{"id":20189,"date":"2008-03-13T19:24:00","date_gmt":"2008-03-13T18:24:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20147"},"modified":"2008-03-13T19:24:00","modified_gmt":"2008-03-13T18:24:00","slug":"maliny-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/13\/maliny-1\/","title":{"rendered":"Maliny 1."},"content":{"rendered":"
\"\"<\/div>\n
Dneska jsem nad t\u00edm zase p\u0159em\u00fd\u0161lel… ne, v\u00e1\u017en\u011b to nem\u016f\u017eu ud\u011blat. Ubl\u00ed\u017eil bych spoust\u011b lidem, ale to by nebylo nic proti tomu, jak bych ubl\u00ed\u017eil s\u00e1m sob\u011b… P\u0159edstava, \u017ee u\u017e bych na n\u011bj nemohl nikdy myslet, nikdy koukat na jeho kr\u00e1sn\u00fd t\u011blo, o\u010di… bo\u017ee ty o\u010di… kdy\u017e se na m\u011b pod\u00edv\u00e1, m\u00e1m n\u00e1dhernej pocit! U\u017e jsem svejma my\u0161lenkama do\u0161el tak daleko, \u017ee m\u016f\u017eu s klidn\u00fdm sv\u011bdom\u00edm p\u0159iznat s\u00e1m sob\u011b, \u017ee ho miluju… v\u00e1\u017en\u011b miluju. Tolik, jako nikdy nikoho. Tolik, \u017ee bych za n\u011bj polo\u017eil \u017eivot! Nen\u00ed to l\u00e1ska jako l\u00e1ska k bratrovi, kterou ur\u010dit\u011b c\u00edt\u00ed on ke mn\u011b. Tohle je… to nejv\u00edc, co m\u016f\u017eu k jin\u00fdmu \u010dlov\u011bku c\u00edtit. A nen\u00ed to jen n\u011bco p\u0159echodn\u00fdho. Tohle trv\u00e1 u\u017e asi dva roky. Vlastn\u011b v\u016fbec nev\u00edm, jak to za\u010dalo… asi to tu jednoho dne prost\u011b bylo. N\u00e1\u0161 bratrskej vztah se p\u0159em\u011bnil v n\u011bco, v co jsem v\u016fbec ne\u010dekal, ale bohu\u017eel jenom z moj\u00ed strany. Tom ke mn\u011b nic takov\u00fdho nec\u00edt\u00ed – v\u00edm to, to u\u017e bych poznal. A proto na sob\u011b nem\u016f\u017eu d\u00e1t nic zn\u00e1t. Nem\u016f\u017eu absolutn\u011b nic nazna\u010dit, proto\u017ee bych si zni\u010dil svou posledn\u00ed nad\u011bji a n\u00e1\u0161 vztah (jakkoli dobrej) bych zni\u010dil. A to nechci. Lep\u0161\u00ed \u017e\u00edt takhle, trp\u011bt, kdy\u017e za\u010dne s n\u011bk\u00fdm chodit, nemoct se ho dotknout, kdy\u017e je jen p\u00e1r centimetr\u016f ode m\u011b a nemoct mu nic \u0159\u00edct, i kdy\u017e bych moc cht\u011bl, ne\u017e aby m\u011b nen\u00e1vid\u011bl nebo abych se mu hnusil.<\/div>\n
A kv\u016fli tady tomu v\u0161emu jsem nad t\u00edm dneska zase p\u0159em\u00fd\u0161lel… \u017ee to skon\u010d\u00edm… m\u00e1m vytipovanejch p\u00e1r ur\u010ditejch l\u00e9k\u016f, kter\u00fd kdybych sn\u011bdl najednou, nem\u011bl bych nejmen\u0161\u00ed \u0161anci p\u0159e\u017e\u00edt. Ale ne, nedok\u00e1\u017eu to. To, co k n\u011bmu c\u00edt\u00edm, je pro m\u011b tak n\u00e1dhernej pocit, \u017ee si to nem\u016f\u017eu ud\u011blat – jen tak to skon\u010dit. Nechci o to p\u0159ij\u00edt. Nejsp\u00ed\u0161 budu celej \u017eivot doufat v z\u00e1zrak…<\/div>\n
