{"id":2020,"date":"2016-06-08T16:00:00","date_gmt":"2016-06-08T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2012"},"modified":"2016-06-08T16:00:00","modified_gmt":"2016-06-08T15:00:00","slug":"uncover-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/06\/08\/uncover-4\/","title":{"rendered":"Uncover 4."},"content":{"rendered":"
autor: Catherine & Sch-Rei<\/p>\n

<\/strong> „Ne\u0159ekl jsem v\u00e1m snad jasn\u011b, jakou chci barvu? Objedn\u00e1val jsem to tak dlouho dop\u0159edu! Jak m\u016f\u017ee b\u00fdt sakra n\u011bkdo tak neschopn\u00fd? \u2026 Co pros\u00edm? Sakra,“ zavr\u010del Bill.
„Idioti, tot\u00e1ln\u00ed idioti!“ zak\u0159i\u010del Bill a hodil mobil p\u0159es st\u016fl ke dve\u0159\u00edm. Zamrkal, kdy\u017e si uv\u011bdomil, co to vlastn\u011b ud\u011blal, a hned se b\u011b\u017eel pod\u00edvat, jestli s mobilem n\u011bco nen\u00ed. Vydechl a posadil se k n\u011bmu na zem, mobil byl v po\u0159\u00e1dku. Byl by to u\u017e t\u0159et\u00ed tenhle t\u00fdden. Postavil si p\u0159ed sebe na zem popeln\u00edk a zap\u00e1lil si cigaretu. Pod\u00edval se na sv\u016fj pracovn\u00ed st\u016fl, kde le\u017eely z\u00e1v\u011bsy do Tomova bytu. V\u00fdslovn\u011b si vy\u017e\u00e1dal olivov\u011b zelen\u00e9, aby p\u0159esn\u011b ladily se zbytkem interi\u00e9ru a dopl\u0148k\u016f v hn\u011bd\u00e9, b\u00edl\u00e9 a zelen\u00e9. A co se stalo? Poslali mu m\u00e1tov\u011b zelenou. Jako by toho u\u017e nebylo dost, zrovna o v\u00edkendu \u0159e\u0161il velkou krizi s postel\u00ed do lo\u017enice, poslali mu jinou, popletli objedn\u00e1vky, tak\u017ee je\u0161t\u011b st\u00e1le \u010dek\u00e1, ne\u017e to naprav\u00ed a p\u0159ivezou mu spr\u00e1vnou. P\u0159ipadal si u\u017e s rozumem v konc\u00edch. Jedin\u00e9, co bylo pozitivn\u00ed, tak \u017ee se Tom nechodil d\u00edvat, jak s prac\u00ed pokra\u010duje, asi by m\u011bl ze v\u0161eho infarkt. Kupodivu se ani neptal, jak v\u0161e prob\u00edh\u00e1. Jen ho ob\u010das cht\u011bl vid\u011bt, t\u0159eba jen objeli m\u011bsto v jeho aut\u011b a dali si spolu \u0161ampa\u0148sk\u00e9, Tom \u010dasto o n\u011bm vyzv\u00eddal a jen se bavili. Tvrdil, \u017ee lidi, kter\u00e9 plat\u00ed, r\u00e1d zn\u00e1 bl\u00ed\u017e. Billovi to nebylo nep\u0159\u00edjemn\u00e9, ba naopak, a\u017e moc. L\u00edbilo se mu, \u017ee se o n\u011bj pro zm\u011bnu star\u00e1 n\u011bkdo jin\u00fd.<\/p>\n

