{"id":20113,"date":"2008-03-14T04:55:00","date_gmt":"2008-03-14T03:55:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20071"},"modified":"2008-03-14T04:55:00","modified_gmt":"2008-03-14T03:55:00","slug":"maliny-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/14\/maliny-7\/","title":{"rendered":"Maliny 7."},"content":{"rendered":"
\"\"<\/div>\n
„Po\u010d\u00edt\u00e1m, \u017ee te\u010f u\u017e bude Tom docela slu\u0161n\u011b v n\u00e1lad\u011b,“ uva\u017euje Andreas, kdy\u017e se bl\u00ed\u017e\u00edme k jeho domu. „Hlavn\u011b mluv jinak… zm\u011b\u0148 hlas, jasn\u00fd?“ d\u00e1v\u00e1 mi posledn\u00ed rady. Kejvu hlavou… jestli tohle v\u00e1\u017en\u011b vyjde… budu \u010dum\u011bt!<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161!“ zastav\u00edm se najednou.<\/div>\n
„Co je?“<\/div>\n
„Jak\u00fd m\u00e1m m\u00edt jm\u00e9no?“<\/div>\n
„Hmm… t\u0159ebaa… Katarine?“ navrhne.<\/div>\n
„Jo, tak jo. Jsem Katarine!“ se sm\u00edchem mu pod\u00e1v\u00e1m prava\u010dku xD.<\/div>\n
„A je\u0161t\u011b… pohybuj se trochu jako holka… cho\u010f jinak… furt chod\u00ed\u0161 jak Bill… d\u011blej v\u0161ecko jinak!“<\/div>\n
„Ok… “ zkou\u0161\u00edm p\u00e1r druh\u016f ch\u016fze je\u0161t\u011b cestou, ale u\u017e… jsme tady. Sv\u00edr\u00e1 se mi \u017ealudek, p\u0159i p\u0159edstav\u011b, \u017ee za p\u00e1r okam\u017eik\u016f vejdu do domu pln\u00fdho lid\u00ed a budu p\u0159edst\u00edrat, \u017ee jsem ciz\u00ed holka… HOLKA (!) a budu balit sv\u00fdho bratra… Jo… je mi \u0161oufl!<\/div>\n
„Zvl\u00e1dne\u0161 to!“ mrk\u00e1 na m\u011b Andreas, kdy\u017e vid\u00ed m\u016fj b\u00edlej obli\u010dej.<\/div>\n
„D\u00edk! Tak… jdeme?“ hod\u00edm hlavou sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm. Andreas otev\u0159e a… jdeme.<\/div>\n
„Heej, lidi!“ k\u0159ikne na v\u0161ecky, kdy\u017e ztlum\u00ed hudbu. „Tohle je Katarine, jedna moje k\u00e1mo\u0161ka, tak na ni bu\u010fte mil\u00fd, jasn\u00fd?“ Jen se rozpa\u010dit\u011b usm\u011bju… pokou\u0161\u00edm se ze sebe dostat n\u011bjakej nezn\u00e1mej NEBillovskej \u00fasm\u011bv. „A te\u010f u\u017e to je na tob\u011b, kdyby n\u011bco, najdi m\u011b ok?“<\/div>\n
„Jo tak jo, fakt d\u00edky moc!“ jsem nerv\u00f3zn\u00ed.<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 za\u010d, tak hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed a… sekne ti to, fakt bych t\u011b nepoznal!“ \u0159ekne je\u0161t\u011b a u\u017e mi miz\u00ed z dohledu. Proch\u00e1z\u00edm mezi lidma… sem tam m\u011b n\u011bkdo pozdrav\u00ed… odpov\u00edd\u00e1m sv\u00fdm zpitvo\u0159en\u00fdm hlasem… Aaa t\u00e1mhle je Tom, stoj\u00ed a nal\u00edv\u00e1 si n\u011bjak\u00fd pit\u00ed. Zhluboka se nadechnu a jdu k n\u011bmu. Nat\u00e1hnu se po l\u00e1hvi a kel\u00edmku.<\/div>\n
