{"id":20202,"date":"2008-03-13T17:52:00","date_gmt":"2008-03-13T16:52:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20160"},"modified":"2008-03-13T17:52:00","modified_gmt":"2008-03-13T16:52:00","slug":"strach-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/13\/strach-1-2\/","title":{"rendered":"Strach (1\/2)"},"content":{"rendered":"
Tom ve vzteku rozrazil mohutn\u00e9 dve\u0159e, kter\u00e9 se doprov\u00e1zeny vydatn\u00fdm hlukem rozlet\u011bly doko\u0159\u00e1n a bez jedin\u00e9ho ohl\u00e9dnut\u00ed vyb\u011bhl na ulici. Tv\u00e1\u0159 m\u011bl strnulou vztekem a zklam\u00e1n\u00edm, nepohnul jedin\u00fdm svalem, jen zp\u0159\u00edma kr\u00e1\u010del d\u00e1l, cht\u011bl b\u00fdt co nejd\u0159\u00edve pry\u010d, pry\u010d odtud, pry\u010d od n\u011bj. V hlav\u011b mu hu\u010delo a t\u011blo m\u011bl jako v k\u0159e\u010di, p\u0159esto se sna\u017eil nemyslet absolutn\u011b na nic, nic si nep\u0159ipou\u0161t\u011bt, vyhnout se emoc\u00edm, citov\u00fdm z\u00e1v\u011br\u016fm a l\u00edtosti. V\u016fbec nic by to ne\u0159e\u0161ilo, nic by to neznamenalo, jen by si t\u00edm st\u00e1le v\u00edce p\u0159ipou\u0161t\u011bl svoji por\u00e1\u017eku a to on necht\u011bl. P\u0159\u00e1l si, aby nesly\u0161el, aby byly jeho smysly dokonale otupeny a aby za jeho z\u00e1dy nezn\u011bl ten pronikav\u00fd nak\u0159\u00e1pl\u00fd hlas. Vn\u00edmal, jak n\u011bkdo dal\u0161\u00ed prob\u011bhnul otev\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi, kroky se rozl\u00e9haly lidupr\u00e1zdnou ulic\u00ed, kde jim d\u011blal spole\u010dnost jen slab\u00fd v\u00edtr, kter\u00fd po silnici rozn\u00e1\u0161el list\u00ed spadan\u00e9 z \u0159ady strom\u016f. \u0160e\u0159ilo se, sv\u011btlo u\u017e nebylo tak jasn\u00e9, a\u010dkoliv je\u0161t\u011b nep\u0159ich\u00e1zel ve\u010der. Oblohou plynuly poklidn\u00e9 mraky a on zvednul o\u010di k nebi. V\u00edtr mu vh\u00e1n\u011bl do o\u010d\u00ed slzy, alespo\u0148 p\u0159esn\u011b tak si to namlouval, nep\u0159iznal by ani s\u00e1m sob\u011b, jak se v\u011bci ve skute\u010dnosti maj\u00ed.<\/div>\n
Dok\u00e1zal si pln\u011b p\u0159edstavit obraz r\u00fdsuj\u00edc\u00ed se p\u0159\u00edmo za n\u00edm, jak bratr rychl\u00fdmi kroky zm\u00edr\u0148uje vzd\u00e1lenost mezi nimi, v jeho and\u011blsky bled\u00e9 tv\u00e1\u0159i se zra\u010d\u00ed strach a t\u00edse\u0148 a uhlov\u011b \u010dern\u00e9 vlasy mu spadaj\u00ed do hlubok\u00fdch o\u010d\u00ed. Bylo chladno, prost\u011b pozdn\u00ed podzim, kdy byla ve vzduchu c\u00edtit nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed zima. Bill za n\u00edm b\u011b\u017eel jen v tri\u010dku, na nah\u00fdch pa\u017e\u00edch mu okam\u017eit\u011b nab\u011bhla hus\u00ed k\u016f\u017ee, on si ale nep\u0159ipou\u0161t\u011bl chlad prostupuj\u00edc\u00ed jeho t\u011blem.<\/div>\n