Z gau\u010de v kancel\u00e1\u0159i sledoval jeho n\u00e1\u0159ky a nad\u00e1vky Tobias.
„M\u011bl bys mu \u0159\u00edct, \u017ee kon\u010d\u00ed\u0161. Tohle t\u011b \u00fapln\u011b ub\u00edj\u00ed, l\u00e1sko,“ povzdechl si a zavrt\u011bl hlavou. S\u00e1m nech\u00e1pal, pro\u010d Bill v t\u00e9 pr\u00e1ci je\u0161t\u011b pokra\u010duje, psychicky i fyzicky byl vy\u010derpan\u00fd. Posledn\u00ed dobou se dost h\u00e1dali, proto\u017ee byl taky nesnesiteln\u011b podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd.
„Jak n\u011bco takov\u00e9ho m\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct?“ U\u017e sly\u0161el v Billov\u011b hlase hysterick\u00fd t\u00f3n. Vydechnul a zavrt\u011bl hlavou.
„To je fuk, d\u011blej, jako bych nic ne\u0159ekl, nebudu se s tebou zase h\u00e1dat.“ Bill se u\u0161kl\u00edbnul a d\u00edval se za n\u00edm, nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zavrt\u011bl hlavou a vstal ze zem\u011b. Posadil se klidn\u011b zp\u00e1tky za st\u016fl po\u010d\u00edta\u010de a otev\u0159el dal\u0161\u00ed katalogy s objedn\u00e1vkami a seznam na z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed pr\u00e1ci, kterou mus\u00ed splnit.
„V\u00ed\u0161, kdybys n\u011bkdy v \u017eivot\u011b pracoval, po\u0159\u00e1dn\u011b pracoval, nebo aspo\u0148 studoval, mo\u017en\u00e1 si zkusil vybudovat n\u011bjakou kari\u00e9ru, tak bys m\u011b samoz\u0159ejm\u011b pochopil, ale jeliko\u017e\u2026“ odml\u010del se a zav\u0159el o\u010di, vydechl. „Jeliko\u017e nic ned\u011bl\u00e1\u0161 a v\u00e1l\u00ed\u0161 se jenom doma, nebo n\u011bkde pije\u0161 s klukama a j\u00e1, sakra, nev\u00edm co je\u0161t\u011b dal\u0161\u00edho, tak se\u0161 v klidu,“ syknul a zavrt\u011bl hlavou. Po\u0159\u00e1d se d\u00edval jen do pap\u00edr\u016f. Vydechnul a za\u010dal n\u011bco vy\u0161krt\u00e1vat.
„T\u0159eba to pochop\u00edm, a\u017e ty pochop\u00ed\u0161 tu dal\u0161\u00ed v\u011bc, kter\u00e1 su\u017euje n\u00e1\u0161 vztah, Bille. A ano, t\u00edm mysl\u00edm sex. Ka\u017ed\u00fd norm\u00e1ln\u00ed p\u00e1r m\u00e1 sex, v\u017edy\u0165 j\u00e1 ani nev\u00edm, jak pod v\u0161ema t\u011bma drah\u00fdma hadrama vypad\u00e1\u0161.“ Bill zamrkal a narovnal se, pod\u00edval se na sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele a chv\u00edli ml\u010del. Pomalu si ho prohl\u00e9dl a nakr\u010dil jemn\u011b obo\u010d\u00ed. Pod\u00edval se mu do o\u010d\u00ed.
„M\u011bl bys j\u00edt,“ \u0159ekl a\u017e d\u011bsiv\u011b klidn\u011b a znovu sklopil pohled. Chv\u00edli \u010dekal, \u017ee dostane n\u011bjakou protestn\u00ed odpov\u011b\u010f, ale bylo ticho. Po chv\u00edli se jen ozvaly kroky jeho p\u0159\u00edtele sm\u011brem pry\u010d z jeho kancel\u00e1\u0159e. Zavr\u010del a na zav\u0159en\u00e9 dve\u0159e hodil prvn\u00ed v\u011bc, kter\u00e1 mu p\u0159i\u0161la pod ruku. Te\u010f u\u017e si byl \u00fapln\u011b jist\u00fd, \u017ee je jeho telefon \u00fapln\u011b v h\u00e1ji.<\/div>\n

\n
\u2026<\/strong><\/div>\n
\n

Byly asi t\u0159i r\u00e1no, kdy\u017e Billa probudilo jeho vyzv\u00e1n\u011bn\u00ed telefonu. Kone\u010dn\u011b si dneska r\u00e1no koupil nov\u00fd, aby mohl vy\u0159\u00eddit dal\u0161\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9 v\u011bci. Nespokojen\u011b vydechl, pootev\u0159el o\u010di a nakr\u010dil nos, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee le\u017e\u00ed v ob\u00fdvac\u00edm pokoji a to jenom v kalhot\u00e1ch. Zavrt\u011bl hlavou a vylovil z ta\u0161ky iPhone. Volal mu Tobias. Skousnul si ret a chv\u00edli v\u00e1hal. Od v\u010derej\u0161\u00ed h\u00e1dky se nevid\u011bli, ani nep\u0159i\u0161el dom\u016f. S\u00e1m mu n\u011bkolikr\u00e1t volal, ale te\u010f m\u011bl celkem strach hovor p\u0159ijmout. Zavrt\u011bl nad t\u00edm hlavou, v\u017edy\u0165 to byl jenom Tobias.
„L\u00e1sko?“ ohl\u00e1sil se do telefonu a zav\u0159el o\u010di. V pozad\u00ed byl sly\u0161et sm\u00edch a hudba.
„Bille! Bille, ahoj. M\u00e1m probl\u00e9m,“ zasm\u00e1l se do telefonu. Byl opil\u00fd. A to po\u0159\u00e1dn\u011b. „Pot\u0159ebuji, abys pro m\u011b p\u0159ijel, ano? Je mi\u2026 je mi moc \u0161patn\u011b a jsem asi\u2026 to\u2026 o \u010dem jsme to mluvili? Jo! Mus\u00ed\u0161 pro m\u011b p\u0159ijet.“ Blon\u010f\u00e1k nakr\u010dil nos a pomalu vstal z gau\u010de. Byly t\u0159i r\u00e1no a on m\u011bl jet pro sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele n\u011bkam do baru, aby nedopadl je\u0161t\u011b h\u016f\u0159. Opravdu poveden\u00e9. Obl\u00e9kl si ko\u0161ili a vzal kl\u00ed\u010de od auta.
„Za chv\u00edli jsem tam, kde se\u0161?“
„Um\u2026 V gay baru, kde jsme se poznali. Znovu jsem tady n\u011bkoho poznal,“ zasm\u00e1l se do telefonu. Bill zamrkal a bezmy\u0161lenkovit\u011b mu to t\u00edpnul. Vydechnul a vyrazil na cestu pro n\u011bj.<\/p>\n

