{"id":20179,"date":"2008-03-13T21:15:00","date_gmt":"2008-03-13T20:15:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20137"},"modified":"2008-03-13T21:15:00","modified_gmt":"2008-03-13T20:15:00","slug":"vsadis-se-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/13\/vsadis-se-11\/","title":{"rendered":"Vsad\u00ed\u0161 se? 11."},"content":{"rendered":"
„Bille?“ klepal jsem na jeho dve\u0159e.
Bylo to u\u017e asi dvacet minut od chv\u00edle, kdy za sebou zabouchl dve\u0159e, ale a\u017e te\u010f jsem se vzpamatoval natolik, \u017ee jsem se sebral a \u0161el za n\u00edm.
Je\u0161t\u011b st\u00e1le jsem sly\u0161el jen neutuchaj\u00edc\u00ed, srdceryvn\u00fd pl\u00e1\u010d.
„Bille!“ \u0159ekl jsem trochu hlasit\u011bji; nebyl jsem si jist\u00fd, jestli m\u011b p\u0159es hlasit\u00e9 vzlyky sly\u0161el…
Nic.
„Bille, l\u00e1sko, pros\u00edm otev\u0159i!“ klepal jsem nal\u00e9hav\u011b.
Bill\u016fv pl\u00e1\u010d sice neustal, ale trochu se zm\u00edrnil.
„Bille, pros\u00edm! Nechce\u0161 p\u0159ece, abych se ti omlouval takhle! Chci se ti omluvit z o\u010d\u00ed do o\u010d\u00ed!“ zkusil jsem to znovu.
Bill\u016fv pl\u00e1\u010d ustal. Hystericky se nadechl, vydechl a pak jen znovu zalapal po dechu a znovu se rozbre\u010del – pravd\u011bpodobn\u011b nemohl p\u0159estat.
„Dobr\u00e1… Jak chce\u0161…“ sv\u011bsil jsem hlavu.
„Chci se ti omluvit – ale nem\u016f\u017eu se ti sakra omlouvat, kdy\u017e m\u011b ani neposlouch\u00e1\u0161!“ zv\u00fd\u0161il jsem hlas.
Bill se roze\u0161tkal je\u0161t\u011b v\u00edc.
„Promi\u0148.. Necht\u011bl jsem na tebe k\u0159i\u010det… Odpus\u0165 mi to, pros\u00edm!“ byl jsem zoufal\u00fd s\u00e1m ze sebe – jak jsem mohl tohle dopustit?
„Bille, mluv se mnou! Pros\u00edm, aspo\u0148 \u0159ekni, \u017ee m\u011b poslouch\u00e1\u0161, pros\u00edm! N\u011bco \u0159ekni!“ \u017eadonil jsem.
„Co chce\u0161 sly\u0161et, kdy\u017e jsi m\u011b pr\u00e1v\u011b skoro zn\u00e1silnil?“ ozval se kone\u010dn\u011b mezi vzlyky. Z\u0159ejm\u011b ten pl\u00e1\u010d v\u00e1\u017en\u011b nemohl zarazit.
