{"id":2027,"date":"2016-06-05T15:00:00","date_gmt":"2016-06-05T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2019"},"modified":"2016-06-05T15:00:00","modified_gmt":"2016-06-05T14:00:00","slug":"uncover-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/06\/05\/uncover-3\/","title":{"rendered":"Uncover 3."},"content":{"rendered":"
autor: Catherine & Sch-Rei<\/strong><\/div>\n
\n

Bill se o\u0161il pod svou pe\u0159ineou, kter\u00e1 byla povle\u010dena do \u010dern\u00e9ho sat\u00e9nov\u00e9ho povle\u010den\u00ed. Je\u0161t\u011b se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima se nat\u00e1hl pro mobil, kter\u00fd vy\u0159v\u00e1val, aby ho probudil. Melodii ihned ukon\u010dil, mobil polo\u017eil zp\u00e1tky na no\u010dn\u00ed stolek ze sv\u011btl\u00e9ho d\u0159eva a pomalu se posadil. Zdaleka nespal tolik, kolik by pot\u0159eboval, ale na tom nesejde. M\u011bl na pr\u00e1ci n\u011bco mnohem d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edho, a to ob\u011bdovou sch\u016fzku s panem Kaulitzem. Byla to zak\u00e1zka, na kter\u00e9 mu opravdu hodn\u011b z\u00e1le\u017eelo, tak\u017ee necht\u011bl rozhodn\u011b nic podcenit. Svoje podklady d\u00e1val hodn\u011b dlouho dohromady, opravdu si d\u00e1val z\u00e1le\u017eet na tom, aby vybral sv\u00e9 opravdu nejlep\u0161\u00ed pr\u00e1ce a mohl se s jejich pomoc\u00ed prezentovat. Narychlo si tak\u00e9 p\u0159ipravil vzorn\u00edk barev a l\u00e1tky, kter\u00e9 by p\u0159ipadaly v \u00favahu dle \u017e\u00e1dan\u00e9ho stylu. Prozat\u00edm byl se svou p\u0159\u00edpravou opravdu spokojen\u00fd, je\u0161t\u011b aby ne, kdy\u017e pracoval a\u017e do \u0161esti do r\u00e1na. Doufal, \u017ee se ale pr\u00e1ce vyplat\u00ed a opravdu s panem Kaulitzem podep\u00ed\u0161ou smlouvu.<\/p>\n

Te\u010f u\u017e byl ale opravdu \u010das, aby z postele vylezl a v\u011bnoval alespo\u0148 hodinu sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli. Uv\u011bdomoval si, \u017ee ho v posledn\u00ed dob\u011b zanedb\u00e1v\u00e1, ale nem\u011bl bohu\u017eel mo\u017enost v\u00fdb\u011bru. \u010c\u00edm v\u00edc na n\u011bj Tobias tla\u010dil, t\u00edm v\u00edc se toho b\u00e1l a vzdaloval se mu. C\u00edtil, \u017ee je\u0161t\u011b nebyl vnit\u0159n\u011b pln\u011b p\u0159ipraven\u00fd na \u00fapln\u00fd intimn\u00ed kontakt, tud\u00ed\u017e si rad\u011bji bral v\u00edce pr\u00e1ce, ne\u017e bylo v\u016fbec zdr\u00e1vo, aby se tomu mohl vyhnout a vz\u00edt si tak je\u0161t\u011b \u010das.<\/p>\n

„Bille, nemus\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b vst\u00e1vat,“ ve\u0161el do m\u00edstnosti Tobias a pod\u00edval se na p\u0159\u00edtele, na kter\u00e9m bylo zn\u00e1t, \u017ee toho v\u00e1\u017en\u011b moc nenaspal. „Spal jsi sotva \u010dty\u0159i hodiny, je\u0161t\u011b si lehni a pokra\u010duj, ano? Pr\u00e1ce ti ur\u010dit\u011b neute\u010de, pokud m\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00e9 sch\u016fzky-\u2026“
„D\u011bkuju za tvoji starostlivost, ale dnes si opravdu nemohu dovolit, abych z\u016fstal v posteli. Ostatn\u011b\u2026 Jako ka\u017ed\u00fd jin\u00fd den,“ zakroutil hlavou Bill, vylezl z postele a obl\u00e9kl se do \u017eupanu. „M\u00e1m p\u0159es ob\u011bd sch\u016fzku s t\u00edm Kaulitzem a mus\u00ed se mi to pov\u00e9st, abychom mohli na tu dovolenou. Jinak\u2026 Dobr\u00e9 r\u00e1no ti p\u0159eju,“ sladce se usm\u00e1l, ud\u011blal p\u00e1r krok\u016f, chytil Tobiasovy tv\u00e1\u0159e do sv\u00fdch dlan\u00ed a dlouze ho pol\u00edbil.
„Tob\u011b tak\u00e9,“ zakroutil hlavou Tobias a pohnul sv\u00fdmi rty. „Moc bych ti p\u0159\u00e1l, aby ti to vy\u0161lo, ale jsem prost\u011b sobeck\u00fd a chci, abys tr\u00e1vil v\u00edc \u010dasu se mnou.“
„Tobiasi, u\u017e jsme o tom mluvili tis\u00edckr\u00e1t. Dokud budu v t\u00e9hle dom\u00e1cnosti vyd\u011bl\u00e1vat jenom j\u00e1, tak si bohu\u017eel nem\u016f\u017eu dovolit pracovat m\u00ed\u0148, ch\u00e1pe\u0161 to?“
„Jak ti m\u00e1m vysv\u011btlit, \u017ee nep\u016fjdu makat n\u011bkam k p\u00e1su za minim\u00e1ln\u00ed mzdu? Bille, sna\u017e se to pochopit, je to ostuda. Ty bys to taky ned\u011blal, nebo\u2026? Prost\u011b \u010dek\u00e1m, a\u017e p\u0159ijde n\u011bjak\u00e1 lep\u0161\u00ed nab\u00eddka. A j\u00e1 c\u00edt\u00edm v kostech, \u017ee p\u0159ijde brzo, to mi m\u016f\u017ee\u0161 v\u011b\u0159it,“ zakroutil hlavou Tobias a pohladil p\u0159\u00edtele po z\u00e1dech. „A jak jsem ti sl\u00edbil, v\u0161echno ti pak vynahrad\u00edm.“<\/p>\n<\/div>\n

