{"id":20175,"date":"2008-03-13T21:30:00","date_gmt":"2008-03-13T20:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20133"},"modified":"2008-03-13T21:30:00","modified_gmt":"2008-03-13T20:30:00","slug":"vsadis-se-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/13\/vsadis-se-12\/","title":{"rendered":"Vsad\u00ed\u0161 se? 12."},"content":{"rendered":"
Tak… Myslel jsem, \u017ee na tom te\u010f budu tot\u00e1ln\u011b \u0161patn\u011b, kdy\u017e se na mn\u011b vyka\u0161lal Bill i Yvonne, ale s hr\u016fzou zji\u0161\u0165uju, \u017ee Bill je na tom h\u016f\u0159…
Jeho psychika z\u0159ejm\u011b opravdu utrp\u011bla…
J\u00e1 nech\u00e1pu, pro\u010d se ke mn\u011b nechce vr\u00e1tit, v\u017edy\u0165 beze m\u011b je p\u0159ece \u00fapln\u011b na dn\u011b! I kdy\u017e… Za\u010d\u00edn\u00e1m si sp\u00ed\u0161 uv\u011bdomovat, \u017ee je tak na dn\u011b sp\u00ed\u0161 ZE m\u011b…
Nejrad\u0161i bych si nafackoval… Ale doopravdy by mi pomohlo, kdyby mne uhodil Bill… Jen\u017ee on se te\u010f boj\u00ed b\u00fdt se mnou v jedn\u00e9 m\u00edstnosti, nato\u017e aby se m\u011b dot\u00fdkal…
Ni\u010d\u00ed m\u011b vid\u011bt tu paniku v jeho o\u010d\u00edch, kdykoliv se objev\u00edm v jeho zorn\u00e9m poli, a tu \u00faplnou hysterii, jakmile na n\u011bj promluv\u00edm… Vyh\u00fdb\u00e1 se mi, jak to jen jde, ale to je\u0161t\u011b nen\u00ed v\u0161echno! On se chov\u00e1..ehm..“divn\u011b“, i kdy\u017e je s\u00e1m! Nebo sp\u00ed\u0161 – kdy\u017e si mysl\u00ed, \u017ee je s\u00e1m…
Le\u017eel na sv\u00e9 posteli, rozcapen\u00e9 nohy i ruce a z\u00edral do stropu… M\u011bl na sob\u011b jen boxerky a zpod k\u016f\u017ee mu jasn\u011b vystupovaly kosti… Taky u\u017e posledn\u00ed dobou skoro nej\u00ed, jen se jak t\u011blo bez du\u0161e plou\u017e\u00ed po Loitsche – do \u0161koly a zase dom\u016f, a pak zaleze do sv\u00e9ho pokoje a je tam a\u017e do dal\u0161\u00edho r\u00e1na, kdy se zase jako st\u00edn doplou\u017e\u00ed do \u0161koly, kde je beztak \u00fapln\u011b zbyte\u010dn\u00fd, proto\u017ee je v\u011b\u010dn\u011b duchem mimo…
Zkr\u00e1tka – le\u017e\u00ed na t\u00e9 posteli, o\u010di \u0161iroce rozev\u0159en\u00e9, z\u00edr\u00e1 do stropu a po tv\u00e1\u0159\u00edch se mu linou \u010dern\u00e9 slzy. Nepl\u00e1\u010de, jen mu ti\u0161e st\u00e9kaj\u00ed slzy…
M\u00e1m \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee je tak mimo, \u017ee se dokonce zapomn\u011bl zamknout… Norm\u00e1ln\u011b se v\u0161ude pe\u010dliv\u011b zav\u00edr\u00e1… Koupelna b\u00fdv\u00e1 zablokovan\u00e1 v\u00edc jak \u0161est hodin denn\u011b… A do jeho pokoje nen\u00ed u\u017e v\u016fbec mo\u017en\u00e9 se dostat…
