{"id":20236,"date":"2008-03-13T11:26:00","date_gmt":"2008-03-13T10:26:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20194"},"modified":"2008-03-13T11:26:00","modified_gmt":"2008-03-13T10:26:00","slug":"umbrella-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/13\/umbrella-2-2\/","title":{"rendered":"Umbrella (2\/2)"},"content":{"rendered":"
C\u00edtit jeho ruku zase ve sv\u00e9 dlani bylo pro n\u011bj n\u011bco neobvykl\u00e9ho. Na jednu stranu si ten pocit dokonale pamatoval, ale cel\u00e9 ty m\u011bs\u00edce si jej prost\u011b neum\u011bl vybavit. Byl nejist\u00fd. Nejist\u00fd a rozt\u011bkan\u00fd z neur\u010dit\u00e9 budoucnosti, z pr\u016fb\u011bhu, kter\u00fd m\u00e1 nastat b\u011bhem n\u011bkolika p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch minut a jeho znerv\u00f3z\u0148ovalo, \u017ee ani v nejmen\u0161\u00edm nedok\u00e1\u017ee odhadnout, co se stane. Bill jej vedl zapomenutou \u010dtvrt\u00ed, jejich kroky byly nejsp\u00ed\u0161 to jedin\u00e9, co se zde oz\u00fdvalo.<\/div>\n
Sp\u011bchal, hnalo jej n\u011bco vnit\u0159n\u011b velmi siln\u00e9ho, n\u011bco v n\u011bm tou\u017eilo m\u00edt Toma u sebe a p\u0159edev\u0161\u00edm jen pro sebe. V soukrom\u00ed, ne p\u0159ed ciz\u00edmi zraky.Co vlastn\u011b o\u010dek\u00e1v\u00e1? P\u0159edstavy zach\u00e1zely skute\u010dn\u011b daleko, ale nikde nebylo d\u00e1no, \u017ee se t\u0159eba jen setina z jeho n\u00e1hl\u00fdch velk\u00fdch pl\u00e1n\u016f zm\u011bn\u00ed ve skute\u010dnost. T\u00e9m\u011b\u0159 dvoulet\u00e1 prodleva nen\u00ed zanedbateln\u00e1. Odlou\u010den\u00ed na nich bylo zn\u00e1t, na nich obou, nemluvili. Nejsp\u00ed\u0161 by si toho i cht\u011bli spoustu \u0159\u00edci, ale Tomovi br\u00e1nil v otev\u0159en\u00ed \u00fast st\u00e1le je\u0161t\u011b nezapomenut\u00fd bratr\u016fv zbab\u011bl\u00fd odchod a Bill se naopak opr\u00e1vn\u011bn\u011b ob\u00e1val toho, \u017ee Tom nebude cht\u00edt o jeho sou\u010dasn\u00e9m \u017eivot\u011b sly\u0161et. Prolomen\u00ed ticha se stalo v tuto chv\u00edli ne\u0159e\u0161iteln\u00fdm probl\u00e9mem. Jen Bill\u016fv pevn\u00fd stisk bratrovy ruky dokazoval, \u017ee v\u0161echno je\u0161t\u011b zdaleka nevyprchalo, \u017ee jim po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b n\u011bco zb\u00fdv\u00e1. Nem\u011bli to popsat. V tuhle mlhavou de\u0161tivou noc, jakoby jejich rozum p\u0159estal pracovat.<\/div>\n
Bill r\u00e1zn\u011b p\u0159e\u0161el nevelkou vzd\u00e1lenost k oknu a prudk\u00fdm pohybem zat\u00e1hnul t\u011b\u017ek\u00e9, tmav\u011b zelen\u00e9 z\u00e1v\u011bsy, z nich\u017e na n\u011bj dopadla kupi\u010dka prachu. Pohled na sklo pokryt\u00e9 de\u0161\u0165ov\u00fdmi kapkami n\u00e1hle vyst\u0159\u00eddal neur\u010dit\u00fd vzor na l\u00e1tce. Pokoj, v n\u011bm\u017e se nach\u00e1zeli, se nemohl ani zdaleka rovnat tomu, v n\u011bm\u017e m\u011bl Bill p\u016fvodn\u011b tr\u00e1vit dne\u0161n\u00ed noc. Ale bylo mu to jedno. M\u011bl dost komfortn\u00edch apartm\u00e1n\u016f, kter\u00e9 by mohly slou\u017eit jako