{"id":20301,"date":"2008-03-12T21:35:00","date_gmt":"2008-03-12T20:35:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20259"},"modified":"2008-03-12T21:35:00","modified_gmt":"2008-03-12T20:35:00","slug":"samota-1-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/12\/samota-1-3\/","title":{"rendered":"Samota (1\/3)"},"content":{"rendered":"
Je mo\u017en\u00e1, aby se \u010dlov\u011bk c\u00edtil s\u00e1m mezi tolika lidmi? Denn\u011b m\u00e1m kolem sebe spoustu lid\u00ed, ale p\u0159esto se c\u00edt\u00edm s\u00e1m. Pro\u010d ale? V\u017edy\u0165 bych se m\u011bl c\u00edtit \u0161\u0165astn\u00fd. Jsem frontmam slavn\u00e9 skupiny, m\u00e1m kolem sebe lidi, co pro m\u011b ud\u011blaj\u00ed, co mi na o\u010d\u00edch vid\u00ed. Ale p\u0159esto se c\u00edt\u00edm s\u00e1m i p\u0159es ty des\u00edtky lid\u00ed, co mne dennodenn\u011b obklopuj\u00ed.<\/div>\n
Uvnit\u0159 se c\u00edt\u00edm tak hrozn\u011b s\u00e1m. P\u0159ijdu si zbyte\u010dn\u00fd, lehce nahraditeln\u00fd. Pro\u010d ale? Ka\u017ed\u00fd mi \u0159\u00edk\u00e1, jak jsem jedine\u010dn\u00fd, nepostradateln\u00fd, v\u00fdjime\u010dn\u00fd, ale j\u00e1 o tom za\u010d\u00edn\u00e1m pochybovat. K \u010demu je mi m\u00e1 v\u00fdjime\u010dnost, originalita, kdy\u017e sed\u00edm v m\u00edstnosti pln\u00e9 lid\u00ed a nikdo nejev\u00ed velk\u00fd z\u00e1jem se mnou prohodit alespo\u0148 p\u00e1r slov. Za\u010d\u00edn\u00e1m pochybovat, \u017ee o m\u011b n\u011bkdy n\u011bkdo bude m\u00edt v\u016fbec z\u00e1jem.<\/div>\n
M\u011bl bych to asi up\u0159esnit. \u017de o m\u011b bude\u0161 m\u00edt z\u00e1jem ty. Kdy\u017e jde\u0161 n\u011bkam s klukama, m\u011b se ani nezept\u00e1te, jestli chci j\u00edt s v\u00e1mi. A j\u00e1 se nechci vt\u00edrat. J\u00edt s pocitem, \u017ee m\u011b s sebou berete jen z povinnosti. \u017de m\u011b s sebou berete jen ze slu\u0161nosti, aby se ne\u0159eklo.<\/div>\n
Ve\u010dery tr\u00e1v\u00edm v\u011bt\u0161inou o samot\u011b na pokoji, zat\u00edmco vy se bav\u00edte. Ty se bav\u00ed\u0161. Pro\u010d m\u011b tolik bol\u00ed tv\u00e1 lhostejnost v\u016f\u010di mn\u011b? Pro\u010d mi tolik vad\u00ed, \u017ee u\u017e si nejsme tak bl\u00edzc\u00ed? Pro\u010d m\u011b to tak \u0161tve a nut\u00ed o tob\u011b po\u0159\u00e1d p\u0159em\u00fd\u0161let? Nen\u00ed p\u0159ece norm\u00e1ln\u00ed, abych \u017e\u00e1rlil na to, \u017ee ty jde\u0161 n\u011bkam ven a m\u011b tu nech\u00e1v\u00e1\u0161 samotn\u00e9ho. Pro\u010d mi tolik vad\u00ed, kdy\u017e nev\u00edm, co d\u011bl\u00e1\u0161?<\/div>\n
Te\u010f sed\u00edm na seda\u010dce, kolem pob\u00edhaj\u00ed lid\u00e9 p\u0159ipravuj\u00edc\u00ed v\u0161e na rozhovor, ty vesele kl\u00e1bos\u00ed\u0161 s klukama a j\u00e1 tu sed\u00edm s\u00e1m. Kolem je sice spousta lid\u00ed, ty sed\u00ed\u0161 p\u00e1r centimetr\u016f ode m\u011b, ale uvnit\u0159 se c\u00edt\u00edm tak osam\u011bl\u00fd, jako snad nikdy v \u017eivot\u011b.<\/div>\n