Kdy\u017e dorazil na m\u00edsto a zaparkoval, trochu na n\u011bj dopadla nostalgie. Tobias m\u011bl pravdu, opravdu se tady p\u0159ed necel\u00fdmi t\u0159emi lety poznali. Tehdy se Bill ut\u00e1p\u011bl v probl\u00e9mech se za\u010d\u00e1tkem podnik\u00e1n\u00ed. Zak\u00e1zky moc ne\u0161ly, klienti se nehrnuli. Ten den toho m\u011bl u\u017e opravdu dost, nepamatuje si u\u017e pro\u010d, ale vybre\u010del se a vyrazil ven. Tenhle gay bar je snad nejbli\u017e\u0161\u00ed k bytu, kde bydlel s rodi\u010di, asi proto do n\u011bj tenkr\u00e1t zapadl. Sed\u011bl cel\u00fd ve\u010der u baru se skleni\u010dkou gin&tonic, kou\u0159il jednu cigaretu za druhou. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli nebyla chyba odej\u00edt ze \u0161koly a d\u00e1t se na vlastn\u00ed podnik\u00e1n\u00ed. Jestli nebylo to \u00fasil\u00ed v\u0161echno marn\u00e9, ale pak si p\u0159isedl mlad\u00fd tmavovlas\u00fd kluk. Tobias. Zeptal se ho: „Sle\u010dno, pro\u010d jste tak smutn\u00e1?“<\/em> Bill nev\u011b\u0159il tomu, co zrovna sly\u0161el. Okam\u017eit\u011b ho se slzami v o\u010d\u00edch odp\u00e1lkoval a rozbre\u010del se nanovo. Tobias tam tehdy s n\u00edm z\u016fstal, pozval ho jako omluvu na pit\u00ed a pov\u00eddali si. Dal\u0161\u00ed den na Billa od n\u011bj \u010dekala p\u011bkn\u00e1 smska, prvn\u00ed rande\u2026 a jsou spolu do te\u010f. Stoj\u00ed p\u0159ed t\u00edm klubem a n\u011bkde je tam jeho p\u0159\u00edtel s des\u00edtkami nadr\u017een\u00fdch kluk\u016f. Vydechl a ve\u0161el dovnit\u0159, sv\u00edral se mu z toho \u017ealudek. Se\u0161el pomalu po schodech dol\u016f, aby se dostal p\u0159\u00edmo do klubu. Bylo to tam p\u0159esn\u011b tak, jak si pamatoval. Trochu se nad t\u00edm pousm\u00e1l. Byl to mal\u00fd klub, parket nest\u00e1l skoro ani za \u0159e\u010d, p\u00e1r box\u016f, bar, ale i tak tam bylo p\u0159epln\u011bno. Hr\u00e1li skv\u011blou muziku. Rozhl\u00ed\u017eel se v\u0161ude po klubu, jestli nezahl\u00eddne n\u00e1hodou Tobiase. A po chvilce opravdu ano. Sed\u011bl v boxu, kter\u00fd byl hned u parketu, nebyl tam s\u00e1m, co\u017e se dalo \u010dekat. Sed\u011bli s n\u00edm dal\u0161\u00ed t\u0159i kluci, a jak si okam\u017eit\u011b v\u0161imnul, jeden mu sahal na stehno. Nakr\u010dil obo\u010d\u00ed a procpal se mezi lidmi a\u017e k jejich boxu. Vzal Tobiasovi lahev piva z ruky, kdy\u017e se cht\u011bl nap\u00edt.<\/p>\n

