\u0161imnu, \u017ee Gordon vtrhnul do dve\u0159\u00ed. „Ahoj, Bille!“ str\u010d\u00ed do m\u011b a j\u00e1 se proberu z transu.<\/div>\n
„Ahoj… “ odpov\u00edm mu trochu sklesle a zam\u00ed\u0159\u00edm si to rad\u0161i do pokoje, proto\u017ee nehodl\u00e1m poslouchat debatu o tom, jak bylo v pr\u00e1ci. Nee do pokoje vlastn\u011b ne. Tam je Tom. Zato\u010d\u00edm si to ke dve\u0159\u00edm na p\u016fdu a zamknu za sebou. Takov\u00e1 nesmysln\u00e1 h\u00e1dka. Ale pro\u010d m\u011b to tak vzalo? C\u00edt\u00edm se fakt p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b. Je to sotva p\u00e1r minut, co jsem bez Toma a… a je mi smutno… ?? Jo je mi smutno a hlavn\u011b je mi to d\u011bsn\u011b l\u00edto… Hr\u00e1bnu do krabice s popsanejma blokama. Jeden je je\u0161t\u011b se starejma textama… Dokonce tam n\u011bkde najdu i tu\u017eku a d\u00e1m se do psan\u00ed. „Du bist alles, was ich bin und alles was durch meine Adern flie\u00dft,“ nap\u00ed\u0161u dal\u0161\u00ed sloku a mus\u00edm uznat, \u017ee je to poprv\u00e9, co p\u00ed\u0161u song o n\u00e1s. Otev\u0159en\u011b jen o n\u00e1s dvou… Nikdy jsem NIKOMU ne\u0159ekl, o \u010dem texty doopravdy jsou. V\u011bd\u011bl jsem to jenom j\u00e1 s\u00e1m. Jenom j\u00e1 sem cel\u00e9 ty dva roky v\u011bd\u011bl, \u017ee ty texty jsou jen a jen o Tomovi. Teda aspo\u0148 v\u011bt\u0161ina z nich… „ich will da nicht allein sein, lass uns gemeinsam, in die Nacht… “ dop\u00ed\u0161u posledn\u00ed \u0159\u00e1dek a smutn\u011b op\u0159u hlavu o ze\u010f. V hlav\u011b mi dozn\u00ed melodie songu In die Nacht. Toho, kterej jsem pr\u00e1v\u011b te\u010f napsal. Pro n\u011bj a o n\u00e1s.<\/div>\n
A v\u00edm to zase jenom j\u00e1… Slo\u017e\u00edm pap\u00edr a str\u010d\u00edm ho do kapsy u d\u017e\u00edn\u016f. Zrovna kdy\u017e za sebou na p\u016fd\u011b zav\u00edr\u00e1m dve\u0159e, uvid\u00edm Toma b\u011b\u017eet dol\u016f za Gordonem, kterej ho nep\u0159etr\u017eit\u011b vol\u00e1. To se mi zrovna hod\u00ed. Po\u010dk\u00e1m, a\u017e Tom zmiz\u00ed v kuchyni a potichu se vkradu do pokoje. Polo\u017e\u00edm na jeho p\u016flku postele pap\u00edr a zase rychle vylezu ven. Dole seberu narychlo bundu a boty a bez rozlou\u010den\u00ed zmiz\u00edm za dve\u0159ma… .<\/div>\n
Brrrr… m\u011b mohlo napadnout, \u017ee ve\u010der bude zima. Cour\u00e1m se jen tak ulicema a sleduju lidi zachumlan\u00fd v zimn\u00edch bund\u00e1ch. Jen j\u00e1 se tu proch\u00e1z\u00edm jak tele v tenk\u00fd bundi\u010dce sotva do pasu. Za\u010d\u00edn\u00e1 p\u011bkn\u011b foukat. Ledovej v\u00edtr mi zalejz\u00e1 pod triko a po cel\u00fdm t\u011ble mi naskakuje hus\u00ed k\u016f\u017ee. Aby taky ne, kdy\u017e se tu fl\u00e1k\u00e1m p\u0159es dv\u011b hodiny… Napadne m\u011b, co asi d\u011bl\u00e1 Tom. Jestli u\u017e si to p\u0159e\u010det, jestli je na m\u011b je\u0161t\u011b na\u0161tvanej… Po\u0159\u00e1d mi v hlav\u011b zn\u011bj jeho slova, kter\u00fd na m\u011b v za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed h\u00e1dce vychrlil. Kv\u016fli takov\u00fd blbosti jsem se na\u0161tval? Ne, ne j\u00e1 se nena\u0161tval. J\u00e1 se kv\u016fli takov\u00fd blbosti sesypal. Jsem n\u011bjakej p\u0159ecitliv\u011blej. Rozraz\u00edm dve\u0159e v bar\u00e1ku a zmaten\u011b se rozhl\u00ed\u017e\u00edm kolem. Dole je zhasnuto, naho\u0159e to taky nevypad\u00e1 \u017eiv\u011b.<\/div>\n