„Bille, j\u00e1 -“ nev\u011bd\u011bl jsem jak d\u00e1l…
„Co ty? Pro\u010d tu vlastn\u011b jsi? \u0160lo ti p\u0159ece od za\u010d\u00e1tku jenom o to… Zneu\u017e\u00edt m\u011b… Mysl\u00ed\u0161, \u017ee nev\u00edm, jak se tajn\u011b sch\u00e1z\u00ed\u0161 s tou Yvonne? A \u017ee se spolu bav\u00edte i o mn\u011b? \u017de s n\u00ed si u\u017eije\u0161 p\u0159es den, a kdy\u017e doma nem\u00e1\u0161 co d\u011blat – p\u0159ijde\u0161 za ochotn\u00fdm br\u00e1chou? Kterej ti dovol\u00ed, co si \u0159ekne\u0161? V\u0161echno, co si chce\u0161 vyzkou\u0161et? Mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsem tak naivn\u00ed? Ale j\u00e1 jsem! Nech\u00e1pu, jak jsem si mohl myslet, \u017ee s n\u00ed to je t\u0159eba jenom tak, a \u017ee ke mn\u011b… n\u011bco c\u00edt\u00ed\u0161… Jak jsem mohl v\u011b\u0159it, \u017ee to se mnou mysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b? A jak se ty opova\u017euje\u0161 mi v\u016fbec je\u0161t\u011b p\u0159ij\u00edt na o\u010di, kdy\u017e jsi mi tak ubl\u00ed\u017eil? Ubl\u00ed\u017eil, jako nikdo jin\u00fd… Ubli\u017euje\u0161 mi od za\u010d\u00e1tku psychicky a dneska je\u0161t\u011b fyzicky! Jak se je\u0161t\u011b opova\u017euje\u0161 po mn\u011b cht\u00edt, abych ti odpustil?“ za\u0159val zoufale.
„Ale Bille, j\u00e1… ani nev\u00ed\u0161, jak stra\u0161n\u011b si p\u0159ipad\u00e1m, j\u00e1… Nech\u00e1pu, co to do mn\u011b vjelo, byl jsem jako posedlej, v\u00e1\u017en\u011b nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee bych toho byl schopnej…“ u\u017e i mn\u011b se leskly o\u010di…
„Taky jsem tomu nev\u011b\u0159il! Ne\u017e si to do mn\u011b… napral, jak do lacin\u00fd d\u011bvky!“ \u0161t\u011bkl hystericky. Ale tohle \u0159\u00edkat nebude, tohle ne!
„S\u00e1m jsi \u0159ekl, \u017ee m\u016f\u017eu!“ za\u0159val jsem o mnoho hlasit\u011bji, ne\u017e bylo t\u0159eba.
„A co by se stalo, kdybych \u0159ekl, \u017ee nechci? Ty bys toho snad nechal? \u0158ekl bys: Ale, Bille, br\u00e1\u0161ko, to nevad\u00ed, nech\u00e1me to na jindy, a\u017e bude\u0161 p\u0159ipravenej…<\/em> ? Ne! Str\u010dil bys to do m\u011b \u00fapln\u011b stejn\u00fdm zp\u016fsobem! Mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b hrub\u011bji, kdy\u017e se ti tak… l\u00edbilo, kdy\u017e jsem m\u011bl strach.. Ale vysv\u011btli mi, kdo by ho, kurva, nem\u011bl, kdyby z l\u00edtosti p\u0159i\u0161el za bratrem, s \u00famyslem, \u017ee se ho pokus\u00ed rozpt\u00fdlit, aby chud\u00e1k nem\u011bl tak \u0161patnou n\u00e1ladu, a on by ho b\u011bhem dvaceti minut n\u00e1sil\u00edm p\u0159efiknul…?!“ rozbre\u010del se znovu a naplno…
„Otev\u0159i ty dve\u0159e, kurva!“ pra\u0161til jsem do nich znovu.
Musel jsem ho aspo\u0148 obejmout, set\u0159\u00edt mu slzy a \u0159\u00edct mu, \u017ee to bude dobr\u00fd, aby se neb\u00e1l a omluvit se mu, ale on necht\u011bl otev\u0159\u00edt ty dve\u0159e…
Bill se vyd\u011b\u0161en\u011b zalknul. Chvilku jen vyd\u011b\u0161en\u011b oddechoval, ale kdy\u017e jsem do t\u011bch dve\u0159\u00ed fl\u00e1knul znova, s \u00famyslem, \u017ee je snad budu muset vyrazit, zaslechl jsem od n\u011bj z pokoje zvuky, jak p\u0159es n\u011bj rychle p\u0159ech\u00e1zel.
A\u017e asi po p\u011bti minut\u00e1ch intenzivn\u00edho ml\u00e1cen\u00ed do dve\u0159\u00ed m\u011b napadla sp\u00e1sn\u00e1 my\u0161lenka – kl\u00ed\u010de od Billova a m\u00e9ho pokoje jsou p\u0159eci stejn\u00e9 !
