{"id":20316,"date":"2008-03-12T20:21:00","date_gmt":"2008-03-12T19:21:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20274"},"modified":"2008-03-12T20:21:00","modified_gmt":"2008-03-12T19:21:00","slug":"hurt","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/12\/hurt\/","title":{"rendered":"Hurt"},"content":{"rendered":"
Seems like it was yesterday when I saw your face
You told me how proud you were but I walked away
If only I knew what I know today<\/p>\n

<\/em> Sed\u011bl se zamy\u0161len\u00fdm v\u00fdrazem a v odrazu zaml\u017een\u00e9ho okna se t\u0159pytila jeho tv\u00e1\u0159 s dokonale ostr\u00fdmi rysy, t\u00e9m\u011b\u0159 ide\u00e1ln\u00edmi parametry a \u010dokol\u00e1dov\u00fdma o\u010dima, kter\u00e9 m\u011bly hloubku nekone\u010dn\u00fdch studn\u00ed a symbolizovaly neskute\u010dnou oddanost, jakoby u\u017e d\u00e1vno n\u011bkomu pat\u0159ily, jakoby v nich u\u017e nebylo \u017e\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9 m\u00edsto pro nikoho, nedok\u00e1zal vid\u011bt n\u011bkoho jin\u00e9ho. Stejn\u011b jako na \u010dir\u00e9 sklo v okenn\u00edm r\u00e1mu dopadaly kapky siln\u00e9ho, prudk\u00e9ho de\u0161t\u011b, kter\u00fd ub\u00edjel ve\u0161ker\u00e9 zbytky jeho nad\u011bj\u00ed, tak zpod jeho v\u00ed\u010dek zlehka odkap\u00e1vala jedna slza za druhou a nesly\u0161n\u011b se vp\u00edjela do hebk\u00e9ho pol\u0161t\u00e1\u0159e, na n\u011bm\u017e spo\u010d\u00edvala ve smrteln\u00e9m smutku jeho strnul\u00e1, popelav\u00e1 tv\u00e1\u0159. T\u011blo m\u011bl jako v k\u0159e\u010di, nedok\u00e1zal vn\u00edmat ten mraziv\u00fd chlad, kter\u00fd pronikal jeho bledou k\u016f\u017e\u00ed a vnit\u0159n\u011b jej bodal, vnit\u0159n\u011b jej zab\u00edjel, c\u00edtil, jak odum\u00edr\u00e1 dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed bu\u0148ka, on \u010dekal na tu chv\u00edli, kdy kone\u010dn\u011b p\u0159ijde ten vytou\u017een\u00fd okam\u017eik, kdy u\u017e nebude muset c\u00edtit v\u016fbec nic. Kdy se sv\u011bt rozplyne p\u0159ed jeho o\u010dima, kdy jeho zlomenou mysl zaplav\u00ed ml\u00e9\u010dn\u00e1 mlha a v\u0161echny jeho sny, v\u0161echen jeho dosavadn\u00ed \u017eivot se rozt\u0159\u00ed\u0161t\u00ed do tis\u00edc\u016f \u00falomk\u016f, kter\u00e9 budou postupn\u011b mizet v jeho nadch\u00e1zej\u00edc\u00edm sp\u00e1nku. \u010cern\u00e9 vlasy odr\u00e1\u017eely kontrast s jeho porcel\u00e1novou k\u016f\u017e\u00ed a tvo\u0159ily t\u00e9m\u011b\u0159 abstraktn\u00ed dojem nadpozemsk\u00e9 bytosti, kter\u00e1 sestoupila z nebes, aby splnila sv\u00e9 posl\u00e1n\u00ed, jakoby u\u017e dop\u0159edu v\u011bd\u011bl, \u017ee tady nebude nav\u017edy. Ka\u017ed\u00e1 dal\u0161\u00ed minuta pro n\u011bj znamenala jen dal\u0161\u00ed hranici bolesti, jen dal\u0161\u00ed zlomek \u010dasu, kter\u00fd se nebude ani v nejmen\u0161\u00edm li\u0161it od t\u011bch ostatn\u00edch.<\/div>\n