„Co, umh\u2026 Bille!“
„Jo,“ vydechl Bill a zavrt\u011bl hlavou. Odlo\u017eil pivo pry\u010d. „Tak poj\u010f, jdeme, okay? Mus\u00ed\u0161 se j\u00edt vyspat a j\u00e1 taky, m\u00e1m z\u00edtra sch\u016fzku s t\u00edm klientem.“
„Zase,“ zamumlal Tobias a oto\u010dil se na kluka vedle sebe. „\u0158\u00edkal jsem ti, \u017ee je po\u0159\u00e1d s jin\u00fdm, ale se mnou nesp\u00ed?“
„Jo,“ zasm\u00e1l se. „Mluv\u00ed\u0161 o tom snad celou noc.“ Ol\u00edzl si rty a vyjel rukou po Tobiasov\u011b stehn\u011b v\u00ed\u0161. Bill zamrkal, nat\u00e1hl se, odstr\u010dil mu ruku a nakr\u010dil obo\u010d\u00ed.
„Okam\u017eit\u011b jdeme, Tobiasi, nebo odch\u00e1z\u00edm s\u00e1m a nemus\u00ed\u0161 se u\u017e vracet dom\u016f,“ zavr\u010del na n\u011bj Bill a probodl ho pohledem. Jeho p\u0159\u00edtel p\u0159eb\u00edhal l\u00edn\u011b pohledem z n\u011bj na sv\u00e9ho kamar\u00e1da a zase zp\u00e1tky.
„Umh, tak\u017ee sex, nebo h\u00e1dka doma. Hm, to je-\u2026 ne, po\u010dkej, Bille, jasn\u011b \u017ee si vyberu h\u00e1dku, nic jin\u00e9ho mi nezb\u00fdv\u00e1,“ zamumlal a pomalu vstal na nohy. Bill ho trochu podep\u0159el a t\u00e1hl ho ven z baru. Po schodech p\u00e1rkr\u00e1t m\u00e1lem dokonce oba dva spadli, jak se Tobias nemohl udr\u017eet na nohou.
„M\u016f\u017ee\u0161 mi, sakra, vysv\u011btlil\u2026 Pro\u010d ses tak opil?“ vydechl Bill, kdy\u017e u\u017e kone\u010dn\u011b sed\u011bli oba v aut\u011b a zap\u00e1lil si cigaretu. Pootev\u0159el ok\u00fdnko a pod\u00edval se na sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele.
„Chod\u00ed\u0161 za t\u00edm\u2026 t\u00edm\u2026 s prachama a mn\u011b se v\u016fbec nev\u011bnuje\u0161. Nem\u016f\u017eu na tebe ani norm\u00e1ln\u011b s\u00e1hnout, nem\u016f\u017eu t\u011b vid\u011bt, nem\u016f\u017eu\u2026 nic. Co v\u0161echno u\u017e d\u011blal on, Bille, hm?“ u\u0161kl\u00edbl se. Bill nad t\u00edm jen trochu zavrt\u011bl hlavou a pomalu vyjel z parkovac\u00edho m\u00edsta cestou, kter\u00e1 se ub\u00edrala k nim dom\u016f. Po chvilce ticha a se kousnul do rtu a vydechnul.<\/p>\n

„Abys v\u011bd\u011bl\u2026 m\u011blo se to st\u00e1t. P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem, za chv\u00edli m\u00e1me v\u00fdro\u010d\u00ed, mohlo\u2026 mohlo se to st\u00e1t, Tobiasi. Kdyby ne \u00fapln\u011b, aspo\u0148 n\u011bco m\u00e1lo. Ale te\u010f\u2026“ zavrt\u011bl hlavou, „ale te\u010f je v\u011bt\u0161\u00ed probl\u00e9m, kam n\u00e1\u0161 vztah takovou cestou v\u016fbec sm\u011b\u0159uje.“
„C-co? Pro\u010d jsi\u2026 j\u00e1\u2026 Bille, mrz\u00ed m\u011b to,“ zamumlal Tobias a pod\u00edval se na Billa. Blon\u010f\u00e1k klidn\u011b, aspo\u0148 na pohled, sledoval silnici p\u0159ed sebou.
„Na omluvy u\u017e je pozd\u011b.“<\/div>\n

\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

Bill se pod\u00edval na \u010das na sv\u00fdch hodink\u00e1ch, aby zjistil, \u017ee m\u011bl b\u00fdt u\u017e d\u00e1vno na ulici p\u0159ed budovou, ve kter\u00e9 m\u011bl kancel\u00e1\u0159. M\u011bl m\u00edt dal\u0161\u00ed sch\u016fzku s Kaulitzem, na kterou necht\u011bl p\u0159ij\u00edt pozd\u011b, co\u017e se mu pr\u00e1v\u011b moc neda\u0159ilo. M\u011bl b\u00fdt venku p\u0159ipraven\u00fd u\u017e p\u0159ed \u010dtvrt hodinou. Bohu\u017eel to nestihl d\u00edky sv\u00e9mu opil\u00e9mu p\u0159\u00edteli, kter\u00fd je\u0161t\u011b p\u0159ed jeho odchodem do pr\u00e1ce vy\u017eadoval pozornost. M\u011bl na Tobiase opravdu vztek jako nikdy. Nejen\u017ee se zlil jako doga, volal mu v noci a \u017e\u00e1dal ho o odvoz, ale tak\u00e9 by ho pravd\u011bpodobn\u011b bez v\u00fd\u010ditek sv\u011bdom\u00ed podvedl. Jen kv\u016fli tomu, \u017ee mu Bill nemohl d\u00e1t v\u0161e, co tak o\u010dividn\u011b pot\u0159eboval. On by mu to dal opravdu moc r\u00e1d, ale ne\u0161lo to, alespo\u0148 prozat\u00edm. To v\u0161e ale Tobias dost dob\u0159e v\u011bd\u011bl, Bill mu v\u0161e \u0159ekl, je\u0161t\u011b ne\u017e spolu za\u010dali ofici\u00e1ln\u00ed vztah. Rozhodl se, \u017ee to nebude \u0159e\u0161it te\u010f, ale promluv\u00ed si s n\u00edm, a\u017e se dnes vr\u00e1t\u00ed dom\u016f, pokud to nebude v no\u010dn\u00edch hodin\u00e1ch jako obvykle. Mo\u017en\u00e1 by dnes mohl opravdu skon\u010dit tro\u0161ku d\u0159\u00edv, aby m\u011bli nep\u0159\u00edjemn\u00fd rozhovor za sebou\u2026 Ot\u00e1zkou bylo, zda bude Tobias v\u016fbec ochoten o tom mluvit.<\/p>\n