Vyrval jsem kl\u00ed\u010d, ze sv\u00e9ho z\u00e1mku a s nad\u011bj\u00ed jsem ho zarazil do dve\u0159\u00ed Billova pokoje… Hur\u00e1 ! Z\u00e1mek cvakl.
Vlet\u011bl jsem dovnit\u0159. Chvilku trvalo, ne\u017e jsem se zorientoval, ale pak jsem ho spat\u0159il – tiskl se v kout\u011b ke st\u011bn\u011b, kolena p\u0159it\u00e1hnut\u00e9 k brad\u011b a zoufale se t\u0159\u00e1sl. Vystra\u0161en\u011b ke m\u011b zvedl hlavu…
„U\u017e ne..ne..pros\u00edm…“ k\u0159e\u010dovit\u011b se klepal.
\u010cern\u00e1 l\u00ed\u010didla m\u011bl rozpit\u00e1 po bled\u00e9 poko\u017ece obli\u010deje… Vypadal tak kr\u00e1sn\u011b… Nevinn\u011b, a p\u0159esto… Bodlo m\u011b u srdce – znehodnocen\u011b.
„Neboj se m\u011b! To jsem p\u0159ece j\u00e1 – Tom! Neubl\u00ed\u017eil bych ti!“ klekl jsem si na zem, asi dva metry od n\u011bj…
„Ne? Co bylo to p\u0159ed chv\u00edl\u00ed?“ tv\u00e1\u0159 m\u011bl bolestn\u011b zk\u0159ivenou…
„Bille, j\u00e1 se ti stra\u0161n\u011b moc omlouv\u00e1m, pros\u00edm – odpus\u0165 mi to! Nechci, aby to mezi n\u00e1mi skon\u010dilo!“ p\u0159emlouval jsem ho.
„Taky jsem necht\u011bl, aby jsi mi ud\u011blal n\u011bco takov\u00e9ho… A taky jsi mi nevyhov\u011bl…“ odtu\u0161il Bill ledov\u011b.
„Co m\u016f\u017eu ud\u011blat, abys -“ nenechal m\u011b v\u0161ak domluvit.
„B\u011b\u017e pry\u010d, Tome! To ud\u011blej – necho\u010f mi u\u017e nikdy na o\u010di, ubl\u00ed\u017eil jsi mi dost! Nepot\u0159ebuju ubl\u00ed\u017eit je\u0161t\u011b v\u00edc t\u00edm, \u017ee m\u011b bude\u0161 p\u0159esv\u011bd\u010dovat, jak moc jsi to necht\u011bl! Te\u010f u\u017e je jedno, jestli jsi cht\u011bl nebo necht\u011bl! U\u017e jsi to ud\u011blal! Tak mi aspo\u0148 proka\u017e tu laskavost a nech m\u011b b\u00fdt!“ uk\u00e1zal prstem ke dve\u0159\u00edm.
P\u0159isunul jsem se k n\u011bmu a rukou jsem mu hr\u00e1bl o vlas\u016f.
„Jdi! Tome, vypadni!“ ukazoval d\u00e1l bezmocn\u011b ke dve\u0159\u00edm.
„Opravdu m\u011b tady nechce\u0161?“ pohladil jsem ho n\u011b\u017en\u011b po tv\u00e1\u0159i.
Bill se rozechv\u011bl po cel\u00e9m t\u011ble.
„Ne, nev\u00edm, j\u00e1…Jdi pry\u010d, pros\u00edm!“ zasku\u010del zoufale.
„Jak chce\u0161…“ povzdechl jsem si a zvedl se ze zem\u011b.