M\u011bl pocit, jakoby to bylo v\u010dera, co se d\u00edval do jeho tv\u00e1\u0159e, vybavoval si ka\u017ed\u00fd detail jeho obli\u010deje, ka\u017ed\u00fd milimetr jeho hladk\u00e9 poko\u017eky, znal ka\u017edi\u010dk\u00fd jeho v\u00fdraz, mimiku, jeho \u00fasm\u011bv a jeho smutek, znal jeho slzy a zvuk jeho sm\u00edchu, roz\u010dilen\u00ed a klid, bolest i radost, znal jej tak dokonale jako nikdo jin\u00fd na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b, znal jej l\u00e9pe, ne\u017e on s\u00e1m znal sebe. Pamatoval si \u00fapln\u011b v\u0161echno, cht\u011bl, aby pr\u00e1v\u011b on byl to posledn\u00ed, co spat\u0159\u00ed na tomto sv\u011bt\u011b, aby odch\u00e1zel se vzpom\u00ednkou na jeho n\u011b\u017en\u00e9 o\u010di, na polibky a objet\u00ed, aby z\u016fstal nav\u017edy v n\u011bm, aby si v\u0161echno to kr\u00e1sn\u00e9 odnesl sebou. Vid\u011bl ho jako dnes, jak p\u0159ich\u00e1zel k n\u011bmu, na rtech mu hr\u00e1l dokonal\u00fd \u00fasm\u011bv, ten, kter\u00fd jej dok\u00e1zal dostat na kolena, pol\u00edbil jej na \u010delo a \u0159ekl, jak stra\u0161n\u011b moc je na n\u011bj hrd\u00fd, na v\u0161echno, co se jej n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem t\u00fdk\u00e1, je hrd\u00fd na to, \u017ee m\u016f\u017ee b\u00fdt po jeho boku, na to, jak\u00fd Bill je.<\/div>\n
Ale on se obr\u00e1til z\u00e1dy, kv\u016fli mali\u010dkosti, kv\u016fli nesmyslu, kter\u00fd byl jen dal\u0161\u00edm z jeho malichern\u00fdch vrtoch\u016f, nevyslechl jeho slova, nep\u0159ijal jeho vyzn\u00e1n\u00ed, bo\u017ee, kdyby to jen v\u011bd\u011bl, kdyby jen mohl v\u011bd\u011bt to, co v\u00ed dnes.<\/div>\n
I would hold you in my arms
I would take the pain away
Thank you for all you’ve done
Forgive all your mistakes
There’s nothing I wouldn’t do
To hear your voice again
Sometimes I want to call you but I know you won’t be there<\/em><\/div>\n
Sev\u0159el by jej v n\u00e1ru\u010di tak pevn\u011b jak jen by dok\u00e1zal, dr\u017eel by jej tou nejoddan\u011bj\u0161\u00ed silou, kter\u00e9 by byl schopen, nikdy by jej nenechal odej\u00edt, p\u0159itiskl by jej k sob\u011b a poslouchal by pravideln\u00fd tlukot jeho srdce, vn\u00edmal by jeho zast\u0159en\u00fd dech, jak se jeho hru\u010f st\u0159\u00eddav\u011b nadzved\u00e1v\u00e1 a kles\u00e1. Sl\u00edbal by v\u0161echnu jeho bolest, odehnal by v\u0161echny jeho no\u010dn\u00ed m\u016fry, st\u00e1l by s\u00e1m proti v\u0161em, br\u00e1nil by jej p\u0159ed cel\u00fdm sv\u011btem , p\u0159ed ka\u017edou k\u0159ivdou a utrpen\u00edm. Vzal by na sebe v\u0161echnu jeho t\u00edhu, vzal by z jeho ramen v\u0161echna ta b\u0159emena a l\u00e1skypln\u011b by jej p\u0159ivinul ke sv\u00e9mu t\u011blu, aby mohl vn\u00edmat jeho teplo, horkost jeho napnut\u00e9 k\u016f\u017ee, kter\u00e1 reaguje na ka\u017edi\u010dk\u00fd jeho dotek, sta\u010d\u00ed zm\u00ednka o Tomovi a u\u017e se \u017e\u00e1dostiv\u011b chv\u011bje, ka\u017ed\u00e1 jej\u00ed \u010d\u00e1st k\u0159i\u010d\u00ed po jeho kontaktu, po jeho \u0161t\u00edhl\u00fdch prstech, po pln\u00fdch rtech a sladk\u00fdch slovech, kter\u00e9 mu \u0161ept\u00e1val ka\u017edou noc.<\/div>\n
