{"id":20245,"date":"2008-03-13T10:55:00","date_gmt":"2008-03-13T09:55:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20203"},"modified":"2008-03-13T10:55:00","modified_gmt":"2008-03-13T09:55:00","slug":"autobus-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/13\/autobus-2\/","title":{"rendered":"Autobus"},"content":{"rendered":"
Sed\u011bli v autobuse \u00fapln\u011b vzadu, kde nebylo od \u0159idi\u010de skoro vid\u011bt… Nikdo jin\u00fd tam nebyl, jen jeden star\u0161\u00ed p\u00e1n, kter\u00fd u\u017e na prvn\u00ed pohled tvrd\u011b spal. Tom se oto\u010dil na sv\u00e9ho bratra. Hlavou se op\u00edral o ok\u00e9nko a s lehce p\u0159iv\u0159en\u00fdmi v\u00ed\u010dky sledoval vod\u00edc\u00ed prou\u017eek, kter\u00fd se ob\u010das ztratil pod koly autobusu. P\u0159ipadal mu tak sladk\u00fd… Byla na n\u011bm vid\u011bt \u00fanava po cel\u00e9m dni.<\/div>\n
S\u00e1m pro sebe se usm\u00e1l a dlan\u00ed se lehce p\u0159ibl\u00ed\u017eil k Billovu stehnu.. Ne\u017e se ho v\u0161ak stihl dotknout, Bill se na n\u011bj oto\u010dil a vyt\u0159e\u0161til o\u010di na bratrovu ruku, kter\u00e1 od n\u011bj byla vzd\u00e1len\u00e1 jen p\u00e1r centimetr\u016f..<\/div>\n
,,Co d\u011bl\u00e1\u0161??“<\/div>\n
,,Klid Bille, nikdo tu nen\u00ed a jedno pohlazen\u00ed nikomu neubl\u00ed\u017e\u00ed,“ usm\u00e1l se na n\u011bj Tom a zase se prsty p\u0159ibl\u00ed\u017eil.<\/div>\n
,,Nech toho,“ Bill se mu sna\u017eil br\u00e1nit, ale v duchu v\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e te\u010f m\u00e1 prohr\u00e1no. Pro Toma ne znamen\u00e1 prav\u00fd opak. Kdy\u017e mu \u0159eknete ne, je to jako byste rud\u00fdm sv\u011btlem signalizovali ,,ANO,,<\/div>\n
,,Klid,“ Tom mu jemn\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po stehn\u011b nahoru a zase dol\u016f. Kr\u00e1sn\u011b se p\u0159i tom na sv\u00e9ho bratra usm\u00edval a nebral ohled na mu\u017ee, kter\u00fd se nepatrn\u011b zavrt\u011bl. Existoval pro n\u011bj jen Bill, kter\u00fd ho pr\u00e1v\u011b v tuto chv\u00edli tolik vzru\u0161oval…<\/div>\n
,,Tome, pros\u00edm,“ za\u00fap\u011bl Bill, kdy\u017e se bratr p\u0159ibl\u00ed\u017eil a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko jeho rozkroku. Jestli bude pokra\u010dovat, je si jist\u00fd, \u017ee tohle nevydr\u017e\u00ed. D\u00edky situaci, kter\u00e1 pr\u00e1v\u011b panuje doma, na sebe nemaj\u00ed skoro \u017e\u00e1dn\u00fd \u010das. Jejich rodi\u010de je velmi zam\u011bstn\u00e1vali, d\u00e1vali jim spoustu \u00fakol\u016f, kter\u00e9 se nedaly zvl\u00e1dat. Ve\u010der u\u017e pak byli v\u017edy p\u0159\u00edli\u0161 unaven\u00ed na to, aby spolu udr\u017eovali n\u011bjak\u00fd intimn\u011bj\u0161\u00ed vztah. V\u017edy vedle sebe v objet\u00ed jen vy\u010derpan\u011b usnuli..<\/div>\n
,,Ale, copak??“ zasm\u00e1l se Tom, kdy\u017e vid\u011bl, jak jeho bratr za\u010d\u00edn\u00e1 p\u0159ed jeho doteky uh\u00fdbat a slastn\u011b p\u0159iv\u00edr\u00e1 o\u010di… Byl r\u00e1d, byl \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee se ho m\u016f\u017ee zase dot\u00fdkat. U\u017e dlouhou dobu se Billa nedot\u00fdkal a fyzick\u00fd kontakt mu za\u010d\u00ednal chyb\u011bt… Pot\u0159eboval ho pol\u00edbit, alespo\u0148 na malou chv\u00edli ochutnat jeho sladk\u00e9 a jedine\u010dn\u00e9 rty…<\/div>\n
