{"id":20200,"date":"2008-03-13T17:55:00","date_gmt":"2008-03-13T16:55:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20158"},"modified":"2008-03-13T17:55:00","modified_gmt":"2008-03-13T16:55:00","slug":"vycitky","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/13\/vycitky\/","title":{"rendered":"V\u00fd\u010ditky"},"content":{"rendered":"
Bill ve sv\u00fdch rukou sv\u00edral \u0161\u00e1lek hork\u00e9 k\u00e1vy tak siln\u011b, dokud kone\u010dky jeho prochladl\u00fdch prst\u016f neza\u010daly slab\u011b rudnout. M\u011bl pocit, jakoby se na d\u0159ev\u011bnou desku j\u00eddeln\u00edho stolu d\u00edval u\u017e snad cel\u00e9 hodiny, ale jeho t\u011blo bylo natolik zt\u011b\u017ekl\u00e9, \u017ee ani nedok\u00e1zal pozvednout o\u010di a soust\u0159edit se na n\u011bjak\u00fd jin\u00fd bod. Byl sklesl\u00fd a unaven\u00fd. Nepo\u010d\u00edtal noci, kdy nemohl sp\u00e1t, kdy se jen bezv\u00fdsledn\u011b p\u0159evaloval ze strany na stranu a pokou\u0161el se alespo\u0148 na n\u011bkolik minut nemyslet na to, co se odehr\u00e1lo p\u0159ed p\u00e1r t\u00fddny.<\/div>\n
<\/div>\n
Bude to u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 m\u011bs\u00edc, cel\u00fdch t\u0159icet dn\u00ed od okam\u017eiku, kdy s Tomem p\u0159ekro\u010dili posledn\u00ed hranici. Ne\u0161lo to vr\u00e1tit zp\u00e1tky a on ani necht\u011bl, bo\u017ee, kdy\u017e si vzpomn\u011bl, co v\u0161echno v t\u00e9 chv\u00edli c\u00edtil, jak jej zrazovalo jeho vlastn\u00ed t\u011blo, byl schopen se rozplynout pod jeho rukama… Nikdy neza\u017eil nic, co by pro n\u011bj m\u011blo siln\u011bj\u0161\u00ed citovou hodnotu, nic se tomu nemohlo ani vzd\u00e1len\u011b rovnat. Pamatoval si ka\u017ed\u00fd detail, poka\u017ed\u00e9 kdy\u017e sev\u0159el v\u00ed\u010dka, se mu p\u0159ed o\u010dima vybavil cel\u00fd ten \u017eiv\u00fd film, je to tak opravdov\u00e9, tak intenzivn\u00ed! Sklopil hlavu do dlan\u00ed a prsty zajel do sv\u00fdch vlas\u016f. Nev\u011bd\u011bl co d\u011blat.<\/div>\n
<\/div>\n
Tehdy, po tom kdy se to stalo, prvn\u00ed v\u011bc, kter\u00e1 jej napadla, byla my\u0161lenka, co bude n\u00e1sledovat. Jak jen budou pokra\u010dovat po t\u00e9 jedn\u00e9 spole\u010dn\u00e9 noci? Co m\u00e1 vlastn\u011b o\u010dek\u00e1vat, jak se m\u00e1 chovat? N\u011bjakou dobu doufal, \u017ee v\u011bci p\u0159ijdou samy, \u017ee jejich vz\u00e1jemn\u00e1 reakce bude p\u0159irozen\u00e1 a automatick\u00e1, \u017ee si te\u010f budou je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e, proto\u017ee ob\u011bma bylo jasn\u00e9, \u017ee to nebyl jen n\u011bjak\u00fd n\u00e1hl\u00fd zkrat, \u017ee to nebylo poprv\u00e9, kdy o sob\u011b p\u0159em\u00fd\u0161leli jako o dvojici, bylo to jen poprv\u00e9, co sv\u00e9 touhy dok\u00e1zali zrealizovat.<\/div>\n
<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 si od toho sliboval p\u0159\u00edli\u0161 mnoho. Kde bral tu neochv\u011bjnou jistotu, \u017ee bratr p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed stejn\u011b jako on, \u017ee i pro n\u011bj to znamenalo tak stra\u0161n\u011b moc? Podle v\u0161eho spal Tom klidn\u011b, nebudil se v noci zpocen\u00fd a rozru\u0161en\u00fd ze sn\u016f, za kter\u00e9 se v hloubi du\u0161e styd\u011bl, kter\u00e9 si tolik vy\u010d\u00edtal nebo sledoval strop na svou hlavou, dokud se nedostavilo r\u00e1no.<\/div>\n