Pokud nezapomene – jako dnes. Od t\u00e9 doby, co se stala ta…“nehoda“, ub\u011bhly u\u017e dva t\u00fddny a za tu dobu je to teprve pot\u0159et\u00ed, kdy ho m\u016f\u017eu neru\u0161en\u011b pozorovat… I za silnou vrstvou make-upu byly z\u0159eteln\u011b zn\u00e1t vr\u00e1sky starost\u00ed a tmav\u00e9 kruhy pod o\u010dima…
Je mi ho tak l\u00edto… Ale v\u00e1\u017en\u011b nev\u00edm, co s t\u00edm te\u010f m\u00e1m d\u011blat, proto\u017ee on ode m\u011b ut\u011b\u0161it ani nechce. Nechce m\u011b v\u016fbec vid\u011bt… A minulost u\u017e zp\u00e1tky nevr\u00e1t\u00edm… Stejn\u011b za to v\u0161echno m\u016f\u017ee ta s\u00e1zka… T\u0159eba bychom dodnes byli jen brat\u0159i… A j\u00e1 bych nikdy nepoznal jeho kr\u00e1su a jemnost jeho dotek\u016f… Ale to by byla zase \u0161koda… Ale stejn\u011b – kdyby nebylo t\u00e9 s\u00e1zky, nep\u0159em\u00fd\u0161lel bych nad t\u00edm, jak jin\u00e9 by to bylo s Yvonne, nebyl bych v takov\u00e9 depce a nemusel bych si pom\u00e1hat t\u00edm, \u017ee bych… p\u0159efiknul vlastn\u00ed dvoj\u010de…
Ach jo… Nejhor\u0161\u00ed je, \u017ee se mi po n\u011bm \u0161\u00edlen\u011b st\u00fdsk\u00e1… R\u00e1no po tom, co se „to“ stalo, jsem vstal, cht\u011bl jsem se k n\u011bmu rozb\u011bhnout a obejmout ho – trvalo mi n\u011bkolik okam\u017eik\u016f, ne\u017e jsem si uv\u011bdomil, \u017ee te\u010f nesm\u00edm… On si to v\u0161ak vylo\u017eil jinak a za\u010dal vyd\u011b\u0161en\u011b odstupovat. B\u00e1l se m\u011b. Vlastn\u00edho bratra…
To zabolelo…
Pomalu jsem k n\u011bmu vykro\u010dil a opatrn\u011b natahoval ruku, abych se ho dotknul, jako bych p\u0159istupoval k plach\u00e9mu zv\u00ed\u0159eti… A Bill se tak i zachoval – po n\u011bkolika kroc\u00edch dozadu narazil na dve\u0159e sv\u00e9ho pokoje, urychlen\u011b se oto\u010dil, zmizel za nimi a hystericky je p\u0159ibouchl.
Jen jsem zklaman\u011b hled\u011bl na desku dve\u0159\u00ed a p\u0159\u00e1l si, aby se v\u010derej\u0161\u00ed noc v\u016fbec nikdy nestala…
Te\u010f jsem tak st\u00e1l u dve\u0159\u00ed a ti\u0161e ho pozoroval…
Mus\u00edm u\u017e n\u011bco ud\u011blat – tohle ni\u010d\u00ed jeho i m\u011b!
Ti\u0161e a zhluboka jsem se nadechl a zaklepal se sklon\u011bnou hlavou na dve\u0159e.
„Bille?“ \u0159ekl jsem m\u011bkce.
Trhl sebou. Vyd\u011b\u0161en\u011b se pod\u00edval ke dve\u0159\u00edm a s hr\u016fzou zjistil, \u017ee nem\u00e1 zam\u010deno…
Jeho bu\u0161\u00edc\u00ed srdce snad bylo sly\u0161et a\u017e ke mn\u011b, nebo se mi to aspo\u0148 zd\u00e1lo…
Otev\u0159el jsem dve\u0159e \u00fapln\u011b a ve\u0161el dovnit\u0159.
Jeho zorni\u010dky se roz\u0161\u00ed\u0159ily strachem. Zastavil jsem se.
„Bille, neboj se m\u011b! Copak si v\u00e1\u017en\u011b mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych byl schopn\u00fd ti v\u011bdom\u011b ubl\u00ed\u017eit?“ zeptal jsem se.
„Nemysl\u00edm. Ty jsi m\u011b o tom p\u0159esv\u011bd\u010dil,“ \u0159ekl se z\u00e1\u0161t\u00ed a hlas se mu t\u0159\u00e1sl.