„Za p\u016fl minuty za\u010d\u00edn\u00e1 po\u0159ad,“ ozn\u00e1m\u00ed n\u00e1m asistent re\u017eis\u00e9ra. Zavrt\u00edm hlavou, abych zahnal chmurn\u00e9 my\u0161lenky, a sna\u017e\u00edm se nasadit p\u0159irozen\u00fd \u00fasm\u011bv. Je asi trochu k\u0159e\u010dovit\u00fd, ale snad alespo\u0148 vypad\u00e1 trochu norm\u00e1ln\u011b. Jak se m\u016f\u017eu tv\u00e1\u0159it \u0161\u0165astn\u011b, kdy\u017e se tak nec\u00edt\u00edm?<\/div>\n
Kdy\u017e po\u0159ad za\u010dne, skoro cel\u00e1 pozornost se sto\u010d\u00ed na m\u011b a j\u00e1 se zase za\u010d\u00edn\u00e1m c\u00edtit vyrovnan\u00fd, sebejist\u00fd, pot\u0159ebn\u00fd. Dokonce i ty se se mnou bav\u00ed\u0161. P\u0159etahujeme se o mikrofon a r\u016fzn\u011b se slovn\u011b \u0161k\u00e1dl\u00edme. Pro\u010d to takhle nem\u016f\u017ee b\u00fdt, i kdy\u017e nejsme ve studiu? P\u0159eji si jen, aby po\u0159ad nikdy neskon\u010dil a j\u00e1 nepoc\u00edtil zas ten pocit samoty.<\/div>\n
Jen\u017ee m\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed je nesplniteln\u00e9. Moder\u00e1tor se s n\u00e1mi lou\u010d\u00ed a my se pomalu p\u0159es \u0161\u00edl\u00edc\u00ed dav fanynek \u0161ineme k autu.<\/div>\n
S \u00falevou dosednu na zadn\u00ed sedadlo.<\/div>\n
„Ty holky mi jednou vyrvou v\u0161echny vlasy.“ Mnu si m\u00edsto na hlav\u011b, odkud mi jedna z fanynek v \u0161\u00edlenstv\u00ed vyrvala pramen vlas\u016f.<\/div>\n
„J\u00e1 snad d\u00edky t\u011bm holk\u00e1m p\u0159ijdu o dredy,“ roz\u010diluje\u0161 se zase ty a prohl\u00ed\u017e\u00ed\u0161 si z \u010d\u00e1sti ust\u0159ihnut\u00fd dred. Tv\u00e9mu v\u00fdrazu se mus\u00edm za\u010d\u00edt sm\u00e1t. Vypad\u00e1\u0161 jako d\u011bcko, kter\u00e9 chce p\u0159ed ob\u011bdem su\u0161enku, ale rodi\u010de mu j\u00ed necht\u011bj\u00ed d\u00e1t.<\/div>\n
„\u010cemu se sm\u011bje\u0161?“ vyjede\u0161 po mn\u011b.<\/div>\n
„Tomu, jak se tv\u00e1\u0159\u00ed\u0161. Jako malej, kdy\u017e ti mamka zak\u00e1zala sladk\u00fd,“ nenech\u00e1m se zastra\u0161it tv\u00fdm t\u00f3nem a sm\u011bji se d\u00e1l. Gustav a Georg se sm\u011bj\u00ed tak\u00e9. Hod\u00ed\u0161 po n\u00e1s jen nevra\u017eiv\u00fd pohled. „To se ti povedlo,“ popl\u00e1c\u00e1 m\u011b Gustav po rameni.<\/div>\n
\u017de by kone\u010dn\u011b obrat k lep\u0161\u00edmu? V\u011bt\u0161inou kdy\u017e jsme nastoupili do auta, vy jste za\u010dali pl\u00e1novat ve\u010der a m\u011b z debaty vynech\u00e1vali. V duchu se za\u010d\u00edn\u00e1m radovat a mysl\u00edm, \u017ee m\u00e1m vyhr\u00e1no. Alespo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b.<\/div>\n