<\/div>\n
Nemohl si nev\u0161imnout bratrova chov\u00e1n\u00ed. Nebylo ani trochu p\u0159irozen\u00e9, jak si vysnil, bylo k\u0159e\u010dovit\u00e9 a hran\u00e9. Od t\u00e9 doby Billa nevyhledal. Pot\u00e9 co opustil jeho pokoj a nechal jej sp\u00e1t samotn\u00e9ho jen v p\u0159ikr\u00fdvce v rozestlan\u00e9 posteli, se nepokusil ani jednou tr\u00e1vit \u010das v jeho spole\u010dnosti. Nest\u00e1l o ni, vlastn\u011b se doma t\u00e9m\u011b\u0159 nezdr\u017eoval, jako z\u00e1zrakem pot\u0159eboval najednou \u017e\u00edt p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b mimo domov, zvl\u00e1\u0161t\u011b v Billov\u011b p\u0159\u00edtomnosti. Nikdy nezavedl hovor na toto t\u00e9ma, jejich af\u00e9ra se stala tabu, nemluvil o n\u00ed, nevzpom\u00ednal ji, jednal jakoby se mezi nimi v\u016fbec nic nezm\u011bnilo, ale p\u0159esto bylo v\u0161echno jin\u00e9.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill zlostn\u011b t\u0159\u00edsknul polopr\u00e1zdn\u00fdm hrnkem o podlahu a vlhk\u00fdma o\u010dima pozoroval, jak se st\u0159epy t\u0159\u00ed\u0161t\u00ed o sv\u011btlou dla\u017ebu. Copak nev\u011bd\u011bl, jak mu t\u00edm ubli\u017euje? P\u0159ipadal si jako pou\u017eit\u00e1 v\u011bc. Pro\u010d si neust\u00e1le namlouv\u00e1, \u017ee jsou jejich city oboustrann\u00e9? Tom mohl cht\u00edt jednodu\u0161e zkusit nepoznan\u00e9 a on mu poslou\u017eil dokonale. Zatnul ruku v p\u011bst. Nev\u011bd\u011bl, co si m\u00e1 myslet, jeho n\u00e1zor ani zdaleka nesta\u010d\u00ed, dokud neusly\u0161\u00ed i ten bratr\u016fv, nen\u00ed mo\u017en\u00e9, aby ud\u011blal n\u011bjak\u00e9 z\u00e1v\u011bry. Cel\u00e9 tohle nen\u00e1padn\u00e9 a tich\u00e9 chozen\u00ed kolem sebe jej neskute\u010dn\u011b zra\u0148ovalo a vy\u010derp\u00e1valo.<\/div>\n
Jakmile zaslechl na schodi\u0161ti pov\u011bdom\u00e9 kroky, rychle zvednul hlavu. Tom u\u017e se nesta\u010dil obr\u00e1tit a opustit kuchy\u0148, bratr si jej v\u0161imnul a bylo by p\u0159\u00edli\u0161 okat\u00e9 odej\u00edt. Nejist\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pnul na m\u00edst\u011b a d\u011blal v\u0161echno proto, aby se nemusel pod\u00edvat Billovi zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Vyh\u00fdb\u00e1\u0161 se mi,“ konstatoval su\u0161e Bill, p\u0159i\u010dem\u017e neodd\u00e1lil sv\u016fj pohled od okna po sv\u00e9 prav\u00e9 ruce.<\/div>\n
„Hloupost,“ prohl\u00e1sil rozru\u0161en\u011b Tom. „Jen te\u010f prost\u011b nem\u00e1m tolik \u010dasu.“<\/div>\n
Bratr jej prop\u00e1lil pohledem. „Zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee nedostatek \u010dasu m\u00e1\u0161 jen pro m\u011b, ostatn\u00edm se v\u011bnuje\u0161, jak jen to jde! Tak mi to aspo\u0148 p\u0159iznej, Tome, \u0159ekni, \u017ee u\u017e m\u011b prost\u011b nechce\u0161, nevydr\u017e\u00edm tohle tich\u00e9 m\u00edjen\u00ed se!“<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1\u0161 nesmysly.“<\/div>\n