„Bille! Chci ti to aspo\u0148 vysv\u011btlit, mus\u00ed\u0161 m\u011b vyslechnout!“ trval jsem na sv\u00e9m.
„U\u017e dva t\u00fddny nem\u00e1m<\/em> bratra a nem\u00e1m<\/em> ani \u017e\u00e1dn\u00fd vztah. A u\u017e m\u00edt p\u011bkn\u011b dlouho nebudu, o to ses skv\u011ble postaral! Te\u010f prost\u011b nebudu d\u016fv\u011b\u0159ovat nikomu…“ jeho slova m\u011b zas\u00e1hla, jako ostr\u00e9 st\u0159\u00edpky ledu… Mluvil tak chladn\u011b; z jeho hlasu \u00fapln\u011b vymizely v\u0161echny city, kter\u00fdch byl obvykle pln\u00fd.
„Bille, je to naopak – m\u00e1me si hodn\u011b co \u0159\u00edct… P\u0159edev\u0161\u00edm j\u00e1 tob\u011b mus\u00edm \u0159\u00edct hodn\u011b v\u011bc\u00ed… Co bys m\u011bl sly\u0161et. Ale jestli nechce\u0161…“ s\u00e1zel jsem na jeho zv\u011bdavost, byl jsem si jist\u00fd \u017ee neodol\u00e1… Ale z\u0159ejm\u011b jsem se zm\u00fdlil:
„P\u0159esn\u011b tak! Nechci nic sly\u0161et. Nechci, aby ses mi NIKDY v\u00edckr\u00e1t pletl do \u017eivota. Jakmile budu moct, se\u017eenu si vlastn\u00ed byt a mo\u017en\u00e1 zkus\u00edm rad\u011bji s\u00f3lovou dr\u00e1hu. S tebou ve studiu, nebo dokonce na p\u00f3diu u\u017e toti\u017e NIKDY st\u00e1t nebudu. A u\u017e v\u016fbec NIKDY nedovol\u00edm, abychom spolu n\u011bkde byli sami, tak\u017ee laskav\u011b VYPADNI Z M\u00c9HO POKOJE!“ rozk\u0159ikl se a i kdy\u017e se cel\u00fd t\u0159\u00e1sl, rozzu\u0159en\u011b uk\u00e1zal ke dve\u0159\u00edm.
„Ne,“ \u0159ekl jsem a ani se nehnul. Prost\u011b jsem st\u00e1l s rukama slo\u017een\u00fdma na prsou a koukal se na n\u011bj…
„Co\u017ee?“ Billa se zmoc\u0148ovala panika.
„\u0158\u00edk\u00e1m ne. Prost\u011b tady z\u016fstanu a ty si poslechne\u0161, co chci, abys v\u011bd\u011bl. Nem\u00e1\u0161 kam ut\u00fdct. Prost\u011b m\u011b bude\u0161 muset vyslechnout,“ \u0159ekl jsem mu klidn\u011b.
„Budu k\u0159i\u010det,“ ozn\u00e1mil v\u00fdhru\u017en\u011b po chvilce, co si m\u011b m\u011b\u0159il pohledem.
„Nechovej se jako \u017eensk\u00e1! Tak sakra, jsme p\u0159ece jenom je\u0161t\u011b brat\u0159i, to u\u017e nezm\u011bn\u00ed\u0161… Kdo by ti v\u011b\u0159il, kdybys \u0159ekl, \u017ee t\u011b zn\u00e1silnilo vlastn\u00ed dvoj\u010de? Nav\u00edc bys taky musel \u0159\u00edct, \u017ee jsi souhlasil, tak\u017ee to vlastn\u011b nebylo zn\u00e1siln\u011bn\u00ed…“ cht\u011bl jsem ho set\u0159\u00edt, ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed jsem si uv\u011bdomil, \u017ee tohle jsem necht\u011bl. Vylekal jsem ho… J\u00e1 jsem idiot – mus\u00edm a CHCI na n\u011bj b\u00fdt n\u011b\u017en\u00fd a pomal\u00fd, kdy\u017e on to po\u0159\u00e1d tak blb\u011b komplikuje…
Bill ubl\u00ed\u017een\u011b zavzlykal. Jakoby doufal, \u017ee m\u011b to obm\u011bk\u010d\u00ed a nech\u00e1m ho b\u00fdt. Ale j\u00e1 se odradit nechat nemohl, to byla jedine\u010dn\u00e1 \u0161ance, co u\u017e by se nemusela opakovat…
„\u0158eknu to v tisku…“ f\u0148uknul.