men\u0161\u00ed, velmi luxusn\u00ed byt, v n\u011bm\u017e ov\u0161em tr\u00e1vil ka\u017edou minutu v kompletn\u00ed samot\u011b. Dnes u\u017e necht\u011bl b\u00fdt objektem, kter\u00fd je v centru netrp\u011bliv\u011b o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed. Tento hotel byl prvn\u00ed, na kter\u00fd po cest\u011b narazili, a oni j\u00edm vzali bez okolk\u016f za vd\u011bk. M\u00edstnost, v n\u00ed\u017e byla jen \u0161irok\u00e1 postel, sk\u0159\u00ed\u0148 a lampa na no\u010dn\u00edm stolku, pro n\u011b byla naprosto dosta\u010duj\u00edc\u00ed. Billa napl\u0148ovala bratrova p\u0159\u00edtomnost tak moc, \u017ee si absolutn\u011b neuv\u011bdomoval d\u011bn\u00ed kolem sebe. Nejsp\u00ed\u0161 by si ani nev\u0161imnul, kdyby z\u016fstali st\u00e1t venku v s\u00edl\u00edc\u00edm lij\u00e1ku, jen kdyby jej mohl dr\u017eet v n\u00e1ru\u010di.<\/div>\n
Z my\u0161lenek jej probudil hork\u00fd dech na jeho krku. Prudce se oto\u010dil a jeho nos byl vzd\u00e1len od toho Tomova p\u0159esn\u011b milimetr.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi m\u011b sem vzal Bille?“<\/div>\n
„O tom jsme u\u017e mluvili.“<\/div>\n
„I p\u0159es tv\u00e9 sliby bych nem\u011bl z\u016fst\u00e1vat,“ sklopil o\u010di Tom.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee nejsem schopn\u00fd je dodr\u017eet?“<\/div>\n
„Oba v\u00edme, \u017ee mluven\u00ed ti \u0161lo v\u017edycky l\u00edp.“<\/div>\n
„Ale tohle je jin\u00e9. Nedok\u00e1\u017eu smazat to, \u017ee jsem tehdy ode\u0161el, ani neum\u00edm vz\u00edt pry\u010d tu bolest, kterou jsem ti zp\u016fsobil, a\u0165 se budu sna\u017eit sebev\u00edc, nejde vr\u00e1tit \u010das, Tome, a j\u00e1 si to v\u017edycky ponesu jako sou\u010d\u00e1st sv\u00e9ho \u017eivota. Jedin\u00e9, co m\u016f\u017eu ud\u011blat je to, \u017ee ti to v\u0161echno vynahrad\u00edm, \u017ee te\u010f u\u017e mezi n\u00e1s nikoho a nic nepust\u00edm.“<\/div>\n
„Myslel jsi na m\u011b n\u011bkdy? Za celou tu dobu?“<\/div>\n
„Myslel jsem na tebe po\u0159\u00e1d.“<\/div>\n
„L\u017ee\u0161. Je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee uprost\u0159ed noci, se zd\u00e1 v\u0161echno mnohem jednodu\u0161\u0161\u00ed a slibuje a l\u017ee se sn\u00e1ze. Je to d\u00edky tm\u011b, tvo\u0159\u00ed \u010dlov\u011bka mnohem spont\u00e1nn\u011bj\u0161\u00edm a citliv\u011bj\u0161\u00edm. Ale co bude r\u00e1no, Bille? N\u011bkdy je t\u011b\u017ek\u00e9 \u010delit r\u00e1nu. Proto je tolik jednor\u00e1zov\u00fdch l\u00e1sek. V noci se ti to zd\u00e1 \u00fa\u017easn\u00e9, ale sv\u011btlo, jakoby najednou v\u0161echno odhalilo a ty si uv\u011bdom\u00ed\u0161, \u017ee nejsi p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd o tom, \u017ee to, co jsi ud\u011blal, bylo spr\u00e1vn\u00e9, \u017ee si za t\u00edm stoj\u00ed\u0161, \u017ee jsi si t\u00edm jist\u00fd. A j\u00e1 se boj\u00edm p\u0159esn\u011b toho, Bille, \u017ee za p\u00e1r hodin u\u017e ti nebudu p\u0159ipadat tak nepostradateln\u00fd a zase t\u011b budu pozorovat jen skrz \u017eelezn\u00e9 z\u00e1brany p\u0159es z\u00e1da tv\u00e9 ochranky. Tak pro\u010d bych si m\u011bl p\u0159id\u011bl\u00e1vat dal\u0161\u00ed zklam\u00e1n\u00ed a z\u016fst\u00e1vat tady?“ Tom se na okam\u017eik odml\u010del a n\u00e1sledn\u011b znovu pozvednul hlavu tak, aby se o\u010dima zabodnul do bratrov\u00fdch \u010dokol\u00e1dov\u00fdch hlubin. „Spal jsi s n\u011bk\u00fdm za tu dobu?“<\/div>\n