„Nesmysly? Tak mi pov\u011bz, co si m\u00e1m o tom myslet? Ode\u0161el jsi bez jedin\u00e9ho slova a cel\u00e9 t\u00fddny jsi se mnou skoro nepromluvil, jak si to m\u00e1m vysv\u011btlit? Nem\u00e1\u0161 ani tu\u0161en\u00ed, jak stra\u0161n\u011b se te\u010f styd\u00edm, dal jsem ti to nejosobn\u011bj\u0161\u00ed, co jsem mohl, \u010dekal jsem, \u017ee mi pom\u016f\u017ee\u0161, \u017ee se s t\u00edm nebudu muset vyrovn\u00e1vat s\u00e1m. Mo\u017en\u00e1 ti to p\u0159ijde sm\u011b\u0161n\u00e9, ch\u00e1pu, \u017ee pro tebe asi nen\u00ed takov\u00fd rozd\u00edl o jeden z\u00e1\u0159ez v\u00edc nebo m\u00ed\u0148, ale pro m\u011b sex znamen\u00e1 poskytnout n\u011bkomu to \u00fapln\u011b nejv\u00edc ze sebe.“<\/div>\n
„Co po m\u011b chce\u0161, Bille? Byl jsem zmaten\u00fd, nejsem zvykl\u00fd s n\u011bk\u00fdm prob\u00edrat svoje pocity, je to pro m\u011b n\u011bco \u00fapln\u011b nov\u00e9ho!“<\/div>\n
„A pro m\u011b snad ne? Ty ses prost\u011b jenom bavil a j\u00e1 tady potom tak stra\u0161n\u011b hloup\u011b \u010dekal a doufal, \u017ee ty p\u0159ece mus\u00ed\u0161 p\u0159ij\u00edt a mluvit se mnou!“<\/div>\n
„Nem\u011bl jsem t\u011b na z\u00e1bavu. Bylo to kr\u00e1sn\u00e9 ale\u2026“<\/div>\n
„Ale co? Kr\u00e1sn\u00e9, ale jednou to sta\u010dilo?! Ovl\u00e1dej se a nemluv se mnou jako s n\u011bk\u00fdm, koho pr\u00e1v\u011b jsi sbalil v baru a pr\u00e1v\u011b ho vyprov\u00e1z\u00ed\u0161 ze dve\u0159\u00ed!“<\/div>\n
„M\u011bl jsem v\u00fd\u010ditky, Bille. Po tom, co jsi usnul, dolehlo to na m\u011b, dostal jsem strach, \u017ee jsem t\u00edm v\u0161echno pokazil, b\u00e1l jsem se, jestli jsem t\u011b nenavedl n\u011bkam, kam jsem nem\u011bl.“<\/div>\n
„Tome! Um\u00edm snad rozhodovat s\u00e1m za sebe!“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm ale\u2026 jsi stra\u0161n\u011b citov\u011b zalo\u017een\u00fd, prost\u011b se boj\u00edm, \u017ee\u2026 v\u017edycky jsme na sebe byli v\u00e1zan\u00ed, st\u00e1li jsme p\u0159i sob\u011b, boj\u00edm se, \u017ee jsi to ud\u011blal jen proto, \u017ee j\u00e1 jsem cht\u011bl a ty m\u011b m\u00e1\u0161 r\u00e1d natolik, \u017ee jsi mi vyhov\u011bl. A taky\u2026“ Nestihnul svoji v\u011btu dokon\u010dit, proto\u017ee jeho rty zaplnila bratrova hork\u00e1 \u00fasta. Podlomila se mu kolena. Sta\u010dil jedin\u00fd jeho polibek a p\u0159ipadal si jako v jin\u00e9m sv\u011bt\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
Najednou byla pry\u010d v\u0161echna jeho sebejistota, s n\u00edm byl n\u011bkdo \u00fapln\u011b jin\u00fd. S Billem c\u00edtil to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed mrazen\u00ed, nedo\u010dkav\u00e9 chv\u011bn\u00ed… s n\u00edm prost\u011b c\u00edtil, jakoby to v\u0161echno bylo znovu poprv\u00e9, jakoby ve\u0161ker\u00e9 jeho p\u0159ede\u0161l\u00e9 l\u00e1sky na jednu noc neexistovaly, jakoby m\u011bl jen jeho. Bill se od n\u011bj ud\u00fdchan\u011b odt\u00e1hnul a tv\u00e1\u0159e mu ho\u0159ely. Jeho jindy bled\u00e9 l\u00edce najednou dostaly r\u016f\u017eov\u00fd n\u00e1dech.