„Tom\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9,“ zaje\u010d\u00edm a rozsv\u00edt\u00edm sv\u011btlo. Cel\u00e1 m\u00edstnost se zalije zlatavou z\u00e1\u0159\u00ed a m\u011b se v tu chv\u00edli zatm\u00ed p\u0159ed o\u010dima. Ten p\u0159echod sv\u011btla a tmy… fuj. Nikdo mi dlouho neodpov\u00edd\u00e1 a tak bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed vyb\u011bhnu schody nahoru. Zastav\u00edm se a\u017e p\u0159ed na\u0161im pokojem. Je tam nebo ne? To by mi snad odpov\u011bd\u011bl… nebo \u017ee by se na\u0161tval a nemluvil se mnou? R\u00e1zn\u011b chyt\u00edm za kliku a otev\u0159u. Je tu zhasnuto. Super, Tom nen\u00ed doma. Pro jistou je\u0161t\u011b p\u0159ijdu v\u0161echny m\u00edstnosti, ale nikde nikdo. T\u011b\u0161il jsem se, jak budeme m\u00edt dneska bar\u00e1k pro sebe, kdy\u017e je m\u00e1ma s Gordonem pry\u010d, jak se s Tomem usm\u00ed\u0159\u00edm a bude zase v\u0161echno ok, ale… on tu nen\u00ed. ON TU PROST\u011a NEN\u00cd !! Svl\u00edknu ze sebe v\u0161echno oble\u010den\u00ed a jen v boxerk\u00e1ch se zahrabu do pe\u0159in. Sp\u00e1t se mi nechce, je je\u0161t\u011b moc brzo. Budu tu jen tak le\u017eet, vy\u010d\u00edtat si, co jsem dneska ud\u011blal a ut\u00e1p\u011bt se v depk\u00e1ch. No super! Rozhl\u00ed\u017e\u00edm se po pokoji, zkoum\u00e1m ka\u017edej detail Tomov\u00fdho trika v\u00e1lej\u00edc\u00edho se u n\u011bj na posteli. Po\u010dkat, nepokl\u00e1dal jsem na tu postel n\u00e1hodou ten pap\u00edr? No jasn\u011b \u017ee jo!! Kdy\u017e jsem odch\u00e1zel, tak le\u017eel p\u0159esn\u011b tady! A te\u010f je fu\u010d! Tak\u017ee si ho Tom musel p\u0159e\u010d\u00edst… U\u017e ztr\u00e1c\u00edm chu\u0165 i s\u00edlu o n\u011b\u010dem p\u0159em\u00fd\u0161let. Zav\u00edr\u00e1m v\u00ed\u010dka a pad\u00e1m n\u011bkam hluboko, hluboko do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f…<\/div>\n
„Bille… “ n\u011bkdo mi za\u0161ept\u00e1 do ucha. Rozespale otev\u0159u o\u010di a dezorientovan\u011b se rozhl\u00ed\u017e\u00edm v \u010derno\u010dern\u00fd tm\u011b. Nahmat\u00e1m zap\u00edn\u00e1n\u00ed od lampi\u010dky a rychle rozsv\u00edt\u00edm.Jen\u017ee… z\u016fstanu p\u0159ekvapen\u011b civ\u011bt na Tomovu usm\u00edvaj\u00edc\u00ed se tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Co… co tady… “ chci se ho zeptat co tady d\u011bl\u00e1, ale nezm\u016f\u017eu se na nic jin\u00fdho, ne\u017e na p\u00e1r trhanejch slov. Polo\u017e\u00ed mi prst na rty a usm\u011bje se.<\/div>\n
„Ten song je n\u00e1dhernej… “ mrkne na m\u011b a naklon\u00ed se t\u011bsn\u011b k m\u00fdm rt\u016fm. Rozbu\u0161\u00ed se mi srdce, a\u017e m\u00e1m, pocit jako by m\u011blo ka\u017edou chv\u00edli vyst\u0159elit z hrudn\u00edku.<\/div>\n
„To… To… Tome? Tys to \u010detl?“ up\u0159u na n\u011bj nech\u00e1pavej pohled a \u010dek\u00e1m co mi k tomu je\u0161t\u011b \u0159ekne.<\/div>\n