Tohle v\u0161ecko m\u011b prost\u011b n\u011bkdy p\u0159epadne a j\u00e1 se c\u00edt\u00edm hrozn\u011b beznad\u011bjn\u011b. Nen\u00ed mi pomoci. Te\u010f u\u017e ne. To, \u017ee jsem se nekrotil ve svejch my\u0161lenk\u00e1ch hned na za\u010d\u00e1tku, m\u00e1 za n\u00e1sledek tohle v\u0161ecko zoufalstv\u00ed, ale p\u0159esto ni\u010deho, co se za ty p\u0159ibli\u017en\u011b dva roky zrodilo v m\u00e9 hlav\u011b, nelituju. A\u0165 u\u017e to jsou p\u0159\u00e1n\u00ed, my\u0161lenky nebo r\u016fzn\u00fd situace, kter\u00fd bych si moc cht\u011bl, aby se staly. V\u016fbec ni\u010deho! Jen m\u011b moc, neuv\u011b\u0159iteln\u011b hrozn\u011b moc, mrz\u00ed a p\u0159\u00edmo s\u017e\u00edr\u00e1, \u017ee osoba, kter\u00e9 se tohle v\u0161ecko t\u00fdk\u00e1, kv\u016fli kter\u00e9 m\u00e1 m\u016fj \u017eivot opravdu smysl, se to nem\u016f\u017ee dozv\u011bd\u011bt. Nem\u016f\u017eu mu to \u0159\u00edct, nechci to ni\u010dit. I kdy\u017e bych moc cht\u011bl, aby tohle v\u0161ecko v\u011bd\u011bl, aby do nejmen\u0161\u00edho detailu tu\u0161il, jak mi je a to ne ze sobeckosti, ale prost\u011b jen, aby to v\u011bd\u011bl. Jen\u017ee to se mi nikdy nespln\u00ed… A p\u0159esn\u011b tohleto m\u011b \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm \u010dast\u011bji p\u0159iv\u00e1d\u00ed do hroznejch depres\u00ed, kter\u00fd se po\u0159\u00e1d zhor\u0161uj\u00ed. Pr\u00e1v\u011b te\u010f v tenhle moment je tu dal\u0161\u00ed depka… je p\u00e1tek odpoledne, p\u0159ede mnou celej volnej v\u00edkend, nemus\u00edm nic d\u011blat a tak mou hlavu nenapadlo nic lep\u0161\u00edho, ne\u017e si pr\u00e1v\u011b dneska po\u0159\u00e1dn\u011b zadepkovat.<\/div>\n
Le\u017e\u00edm na posteli, v u\u0161\u00edch iPoda a p\u0159edst\u00edr\u00e1m, \u017ee si prohl\u00ed\u017e\u00edm \u010dasopis, ale jen bezmy\u0161lenkovit\u011b obrac\u00edm str\u00e1nky a moje o\u010di bloud\u00ed jen k Tomovi, kterej sed\u00ed u po\u010d\u00edta\u010de a hraje n\u011bjakou hru. Je absurdn\u00ed, \u017ee j\u00e1 sleduju ka\u017edej jeho pohyb, v\u0161ecko co \u0159\u00edk\u00e1 a on o tom v\u016fbec nev\u00ed. Miluju p\u00e1tky. V u\u0161\u00edch mi za\u010dne hr\u00e1t Extraordinary Girl. Nech\u00e1m ot\u00e1\u010den\u00ed str\u00e1nek a polo\u017e\u00edm hlavu na pol\u0161t\u00e1\u0159. Kouknu na Toma… zrovna se prot\u00e1hne. V o\u010d\u00edch m\u011b p\u00e1l\u00ed slzy. Oto\u010d\u00edm se na druhej bok a zav\u0159u o\u010di. Chci p\u0159estat bre\u010det, jen\u017ee… to nejde. Skrz