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b jednou m\u011b nech \u010dekat a p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee u\u017e ti nikdy nebudu v\u011b\u0159it. Kdy\u017e bude\u0161 cht\u00edt v\u011bd\u011bt, jak se c\u00edt\u00edm, zeptej se m\u011b na to, mluv se mnou! Pot\u0159ebuju jistotu, Tome, jestli tohle v\u0161echno nepodstupujeme \u00fapln\u011b zbyte\u010dn\u011b. M\u00e1m strach z toho, co se stane, kdy\u017e budeme pokra\u010dovat, ale mnohem v\u00edc se boj\u00edm toho kdy\u017e ne.“<\/div>\n
<\/div>\n
Tom se bezmocn\u011b zahled\u011bl do jeho o\u010d\u00ed. Nemohl si pomoct, i p\u0159esto v\u0161echno byly po\u0159\u00e1d tak neskute\u010dn\u011b d\u016fv\u011b\u0159iv\u00e9 a plach\u00e9. Poznal, \u017ee se boj\u00ed, je nejist\u00fd a nesv\u016fj. Nem\u011bl dovolit, aby ztratili jedin\u00fd den, jak jen jej mohl cel\u00e9 t\u00fddny v\u00eddat a nev\u0161\u00edmat si jeho bolestn\u00e9ho v\u00fdrazu? Pro\u010d jej ne\u0161el ut\u011b\u0161it? V\u017edy\u0165 na tom byli \u00fapln\u011b stejn\u011b, ani jeden nem\u011bl pevnou p\u016fdu pod nohama.<\/div>\n
<\/div>\n
Cht\u011bj jej tak stra\u0161n\u011b moc, nejrad\u011bji hned te\u010f, zbrkle a dychtiv\u011b, p\u0159esn\u011b tak jak si to vysnil. M\u011bl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 mnoho \u010dasu na n\u011bj myslet, p\u0159\u00edli\u0161 mnoho nezadr\u017eiteln\u00fdch tu\u017eeb se mu honilo hlavou, ale on je prost\u011b nemohl vyplnit. Je\u0161t\u011b ne, bylo je\u0161t\u011b brzy, oba se te\u010f pot\u0159ebovali uklidnit, c\u00edtit jeden druh\u00e9ho a navz\u00e1jem se chl\u00e1cholit. A on to hodlal dodr\u017eet. Vzal Billovu bradu mezi prsty a pol\u00edbil jej na ob\u011b l\u00edce. Jen zlehka, jako doteky mot\u00fdl\u00edch k\u0159\u00eddel. Kdy\u017e se pomalu vpil do jeho pootev\u0159en\u00fdch \u00fast, kter\u00e9 jakoby jej p\u0159\u00edmo volaly, otev\u0159el o\u010di. Cht\u011bl potaj\u00ed pozorovat bratrovy reakce, sledovat chv\u011bn\u00ed jeho dlouh\u00fdch \u0159as a ob\u010dasn\u00e9 cuk\u00e1n\u00ed p\u0159iv\u0159en\u00fdch v\u00ed\u010dek. Ale on se na n\u011bj d\u00edval. L\u00edbali se a vz\u00e1jemn\u011b hled\u011bli jeden druh\u00e9mu do o\u010d\u00ed, c\u00edtili stud, ale ten postupem \u010dasu p\u0159eb\u00edjel cht\u00ed\u010d. V\u011bd\u011bli, \u017ee jeden p\u0159ed druh\u00fdm nemus\u00ed m\u00edt jedin\u00e9 tajemstv\u00ed, \u017ee jedin\u011b kdy\u017e o sob\u011b budou v\u011bd\u011bt v\u0161echno, m\u016f\u017eou se posunout n\u011bkam d\u00e1l. Up\u0159\u00edmnost a p\u0159ekon\u00e1n\u00ed z\u00e1bran byly hlavn\u00edmi krit\u00e9rii. Nesm\u00ed myslet na to, co cht\u011bj\u00ed ostatn\u00ed, ale jen na to, jak m\u016f\u017eou ud\u011blat \u0161\u0165astn\u00fdmi sami sebe.