{"id":2016,"date":"2016-06-10T16:00:00","date_gmt":"2016-06-10T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2008"},"modified":"2016-06-10T16:00:00","modified_gmt":"2016-06-10T15:00:00","slug":"ocima-spolecnosti-zakazane-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/06\/10\/ocima-spolecnosti-zakazane-10\/","title":{"rendered":"O\u010dima spole\u010dnosti zak\u00e1zan\u00e9 10."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
Tom se sna\u017eil. V\u011bd\u011bl, \u017ee zradil Billovu d\u016fv\u011bru, kdy\u017e se za n\u00edm nerozb\u011bhl hned v tu chv\u00edli, kdy s krv\u00e1cej\u00edc\u00edm sp\u00e1nkem ut\u00edkal z domu, v n\u011bm\u017e se po\u0159\u00e1dala party. Byl sice opil\u00fd, ale ani to ho neomlouvalo. Dom\u016f dorazil jen o p\u00e1r minut pozd\u011bji ne\u017e Bill, u\u017e to ale sta\u010dilo k tomu, aby narazil jen na zamknut\u00e9 dve\u0159e od pokoje\u2026 Hned r\u00e1no proto bratrovi p\u0159ipravil ke sn\u00eddani obl\u00edben\u00e9 pala\u010dinky s javorov\u00fdm sirupem a bor\u016fvkami, na kter\u00e9 mu nastrouhal asi tunu ho\u0159k\u00e9 \u010dokol\u00e1dy, Bill ale na klep\u00e1n\u00ed nereagoval ani jedin\u00fdm sl\u016fvkem, nato\u017e aby snad otev\u0159el dve\u0159e.<\/div>\n
Ve dvan\u00e1ct hodin, kdy\u017e Bill st\u00e1le nevydal ani hl\u00e1sku a nedo\u0161el si ani na z\u00e1chod, Tom vyu\u017eil mat\u010diny nepozornosti a po chatrn\u00e9m \u017eeb\u0159\u00edku vy\u0161plhal do bratrova pokoje. Ani za nic mu necht\u011bl naru\u0161ovat soukrom\u00ed, ale s ka\u017edou dal\u0161\u00ed minutou bez odezvy byl nerv\u00f3zn\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee by snad jeho zran\u011bn\u00ed mohlo b\u00fdt v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e vypadalo. Do pokoje skrz okno vpadl jako bowlingov\u00e1 koule, hlasit\u00e1 r\u00e1na se rozlehla m\u00edstnost\u00ed.<\/div>\n
\n

„Zam\u010den\u00e9 dve\u0159e znamenaj\u00ed, \u017ee \u010dlov\u011bk za nimi tou\u017e\u00ed po soukrom\u00ed,“ zamumlal Bill z postele hlasem zmo\u017een\u00fdm vy\u010derp\u00e1n\u00edm a celono\u010dn\u00edm pl\u00e1\u010dem.<\/p><\/div>\n