\n
Tobias uzn\u00e1val, \u017ee by se mohl v hled\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho nov\u00e9ho zam\u011bstn\u00e1n\u00ed anga\u017eovat mnohem v\u00edc, ale pro\u010d? Byl takhle spokojen\u00fd – m\u011bl spoustu \u010dasu na to, aby mohl nav\u0161t\u011bvovat fitness centrum, bavit se s p\u0159\u00e1teli, ob\u010das si zaj\u00edt na pivo, nebo prost\u011b jen tak leno\u0161it doma na seda\u010dce. To v\u0161e samoz\u0159ejm\u011b za Billovy pen\u00edze, proto\u017ee n\u00e1rok na podporu v nezam\u011bstnanosti ji\u017e d\u00e1vno nem\u011bl. Kdyby ne\u017eil s Billem, musel by pravd\u011bpodobn\u011b n\u011bco za\u010d\u00edt d\u011blat, ale takhle pro\u010d? Bill vyd\u011bl\u00e1val dost pen\u011bz na to, aby se z toho ut\u00e1hla cel\u00e1 dom\u00e1cnost a je\u0161t\u011b n\u011bco zbylo i pro n\u011bj samotn\u00e9ho. Takhle to vid\u011bl alespo\u0148 Tobias, proto\u017ee kdyby na tom byl Bill \u0161patn\u011b, jist\u011b by si nekupoval po\u0159\u00e1d nov\u00e9 oble\u010den\u00ed a nedop\u0159\u00e1val si v\u0161echny ostatn\u00ed v\u011bci, kter\u00e9 si tak r\u00e1d dop\u0159\u00e1l. Ob\u010das tedy uk\u00e1zal, \u017ee se sna\u017e\u00ed, ale bohu\u017eel to zase nevy\u0161lo, aby Billovi zav\u0159el pusu a nemohl mu op\u011bt nad\u00e1vat.<\/p>\n

„M\u016f\u017eu t\u011b poprosit o laskavost? Neka\u017e n\u00e1m r\u00e1no, ano? J\u00e1 jsem si myslel, \u017ee bychom si za\u0161li na sn\u00eddani, probrali u toho, kam bychom na dovolenou asi tak cht\u011bli, j\u00e1 bych se pak vydal na sch\u016fzku a vr\u00e1til bych se brzy dom\u016f. Dnes v kancel\u00e1\u0159i nem\u00e1m tolik pr\u00e1ce, tak\u017ee tam ur\u010dit\u011b nebudu tak dlouho jako v\u010dera. Hm?“ ukon\u010dil r\u00e1zn\u011b debatu blon\u010f\u00e1k a pokra\u010doval sm\u011brem do kuchyn\u011b. Sn\u00eddani si sice cht\u011bl d\u00e1t n\u011bkde venku, ale pokud si ned\u00e1 doma alespo\u0148 \u010derstvou k\u00e1vu, nedok\u00e1\u017ee se ani obl\u00e9knout. Pot\u0159eboval probudit sv\u00e9 t\u011blo, aby mohlo fungovat tak, jak m\u00e1.
„Souhlas\u00edm,“ usm\u00e1l se Tobias a pohladil partnera po z\u00e1dech, ot\u0159el se sv\u00fdmi rty m\u011bkce o jeho t\u00fdl. „Posa\u010f se a j\u00e1 ti k\u00e1vu nachyst\u00e1m, ano? Hlavn\u011b a\u0165 si odpo\u010dine\u0161.“<\/div>\n