zav\u0159en\u00fd v\u00ed\u010dka mi proklouznou dal\u0161\u00ed slzy. Rychle se seberu a jdu pry\u010d z pokoje. Zav\u0159u se v koupeln\u011b a ut\u00edr\u00e1m slzy… tohle u\u017e nen\u00ed norm\u00e1ln\u00ed! Cht\u011bl bych b\u00fdt s\u00e1m doma. Pod\u00edv\u00e1m se do zrcadla… super, \u010derven\u00fd o\u010di jsem p\u0159esn\u011b pot\u0159eboval! Vylov\u00edm ve sk\u0159\u00ed\u0148ce n\u011bjak\u00fd o\u010dn\u00ed kapky, rychle si nakapu a je\u0161t\u011b si tamp\u00f3nkem odl\u00ed\u010d\u00edm ne dlouho nal\u00ed\u010den\u00fd o\u010di, proto\u017ee se mi to stejn\u011b cel\u00fd rozmazalo. A takhle je to \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm \u010dast\u011bji! Styd\u00edm se za to, \u017ee se mi z m\u00e9 situace, a v\u016fbec ze v\u0161eho, chce skoro ka\u017edej druhej den bre\u010det… to je \u0161\u00edlen\u00fd! M\u00e1m strach, \u017ee to nezvl\u00e1dnu, \u017ee jednoho dne se to ve mn\u011b prost\u011b v\u0161ecko a\u017e moc nahromad\u00ed a n\u011bjak \u0161patn\u011b to dopadne… Ale te\u010f mus\u00edm d\u00e1vat bacha, aby na to n\u011bkdo nep\u0159i\u0161el. Ale u\u017e se mi to da\u0159\u00ed tajit celkem dlouho. Znova se namaluju a vida… \u017e\u00e1dnej rozd\u00edl… jakoby bylo v\u0161ecko ok.<\/div>\n
Dojdu zp\u00e1tky do pokoje a vid\u00edm, \u017ee Tom p\u0159estal hr\u00e1t a s n\u011bk\u00fdm si p\u00ed\u0161e. Nesly\u0161\u00ed m\u011b, \u017ee jsem p\u0159i\u0161el do m\u00edstnosti, proto\u017ee m\u00e1 sluch\u00e1tka v u\u0161\u00edch. Opatrn\u011b mu kouknu z d\u00e1lky p\u0159es rameno a vid\u00edm, \u017ee si zase p\u00ed\u0161e s n\u011bjakou holkou. Zase! Podle v\u0161eho ta holka nejsp\u00ed\u0161 zat\u00edm nev\u00ed s k\u00fdm si opravdu p\u00ed\u0161e… \u017ee to je opravdu ten Tom z Tokio Hotel. A\u017e to ale zjist\u00ed… je to jasn\u00fd. M\u00e1 j\u00ed v hrsti. Jako v\u017edycky… Vyb\u00edr\u00e1 si holky na fans str\u00e1nk\u00e1ch. Jak uboh\u00fd. V tomhle ho nen\u00e1vid\u00edm. Vad\u00ed mi, jak si tvo\u0159\u00ed sv\u016fj \u017eivot jednoduchej a vych\u00e1z\u00ed mu to. Nez\u00e1vid\u00edm mu, to fakt ne. Jen m\u011b \u0161tve jeho bezstarostnost, se kterou se do v\u0161eho pou\u0161t\u00ed. A m\u011b p\u0159ipad\u00e1 jako kdybych trp\u011bl za v\u0161echno jen j\u00e1. \u017de on je ten, kdo si \u017eije v pohod\u011b a j\u00e1 sl\u00edznu v\u0161ecko \u0161patn\u00fd. Ale co nad\u011bl\u00e1m… asi to tak m\u00e1 b\u00fdt. Stejn\u011b ho miluju… a\u0165 se d\u011bje co se d\u011bje, odpustil bych mu snad \u00fapln\u011b v\u0161ecko. Mo\u017en\u00e1 to zn\u00ed naivn\u011b a slep\u011b… a ono to tak asi i je… Vyka\u0161lu se na to. Sed\u011bt tady a z\u00edrat na n\u011bj m\u011b jen psychicky vysiluje. Zvednu se a jdu se naj\u00edst.<\/div>\n