„V\u016fbec jsi mi neodpov\u00eddal!“ vyhrkl Tom, zat\u00edmco se krkolomn\u011b zvedal ze zem\u011b.<\/div>\n
„To bylo druh\u00e9 znamen\u00ed, \u017ee tou\u017e\u00edm po soukrom\u00ed,“ odsekl Bill, ale jako by ho p\u0159\u00edli\u0161 nam\u00e1halo b\u00fdt zl\u00fd. S v\u00fddechem si p\u0159it\u00e1hl pe\u0159inu v\u00fd\u0161 k obli\u010deji. „Jdi pry\u010d, Tome.“<\/div>\n
„Pot\u0159ebuju se ujistit, \u017ee jsi v po\u0159\u00e1dku,“ Tom pokorn\u011b pokro\u010dil k Billov\u011b posteli, ale zarazilo ho Billovo cuknut\u00ed sebou a p\u0159it\u00e1hnut\u00ed pe\u0159iny je\u0161t\u011b v\u00fd\u0161. „Bille, mn\u011b se p\u0159ece nemus\u00ed\u0161 b\u00e1t. J\u00e1 ti neubl\u00ed\u017e\u00edm.“<\/div>\n
„To jsi \u0159\u00edkal i o sv\u00fdch p\u0159\u00e1tel\u00edch,“ Bill se zamra\u010dil a poprv\u00e9 za celou dobu na sv\u00e9ho bratra pohl\u00e9dl, \u010d\u00edm\u017e mu kone\u010dn\u011b dovolil nahl\u00e9dnout na rozsah zran\u011bn\u00ed, „a pov\u00eddej, jak to dopadlo. \u0158\u00edkal jsem ti, \u017ee jsou pro m\u011b nebezpe\u010dn\u00ed. \u0158\u00edkal jsem ti, \u017ee se v jejich p\u0159\u00edtomnosti nec\u00edt\u00edm dob\u0159e. A ty jsi stejn\u011b po\u0159\u00e1d trval na tom, \u017ee si zaslou\u017e\u00ed druhou \u0161anci. Co mysl\u00ed\u0161. Zaslou\u017eili?“<\/div>\n
\n

Tom trpitelsky zak\u0148u\u010del, rozhodn\u011b p\u0159e\u0161el k bratrov\u011b posteli a p\u0159ilo\u017eil chladn\u00e9 prsty na mod\u0159inu t\u00e1hnouc\u00ed se p\u0159es cel\u00fd sp\u00e1nek, na n\u011bm\u017e st\u00e1le byla zaschnut\u00e1 krev. „Jsem neuv\u011b\u0159iteln\u00fd idiot, \u017ee jsem ti nev\u011b\u0159il. Kdo tam s tebou byl? Co ti ud\u011blal?“<\/p><\/div>\n

„Tobias,“ Bill hlavou ucukl. „Vyzvedl m\u011b na linku a l\u00edbal m\u011b, ale dal jsem mu facku, a kdy\u017e jsem sesko\u010dil dol\u016f, zavr\u00e1voral jsem a spadl na roh sk\u0159\u00ed\u0148ky. V podstat\u011b si za to m\u016f\u017eu s\u00e1m, ale\u2026“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161,“ zamra\u010dil se Tom a jemn\u011b stiskl Billovy ruce. „S Tobiasem si to vy\u0159\u00edd\u00edm, tentokr\u00e1t u\u017e mu to neprojde, skon\u010dil. Bille, promi\u0148, \u017ee jsem ne\u0161el hned s tebou dom\u016f, zachoval jsem se jako idiot. Celou noc jsem sed\u011bl tady p\u0159ed dve\u0159ma a \u010dekal, jestli t\u0159eba nep\u016fjde\u0161 na z\u00e1chod nebo tak.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. Ale jsem unaven\u00fd,“ s v\u00fddechem se Bill pomalu oto\u010dil na druh\u00fd bok. „Chce se mi po\u0159\u00e1d sp\u00e1t.“<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku, jen si odpo\u010di\u0148,“ p\u0159itakal Tom okam\u017eit\u011b a Billovi upravil p\u0159ikr\u00fdvku kolem t\u011bla. „M\u00e1m\u011b \u0159eknu, \u017ee ti nen\u00ed moc dob\u0159e, aby ti sem nelezla, jo?“<\/div>\n
Bill ml\u010dky p\u0159ik\u00fdvl, se sklopen\u00fdm pohledem sledoval vzor na pe\u0159in\u011b. „Tome?“ zamumlal ti\u0161e, jakmile se Tom zvedl. „Pros\u00edm, necho\u010f sem ani ty,“ za\u0161eptal, ne\u017e se k bratrovi oto\u010dil z\u00e1dy, nech\u00e1vaje ho tam v \u0161oku st\u00e1t uprost\u0159ed jeho pokoje. Jen dvakr\u00e1t v \u017eivot\u011b Toma po\u017e\u00e1dal, aby mu nechodil do pokoje. Tohle bylo podruh\u00e9.<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\n