Bez rozmyslu se k Billovi naklonil a lehce se ot\u0159el o jeho rty. Pro Billa to bylo jako blesk z \u010dist\u00e9ho nebe. M\u00edsto toho, aby za\u010dal bratrovi polibek opl\u00e1cet, prudce rozev\u0159el o\u010di a Toma od sebe odstr\u010dil.<\/div>\n
,,Zbl\u00e1znil ses?!“ ok\u0159ikl ho potichu a ohl\u00e9dl se po mu\u017ei, kter\u00fd sed\u011bl jen t\u0159i seda\u010dky p\u0159ed nimi. D\u011bsil se toho, \u017ee by se n\u00e1hodou probral a vid\u011bl bratry v t\u00e9to situaci. Ve m\u011bst\u011b je znal t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00fd, byli proslul\u00ed sv\u00fdmi \u017eerty a bojovnou povahou. Nejv\u00edce v\u0161ak sv\u00fdmi mal\u00e9ry.. Lid\u00e9 je ale i p\u0159es to m\u011bli r\u00e1di, proto se Bill b\u00e1l, aby nikdo jejich vztah neodhalil. Sv\u00e9ho bratra miloval nadev\u0161e, ale nedok\u00e1zal by se sm\u00ed\u0159it s t\u00edm, \u017ee by je n\u011bkdo ,,odhalil,,<\/div>\n
,,Co se d\u011bje Bille?? V\u017edy\u0165 n\u00e1s nikdo nevid\u00ed,“ nam\u00edtal Tom a u\u017e se zase bl\u00ed\u017eil k bratrov\u00fdm rt\u016fm, kter\u00e9 m\u011bl vztekem pevn\u011b sev\u0159en\u00e9..<\/div>\n
,,Co se d\u011bje?! \u017de n\u00e1s nikdo nevid\u00ed?! A co on?!“ Bylo jasn\u00e9, \u017ee Bill se rozhodl.. Oto\u010dil se od Toma zp\u011bt k ok\u00e9nku a sna\u017eil se vn\u00edmat jen hrbolatou cestu.. Ne\u0161lo mu to.. Koutkem oka vid\u011bl, jak si Tom zalo\u017eil ruce na prsou a ura\u017een\u011b \u0161pul\u00ed rty.. U\u017e jen tohle bylo pro Billa naprosto mu\u010div\u00e9.. A ve chv\u00edli, kdy si Tom such\u00e9 rty ol\u00edzl, prudce se na n\u011bj oto\u010dil a tep m\u011bl dvojn\u00e1sobn\u011b vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e norm\u00e1ln\u011b.. Bratr ho velmi vzru\u0161oval, ale jeho strach byl prozat\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed..<\/div>\n
,,P\u0159esta\u0148,“ vydechl tlumen\u011b a sna\u017eil se zklidnit sv\u016fj dech. Tom se na n\u011bj oto\u010dil a kdy\u017e vid\u011bl, do jak\u00e9ho stavu sv\u00e9 dvoj\u010de dost\u00e1v\u00e1, ani v nejmen\u0161\u00edm nehodlal p\u0159estat. Jen se na n\u011bj usm\u00e1l a op\u011bt si \u0161pi\u010dkou jazyka navlh\u010dil rty. Bill jen p\u0159iv\u0159el o\u010di, zhluboka se nadechl a hlasit\u011b vydechl… D\u011blalo mu probl\u00e9my ovl\u00e1dat se, ale cht\u011bl dok\u00e1zat, \u017ee i on um\u00ed \u0159\u00edct ne, za kter\u00fdm si stoj\u00ed..<\/div>\n
,,N\u011bjak\u00fd neklidn\u00fd,“ zasm\u00e1l se Tom a lehce si rukou p\u0159ejel za krkem. Po o\u010dku p\u0159itom sledoval sv\u00e9ho bratra. Pomalu ztr\u00e1cel nervy, Tom ho tak dokonale dr\u00e1\u017edil a provokoval..<\/div>\n
,,A div\u00ed\u0161 se??“ zeptal se Bill ji\u017e p\u0159i\u0161krcen\u00fdm hlasem. D\u011blalo mu pot\u00ed\u017ee soust\u0159edit se na to, aby zformuloval srozumitelnou v\u011btu, kdy\u017e vedle n\u011bj Tom d\u011blal to, co d\u011blal… Tom se jen slab\u011b usm\u00e1l a naklonil se k Billovi. Ned\u011blal nic, jen se d\u00edval do jeho dokonal\u00fdch o\u010d\u00ed a hr\u00e1l s n\u00edm hru, kdo d\u00e9le vydr\u017e\u00ed… Zv\u00edt\u011bzil. Bill po p\u00e1r vte\u0159in\u00e1ch sto\u010dil pohled n\u011bkam za Toma. Nevydr\u017eel by se na n\u011bj takhle d\u00edvat u\u017e moc dlouho.. Hladov\u011b by ho pol\u00edbil a u\u017e by nedok\u00e1zal p\u0159estat… Zrovna tak, jako Tomovi, i jemu chyb\u011bl fyzick\u00fd kontakt s bratrem..<\/div>\n
