{"id":20314,"date":"2008-03-12T20:23:00","date_gmt":"2008-03-12T19:23:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20272"},"modified":"2008-03-12T20:23:00","modified_gmt":"2008-03-12T19:23:00","slug":"pryc-od-lasky-2-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/12\/pryc-od-lasky-2-3\/","title":{"rendered":"Pry\u010d od l\u00e1sky (2\/3)"},"content":{"rendered":"
Dva roky. Dva roky pln\u00e9 tr\u00e1pen\u00ed, slz a bolesti, samoty. Dva roky bez l\u00e1sky\u2026<\/div>\n
A to v\u0161echno jen kv\u016fli Billovi\u2026 Ten si v\u0161ak myslel, \u017ee ud\u011blal dob\u0159e. V\u017edy\u0165 to ud\u011blal pro jejich l\u00e1sku!!<\/div>\n
\u017dil ve \u0160pan\u011blsku, v mal\u00e9m skromn\u00e9m byt\u011b. Jenom tyhle \u010dty\u0159i st\u011bny, mezi kter\u00fdmi str\u00e1vil ta hrozn\u00e1 l\u00e9ta, byly sv\u011bdkem jeho tr\u00e1pen\u00ed. Ano, tr\u00e1pil se. Uznal svoj\u00ed chybu, ale nebylo u\u017e v jeho moci napravit ji\u2026 P\u0159esn\u011b tak, jak p\u0159ed l\u00e9ty napsal do toho osudn\u00e9ho rozlu\u010dkov\u00e9ho listu, nep\u0159estal Toma milovat. Ka\u017edou noc proplakal, vlastn\u011b ani nic jin\u00e9ho ned\u011blal. Byla z n\u011bj lidsk\u00e1 troska a on si to uv\u011bdomoval\u2026<\/div>\n
Vstal z postele a p\u0159e\u0161el ke zrcadlu. Pod\u00edval se na sebe a p\u0159ejel prstem po skle. Tolik se zm\u011bnil. Zm\u011bnilo jej to prost\u0159ed\u00ed\u2026 Bez Toma, v nezn\u00e1m\u00e9 krajin\u011b\u2026 Chladn\u00fdmi prsty pohladil sv\u016fj obli\u010dej. Ani by se nepoznal. A vlastn\u011b, te\u010f u\u017e by ho nepoznal nikdo\u2026 S nov\u00fdm jm\u00e9nem: Jan, m\u016f\u017ee cestovat snad i po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b a nikdo by ho nepoznal. A jeho vzhled se taky zm\u011bnil. Jeho vlasy nevid\u011bly tu\u017eidlo nebo n\u011bjakou po\u0159\u00e1dnou p\u00e9\u010di u\u017e dlouhou dobu, t\u00edm p\u00e1dem byly syt\u011b hn\u011bd\u00e9, p\u0159esn\u011b takov\u00e9, jak\u00e9 m\u00e1 Tom, mo\u017en\u00e1 malinko tmav\u0161\u00ed. Billa za\u0161t\u00edpaly slzy, p\u0159i vzpom\u00ednce, jak se ka\u017ed\u00fd den prob\u00edral jeho vlasy. N\u00e1dhern\u00e9 vo\u0148av\u00e9 dred\u00edky, kter\u00e9 tolik miloval. Stejn\u011b jako Toma cel\u00e9ho…<\/div>\n
Namalovan\u00fd nebyl u\u017e tak\u00e9 dlouho, nem\u011bl b\u00fdt pro koho. Nem\u011bl se pro koho zkr\u00e1\u0161lovat. Jedin\u00e9, co z\u016fstalo stejn\u00e9, bylo tetov\u00e1n\u00ed na b\u0159\u00ed\u0161ku a na z\u00e1tylku, ale na to Bill nemyslel. Bylo mu to jedno\u2026 Ztratil Toma kv\u016fli sv\u00e9 hlouposti. U\u017e mu bylo naprosto v\u0161echno jedno. Cel\u00e9 dva roky str\u00e1vil s\u00e1m, vzpom\u00ednal a trp\u011bl\u2026 Jeho tv\u00e1\u0159 se a\u017e tak nezm\u011bnila, z\u016fstala v p\u016fvodn\u00edm tvaru, jen malinko zmu\u017en\u011bla, stejn\u011b jako i jeho t\u011blo, jeho\u017e poko\u017eka z\u00edsk\u00e1vala n\u00e1dech broskvov\u00e9 barvy. P\u0159ece jen \u017eil ve \u0160pan\u011blsku, slunce ud\u011blalo sv\u00e9….<\/div>\n
