{"id":20279,"date":"2008-03-13T05:10:00","date_gmt":"2008-03-13T04:10:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20237"},"modified":"2008-03-13T05:10:00","modified_gmt":"2008-03-13T04:10:00","slug":"brotherly-love-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/13\/brotherly-love-4\/","title":{"rendered":"Brotherly love 4."},"content":{"rendered":"
„Na ten den si vzpom\u00edn\u00e1m, nev\u011b\u0159\u00edm, \u017ee jsem nic nepoznal,“ mnul si Gustav oba sp\u00e1nky. P\u0159\u00edval informac\u00ed ho t\u00ed\u017eil a rozbolela ho hlava.<\/em><\/div>\n
„Taj\u00edme to u\u017e dlouho,“ pokr\u010dil Bill rameny a znova popot\u00e1hl.<\/em><\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 kapesn\u00edk?“ up\u0159el svoje \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di na buben\u00edka. Gustav s\u00e1hl do \u0161upl\u00edku a jeden bal\u00ed\u010dek po n\u011bm hodil.<\/em><\/div>\n
„D\u011bkuju,“ \u0159ekl sladce Bill. Po\u0159\u00e1d se je\u0161t\u011b t\u0159\u00e1sl, ani ne tak zimou jako strachem o bratra.<\/em><\/div>\n
„A jak to bylo d\u00e1l? Pov\u00eddej,“ vyzval ho Gustav.<\/em><\/div>\n
„V\u0161echno bylo v pohod\u011b. Cel\u00e9 dva m\u011bs\u00edce byly naprosto kr\u00e1sn\u00e9, bez jak\u00fdchkoliv z\u00e1drhel\u016f. Nikdy jsem se s nik\u00fdm nec\u00edtil tak jako s Tomem, ale \u010dasto jsem na n\u011bm vid\u011bl, \u017ee pochybuje o tom, co spolu d\u011bl\u00e1me. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee m\u011b miluje…“ Bill se na chvilku zarazil. „Nebo mo\u017en\u00e1 sp\u00ed\u0161 miloval, ale m\u011bl strach z toho, co na to \u0159eknou lidi. Nikdy jsme to necht\u011bli nikomu \u0159\u00edct, ale on se b\u00e1l, \u017ee se to n\u011bjak proval\u00ed a v\u0161echno se pokaz\u00ed. O jeho pochyb\u00e1ch jsme nikdy nemluvili. M\u011bl jsem strach, \u017ee kdybych se na to zeptal, ukon\u010dil by to. Tak\u017ee to mezi n\u00e1ma viselo a bylo to po\u0159\u00e1d hor\u0161\u00ed a hor\u0161\u00ed a\u017e do t\u00e9 doby ne\u017e\u2026 ne\u017e p\u0159i\u0161la Monika,“ povzdechl si a up\u0159el o\u010di na \u0161pi\u010dky sv\u00fdch bot.<\/em><\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 tu Moniku co s n\u00ed chodil Georg?“ zeptal se p\u0159ekvapen\u011b Gustav.<\/em><\/div>\n
Bill jen p\u0159ik\u00fdvl, nebyl schopen dal\u0161\u00edch slov, vzpom\u00ednka na Moniku mu sev\u0159ela hrdlo.<\/em><\/div>\n
Bill se l\u00edn\u011b povaloval na Tomov\u011b posteli, \u010das od \u010dasu pohl\u00e9dl na sv\u00e9 dvoj\u010de, kter\u00e9 m\u011blo u\u017e dobrou p\u016flhodinu u ucha mobil.<\/div>\n
„Ne, takhle to nebylo\u2026 P\u0159esta\u0148 s t\u00edm,“ sm\u00e1l se Tom a znova p\u0159e\u0161el celou m\u00edstnost. V o\u010d\u00edch mu hr\u00e1ly vesel\u00e9 hv\u011bzdi\u010dky, jak\u00e9 u n\u011bj Bill u\u017e dlouho nevid\u011bl. V posledn\u00ed dob\u011b byl po\u0159\u00e1d zamlkl\u00fd a protivn\u00fd, na v\u0161echno reagoval p\u0159ehnan\u011b.<\/div>\n