„Jee, zdarec, ko\u010dko!“ koukne na m\u011b svejma opilejma o\u010dima… ur\u010dit\u011b m\u011b pozn\u00e1!<\/div>\n
„\u010cau,“ p\u00edpnu.<\/div>\n
„Tebe nezn\u00e1m, jak se jmenuje\u0161?“ op\u0159e se rukou o st\u016fl a zaujat\u011b m\u011b pozoruje.<\/div>\n
„Katarine,“ \u0159eknu u\u017e trochu norm\u00e1ln\u011bji ne\u017e prve ten pozdrav.<\/div>\n
„J\u00e1 Tom,“ natahuje ruku. Stisknu ji a ne\u017e sta\u010d\u00edm cokoli pobrat nebo ud\u011blat, vlep\u00ed mi pusu na tv\u00e1\u0159. Srdce se mi rozbu\u0161\u00ed neuv\u011b\u0159iteln\u00fdm zp\u016fsobem… kdyby tak tu\u0161il, kdo jsem… =oX Abych zakryl rozpaky, naliju si plnej kel\u00edmek v\u00edna… bude m\u011b asi bolet hlava… ale co, jeden kel\u00edmek mi nic neud\u011bl\u00e1. Napad\u00e1 m\u011b, \u017ee bych mo\u017en\u00e1 mohl trochu zakro\u010dit…<\/div>\n
„Nepokec\u00e1me?“ navrhnu a mal\u00ed\u010dek ze ‚spodu‘ kel\u00edmku d\u00e1m norm\u00e1ln\u011b…<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ souhlas\u00ed a jdeme si sednou na n\u011bjakej gau\u010d v ob\u00fdv\u00e1ku.<\/div>\n
„Ty se\u0161 Tom Kaulitz z Tokio Hotel \u017ee?“ zept\u00e1m se s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Jo, to jo,“ usm\u011bje se taky… ha! Ano!<\/div>\n
„Tebe m\u00e1m ze skupiny nejrad\u0161i,“ usm\u011bju se taky a jsem hodn\u011b nerv\u00f3zn\u00ed!!<\/div>\n
„Jo? To je dob\u0159e,“ napije se ze sv\u00fdho kel\u00edmku. Ud\u011bl\u00e1m to sam\u00fd… k\u00e9\u017e by mi to za\u010dalo trochu l\u00edzt do hlavy a j\u00e1 byl trochu… uvoln\u011bn\u011bj\u0161\u00ed! Mno nic… kopnu to do sebe cel\u00fd…<\/div>\n
„Nesko\u010dil bys mi pros\u00edm je\u0161t\u011b pro n\u011bco? Ale ne pro v\u00edno, moc mi nechutn\u00e1,“ zapros\u00edm.<\/div>\n
„No jasn\u011b!“ nad\u0161en\u011b se zvedne a jde mi n\u011bco nal\u00edt. Zakouk\u00e1m se do davu… vid\u00edm Andrease. Na\u0161e pohledy se sraz\u00ed. Pohledem se m\u011b pt\u00e1 ‚Tak co?‘. Kejvu hlavou, jako\u017ee zat\u00edm ok a to u\u017e se vrac\u00ed Tom i s kel\u00edmkem pro m\u011b.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 n\u011bkoho?“ zept\u00e1m se… co bych to protahoval.<\/div>\n
„No… jak se to vezme… “ rozpa\u010dit\u011b uhne pohledem =o.<\/div>\n
„Jak se to vezme??“ nech\u00e1pav\u011b se na n\u011bj pod\u00edv\u00e1m „Jo nebo ne?“<\/div>\n
„No prakticky ne, ale… mo\u017en\u00e1… te\u010f je trochu slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed obdob\u00ed, nev\u00edm, jestli bych te\u010f mohl n\u011bkoho m\u00edt, je to slo\u017eit\u00fd,“ do\u0159ekne a koukne zase na m\u011b.<\/div>\n