„\u010cetl jsem to asi tak milionkr\u00e1t za sebou, l\u00e1sko.“ Co\u017ee?? Hey, sly\u0161\u00edm dob\u0159e? On mi \u0159ekl L\u00c1SKO!!! Pom\u00f3\u00f3\u00f3c, asi se za\u010d\u00edn\u00e1m vzn\u00e1\u0161et n\u011bkde vysoko v \u010derv\u00e1nc\u00edch. On mi fakt \u0159ek L\u00c1SKO?? Sly\u0161eli jste to??<\/div>\n
„Bille? Jsi v pohod\u011b?“ lehou\u010dce m\u011b popl\u00e1c\u00e1 po tv\u00e1\u0159i, proto\u017ee jsem se asi propadl do transu. „Co? Kdo… j\u00e1 jo… sem v pohod\u011b… “ zakrout\u00edm hlavou a \u0161\u0165astn\u011b se mu vrhnu kolem krku. „Promine\u0161 mi to, vi\u010f?“ za\u0161ept\u00e1m mu do ucha a l\u00edbnu ho jemn\u011b na krk.<\/div>\n
„Tob\u011b prominu v\u0161echno, Bille… “ pohlad\u00ed m\u011b po z\u00e1dech a lehne si ke mn\u011b na postel.<\/div>\n
\u010clov\u011bk by ne\u0159ekl, co s v\u00e1ma dok\u00e1\u017ee ud\u011blat l\u00e1ska. Takov\u00e1 oby\u010dejn\u00e1 v\u011bc, spojuj\u00edc\u00ed lidi u\u017e odjak\u017eiva. Dokonce i lidi, mezi kterejma je zak\u00e1zan\u00e1. Ale l\u00e1ska si prost\u011b nevyb\u00edr\u00e1. M\u011b p\u0159inesla Toma. Toho nej\u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00edho \u010dlov\u011bka pod sluncem. A\u0165 u\u017e je to m\u016fj br\u00e1cha, a\u0165 u\u017e je na\u0161e l\u00e1ska zak\u00e1zan\u00e1, jsem \u0161\u0165astnej. Tak jako nikdy v m\u00fdm \u017eivot\u011b.<\/div>\n
„Celou dobu jsem T\u011b hledal… Byl jsem u Andrease, v parku… v\u0161ude, ale tys nikde nebyl…“ vysouk\u00e1 ze sebe mezi polibkama a j\u00e1 se zaraz\u00edm.<\/div>\n
„Tys m\u011b hledal?“ vykul\u00edm na n\u011bj o\u010di a pootev\u0159u \u00fadivem rty.<\/div>\n
„Jo, hledal… Cht\u011bl jsem se Ti omluvit,“ sklop\u00ed o\u010di a sund\u00e1 si z hlavy k\u0161iltku.<\/div>\n
„Tome, ty se mi nem\u00e1\u0161 za co omlouvat. To j\u00e1 bych m\u011bl… “ \u0161pitnu a obejmu ho pevn\u011b kolem krku.<\/div>\n
„Tak do smrti dobr\u00fd, ok?“ mrkne na m\u011b moje dvoj\u010de a usm\u011bje se. Tak, jak to um\u00ed jen on. T\u00edm sladk\u00fdm \u0161\u0165astn\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/p>\n

autor: *Nicky*<\/strong>, T\u00fdnka<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Chvilku to je\u0161t\u011b vypad\u00e1, \u017ee by se snad nejrad\u0161i vykroutil, ale pak kone\u010dn\u011b povol\u00ed a v\u0161ecko mi opl\u00e1c\u00ed!\\>=o) Jeho ruka kone\u010dn\u011b klou\u017ee p\u0159es hrudn\u00edk… b\u0159icho… a\u017e k p\u00e1sku, kterej rychle rozepne a pokra\u010duje d\u00e1l. Z posledn\u00edch sil ho dot\u00e1hnu k posteli a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[78],"tags":[],"class_list":["post-20110","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-maliny"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20110","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20110"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20110\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20110"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20110"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20110"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}