„A ty to jen tak samo sebou nenechaj…“ dodal v\u00fdhr\u016f\u017en\u011b.
„Bille, neblbni! Copak bys mohl ve\u0159ejn\u011b p\u0159iznat, \u017ee spolu sp\u00edme? Pros\u00edm t\u011b, to bys neud\u011blal…“ p\u0159esv\u011bd\u010doval jsem jeho, i s\u00e1m sebe.
„Tak to \u0159eknu Davidovi, ten to pochop\u00ed… A on t\u011b vyraz\u00ed, \u017ee se -„
„Bille, pros\u00edm t\u011b p\u0159esta\u0148! Ne\u0159\u00edkej mi tady, komu v\u0161emu bys to \u0159ekl, kdy\u017e oba dob\u0159e v\u00edme, \u017ee tohle nikdy nikomu \u0159\u00edct nem\u016f\u017eeme! Incest je nez\u00e1konnej, to by n\u00e1s David vyrazil oba a v \u017eivot\u011b by sis u\u017e nezazp\u00edval…“ kroutil jsem hlavou a p\u0159istoupil k jeho posteli.
Bill vyd\u011b\u0161en\u011b vydechl, asi ne\u010dekal, \u017ee bych se k tomu fakt odv\u00e1\u017eil… Zvedl sv\u00e9 t\u011blo na rukou a p\u0159itiskl se ke st\u011bn\u011b, co nejd\u00e1l ode mn\u011b.
Dosedl jsem na kraj postele a povzdechl jsem si.
„Bille? Mohl bys m\u011b, pros\u00edm, vyslechnout?“ pod\u00edval jsem se na n\u011bj prosebn\u011b.
Bill se o\u0161\u00edvav\u011b zavrt\u011bl a bylo vid\u011bt, \u017ee se mu doopravdy nechce.
„Tome, pros\u00edm, ned\u011blej mi to…!“ zak\u0148u\u010del.
„J\u00e1 tob\u011b? Chci se ti jenom omluvit..“ \u0159ekl jsem m\u011bkce.
„Jenom\u017ee j\u00e1… To nezvl\u00e1dnu…“ up\u0159en\u011b sledoval svoje ruce.
„J\u00e1 te\u010f nev\u00edm, jak to mysl\u00ed\u0161, ale to je jedno… J\u00e1… Chci ti jen \u0159\u00edct, \u017ee… V\u00e1\u017en\u011b nedok\u00e1\u017eu pochopit, jak jsem ti mohl ubl\u00ed\u017eit.. Kdy\u017e se na tebe pod\u00edv\u00e1m, vypad\u00e1\u0161 tak… bezbrann\u011b…“ u\u017e jsem nev\u011bd\u011bl, co mluv\u00edm, prost\u011b co na srdci, to na jazyku…
Bill se ho\u0159ce zasm\u00e1l.
„To jo… Bezbrannej, to jsem byl…“ odfrkl si.
