{"id":2018,"date":"2016-06-09T16:00:00","date_gmt":"2016-06-09T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2010"},"modified":"2016-06-09T16:00:00","modified_gmt":"2016-06-09T15:00:00","slug":"safe-from-harm-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/06\/09\/safe-from-harm-7\/","title":{"rendered":"Safe from harm 7."},"content":{"rendered":"
autor: elvisfan<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Uplynulo dal\u0161\u00edch t\u0159icet minut a Tom nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee mu znud\u011bn\u00fd Bill je\u0161t\u011b nep\u0159i\u0161el zaklepat na dve\u0159e.<\/div>\n
„U\u017eij si to ticho, \u010dlov\u011b\u010de,“ povzbudil ho Georg. „Zase t\u011b bude b\u011bhem chvilky \u0161tv\u00e1t.“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee u\u017e jsem si zvykl na to, \u017ee m\u011b \u0161tve,“ pokr\u010dil Tom rameny se sm\u00edchem. „Ale \u0159ekl jsem mu, \u017ee p\u0159ijede\u0161, tak\u017ee se nejsp\u00ed\u0161 sna\u017e\u00ed b\u00fdt mil\u00fd a nechat m\u011b na pokoji.“<\/div>\n
„Jak pozorn\u00e9. V kolik hodin m\u00e1\u0161 tu ve\u010de\u0159i s va\u0161ima?“<\/div>\n
„V sedm. Bill \u0159\u00edkal, \u017ee jeho rodi\u010de tady budou taky, tak\u017ee doufejme, \u017ee se budu moct v klidu naj\u00edst a u\u017e\u00edt si ve\u010der se sv\u00fdmi\u2026“ Byl p\u0159eru\u0161en zaklep\u00e1n\u00edm na dve\u0159e. „Tak z\u0159ejm\u011b ne.“<\/div>\n
\u0160el otev\u0159\u00edt dve\u0159e, ale m\u00edsto Billa spat\u0159il velmi na\u0161tvan\u011b vypadaj\u00edc\u00edho Davida.<\/div>\n
„Kde je Billy?“<\/div>\n
„Je ve sv\u00e9m pokoji.“<\/div>\n
„Byl jsem v Billyho pokoji, Tome. Billy tam nen\u00ed. Poslal jsem mu zpr\u00e1vu o zm\u011bn\u011b v z\u00edt\u0159ej\u0161\u00edm rozvrhu a \u0159\u00edkal jsem si, \u017ee je to divn\u00e9, kdy\u017e mi neodpov\u011bd\u011bl, tak jsem zaklepal na dve\u0159e, a nikdo neotev\u00edral.“<\/div>\n
\n

Tom otev\u0159el spojovac\u00ed dve\u0159e a potvrdil, \u017ee Bill\u016fv pokoj je opravdu pr\u00e1zdn\u00fd. Vyt\u00e1hl telefon, zat\u00edmco se pod\u00edval zp\u00e1tky na Davida.<\/p><\/div>\n

„\u0158ekl mi, \u017ee se chyst\u00e1 si na chv\u00edli odpo\u010dinout ve sv\u00e9m pokoji, ne\u017e doraz\u00ed jeho rodi\u010de, a pak \u017ee bude tr\u00e1vit \u010das s nimi.“ Poslal Billovi zpr\u00e1vu s dotazem na m\u00edsto jeho pobytu, a kdy\u017e nep\u0159i\u0161la \u017e\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f, o dv\u011b minuty pozd\u011bji mu zavolal s podobn\u00fdm v\u00fdsledkem. Zanechal zpr\u00e1vu v hlasov\u00e9 schr\u00e1nce a pak telefon zav\u0159el. „Kde sakra je?“ Zeptal se nikoho ur\u010dit\u00e9ho.<\/div>\n
David zu\u0159iv\u011b psal na sv\u00e9m telefonu. „Zbytek kapely je ve sv\u00fdch pokoj\u00edch, a Steve a kluci jdou spustit kontrolu hotelu tak ti\u0161e, jak jen to bude mo\u017en\u00e9.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1, \u017ee se jeho rodina objevila d\u0159\u00edv,“ uva\u017eoval Georg p\u0159i pohledu na m\u00edrn\u011b panick\u00fd v\u00fdraz na tv\u00e1\u0159i sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele. „Mohl by s nimi b\u00fdt prost\u011b n\u011bkde jinde.“<\/div>\n
„Beze m\u011b nem\u011bl chodit nikam,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a u\u017e zase vyt\u00e1\u010del sv\u016fj telefon.<\/div>\n
„A p\u0159esto \u0161el.“<\/div>\n
Tom pohl\u00e9dl na sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele, zat\u00edmco znovu vyto\u010dil Billovo \u010d\u00edslo a zanechal je\u0161t\u011b jednu zpr\u00e1vu.<\/div>\n
„Je\u017e\u00ed\u0161i Bille, kam jsi sakra zmizel?“<\/div>\n
\n
***<\/div>\n
\n