„Tome!“ k\u0159iknul na n\u011bj zoufale a pokusil se je\u0161t\u011b zrychlit svou ch\u016fzi.<\/div>\n
Bratr nereagoval, zatvrzele a zarputile se neohl\u00ed\u017eel zp\u011bt a hr\u00e1l si na hluch\u00e9ho. Nepohnulo s n\u00edm, ani kdy\u017e se jeho jm\u00e9no ozvalo podruh\u00e9. Bill jej chytil za ruku a prudce jej oto\u010dil k sob\u011b. Bratr na n\u011bj roz\u010dilen\u011b pohl\u00e9dnul.<\/div>\n
„Co je\u0161t\u011b chce\u0161?!“ obo\u0159il se na n\u011bj a sledoval jeho ud\u00fdchanou ne\u0161\u0165astnou tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Nech m\u011b to vysv\u011btlit, pros\u00edm!“ nal\u00e9hal Bill a cel\u00fd se chv\u011bl, jak rozru\u0161en\u00edm, tak zimou v\u0161ude kolem.<\/div>\n
„Mluvit jsi m\u011bl tam uvnit\u0159! Pro\u010d jsi to ne\u0159ekl Bille, pro\u010d?! Znamen\u00e1 to pro tebe tak stra\u0161n\u011b m\u00e1lo, \u017ee ti to nestoj\u00ed za to, aby sis n\u011b\u010d\u00edm takov\u00fdm kazil reputaci?“<\/div>\n
„Ty v\u00ed\u0161, \u017ee to tak nen\u00ed,“ sklopil Bill o\u010di ke kamenn\u00e9 zemi.<\/div>\n
„P\u0159ece jsme se domluvili, jasn\u011b si sl\u00edbili, \u017ee to pov\u00edme, \u017ee to tak chceme, \u017ee je prost\u011b na \u010dase. Necht\u011bl jsem po tob\u011b, abychom to vyk\u0159i\u010deli do sv\u011bta, ale jen se sv\u011b\u0159it t\u011bm, u kter\u00fdch m\u00e1me naprostou jistotu, \u017ee to u nich taky z\u016fstane! Abychom se aspo\u0148 v soukrom\u00ed nemuseli schov\u00e1vat a um\u00edrat strachy poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se t\u011b chci dotknout. Ale te\u010f jsi mi uk\u00e1zal, \u017ee takov\u00fd pocit m\u00e1m jen j\u00e1.“<\/div>\n
„Tome…“ pokusil se jej vz\u00edt bratr do n\u00e1ru\u010de, ale on jej od sebe silou odstr\u010dil, a\u017e zavr\u00e1voral.<\/div>\n
„Jak to m\u016f\u017ee\u0161 tvrdit? Zn\u00e1\u0161 m\u011b ze v\u0161ech nejl\u00edp, ty v\u00ed\u0161, co c\u00edt\u00edm, \u017ee chci to sam\u00e9 co ty, ale\u2026 m\u011bl jsem strach, Tome! Rozum\u00ed\u0161? B\u00e1l jsem se, u\u017e by to ne\u0161lo vz\u00edt zp\u00e1tky, najednou to na m\u011b v\u0161echno dopadlo, v\u0161echny ty n\u00e1sledky, kter\u00e9 by mohly p\u0159ij\u00edt, jejich reakce.“<\/div>\n
„Je pro tebe d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1zor n\u011bkoho jin\u00e9ho ne\u017e to, \u017ee bude\u0161 se mnou? Jsi povrchn\u00ed, Bille, stra\u0161n\u011b povrchn\u00ed, cht\u011bl bys v\u0161echno, ale nedok\u00e1\u017ee\u0161 pro to ob\u011btovat v\u016fbec nic. Vyhovovalo ti, jak to prob\u00edhalo celou tu dobu. Pro cel\u00e9 okol\u00ed jsi byl po\u0159\u00e1d \u017e\u00e1dan\u00fd a bezchybn\u00fd jako v\u017edycky, v\u016fbec nic se nezm\u011bnilo, ka\u017ed\u00fd