\u221e<\/strong><\/div>\n
\n

„Pot\u0159ebuju, aby ses p\u0159evl\u00e9kl do oble\u010den\u00ed, ze kter\u00e9ho nikdo nepozn\u00e1, \u017ee jsi pr\u00e1v\u011b vy\u0161el z v\u011bzen\u00ed,“ Bill vstoupil do Bushidovy cely bez jedin\u00e9ho sl\u016fvka pozdravu, na tv\u00e1\u0159i vepsan\u00e9 odhodl\u00e1n\u00ed. „Na nic se neptej, na v\u0161echno bude \u010das, a\u017e budeme venku, ale m\u00e1me jen opravdu hodn\u011b omezen\u00fd \u010das, tak se, pros\u00edm, pohni.“<\/p><\/div>\n

Prosebn\u011b se na mu\u017ee zmaten\u011b sed\u00edc\u00edho na posteli d\u00edval. Bushido p\u00e1r vte\u0159in jen sed\u011bl a sledoval chlapce p\u0159ed sebou, ale zoufalost a prosba z jeho o\u010d\u00ed vylo\u017een\u011b k\u0159i\u010d\u00edc\u00ed, oboj\u00ed umocn\u011bn\u00e9 mod\u0159inou prosv\u00edtaj\u00edc\u00ed skrz make-up, ho p\u0159im\u011bla postavit se a mechanicky se p\u0159evl\u00e9knout do \u00fazk\u00fdch d\u017e\u00edn a b\u00edl\u00e9ho svetru, kter\u00fd mu spr\u00e1va v\u011bznice na cele dovolila.<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 se b\u00e1t, neut\u00edk\u00e1me odtud,“ pousm\u00e1l se Bill konej\u0161iv\u011b, kdy\u017e ho mu\u017e jen neochotn\u011b n\u00e1sledoval dlouhou chodbou. „V\u0161echno jsem to za\u0159\u00eddil se Sakim.“<\/div>\n
„Jak?“<\/div>\n
„M\u00e1te n\u00e1rok na vych\u00e1zky. Nev\u00edm, za jak\u00fdch p\u0159esn\u011b podm\u00ednek, ale kdy\u017e jsem se ho zeptal, bez probl\u00e9m\u016f mi podepsal propustku na p\u00e1r hodin, tak\u017ee,“ s \u00fasm\u011bvem mu vtiskl do dlan\u011b pap\u00edrek, „jsem se rozhodl, \u017ee t\u011b vezmu na v\u00fdlet. A ne, ned\u011bl\u00e1m to jen kv\u016fli tob\u011b, ale i kv\u016fli sob\u011b,“ s povzdechem si uk\u00e1zal na tv\u00e1\u0159, zat\u00edmco str\u00e1\u017en\u00edci kontrolovali Bushidovy kapsy. „Vysv\u011btl\u00edm ti to venku.“<\/div>\n
\n

Bushido souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvl. Celou cestu a\u017e k hlavn\u00edmu v\u00fdchodu si nerv\u00f3zn\u011b mnul ruce a div se na zast\u00e1vk\u00e1ch pro zkontrolov\u00e1n\u00ed jeho kapes nerozhodl vr\u00e1tit se zp\u00e1tky do sv\u00e9 cely. Bylo p\u0159\u00edli\u0161 nezvykl\u00e9 v\u011bd\u011bt, \u017ee jen za p\u00e1r metr\u016f bude na svobod\u011b, i kdy\u017e jen na chv\u00edli.<\/p><\/div>\n