\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

„To je tak v\u00fdborn\u00e9!“ ol\u00edzl si Bill rty a nap\u00edchl si na vidli\u010dku kousek tofu, kter\u00e9 bylo sm\u00edchan\u00e9 s vaj\u00ed\u010dky. „V\u00e1\u017en\u011b, hrozn\u011b dob\u0159e to chutn\u00e1. A ach, avok\u00e1do\u2026 To miluju!“ zahuhlal neslu\u0161n\u011b s plnou pusou, zat\u00edmco si ho napichoval na vidli\u010dku, se kterou po chv\u00edli m\u00ed\u0159il k \u00fast\u016fm. Hned si do pusy avok\u00e1do str\u010dil a za\u010dal kousat. Miloval takov\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 sn\u00eddan\u011b, hlavn\u011b kdy\u017e si to nemusel p\u0159ipravovat s\u00e1m a pak skl\u00e1dat \u0161pinav\u00e9 n\u00e1dob\u00ed do my\u010dky. Na tom bylo prav\u00e9 kouzlo restaurac\u00ed – za pen\u00edze se o to postaral n\u011bkdo jin\u00fd.
„Jsem r\u00e1d, \u017ee ti chutn\u00e1,“ pok\u00fdval hlavou Tobias a upil ze sv\u00e9ho \u0161\u00e1lku k\u00e1vy. „Co bys \u0159ekl, Bille, na Mexiko? Tam by to mohlo b\u00fdt fajn, nemysl\u00ed\u0161?“ naklonil trochu hlavu a usm\u00e1l se. Dovolen\u00e1 byla skv\u011bl\u00e9 t\u00e9ma, kter\u00e9 se dalo prob\u00edrat. Alespo\u0148 by se zase m\u011bl na co t\u011b\u0161it, nav\u00edc, kdy\u017e s Billem trochu zm\u011bn\u00ed klima, mohli by v jejich vztahu kone\u010dn\u011b doj\u00edt do posledn\u00ed f\u00e1ze, na kterou tak netrp\u011bliv\u011b \u010dekal.
„No, j\u00e1 nev\u00edm\u2026 P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem sp\u00ed\u0161 nad Dominik\u00e1nskou republikou nebo tak n\u011bco,“ pokr\u010dil rameny blon\u010f\u00e1k. Ot\u0159el si ruku ubrouskem, kter\u00fd n\u00e1sledn\u011b odlo\u017eil vedle tal\u00ed\u0159e, a polo\u017eil p\u0159\u00edbor. „Ale zat\u00edm nebudeme p\u0159edb\u00edhat, je\u0161t\u011b jsme smlouvu nepodepsali,“ zakroutil hlavou a trochu se na p\u0159\u00edtele usm\u00e1l.
Tobias se nat\u00e1hl p\u0159es st\u016fl, chytil Billovu dla\u0148 mezi svoje a jemn\u011b ji pohladil. Usm\u00e1l se a zad\u00edval se do Billov\u00fdch \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed, ve kter\u00fdch se na za\u010d\u00e1tku jejich vztahu opravdu ut\u00e1p\u011bl. Po\u0159\u00e1d se mu samoz\u0159ejm\u011b l\u00edbily, ale p\u0159eci jenom\u2026 Byli spolu ji\u017e del\u0161\u00ed dobu, tak\u017ee se spousta v\u011bc\u00ed zm\u011bnila. Nav\u00edc, od doby, co \u017eili ve spole\u010dn\u00e9 dom\u00e1cnosti, se nap\u0159\u00edklad tohle bralo jako samoz\u0159ejmost, pokud tedy zrovna Bill netrucoval a ned\u00e1val si p\u0159i span\u00ed na o\u010di masku.<\/a>
<\/a><\/p>\n

„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jo, ale i tak. M\u016f\u017eeme to aspo\u0148 trochu probrat. Ur\u010dit\u011b to bude n\u011bjak\u00fd star\u0161\u00ed t\u00fdpek a v\u00ed\u0161, jak na takov\u00e9 p\u016fsob\u00ed\u0161,“ zasm\u00e1l se a naklonil trochu hlavu.
„A ty zase v\u00ed\u0161, jak na m\u011b p\u016fsob\u00ed pln\u00fd st\u016fl s j\u00eddlem.“ Bill nat\u00e1hl ruku s vidli\u010dkou p\u0159es st\u016fl a vzal si trochu z Tobiasovy porce gnocchi se \u0161pen\u00e1tem. Usm\u00e1l se na n\u011bj. Tobias nad t\u00edm nakr\u010dil nos, sledovat Billa, jak m\u016f\u017ee sn\u00edst cokoliv a je\u0161t\u011b to zap\u00edjet kafem, ho v\u017edycky trochu znepokojovalo. D\u0159\u00edv pro n\u011bj m\u011bl p\u00e1r pozn\u00e1mek, \u017ee mu bude \u0161patn\u011b, ale za tu dobu str\u00e1venou spole\u010dn\u011b si u\u017e na jeho stravov\u00e1n\u00ed vcelku zvykl.
„M\u011bli bychom zaj\u00edt je\u0161t\u011b n\u011bkam, dal bych si n\u011bco sladk\u00e9ho. A nav\u00edc pot\u0159ebuji je\u0161t\u011b jedno kafe,“ nakr\u010dil Bill nos a pod\u00edval se na Tobiase, kdy\u017e dojedl zbytek sv\u00e9 porce.
„Nebo mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych si ho m\u011bl d\u00e1t a\u017e p\u0159i ob\u011bd\u011b? Ale zase na druhou stranu\u2026 Jsme domluven\u00ed a\u017e na p\u016fl t\u0159et\u00ed, to je takov\u00fd pozdn\u00ed ob\u011bd, tak\u017ee je\u0161t\u011b p\u0159ed ob\u011bdem. A zajedeme do centra, pot\u0159ebuji nov\u00e9 boty. V\u00ed\u0161 p\u0159ece, jak jsem si koupil ten svetr? Tak bych\u2026“<\/div>\n