I kdy\u017e u\u017e nebyla jejich podoba takov\u00e1, vid\u011bl v sob\u011b Toma. Vid\u011bl ka\u017ed\u00fd okam\u017eik str\u00e1ven\u00fd s n\u00edm. To v\u0161ak neunesl, nemohl. Nemohl u\u017e d\u00e1l. U\u017e to ne\u0161lo, bez jeho l\u00e1sky, kterou po\u0159\u00e1d tolik miluje\u2026 Sedl si zp\u00e1tky na postel a hypnotizoval sk\u0159\u00ed\u0148, ze kter\u00e9 vypad\u00e1valy v\u011bci. I kdy\u017e si sem p\u0159inesl jen p\u00e1r v\u011bc\u00ed z domu. Koupil si tady je\u0161t\u011b spoustu v\u011bc\u00ed….<\/div>\n
Bill se malinko usm\u00e1l, ale do sm\u00edchu mu rozhodn\u011b nebylo, byl na pokraji zoufalstv\u00ed. Zmohl se jen na nepatrn\u00fd \u00fasm\u011bv\u00edk. Ty v\u011bci na sob\u011b nem\u011bl u\u017e tak dlouho\u2026 Zase si vzpom\u00ednal\u2026 M\u011bl na sob\u011b jenom \u010dern\u00e9 oby\u010dejn\u00e9 triko, sp\u00ed\u0161e ko\u0161ili a voln\u00e9 d\u017e\u00ednsy. V tomhle oble\u010den\u00ed Toma poprv\u00e9 pol\u00edbil\u2026 Tohle oble\u010den\u00ed je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d von\u011blo po n\u011bm, ale hlavn\u011b po Tomovi. Po jejich l\u00e1sce…<\/div>\n
Zvedl se a p\u0159e\u0161el ke sk\u0159\u00edni\u2026Tolik mu chyb\u011blo N\u011bmecko, ty klidn\u00e9 ulice. Chyb\u011bla mu sl\u00e1va, autogrami\u00e1dy, koncerty, fanynky… Ale o \u010dem ani nemluv\u011b, ze v\u0161eho nejv\u00edc mu chyb\u011bl jeho Tom, kv\u016fli kter\u00e9mu si tolik vytrp\u011bl, za\u017eil s n\u00edm tolik kr\u00e1sn\u00e9ho… Zat\u0159epal hlavou. Nemohl dovolit, aby mu my\u0161lenky p\u0159erostly p\u0159es hlavu\u2026 Najednou jej n\u011bco napadlo, ale to rad\u011bji rychle zavrhnul. Ale pak za\u010dal p\u0159em\u00fd\u0161let na t\u00edm, co by to vy\u0159e\u0161ilo. Co by vy\u0159e\u0161ilo to, kdyby se vr\u00e1til dom\u016f? Na\u0161el by tam Toma, kter\u00fd by \u017eil s n\u011bjakou holkou, m\u011bl rodinu\u2026? Ale nakonec, v\u017edy\u0165 s\u00e1m napsal Tomovi do listu, a\u0165 si najde n\u011bkoho lep\u0161\u00edho! Ale podv\u011bdom\u011b to tak nemyslel. On p\u0159\u00edmo doufal, \u017ee jej Tom po\u0159\u00e1d miluje!<\/div>\n
Ne, rozhodn\u011b ne. Bill vzpurn\u011b pohodil hlavou a sedl si zp\u00e1tky na postel. I kdy\u017e si \u0159ekl, \u017ee nic takov\u00e9ho jako n\u00e1vrat do N\u011bmecka nehroz\u00ed, nekonal tak. P\u0159istihl se, jak sund\u00e1v\u00e1 cestovn\u00ed ta\u0161ku ze sk\u0159\u00edn\u011b. Z\u016fstala na zemi a Bill ji hypnotizoval. P\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka. Vid\u011bl tam Toma, jeho tv\u00e1\u0159, \u00fasm\u011bv\u2026<\/div>\n
„Vra\u0165 se..“<\/em> Sly\u0161el jeho hlas. Tak n\u00e1dhern\u00fd\u2026<\/div>\n
******************************************<\/div>\n
Cesta letadlem prob\u011bhla v po\u0159\u00e1dku, kupodivu nebyly probl\u00e9my ze zavazadly. Trvalo to ,jen\u00b4 asi tak dev\u011bt – deset hodin\u2026<\/div>\n