Bill potla\u010dil nutk\u00e1n\u00ed chytit Bushida za ruku poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se na n\u011bj ohl\u00e9dl a vid\u011bl nejistotu v jeho o\u010d\u00edch. V\u011bd\u011bl ale, \u017ee kdyby to ud\u011blal, mu\u017e by utekl ur\u010dit\u011b. Jakmile se za nimi zav\u0159ely m\u0159\u00ed\u017ee za hlavn\u00edmi dve\u0159mi, opatrn\u011b k n\u011bmu vzhl\u00e9dl. „V po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
„Trochu zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit, jako by i vzduch m\u011bl jinou konzistenci ne\u017e uvnit\u0159,“ Bushido se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima zavrt\u011bl hlavou. „Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee sis na sebe vzal takovou zodpov\u011bdnost a za\u0159\u00eddil mi propustku ven.“<\/div>\n
„H\u00e1d\u00e1m, \u017ee se ti t\u00edm sna\u017e\u00edm uk\u00e1zat, \u017ee v tebe vkl\u00e1d\u00e1m d\u016fv\u011bru,“ Bill lehce zatahal za ruk\u00e1v jeho svetru, ne\u017e se s m\u00edrn\u00fdm \u00fasm\u011bvem roze\u0161el sm\u011brem ke sv\u00e9mu autu, jen aby vyt\u00e1hl men\u0161\u00ed ko\u0161\u00edk a deku. „P\u016fvodn\u011b jsem myslel, \u017ee bychom jeli n\u011bkam za m\u011bsto, ale \u0159\u00edkal jsem si, \u017ee proch\u00e1zka k rybn\u00edku taky nezn\u00ed \u00fapln\u011b \u0161patn\u011b. Je kousek a je tam prostor sednout si a pov\u00eddat si, ani\u017e by n\u00e1s n\u011bkdo sledoval.“<\/div>\n
\n

„Chce\u0161 si ud\u011blat piknik?“ Bushido se kr\u00e1tce zasm\u00e1l. „To je roztomil\u00e9.“<\/p><\/div>\n

„Jen jsem vzal trochu j\u00eddla z domova, to neznamen\u00e1, \u017ee se to mus\u00ed sn\u00edst,“ pokr\u010dil Bill lhostejn\u011b rameny a pomalu vykro\u010dil k nedalek\u00e9mu rybn\u00ed\u010dku obklopen\u00e9mu stromy. P\u0159ekvapen\u011b vydechl, kdy\u017e Bushido beze slova vzal ko\u0161\u00edk, ale jen ti\u0161e pod\u011bkoval a omotal si ruce kolem pasu. „Promi\u0148, \u017ee jsem to s tebou nejd\u0159\u00edv neprobral. V\u00edm, \u017ee to mus\u00ed b\u00fdt asi trochu \u0161ok.“<\/div>\n
„Trochu?“ Bushido odfrkl, ale nezn\u011blo to ani trochu zle. „Po\u0159\u00e1d mi p\u0159ipad\u00e1, jako kdybych utekl a ka\u017edou chv\u00edl\u00ed se za mnou m\u011bla rozb\u011bhnout eskorta se samopaly.“<\/div>\n
„I kdybys utekl, takov\u00fd sc\u00e9n\u00e1\u0159 je dost nere\u00e1ln\u00fd,“ pousm\u00e1l se Bill. „Policie by t\u011b sice hledala, ale pochybuju, \u017ee by do toho zapojili tak t\u011b\u017ek\u00e9 zbran\u011b. Nejsi nebezpe\u010dn\u00fd,“ p\u0159ipomn\u011bl mu n\u011b\u017en\u011b.<\/div>\n
Bylo jasn\u00e9, \u017ee Bushido s jeho slovy nesouhlas\u00ed, tentokr\u00e1t se ale rozhodl ml\u010det a bylo zn\u00e1t, \u017ee jeho rozhodnut\u00ed bylo spr\u00e1vn\u00e9. P\u00e1r minut tak \u0161li v naprost\u00e9m tichu, oba si u\u017e\u00edvaje pouze v\u0161udyp\u0159\u00edtomnou zv\u011b\u0159 a zvuky p\u0159\u00edrody. Bill cht\u011bl mu\u017ei dop\u0159\u00e1t tolik \u010dasu, aby si to u\u017eil, kolik cht\u011bl. Byl ochotn\u00fd ml\u010det celou dobu, ne\u017e by se museli vr\u00e1tit zp\u00e1tky, pokud by to bylo to, co si p\u0159\u00e1l.<\/div>\n
\n