„Omlouv\u00e1m se…“ za\u0161eptal jsem u dve\u0159\u00ed a potichu jsem je a sebou zav\u0159el.<\/div>\n
\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0<\/div>\n
Po n\u011bkolika minut\u00e1ch, kdy jsem le\u017eel na sv\u00e9 posteli, a se slzami v o\u010d\u00edch jsem vdechoval Billovu jemnou v\u016fni ze sv\u00e9ho pol\u0161t\u00e1\u0159e, kde je\u0161t\u011b st\u00e1le z\u016fst\u00e1valy stopy po Billov\u00fdch slz\u00e1ch, jsem zaslechl vrznut\u00ed Billov\u00fdch dve\u0159\u00ed. S nad\u011bj\u00ed jsem nap\u0159\u00edmil hlavu – \u017ee by si to rozmyslel?
Radost pohasla tak rychle, jak p\u0159i\u0161la.
P\u0159e\u0161el po chodb\u011b, je\u0161t\u011b popotahoval a pak se ozval zvuk otev\u00edraj\u00edc\u00edch se dve\u0159\u00ed od koupelny.
Povzdechl jsem si. P\u0159i\u0161el jsem o bratra. Nev\u00edm, jestli mi n\u011bkdy bude schopn\u00fd odpustit to, co jsem mu ud\u011blal… Ani nev\u00ed, jak moc toho te\u010f lituju… Jak r\u00e1d bych vzal v\u0161echno zp\u00e1tky a zase ho n\u011b\u017en\u011b sev\u0159el v n\u00e1ru\u010d\u00ed a hladil bych ho \u0159asami po tv\u00e1\u0159i, jako on mn\u011b… \u010cist\u011b, n\u011b\u017en\u011b, nevinn\u011b…
Bill pustil vodu.
Koupelna je hned vedle m\u00e9ho pokoje a tak jsem jen le\u017eel na posteli a ti\u0161e poslouchal… Po chvilce se zase rozvzlykal… \u010ci\u0161elo z toho zoufalstv\u00ed…
Kdy\u017e se to asi dvacet minut nem\u011bnilo, zvedl jsem se z postele.
Vy\u0161el jsem na chodbu a srdce mi posko\u010dilo – dve\u0159e do koupelny byly pootev\u0159en\u00e9. Ti\u0161e jsem se k nim p\u0159ikradl a nakoukl dovnit\u0159.
Bill m\u011bl zat\u00e1hnutou clonu sprchov\u00e9ho koutu, ale i tak jsem m\u011bl dobr\u00fd v\u00fdhled. Sed\u011bl na dn\u011b a podle v\u00fdpar\u016f nad koutem na sebe pou\u0161t\u011bl va\u0159\u00edc\u00ed vodu. Ti\u0161e pof\u0148uk\u00e1val a k tomu jemn\u011b prozp\u011bvoval:
„Do you really want to hurt me, do you really want to make me cry?“<\/em>
Po koupeln\u011b se linula kokosov\u00e1 v\u016fn\u011b jeho sprchov\u00e9ho gelu a podle pohyb\u016f, kter\u00e9 tam prov\u00e1d\u011bl, si ho u\u017e p\u011bkn\u011b dlouho rozt\u00edral po t\u011ble…
P\u0159ipadalo, jako by ze sebe cht\u011bl sm\u00fdt m\u00e9 doteky a i v\u0161echnu tu bolest, co jsem mu zp\u016fsobil… Sem tam je\u0161t\u011b sykl bolest\u00ed, kdy\u017e se na dn\u011b zavrt\u011bl nebo p\u0159ev\u00e1\u017eil dop\u0159edu… Bylo mi ho tak l\u00edto…
Ne, nemohl jsem se na tohle d\u00edvat… Necht\u011bl jsem ho u\u017e m\u00edt na o\u010d\u00edch… V\u017edy\u0165 on m\u011b nechce vid\u011bt, j\u00e1 se mu p\u0159ece nem\u016f\u017eu po\u0159\u00e1d vnucovat!<\/div>\n
\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0<\/div>\n
„Tak co jsi cht\u011bl?“ kone\u010dn\u011b… Dohodl jsem si sch\u016fzku s Yvonne – na\u0161i nejsou doma a Bill m\u011b nechce vid\u011bt – musel jsem vypadnout… A Yvonne bych moc r\u00e1d vid\u011bl…
„Cht\u011bl jsem t\u011b vid\u011bt…“ usm\u00e1l jsem se nerv\u00f3zn\u011b… Sice jsem tu byl s n\u00ed, ale v duchu jsem po\u0159\u00e1d musel myslet na Billa…
„Tak co brat\u0159\u00ed\u010dek? Jak to jde?“ odfrkla si posm\u011b\u0161n\u011b.