„A nechce\u0161 mi to trochu vysv\u011btlit?“ zept\u00e1m se, seberu v\u0161ecku odvahu a poposednu si bl\u00ed\u017e k n\u011bmu.<\/div>\n
„N\u011bkdo, kdo mi je hodn\u011b bl\u00edzkej… se mi mo\u017en\u00e1… za\u010d\u00edn\u00e1 hodn\u011b l\u00edbit… “ dostane ze sebe zt\u011b\u017eka… panebo\u017ee… =oX Kdybych nem\u011bl v \u00famyslu ho sbalit, sed\u011bl bych s vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00fdm v\u00fdrazem…<\/div>\n
„Hmm, bl\u00edzkej… br\u00e1cha? xD“ zept\u00e1m se a hlasit\u011b um\u011ble se zasm\u011bju… Jen se po mn\u011b vyd\u011b\u0161en\u011b pod\u00edv\u00e1, ale okam\u017eit\u011b se zasm\u011bje taky… „D\u011bl\u00e1m si srandu! xD“ chytnu ho za rameno. Je to jasn\u00fd\u00fd!! :))<\/div>\n
„Ne! xD“ zas se zasm\u011bje a mo\u017en\u00e1 nejsem jedinej, kdo se tu sm\u011bje um\u011ble… \ud83d\ude42<\/div>\n
„Tak kdo to teda je?“ zept\u00e1m se… a vida… u\u017e mi to cosi, co mi donesl, za\u010d\u00edn\u00e1 trochu l\u00edzt do hlavy a tak se odv\u00e1\u017e\u00edm mu p\u0159ejet prstem po tv\u00e1\u0159i… jako\u017ee jen tak… bo\u017ee m\u016fj! Kdybych v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u016f\u017ee b\u00fdt tak jednoduch\u00fd se ho beztrestn\u011b dot\u00fdkat… chodil bych p\u0159evle\u010denej za holku celej \u017eivot!<\/div>\n
„Nezn\u00e1\u0161… promi\u0148.“ zakrout\u00ed hlavou.<\/div>\n
„Ok… vydr\u017e\u00ed\u0161 moment? Sko\u010d\u00edm si na z\u00e1chod.“<\/div>\n
„No jasn\u011b… vra\u0165 se pak jo? Dob\u0159e se s tebou pov\u00edd\u00e1.“ Jen p\u0159ik\u00fdvnu a jdu do koupelny… sprav\u00edm, co spravit jde a vrac\u00edm se zp\u00e1tky. Nejdu ale k Tomovi, ale za Andreasem.<\/div>\n
„Copak? D\u011bje se n\u011bco?“ zept\u00e1 se, kdy\u017e m\u011b uvid\u00ed.<\/div>\n
„Nee, jen… Tom… asi v\u00e1\u017en\u011b n\u011bco c\u00edt\u00ed… ke mn\u011b… “ klepe se mi spodn\u00ed ret… nev\u00edm, jak je to mo\u017en\u00fd!<\/div>\n
„No vid\u00ed\u0161!“ povzbudiv\u011b se na m\u011b usm\u011bje a popl\u00e1c\u00e1 po rameni.<\/div>\n
„Jen\u017ee te\u010f se mnou nechce nic m\u00edt… kdy\u017e jsem holka!“ ukazuju na sebe.<\/div>\n
„Aha… hej, v\u00ed\u0161 co? Chvilku se vypa\u0159… d\u011blej n\u011bco jin\u00fdho a j\u00e1 ho jdu po\u0159\u00e1dn\u011b op\u00edt, jo?“ Chvilku p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm…<\/div>\n
„Ok… “ souhlas\u00edm nakonec. Kouknu na sv\u00fd ruce… klepou se probohaa! xD<\/div>\n
„Se\u0161 ok?“ p\u0159ijde za mnou n\u011bjakej kluk, co ho ani nezn\u00e1m a zvedne mi bradu… teda fuj! Ucuknu hlavou.<\/div>\n