\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

Bill vystoupil z auta, kdy\u017e zaparkoval svou audi na parkovi\u0161ti. M\u011bl vysok\u00e9 \u010dern\u00e9 boty zna\u010dky Buffalo, b\u00edl\u00e9 kalhoty a k tomu tmav\u011b \u0161ed\u00fd lehk\u00fd svetr, kter\u00fd mu padal p\u0159es rameno. C\u00edtil se dob\u0159e. Nesl plno \u0161anon\u016f a dal\u0161\u00edch pap\u00edr\u016f a slo\u017eek s p\u0159ipraven\u00fdm materi\u00e1lem ke konzultaci. Jeho snad budouc\u00ed klient ho pozval do restaurace v jednom z nejpresti\u017en\u011bj\u0161\u00edch hotel\u016f v cel\u00e9m N\u011bmecku. Byl z toho trochu nesv\u016fj, u\u017e p\u00e1rkr\u00e1t se se\u0161el s klienty v dobr\u00e9 restauraci, ale tohle bylo n\u011bco extra. Ale byl si jist\u00fd, \u017ee pokud m\u00e1 na ob\u011bd v takov\u00e9m podniku, nebude pro n\u011bj probl\u00e9m zaplatit interi\u00e9r, kter\u00fd si pro n\u011bj Bill vysnil.
Ve\u0161el velk\u00fdmi prosklen\u00fdmi dve\u0159mi dovnit\u0159 hotelu. Cel\u00e1 budova byla pohledov\u011b v podstat\u011b hlavn\u011b kov a sklo, p\u016fsobilo to chladn\u011b, ale vcelku elegantn\u011b. V hale, kde mu na recepci \u0159ekli, na jak\u00e9m m\u00edst\u011b ho \u010dek\u00e1 pan Kaulitz, byla velk\u00e1 spousta zrcadel. Trochu ho to znerv\u00f3z\u0148ovalo, ale na druhou stranu vid\u011bl, jak dob\u0159e vypad\u00e1. U vchodu, kam \u00fasp\u011b\u0161n\u011b trefil, byl zastaven vysokou blond\u00fdnkou v \u010dern\u00e9m obleku. Nakr\u010dil obo\u010d\u00ed.<\/p>\n

„Dobr\u00fd den, p\u0159ejete si? Tohle je restaurace pouze pro hosty na\u0161eho hotelu,“ pronesla odm\u011b\u0159en\u011b a sjela Billa podez\u00edrav\u00fdm pohledem.
„Jo, umh, m\u00e1m sch\u016fzku s panem Kaulitzem. Jsem Tr\u00fcm-„
„Oh, jasn\u011b. Pan Tr\u00fcmper,“ sko\u010dila mu blond\u00fdna p\u0159ekvapen\u011b do \u0159e\u010di a nechala Billa, a\u0165 ji n\u00e1sleduje d\u00e1l. Pro\u0161li celou restauraci, Billa a\u017e mrazilo, jak to bylo skv\u011bl\u00e9. Jednou by cht\u011bl taky za\u0159izovat podobn\u00e9 m\u00edstnosti. Nebylo to jako ty drah\u00e9 restaurace z film\u016f. Ano, taky to v sob\u011b m\u011blo jakousi elegantnost jako cel\u00e1 budova, ale bylo to tak trochu odleh\u010den\u00e9. Nebylo tady ani jedno okno, dokonale to nahrazovaly \u017e\u00e1rovky, kter\u00e9 byly pov\u011b\u0161eny dol\u016f z vysok\u00e9ho stropu. Tmav\u00e9 zdi kryly je\u0161t\u011b p\u0159ed nimi postaven\u00e9 zdi sklen\u011bn\u00e9, co\u017e vypadalo fantasticky. Bill se nad t\u00edm v my\u0161lenk\u00e1ch pozastavil, \u0159\u00edkal si, \u017ee by rozhodn\u011b necht\u011bl b\u00fdt ta osoba, co je le\u0161t\u00ed. Stoly u st\u011bn m\u00edstnosti byly v zaj\u00edmav\u00fdch boxech obl\u00fdch tvar\u016f v odst\u00ednech \u0161edi, kter\u00e9 dopl\u0148ovaly b\u00edl\u00e9 seda\u010dky, a ve zbytku m\u00edstnosti byla u ka\u017ed\u00e9ho stolu stejn\u00e1, jen v\u011bt\u0161\u00ed seda\u010dka. Trochu ho p\u0159ekvapilo, kdy\u017e u konce restaurace vy\u0161li p\u00e1r z\u00e1\u0159ivkami podsv\u00edcen\u00fdch schod\u016f, kter\u00e9 d\u011blaly dojem, \u017ee jsou ze skla, Bill se na n\u011b skoro b\u00e1l \u0161l\u00e1pnout, u prvn\u00edho kroku dokonce ucuknul.<\/p>\n