„U\u017e zase ti zvon\u00ed telefon,“ poznamenal Gustav a vyfoukl do vzduchu kole\u010dko kou\u0159e.<\/p><\/div>\n

„D\u011bkuju, pane Z\u0159ejm\u00fd,“ Bill poslouchal dal\u0161\u00ed hlasovou zpr\u00e1vu od Toma. „To zn\u00ed, jako \u017ee m\u00e1 obavy.“<\/div>\n
„Obavy o svou pr\u00e1ci.“<\/div>\n
„Ne, zn\u00ed divn\u011b\u2026“ Bill n\u011bkolikr\u00e1t oto\u010dil telefonem v rukou v hlubok\u00e9m zamy\u0161len\u00ed. „M\u011bl bych mu aspo\u0148 d\u00e1t v\u011bd\u011bt, \u017ee jsem v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
„Jak je libo.“<\/div>\n
Bill vstal a \u0161el hloub\u011bji do dvora rodi\u010d\u016f pro trochu soukrom\u00ed. Vyto\u010dil Tomovo \u010d\u00edslo a sotva usly\u0161el jedno zazvon\u011bn\u00ed, ne\u017e to Tom zvedl.<\/div>\n
\n

„Bille, kde, sakra, jsi? Jsi v po\u0159\u00e1dku?“<\/p><\/div>\n

„Tome, uklidni se. Jsem v po\u0159\u00e1dku. Jsem s Gustavem.“<\/div>\n
„Uklidni se? M\u00e1\u0161 na sv\u011bdom\u00ed asi tucet lid\u00ed pro\u010des\u00e1vaj\u00edc\u00edch hotel. Kde jsi?“<\/div>\n
„Nejsem v hotelu.“<\/div>\n
„Jo, to u\u017e mi do\u0161lo.“<\/div>\n
„Jen jsem se cht\u011bl na chv\u00edli dostat pry\u010d a v\u0161echny vid\u011bt. Nejsem v \u017e\u00e1dn\u00e9m nebezpe\u010d\u00ed, okay? Je mi fajn. Z\u016fstanu tady p\u0159es noc a\u2026“<\/div>\n
„No to ur\u010dit\u011b! P\u0159esu\u0148 sv\u016fj zadek zp\u00e1tky sem, Bille! Hned te\u010f!“<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 na m\u011b \u0159v\u00e1t, Tome! Nejsem mimino! Hele, m\u00e1\u0161 na noc volno. M\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt se svou rodinou a nebude\u0161 si muset o nic d\u011blat starosti. Myslel bych si, \u017ee za to bude\u0161 r\u00e1d.“<\/div>\n
„Budu si d\u011blat starosti, Bille, dokud nebude\u0161 zp\u00e1tky ve sv\u00e9m\u2026“ Tom usly\u0161el cvaknut\u00ed a oznamovac\u00ed t\u00f3n a z\u016fstal na sv\u016fj telefon \u0161okovan\u011b z\u00edrat. „Ten hajzl mi to polo\u017eil!“<\/div>\n
„Ehm, Tome?“ Georg mu v\u00e1hav\u011b polo\u017eil ruku na rameno. „Pot\u0159ebuje\u0161 se uklidnit.“<\/div>\n
Tom se prudce oto\u010dil a odpl\u00e1cl jeho ruku pry\u010d. „Ne\u0159\u00edkej mi, abych se, kurva, uklidnil, Georgu! Mus\u00edm ho naj\u00edt! Jestli se mu cokoliv stane\u2026“<\/div>\n
\n

„K\u00e1mo, bude v pohod\u011b. Nikdo nebude vinit tebe. Mysl\u00ed\u0161, \u017ee je to prvn\u00ed celebrita, kter\u00e1 takhle sv\u00fdm dozorc\u016fm upl\u00e1chla?“<\/p><\/div>\n