,,Bille, nic se nestane, jen jeden polibek,“ za\u0161eptal Tom a dv\u011bma prsty nadzvedl Billovi bradu… Musel se mu d\u00edvat p\u0159\u00edmo do o\u010d\u00ed. Oba v nich m\u011bli ohromnou touhu, kter\u00e1 u\u017e ne\u0161la ovl\u00e1dat. Bill jen slab\u011b k\u00fdvl a hned na to si k sob\u011b Toma p\u0159it\u00e1hl. Zapomn\u011bl na mu\u017ee, kter\u00fd jim byl tak bl\u00edzko, zapomn\u011bl na v\u0161e okolo. Existoval jen on, Tom a jejich polibek, kter\u00fd postupn\u011b nab\u00edral na intenzit\u011b… Tom v z\u00e1palu v\u00e1\u0161n\u011b za\u010dal dlan\u011bmi p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bt po Billov\u00fdch boc\u00edch a nepatrn\u011b ho p\u0159itla\u010dil na sklo. Jednou rukou se zap\u0159el za jeho hlavou a druhou mu opatrn\u011b zajel pod triko. B\u00e1l se odporu, ale toho u\u017e Bill nebyl schopen. Pln\u011b se odd\u00e1val Tomov\u00fdm polibk\u016fm a dotek\u016fm a p\u0159\u00e1l si jedin\u00e9… aby nep\u0159est\u00e1val.<\/div>\n
***<\/div>\n
Ub\u011bhlo ji\u017e p\u00e1r minut a ani jeden z chlapc\u016f nevypadal na to, \u017ee by m\u011bl p\u0159estat.. Naopak se do toho oba dost\u00e1vali st\u00e1le v\u00edce a v\u00edce.. Zapomn\u011bli na cel\u00fd okoln\u00ed sv\u011bt a \u017eili jen jejich polibky.. Tom u\u017e ob\u011bma dlan\u011bmi bloudil pod Billov\u00fdm \u010dern\u00fdm, p\u0159ilehl\u00fdm trikem, kter\u00e9 by z n\u011bj pr\u00e1v\u011b te\u010f nejrad\u011bji strhl, aby se dostal k jeho hebk\u00e9 poko\u017ece. Bill slastn\u011b p\u0159iv\u00edral o\u010di a za voln\u00e9 tri\u010dko si k sob\u011b bratra stahoval je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017ee..<\/div>\n
,,Tome\u2026“ zastavil bratrovu ruku, kter\u00e1 se pr\u00e1v\u011b sna\u017eila rozepnout knofl\u00ed\u010dek od jeho kalhot.. Na malou chv\u00edli se ozval strach, ale ten hned Tom zahnal sv\u00fdm polibkem. Bill\u016fv stisk na jeho ruce pomalu povoloval a Tom se tak mohl pomalu dob\u00fdvat tam, kam se nejv\u00edce tou\u017eil dostat. Ve chv\u00edli, kdy pronikl dlan\u00ed pod Billovo upnut\u00e9 pr\u00e1dlo, dostal \u0161\u00edlen\u00fd n\u00e1pad.<\/div>\n
,,Sedni si,“ p\u0159ik\u00e1zal honem zmaten\u00e9mu Billovi. Ten ho uposlechl a zmaten\u011b shodil nohy dol\u016f ze seda\u010dky. P\u0159esn\u011b to Tom cht\u011bl. Usm\u00e1l se na n\u011bj a pomalu se vt\u011bsn\u00e1val mezi seda\u010dky..<\/div>\n
,,Co to d\u011bl\u00e1\u0161??“ Bill se ho sna\u017eil zastavit, ale Tom chytil jeho ruku a lehce ho na ni pol\u00edbil.<\/div>\n
,,Nech to na m\u011b,“ Tom doklekl na tvrdou zem a na malou chv\u00edli se zamyslel nad t\u00edm, jestli to byl opravdu dobr\u00fd n\u00e1pad. Ale hned tyto my\u0161lenky zahnal, sta\u010dil mu jedin\u00fd pohled na vzru\u0161en\u00e9ho Billa a m\u011bl jasno. Rukama mu od sebe trochu odd\u00e1lil nohy a nazna\u010dil mu, aby se trochu nadzdvihl. Bill jen poslu\u0161n\u011b d\u011blal to, co po n\u011bm Tom cht\u011bl. Prudce zaklonil hlavu, kdy\u017e ho Tom pol\u00edbil na vnit\u0159n\u00ed stran\u011b stehen. Tom se pro sebe jen usm\u00e1l a pokra\u010doval v bratrov\u011b dr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed..<\/div>\n