t\u011b obletoval a nena\u0161el na tob\u011b jedinou chybu a v soukrom\u00ed jsi dost\u00e1val to, co jsi skute\u010dn\u011b cht\u011bl, ani\u017e by to m\u011blo n\u011bjak\u00fd dopad na tvoji osobu, proto\u017ee to jednodu\u0161e nikdo nev\u011bd\u011bl. Bylo to pro tebe ide\u00e1ln\u00ed, \u017ee jsme r\u00e1no vstali z postele a t\u00e9m\u011b\u0159 se k sob\u011b neznali? A druh\u00fd den nanovo?! O n\u011bco takov\u00e9ho j\u00e1 nestoj\u00edm.“<\/div>\n
Bill vzal svou hlavu do dlan\u00ed. Bratr v n\u011bm um\u011bl \u010d\u00edst jako nikdo jin\u00fd na sv\u011bt\u011b, dok\u00e1zal rozpoznat ka\u017edi\u010dk\u00fd jeho pocit, ka\u017edou my\u0161lenku.<\/div>\n
„Ud\u011bl\u00e1m pro tebe v\u0161echno,“ \u0161pitnul do ticha.<\/div>\n
Tom se pobaven\u011b u\u0161kl\u00edbnul. „Skute\u010dn\u011b? P\u0159ed chv\u00edl\u00ed jsi m\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dil o opaku. Cht\u011bl jsem po tob\u011b tak moc? Styd\u00ed\u0161 se snad za n\u00e1s dva, \u017ee je pro tebe nep\u0159ekonateln\u00e9 p\u0159iznat se t\u011bm p\u00e1r lidem? Nebav\u00ed m\u011b se jenom po\u0159\u00e1d a po\u0159\u00e1d b\u00e1t, co se stane, kdy\u017e na to n\u011bkdo p\u0159ijde, chci, aby to v\u011bd\u011bli a my m\u011bli klid, klid na sebe. Bude\u0161 se muset rozhodnout. Bu\u010f se vzd\u00e1\u0161 t\u00e9 sv\u00e9 bez\u00fahonnosti nebo m\u016f\u017ee\u0161 \u017e\u00edt beze m\u011b. Nem\u016f\u017ee\u0161 m\u00edt oboje Bille, m\u011bl jsi po\u010d\u00edtat s t\u00edm, \u017ee aspo\u0148 jednou v \u017eivot\u011b nastane chv\u00edle, kdy nebude\u0161 moci m\u00edt v\u0161echno. N\u011b\u010deho se prost\u011b vzdej. Bu\u010f to riskne\u0161 nebo z\u016fsta\u0148 s\u00e1m.“<\/div>\n
Bill n\u011bkolikr\u00e1t p\u0159e\u0161l\u00e1pnul na m\u00edst\u011b a hlavou se mu honily zb\u011bsil\u00e9 my\u0161lenky. „Dej mi trochu \u010dasu,“ navrhnul, ale Tom zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Pot\u0159ebuje\u0161 \u010das, aby sis rozmyslel, jestli m\u011b miluje\u0161 nebo ne?“<\/div>\n
„Nen\u00ed to pro m\u011b jednoduch\u00e9, jist\u011b\u017ee jsem se rozhodnul pro tebe, v\u017edycky bych to tak ud\u011blal a nikdy nem\u011bnil, ale nev\u00edm, jestli se pr\u00e1v\u011b te\u010f dok\u00e1\u017eu postavit p\u0159ed n\u011b a na rovinu to v\u0161echno \u0159\u00edct. To neznamen\u00e1, \u017ee pro m\u011b nejsi dostate\u010dn\u011b d\u016fle\u017eit\u00fd, ale nem\u016f\u017eu ovlivnit sv\u016fj strach, d\u011bs\u00ed m\u011b, co se stane,“ k\u0159i\u010del Bill u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 pla\u010dtiv\u011b. Pokazil to, je to jeho vina, m\u011bl m\u00edt v sob\u011b dostatek s\u00edly. Tak \u0161patn\u011b sn\u00e1\u0161el Tom\u016fv vztek, tak moc jej to bolelo.<\/div>\n