Jakmile na\u0161li vhodn\u00e9 m\u00edsto k odpo\u010dinku, rozt\u00e1hli deku a spokojen\u011b se usadili jeden vedle druh\u00e9ho. „Od \u010deho m\u00e1\u0161 tu mod\u0159inu?“ Bushido se jen zlehka dotknul mlad\u00edkova sp\u00e1nku a zamra\u010dil se, kdy\u017e si v\u0161iml, \u017ee pod make-upem je \u0161ikovn\u011b zamaskovan\u00e1 je\u0161t\u011b tr\u017en\u00e1 r\u00e1na. „Pros\u00edm, \u0159ekni mi, \u017ee to nen\u00ed z toho ve\u010d\u00edrku.“<\/p><\/div>\n

„Nen\u00ed to z toho ve\u010d\u00edrku?“ zkusmo se Bill pousm\u00e1l, ale s povzdechem pokr\u010dil rameny, Bushidovy o\u010di byly v\u00e1\u017en\u00e9. „Pra\u0161til jsem se o sk\u0159\u00ed\u0148ku, n\u011bjak jsem zavr\u00e1voral.“<\/div>\n
„Ubl\u00ed\u017eil ti tam n\u011bkdo?“<\/div>\n
„Vylo\u017een\u011b ne,“ zavrt\u011bl Bill hlavou. „Byl tam kluk, kter\u00fd se o n\u011bco pokou\u0161el a p\u0159i snaze uniknout mu jsem zavr\u00e1voral a uhodil se. Te\u010f u\u017e je to trochu lep\u0161\u00ed, v\u010dera to vypadalo hrozn\u011b. M\u00e1ma m\u011b cht\u011bla vz\u00edt do nemocnice.“<\/div>\n
„To m\u011bla, r\u00e1ny na sp\u00e1nku nikdy nen\u00ed dobr\u00e9 podce\u0148ovat,“ Bushido se zamra\u010dil. „Douf\u00e1m, \u017ee ti Tom alespo\u0148 pom\u00e1h\u00e1.“<\/div>\n
„Sna\u017e\u00ed se,“ zamumlal Bill vyh\u00fdbav\u011b, „ale j\u00e1 si pomoct moc nenech\u00e1m. N\u011bjak n\u00e1m to od p\u00e1tku sk\u0159\u00edpe.“<\/div>\n
Bushido zmaten\u011b nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, t\u00e1zav\u011b na chlapce pohl\u00e9dl. „Co p\u0159esn\u011b t\u00edm mysl\u00ed\u0161? Myslel jsem, \u017ee tam byl s tebou a hl\u00eddal, aby se ti nic nestalo.“<\/div>\n
\n

„V\u00edm, \u017ee jsem ti \u0159\u00edkal, \u017ee to tak bude. Ale lhal jsem. Tom zmizel hned, jak jsme tam p\u0159i\u0161li. V\u011bd\u011bl jsem to p\u0159edem, v\u017edycky to tak bylo. Jen\u017ee kdy\u017e jsem ut\u00edkal, n\u011bjak\u2026 Nev\u00edm, trochu mi ubl\u00ed\u017eilo to, \u017ee ne\u0161el hned za mnou, ale je\u0161t\u011b se tam zdr\u017eel a ne kv\u016fli tomu, aby si to s t\u00edm klukem vy\u0159\u00eddil.“<\/p><\/div>\n