Bill si lehl na b\u0159\u00ed\u0161ko a hypnotizoval br\u00e1\u0161ku sv\u00e1div\u00fdm pohledem. V duchu prokl\u00ednal volaj\u00edc\u00edho, \u017ee ho okr\u00e1d\u00e1 o drahocenn\u00fd \u010das, kter\u00fd s Tomem cht\u011bli str\u00e1vit \u00fapln\u011b jin\u00fdm zp\u016fsobem.<\/div>\n
„Tom\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u2026,“ za\u00fap\u011bl.<\/div>\n
Tom na n\u011bj kr\u00e1tce pohl\u00e9dl a gestem mu nazna\u010dil, a\u0165 je\u0161t\u011b chvili\u010dku po\u010dk\u00e1. Bill se s hlasit\u00fdm povzdechem p\u0159ekulil na z\u00e1da, zvedl ruku a prohl\u00ed\u017eel si nehty na lev\u00e9 ruce. Cel\u00fd t\u00fdden nem\u011bl mo\u017enost b\u00fdt s n\u00edm s\u00e1m a kone\u010dn\u011b, kdy\u017e u\u017e ta \u0161ance byla, Tom ji prokec\u00e1 s n\u011bk\u00fdm ciz\u00edm. Bill u\u017e na n\u011bj nehodlal d\u00e1l \u010dekat, zvedl se a na\u0161tvan\u011b ode\u0161el z pokoje, siln\u011b p\u0159i tom bouchl dve\u0159mi. P\u00e1r vte\u0159in za nimi je\u0161t\u011b st\u00e1l, \u010dekal jestli za n\u00edm Tom t\u0159eba nevyb\u011bhne, ale nestalo se tak. Do\u0161el a\u017e k sob\u011b do pokoje, v o\u010d\u00edch ho nep\u0159\u00edjemn\u011b p\u00e1lily slzy. Nech\u00e1pal, pro\u010d je jeho bratr jednou tak p\u0159\u00edtuln\u00fd a pak zase tak odta\u017eit\u00fd. Bolelo ho to. Zabo\u0159il hlavu do pol\u0161t\u00e1\u0159e a nechal sv\u00e9 slzy naplno prot\u00e9kat skrz p\u0159iv\u0159en\u00e9 v\u00ed\u010dka. Pl\u00e1\u010d a stres za posledn\u00edch p\u00e1r dn\u00ed ho tak unavil \u017ee po p\u00e1r minut\u00e1ch usnul.<\/div>\n
„Bill\u00ed.. u\u017e jsem tady,“ hladil ho Tom ukazov\u00e1\u010dkem p\u0159es nos.<\/div>\n
Bill se m\u00edrn\u011b zachv\u011bl, ale necht\u011blo se mu otv\u00edrat o\u010di. Tom le\u017eel t\u011bsn\u011b vedle n\u011bj a up\u0159en\u011b ho sledoval pohledem. Prohl\u00ed\u017eel si jeho chv\u011bj\u00edc\u00ed se v\u00ed\u010dka. V\u0161iml si, \u017ee m\u00e1 na tv\u00e1\u0159\u00edch stopy po pl\u00e1\u010di. Najednou ho zaplavil siln\u00fd pocit v\u00fd\u010ditek, objal Billa a pevn\u011b ho k sob\u011b p\u0159itiskl. Bill se v\u0161ak ani nepohnul, jeho ego mu to nedovolilo. Otev\u0159el o\u010di a Toma od sebe odstr\u010dil. Chvilku le\u017eeli bez hnut\u00ed a jen se navz\u00e1jem hypnotizovali pohledem.<\/div>\n
„Ty jsi plakal?“ zeptal se Tom opatrn\u011b.<\/div>\n
„Ne,“ odsekl mu Bill prudce, vstal a p\u0159e\u0161el k oknu.<\/div>\n
„Bille, ten hovor byl d\u016fle\u017eit\u00fd, tak promi\u0148,“ \u0159ekl Tom a posadil se. „Te\u010f u\u017e budu jen a jen tv\u016fj a m\u016f\u017ee\u0161 si se mnou d\u011blat co chce\u0161,“ zkou\u0161el ho p\u0159esv\u011bd\u010dit. Jen\u017ee Bill by moc ura\u017een\u00fd na to, aby mu odpustil, zaryt\u011b ml\u010del a pohledem zkoumal ulici za oknem.<\/div>\n