Tom vydechl. Ch\u00e1pal jeho d\u016fvody, samoz\u0159ejm\u011b, i on byl nejist\u00fd, ale nenach\u00e1zel pro n\u011b dva jin\u00e9 v\u00fdchodisko. Rezignovan\u011b vzt\u00e1hnul k bratrovi ruku a p\u0159it\u00e1hnul si jej k sob\u011b. C\u00edtil, jak se v jeho objet\u00ed t\u0159ese a po t\u011ble mu b\u011bhal mr\u00e1z. Bill skryl hlavu na jeho hrudi a po tv\u00e1\u0159i mu st\u00e9kala slza, kter\u00e1 se za okam\u017eik rozpila na bratrov\u011b bund\u011b. Tom jej t\u0159el na z\u00e1dech a rukou, aby jej zah\u0159\u00e1l, aby se jej mohl dot\u00fdkat. Hladil jej po v\u011btrem rozevl\u00e1t\u00fdch vlasech a Bill se do jeho n\u00e1ru\u010de choulil st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc.<\/div>\n
„Nechci, abys ode\u0161el,“ \u0161eptnul t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b.<\/div>\n
„Jsem tady,“ chl\u00e1cholil jej Tom jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b. V\u017edycky m\u011bl takov\u00e9 sklony, nech\u00e1pal to. Bill v n\u011bm vzbuzoval n\u011bco jedine\u010dn\u00e9ho, co nedovedl popsat. C\u00edtil, jak se Billovi podlamuj\u00ed nohy, proto jej p\u0159itisknul ke st\u011bn\u011b pr\u016fchodu, v n\u011bm\u017e pr\u00e1v\u011b st\u00e1li, aby se jako v\u017edycky skryli p\u0159ed ne\u017e\u00e1douc\u00edmi pohledy. Tom si dv\u011bma prsty nadzvednul jeho tv\u00e1\u0159 a pohl\u00e9dl do jeho smutn\u00fdch vlhk\u00fdch o\u010d\u00ed. Okouzloval jej jedin\u00fdm sv\u00fdm pohledem, sta\u010dilo, aby na n\u011bj up\u0159el sv\u00e9 nevinn\u00e9 o\u010di a on byl \u00fapln\u011b ztracen\u00fd, topil se v nich, stejn\u011b jako se ty bratrovy topily v slz\u00e1ch. Pol\u00edbil jej na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00e9 slzy,“ za\u0161eptal a prstem jemn\u011b st\u00edral i ty posledn\u00ed kapky kanouc\u00ed z jeho zraku. Bill se k jeho t\u011blu p\u0159ivinul je\u0161t\u011b t\u011bsn\u011bji, aby jejich obli\u010deje od sebe d\u011blily pouh\u00e9 centimetry. C\u00edtil Tom\u016fv dech na sv\u00e9m krku, d\u00edky chladu se m\u011bnil ve sra\u017eenou p\u00e1ru a dopadal v drobn\u00fdch kap\u00e9nk\u00e1ch na jeho k\u016f\u017ei. Hypnotizoval jeho pootev\u0159en\u00e1 \u00fasta a m\u00edrn\u011b na\u010dervenal\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Tomovy ruce pomalu bloudily po jeho hladk\u00e9 k\u016f\u017ei a jakmile sv\u00fdmi prsty zajel pod l\u00e1tku tri\u010dka, bratr vyk\u0159iknul, proto\u017ee j\u00edm projel n\u00e1hl\u00fd chlad. P\u0159esto u\u017e nemohl d\u00e1l \u010dekat, p\u0159iv\u0159el o\u010di a vy\u0161el Tomovi vst\u0159\u00edc sv\u00fdmi rty. Okam\u017eit\u011b poc\u00edtil, jak p\u0159ilo\u017eil sv\u00e9 dlan\u011b na jeho boky a rychle jej pol\u00edbil. Billovi jako