Bill uhnul o\u010dima. Co m\u00e1 odpov\u011bd\u011bt? Kdy\u017e bude lh\u00e1t, bratr se oto\u010d\u00ed a t\u0159\u00edskne za sebou dve\u0159mi a kdy\u017e \u0159ekne pravdu, bude si p\u0159ipadat jako nemo\u017en\u011b neschopn\u00fd. Ob\u011b varianty byly k ni\u010demu a rozhodn\u011b \u017e\u00e1dnou z odpov\u011bd\u00ed nestoupne u Toma jeho cena. T\u00e9m\u011b\u0159 nepatrn\u011b zakroutil hlavou.<\/div>\n
„Pro\u010d ne?“<\/div>\n
„Necht\u011bl jsem.“<\/div>\n
„Nevybral sis snad? Jsi nejsp\u00ed\u0161 p\u0159\u00edli\u0161 n\u00e1ro\u010dn\u00fd, kandid\u00e1t\u016f je v\u00edce ne\u017e dost,“ op\u00e1\u010dil cynicky.<\/div>\n
„Nesp\u00edm s n\u011bk\u00fdm, koho nemiluji.“<\/div>\n
„Tak pro\u010d chce\u0161 dnes tu z\u00e1sadu poru\u0161it?“<\/div>\n
V Billovi vzkyp\u011bl vztek. Neskute\u010dn\u011b jej vyt\u00e1\u010dela ta Tomova zarputil\u00e1 ned\u016fv\u011bra, ta odm\u00edtavost, sarkasmus v hlase, jakoby se st\u00e1le ob\u00e1val projevit sebemen\u0161\u00ed zn\u00e1mku citu, n\u00e1znak toho, \u017ee by se snad dalo n\u011bco z toho, co za\u017eili, vr\u00e1tit zp\u00e1tky. Bill pot\u0159eboval c\u00edtit alespo\u0148 kousek d\u016fv\u011bry, \u017ee bratr p\u0159ipou\u0161t\u00ed variantu odpustit a uv\u011b\u0159it, \u017ee to nen\u00ed ot\u00e1zka dne\u0161ka. \u017de je to z\u00e1le\u017eitost zbytku jejich \u017eivota. Aspo\u0148 tak to Bill te\u010f a tady poci\u0165oval. A modlil se, aby o tom byl p\u0159esv\u011bd\u010den i r\u00e1no, kdy jeho rozbou\u0159en\u00e9 emoce sp\u00e1l\u00ed slune\u010dn\u00ed paprsky.<\/div>\n
P\u0159itisknul bratra na zapr\u00e1\u0161enou st\u011bnu a s t\u00e1hl\u00fdm vzdechem vyhledal jeho \u00fasta. Nem\u011bl s\u00edlu mluvit, cht\u011bl mu d\u00e1t d\u016fkaz. Nedovolil Tomovi uhnout, chytil jej zezadu za vlasy tak pevn\u011b, a\u017e poc\u00edtil jeho z\u00e1chv\u011bv bolesti a p\u0159itla\u010dil svou hru\u010f na jeho. Nedal mu jedin\u00fd prostor, Tom nemohl t\u00e9m\u011b\u0159 d\u00fdchat. „Bu\u010f bude\u0161 d\u00fdchat m\u016fj vzduch, nebo nebude\u0161 d\u00fdchat v\u016fbec,“ za\u0161eptal mu do ucha a uchopil jej za bradu, \u010d\u00edm\u017e mu n\u00e1sil\u00edm otev\u0159el \u00fasta. Proniknul do nich jazykem a \u017e\u00e1dostiv\u011b se propracov\u00e1val st\u00e1le hloub\u011bji.<\/div>\n