Bill sed\u011bl na sv\u00e9 ta\u0161ce a rozhl\u00ed\u017eel se kolem sebe. Bylo to tady tak pr\u00e1zdn\u00e9. Stejn\u011b, jako on. Narovnal si k\u0161ilt na hlav\u011b, teda sp\u00ed\u0161e pl\u00e1t\u011bnou \u010depici, kter\u00e1 utl\u00e1\u010dela jeho vlasy. T\u00e9m\u011b\u0159 je nebylo vid\u011bt. Namalovan\u00fd, jak u\u017e obvykle nebyl. Byl p\u0159irozen\u00fd a oble\u010den\u00ed bylo taky nen\u00e1padn\u00e9.. P\u0159ece jen, na Tokio Hotel lid\u00e9 \u00fapln\u011b nezapomn\u011bli. V\u011brn\u00e9 fanynky jsou v\u011brn\u00e9 fanynky, tak\u017ee se bylo \u010deho ob\u00e1vat\u2026 S\u00e1hl do kapsy a vyt\u00e1hl mobil, kter\u00fd si taky jako v\u011bt\u0161inu v\u011bc\u00ed koupil ve \u0160pan\u011blsku. Zavolal na \u010d\u00edslo taxi slu\u017eby, cht\u011bl j\u00edt zp\u00e1tky do Hamburku. Ne v\u0161ak k Tomovi, pamatoval si mal\u00fd hot\u00fdlek, kter\u00fd jak doufal, je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d stoj\u00ed\u2026<\/div>\n
*******************************************<\/div>\n
Upravoval si vlasy, p\u0159itom se d\u00edval do zrc\u00e1tka. Ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b se d\u00edval po taxik\u00e1\u0159ovi, kter\u00fd na n\u011bj celou cestu kulil o\u010di a ned\u00e1val pozor na j\u00edzdu. Nepromluvil s n\u00edm celou cestu, krom\u011b jedn\u00e9 ot\u0159epan\u00e9 ot\u00e1zky:<\/div>\n
„Kam to bude?“, u\u017e ani nep\u00edpl. A to Billa m\u00edrn\u00e9 d\u011bsilo, a\u017e vyt\u00e1\u010delo\u2026 Nem\u011bl dobr\u00fd pocit\u2026 „Vy jste Bill Kaulitz, \u017ee?“, zeptal se jen tak, jako mimochodem a Billovi p\u0159ejel mr\u00e1z po z\u00e1dech. Jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee ho poznal?<\/div>\n
„Nooo\u2026“ usm\u00e1l se rozpa\u010dit\u011b. „Te\u010f m\u00e1m tro\u0161ku jin\u00e9 jm\u00e9no\u2026“, dodal po chvilce\u2026 Na jednu stranu, ten taxik\u00e1\u0159 vypadal ned\u016fv\u011bryhodn\u011b, ale na druhou… Bill pot\u0159eboval n\u011bkomu \u0159\u00edct, jak se c\u00edt\u00ed. V tom okam\u017eiku mu bylo naprosto jedno, komu. Cht\u011bl, aby to bylo venku\u2026 „No, j\u00e1..“, za\u010dal nejist\u011b a m\u00e1lem se pl\u00e1cl p\u0159es pusu, nel\u00edbilo se mu to. Ve \u0160pan\u011blsku t\u00e9m\u011b\u0159 nemluvil a kdy\u017e ano, tak to bylo \u0161pan\u011blsky\u2026 M\u011bl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u00fdslovnost a p\u0159\u00edzvuk\u2026 „Pamatujete se je\u0161t\u011b na m\u00e9ho bratra?“, zeptal se najednou, vylet\u011blo to z n\u011bj nekontrolovateln\u011b.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b..“, p\u0159ik\u00fdvl taxik\u00e1\u0159 a usm\u00e1l se.. Z Billa opadla nervozita a strach\u2026 „Tokio Hotel\u2026 Na n\u011b lidi nezapomn\u011bli\u2026“, Bill se tak\u00e9 usm\u00e1l. M\u011bl z toho radost, \u017ee p\u0159eci jen. \u017de jako podle n\u011bkoho, nebyla to jen oby\u010dejn\u00e1 skupina, kter\u00e1 vydr\u017e\u00ed sotva rok.. Optimismus se chopil jeho my\u0161lenek.<\/div>\n
„A nev\u00edte, jestli m\u00e1\u2026 Holku?“ posledn\u00ed slovo Bill t\u00e9m\u011b\u0159 za\u0161eptal, jako kdyby se b\u00e1l pravdivosti jeho v\u00fdznamu.<\/div>\n