by se zato\u010dila hlava, musel obejmout bratr kolem krku, aby se v\u016fbec dovedl udr\u017eet na nohou. Ale v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom by jej nenechal upadnout, on ne. On byl jedin\u00fd, kdo byl u n\u011bj poka\u017ed\u00e9 kdy\u017e padal a podal mu ruku, nikdo by nemohl zastat jeho m\u00edsto. Horliv\u011b otev\u00edral \u00fasta, kdy\u017e do nich Tom \u017e\u00e1dostiv\u011b pronikal jazykem a p\u0159i kontaktu s t\u00edm jeho, j\u00edm doslova proch\u00e1zel elektrick\u00fd proud. Bill jej hladil po tv\u00e1\u0159i a prsty zaj\u00ed\u017ed\u011bl do vlas\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e si jeho hlavu nakl\u00e1n\u011bl je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e k sob\u011b. Tom sjel sv\u00fdmi \u00fasty na jeho krk a zat\u00ednal zuby do t\u00e9 \u00fa\u017easn\u011b bled\u00e9 a jemn\u00e9 poko\u017eky, kter\u00e1 jej nesm\u00edrn\u011b dr\u00e1\u017edila. Sly\u0161el, jak Bill tlumen\u011b st\u00e9n\u00e1, c\u00edtil, jak se dot\u00fdk\u00e1 dlan\u011bmi jeho hrudi a zast\u0159en\u00fdma o\u010dima sleduje jeho po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
Te\u010f by mu dok\u00e1zal odpustit absolutn\u011b v\u0161echno, byly okam\u017eiky, kdy si bez probl\u00e9m\u016f rozum\u011bli beze slov, kdy jen vz\u00e1jemn\u00e1 bl\u00edzkost dok\u00e1zala vyj\u00e1d\u0159it \u00fapln\u011b v\u0161e a vystihnout jejich citov\u00e9 rozpolo\u017een\u00ed. Tom najednou p\u0159estal a jen op\u0159el sv\u00e1 \u00fasta o Billovo \u010delo. Nic ne\u0159\u00edkal, jen prudce oddechoval a sv\u00edral bratra mezi sv\u00fdmi pa\u017eemi.<\/div>\n
„\u0158ekneme to,“ zachrapt\u011bl Bill p\u0159er\u00fdvan\u011b.<\/div>\n
„Nem\u00e1 to smysl, pokud si nejsi jist\u00fd,“ ozval se Tom.<\/div>\n
Bratr k n\u011bmu vzhl\u00e9dnul. „Jsem si jist\u00fd.“ D\u00e1l u\u017e pokra\u010dovali ml\u010dky, \u017e\u00e1dn\u00e1 slova by stejn\u011b nedovedla vystihnout to, co se v nich pr\u00e1v\u011b odehr\u00e1valo. Tom pomal\u00fdmi nen\u00e1siln\u00fdmi pohyby vyhrnul bratrovo tri\u010dko a\u017e k jeho krku. Neodv\u00e1\u017eil se mu jej svl\u00e9knout \u00fapln\u011b, u\u017e tak mu na b\u0159i\u0161e a hrudi chladem ztuhla k\u016f\u017ee. Sehnul se k jeho ploch\u00e9mu b\u0159ichu a n\u011bkolikr\u00e1t na n\u011bj d\u00fdchnul, aby mu zp\u016fsobil alespo\u0148 trochu hork\u00e9ho vzduchu. Pokr\u00fdval hebkou poko\u017eku drobn\u00fdmi polibky, kdy se jeho rty s k\u016f\u017e\u00ed spojily sotva na jedinou sekundu, p\u0159esto dok\u00e1zaly v bratrovi probudit neskute\u010dn\u00e9 vzru\u0161en\u00ed.<\/div>\n