„Mrz\u00ed m\u011b, \u017ee to nevy\u0161lo, mali\u010dk\u00fd,“ Bushido s povzdechem nat\u00e1hl dla\u0148 a jemn\u011b chlapce pohladil po tv\u00e1\u0159i. „P\u0159\u00e1l bych si, aby nezklamali tvou d\u016fv\u011bru, kterou jsi v n\u011b vlo\u017eil.“ Bill s v\u00fddechem naklonil hlavu v\u00edc do Bushidova doteku a zav\u0159el o\u010di, aby zabr\u00e1nil slz\u00e1m, aby se znovu dostaly na sv\u011bt. „V\u011b\u0159, \u017ee sv\u011bt jim to jednoho dne oplat\u00ed.“<\/div>\n
Bill omotal prsty kolem Bushidova z\u00e1p\u011bst\u00ed a zavrt\u011bl hlavou. „Nechci, aby se jim n\u011bco opl\u00e1celo,“ za\u0161eptal. „Pokud jsem si t\u00edm musel proj\u00edt, abych dostal tohle\u2026 Tak bych snesl v\u00edc,“ hlesl.<\/div>\n
„Bille\u2026“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee je to \u0161patn\u011b, a \u017ee bych nem\u011bl, \u017ee z toho m\u016f\u017eou b\u00fdt probl\u00e9my. Ale s ka\u017ed\u00fdm na\u0161\u00edm rozhovorem, kdy se k tob\u011b m\u016f\u017eu alespo\u0148 tro\u0161i\u010dku p\u0159ibl\u00ed\u017eit a n\u011bco o tob\u011b zjistit, si uv\u011bdomuju, jak moc tou\u017e\u00edm po tom v\u011bd\u011bt o tob\u011b v\u00edc, b\u00fdt ti bl\u00ed\u017e. V\u00edm, \u017ee je to \u0161patn\u011b, Bushido, ale m\u00e1m t\u011b r\u00e1d,“ nal\u00e9hav\u011b k n\u011bmu vzhl\u00e9dl. „Taky v\u00edm, \u017ee si mysl\u00ed\u0161, \u017ee nejsi vhodn\u00fd, jsi nebezpe\u010dn\u00fd a v\u0161echno okolo. Ale kdy\u017e jsem v p\u00e1tek ut\u00edkal z t\u00e9 party dom\u016f, byl jsi ten jedin\u00fd, za k\u00fdm jsem cht\u011bl b\u011b\u017eet, proto\u017ee se s tebou c\u00edt\u00edm v bezpe\u010d\u00ed.“<\/div>\n
„Proto\u017ee jsme v\u017edycky sledovan\u00ed kamerama a ochrankou s pistolema, Bille,“ Bushido st\u00e1hl ruku a promnul si obli\u010dej, n\u00e1hle sta\u017een\u00fd vy\u010derp\u00e1n\u00edm.<\/div>\n
„Ne, kv\u016fli tomu to nen\u00ed,“ Bill ho honem za ruce chytil. „Te\u010f kolem n\u00e1s nen\u00ed v\u016fbec nikdo, kdo by mohl kontrolovat to, co tu d\u011bl\u00e1me, a j\u00e1 se stejn\u011b nec\u00edt\u00edm ni\u010d\u00edm ohro\u017een\u00fd. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee ti taky nejsem lhostejn\u00fd.“<\/div>\n
\n