„J\u00e1 se neboj\u00edm o svou pr\u00e1ci, Georgu!“ Tomovy o\u010di byly roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 a vypadal opravdu vystra\u0161en\u011b. „Boj\u00edm se o n\u011bj!“<\/div>\n
Tom z\u00edral na sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele a pak vydechl, zat\u00edmco se oto\u010dil k oknu s rukama v bok.<\/div>\n
„No doprdele.“ Georg se usm\u00e1l a zavt\u011bl hlavou. „Mysl\u00edm, \u017ee historie se opakuje.“<\/div>\n
„O \u010dem to mluv\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 o n\u011bho takov\u00fd strach, proto\u017ee ho miluje\u0161.“<\/div>\n
„Nebu\u010f pitom\u00fd.“<\/div>\n
„Ach, pr\u00e1v\u011b te\u010f jsem docela chytr\u00fd, Tome. Ty jsi tady ten, kdo je idiot. Po\u0159\u00e1d ho miluje\u0161, vi\u010f?“<\/div>\n
„Z\u00e1le\u017e\u00ed mi na n\u011bm.“<\/div>\n
„Stejn\u011b, jako ti z\u00e1le\u017e\u00ed na ka\u017ed\u00e9m, pro koho pracuje\u0161?“<\/div>\n
„Pod\u00edvej, Geo. Jen ho chci dostat zp\u00e1tky sem, kde bude v bezpe\u010d\u00ed.“ Tom se oto\u010dil \u010delem ke sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli. „Je to okay?“<\/div>\n
„Okay, okay,“ povzdechl si Georg. „Kam mysl\u00ed\u0161, \u017ee mohl j\u00edt? Na chvilku se uklidni a p\u0159em\u00fd\u0161lej o tom, co ti \u0159ekl, kdy\u017e jsi s n\u00edm mluvil.“<\/div>\n
\n

„\u0158ekl, \u017ee tam z\u016fstane p\u0159es noc, \u017ee se jen cht\u011bl dostat pry\u010d a v\u0161echny vid\u011bt\u2026 Bo\u017ee, j\u00e1 jsem takov\u00fd idiot!“<\/p><\/div>\n

„Pro\u010d? Vid\u011bt koho?“<\/div>\n
„Svou rodinu, Georgu. Tak jako tak se dnes ve\u010der m\u011bl sej\u00edt se svou rodinou, tak\u017ee se prost\u011b\u2026 rozhodl jet za nimi, z\u0159ejm\u011b.“<\/div>\n
„Vid\u00ed\u0161, jak to bylo snadn\u00e9?“<\/div>\n
„Bydl\u00ed jeho rodi\u010de st\u00e1le v tom stejn\u00e9m dom\u011b?“<\/div>\n
„Jo, alespo\u0148 pokud\u2026 Tome, co to d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„D\u00e1v\u00e1m Davidovi v\u011bd\u011bt, co se d\u011bje,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a vy\u0165uk\u00e1val zpr\u00e1vu sv\u00e9mu \u0161\u00e9fovi. „A pak m\u011b odveze\u0161 do Springfieldu.“<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Bill le\u017eel na posteli s rukou na \u017ealudku a sv\u00edjel se v ag\u00f3nii.<\/p><\/div>\n

„P\u0159\u00edli\u0161 mnoho j\u00eddla, Gustave.“<\/div>\n
„P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee tvoje m\u00e1ma d\u011bl\u00e1 ty nejlep\u0161\u00ed makarony se s\u00fdrem, jak\u00e9 jsem kdy jedl,“ odpov\u011bd\u011bl Gustav z m\u00edsta, kde le\u017eel na podlaze.<\/div>\n
„Te\u010f u\u017e po zbytek t\u00fddne nebudu nic j\u00edst.“<\/div>\n
„Jo, jasn\u011b.“ Gustav se koukl na hodinky. „U\u017e to je lehce p\u0159es t\u0159i hodiny.“<\/div>\n
„Ani mi to nep\u0159ipom\u00ednej.“ Bill se na sv\u00e9 stran\u011b postele posadil. „V\u00e1\u017en\u011b si mysl\u00ed\u0161, \u017ee se tady uk\u00e1\u017ee?“<\/div>\n
„Ty ho zn\u00e1\u0161 l\u00edp ne\u017e j\u00e1.“<\/div>\n
„J\u00e1 jsem tak v h\u00e1ji.“<\/div>\n
„Poj\u010fme ke mn\u011b dom\u016f. Nebo\u2026“<\/div>\n
„Aby byl na m\u011b je\u0161t\u011b na\u0161tvan\u011bj\u0161\u00ed? Ne d\u00edky.“ Bill si povzdechl a polo\u017eil se zp\u00e1tky na postel. „Alespo\u0148 jsem vid\u011bl m\u00e1mu a t\u00e1tu, a Sama\u2026“<\/div>\n
„A m\u011b.“<\/div>\n
„A tebe, a mohl jsem ochutnat m\u00e1minu kuchy\u0148 poprv\u00e9 po nekone\u010dn\u011b dlouh\u00e9 dob\u011b\u2026“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b. Nejlep\u0161\u00ed makarony se s\u00fdrem, co jsem kdy m\u011bl.“<\/div>\n
„H\u00e1d\u00e1m, \u017ee m\u016fj n\u00e1vrat k norm\u00e1lnu byl je\u0161t\u011b krat\u0161\u00ed, ne\u017e jsem \u010dekal.“ Bill se proti sv\u00e9 v\u016fli usm\u00e1l. „Ale byla to z\u00e1bava, ne? Pl\u00ed\u017een\u00ed se z hotelu s autem \u010dekaj\u00edc\u00edm na m\u011b u zadn\u00edho vchodu, a\u2026“<\/div>\n
\n