Toma neskute\u010dn\u011b vzru\u0161oval jeho hork\u00fd dech a elektrick\u00e9 \u0161oky v podob\u011b kovov\u00e9 kuli\u010dky v jeho jazyku. Okam\u017eit\u011b si vzpomn\u011bl na okam\u017eiky, kdy jej bratr p\u0159iv\u00e1d\u011bl pr\u00e1v\u011b d\u00edky t\u00e9to ozdob\u011b tak rychle a v\u00e1\u0161niv\u011b k vrcholu, jak mocn\u011b jej dr\u00e1\u017ed\u00edval. Bill vsunul sv\u00e9 koleno mezi bratrova stehna a za\u010dal j\u00edm m\u00edrn\u011b t\u0159\u00edt. V kombinaci s jeho jazykem hluboko ve sv\u00fdch \u00fastech a dlan\u011bmi sv\u00edraj\u00edc\u00edmi jeho zadek se Tom neum\u011bl ovl\u00e1dnout. Jeho postel byla od bratrova odchodu sv\u011btsky pr\u00e1zdn\u00e1, pamatoval si, jak \u010dasto prokl\u00ednal Billa za absolutn\u00ed zk\u00e1zu jeho sexu\u00e1ln\u00edho \u017eivota, kdy se dok\u00e1zal skute\u010dn\u011b dokonale milovat jedin\u011b s n\u00edm. Dokud nem\u011bl Billa, nedovedl sex pro\u017e\u00edvat zdaleka tak intensivn\u011b. Proto byl jako \u010dasovan\u00e1 bomba. Je\u0161t\u011b siln\u011bji si p\u0159itla\u010dil rukou jeho koleno na sv\u016fj rozkrok a jakmile v tom okam\u017eiku vzal Bill mezi rty jeho ucho, od vrcholu jej d\u011blilo jen skute\u010dn\u011b m\u00e1lo.<\/div>\n
„Chci t\u011b,“ \u0161eptal nal\u00e9hav\u011b Bill a nohu vym\u011bnil za svou dla\u0148, kterou p\u0159es l\u00e1tku dr\u00e1\u017edil bratr\u016fv rozkrok.<\/div>\n
„Ne, to nejde…“ pokou\u0161el se bratr z posledn\u00edch sil protestovat, ze strachu a z ned\u016fv\u011bry.<\/div>\n
„Ale ono to p\u016fjde\u2026“ pousm\u00e1l se Bill a vzal do \u00fast jeho bradavku, z n\u00ed\u017e pr\u00e1v\u011b odhrnul tri\u010dko.<\/div>\n
Tom se zast\u00e9n\u00e1n\u00edm zaklonil hlavu a vn\u00edmal, jak ji bratr n\u011b\u017en\u011b p\u0159evaluje v \u00fastech a dr\u00e1\u017ed\u00ed jazykem a\u017e do \u00fapln\u00e9 tvrdosti, v\u011bd\u011bl jak moc citliv\u00e9 m\u00edsto to pro Toma je, proto nep\u0159est\u00e1val. Bral ji mezi palec a ukazov\u00e1\u010dek a siln\u011b mnul, sledoval bratrovu reakci, jak se na posteli rozru\u0161en\u011b sv\u00edj\u00ed a samovoln\u011b zved\u00e1 sv\u00e9 boky k t\u011bm jeho. Vyslechl jeho nevysloven\u00e9 prosby a pevn\u011b je p\u0159itisknul ke sv\u00fdm, z \u010deho\u017e se bratrovi t\u00e9m\u011b\u0159 zato\u010dila hlava. Matn\u011b si uv\u011bdomoval, jak se jejich jazyky znovu propl\u00e9taj\u00ed a on s\u00e1m om\u00e1men\u011b p\u0159ir\u00e1\u017e\u00ed k bratrovu kl\u00ednu. P\u0159ipadal si jako v ext\u00e1zi a jestli m\u011bl je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed n\u011bjak\u00e9 z\u00e1brany v\u016f\u010di jejich spole\u010dn\u00e9 noci, nyn\u00ed byly absolutn\u011b pry\u010d. Ovl\u00e1dlo jej t\u011blo, bylo mu jedno, co bude r\u00e1no, jedin\u00e9 po \u010dem tou\u017eil, bylo b\u00fdt sou\u010d\u00e1st\u00ed bratrova t\u011bla a na okolnostech mu nez\u00e1le\u017eelo. Bill le\u017eel mezi jeho stehny a pomalu je roztahoval. C\u00edtil jeho jemn\u00e9 prsty na sv\u00e9m vzru\u0161en\u00ed, kter\u00e9 se vlhce lesklo a volalo po bratrov\u00fdch pootev\u0159en\u00fdch \u00fastech. Nem\u011bl s\u00edlu zbavovat bratra oble\u010den\u00ed, sotva byl schopen mu nemotorn\u011b p\u0159et\u00e1hnout tri\u010dko p\u0159es hlavu a la\u010dn\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bt dlan\u00ed po jeho