„A v\u011b\u0159 mi, \u017ee u\u017e to v \u017eivot\u011b neud\u011bl\u00e1m, proto\u017ee kdy\u017e vid\u00edm, jak t\u011b\u017ece to nese\u0161 – prost\u011b nedok\u00e1\u017eu ani p\u0159ij\u00edt na vhodnej trest, to bych se musel j\u00edt zab\u00edt, ale nem\u00e1m ani tu odvahu to ud\u011blat… Ale ten trest, kter\u00fd na mn\u011b pou\u017e\u00edv\u00e1\u0161 ty, to prost\u011b nem\u016f\u017eu vydr\u017eet, nedok\u00e1\u017eu te\u010f u\u017e \u017e\u00edt bez tv\u00fdch dotek\u016f a n\u011b\u017en\u00fdch slov, te\u010f, kdy\u017e v\u00edm, jak sladce chutnaj\u00ed tv\u00e9 rty, zn\u00e1m tvou kr\u00e1su, prost\u011b u\u017e s tebou nem\u016f\u017eu \u017e\u00edt, jako s bratrem… Ani nev\u00ed\u0161, jak krut\u00fd to je… Tak stra\u0161n\u011b tou\u017e\u00edm ud\u011blat n\u011bco, abys mi odpustil, ale ty m\u011b nechce\u0161 ani vyslechnout… Pros\u00edm t\u011b aspo\u0148 o jedno – vra\u017e mi facku. Po\u0159\u00e1dnou… Pros\u00edm. Rozbij mi hubu, j\u00e1 \u0159eknu, \u017ee to t\u0159eba byl n\u011bjakej anti-fanou\u0161ek, ale aspo\u0148 n\u011bjak mi ubli\u017e…“ prosil jsem… Pot\u0159eboval jsem to…
„J\u00e1-j\u00e1, ne – to po mn\u011b necht\u011bj! Nedok\u00e1\u017eu ti ubl\u00ed\u017eit…“ p\u0159esv\u011bd\u010doval m\u011b vypla\u0161en\u011b z m\u00e9ho netradi\u010dn\u00edho po\u017eadavku.
„Ale jo, ud\u011blej to… J\u00e1 to p\u0159e\u017eiju..“ naklonil jsem hlavu.
„Tak, tak.. Do-dob\u0159e…“ zvednul v\u00e1hav\u011b ruku.
Boj\u00e1cn\u011b si mn\u011b s tou nap\u0159a\u017eenou rukou prohl\u00ed\u017eel…
„Tak poj\u010f, ud\u011blej to – kdy\u017e m\u011b tak nen\u00e1vid\u00ed\u0161!“ p\u0159iv\u0159el jsem o\u010di, jak jsem o\u010dek\u00e1val r\u00e1nu.
Jako ve zpomalen\u00e9m filmu jsem vid\u011bl, jak ke mn\u011b vyst\u0159elila jeho ruka. M\u00e9 srdce bilo nehor\u00e1zn\u00fdm zp\u016fsobem…
Ov\u0161em, stalo se n\u011bco, co jsem neo\u010dek\u00e1val – jeho dla\u0148 se vyhnula m\u00e9 tv\u00e1\u0159i, ale naopak se mi obto\u010dila kolem krku a on si m\u011b prudce p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b.
Hladov\u011b m\u011b pol\u00edbil, jako kdy\u017e \u017e\u00edzniv\u00fd polyk\u00e1 vodu…
„Jen\u017ee j\u00e1 t\u011b miluju…“ vydechl a znovu m\u011b pol\u00edbil.. „Tak..“ odtrhl se n\u00e1hle ud\u00fdchan\u011b a pod\u00edval se se strachem na m\u011b. Jeho srdce bilo snad tak zb\u011bsile jako to moje…
„Tak a te\u010f jsi… U\u017e nikdy nic takov\u00e9ho nedovol\u00edm, p\u0159\u00ed\u0161t\u011b u\u017e se budu ovl\u00e1dat, u\u017e to vydr\u017e\u00edm… Jdi. Vypadni!“ uk\u00e1zal ke dve\u0159\u00edm.
Sed\u011bl jsem na jeho posteli, o\u010di vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00e9…
Co tohle m\u011blo znamenat?<\/p>\n

autor: Ketty<\/strong>
betaread: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Tak… Myslel jsem, \u017ee na tom te\u010f budu tot\u00e1ln\u011b \u0161patn\u011b, kdy\u017e se na mn\u011b vyka\u0161lal Bill i Yvonne, ale s hr\u016fzou zji\u0161\u0165uju, \u017ee Bill je na tom h\u016f\u0159…Jeho psychika z\u0159ejm\u011b opravdu utrp\u011bla…J\u00e1 nech\u00e1pu, pro\u010d se ke mn\u011b nechce vr\u00e1tit, v\u017edy\u0165 beze m\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[72],"tags":[],"class_list":["post-20175","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-vsadis-se"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20175","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20175"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20175\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20175"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20175"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20175"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}