P\u0159eru\u0161en zven\u010d\u00ed zvukem zav\u00edraj\u00edc\u00edch se dve\u0159\u00ed od auta, Bill \u010dekal. Zaslechl zvuk zvonku, pak hlasy, a pak nakonec kroky sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed po schodech nahoru. Rychl\u00e9 kroky. Dve\u0159e se rozl\u00e9tly a st\u00e1l tam Tom, na\u0161tvan\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e jej kdy p\u0159edt\u00edm vid\u011bl.<\/p><\/div>\n

Tom pohl\u00e9dl na Gustava, st\u00e1le na podlaze, a\u010dkoliv nyn\u00ed v sed\u00edc\u00ed poloze, a pak sto\u010dil sv\u016fj pohled na uprchl\u00edka.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme j\u00edt, Bille?“<\/div>\n
„Ano, Tome, m\u011bl jsem skv\u011bl\u00fd \u010das se svou rodinou. D\u00edky moc za opt\u00e1n\u00ed.“ Bill p\u0159imhou\u0159il o\u010di a p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil ruce, kdy\u017e Tom neodpov\u011bd\u011bl. „Nemus\u00edme odej\u00edt hned te\u010f, v\u00ed\u0161. J\u00e1 nemus\u00edm b\u00fdt\u2026“<\/div>\n
„Bille, dnes ve\u010der t\u011b beru zp\u00e1tky do Peninsuly. Tak\u017ee te\u010f m\u016f\u017ee\u0161 vst\u00e1t a j\u00edt se mnou, nebo t\u011b odsud m\u016f\u017eu odt\u00e1hnout\u2026“<\/div>\n
„Dob\u0159e, fajn!“ P\u0159eru\u0161il ho Bill, kdy\u017e uvid\u011bl sv\u00e9 rodi\u010de a sv\u00e9ho bratra, jak stoj\u00ed na chodb\u011b. „M\u016f\u017eu se se svou rodinou rozlou\u010dit, nebo tady na to nen\u00ed \u010das?“<\/div>\n
„P\u011bt minut.“<\/div>\n
\n

Tom \u010dekal venku na verand\u011b, s cigaretou v ruce, dokud se Bill neobjevil o p\u00e1r minut pozd\u011bji. Otev\u0159el \u00fasta, aby promluvil, ale Bill ho p\u0159eru\u0161il s nap\u0159a\u017een\u00fdm prstem.<\/p><\/div>\n

„Nemluv na m\u011b!“<\/div>\n
Bill se\u0161el po schodech a nastoupil na zadn\u00ed sedadlo Georgova auta. Zabouchl dve\u0159e a vyt\u00e1hl si z kapsy cigarety. St\u00e1hl ok\u00fdnko a zap\u00e1lil si cigaretu, ne\u017e si v\u0161iml Georgovy p\u0159\u00edtomnosti na p\u0159edn\u00edm sedadle.<\/div>\n
„Nevad\u00ed, kdy\u017e budu kou\u0159it?“<\/div>\n
„Eh, ne. Klidn\u011b pokra\u010duj.“<\/div>\n
Tom se vr\u00e1til do auta a jejich \u0159idi\u010d mohl prakticky c\u00edtit, jak vzduch mezi jeho cestuj\u00edc\u00edmi prask\u00e1 nap\u011bt\u00edm. Sly\u0161el hlubok\u00fd dech p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed od Toma, zat\u00edmco najel zp\u00e1tky na d\u00e1lnici, ale prvn\u00ed slova p\u0159i\u0161la ze zadn\u00edho sedadla.<\/div>\n
\n