„Jo, jsem v pohod\u011b!“ zhnusen\u011b se na n\u011bj pod\u00edv\u00e1m.<\/div>\n
„Faajn… tak jen klid!“ zvedne ruce a odejde pry\u010d. Rad\u0161i odkr\u00e1\u010d\u00edm na z\u00e1chod, ne\u017e se za mnou p\u0159ihrne je\u0161t\u011b n\u011bkdo. Po asi deseti minut\u00e1ch zase vylezu a to u\u017e vid\u00edm Andrease, jak m\u011b hled\u00e1…<\/div>\n
„A je to… je t\u00e1mhle… “ ukazuje na gau\u010d, kde jsme p\u0159edt\u00edm sed\u011bli.<\/div>\n
„D\u00edky!!“ skoro bych ho sam\u00fdm \u0161t\u011bst\u00edm obejmul.<\/div>\n
„Tak b\u011b\u017e! Jo a… ptal se po Katarine! xD“ mrk\u00e1 na m\u011b. Dojdu k n\u011bmu…<\/div>\n
„Jee, Katarine!“ zasm\u011bje se z plnejch plic.<\/div>\n
„Nep\u016fjdeme nahoru?“ zept\u00e1m se vyz\u00fdvav\u011b a jen se d\u011bs\u00edm slov, kter\u00fd ze m\u011b vych\u00e1zej! On se zvedne (!!) a tah\u00e1 m\u011b po schodech nahoru… je\u017ei\u0161… jak… co m\u00e1m te\u010f d\u011blat? Pro\u010d jsem to nechal doj\u00edt tak daleko? Z toho se nevyvl\u00edknu!! Siln\u011b za n\u00e1ma bouchnou dve\u0159e pokoje, do kter\u00fdho vejdeme, m\u00e1m srdce v krku! Sedneme si na postel… je mi naprosto \u0161\u00edlen\u011b! Rozklepan\u00fd ruce dr\u017e\u00edm v p\u011bstech. Jen sed\u00edm a nic ned\u011bl\u00e1m… to asi od holky, co mu tohle navrhla, ne\u010dekal… naklon\u00edm se k n\u011bmu… moje rty se dotknou t\u011bch jeho a j\u00e1… jsem… \u00fapln\u011b v h\u00e1ji!! Pomalu se jazykem dost\u00e1v\u00e1 do m\u00fd pusy… bo\u017ee m\u016fj… po chv\u00edli mu to horliv\u011b opl\u00e1c\u00edm… uvoln\u00edm jednu p\u011bst a chytnu ho kolem krku. Za\u010d\u00edn\u00e1m se pomalu uklid\u0148ovat… jestli to v\u016fbec jde. Uc\u00edt\u00edm jeho ruku na sv\u00fdm stehn\u011b, jak se nebezpe\u010dn\u011b posunuje k lemu sukn\u011b… to je v prdeli! Jestli okam\u017eit\u011b n\u011bco neud\u011bl\u00e1m…<\/div>\n
„Ne promi\u0148, j\u00e1 nem\u016f\u017eu,“ odtrhne se ode m\u011b, je\u0161t\u011b ne\u017e ten probl\u00e9m sta\u010d\u00edm vy\u0159e\u0161it.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ zept\u00e1m se p\u0159ekvapen\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 m\u00e1m r\u00e1d n\u011bkoho jin\u00fdho,“ zakrout\u00ed hlavou a jazyk se mu plete. Sedne si o kousek d\u00e1l.<\/div>\n
„Jo, to je v pohod\u011b… ale… \u0159ekni mi, kdo to je!“ zavrt\u00e1m se do n\u011bj pohledem. Nev\u00edm, jestli za to m\u016f\u017ee ten chlast nebo jeho zoufalstv\u00ed, ale o chvilku pozd\u011bji p\u00edpne ‚Br\u00e1cha‘ a j\u00e1… nem\u016f\u017eu ani uv\u011b\u0159it sv\u00fdmu \u0161t\u011bst\u00ed!<\/div>\n