Blon\u010fat\u00fd mu\u017e si povzdychl, zavrt\u011bn\u00edm hlavy vyhnal v\u0161echny tyto my\u0161lenky z hlavy. Zrovna se mu ani trochu nehodily, pot\u0159eboval myslet na mnohem d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci a hlavn\u011b se soust\u0159edit. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee Kaulitze nebude zaj\u00edmat nic z toho, co se v jeho dom\u011b odehr\u00e1v\u00e1. Nech\u00e1pal to, kdyby byl na jeho m\u00edst\u011b, cht\u011bl by v\u011bd\u011bt ka\u017ed\u00fd detail. Mo\u017en\u00e1 to u\u017e bylo jen jeho profesn\u00ed deformac\u00ed, t\u011b\u017eko \u0159\u00edct. Nav\u00edc, u n\u011bj samotn\u00e9ho by se nic takov\u00e9ho nemohlo st\u00e1t, proto\u017ee by nikoho ciz\u00edho nenechal ani s\u00e1hnout na cokoliv ze za\u0159izov\u00e1n\u00ed jeho obydl\u00ed. Nejen\u017ee by nesnesl pocit, \u017ee se n\u011bkdo montuje do jeho soukrom\u00ed a vlastn\u011b v\u00ed, jak cel\u00fd jeho byt vypad\u00e1, ale co v\u00edc, nebyl by spokojen\u00fd, ani kdyby se design\u00e9r sebev\u00edc sna\u017eil. Vlastn\u011b a\u010dkoliv svou pr\u00e1ci opravdu zbo\u017e\u0148oval, nech\u00e1pal lidi, kte\u0159\u00ed si ho byli ochotni zaplatit.
Iphone, kter\u00fd m\u011bl polo\u017een\u00fd na sv\u00e9m pracovn\u00edm stole, ozn\u00e1mil p\u00edpnut\u00edm p\u0159\u00edchoz\u00ed zpr\u00e1vu. Rychle k n\u011bmu p\u0159isko\u010dil, doufal, \u017ee to nejsou \u017e\u00e1dn\u00e9 komplikace, kter\u00e9 by souvisely s dodavatelem l\u00e1tek, \u010di n\u00e1bytku. Vzal ho do ruky a \u00falevn\u011b si oddychnul, zpr\u00e1va byla toti\u017e od Toma.<\/p>\n

„Dobr\u00fd den, Bille. \u010cek\u00e1m na V\u00e1s p\u0159ed budovou, plat\u00ed na\u0161e sch\u016fzka?“<\/em><\/p>\n

Bill vydechnul, rychle stiskl tla\u010d\u00edtko odpov\u011bdi a na dotykov\u00e9 kl\u00e1vesnici vy\u0165ukal, \u017ee u\u017e jde. Rychle si do sv\u00e9 kabelky nah\u00e1zel v\u0161echny nezbytnosti jako di\u00e1\u0159, propisku, nab\u00edje\u010dku a onen mobil. Z v\u011b\u0161\u00e1ku popadl kab\u00e1t, ze stole\u010dku kl\u00ed\u010de. Rychlost\u00ed blesku vyb\u011bhl z kancel\u00e1\u0159e, kterou rychle zamkl. Cestou k v\u00fdtahu se soukal do kab\u00e1tu, uv\u011bdomil si, \u017ee m\u011bl za cel\u00fd den teprve jedno kafe a jeden sendvi\u010d. Den u\u017e opravdu nemohl b\u00fdt hor\u0161\u00ed, v\u0161e bylo \u0161patn\u011b ji\u017e od r\u00e1na.<\/p>\n