„Ty hajzle,“ zasy\u010del Bill.<\/p><\/div>\n

„Pod\u00edvej, Bille\u2026“<\/div>\n
„Ne, ty pod\u00edvej! \u017d\u00e1dny pracovn\u00ed titul ti ned\u00e1v\u00e1 pr\u00e1vo m\u011b takhle ztrapnit p\u0159ed celou mou rodinou! Okay, mo\u017en\u00e1 jsem se nem\u011bl vypl\u00ed\u017eit z hotelu, ale nemusel jsi se mnou mluvit takhle! Jsem dosp\u011bl\u00fd, Tome. Opravdu bych ocenil, kdyby sis to do budoucna pamatoval.“<\/div>\n
Tom vyhl\u00e9dl ven z okna na proj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00ed auta, ne\u017e promluvil.<\/div>\n
„Dob\u0159e, omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem t\u011b ztrapnil. Ale sakra, Bille, v\u0161ichni o tebe m\u011bli strach.“<\/div>\n
„M\u011bli strach bezd\u016fvodn\u011b. Byl jsem s Gustavem a svou rodinou, v dom\u011b, ve kter\u00e9m jsem vyrostl. Nic se nemohlo st\u00e1t.“<\/div>\n
„Co kdyby t\u011b n\u011bkdo sledoval, Bille? P\u0159em\u00fd\u0161lel jsi o tom v\u016fbec? N\u011bkdo mohl\u2026“<\/div>\n
„M\u016fj bo\u017ee, Tome, douf\u00e1m, \u017ee David ti dostate\u010dn\u011b plat\u00ed za v\u0161echny tyhle tvoje obavy.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1, \u017ee ty nem\u00e1\u0161 dostate\u010dn\u00e9 obavy.“<\/div>\n
„Co to, sakra, m\u011blo znamenat?“<\/div>\n
\n

„Budete se kluci h\u00e1dat celou cestu a\u017e do Chicaga?“ P\u0159eru\u0161il je Georg s o\u010dima st\u00e1le na vozovce. „Proto\u017ee to je t\u0159\u00edhodinov\u00e1 cesta a j\u00e1 bych ji rad\u0161i zvl\u00e1dl bez v\u0161eho toho \u0159van\u00ed.“<\/p><\/div>\n

Tom se ohl\u00e9dl dozadu na ned\u016ftkliv\u00e9ho Billa z\u00edraj\u00edc\u00edho z okna s p\u0159ek\u0159\u00ed\u017een\u00fdma rukama, co\u017e za\u010d\u00ednala b\u00fdt jeho obl\u00edben\u00e1 pozice.“<\/div>\n
„Bille, opravdu se omlouv\u00e1m. Za to ztrapn\u011bn\u00ed i za to, \u017ee jsem si d\u011blal a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9 starosti. J\u00e1 jen\u2026 nechci vid\u011bt, \u017ee se ti n\u011bco stane, ano? Tak\u017ee pros\u00edm, u\u017e \u017e\u00e1dn\u00e1 dal\u0161\u00ed mal\u00e1 dobrodru\u017estv\u00ed. Okay?“<\/div>\n
„A \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed zach\u00e1zen\u00ed se mnou, jako bych byl d\u00edt\u011b, okay?“<\/div>\n
„Domluveno.“<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Byly t\u00e9m\u011b\u0159 dv\u011b hodiny r\u00e1no, kdy\u017e se dostali zp\u00e1tky na hotel. Tom ozn\u00e1mil Davidovi jejich n\u00e1vrat a ten te\u010f na n\u011b \u010dekal na chodb\u011b, kdy\u017e trio vystoupilo z v\u00fdtahu.<\/p><\/div>\n