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill jej prudce chytil kolem krku vlo\u017eil na bratra \u010d\u00e1st sv\u00e9 v\u00e1hy. Tom nevn\u00edmal okoln\u00ed sv\u011bt, chladn\u00fdmi dlan\u011bmi p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po jeho rozp\u00e1len\u00e9m t\u011ble a tisknul jej k sob\u011b tak, jako by u\u017e nikdy nem\u011bl odej\u00edt. Jeho ruce spo\u010dinuly na Billov\u00fdch boc\u00edch a n\u011b\u017en\u011b je t\u0159ely, opatrn\u011b nadzved\u00e1val lem jeho tri\u010dka, aby mohl s\u00e1hnout na jemnou a neskute\u010dn\u011b hladkou poko\u017eku, kter\u00e1 jej dr\u00e1\u017edila. Polo\u017eil dlan\u011b na jeho zadek prudce bratra nadzvednul ze zem\u011b. Bill pokra\u010doval v lask\u00e1n\u00ed jeho krku, p\u0159i\u010dem\u017e objal jeho boky sv\u00fdmi stehny, ani\u017e by se na cokoliv ptal. B\u011bhem p\u00e1r vte\u0159in p\u0159ekonali p\u00e1r krok\u016f do ob\u00fdv\u00e1ku.<\/div>\n
<\/div>\n
Cht\u011bl Billovi zajisti alespo\u0148 n\u011bjak\u00e9 pohodl\u00ed, v\u011bd\u011bl, \u017ee s n\u00edm nem\u016f\u017ee zach\u00e1zet, jak byl zvykl\u00fd se sv\u00fdmi p\u0159ede\u0161l\u00fdmi d\u00edvkami, kter\u00e9 se mu nab\u00eddly kdekoliv. Jemn\u011b jej polo\u017eil na gau\u010d a dolehnul na n\u011bj. Bratr byl pod jeho t\u011blem uv\u011bzn\u011bn\u00fd, jejich tv\u00e1\u0159e d\u011blila vzd\u00e1lenost slab\u00fdch milimetr\u016f, kterou se okam\u017eit\u011b rozhodli zru\u0161it. Bill p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl ostr\u00fdmi nehty po jeho z\u00e1dech, p\u0159i\u010dem\u017e vpou\u0161t\u011bl bratr\u016fv jazyk hluboko mezi sv\u00e9 rty. Byl jist\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e minule, ale p\u0159ece v n\u011bm z\u016fst\u00e1valy ur\u010dit\u00e9 obavy.<\/div>\n
Tom se dot\u00fdkal jazykem jeho krku tak vzru\u0161iv\u011b, \u017ee zanedlouho musel tlumen\u011b vyk\u0159iknout. Pozn\u00e1vali se, pozn\u00e1vali vz\u00e1jemn\u011b svoje t\u011bla. Tom vyc\u00edtil, \u017ee se ub\u00edr\u00e1 spr\u00e1vn\u00fdm sm\u011brem. Odhrnul z Billovy bled\u00e9 k\u016f\u017ee uhlov\u011b \u010dern\u00e9 vlasy a pokra\u010doval sv\u00fdmi vlhk\u00fdmi \u00fasty a\u017e k jeho u\u0161n\u00edmu boltci a sledoval, jak se pod n\u00edm bratr se vzdechy sv\u00edj\u00ed. L\u00edbil se mu ten pohled. Uspokojovalo ho v\u011bdom\u00ed, \u017ee d\u011bl\u00e1 n\u011bco, co se l\u00edb\u00ed bratrovi. Vzru\u0161ovala jej ta naivita a oddanost v jeho n\u00e1dhern\u00fdch o\u010d\u00edch, kdy\u017e mu t\u0159esouc\u00edmi se prsty stahoval tri\u010dko. P\u0159ipadalo mu, jakoby v Billovi st\u00e1le p\u0159eb\u00fdvala obava z toho, \u017ee na jeho hlavu dopadnou v\u00fd\u010ditky, \u017ee n\u011bco d\u011bl\u00e1 \u0161patn\u011b, \u017ee mu snad vynad\u00e1 za jeho opatrnost a nezku\u0161enost. Pr\u00e1v\u011b ta jeho sladk\u00e1 nevinnost jej p\u0159itahovala ze v\u0161eho nejv\u00edc, nedok\u00e1zal mu vysv\u011btlit, \u017ee a\u0165 ud\u011bl\u00e1 cokoliv, bude to dob\u0159e. Tom hlasit\u011b st\u00e9nal, v okam\u017eiku kdy bratr sev\u0159el mezi zuby jeho bradavky a se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima je laskal jazykem. P\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl p\u0159itom prsty po jeho hrudi, n\u011b\u017en\u011b ji hladil a t\u0159el. Toma p\u0159ekvapilo, kdy\u017e jej s trochu boj\u00e1cn\u00fdm v\u00fdrazem p\u0159itla\u010dil dlan\u011bmi k pohovce a zm\u011bnil t\u00edm jejich polohy. Jakmile si na n\u011bj Bill obkro\u010dmo sedl, jeho dlan\u011b jej nekontrolovateln\u011b chytily za stehna a p\u0159isunuly na to spr\u00e1vn\u00e9 m\u00edsto, kam cht\u011bly.