„Tak\u017ee ty se se mnou nehodl\u00e1\u0161 bavit?“ \u0159ekl Tom prudce, a\u017e Bill nadsko\u010dil. „Fajn, j\u00e1 se t\u011b dopro\u0161ovat nebudu,“ ztratil trp\u011blivost Tom, zvedl se a jako Bill p\u0159edt\u00edm, pr\u00e1skl i on siln\u011b dve\u0159mi. Bill se op\u011bt rozplakal.<\/div>\n
O dv\u011b hodiny pozd\u011bji sed\u011bl Bill s Gustavem a Georgem v baru, kter\u00fd byl sou\u010d\u00e1st\u00ed hotelu. Georg se tulil k n\u011bjak\u00e9 sle\u010dn\u011b a po\u0159\u00e1d si n\u011bco sladce \u0161pitali do ou\u0161ka.<\/div>\n
„Kdo to je?“ za\u0161eptal Bill.<\/div>\n
„N\u011bjak\u00e1 Monika,“ pokr\u010dil Gustav rameny.<\/div>\n
„Aha…“ vykulil o\u010di.<\/div>\n
„Kdepak m\u00e1\u0161 Tom\u00edka?“ zeptal se Gustav a nat\u00e1hl se pro drink.<\/div>\n
Bill sebou prudce trhl a vyd\u011b\u0161en\u011b se na n\u011bj pod\u00edval. \u017de by snad n\u011bco tu\u0161il?<\/div>\n
„Bille? Kde m\u00e1\u0161 br\u00e1chu?“ zopakoval, kdy\u017e Bill nejevil \u017e\u00e1dn\u00e9 zn\u00e1mky toho, \u017ee by cht\u011bl odpov\u011bd\u011bt.<\/div>\n
„Nev\u00edm,“ \u0161pitl. „Asi n\u011bkde bal\u00ed holky, co j\u00e1 v\u00edm,“ dodal o pozn\u00e1n\u00ed jist\u011bj\u0161\u00edm hlasem.<\/div>\n
„Snad jste se zase nepoh\u00e1dali. Co to s v\u00e1ma v posledn\u00ed dob\u011b je?“<\/div>\n
Ne\u017e mu Bill sta\u010dil cokoliv odpov\u011bd\u011bt, do m\u00edstnosti vplul Tom. Billovi nev\u011bnoval ani jeden pohled a posadil se vedle Gustava. V baru bylo jen p\u00e1r lid\u00ed, tak\u017ee tu m\u011bli p\u0159\u00edjemnou klidnou atmosf\u00e9rou. Neru\u0161ili je nep\u0159\u00edjemn\u00e9 vt\u00edrav\u00e9 pohledy fanou\u0161k\u016f nebo hladov\u00fdch novin\u00e1\u0159\u016f.<\/div>\n
„My o vlku…“ usm\u00e1l se Gustav.<\/div>\n
„Ale\u2026“ drcnul do n\u011bj Tom p\u011bst\u00ed. „\u2026 vy si o m\u011b pov\u00edd\u00e1te jo?“ Bill d\u011blal jako, \u017ee ho nevid\u00ed a nesly\u0161\u00ed. Nehodlal za n\u00edm dol\u00e9zat, Tom mu ubl\u00ed\u017eil a cht\u011bl aby si to uv\u011bdomil a omluvil se mu. Jen\u017ee on v\u016fbec nevypadal, \u017ee by se k n\u011b\u010demu takov\u00e9mu chystal.<\/div>\n
„Kdo to je?“ zeptal se Tom a pohodil hlavou sm\u011brem k l\u00edbaj\u00edc\u00ed se dvojici.<\/div>\n
„Geeho buchta,“ zahuhlal s plnou pusou bramb\u016frk\u016f Gustav.<\/div>\n
„Wow,“ ohodnotil Tom. „Ta by \u0161la, ne?“ uchechtl se je\u0161t\u011b a pohledem probodl Billa, kter\u00fd se sna\u017eil d\u00edvat kamkoliv, jen ne na n\u011bj.<\/div>\n
„Jo, ujde,“ odsekl Bill, zvedl se a na\u0161tvan\u011b ode\u0161el pry\u010d.<\/div>\n
„Co mu je?“ zeptal se Gustav.<\/div>\n