„Ne, je \u00fapln\u011b s\u00e1m. T\u00e9m\u011b\u0159 v\u016fbec se o n\u011bm nepsalo, za to o v\u00e1s ano. Koncerty se zru\u0161ily, moje hol\u010di\u010dka m\u00e1lem sp\u00e1chala sebevra\u017edu. Je je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d fanynka a ona prost\u011b nemohla uv\u011b\u0159it, \u017ee ten, koho miluje platonickou l\u00e1skou, je pry\u010d\u2026“ Z Billova srdce spadnul na zem obrovsk\u00fd k\u00e1men\u2026 Ta ot\u00e1zka, kter\u00e1 jej p\u0159\u00edmo d\u011bsila ka\u017edou noc, se nakonec nenaplnila. Nem\u00e1\u2026 Ale to nemus\u00ed nic znamenat. Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee Toma zklamal\u2026 \u017de u\u017e ho nemus\u00ed milovat, mo\u017en\u00e1 ho te\u010f nen\u00e1vid\u00ed!! „Poslouch\u00e1te m\u011b?“, u\u0161kl\u00edbnul se taxik\u00e1\u0159 a Bill pok\u00fdval hlavou.<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkejte mi ,,vy,, , je\u0161t\u011b mi nen\u00ed tolik. M\u016f\u017eete mi tykat..“ Bill si prohr\u00e1bl vlasy a pod\u00edval se ven z ok\u00e9nka\u2026 Tady u\u017e to znal\u2026 Kdy\u017e \u0161li z n\u011bjak\u00e9ho koncertu zp\u00e1tky dom\u016f, \u0161li touhle silnic\u00ed\u2026<\/div>\n
„Co se stalo?“, zeptal se naprosto v\u00e1\u017en\u011b. P\u0159eru\u0161il to ticho, kter\u00e9 p\u0159eru\u0161ovaly jenom zvuky z motoru\u2026<\/div>\n
„Neodsoud\u00edte m\u011b?“ Taxik\u00e1\u0159 p\u0159ik\u00fdvl.. „Je to t\u011b\u017ek\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh\u2026“.<\/em><\/div>\n
*******************************************<\/em><\/div>\n
Auto zastavilo p\u0159ed hot\u00fdlkem\u2026<\/div>\n
„D\u011bkuju moc, \u017ee jste m\u011b vyslechl, j\u00e1 nev\u00edm, co bych d\u011blal, kdybych to m\u011bl m\u00edt po\u0159\u00e1d jenom j\u00e1 v hlav\u011b. D\u011bkuju, \u017ee jste m\u011b neodsoudil\u2026“ Bill si chystal pen\u011b\u017eenku, taxik\u00e1\u0159 jej v\u0161ak chytl za ruku.<\/div>\n
„Ne, Bille\u2026 Kdyby se moje dcera dov\u011bd\u011bla, \u017ee Bill Kaulitz mi zaplatil za j\u00edzdu, nejsp\u00ed\u0161e by m\u011b u\u0161krtila\u2026“, \u0159ekl taxik\u00e1\u0159 s \u00fasm\u011bvem a Bill se d\u011bkovn\u011b usm\u00e1l\u2026 Bill vystoupil z auta a vydechl. Znal to tu, velmi dob\u0159e\u2026 V\u0161ude byly vzpom\u00ednky, kam se jen pod\u00edval, vid\u011bl tam jeho a Toma ve v\u00e1\u0161niv\u00e9m polibku. Prudce zat\u0159epal hlavou a vykro\u010dil r\u00e1zn\u011b vp\u0159ed. Nemohl un\u00e9st ten pocit, \u017ee Tom je jen o p\u00e1r ulic d\u00e1le. \u017de kdyby \u0161el jen p\u00e1r minut k jeho domu, u\u017e by se tak netr\u00e1pili\u2026 Ale on byl na to p\u0159\u00edli\u0161 tvrdohlav\u00fd\u2026<\/p>\n

autor: Pe\u0165ushka<\/strong>
betaread: Ter<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Dva roky. Dva roky pln\u00e9 tr\u00e1pen\u00ed, slz a bolesti, samoty. Dva roky bez l\u00e1sky\u2026 A to v\u0161echno jen kv\u016fli Billovi\u2026 Ten si v\u0161ak myslel, \u017ee ud\u011blal dob\u0159e. V\u017edy\u0165 to ud\u011blal pro jejich l\u00e1sku!! \u017dil ve \u0160pan\u011blsku, v mal\u00e9m skromn\u00e9m byt\u011b. Jenom tyhle<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-20314","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20314","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20314"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20314\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20314"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20314"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20314"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}