Moji radost mi ov\u0161em zkaz\u00ed tvoje v\u011bta: „Tak co G\u00e9\u010dka, kam ve\u010der vyraz\u00edme?“ M\u00e9 rty se z vesel\u00e9ho \u00fasm\u011bvu st\u00e1hnou do \u00fazk\u00e9 linky, jak se sna\u017e\u00edm zahnat l\u00edtost, kter\u00e1 m\u011b po t\u00e9to v\u011bt\u011b zaplavila. Nech\u00e1pu, \u017ee m\u011b to je\u0161t\u011b dok\u00e1\u017ee rozhodit. U\u017e jsem si na to mohl zvyknout, \u017ee m\u011b ve ve\u010dern\u00edch vych\u00e1zk\u00e1ch do m\u011bsta naprosto obch\u00e1z\u00edte. Jen\u017ee mi svitla nad\u011bje. Radost, kterou jsem poci\u0165oval, je ale tak pom\u00edjiv\u00e1 a zklam\u00e1n\u00ed tak vytrval\u00e9.<\/div>\n
Ne\u017e poslouchat va\u0161e pl\u00e1ny na ve\u010der, rad\u011bji si nand\u00e1m sluch\u00e1tka a nep\u0159\u00edtomn\u011b se zad\u00edv\u00e1m z okna. I p\u0159es hudbu sly\u0161\u00edm v\u00e1\u0161 sm\u00edch. Pro\u010d se nem\u016f\u017eu sm\u00e1t s v\u00e1mi. P\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, kde se stala chyba. Ze za\u010d\u00e1tku jsme chodili v\u0161ude spolu, ale te\u010f u\u017e ne. Vyr\u00e1\u017e\u00edte jen vy t\u0159i a j\u00e1 z\u016fst\u00e1v\u00e1m s\u00e1m na pokoji. Pro\u010d? Co jsem ud\u011blala \u0161patn\u011b, \u017ee z\u016fst\u00e1v\u00e1m s\u00e1m, i kdy\u017e sed\u00edte kousek ode m\u011b? V\u00edte n\u011bco, co j\u00e1 ne?<\/div>\n
Doraz\u00edme p\u0159ed hotel a j\u00e1 po\u0159\u00e1d \u010dek\u00e1m, \u017ee se zept\u00e1\u0161. Od G\u00e9\u010dek m\u011b to ani tolik nemrz\u00ed jako od tebe. S tebou jsem si byl nejbli\u017e\u0161\u00ed a te\u010f najednou nejsem. A nev\u00edm pro\u010d. Pro\u010d se spolu n\u011bkdy ned\u00edv\u00e1me na televizi jako d\u0159\u00edv? Pro\u010d si nepov\u00edd\u00e1me dlouho do noci, dokud n\u00e1s nezm\u016f\u017ee \u00fanava? Kluci chodili v\u017edy n\u011bkam ve\u010der, ale ty jen n\u011bkdy. Rad\u011bji si z\u016fst\u00e1val se mnou na pokoji, proto\u017ee jsi v\u011bd\u011bl, \u017ee hlasit\u00e9 kluby nemus\u00edm ka\u017ed\u00fd ve\u010der. Tak pro\u010d te\u010f chod\u00ed\u0161 skoro ka\u017ed\u00fd ve\u010der a ani jednou se nezastav\u00ed\u0161, i kdy\u017e z\u016fst\u00e1v\u00e1te na hotelu? Pro\u010d, kdy\u017e jsi jednou za \u010das na hotelu a j\u00e1 si p\u0159ijdu popov\u00eddat, mne vyhod\u00ed\u0161 se slovy: „Bille, jsem unaven\u00fd, chci si j\u00edt brzo lehnout. Dobrou.“ Co jsem ud\u011blal, \u017ee u\u017e mi ne\u0159\u00edk\u00e1\u0161, koho jsi zase sbalil, jak\u00e1 byla a v\u0161e rad\u011bji \u0159\u00edk\u00e1\u0161 kluk\u016fm?<\/div>\n
Jdeme chodbou k v\u00fdtah\u016fm. Po\u0159\u00e1d \u010dek\u00e1m na tu jedinou ot\u00e1zku: „Nechce\u0161 j\u00edt s n\u00e1mi?“ Jedeme v\u00fdtahem. Vystupujeme. Rozch\u00e1z\u00edme se ke sv\u00fdm pokoj\u016fm. Po\u0159\u00e1d \u010dek\u00e1m.<\/div>\n