„Netu\u0161\u00edm. Asi m\u00e1 nedostatek sexu.“ za\u010dal se Tom hlasit\u011b sm\u00e1t, ale uvnit\u0159 ho bodlo u srdce. Tohle p\u0159ehnal.<\/div>\n
Bill vyb\u011bhl ven z baru do chladn\u00e9ho no\u010dn\u00edho vzduchu. Pro\u010d mu to Tom d\u011bl\u00e1? Jako by to, co se mezi nimi za posledn\u00ed m\u011bs\u00edce stalo, pro n\u011bj v\u016fbec nic neznamenalo. Jako by si najednou v\u0161echno rozmyslel. Bylo mu jedno, \u017ee to Billa stra\u0161n\u011b bol\u00ed. \u017de ho ka\u017ed\u00fdm dnem v\u00edc a v\u00edc ni\u010d\u00ed. Postupn\u011b ho sr\u00e1\u017e\u00ed a\u017e na dno. Kdyby mu to d\u011blal kdokoliv jin\u00fd, Bill by se p\u0159es to p\u0159enesl, ale pr\u00e1v\u011b \u017ee to byl Tom, osoba na kter\u00e9 mu z\u00e1le\u017eelo nejv\u00edc, bolelo ho to o to v\u00edc. Zkrou\u0161en\u011b se posadil na nejbli\u017e\u0161\u00ed lavi\u010dku, v hlav\u011b si notoval p\u00edsni\u010dku, kterou docela ned\u00e1vno doto\u010dili. Ich schrei‘ in die Nacht f\u00fcr dich, lass‘ mich nicht im Stich. Jen\u017ee Tom ho tady nechal. Nechal ho samotn\u00e9ho sed\u011bt na lavi\u010dce s tupou pr\u00e1zdnotou v jeho bolav\u00e9m srdci. Nep\u0159i\u0161el si pro n\u011bj. Tomovo chov\u00e1n\u00ed v n\u011bm vyvol\u00e1valo v\u011bt\u0161\u00ed a v\u011bt\u0161\u00ed zoufalstv\u00ed, netu\u0161il, jak dlouho to je\u0161t\u011b vydr\u017e\u00ed. Pro\u010d byl najednou tak lhostejn\u00fd k tomu, co se mezi nimi d\u011bje. Jako by ho u\u017e nemiloval. Na to ale Bill necht\u011bl myslet. Slo\u017eil hlavu do dlan\u00ed a sna\u017eil se zadr\u017eet pl\u00e1\u010d. V posledn\u00ed dob\u011b kv\u016fli Tomovi plakal tak \u010dasto, \u017ee u\u017e mu pomalu doch\u00e1zely slzy. Rozhodl se, \u017ee odpoledne to bylo naposled, co pro n\u011bj uronil slzi\u010dku, te\u010f u\u017e to nikdy neud\u011bl\u00e1. Pche, kdyby tak v\u011bd\u011bl\u2026.<\/div>\n
V\u016fbec si neuv\u011bdomoval, jak dlouho tam sed\u00ed a \u017ee mu rty ze zimy za\u010daly fialov\u011bt, dokud k n\u011bmu nep\u0159i\u0161la n\u011bjak\u00e1 holka a nezeptala se ho, jestli je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. Bill se na ni nech\u00e1pav\u011b pod\u00edval, n\u011bjak nedok\u00e1zal pobrat, co mu vlastn\u011b \u0159\u00edk\u00e1. Bez jedin\u00e9ho slova vstal a zam\u00ed\u0159il na hotel, v baru u\u017e nikdo nebyl a tak \u0161el rovnou na pokoj. Nikdo se nedov\u00ed, jak\u00e1 s\u00edla Billa p\u0159im\u011bla, mo\u017en\u00e1 \u017ee to bylo t\u00edm, jak byl unaven\u00fd, ale m\u00edsto aby \u0161el do sv\u00e9ho pokoje, bez jedin\u00e9ho zav\u00e1h\u00e1n\u00ed vkro\u010dil do Tomova pokoje. V prvn\u00ed chv\u00edli si v\u016fbec neuv\u011bdomil, co se stalo a kde je. Ale kdy\u017e uvid\u011bl ty tolik zn\u00e1me v\u011bci, pat\u0159\u00edc\u00ed jeho bratrovi, jako by na n\u011bj dopadla ve\u0161ker\u00e1 t\u00edha dne\u0161n\u00edho dne. P\u0159ece se kv\u016fli jedn\u00e9 h\u00e1dce v\u0161echno takhle nepokaz\u00ed? Bill si zoufale sedl do k\u0159esla, kter\u00e9 st\u00e1lo v nejtemn\u011bj\u0161\u00edm rohu pokoje. Po\u010dk\u00e1 tu na Toma a v\u0161e si vy\u0159\u00edkaj\u00ed.<\/div>\n