Tom \u010dekal ve sv\u00e9 \u010dern\u00e9 sportovn\u00ed audi u hlavn\u00ed silnice, m\u011bl sta\u017een\u00e9 ok\u00fdnko a potahoval ze sv\u00e9 Camelky. Opravdu se t\u011b\u0161il na dne\u0161n\u00ed sch\u016fzku s Billem, v\u0161echny, kter\u00e9 ji\u017e prob\u011bhly, si v\u00e1\u017en\u011b u\u017eil. Zad\u00edval se ke dve\u0159\u00edm, na tv\u00e1\u0159i se mu rozlil spokojen\u00fd \u00fa\u0161klebek, kdy\u017e si v\u0161iml Billa, jak vyb\u00edh\u00e1 ze dve\u0159\u00ed a rozhl\u00ed\u017e\u00ed se. S\u00e1m z auta vystoupil a op\u0159el se o svoje dve\u0159e, \u010dekaje, zda si ho v\u0161imne. Naposledy si pot\u00e1hl, nedopalek odhodil na zem a za\u0161l\u00e1pl ho \u0161pi\u010dkou drah\u00e9 boty.
„Dobr\u00fd den,“ pozdravil Bill, jakmile k Tomovi p\u0159i\u0161el. Jemn\u011b se usm\u00e1l a pod\u00edval se na n\u011bj. „Moc se omlouv\u00e1m za svoje zpo\u017ed\u011bn\u00ed, ale p\u0159ihodily se n\u011bjak\u00e9 okolnosti, kter\u00e9 m\u011b zdr\u017eely,“ zakroutil hlavou a povzdychl si, necht\u011bl sv\u00e9ho klienta otravovat sv\u00fdmi bol\u00edstkami, od toho tady rozhodn\u011b nebyli.
„V po\u0159\u00e1dku, nic se ned\u011bje. Tak\u00e9 jsem nep\u0159ijel na \u010das, alespo\u0148 jste ne\u010dekal v zim\u011b,“ usm\u00e1l se Tom a zakroutil hlavou. „B\u011b\u017ete si nasednout, j\u00e1 v\u00e1m pod\u00e1m pit\u00ed.“
„D\u011bkuju.“ Bill k\u00fdvl, rozhl\u00e9dl se, jestli nejede auto, kter\u00e9 by ho mohlo srazit, to by mu je\u0161t\u011b tak sch\u00e1zelo. Silnice jako by byla vymeten\u00e1, nikde nikdo. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee to nebude na dlouho, proto nev\u00e1hal a auto rychle ob\u011bhl, aby se posadil na m\u00edsto spolujezdce.
Tom vyndal z kufru luxusn\u00edho auta l\u00e1hev \u0161ampa\u0148sk\u00e9ho a dv\u011b vysok\u00e9 skleni\u010dky. Samoz\u0159ejm\u011b, on by p\u00edt nem\u011bl, kdy\u017e \u0159\u00eddil, ale kdy\u017e si d\u00e1 jednu\u2026 Mo\u017en\u00e1 dv\u011b skleni\u010dky, tak se v\u016fbec nic ned\u011bje. Soust\u0159edit se na j\u00edzdu zvl\u00e1dal, i kdy\u017e toho vypil v\u00edc ne\u017e dv\u011b nevinn\u00e9 skleni\u010dky bublinek. Nav\u00edc, i kdyby se n\u011bco stalo, d\u00e1vno si dok\u00e1zal naj\u00edt zn\u00e1m\u00e9 mezi policajty, m\u011bl pen\u00edze a vlivn\u00e9 jm\u00e9no. Nic by se mu nemohlo st\u00e1t, ani kdyby ud\u011blal snad cokoliv. Vr\u00e1til se zp\u00e1tky ke sv\u00fdm dve\u0159\u00edm, kter\u00e9 otev\u0159el. Skleni\u010dky podal s d\u00edky Billovi, aby je podr\u017eel, a on mohl v klidu l\u00e1hev otev\u0159\u00edt.<\/p>\n

„U\u017e zase m\u00e1me p\u00edt takhle brzo?“ zasm\u00e1l se Bill pro odleh\u010den\u00ed a pohodln\u011bji se ve sv\u00e9 seda\u010dce usadil. Pod\u00edval se podez\u00edrav\u011b na Toma, byl snad\u2026 alkoholik?
„Bille, je to jenom \u0161ampa\u0148sk\u00e9.“ Tom zakroutil hlavou a s malou r\u00e1nou l\u00e1hev drah\u00e9ho \u0161ampusu otev\u0159el. Nastoupil do auta k Billovi a bublinky nalil do obou skleni\u010dek.
„No,“ pousm\u00e1l se blon\u010f\u00e1k a jednu ze skleni\u010dek podal Tomovi. „Tak na zdrav\u00ed?“
„\u2026 A hlavn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed,“ k\u00fdvl Tom a zad\u00edval se do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed, p\u0159ejel si zuby po spodn\u00edm rtu. Nespou\u0161t\u011bje pohled ze sv\u00e9ho spole\u010dn\u00edka, si s n\u00edm p\u0159i\u0165ukl a trochu ze sv\u00e9 skleni\u010dky upil.
Jo, \u0161t\u011bst\u00ed by Bill nap\u0159\u00edklad ve vztahu s Tobiasem opravdu pot\u0159eboval mnohem v\u00edc. Trochu se nad t\u00edm u\u0161kl\u00edbnul, nem\u011blo cenu se s t\u00edm zaob\u00edrat pr\u00e1v\u011b te\u010f a op\u011bt si t\u00edm kazit n\u00e1ladu. Sice to nemohl z hlavy vyhnat \u00fapln\u011b, ale tak\u00e9 svoje my\u0161lenky nemohl zbyte\u010dn\u011b krmit, ne? Alespo\u0148 ne te\u010f, kdy\u017e m\u011bl svou energii v\u011bnovat Tomovi.<\/p>\n