„Tak. Tady je j\u00eddelna pana Kaulitze, p\u0159eji dobrou chu\u0165,“ \u0159ekla blond\u00fdnka a zase ode\u0161la. Bill st\u00e1l p\u0159ed velk\u00fdmi dve\u0159mi, byly snad jedin\u00e9 v cel\u00e9 budov\u011b, kter\u00e9 byly \u010dern\u00e9 a nepr\u016fhledn\u00e9, dokonce matn\u00e9. Kousnul se do rtu a p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e. M\u011bl zaklepat? Nebo prost\u011b vej\u00edt? Nerv\u00f3zn\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pl.
„M\u016f\u017eete dovnit\u0159, pane Tr\u00fcmpere,“ ozvalo se zevnit\u0159 a Bill polekan\u011b zamrkal. Co\u017ee? Vid\u00ed ho? Rozhl\u00e9dl se kolem sebe. No jasn\u011b! Nade dve\u0159mi byla mal\u00e1 kamera, rozpa\u010dit\u011b se do n\u00ed usm\u00e1l a vstoupil.
„Umh, dobr\u00fd den.“ Rozhl\u00e9dl se po m\u00edstnosti. Nebyla velk\u00e1 jako v\u0161echny ostatn\u00ed. Byla tmav\u00e1, ale skv\u011ble osv\u011btlen\u00e1. Od st\u0159edu stolu byla ze stropu zav\u011b\u0161en\u00e1 sv\u011btla. Podobn\u011b jako uvnit\u0159 v restauraci, jen to d\u011blalo je\u0161t\u011b lep\u0161\u00ed dojem. Jedno v\u011bt\u0161\u00ed kulat\u00e9 uprost\u0159ed a kolem n\u011bj se rozprch\u00e1valy po\u0159\u00e1d men\u0161\u00ed sv\u011bt\u00e9lka. Za stolem byly dv\u011b \u017eidle a byl tam tak\u00e9 men\u0161\u00ed bar. Jinak byla m\u00edstnost pr\u00e1zdn\u00e1.
„M\u00e1te norm\u00e1ln\u011b takhle v hotelech vlastn\u00ed j\u00eddelny?“ usm\u00e1l se Bill a p\u0159istoupil ke stolu, posadil se.
„Jist\u011b, pokud je to hotel, kter\u00fd mi pat\u0159\u00ed.“ Ozvalo se z druh\u00e9ho konce. A\u017e te\u010f si ho sta\u010dil prohl\u00e9dnout. Byl to mlad\u00fd mu\u017e, nemohl b\u00fdt ani o moc star\u0161\u00ed ne\u017e on. Tmav\u00e9 sv\u00e1zan\u00e9 vlasy, o\u010di, kter\u00e9 jako by \u010detly v\u0161e, na co mysl\u00ed, jako by do n\u011bj vid\u011bly. Byl oble\u010den\u00fd dost elegantn\u011b, p\u0159esn\u011b tak, jak se Billovi v\u017edycky l\u00edbilo, jak vid\u011bl v nejlep\u0161\u00edch m\u00f3dn\u00edch \u010dasopisech ze zahrani\u010d\u00ed. \u010cern\u00e9 tri\u010dko s dlouh\u00fdm ruk\u00e1vem a kolem krku \u0161edou \u0161\u00e1lu, jen tak le\u017e\u00e9rn\u011b p\u0159ehozenou. Byl si stoprocentn\u011b jist\u00fd, co pod stolem schov\u00e1v\u00e1 za kalhoty, a taky v\u011bd\u011bl, \u017ee pokud by vid\u011bl je\u0161t\u011b jeho boty, musel by se na n\u011bj vrhnout. Miloval zna\u010dkov\u011b oble\u010den\u00e9 mu\u017ee, alespo\u0148 pohled na n\u011b, v\u00edc si nemohl dovolit. S\u00e1m doma bohu\u017eel takov\u00e9ho nem\u011bl, ale na druhou stranu ho miloval.<\/p>\n

„Myslel jsem, \u017ee vlastn\u00edte hudebn\u00ed spole\u010dnost, nahr\u00e1vac\u00ed studio a tak,“ sna\u017eil se zn\u00edt nenucen\u011b a doufal, \u017ee nep\u016fjde poznat, \u017ee ho pohled na jeho klienta rozru\u0161il.
„Jist\u011b, tu p\u0159edev\u0161\u00edm. Ta spole\u010dnost je z\u00e1kladem m\u00e9 kari\u00e9ry, pokud se tomu tak d\u00e1 ov\u0161em \u0159\u00edct. Kdy\u017e byly pot\u0159ebn\u00e9 finance, rozjel jsem toho v\u00edc. A jak vid\u00edte, tak \u00fasp\u011b\u0161n\u011b,“ usm\u00e1l se mu\u017e p\u0159ed Billem. Fascinoval ho. Nebyl si jist\u00fd, co nejv\u00edce, ale u\u017e jen pohled na n\u011bj, jeho hlas. To, jak se pohyboval. Zavrt\u011bl nad t\u00edm hlavou a vyndal materi\u00e1l, kter\u00fd si p\u0159ipravil.
„Kdy\u017e jsem vid\u011bl \u010d\u00e1st va\u0161\u00ed budovy, kterou jsem proch\u00e1zel, trochu m\u011b to znepokojilo. Musel jste na to m\u00edt nejlep\u0161\u00ed design\u00e9ry. J\u00e1 jsem nikdy podobn\u00e9 v\u011bci ned\u011blal, abych byl up\u0159\u00edmn\u00fd, m\u00e1m v\u011bt\u0161inou na pr\u00e1ci takov\u00fd ten pr\u016fm\u011br, tak\u2026 se jako prvn\u00ed m\u016f\u017eete pod\u00edvat na m\u00e9 p\u0159ede\u0161l\u00e9 pr\u00e1ce, abychom neztr\u00e1celi \u010das, co mysl\u00edte?“ Bill p\u0159ichystal obs\u00e1hlou zelenou slo\u017eku.
„Vid\u011bl jsem va\u0161e pr\u00e1ce a jsem si jist\u00fd, \u017ee jste ten prav\u00fd pro m\u00e9 po\u017eadavky, kter\u00e9 jsou jednoduch\u00e9. L\u00edb\u00ed se mi v\u00e1\u0161 styl, va\u0161e fantazie, a proto jsem to nechal v tak voln\u00e9m t\u00e9matu. Spol\u00e9h\u00e1m na v\u00e1s, Bille,“ pousm\u00e1l se na n\u011bj. Ale Bill v tom vid\u011bl n\u011bco jin\u00e9ho, nebyl to rozhodn\u011b ten zdvo\u0159il\u00fd mil\u00fd \u00fasm\u011bv. Jen nev\u011bd\u011bl, jestli ho to d\u011bsilo, ale nic jin\u00e9ho si nep\u0159ipou\u0161t\u011bl.<\/p>\n