„Je ti dob\u0159e zlato?“ \u0161\u00e1hne mi m\u00e1ma na \u010delo. Ucuknu. Nem\u00e1m to r\u00e1d, p\u0159ehnan\u00e1 p\u00e9\u010de.<\/div>\n
„Jo, je,“ odpov\u00edm a zamra\u010denej si ud\u011bl\u00e1m kakao, u\u017e nem\u00e1m hlad. Venku je docela p\u0159\u00edjemn\u00fd po\u010das\u00ed… dopiju to, nachyst\u00e1m se, do u\u0161\u00ed nacpu mp3 a jdu se proj\u00edt. Jdu pry\u010d, kamsi dozadu… cestou, kudy nikdo nechod\u00ed, nechci nikoho vid\u011bt.<\/div>\n
Jsem asi t\u0159i kilometry od domu, kdy\u017e se obloha najednou \u00fapln\u011b zat\u00e1hne a je skoro tma. No jasn\u011b… to mi mohlo b\u00fdt jasn\u00fd, te\u010f je\u0161t\u011b zmoknu, super! Oto\u010d\u00edm se a raz\u00edm zp\u00e1tky k domovu… po p\u016fl minut\u011b fakt za\u010dne pr\u0161et… a \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc. T\u0159i kilometry nejsou zas a\u017e tak velk\u00e1 vzd\u00e1lenost, ale ono se rozpr\u0161elo fakt po\u0159\u00e1dn\u011b, tak\u017ee to je celkem jedno. Kdy\u017e dojdu na kraj m\u011bsta, u\u017e se rozb\u011bhnu. Kone\u010dn\u011b se dostanu dom\u016f! Po \u0161pi\u010dk\u00e1ch se doprav\u00edm do koupelny a sna\u017e\u00edm se kolem sebe nakapat co nejm\u00ed\u0148 vody. Svl\u00edknu ze sebe mokr\u00fd oble\u010den\u00ed a uv\u011bdom\u00edm si, \u017ee such\u00fd tu s sebou nem\u00e1m, skv\u011bl\u00fd! Pov\u011bs\u00edm mokr\u00fd v\u011bci a jen v boxerk\u00e1ch se vyprav\u00edm do pokoje. Tom po\u0159\u00e1d sed\u00ed u compu! \u017de ho to bav\u00ed… zrovna se hrabu v \u0161upl\u00edku, abych na\u0161el n\u011bjak\u00fd such\u00fd pono\u017eky, kdy\u017e se najednou za\u010dne sm\u00e1t… upe se leknu, a\u017e se pra\u0161t\u00edm rukou o \u0161upl\u00edk!<\/div>\n
„Cos prosimt\u011b vyv\u00e1d\u011bl? Tys byl venku?“<\/div>\n
„Jo, byl,“ \u0159eknu a mnu si nara\u017een\u00fd z\u00e1p\u011bst\u00ed.“<\/div>\n
„Dy\u0165 pr\u0161\u00ed!“<\/div>\n
„Fakt? D\u00edky… bez tebe bych byl upe ztracenej,Tome,“ s ironick\u00fdm \u00fasm\u011bvem se na n\u011bj obr\u00e1t\u00edm. Jen rychle sjede m\u00fd t\u011blo od hlavy a\u017e k pat\u011b a zase se oto\u010d\u00ed zp\u00e1tky ke compu. Ach bo\u017ee, pro\u010d, mi tohle d\u011bl\u00e1? Mno nic… rychle se nasouk\u00e1m do such\u00fdho oble\u010den\u00ed a zalezu do postele.<\/div>\n
„Bille, probu\u010f se, sly\u0161\u00ed\u0161?“ n\u011bkdo mi t\u0159ese s ramenem. Otev\u0159u o\u010di… Tom… to ne:(<\/div>\n
„Nech m\u011b,“ oto\u010d\u00edm se na druhej bok.<\/div>\n
„Tak sorry, ale upe si sebou h\u00e1zel, je ti dob\u0159e?“ zept\u00e1 se a chytne m\u011b za \u010delo. A\u0165 tohle ned\u011bl\u00e1!<\/div>\n