„Tak za ho\u010fku. V dev\u011bt, tak a\u0165 zas ne\u010dek\u00e1m,“ lou\u010d\u00ed\u0161 se s nimi. Vyhled\u00e1m tv\u00e9 o\u010di.<\/div>\n
„Dobrou Bille,“ pod\u00edv\u00e1\u0161 se na m\u011b tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b. Jako by tv\u016fj pohled cht\u011bl n\u011bco \u0159\u00edct. Ale k \u010demu je mi zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pohled, o kter\u00e9m nev\u00edm, co si m\u00e1m myslet, kdy\u017e jsem se nedo\u010dkal? Se sklopenou hlavou zapadnu k sob\u011b do pokoje, ani\u017e bych ti odpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
Na\u0161tvan\u011b ze sebe sund\u00e1m bundu a hod\u00edm ji p\u0159es cel\u00fd pokoj. Dosednu na gau\u010d a zapnu televizi. Na\u0161tvan\u011b p\u0159ep\u00edn\u00e1m kan\u00e1ly. I kdy\u017e jsme snad v nejluxusn\u011bj\u0161\u00edm hotelu ve m\u011bst\u011b, sly\u0161\u00edm p\u0159es tenk\u00e9 st\u011bny, jak se vedle sprchuje\u0161.<\/div>\n
„Kdy\u017e jedna noc stoj\u00ed tolik, to ten hotel nemohli postavit aspo\u0148 po\u0159\u00e1dn\u011b?“ vztek\u00e1m se v duchu. P\u0159ipravuje\u0161 se na ve\u010der, \u017ee? Kdybych se do\u010dkal ot\u00e1zky, tak\u00e9 bych se te\u010f p\u0159ipravoval.<\/div>\n
Vyd\u00e1m se do koupelny, kde ze sebe shod\u00edm i zbytek sv\u00e9ho oble\u010den\u00ed. Vlezu pod sprchu a sna\u017e\u00edm se zapudit my\u0161lenky na dal\u0161\u00ed osamocen\u00fd ve\u010der na pokoji. Moc se mi to ov\u0161em neda\u0159\u00ed. Nev\u00edm, kde se to ve mn\u011b vzalo, ale rychle se ut\u0159u a jen v ru\u010dn\u00edku rychle p\u0159ejdu pokoj, kde na sebe postupn\u011b nah\u00e1z\u00edm, co mi p\u0159ijde pod ruku. Chyst\u00e1m se vyrazit za tebou.<\/p>\n

autor: Akkira<\/strong>
betaread: Lucy<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Je mo\u017en\u00e1, aby se \u010dlov\u011bk c\u00edtil s\u00e1m mezi tolika lidmi? Denn\u011b m\u00e1m kolem sebe spoustu lid\u00ed, ale p\u0159esto se c\u00edt\u00edm s\u00e1m. Pro\u010d ale? V\u017edy\u0165 bych se m\u011bl c\u00edtit \u0161\u0165astn\u00fd. Jsem frontmam slavn\u00e9 skupiny, m\u00e1m kolem sebe lidi, co pro m\u011b ud\u011blaj\u00ed, co<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-20301","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20301","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20301"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20301\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20301"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20301"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20301"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}