Bill c\u00edtil jeho doteky v ka\u017edi\u010dk\u00e9 sv\u00e9 bu\u0148ce, kdy\u017e zav\u0159el o\u010di, p\u0159ipadalo mu, jakoby Tomovy ruce byly \u00fapln\u011b v\u0161ude, jakoby obsazovaly ka\u017ed\u00fd milimetr jeho t\u011bla a on se i p\u0159es neutuchaj\u00edc\u00ed chlad venku, c\u00edtil jako v hore\u010dce, kdy obrovsk\u00e1 vlna tepla proch\u00e1z\u00ed celou jeho bytost\u00ed, od hlavy a\u017e ke kone\u010dk\u016fm prst\u016f. Za\u017e\u00edval to poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e byl s n\u00edm, v\u017edycky to pro n\u011bj bylo n\u011bco nov\u00e9ho, a\u010dkoliv u\u017e noc\u00ed s n\u00edm za\u017eil nespo\u010det. Ka\u017ed\u00e1 byla n\u011b\u010d\u00edm jin\u00e1, ka\u017ed\u00e1 byla n\u011b\u010d\u00edm v\u00fdjime\u010dn\u00e1 a jedine\u010dn\u00e1, neopakovateln\u00e1. S Tomem bylo v\u0161echno nesrovnateln\u00e9, um\u011bl jej dostat do takov\u00fdch stav\u016f, jim\u017e se \u017e\u00e1dn\u00fd z jeho p\u0159ede\u0161l\u00fdch z\u00e1\u017eitk\u016f s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm nemohl ani v nejmen\u0161\u00edm rovnat. V bratrov\u011b p\u0159\u00edtomnosti c\u00edtil v\u017edy n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho ne\u017e s ostatn\u00edmi, vych\u00e1zelo to z nich, p\u0159\u00edmo to z nich \u010di\u0161elo, jak po sob\u011b tou\u017e\u00ed, jak moc jeden druh\u00e9ho pot\u0159ebuj\u00ed.<\/div>\n
Tom jej chytil za zadek a m\u00edrn\u011b jej nadzvednul, aby mohl jazykem l\u00e9pe krou\u017eit kolem jeho bradavek a n\u011b\u017en\u011b jej skous\u00e1vat mezi zuby, co\u017e bylo doprov\u00e1zeno Billov\u00fdm p\u0159er\u00fdvan\u00fdm st\u00e9n\u00e1n\u00edm. Laskal sv\u00fdmi \u00fasty cel\u00e9 jeho t\u011blo, ne\u0161lo mu o sebe, cht\u011bl tu nejv\u011bt\u0161\u00ed slast poskytnout jemu, bez ohledu na v\u0161echno ostatn\u00ed. On byl pro n\u011bj na prvn\u00edm m\u00edst\u011b, mohl ud\u011blat cokoliv, mohl se na n\u011bj zlobit a nen\u00e1vid\u011bt jej tak moc, jak jen dok\u00e1\u017ee, ale Bill st\u00e1le z\u016fst\u00e1val na \u00fapln\u00e9m vrcholu jeho \u017eivota, nikdo p\u0159ed n\u00edm nem\u011bl p\u0159ednost a bylo mu jasn\u00e9, \u017ee a\u0165 u\u017e v budoucnu potk\u00e1 kohokoliv, ka\u017ed\u00fd se za\u0159ad\u00ed a\u017e za n\u011bj. Znovu propl\u00e9tal sv\u016fj jazyk s bratrov\u00fdm a p\u0159itom jemn\u011b zaj\u00ed\u017ed\u011bl sv\u00fdmi prsty po jeho kalhoty, kter\u00e9 se ani nenam\u00e1hal rozepnout. Bill c\u00edtil jak pronik\u00e1 pod jeho pr\u00e1dlo a tiskne svou ruku siln\u011b k jeho rozkroku, co\u017e je\u0161t\u011b zn\u00e1sobilo jeho vzru\u0161en\u00ed. Rozechv\u011ble jej l\u00edbal a pokou\u0161el se soust\u0159edit i na n\u011bco jin\u00e9ho, ne\u017e pouze na jeho ruku, kter\u00e1 pomalu obemknula jeho vzru\u0161en\u00ed. Tom jej l\u00edbal na krku, zat\u00edmco rychle pohyboval svou dlan\u00ed, \u010d\u00edm\u017e