„Dob\u0159e, tak\u2026“ Bill se nerv\u00f3zn\u011b o\u0161il a pod\u00edval se na sv\u00e9ho klienta, kter\u00fd ho propaloval pohledem. Po z\u00e1dech jako by mu p\u0159ejel mr\u00e1z, cel\u00e9 jeho t\u011blo se zachv\u011blo. Nech\u00e1pal, \u010d\u00edm to bylo zp\u016fsoben\u00e9. Rad\u011bji sv\u016fj pohled odvr\u00e1til, aby si neud\u011blal je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00fd trapas, to by mu tak sch\u00e1zelo. I kdy\u017e jeho vystupov\u00e1n\u00ed bylo u\u017e tak\u2026 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Doufal, \u017ee si o n\u011bm pan Kaulitz nemysl\u00ed, \u017ee je akor\u00e1t tak mal\u00e9 pako s velk\u00fdmi sny, jak se kolem sebe po\u0159\u00e1d rozhl\u00ed\u017eel. Nemohl ale jinak, interi\u00e9r byl tak vkusn\u011b a nad\u010dasov\u011b za\u0159\u00edzen\u00fd, \u017ee m\u011bl pot\u0159ebu prozkoumat ka\u017ed\u00fd centimetr. V\u0161e si ukl\u00e1dal do pam\u011bti, byla to obrovsk\u00e1 vlna inspirace, kterou mohl pozd\u011bji vyu\u017e\u00edt.
„Dob\u0159e, tak?“ vyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed Tom a trochu se uchechtnul. Dost dob\u0159e v\u011bd\u011bl, jak se lid\u00e9 v jeho p\u0159\u00edtomnosti chovaj\u00ed, jak jsou nesv\u00ed. Sv\u00fdm zp\u016fsobem mu to d\u011blalo obrovsk\u00e9 pot\u011b\u0161en\u00ed, alespo\u0148 se mu nikdo nesna\u017eil l\u00e9zt do zadku, proto\u017ee vyc\u00edtili, \u017ee to stejn\u011b nem\u00e1 cenu.
„Promi\u0148te,“ zakroutil hlavou Bill a odka\u0161lal si, p\u0159ejel prsty po dal\u0161\u00edch desk\u00e1ch, kter\u00e9 byly v \u0161ed\u00e9 barv\u011b. V\u00e1hav\u011b je otev\u0159el a sklopil k nim pohled. „P\u0159ipravil jsem si vzorn\u00edk barev, kter\u00e9 bychom mohli pou\u017e\u00edt. Stejn\u011b tak l\u00e1tky, materi\u00e1ly\u2026“<\/p>\n

„Bille, p\u0159esta\u0148te,“ \u0159ekl r\u00e1zn\u011b Tom a promnul si ko\u0159en nosu. Po\u0159\u00e1d ty stejn\u00e9 \u0159e\u010di, kter\u00e9 ho unavovaly, a hlavn\u011b je znal nazpam\u011b\u0165, kdy\u017e u\u017e nech\u00e1val za\u0159\u00eddit tolik prostor\u016f. „Pokud se nepletu, napsal jsem v\u00e1m, \u017ee v\u0161e nech\u00e1v\u00e1m na va\u0161\u00ed fantazii. Proto bych byl r\u00e1d, abychom p\u0159esko\u010dili tuhle nudnou konverzaci o materi\u00e1lech a barv\u00e1ch. J\u00e1 tomu stejn\u011b nerozum\u00edm, tak na co? U\u0161et\u0159ete energii jak mn\u011b, tak sob\u011b. Co kdybychom si rad\u011bji dali ob\u011bd?“
„Samoz\u0159ejm\u011b, pokud je to va\u0161e p\u0159\u00e1n\u00ed,“ p\u0159itakal blon\u010f\u00e1k a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zaklapnul sv\u00e9 desky, ve kter\u00fdch m\u011bl v\u0161e p\u0159ipraven\u00e9. Byl z toho naprosto nesv\u016fj, tohle se mu v \u017eivot\u011b je\u0161t\u011b nestalo. V ten moment nev\u011bd\u011bl, jestli je z toho sp\u00ed\u0161e \u0161\u0165astn\u00fd – p\u0159eci jen, m\u011bl neomezen\u00fd rozpo\u010det a m\u011bl v\u0161e ud\u011blat podle sebe – \u010di rozpa\u010dit\u00fd z toho, \u017ee nedostoj\u00ed klientov\u00fdm p\u0159edstav\u00e1m a ten ho roznese na kopytech. Byl ur\u010dit\u011b vlivn\u00fd, n\u011bkolikr\u00e1t vlivn\u011bj\u0161\u00ed jak on, tak\u017ee kdyby cht\u011bl, mohl by Bill pov\u011bsit kari\u00e9ru na h\u0159eb\u00ed\u010dek a za\u010d\u00edt si hledat n\u011bco nov\u00e9ho, v jin\u00e9m oboru.
„Ano, je to moje p\u0159\u00e1n\u00ed.“ Tom se ohl\u00e9dl a m\u00e1vl na \u010d\u00ed\u0161n\u00edka, kter\u00fd st\u00e1l v rohu m\u00edstnosti. Dal mu tak najevo, \u017ee m\u016f\u017ee p\u0159in\u00e9st p\u0159edkrm a \u0161ampa\u0148sk\u00e9.<\/div>\n