„Co\u017ee?“ Jen d\u00e1 hlavu do dlan\u00ed.<\/div>\n
„Pocem!“ chytnu ho za ruku a t\u00e1hnu ven. Nebr\u00e1n\u00ed se, nept\u00e1 se, jen poslu\u0161n\u011b cupit\u00e1… nebo se pot\u00e1c\u00ed ?? za mnou. Zat\u00e1hnu ho a\u017e do koupelny, kde ve sk\u0159\u00ed\u0148ce vyhrabu odli\u010dovac\u00ed ubrousky… „Sedni si,“ zatla\u010d\u00edm ho na vanu. Stoupnu si p\u0159ed n\u011bj, vyhrnu si tri\u010dko a tamp\u00f3nkem si za\u010dnu \u010distit ty vrstvy make-upu, co jsou na hv\u011bzd\u011b… Pomalu se za\u010d\u00edn\u00e1 objevovat a Tom… jen \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc t\u0159e\u0161t\u00ed o\u010di na moje b\u0159icho. Zvedne pohled k m\u00fdmu obli\u010deji… jen odhrnu vlasy, kter\u00fd zakr\u00fdvaly piers v obo\u010d\u00ed…<\/div>\n
„Ty… “ uk\u00e1\u017ee na m\u011b nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b.<\/div>\n
„Tys m\u011b nepoznal,“ mluv\u00edm u\u017e sv\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Bille?“ zept\u00e1 se a z o\u010d\u00ed mu vyklouznou dv\u011b velk\u00fd slzy.<\/div>\n
„Jo… “ usm\u011bju se.<\/div>\n
„J\u00e1… “ jen zamrk\u00e1, ale slz\u00e1m nezabr\u00e1n\u00ed, te\u010dou mu jedna za druhou, ani nev\u00edm pro\u010d… Nat\u00e1hne ke m\u011b ruce. Chytnu je. „Jak jsi to v\u011bd\u011bl?“<\/div>\n
„Poznal jsem to,“ kleknu si k n\u011bmu. Chytne mou hlavu do rukou…<\/div>\n
„M\u016f\u017eu?“ zept\u00e1 se a up\u0159e na m\u011b uslzen\u00fd o\u010di. \u0160\u0165astn\u011b se usm\u011bju a p\u0159ik\u00fdvnu. Pol\u00edb\u00ed m\u011b… tak n\u00e1dhern\u011b, dokonale a proc\u00edt\u011bn\u011b… tak jak jsem si to kdysi vysnil. „To nen\u00ed spr\u00e1vn\u00fd, j\u00e1 v\u00edm!“ \u0159ekne, kdy\u017e skon\u010d\u00ed.<\/div>\n
„To je mi ale \u00fapln\u011b jedno!“<\/div>\n
„Jo… m\u011b taky,“ rozpa\u010dit\u011b se usm\u011bje \ud83d\ude42 Pust\u00edm ho, namo\u010d\u00edm si ruce do ledov\u00fd vody a popl\u00e1c\u00e1m ho po obli\u010deji, a\u017e se polekan\u011b rozt\u0159ese. „Co d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Chci, abys vyst\u0159\u00edzliv\u011bl,“ usm\u011bju se.<\/div>\n
„Ok, ok je mi l\u00edp, jen tohle ned\u011blej!“ zasm\u011bje se a uk\u00e1\u017ee na umyvadlo.<\/div>\n
„Tak fajn,“ sednu si na zem p\u0159ed n\u011bho.<\/div>\n
„Tos ud\u011blal kv\u016fli m\u011b?“ uk\u00e1\u017ee na m\u011b.<\/div>\n
„Kv\u016fli komu jin\u00fdmu?“ mrknu na n\u011bj.<\/div>\n
„Wow… ty se\u0161 te\u010f… norm\u00e1ln\u011b holka… a kv\u016fli m\u011b!“ stoupne si „To je n\u011bco Bille! Jak t\u011b to v\u0161ecko napadlo?“<\/div>\n
„To ne m\u011b… „<\/div>\n