Mu\u017e k n\u011bmu vzhl\u00e9dl, obavy vepsan\u00e9 ve tv\u00e1\u0159i. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee mu chlapec nebyl lhostejn\u00fd, v\u017edy\u0165 byl prvn\u00ed, kdo se k n\u011bmu za celou dobu str\u00e1venou ve v\u011bzen\u00ed dostal trochu bl\u00ed\u017e. Kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee je zran\u011bn\u00fd, ud\u011blalo se mu zle a poprv\u00e9 doopravdy litoval, \u017ee nen\u00ed na svobod\u011b, aby mohl zajistit, \u017ee se ho u\u017e nikdy nikdo nedotkne jinak, ne\u017e si p\u0159\u00e1l. St\u00e1le to ale nebylo spr\u00e1vn\u00e9, i kdyby na chv\u00edli opomenul fakt, \u017ee je zav\u0159en\u00fd, od Billa ho d\u011blil velk\u00fd v\u011bkov\u00fd rozd\u00edl a byl si jist\u00fd, \u017ee mu\u017e o cel\u00fdch jeden\u00e1ct let star\u0161\u00ed nen\u00ed spr\u00e1vnou volbou pro teenagera, kter\u00fd by si m\u011bl rad\u011bji u\u017e\u00edvat spole\u010densk\u00e9ho \u017eivota a nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch let, ne\u017e doch\u00e1zet do v\u011bzen\u00ed za p\u0159\u00edtelem. „Jak si t\u00edm m\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt tak jist\u00fd?“<\/p><\/div>\n

Bill se zara\u017een\u011b odt\u00e1hl. Byl si tak jist\u00fd Bushidov\u00fdm chov\u00e1n\u00edm, kdy d\u00e1val najevo sv\u00e9 obavy o jeho zdrav\u00ed, jemn\u011b, nenucen\u011b se ho dot\u00fdkal, a\u017e zapomn\u011bl na to, \u017ee se mu to v\u0161echno m\u016f\u017ee jen zd\u00e1t. „Jsem ti lhostejn\u00fd?“ zamumlal ti\u0161e.<\/div>\n
Ubl\u00ed\u017een\u00ed a smutek. Dv\u011b emoce, kter\u00e9 Bushido necht\u011bl v chlapcov\u00fdch o\u010d\u00edch vid\u011bt, a p\u0159esto tu te\u010f vedle n\u011bj sed\u011bl a d\u00e1val mu d\u016fvody k tomu, aby je c\u00edtil. „Ne, nejsi. To u\u017e jsem ti p\u0159ece i jednou \u0159ekl. J\u00e1 si ale po\u0159\u00e1d nemysl\u00edm, \u017ee by byl dobr\u00fd n\u00e1pad n\u011bjak to rozv\u00edjet. Ubl\u00ed\u017e\u00edm ti, mali\u010dk\u00fd\u2026“<\/div>\n
„A j\u00e1 ti p\u0159eci jednou \u0159ekl, \u017ee mi ubli\u017euje\u0161 stav\u011bn\u00edm dal\u0161\u00edch zd\u00ed kolem sebe,“ zamumlal Bill zklaman\u011b, ale po kr\u00e1tk\u00e9m ostr\u00e9m n\u00e1dechu zdvihl hlavou a na Bushida se usm\u00e1l. „Ale tr\u00e9nuju na profesion\u00e1la. To zvl\u00e1dnu. Tak\u017ee\u2026 Pov\u00ed\u0161 mi n\u011bco o tob\u011b a o Kayovi? P\u0159ijde mi trochu jako \u0148ouma, ale je mil\u00fd, i kdy\u017e ob\u010das trochu drz\u00fd.“<\/p>\n


autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. Tom se sna\u017eil. V\u011bd\u011bl, \u017ee zradil Billovu d\u016fv\u011bru, kdy\u017e se za n\u00edm nerozb\u011bhl hned v tu chv\u00edli, kdy s krv\u00e1cej\u00edc\u00edm sp\u00e1nkem ut\u00edkal z domu, v n\u011bm\u017e se po\u0159\u00e1dala party. Byl sice opil\u00fd, ale ani to ho neomlouvalo. Dom\u016f dorazil<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[649],"tags":[],"class_list":["post-2016","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ocima-spolecnosti-zakazane"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2016","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2016"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2016\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2016"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2016"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2016"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}