„Mus\u00edme se po\u0159\u00e1d bavit jen o n\u011bm? Dneska nem\u00e1m n\u00e1ladu \u0159e\u0161it m\u00fdho bratra!“ to bylo p\u0159esn\u011b to, co jsem necht\u011bl… Pot\u0159eboval jsem, aby se moje my\u0161lenky sto\u010dily \u00fapln\u011b opa\u010dn\u00fdm sm\u011brem, ne\u017e t\u00edm Billov\u00fdm! Polo\u017eil jsem ruku na jej\u00ed bok.
„Tak\u017ee neusp\u011bl?“ zeptala se pobaven\u011b.
„Ne..“ p\u0159iznal jsem neochotn\u011b se sklopenou hlavou.
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b s ni\u010d\u00edm takov\u00fdm nepo\u010d\u00edtej…“ sundala r\u00e1zn\u011b mou dla\u0148 ze sv\u00e9ho t\u011bla.
„No tak! V\u00edm, \u017ee m\u011b chce\u0161! Jinak bys s tou s\u00e1zkou v \u017eivot\u011b nesouhlasila!“ p\u0159it\u00e1hl jsem ji k sob\u011b znovu.
„Ale ano… A\u017e svede\u0161 Billa, pak spln\u00edm j\u00e1 svou \u010d\u00e1st s\u00e1zky… A jsem ochotn\u00e1 d\u00e1t ti i v\u00edc… Ale nejd\u0159\u00edv spl\u0148, co jsi sl\u00edbil!“ p\u0159i posledn\u00edch slovech se mi prudce vy\u0161kubla.<\/div>\n
\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0<\/div>\n
Vr\u00e1til jsem se dom\u016f. Hor\u0161\u00ed n\u00e1ladu jsem dlouho nem\u011bl… Mysl\u00edm, \u017ee snad je\u0161t\u011b nikdy… Bill le\u017eel v ob\u00fdv\u00e1ku na pohovce, zabalen\u00fd v dece a sna\u017eil se vy\u0161kr\u00e1bnout z velk\u00e9 sklenice posledn\u00ed zbytky nutely. Dnes r\u00e1no je\u0161t\u011b byla pln\u00e1… Kdy\u017e si m\u011b v\u0161imnul, za\u010dal ho hned n\u00e1ramn\u011b zaj\u00edmat romantick\u00fd film, co b\u011b\u017eel v televizi. V\u0161iml jsem si, \u017ee m\u00e1 \u00fapln\u011b rud\u00e9 o\u010di.
P\u0159e\u0161el jsem to bez pozn\u00e1mek, zam\u00ed\u0159il jsem k sob\u011b do pokoje a svalil se na postel. Hor\u0161\u00ed den jsem v \u017eivot\u011b neza\u017eil…<\/p>\n

autor: Ketty<\/strong>
betaread: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

„Bille?“ klepal jsem na jeho dve\u0159e.Bylo to u\u017e asi dvacet minut od chv\u00edle, kdy za sebou zabouchl dve\u0159e, ale a\u017e te\u010f jsem se vzpamatoval natolik, \u017ee jsem se sebral a \u0161el za n\u00edm.Je\u0161t\u011b st\u00e1le jsem sly\u0161el jen neutuchaj\u00edc\u00ed, srdceryvn\u00fd pl\u00e1\u010d.„Bille!“ \u0159ekl jsem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[72],"tags":[],"class_list":["post-20179","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-vsadis-se"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20179","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20179"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20179\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20179"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20179"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20179"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}