„Jste smutn\u00fd,“ pronesl Tom, odlo\u017eil svoji skleni\u010dku, kter\u00e1 nebyla ani zdaleka pr\u00e1zdn\u00e1, p\u0159ipoutal se a vyjel na cestu.
„Ehm, sp\u00ed\u0161\u2026 Zamy\u0161len\u00fd.“
„Bille, jste smutn\u00fd. V\u011b\u0159te mi, pozn\u00e1m to. Chcete o tom mluvit?“ nab\u00eddl se ochotn\u011b a m\u00ed\u0159il rovnou ven z m\u011bsta. „Mysl\u00edm si, \u017ee jsem docela empatick\u00fd. Klidn\u011b se mi m\u016f\u017eete sv\u011b\u0159it.“
„Nechci v\u00e1s t\u00edm zat\u011b\u017eovat,“ m\u00e1vl rukou blon\u010f\u00e1k a pod\u00edval se z okna. „V\u010dera jsem se poh\u00e1dal s p\u0159\u00edtelem, opil se. Celkem se boj\u00edm toho, co na m\u011b dneska \u010dek\u00e1 doma,“ nakr\u010dil nos a ok\u00fdnko trochu st\u00e1hl, zap\u00e1lil si. Byl u\u017e od Toma zvykl\u00fd, \u017ee si v aut\u011b m\u016f\u017ee zap\u00e1lit, kdy\u017e zrovna bude pot\u0159ebovat. Konec konc\u016f, on byl taky ku\u0159\u00e1k, tak pro\u010d by mu to m\u011blo vadit?
„M\u011bli byste si to vy\u0159\u00edkat, hlavn\u011b v klidu.“
„To m\u011bli, ale je toho mnohem v\u00edc\u2026“ zakroutil hlavou Bill, pot\u00e1hl si, kou\u0159 vydechl z ok\u00fdnka a znovu se napil. „Nicm\u00e9n\u011b to nechci rozeb\u00edrat, m\u016f\u017eeme zm\u011bnit t\u00e9ma?“ Na Toma se ale ani koutkem oka nepod\u00edval. Po\u0159\u00e1d byl pro n\u011bj v podstat\u011b ciz\u00ed \u010dlov\u011bk, p\u0159esto\u017ee spolu tr\u00e1vili dost \u010dasu. Nech\u00e1pal tedy, pro\u010d by se mu m\u011bl n\u011bjak extra sv\u011b\u0159ovat. S jist\u00fdmi v\u011bcmi se nesv\u011b\u0159il ani Andreasovi, kter\u00fd byl jeho nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel ji\u017e od d\u011btstv\u00ed. Ne proto, \u017ee by necht\u011bl, ale proto, \u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee by to nemohl pochopit, ani kdyby se sna\u017eil sebev\u00edc. Ka\u017ed\u00fd m\u011bl p\u0159eci n\u011bjak\u00e9 v\u011bci, o kter\u00fdch se t\u011b\u017eko mluvilo. Bill byl hodn\u011b otev\u0159en\u00fd \u010dlov\u011bk, jakmile m\u011bl v toho druh\u00e9ho d\u016fv\u011bru, ale z\u00e1rove\u0148 m\u011bl ve sv\u00e9m t\u011ble d\u00e9mony, se kter\u00fdmi se musel dennodenn\u011b sna\u017eit vypo\u0159\u00e1dat. A dokud to nebude m\u00edt on s\u00e1m uvnit\u0159 sebe vy\u0159e\u0161en\u00e9, nebude to moci \u0159e\u0161it s n\u011bk\u00fdm dal\u0161\u00edm.<\/div>\n