\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

Bill si ot\u0159el rty b\u00edl\u00fdm l\u00e1tkov\u00fdm ubrouskem, kter\u00fd n\u00e1sledn\u011b slo\u017eil a odlo\u017eil na st\u016fl hned vedle tal\u00ed\u0159e. Pr\u00e1v\u011b dokon\u010dil sv\u016fj dezert, zb\u00fdvala mu jen k\u00e1va, kter\u00e1 st\u00e1la nad dezertn\u00edm tal\u00ed\u0159kem. M\u011bl pocit, jako by m\u011blo jeho b\u0159icho ka\u017edou chv\u00edl\u00ed prasknout, kolik toho sn\u011bdl. M\u011bli dohromady p\u011bt chod\u016f, ke ka\u017ed\u00e9mu z nich i jin\u00fd n\u00e1poj. Rad\u011bji nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, kolik to v\u0161e muselo st\u00e1t, proto\u017ee by mohl z kone\u010dn\u00e9 \u010d\u00e1stky dostat z\u00e1stavu srdce. Je\u0161t\u011b v\u010dera si myslel, \u017ee je zvykl\u00fd na luxusn\u011bj\u0161\u00ed restaurace, stejn\u011b tak v\u00edno a \u0161ampa\u0148sk\u00e9. Dnes to ale vid\u011bl naprosto jinak, p\u0159i\u0161el si jak v nov\u00e9m sv\u011bt\u011b. \u010c\u00ed\u0161n\u00edk jim nal\u00e9val drah\u00e9 francouzsk\u00e9 v\u00edno a \u0161ampa\u0148sk\u00e9, serv\u00edroval jim nejv\u011bt\u0161\u00ed delikatesy. Alespo\u0148 tak to pochopil z Tomov\u00fdch slov, kdy\u017e m\u011bl ke v\u0161emu co \u0159\u00edct. Pokud by si m\u011bl ud\u011blat z\u00e1v\u011br dne\u0161n\u00ed sch\u016fzky, vy\u0161el by z n\u00ed Tom nejen jako podiv\u00edn, ale tak\u00e9 jako nechutn\u00fd prach\u00e1\u010d, kter\u00fd je ale podle v\u0161eho tak\u00e9 chytr\u00fd.<\/p>\n

„Douf\u00e1m, \u017ee jsem se v\u00e1m j\u00eddlem trefil do vkusu. S dovolen\u00edm jsem si o v\u00e1s na internetu na\u0161el n\u011bjak\u00e9 informace, konec konc\u016f budeme spolupracovat, tak bych o v\u00e1s n\u011bco r\u00e1d v\u011bd\u011bl. Krom\u011b jin\u00e9ho, zjistil jsem, \u017ee jste vegetari\u00e1n. Nechal jsem tomu uzp\u016fsobit dne\u0161n\u00ed menu, abych v\u00e1s n\u011bjak neurazil,“ usm\u00e1l se Tom a p\u0159ejel si horn\u00ed \u0159adou zub\u016f po sv\u00e9m piercingu, kter\u00fd m\u011bl ve rtu. Po celou dobu ob\u011bda mu\u017ee p\u0159ed sebou sledoval, sna\u017eil se b\u00fdt nen\u00e1padn\u00fd, aby si ho nev\u0161iml. Upil ze sv\u00e9ho \u0161\u00e1lku k\u00e1vy a skousnul si ret. Ji\u017e p\u0159ed sch\u016fzkou si byl jist\u00fd, \u017ee on podep\u00ed\u0161e smlouvu o spolupr\u00e1ci bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed. Nem\u011bl jedin\u00fd d\u016fvod neud\u011blat to. Skute\u010dnost, \u017ee pr\u00e1v\u011b sed\u011bli s Billem u jednoho stolu, ho je\u0161t\u011b v\u00edce p\u0159esv\u011bd\u010dovala.
„Bylo to v\u00fdborn\u00e9, mockr\u00e1t v\u00e1m d\u011bkuji.“
„Bille, to je v po\u0159\u00e1dku, nemus\u00edte d\u011bkovat. Tohle je pro m\u011b samoz\u0159ejmost, opravdu to nen\u00ed nic neobvykl\u00e9ho.“
„No\u2026“ Bill se nerv\u00f3zn\u011b zasm\u00e1l. Necht\u011bl za\u010d\u00ednat o tom, \u017ee pro n\u011bj by to nebyla samoz\u0159ejmost, ani kdyby pracoval do roztrh\u00e1n\u00ed t\u011bla. Ostatn\u011b to u\u017e d\u011blal. „Nicm\u00e9n\u011b bychom se m\u011bli dohodnout na detailech, co mysl\u00edte?“
„Detaily?“ zasm\u00e1l se Tom a zakroutil hlavou, pokr\u010dil rameny. „Jak\u00e9 p\u0159esn\u00e9 detaily mysl\u00edte? Rozm\u011bry m\u00edstnost\u00ed jsem v\u00e1m je\u0161t\u011b p\u0159ed sch\u016fzkou zaslal e-mailem. Tak n\u011bjak jsem po\u010d\u00edtal, \u017ee se dohodneme. Na n\u00e1kupy za\u0159\u00edzen\u00ed v\u00e1m poskytnu platebn\u00ed kartu, kam p\u0159evedu dostate\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed pen\u011bz. Pokud byste to vy\u010derpal, p\u0159evedu tam v\u00edc. Poskytnu v\u00e1m kl\u00ed\u010d od domu, abyste si mohl ud\u011blat vlastn\u00ed p\u0159edstavu\u2026 Oh, ano. M\u00e1m vlastn\u00ed smlouvu, pokud se nebudete zlobit. Je tro\u0161ku specifick\u00e1, ale to jist\u011b ch\u00e1pete. Nicm\u00e9n\u011b pokud by se v\u00e1m v tom n\u011bco nezd\u00e1lo, m\u016f\u017eeme o \u010demkoliv mluvit.“
„Pro\u010dtu si ji a d\u00e1m v\u00e1m v\u011bd\u011bt.“<\/p>\n