,,Tome, pros\u00edm,“ zast\u00e9nal Bill, a\u017e se Tom zalekl, jestli se mu\u017e neprobral… Nestalo se tak, tak se zase oto\u010dil na Billa.<\/div>\n
,,Je\u0161t\u011b jedno slovo a nech\u00e1m toho,“ upozornil ho a op\u011bt se vr\u00e1til tam, kde p\u0159estal. Pro Billa to bylo t\u011b\u017ek\u00e9, nevydat ze sebe jedinou hl\u00e1sku, ale b\u00e1l se, aby Tom opravdu nep\u0159estal. Siln\u011b zaryl nehty do seda\u010dky, kdy\u017e ho Tom vzal do \u00fast. B\u00e1l se, \u017ee bude slast\u00ed k\u0159i\u010det, ale zat\u00edm se ovl\u00e1dal.. Kdy\u017e ud\u011blal Tom p\u00e1r temp, zajel mu rukama za krk a podv\u011bdom\u011b si tla\u010dil jeho hlavu bl\u00ed\u017ee ke sv\u00e9mu kl\u00ednu. Tom se mu lehce vzep\u0159el, proto\u017ee u\u017e tak to bylo nep\u0159\u00edjemn\u00e9, a Bill tedy povolil. Nechal ruce polo\u017een\u00e9 na bratrov\u00fdch ramenou a slab\u011b stisk\u00e1val podle intenzity Tomova lask\u00e1n\u00ed..<\/div>\n
,,Tomeee,“ nevydr\u017eel to. Ne\u0161lo to. Tom ale nep\u0159est\u00e1val. Jen se s\u00e1m pro sebe usm\u00e1l a pomalu dov\u00e1d\u011bl bratra k vrcholu.. ,,Tome,“ zast\u00e9nal znova Bill a v tu chv\u00edli naplnil bratrova \u00fasta.<\/div>\n
Sed\u011bl s prudce zaklon\u011bnou hlavou a st\u00e1le se sna\u017eil nabrat dech… C\u00edtil se, jako by pr\u00e1v\u011b ub\u011bhl marat\u00f3n.. Pod\u00edval se ke sv\u00fdm noh\u00e1m, odkud se pracn\u011b sna\u017eil Tom dostat a podal mu ruku.. Tom se posadil vedle Billa a usm\u00e1l se na n\u011bj.. Oba byli \u0161\u0165astn\u00ed.. Bill si op\u0159el hlavu o Tomovu hru\u010f a je\u0161t\u011b st\u00e1le m\u011bl zrychlen\u00fd dech..<\/div>\n
Tom jej hladil po ramenou a tentokr\u00e1t to byl on, kdo se d\u00edval do ztemn\u011bl\u00fdch ulic… ,,Vst\u00e1vej, vystupujeme,“ usm\u00e1l se na sv\u00e9ho bratra a za ruku ho vyt\u00e1hl na nohy.. Ignorovali spolucestuj\u00edc\u00edho a ve spole\u010dn\u00e9m objet\u00ed opustili autobus..<\/div>\n
,,Tohle si mus\u00edme zopakovat“ usm\u00e1l se Bill na Toma a ten ho jen lehce pol\u00edbil do vlas\u016f.. Znamenalo to souhlas\u2026<\/p>\n

autor: D\u00e1dinka<\/strong>
betaread: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Sed\u011bli v autobuse \u00fapln\u011b vzadu, kde nebylo od \u0159idi\u010de skoro vid\u011bt… Nikdo jin\u00fd tam nebyl, jen jeden star\u0161\u00ed p\u00e1n, kter\u00fd u\u017e na prvn\u00ed pohled tvrd\u011b spal. Tom se oto\u010dil na sv\u00e9ho bratra. Hlavou se op\u00edral o ok\u00e9nko a s lehce p\u0159iv\u0159en\u00fdmi v\u00ed\u010dky<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-20245","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20245","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20245"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20245\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20245"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20245"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20245"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}