D\u011bkoval by mu za v\u0161echno, za \u00fapln\u011b v\u0161echno co kdy ud\u011blal, za to \u017ee zm\u011bnil jeho \u017eivot, \u017ee mu dal jin\u00fd sm\u011br, za ka\u017edou jeho jemnou v\u011btu, za ka\u017ed\u00e9 pohlazen\u00ed, byl vd\u011b\u010dn\u00fd za to, \u017ee byl, \u017ee st\u00e1l p\u0159i n\u011bm za ka\u017ed\u00fdch okolnost\u00ed, za to, \u017ee on byl tady, kdy\u017e v\u0161ichni ostatn\u00ed ode\u0161li. On v\u017edycky z\u016fst\u00e1val a\u017e do konce, strhnul jej, kdy\u017e se vzn\u00e1\u0161el v oblac\u00edch a podal mu ruku, kdy\u017e vst\u00e1val z \u00fapln\u00e9ho dna. Byl tady v\u017edycky. Jestli n\u011bkdy ud\u011blal n\u011bjak\u00e9 chyby, d\u00e1vno bylo v\u0161echno odpu\u0161t\u011bno, bylo to v po\u0159\u00e1dku, \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u00fd\u010ditky, nic, jen m\u00edr v jeho nezni\u010diteln\u00e9 l\u00e1sce, v jeho nejsiln\u011bj\u0161\u00edm citu ze v\u0161ech, za n\u011bj\u017e se v\u017edycky tolik bil, kter\u00fd se stal smyslem jeho \u017eivota a kter\u00fd mu jeho \u017eivot tak\u00e9 vezme. Neexistuje prost\u011b nic, co by neud\u011blal pro to, aby znovu sly\u0161el jeho hlas, jen jednou a naposledy. Ob\u011btoval by \u00fapln\u011b v\u0161echno, jen pro jeho jedin\u00e9 slovo, pro jeho sbohem, kter\u00e9 by \u0159ekl sv\u00fdm n\u00e1dhern\u00fdm t\u00f3nem, kter\u00e9 bude v jeho u\u0161\u00edch zn\u00edt a\u017e do posledn\u00edch chvil. Ud\u011blal by cokoliv, cokoliv, ale nic prost\u011b nen\u00ed dost, je to tak beznad\u011bjn\u00e9.<\/div>\n
Cht\u011bl k\u0159i\u010det, cht\u011bl na n\u011bj volat, ale on v\u011bd\u011bl, \u017ee tady nebude. \u017de jej nikdo neusly\u0161\u00ed, nikdo nebude vn\u00edmat jeho \u00fap\u011bnliv\u00fd n\u00e1\u0159ek, jeho slabost a \u00fazkost. K\u0159ik se ztrat\u00ed ve tm\u011b, v t\u00e9, v n\u00ed\u017e nikdo nen\u00ed, jen samota a ticho obklopuje jeho om\u00e1menou du\u0161i. Jakoby na to po\u0159\u00e1d zapom\u00ednal, jakoby jej cht\u011bl po tis\u00edcer\u00e9 p\u0159ivolat znovu k sob\u011b a p\u0159itom v\u011bd\u011bt, \u017ee on nikdy nep\u0159ijde.<\/div>\n
I’m sorry for blaming you for everything I just couldn’t do
And I’ve hurt myself by hurting you
Some days I feel broke inside but I won’t admit
Sometimes I just want to hide ‚cause it’s you I miss
You know it’s so hard to say goodbye when it comes to this<\/em><\/div>\n
Bylo mu to l\u00edto, bylo mu to tak stra\u0161n\u011b l\u00edto, modlil se a omlouval za v\u0161echno, co \u0159ekl, za ka\u017edou v\u011btu, kterou vy\u0159kla jeho \u00fasta. Obvi\u0148oval jej, tak bezd\u016fvodn\u011b jej obvi\u0148oval za bezv\u00fdznamnou hloupost. Cht\u011bl toho je\u0161t\u011b tolik za\u017e\u00edt, cht\u011bl se je\u0161t\u011b tolikr\u00e1t probouzet po jeho boku, cht\u011bl vst\u00e1t uprost\u0159ed noci a ve tm\u011b vedle sebe nahmatat jeho sp\u00edc\u00ed t\u011blo. M\u011bli toho tolik p\u0159ed sebou a on to v\u0161echno poh\u0159bil, zabil jejich nad\u011bje, rozbil