„Co\u017ee?!“ oto\u010d\u00ed se s vyd\u011b\u0161en\u00fdm v\u00fdrazem ke mn\u011b, a\u017e se mus\u00edm usm\u00e1t \ud83d\ude42<\/div>\n
„Andrease… “ za\u0161ept\u00e1m a \u010dek\u00e1m na jeho reakci.<\/div>\n
„On to v\u00ed?“ P\u0159ik\u00fdvnu.<\/div>\n
„A ne\u0159ekne to nikomu?“<\/div>\n
„Dy\u0165 ho zn\u00e1\u0161, ne? ;o) „<\/div>\n
„Jo. A… jak jsi v\u011bd\u011bl, \u017ee j\u00e1… j\u00e1… “ nemohl naj\u00edt ty spr\u00e1vn\u00fd slova.<\/div>\n
„To ta ruka, kdy\u017e jsme koukali na man\u017eelky… v\u00ed\u0161 ne?“ Chvilku p\u0159em\u00fd\u0161lel…<\/div>\n
„Jo… “ usm\u00edv\u00e1 se a trochu se \u010derven\u00e1 \ud83d\ude42 „To bylo… jo, m\u00e1\u0161 pravdu… v tom bylo n\u011bco v\u00edc.“ „Co te\u010f?“ zept\u00e1m se, proto\u017ee mi tu za\u010d\u00edn\u00e1 b\u00fdt celkem zima.<\/div>\n
„Nechce se ti j\u00edt dom\u016f?“ zept\u00e1 se Tom.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ jen kouk\u00e1m… on… a takhle brzo odej\u00edt?? On v\u011bt\u0161inou odch\u00e1z\u00ed mezi posledn\u00edma. „Jo, to chci!“ zvednu se. Vyjdeme ze dve\u0159\u00ed a chvilku se rozkouk\u00e1v\u00e1m v tom \u0161eru… v koupeln\u011b bylo dost ostr\u00fd sv\u011btlo.<\/div>\n
„Tak poj\u010f… Katarine :)“ chytne m\u011b za ruku a pomalu jdeme chodbou, p\u0159es ob\u00fdv\u00e1k a\u017e k Andreasovi. „Tak jsem sbalil Katarine,“ zvedne mou ruku do vzduchu, kdy\u017e dojdeme k Andymu sed\u00edc\u00edmu na gau\u010di. Zkoumav\u011b se pod\u00edv\u00e1, proto\u017ee nev\u00ed, jestli u\u017e Tom v\u00ed, \u017ee j\u00e1 jsem j\u00e1.<\/div>\n
„Jo, v\u00ed, \u017ee jsem Bill,“ vysv\u011btl\u00edm mu a na jeho tv\u00e1\u0159\u00ed se objev\u00ed \u00fasm\u011bv… m\u00edrn\u011b opilej \ud83d\ude42<\/div>\n
„Supeer! J\u00e1 \u0159\u00edkal, \u017ee to vyjde! Moje pl\u00e1ny nemaj\u00ed chybu!“ \u0159ekne jako samoz\u0159ejmost. xD<\/div>\n
„Bylo to tu super, ale u\u017e jdeme dom\u016f,“ ozn\u00e1m\u00ed Tom.<\/div>\n
„Jen… bacha, a\u0165 Katarine neot\u011bhotn\u00ed… xDD“ a celej se poprsk\u00e1 sm\u00edchy nad sv\u00fdm \u00fa\u017easn\u00fdm vtipem xD Tom m\u011b vede zp\u00e1tky p\u0159es celej ob\u00fdv\u00e1k, mou ruku sv\u00edr\u00e1 v t\u00fd sv\u00fd, a\u017e k v\u00fdchodu. Cestou se za n\u00e1ma p\u00e1r lid\u00ed ot\u00e1\u010d\u00ed… nikdo netu\u0161\u00ed, kdo jsem… je mi \u00fa\u017easn\u011b! Po\u0159\u00e1d se na n\u011bj mus\u00edm usm\u00edvat… jinak, ne\u017e doposud… jinak ne\u017e na br\u00e1chu… je mi, jako kdybych byl poprv\u00fd s n\u011bk\u00fdm, koho m\u00e1m v\u00e1\u017en\u011b r\u00e1d. Jsem nerv\u00f3zn\u00ed, vyklepanej, rozpa\u010ditej a tak \u0161\u0165astnej. Kr\u00e1\u010d\u00edme tmou, po\u0159\u00e1d ruku v ruce, v\u0161ude je absolutn\u00ed ticho, jen ob\u010das za\u0161ust\u00ed list\u00ed pod vlivem jemn\u00fdho v\u011btru. Nemluv\u00edme… jen jdeme ml\u010dky. Ob\u010das stiskne mou ruku pevn\u011bji.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b nechci j\u00edt dom\u016f,“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b.<\/div>\n