„Je mi fajn,“ uhnu zase, ale kdy\u017e polknu, c\u00edt\u00edm, \u017ee m\u011b \u0161\u00edlen\u011b bol\u00ed v krku… to je z toho jak jsem byl v tom de\u0161ti. Seberu se, projdu kolem Toma a jdu si do kuchyn\u011b d\u00e1t n\u011bjakej pr\u00e1\u0161ek a zase sp\u00e1t…<\/div>\n
Kdy\u017e se znova probud\u00edm, u\u017e mi je ok. Kouknu na mobil, kolik je hodin… 22:30. Tom sed\u00ed u compu… zase! Jdu se um\u00fdt, naj\u00edst a pust\u00edm si tv.<\/div>\n
M\u00e1ma u\u017e nejsp\u00ed\u0161 sp\u00ed. P\u0159izn\u00e1v\u00e1m, \u017ee m\u00e1m dneska fakt \u0161patnou n\u00e1ladu. \u0160tvu s\u00e1m sebe! V tv nic moc nen\u00ed a tak se rozhodnu j\u00edt sp\u00e1t… te\u010f u\u017e snad a\u017e do r\u00e1na.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 mi \u0159\u00edct, co ti je?“ vyjede na m\u011b Tom.<\/div>\n
„Mmm, nem\u016f\u017eu,“ zakroutim hlavou a lehnu do postele.<\/div>\n
„Tak pro\u010d se\u0161 na v\u0161echny tak protivnej? A na m\u011b obzvl\u00e1\u0161\u0165 u\u017e docela dost dlouho!“ je fakt trochu na\u0161tvanej.<\/div>\n
„Nic se ned\u011bje, v\u0161ecko je ok,“ pokus\u00edm se o n\u00e1znak \u00fasm\u011bvu… snad to zabere… a zase usnu.<\/div>\n
… Le\u017e\u00edm v b\u00edl\u00fd posteli a v\u0161ichni jsou kolem m\u011b… cel\u00e1 rodina… v\u0161ichni k\u00e1mo\u0161i a v\u0161ichni bre\u010d\u00ed… nem\u016f\u017eu se hnout. A najednou jako by mi za\u010dalo doch\u00e1zet, co se d\u011bje… m\u00e1m nevyl\u00e9\u010ditelnou nemoc… kdov\u00edjakou… a te\u010f… pro\u017e\u00edv\u00e1m svoje posledn\u00ed okam\u017eiky \u017eivota. M\u00e1ma m\u011b dr\u017e\u00ed za ruku… v\u0161ecko… skoro v\u0161ecko je ok, ale n\u011bco jako by m\u011b t\u00ed\u017eilo v hlav\u011b, jako kdybych nemohl um\u0159\u00edt v klidu, dokud se to n\u011bco nevy\u0159e\u0161\u00ed… zap\u0159emj\u0161l\u00edm se a dojde mi to… dy\u0165 j\u00e1 to Tomovi nikdy ne\u0159ekl… co k n\u011bmu c\u00edt\u00edm.<\/div>\n
A nikdo jinej to nev\u00ed, on se to nikdy nedozv\u00ed… nikdy! Je mi jedno, \u017ee tam je tolik lid\u00ed… mus\u00ed to v\u011bd\u011bt! Pokus\u00edm se otev\u0159\u00edt pusu, ale rty m\u00e1m jako se\u0161it\u00fd k sob\u011b… nem\u016f\u017eu vydat ani hl\u00e1sku… nem\u016f\u017eu se pohnout… nem\u016f\u017eu nic, jen zb\u011bsile koukat kolem sebe. A nikdo nevn\u00edm\u00e1, jak horliv\u011b kouk\u00e1m na Toma, chce se mi bre\u010det, k\u0159i\u010det, chci ud\u011blat cokoli, jen\u017ee nic nejde… v\u0161ichni jen stoj\u00ed a bre\u010d\u00ed… sl\u00e1bnu. Moje t\u011blo jako by se propadalo n\u011bkam do pr\u00e1zdna… a j\u00e1 tomu u\u017e nem\u016f\u017eu nijak zabr\u00e1nit… nejde to! Tolik mu to chci \u0159\u00edct! Naposled kouknu do t\u011bch jeho p\u0159en\u00e1dhernejch nic netu\u0161\u00edc\u00edch o\u010d\u00ed a v\u0161echno se rozpl\u00fdv\u00e1… u\u017e mu to nikdy ne\u0159eknu… nikdy se to nedozv\u00ed…<\/div>\n