\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

Tom zastavil sv\u00e9 auto na s\u00eddli\u0161tn\u00edm parkovi\u0161ti. Klidn\u011b by Billa odvezl a\u017e p\u0159ed panel\u00e1k, ve kter\u00e9m m\u011bl byt, to si ale nep\u0159\u00e1l. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee nemohl j\u00edt proti jeho rozhodnut\u00ed, takov\u00fd dokonce nebyl ani on s\u00e1m. Vypnul motor, vzal si od Billa pr\u00e1zdnou skleni\u010dku a vl\u00eddn\u011b se usm\u00e1l. Byl spokojen\u00fd, str\u00e1vil s Billem p\u0159\u00edjemn\u00e9 odpoledne.
„D\u011bkuji v\u00e1m za p\u0159\u00edjemn\u00e9 odpoledne,“ usm\u00e1l se Tom a vystoupil, aby pomohl Billovi otev\u0159\u00edt dve\u0159e. Ten byl ale z auta venku d\u0159\u00edv, ne\u017e tam on s\u00e1m stihl doj\u00edt. Op\u0159el se tedy jen o zadn\u00ed \u010d\u00e1st a blon\u010fat\u00e9ho mu\u017ee si prohl\u00e9dl z bl\u00edzkosti.
„J\u00e1 d\u011bkuji.“ Bill se nerv\u00f3zn\u011b o\u0161il a ud\u011blal krok dozadu. C\u00edtil se nepohodln\u011b, kdy\u017e m\u011bl Toma takhle bl\u00edzko. P\u0159eci jen, osobn\u00ed prostor je osobn\u00ed prostor.
„M\u011bjte se hezky, t\u011b\u0161\u00edm se na p\u0159\u00ed\u0161t\u011b. Myslel jsem, \u017ee bychom se mohli p\u0159\u00ed\u0161t\u011b sej\u00edt p\u0159i ve\u010de\u0159i, co na to \u0159\u00edk\u00e1te?“
„Domluv\u00edme se,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill a zapnul si sv\u016fj kab\u00e1t. „Te\u010f jestli dovol\u00edte\u2026 Mohl bych j\u00edt? Za\u010d\u00edn\u00e1 b\u00fdt celkem zima.“
„Samoz\u0159ejm\u011b, nashledanou.“
„Nashledanou.“
Bill se bez sebev\u011bt\u0161\u00edho ot\u00e1len\u00ed vydal rychl\u00fdmi kroky k vysok\u00e9mu panel\u00e1ku, kde byl byt, ve kter\u00e9m bydlel. Nerozhl\u00ed\u017eel se doprava ani doleva. Pro\u010d taky, \u017ee? S\u00eddli\u0161t\u011b bylo skv\u011ble osv\u011btlen\u00e9, nemohlo se mu naprosto nic st\u00e1t. Nav\u00edc, po\u0159\u00e1d se tam trousili pejska\u0159i, kte\u0159\u00ed ven\u010dili sv\u00e9 psy, je\u0161t\u011b ne\u017e p\u016fjdou sami sp\u00e1t. Nec\u00edtil ani pohled, kter\u00fdm ho Tom celou dobu vyprov\u00e1zel a m\u011bl ho tak ve sv\u00fdch stop\u00e1ch.<\/div>\n

\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

„No kone\u010dn\u011b! Bill se n\u00e1m ur\u00e1\u010dil p\u0159ij\u00edt dom\u016f?“ spustil Tobias hned, jak sly\u0161el, \u017ee se vstupn\u00ed dve\u0159e otev\u0159ely a Bill do nich vstoupil. Zalo\u017eil na\u0161tvan\u011b ruce na sv\u00e9 hrudi a za\u0161klebil se. „Kde jste si s panem \u00da\u017easn\u00fdm u\u017eili tentokr\u00e1t, hm?“
„Absolutn\u011b nev\u00edm, o \u010dem mluv\u00ed\u0161,“ zakroutil hlavou blon\u010f\u00e1k a sundal si vysok\u00e9 boty. „Te\u010f jestli dovol\u00ed\u0161, r\u00e1d bych si vlezl do sprchy.“ Bill jemn\u011b odstr\u010dil sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele z cesty, kterou se mu sna\u017eil zatarasit. Tobias ho ale zastavil, str\u010dil mu p\u0159ed nos onu smlouvu, tak\u017ee i kdyby se Bill sna\u017eil sebev\u00edc, nemohl by z n\u00ed nic vy\u010d\u00edst, jak ji m\u011bl bl\u00edzko.
„O \u010dem mluv\u00edm? O t\u00e9 smlouv\u011b, kurva. Nesch\u00e1z\u00edte se ani v kancel\u00e1\u0159i, ani v restauraci, co? Pro\u010d asi,“ zakroutil hlavou a zasm\u00e1l se. „Doma ne\u0161uk\u00e1\u0161, ale jinde s t\u00edm nem\u00e1\u0161 probl\u00e9m. Tak poslouchej, my dva si spolu kone\u010dn\u011b u\u017eijeme, Bille. J\u00e1 u\u017e to opravdu pot\u0159ebuju, tak poj\u010f do lo\u017enice, ano? Sice sis u\u017e pravd\u011bpodobn\u011b zvykl, ale neboj, budu n\u011b\u017en\u00fd. Miluju t\u011b.“<\/p>\n

autor: Catherine & Sch-Rei<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Catherine & Sch-Rei „Ne\u0159ekl jsem v\u00e1m snad jasn\u011b, jakou chci barvu? Objedn\u00e1val jsem to tak dlouho dop\u0159edu! Jak m\u016f\u017ee b\u00fdt sakra n\u011bkdo tak neschopn\u00fd? \u2026 Co pros\u00edm? Sakra,“ zavr\u010del Bill.„Idioti, tot\u00e1ln\u00ed idioti!“ zak\u0159i\u010del Bill a hodil mobil p\u0159es st\u016fl ke dve\u0159\u00edm.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[653],"tags":[],"class_list":["post-2020","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-uncover"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2020","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2020"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2020\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2020"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2020"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2020"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}