hrudi. Znovu se zmocnil jeho vlhk\u00fdch rt\u016f a tentokr\u00e1t c\u00edtil, jak jej Bill n\u011b\u017en\u011b stahuje na sebe. Pokl\u00e1dal se s p\u0159iv\u0159en\u00fdmi v\u00ed\u010dky na matraci a prsty obto\u010dil kolem pelesti postele. Tom si byl t\u00e9m\u011b\u0159 jist, \u017ee nevydr\u017e\u00ed ani do okam\u017eiku ne\u017e bratrovi t\u0159esouc\u00edma se rukama sund\u00e1 obepnut\u00e9 pr\u00e1dlo. Jeho obavy se nevyplnily. Postupoval pomalu, co\u017e bylo sice nesnesiteln\u00e9 pro jeho neskute\u010dn\u00e9 vzru\u0161en\u00ed, ale st\u00e1le je\u0161t\u011b myslel na to, \u017ee jedin\u00e9, co Bill odm\u00edt\u00e1, je hrubost. Chv\u00edli jej laskal v kl\u00edn\u011b, aby se dostate\u010dn\u011b uvolnil a teprve potom jemn\u00fdmi pohyby rozt\u00e1hnul jeho stehna. Po\u010dkal na bratrovo letm\u00e9 k\u00fdvnut\u00ed hlavou a prudce do n\u011bj proniknul. Bill s v\u00fdk\u0159ikem zaklonil hlavu a prsty obj\u00edmaj\u00edc\u00ed r\u00e1m postele mu zb\u011blely. Okam\u017eik mu trvalo ne\u017e znovu popadnul dech a zvyknul si na to, \u017ee po del\u0161\u00ed dob\u011b m\u00e1 op\u011bt bratra ve sv\u00e9m t\u011ble, \u017ee mu op\u011bt pat\u0159\u00ed. Na prudk\u00e9 p\u0159\u00edrazy reagoval tlumen\u00fdmi steny, nebyl si jist, jestli jsou zp\u016fsobeny bolest\u00ed nebo slast\u00ed, ob\u011b varianty se v n\u011bm m\u00edsily, jeliko\u017e bratrovo pronik\u00e1n\u00ed bylo doopravdy hlubok\u00e9, co\u017e jej ov\u0161em na druhou stranu dok\u00e1zalo v\u00edce dr\u00e1\u017edit. Tom se t\u00e9m\u011b\u0159 zbo\u017en\u011b d\u00edval do jeho tv\u00e1\u0159e, absolutn\u011b poznamenan\u00e9 jejich stykem a burcoval jej je\u0161t\u011b hlasit\u011bj\u0161\u00edm vzdech\u016fm. P\u0159itisknul se na jeho hru\u010f a se sv\u00fdmi \u00fasty, l\u00edbaj\u00edc\u00edmi ty jeho ud\u011blal n\u011bkolik pohyb\u016f. Ten posledn\u00ed byl skute\u010dn\u011b tak hlubok\u00fd, a\u017e poc\u00edtil bratrovy nehty zaryt\u00e9 do k\u016f\u017ee sv\u00fdch zad. Lapaj\u00edc po dechu zabo\u0159il obli\u010dej do Billova krku a naslouchal jeho spla\u0161en\u00e9mu srdci.<\/p>\n

autor: Heidi<\/strong>
betaread: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

C\u00edtit jeho ruku zase ve sv\u00e9 dlani bylo pro n\u011bj n\u011bco neobvykl\u00e9ho. Na jednu stranu si ten pocit dokonale pamatoval, ale cel\u00e9 ty m\u011bs\u00edce si jej prost\u011b neum\u011bl vybavit. Byl nejist\u00fd. Nejist\u00fd a rozt\u011bkan\u00fd z neur\u010dit\u00e9 budoucnosti, z pr\u016fb\u011bhu, kter\u00fd m\u00e1 nastat<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-20236","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20236","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20236"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20236\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20236"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20236"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20236"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}