Po p\u016fl hodin\u011b \u010dek\u00e1n\u00ed, kdy Bill m\u00e1lem usnul a u\u017e nejm\u00ed\u0148 p\u011btkr\u00e1t to cht\u011bl vzd\u00e1t, se ozval r\u00e1mus otv\u00edraj\u00edc\u00edch se dve\u0159\u00ed. Billovi posko\u010dilo srdce v nad\u011bji, \u017ee bude v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. Jen\u017ee se stalo n\u011bco, co ho op\u011bt posadilo do k\u0159esla. Tom nep\u0159i\u0161el s\u00e1m. Kolem krku mu visela n\u011bjak\u00e1 holka. Bill se na ni sna\u017eil zaost\u0159it a rozpoznat, kter\u00e1 ze \u0161\u0165astn\u00fdch sle\u010den m\u00e1 dnes dovoleno str\u00e1vit ve\u010der s Tomem. Nep\u0159ipadala mu nijak pov\u011bdom\u00e1, jen\u017ee kdy\u017e ji Tom doslova hodil na postel, dopadlo na ni p\u00e1r paprsk\u016f m\u011bs\u00edce a Bill j\u00ed poznal. Byla to Monika. Ta Monika, se kterou je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed byl Georg, a k Billov\u011b zd\u011b\u0161en\u00ed zjistil, \u017ee je naprosto opil\u00e1. Tohle na n\u011bj bylo moc. \u017de by byl Tom a\u017e takov\u00fd hajzl, podvedl Billa i Georga z\u00e1rove\u0148 a je\u0161t\u011b k tomu z holkou, kter\u00e1 o sob\u011b nev\u00ed? Nedok\u00e1zal se ani pohnout, strach ho zadr\u017eel v k\u0159esle. Necht\u011bl tu z\u016fstat a sledovat jak Tom postupn\u011b z Moniky sund\u00e1v\u00e1 tri\u010dko a sukni. Zav\u0159el o\u010di a rukama si zakryl u\u0161i. Zvedal se mu \u017ealudek, ale nohy m\u011bl jako z olova. Po tv\u00e1\u0159\u00edch mu op\u011bt st\u00e9kaly slzy.<\/div>\n
M\u011bl pocit, \u017ee tu s rukama p\u0159itisknut\u00fdma na u\u0161\u00edch sed\u00ed snad deset hodin, kdy\u017e se opov\u00e1\u017eil pod\u00edvat se na celou tu scen\u00e9rii p\u0159ed sebou. Na\u0161t\u011bst\u00ed m\u011bs\u00edc p\u0159ekr\u00fdvaly tmav\u00e9 mraky, tak\u017ee toho moc nevid\u011bl, ale to co usly\u0161el, mu na klidu moc nep\u0159idalo. Tomovo t\u00e1hl\u00e9 st\u00e9n\u00e1n\u00ed se rozl\u00e9halo celou m\u00edstnost\u00ed, jen\u017ee to co Billa skute\u010dn\u011b vyd\u011bsilo byl fakt, \u017ee Tom plakal. I p\u0159es p\u0159er\u00fdvav\u00e9 d\u00fdch\u00e1n\u00ed obou dvou z\u0159eteln\u011b poznal, \u017ee pl\u00e1\u010de. Monika to bu\u010f vn\u00edmat necht\u011bla nebo to p\u0159es svou opilost ani nepoznala. Billovi se sev\u0159elo hrdlo, pr\u00e1v\u011b pro\u017e\u00edval svou nejhor\u0161\u00ed no\u010dn\u00ed m\u016fru. Pro\u010d jen ne\u0161el k sob\u011b do pokoje? Pro\u010d zabo\u010dil k Tomovi? Nic by nev\u011bd\u011bl. Co o\u010di