jejich sny, omlouval se za v\u0161echno, co prost\u011b nedok\u00e1zal ud\u011blat, co prost\u011b nedovedl \u0159\u00edct. Tak m\u00e1lo mu \u0159\u00edkal „miluji t\u011b“, m\u011bl mu to opakovat tis\u00edckr\u00e1t denn\u011b, ka\u017ed\u00fd okam\u017eik, ka\u017edou vte\u0159inu mu m\u011bl dokazovat svoji l\u00e1sku, nemohl tu\u0161it, jak brzy se s n\u00edm bude muset rozlou\u010dit, jak stra\u0161n\u00e9 lou\u010den\u00ed jej \u010dek\u00e1. Ubl\u00ed\u017eil mu, ale jeho to bolelo mnohem v\u00edc.<\/div>\n
Ty dny potom, c\u00edtil se tak s\u00e1m, byl uvnit\u0159 zlomen\u00fd a pr\u00e1zdn\u00fd, nemohl d\u00e1l, nepohnul se z m\u00edsta, \u017eil ze vzpom\u00ednek, po\u0159\u00e1d to bolelo, ta bolest s\u00edlila, zab\u00edjela jej, ni\u010dila a utla\u010dovala, mo\u0159ila, dokud jej nedovedla a\u017e do \u00fapln\u00e9ho konce. Bylo to, jako kdy\u017e se otev\u00edraj\u00ed r\u00e1ny, jako by mu do nich sypali s\u016fl. Tr\u00fdzniv\u00e9 a st\u00e1l\u00e9, bez mo\u017enosti na \u00fat\u011bk. Cht\u011bl to skr\u00fdvat, tv\u00e1\u0159it se p\u0159irozen\u011b, v\u0161echno m\u011blo b\u00fdt naprost\u00e9m po\u0159\u00e1dku, jeho p\u0159ece nic nem\u016f\u017ee udolat, je p\u0159\u00edli\u0161 siln\u00fd na to, aby jej n\u011bco takov\u00e9ho, jako odlou\u010den\u00ed od Toma, mohlo polo\u017eit. On je osobnost, je obrn\u011bn\u00fd v\u016fl\u00ed a flegmatismem, nic jej nevykolej\u00ed, sna\u017eil se sm\u00e1t, radovat se, vy\u010darovat na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i neup\u0159\u00edmn\u00fd, studen\u00fd \u00fasm\u011bv, kter\u00fd m\u011bl oklamat v\u0161echny kolem, kter\u00fd m\u011bl navodit atmosf\u00e9ru p\u0159\u00edjemn\u00e9ho klidu. Ale v jeho t\u011ble se odehr\u00e1vala bou\u0159e, v jeho du\u0161i b\u011bsnily \u017eivly a strh\u00e1valy jej sebou do hlubin.<\/div>\n
Skr\u00fdval to, \u0159\u00edkal, \u017ee mu nesch\u00e1z\u00ed, \u017ee jej nepostr\u00e1d\u00e1, \u0159\u00edkal to tak bezstarostn\u011b. \u017de m\u016f\u017ee \u017e\u00edt i bez n\u011bj, nen\u00ed pro n\u011bj nepostradateln\u00fd, m\u00e1 toho spoustu p\u0159ed sebou, te\u010f bude moci kone\u010dn\u011b d\u011blat v\u011bci podle sv\u00e9ho, bude m\u00edt volnost, bude m\u00edt svobodu. Ale on mu tolik chyb\u011bl, v\u0161echno by vym\u011bnil za jedin\u00e9 jeho objet\u00ed, ka\u017ed\u00fd den o n\u011bj prosil Boha, ale on jej nevysly\u0161el. Nemohl se s t\u00edm vyrovnat, bylo to nad jeho s\u00edly, nad jeho mo\u017enosti. Nedok\u00e1zal \u0159\u00edct sbohem, ten okam\u017eik p\u0159i\u0161el, ale on jej nep\u0159ijal, odm\u00edtnul jej vz\u00edt, ignoroval jej, necht\u011bl si jej p\u0159ipustit, nikdy to nedok\u00e1zal vyslovit. Nedovol\u00ed to, jeho srdce ten fakt nebude schopno un\u00e9st, nejde to, je to nesplniteln\u00e9. Bez n\u011bj nem\u016f\u017ee d\u00e1l, nem\u016f\u017ee pokra\u010dovat.<\/div>\n
Would you tell me I was wrong?
Would you help me understand?
Are you looking down upon me?
Are you proud of who I am?