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se p\u0159edklonil a vlhk\u00fdm jazykem krou\u017eil po bratrov\u011b nah\u00e9m b\u0159i\u0161e, co\u017e Toma p\u0159im\u011blo, aby skoro n\u00e1sil\u00edm strhnul jeho tri\u010dko a nechal se d\u00e1l \u0161imrat na hrudi Billov\u00fdmi pram\u00ednky vlas\u016f. Hladil jej po z\u00e1dech a l\u00edbal na odhalen\u00fdch ramenou, d\u011blal v\u0161echno proto, aby mu tohle bylo p\u0159\u00edjemn\u00e9, nikdy by jej nenutil, nedok\u00e1zal by to, on je jedin\u00fd \u010dlov\u011bk, na n\u011bj\u017e by nezlobil i kdyby p\u0159estal pr\u00e1v\u011b v tom nejlep\u0161\u00edm. On na to m\u00e1 pr\u00e1vo, on m\u016f\u017ee v\u0161echno, jasn\u011b se dohodli, \u017ee kdy\u017e bude cokoliv \u0161patn\u011b, sta\u010d\u00ed slovo a skon\u010d\u00ed. C\u00edtil Bill\u016fv hork\u00fd zrychlen\u00fd dech snad na ka\u017ed\u00e9m milimetru k\u016f\u017ee, kontury jeho na\u010dervenal\u00fdch rt\u016f znal zpam\u011bti, chu\u0165 jeho hladov\u00fdch \u00fast si um\u011bl p\u0159edstavit v jak\u00e9koliv situaci. Na jeho t\u011ble ulp\u00edvaly \u010d\u00e1ste\u010dky Billovy jemn\u00e9 v\u016fn\u011b, kter\u00e1 padala i z jeho pocuchan\u00fdch vlas\u016f.<\/div>\n
<\/div>\n
N\u011bkolikr\u00e1t pol\u00edbil jeho dla\u0148, na znamen\u00ed toho, \u017ee je mu vd\u011b\u010dn\u00fd. Za to, \u017ee je znovu u n\u011bj.<\/div>\n
Zavzdychal, kdy zaznamenal bratrovy prsty na spon\u011b sv\u00e9ho opasku. Bill ji opatrn\u011b rozepnul a v jeho v\u00fdrazu bylo \u010diteln\u00e9, \u017ee se a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 soust\u0159ed\u00ed, kdy\u017e pomalu otev\u00edr\u00e1 knofl\u00edky a \u0161t\u00edhl\u00fdmi prsty stahuje jeho d\u017e\u00edny z bok\u016f. Tak moc na n\u011bm zbo\u017e\u0148oval to sladk\u00e9 lehk\u00e9 z\u010derven\u00e1n\u00ed tv\u00e1\u0159\u00ed, kdy\u017e mu sundal pr\u00e1dlo a kr\u00e1tk\u00e9 v\u00e1h\u00e1n\u00ed. Ve chv\u00edli, kdy odhodlan\u011b sklonil, se Tom vyzvednul na loktech a chytil jej za ruku.<\/div>\n
„Nenu\u0165 se. Nedovol\u00edm ti to ud\u011blat, dokud ty s\u00e1m nebude\u0161 p\u0159ipraven\u00fd, nem\u011bl bys z toho nic ty, ani j\u00e1.“<\/div>\n
Bill se pokusil o \u00fasm\u011bv a zlehka polo\u017eil bratrovy ruce zp\u011bt za jeho hlavu. A\u010dkoliv si vedle bratrov\u00fdch postelov\u00fdch z\u00e1\u017eitk\u016f p\u0159ipadal jako \u00fapln\u00fd za\u010d\u00e1te\u010dn\u00edk, cht\u011bl mu ze sebe nab\u00eddnout co nejv\u00edc. Poprv\u00e9 za celou tu dobu kone\u010dn\u011b uv\u011b\u0159il, \u017ee sex je jen dopln\u011bk toho, co mezi nimi skute\u010dn\u011b je, \u017ee nen\u00ed rozhoduj\u00edc\u00ed, jak si po Tomov\u011b prvotn\u00ed reakci myslel. Chce mu to vynahradit, v\u011bd\u011bl, \u017ee postupem \u010dasu mu nab\u00eddne \u00fapln\u011b v\u0161echno.