„Ani j\u00e1 ne.“<\/div>\n
„Tak co provedeme?“<\/div>\n
„Nev\u00edm, ale m\u016f\u017eeme cokoli… kdy\u017e jsem vlastn\u011b holka, nikdo nic nepozn\u00e1 a ty bude\u0161 po\u0159\u00e1d jen ten, kdo sbalil Katarine‘ ;o)“ Zase se na m\u011b usm\u011bje.<\/div>\n
„P\u016fjdeme do parku?“ zept\u00e1m se teda… je to n\u00e1dhern\u00fd m\u00edsto. Nejrad\u0161i tam chod\u00edm v noci, proto\u017ee p\u0159es den je tam moc lid\u00ed.<\/div>\n
„No jasn\u011b.“ Oto\u010d\u00edme sm\u011br a jdeme do parku… Je tam v\u011bt\u0161\u00ed tma, ne\u017e kdy\u017e jsme \u0161li jen ulicema, kde na n\u00e1s dopadalo sv\u011btlo z pouli\u010dn\u00edch lamp. Po\u0159\u00e1d ml\u010dky dojdeme a\u017e k jedn\u00e9 z lavi\u010dek, kam si sednu a d\u00e1m nohy pod sebe… sukn\u011b nesukn\u011b, to m\u011b u\u017e v\u00e1\u017en\u011b netr\u00e1p\u00ed.<\/div>\n
„Nen\u00ed ti zima?“zept\u00e1 se starostliv\u011b Tom a j\u00e1 pozoruju tu zm\u011bnu… kdybysme byli kdekoli jinde v jin\u00fd situaci a nikdy by jsme si ne\u0159ekli to co dneska, nezeptal by se.<\/div>\n
„Jen trochu, ale to je dobr\u00fd. Nejsem holka… o moje vaje\u010dn\u00edky se neboj! ;o)“ Zasm\u011bje se \ud83d\ude42<\/div>\n
„Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed co?“ zept\u00e1 se a d\u00edv\u00e1 se mi do tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Jo, to jo,“ p\u0159izn\u00e1v\u00e1m… v\u00e1\u017en\u011b je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed sed\u011bt s br\u00e1chou, s osobou, kterou miluju a s osobou, ve kterou jsem m\u00e1lem u\u017e ani nedoufal, v parku na lavi\u010dce v b\u016fhv\u00ed kolik hodin r\u00e1no v \u00fapln\u00fd tm\u011b a m\u00edt v sob\u011b ten dokonalej pocit. „Tak pov\u00eddej… pov\u00eddej mi v\u0161ecko, co se stalo, co zp\u016fsobilo tu zm\u011bnu, jak se to stalo… chci to sly\u0161et!“ chytnu jeho ruku. A on za\u010dne… vypr\u00e1v\u00ed v\u0161ecko do posledn\u00edho detailu a j\u00e1 se jen usm\u00edv\u00e1m… kouk\u00e1m do \u010dern\u00fd tmy a u\u017e\u00edv\u00e1m si ten pocit naprost\u00fdho \u0161t\u011bst\u00ed. Tolikr\u00e1t jsem si tohle p\u0159edstavoval. V\u017edycky, kdy\u017e mi bylo smutno, kdy\u017e jsem byl kdekoli jinde ne\u017e doma a kdy\u017e byla noc… v\u017edycky jsem si tuhle chv\u00edli takhle p\u0159edstavoval. „No a kdy\u017e si m\u011b dneska cht\u011blA sv\u00e9st… ne\u0161lo to, j\u00e1 najednou nemohl. A mimochodem… jak daleko jsi byl ochotnej to nechat zaj\u00edt? Nevypadal jsi, \u017ee by ses zrovna dvakr\u00e1t br\u00e1nil… tos \u010dekal, a\u017e s\u00e1m p\u0159\u00edjdu na to, \u017ee… se\u0161 kluk?xD“<\/div>\n