There’s nothing I wouldn’t to do
To have just one more chance
To look into your eyes and see you looking back<\/em><\/div>\n
On byl t\u00edm jedin\u00fdm, kdo se odv\u00e1\u017eil upozornit na jeho chyby, nen\u00e1sledoval jej slep\u011b za jeho d\u011btinsk\u00fdmi vrtochy, jen on jej dok\u00e1zal zkrotit, uk\u00e1zat mu sm\u011br. Tak pro\u010d najednou ne? Pro\u010d mu ne\u0159ekl, \u017ee jedn\u00e1 \u0161patn\u011b? Pro\u010d na n\u011bj jen pohl\u00e9dl smutn\u00fdma pr\u00e1zdn\u00fdma o\u010dima a v t\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed tichosti odkr\u00e1\u010del tak nesnesiteln\u011b daleko? Sta\u010dilo by tak m\u00e1lo, jedin\u00fdm slovem by jej postavil zp\u011bt na nohy, jedin\u00fdm slovem by jej dostal na zem. Ale on to neud\u011blal, jen jednou to prost\u011b neud\u011blal a pr\u00e1v\u011b to poprv\u00e9 je st\u00e1lo v\u0161echno, co spole\u010dn\u00fdmi silami tak \u00fap\u011bnliv\u011b tvo\u0159ili, co opatrovali jako tu nejcenn\u011bj\u0161\u00ed sv\u00e1tost. Ud\u011blal chybu, ale on mu to nevy\u010d\u00edtal. Tak stra\u0161n\u011b si p\u0159\u00e1l, aby mu bratr v\u0161echno vy\u010detl, aby otev\u0159el jeho zaslepen\u00e9 o\u010di, aby do nich vpustil sv\u00e9 jedine\u010dn\u00e9 sv\u011btlo.<\/div>\n
A on by to pochopil, sta\u010dil by jen pouh\u00fd n\u00e1znak, Tom by mu pomohl v\u0161echno pochopit, v\u0161echno si uv\u011bdomit. Nem\u011bl jej nechat odej\u00edt otev\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi, m\u011bl jej chytit za ruku, ned\u00e1t mu \u0161anci vysmeknout se z jeho n\u00e1ru\u010de. P\u0159inutit jej, aby ho vyslechl, aby mu je\u0161t\u011b naposledy odpustil. Pol\u00edbil by jej na \u010delo a zav\u0159el by o\u010di, uc\u00edtil by, jak se mu po t\u011ble rozl\u00e9v\u00e1 zn\u00e1m\u00e1 bla\u017eenost a klid, jak do n\u011bj vstupuje nov\u00e1 s\u00edla, nov\u00e1 nad\u011bje.<\/div>\n
Cht\u011bl se jej je\u0161t\u011b zeptat na tolik v\u011bc\u00ed, m\u011bl na sv\u00e9m srdci tis\u00edce ot\u00e1zek a v\u0161echny te\u010f m\u011bly z\u016fstat nezodpov\u011bzeny. U\u017e nikdy se nedozv\u00ed, jestli k n\u011bmu vzhl\u00ed\u017eel, jestli na n\u011bj byl bratr alespo\u0148 trochu py\u0161n\u00fd, na to, jak\u00fd je, jak\u00fd je uvnit\u0159. Tak stra\u0161n\u011b tou\u017eil po jeho uzn\u00e1n\u00ed, jeho reakce pro n\u011bj byly ze v\u0161ech nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, cht\u011bl, aby na n\u011bj byl hrd\u00fd, aby mohl odch\u00e1zet s v\u011bdom\u00edm, \u017ee pro n\u011bj n\u011bco znamenal, \u017ee nebyl zbyte\u010dn\u00fd, \u017ee existoval \u010dlov\u011bk, kter\u00fd jej miloval bezmezn\u011b, se v\u0161emi jeho chybami, se v\u0161emi jeho proh\u0159e\u0161ky a vlastnostmi, kter\u00fd by na n\u011bm v\u016fbec nic nem\u011bnil, kter\u00fd jej zbo\u017e\u0148oval pro n\u011bj samotn\u00e9ho.<\/div>\n