jej dokonale uspokojoval a tisknul jej ke kamenn\u00e9 st\u011bn\u011b tak mohutn\u011b, \u017ee bratr m\u00e1lem p\u0159est\u00e1val d\u00fdchat. Zmoc\u0148oval se ho ten opojn\u00fd pocit, nemohl se ovl\u00e1dat, poddal se tomu, co vy\u017eadovalo jeho t\u011blo, nechal za sebe jednat svoji touhu. To bratr jej nau\u010dil, \u017ee v n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech je lep\u0161\u00ed nechat rozhodovat sv\u00e9 srdce. Billa pol\u00e9valo horko, zimu na sv\u00e9m odhalen\u00e9m t\u011ble v\u016fbec nevn\u00edmal, neexistovalo pro n\u011bj nic jin\u00e9ho ne\u017e Tom a jeho bl\u00edzkost, nic jin\u00e9ho se nezd\u00e1lo tak d\u016fle\u017eit\u00e9, tak nepostradateln\u00e9.<\/div>\n
V posledn\u00edm okam\u017eiku hlasit\u011b vyk\u0159iknul a zabo\u0159il hlavu na bratrovu hru\u010f. Zem pod jeho nohama jakoby ztr\u00e1cela na stabilit\u011b, p\u0159ed o\u010dima mu vytryskly m\u017eitky a zaml\u017eily jeho pohled. Trhan\u011b vydechoval a jeho slab\u00e9 ruce se znovu obemkly kolem Tomov\u00fdch ramen. Pohl\u00e9dly na sebe a v\u011bd\u011bli, \u017ee je rozhodnuto. Nepo\u010d\u00edtali, kolik \u010dasu je\u0161t\u011b str\u00e1vili ve vz\u00e1jemn\u00e9m objet\u00ed, kdy\u017e zasyp\u00e1vali jeden druh\u00e9ho polibky a uji\u0161\u0165ovali se tak o vz\u00e1jemn\u00e9 n\u00e1klonnosti. Teprve potom jej Tom chytil pevn\u011b za ruku. A on v\u011bd\u011bl, \u017ee se nevysmekne, \u017ee jej bude n\u00e1sledovat kamkoliv, \u017ee je na to p\u0159ipraven\u00fd, \u017ee je p\u0159ipraven\u00fd p\u0159iznat pravdu s\u00e1m sob\u011b i n\u011bkomu dal\u0161\u00edmu. Spole\u010dn\u011b vykro\u010dili zp\u011bt k domu, ruku v ruce.<\/div>\n
Ich w\u00fcrde sterben f\u00fcr dich
Sterben f\u00fcr dich
Warum siehst du das nicht<\/em><\/p>\n

autor: Heidi<\/strong>
betaread: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Tom ve vzteku rozrazil mohutn\u00e9 dve\u0159e, kter\u00e9 se doprov\u00e1zeny vydatn\u00fdm hlukem rozlet\u011bly doko\u0159\u00e1n a bez jedin\u00e9ho ohl\u00e9dnut\u00ed vyb\u011bhl na ulici. Tv\u00e1\u0159 m\u011bl strnulou vztekem a zklam\u00e1n\u00edm, nepohnul jedin\u00fdm svalem, jen zp\u0159\u00edma kr\u00e1\u010del d\u00e1l, cht\u011bl b\u00fdt co nejd\u0159\u00edve pry\u010d, pry\u010d odtud, pry\u010d od<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-20202","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20202","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20202"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20202\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20202"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20202"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20202"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}