„Nee! J\u00e1 u\u017e byl \u00fapln\u011b bezradnej! Na\u0161t\u011bst\u00ed si to stopl v pravou chv\u00edli, proto\u017ee jsem netu\u0161il, co m\u00e1m ud\u011blat!“ horliv\u011b vysv\u011btluju. xD<\/div>\n
„Ty sis vyndal i piers z jazyka, \u017eee?“ zved\u00e1 obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Tys to poznal?xD Jo vyndal,“ vyplazuju na n\u011bj jazyk \ud83d\ude42<\/div>\n
„Dost dob\u0159e l\u00edb\u00e1\u0161!“ \u0159ekne ne\u010dekan\u011b… teda aspo\u0148 pro m\u011b, nikdy mi to nikdo ne\u0159ekl! xD<\/div>\n
„D\u00edk,“ zaraduju se… neskryt\u011b xD „A d\u00e1\u0161 si je\u0161t\u011b hm?“ vypl\u00e1znu na n\u011bj jen \u0161pi\u010dku jazyka… >=o) Nev\u00e1h\u00e1 a znova… dneska u\u017e pot\u0159et\u00ed m\u011b pol\u00edb\u00ed, hlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i… opatrn\u011b otev\u0159u o\u010di… jeho jsou zav\u0159en\u00fd, je tak n\u00e1dhernej. Znovu je zav\u0159u a naplno si to vychutn\u00e1v\u00e1m. Kdy\u017e skon\u010d\u00ed, koukne mi do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„No vid\u00ed\u0161, to \u0159\u00edk\u00e1m! Nikdo nel\u00edb\u00e1 l\u00edp ne\u017e ty!“ zase se z\u00e1\u0159iv\u011b usm\u011bje.<\/p>\n

autor: *Nicky*<\/strong>, T\u00fdnka<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

„Po\u010d\u00edt\u00e1m, \u017ee te\u010f u\u017e bude Tom docela slu\u0161n\u011b v n\u00e1lad\u011b,“ uva\u017euje Andreas, kdy\u017e se bl\u00ed\u017e\u00edme k jeho domu. „Hlavn\u011b mluv jinak… zm\u011b\u0148 hlas, jasn\u00fd?“ d\u00e1v\u00e1 mi posledn\u00ed rady. Kejvu hlavou… jestli tohle v\u00e1\u017en\u011b vyjde… budu \u010dum\u011bt! „Je\u017ei\u0161!“ zastav\u00edm se najednou. „Co je?“<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[78],"tags":[],"class_list":["post-20113","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-maliny"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20113","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20113"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20113\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20113"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20113"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20113"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}