Tom se sehnul, aby otev\u0159el svou aktovku z \u010dern\u00e9 k\u016f\u017ee a vyndal \u010derven\u00e9 ko\u017een\u00e9 desky. S\u00e1m pro sebe se uchechtnul, jak mu \u0161el mlad\u00fd mu\u017e na ruku, opravdu to \u0161lo jako po m\u00e1sle. S ni\u010d\u00edm takov\u00fdm rozhodn\u011b nepo\u010d\u00edtal, a u\u017e v\u016fbec si nep\u0159edstavoval, \u017ee by to mohlo takhle snadno klapnout. Nap\u0159\u00edmil se, rad\u011bji se do desek je\u0161t\u011b pod\u00edval, aby se ujistil, \u017ee tam smlouva opravdu je. Rychle si ji znovu pro\u010detl, zda na n\u011bco d\u016fle\u017eit\u00e9ho se sv\u00fdm pr\u00e1vn\u00edkem nezapomn\u011bli. Zd\u00e1lo se mu, \u017ee je ve smlouv\u011b obsa\u017eeno v\u0161e, co po\u017eadoval, ale z\u00e1rove\u0148 nab\u00edzel.
„Douf\u00e1m, \u017ee se opravdu dohodneme,“ podal desky Billovi a pot\u00e9 se od stolu zvedl. „Ozv\u011bte se mi, kdyby v\u00e1m bylo n\u011bco nejasn\u00e9. Pokud budete se v\u0161\u00edm souhlasit, budu r\u00e1d, kdy\u017e smlouvu podep\u00ed\u0161eme co nejd\u0159\u00edve a vy se d\u00e1te do pr\u00e1ce. Byl bych r\u00e1d, kdybych do V\u00e1noc bydlel,“ zpra\u017eil Billa pohledem, pot\u00e9 se ale mile usm\u00e1l. „R\u00e1d jsem v\u00e1s poznal, ale te\u010f jestli m\u011b omluv\u00edte\u2026 m\u00e1m ve m\u011bst\u011b dal\u0161\u00ed sch\u016fzku. Nashledanou,“ rozlou\u010dil se a ani\u017e by na cokoliv \u010dekal, vy\u0161el ze dve\u0159\u00ed j\u00eddelny do chodby. M\u011bl opravdu nasp\u011bch, u\u017e tak se ob\u011bd prot\u00e1hl v\u00edce, ne\u017e \u010dekal.
Bill \u0161okovan\u011b z\u00edral p\u0159ed sebe, dr\u017eel desky v ruce. Jako by mu v puse najednou vyschlo, nem\u011bl co \u0159\u00edct. Do V\u00e1noc to nikdy nem\u016f\u017ee stihnout, jedin\u011b, kdyby byl Tom jeho jedin\u00fd klient\u2026 A i tak by to byl z\u00e1vod s \u010dasem.<\/p>\n

autor: Catherine & Sch-Rei<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Catherine & Sch-Rei Bill se o\u0161il pod svou pe\u0159ineou, kter\u00e1 byla povle\u010dena do \u010dern\u00e9ho sat\u00e9nov\u00e9ho povle\u010den\u00ed. Je\u0161t\u011b se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima se nat\u00e1hl pro mobil, kter\u00fd vy\u0159v\u00e1val, aby ho probudil. Melodii ihned ukon\u010dil, mobil polo\u017eil zp\u00e1tky na no\u010dn\u00ed stolek ze sv\u011btl\u00e9ho d\u0159eva<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[653],"tags":[],"class_list":["post-2027","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-uncover"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2027","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2027"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2027\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2027"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2027"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2027"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}