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom bratrovi siln\u011b zatnul nehty do nah\u00fdch zad, jakmile uc\u00edtil na sv\u00e9m vzru\u0161en\u00ed jeho \u00fasta. Laskal jej pomalu a opatrn\u011b, uvol\u0148oval se, bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee za\u010d\u00edn\u00e1 ustupovat po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed strnulost. Hladil jej po \u010dern\u00fdch vlasech, ne ale t\u00edm zp\u016fsobem, na kter\u00fd byl zvykl\u00fd, \u017ee by jen jeho hlavu tisknul v\u00edc ke sv\u00e9mu kl\u00ednu. Nechal jej, aby postupoval tak, jak cht\u011bl on, aby on s\u00e1m ur\u010doval tempo a intenzitu. Rozpaloval jej ka\u017ed\u00fd jeho nepatrn\u00fd dotek, jeho t\u011blem proudila hore\u010dka rozl\u00e9vala do ka\u017edi\u010dk\u00e9 jeho bu\u0148ky. Uv\u011bdomoval si, \u017ee st\u00e9n\u00e1 nahlas, ale nikoho t\u00edm nepohor\u0161oval, jen bratra motivoval k razantn\u011bj\u0161\u00edm pohyb\u016fm, co\u017e jej zanedlouho dovedlo k vrcholu.<\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159esto\u017ee slastn\u00e9 pocity teprve dozn\u00edvaly, nev\u00e1hal a p\u0159it\u00e1hnul si Billa k sob\u011b, cht\u011bl, aby je sd\u00edlel s n\u00edm. Je\u0161t\u011b v oparu vzru\u0161en\u00ed jej pol\u00edbil na \u00fasta a se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima bratr p\u0159itisknul na svoji hru\u010f. Pod\u00edval se na n\u011bj s nepopsatelnou n\u011bhou. Byl tak nepopsateln\u011b n\u00e1dhern\u00fd, zrychlen\u011b oddechoval a m\u011bl pa\u017ei polo\u017eenou p\u0159es jeho b\u0159icho. V\u011bd\u011bl, \u017ee bez n\u011bj u\u017e nikdy nebude znamenat v\u016fbec nic, \u017ee bez n\u011bj to u\u017e nikdy nebude ono. Zamotal mu hlavu tak, jako to u\u017e nedok\u00e1\u017ee nikdo jin\u00fd. Nev\u011bd\u011bl, co s n\u00edm ud\u011blal, ale cht\u011bl aby to nikdy neskon\u010dilo.<\/div>\n
<\/div>\n
Ohne dich durch die Nacht, ich kann nichts mehr in mir finden<\/em><\/div>\n
Was hast du mit mir gemacht??<\/em><\/p>\n

autor: Heidi<\/strong>
betaread: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Bill ve sv\u00fdch rukou sv\u00edral \u0161\u00e1lek hork\u00e9 k\u00e1vy tak siln\u011b, dokud kone\u010dky jeho prochladl\u00fdch prst\u016f neza\u010daly slab\u011b rudnout. M\u011bl pocit, jakoby se na d\u0159ev\u011bnou desku j\u00eddeln\u00edho stolu d\u00edval u\u017e snad cel\u00e9 hodiny, ale jeho t\u011blo bylo natolik zt\u011b\u017ekl\u00e9, \u017ee ani nedok\u00e1zal pozvednout<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-20200","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20200","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20200"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20200\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20200"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20200"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20200"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}