Prudce se posad\u00edm na posteli, a\u017e se mi zamot\u00e1 hlava. Je mi hrozn\u011b, v\u0161echno vevnit\u0159 m\u00e1m jakoby sev\u0159en\u00fd… v pokoji je u\u017e tma… Tom sp\u00ed na posteli na druh\u00fd stran\u011b pokoje. V\u0161ecko to byl jen sen… d\u00edkybohu! Asi mi to otev\u0159elo o\u010di… m\u011bl bych mu to \u0159\u00edct? Jo, ur\u010dit\u011b, co kdy\u017e se v\u00e1\u017en\u011b n\u011bco stane… to bych si neodpustil, \u017ee to nev\u00ed… on je m\u016fj \u017eivot… moje v\u0161ecko… a mnohem v\u00edc ne\u017e br\u00e1cha a on to nev\u00ed!<\/div>\n
„Tome!“ \u0159eknu norm\u00e1ln\u00edm hlasem. Nic… „No tak Tome!“ vstanu z postele a sednu si k n\u011bmu… rozespale se p\u0159eto\u010d\u00ed ke mn\u011b.<\/div>\n
„Co je?“ zachrapt\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1 ti mus\u00edm n\u011bco \u0159\u00edct!“ je mi v\u0161ecko jedno, jsem nerv\u00f3zn\u00ed, ale to je vedlej\u0161\u00ed, ani nedouf\u00e1m, \u017ee by to mohlo dopadnout jakkoli dob\u0159e, jen chci, aby to v\u011bd\u011bl! Chci m\u00edt klid.<\/div>\n
„A nepo\u010dk\u00e1 to do r\u00e1na?“ zept\u00e1 se… nap\u016fl sp\u00ed, m\u00e1 zav\u0159en\u00fd o\u010di.<\/div>\n
„Ne!“ \u0159eknu r\u00e1zn\u011b… on nic. Zvednu ho za ramena, tak je nucen otev\u0159\u00edt o\u010di…<\/div>\n
„No tak co je?“ \u0159ekne a promne si obli\u010dej.<\/p>\n

autor: *Nicky*<\/strong>, T\u00fdnka<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Dneska jsem nad t\u00edm zase p\u0159em\u00fd\u0161lel… ne, v\u00e1\u017en\u011b to nem\u016f\u017eu ud\u011blat. Ubl\u00ed\u017eil bych spoust\u011b lidem, ale to by nebylo nic proti tomu, jak bych ubl\u00ed\u017eil s\u00e1m sob\u011b… P\u0159edstava, \u017ee u\u017e bych na n\u011bj nemohl nikdy myslet, nikdy koukat na jeho kr\u00e1sn\u00fd t\u011blo,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[78],"tags":[],"class_list":["post-20189","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-maliny"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20189","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20189"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20189\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20189"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20189"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20189"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}