nevid\u00ed, srdce nebol\u00ed. A kdyby Tom aspo\u0148 neplakal. Mohl by ho nen\u00e1vid\u011bt, ale takhle mu to dr\u00e1salo srdce na kusy je\u0161t\u011b v\u00edc. Po dal\u0161\u00edch deseti p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fdch minut\u00e1ch se Monika za\u010dala sb\u00edrat, obl\u00e9kla se a pot\u00e1civ\u011b ode\u0161la z pokoje. Ve dve\u0159\u00edch se je\u0161t\u011b zastavila, rozvern\u011b si p\u0159ilo\u017eila ukazov\u00e1\u010dkem k \u00fast\u016fm: „P\u0161\u0161\u0161t.“ a ode\u0161la. Tom se zhroutil do sv\u00fdch p\u0159ikr\u00fdvek a roze\u0161tkal se naplno. Jeho vzlyky byly pro Billa mu\u010d\u00edc\u00ed, jako by n\u011bkdo nehty p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po \u0161koln\u00ed tabuli. Nev\u011bd\u011bl, co si m\u00e1 po\u010d\u00edt, kdy\u017e v tom najednou Tom za\u010dal mumlat s\u00e1m pro sebe. „Bille, l\u00e1sko. Odpus\u0165 mi to. J\u00e1 necht\u011bl\u2026 j\u00e1 nev\u011bd\u011bl\u2026 Bille, chce se mi zvracet ze sebe sam\u00e9ho\u2026 tolik t\u011b miluju.. pro\u010d jsem to jen ud\u011blal? Jsem hlup\u00e1k\u2026 Bille..odpus\u0165 mi to.“ A a\u010d to bylo jakkoliv neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, Bill si v duchu \u0159ekl: „Tome, odpou\u0161t\u00edm ti.“<\/em><\/div>\n
Bill tam sed\u011bl je\u0161t\u011b asi p\u016fl hodiny, dokud si nebyl \u00fapln\u011b jist\u00fd, \u017ee Tom sp\u00ed. Potom se opatrn\u011b zvedl, nohy ho ze za\u010d\u00e1tku v\u016fbec necht\u011bly poslouchat. Nakonec se ale dobelhal a\u017e k sob\u011b do pokoje, kde unaven\u011b padl do postele. V hlav\u011b m\u011bl pr\u00e1zdno. Nedok\u00e1zal myslet v\u016fbec na nic. Snad jen d\u00edky tomu dok\u00e1zal okam\u017eit\u011b usnout.<\/p>\n

autor: Becs<\/strong>
betaread: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

„Na ten den si vzpom\u00edn\u00e1m, nev\u011b\u0159\u00edm, \u017ee jsem nic nepoznal,“ mnul si Gustav oba sp\u00e1nky. P\u0159\u00edval informac\u00ed ho t\u00ed\u017eil a rozbolela ho hlava. „Taj\u00edme to u\u017e dlouho,“ pokr\u010dil Bill rameny a znova popot\u00e1hl. „Nem\u00e1\u0161 kapesn\u00edk?“ up\u0159el svoje \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di na buben\u00edka. Gustav<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[68],"tags":[],"class_list":["post-20279","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-brotherly-love"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20279","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20279"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20279\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20279"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20279"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20279"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}