„Jsem r\u00e1d, \u017ee jsi zp\u00e1tky, Bille,“ zazubil se David. „U\u017e jsem cht\u011bl ud\u011blat nov\u00e9ho zp\u011bv\u00e1ka z Ethana.“<\/div>\n
„B\u016fh n\u00e1m pom\u00e1hej,“ Bill se rozesm\u00e1l, zat\u00edmco n\u00e1sledoval Toma do sv\u00e9ho pokoje. „Okay Tome, jsem \u017eiv\u00fd a zdrav\u00fd. M\u016f\u017eu u\u017e j\u00edt do postele?“ Bill se sna\u017eil usm\u00edvat, ale zamra\u010den\u00fd v\u00fdraz na Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i ten n\u00e1pad hodn\u011b rychle poh\u0159bil. Bill se posadil na okraj postele a pohr\u00e1val si s lemem sv\u00e9ho tri\u010dka. „Je mi l\u00edto, Tome, jestli jsi m\u011bl o mn\u011b strach.“<\/div>\n
Tom si s povzdechem p\u0159ejel rukou po vlasech. „Te\u010f u\u017e jsi zp\u00e1tky. To je d\u016fle\u017eit\u00e9. Z\u00edtra odj\u00ed\u017ed\u00edme v jednu. Bude\u0161\u2026“<\/div>\n
„Budu p\u0159ipraven\u00fd.“<\/div>\n
Po pobaven\u00fdch pohledech, kter\u00e9 si ti druz\u00ed dva vz\u00e1jemn\u011b v\u011bnovali, se Georg usm\u00e1l a roze\u0161el se do Tomova pokoje. „Dobrou, Bille,“ zavolal p\u0159itom.<\/div>\n
„Dobrou, Georgu,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a st\u00e1le se p\u0159itom d\u00edval na Toma. Chystal se mu tak\u00e9 pop\u0159\u00e1t dobrou noc, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na druh\u00fd d\u016fvod, pro\u010d byl Tom na\u0161tvan\u00fd z jeho zmizen\u00ed. „Ty ses dnes nedostal k tomu, abys vid\u011bl sv\u00e9 rodi\u010de, nebo ano?“<\/div>\n
„Ne, nedostal.“<\/div>\n
„Kv\u016fli mn\u011b. J\u00e1 jsem takov\u00fd blbec, Tome. Opravdu se omlouv\u00e1m.“<\/div>\n
„To je v pohod\u011b. Setk\u00e1m se s nimi v dev\u011bt r\u00e1no u sn\u00eddan\u011b, tak\u017ee sem nejeli tak \u00fapln\u011b zbyte\u010dn\u011b.“ Jedna jeho \u010d\u00e1st si cht\u011bla u\u017e\u00edt tu skute\u010dnost, \u017ee se Bill c\u00edt\u00ed \u0161patn\u011b, ale nemohl. „Bille, je to v po\u0159\u00e1dku, v\u00e1\u017en\u011b. Nejsem na\u0161tvan\u00fd. Nikdo nen\u00ed. Jen jsme cht\u011bli, aby ses v po\u0159\u00e1dku vr\u00e1til, a to se stalo. Te\u010f se vyspi, ano?“<\/div>\n
„Ty taky.“<\/div>\n
Bill ud\u011blal posledn\u00ed pokus o \u00fasm\u011bv, ne\u017e Tom ode\u0161el do sv\u00e9ho pokoje a zav\u0159el za sebou dve\u0159e.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Georg s Gustavem si u\u017eili show z prvn\u00ed \u0159ady a pak se p\u0159ipojili k Tomovi a kapele v hotelov\u00e9m baru na n\u011bkolik drink\u016f. Bill platil za ka\u017ed\u00e9 kolo.<\/p><\/div>\n

V\u0161ichni se bavili, a Bill, pravd\u011bpodobn\u011b st\u00e1le pln\u00fd v\u00fd\u010ditek, ukazoval sv\u00e9 nejlep\u0161\u00ed chov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
Tom m\u011bl v\u011bd\u011bt, \u017ee to takhle dlouho nevydr\u017e\u00ed.<\/p>\n

autor: elvisfan<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: elvisfan Uplynulo dal\u0161\u00edch t\u0159icet minut a Tom nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee mu znud\u011bn\u00fd Bill je\u0161t\u011b nep\u0159i\u0161el zaklepat na dve\u0159e. „U\u017eij si to ticho, \u010dlov\u011b\u010de,“ povzbudil ho Georg. „Zase t\u011b bude b\u011bhem chvilky \u0161tv\u00e1t.“ „Mysl\u00edm, \u017ee u\u017e jsem si zvykl na to, \u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[652],"tags":[],"class_list":["post-2018","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-safe-from-harm"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2018","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2018"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2018\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2018"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2018"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2018"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}