Dal by v\u0161anc svou du\u0161i, vzdal by se \u00fapln\u011b v\u0161eho, co mu kdy bylo drah\u00e9, jen aby dostal je\u0161t\u011b jednu \u0161anci. Posledn\u00ed a jedinou, kter\u00e9 by vyu\u017eil do posledn\u00edho detailu, do posledn\u00ed kapky. Uchopil by ji bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed, bez rozmyslu, pevn\u011b a neochv\u011bjn\u011b. Vym\u011bnil by sv\u016fj \u017eivot za jedin\u00fd pohled do jeho o\u010d\u00ed, kter\u00e9 by se d\u00edvaly zp\u011bt na n\u011bj. Nic jin\u00e9ho si nep\u0159\u00e1l, jen jej vid\u011bt, spat\u0159it jej, aby mu dodal klid, aby mohl odej\u00edt s pocitem \u0161t\u011bst\u00ed a l\u00e1sky, s pocitem naprost\u00e9 rovnov\u00e1hy. Byl jako ve sn\u00e1ch, u\u017e nedok\u00e1zal rozezn\u00e1vat realitu od iluz\u00ed, vid\u011bl jej p\u0159ed sebou, ale on tady nebyl, c\u00edtil jeho st\u00edn z ka\u017ed\u00e9ho koutu tmav\u00e9 m\u00edstnosti, jakoby jej obklopoval, jakoby byl v\u0161ude.<\/div>\n

I’m sorry for blaming you for everything I just couldn’t do
And I’ve hurt myself
If I had just one more day, I would tell you how much that
I’ve missed you since you’ve been away<\/em><\/div>\n
A\u0165 mu jen odpust\u00ed v\u0161echnu jeho vinu, a\u0165 sma\u017ee v\u0161echno zl\u00e9, co jej p\u00e1l\u00ed uvnit\u0159. On v\u011bd\u011bl, \u017ee mu odpou\u0161t\u00ed, nikdy se na n\u011bj nedok\u00e1zal dlouho zlobit, um\u011bl Toma odzbrojit sv\u00fdm \u00fasm\u011bvem, sv\u00fdm oddan\u00fdm pohledem, zkr\u00e1tka v\u0161\u00edm, co vystihovalo jeho k\u0159ehkou osobnost. Cht\u011bl jej ranit a zranil s\u00e1m sebe. Mo\u017en\u00e1 kdyby m\u011bl je\u0161t\u011b jeden den, jeden jedin\u00fd den v jeho \u017eivot\u011b, odkryl by mu v\u0161e, v\u0161e co tak \u00fazkostliv\u011b zap\u00edral. Nejsp\u00ed\u0161 by plakal, kleknul by p\u0159ed n\u011bj, polykal sv\u00e9 slzy a \u0161eptal, jak stra\u0161n\u011b mu chyb\u00ed, jak neuv\u011b\u0159iteln\u011b jej postr\u00e1d\u00e1 od prvn\u00ed chv\u00edle co ode\u0161el. U\u017e to neum\u011bl d\u00e1l zast\u00edrat, cht\u011bl, aby to v\u011bd\u011bl cel\u00fd sv\u011bt, \u017ee on bez n\u011bj neznamen\u00e1 v\u016fbec nic, \u017ee mu chyb\u00ed jedna jeho \u010d\u00e1st, \u017ee mu chyb\u00ed srdce a on bez n\u011bj nem\u016f\u017ee existovat. A\u0165 se to v\u0161ichni dozv\u00ed, \u017ee prost\u011b nen\u00ed tak siln\u00fd, \u017ee nen\u00ed tak nezdoln\u00fd a perfektn\u00ed, \u017ee dokonalost je jen maska, kter\u00e1 zakr\u00fdv\u00e1 jeho slabiny, \u017ee on u\u017e se neboj\u00ed v\u0161echno p\u0159iznat, u\u017e se neboj\u00ed ni\u010deho. Je p\u0159ipraven\u00fd. Je p\u0159ipraven\u00fd j\u00edt tam, kam se nikdo neodv\u00e1\u017e\u00ed, kam nikdo nechce, kam nikdo nesp\u011bch\u00e1. On se tam vyd\u00e1. Nenach\u00e1z\u00ed smysl, nenach\u00e1z\u00ed jedin\u00fd d\u016fvod pro\u010d to neud\u011blat. Te\u010f u\u017e je na v\u0161echno pozd\u011b. U\u017e nem\u00e1 ani jedin\u00fd den, u\u017e nem\u00e1 ani jednu \u0161anci. Nez\u016fstalo mu u\u017e v\u016fbec nic. Obklopen v\u0161\u00edm, co si nejv\u00edc na sv\u011bt\u011b p\u0159\u00e1l, opu\u0161t\u011bn\u00fd a nedokonal\u00fd.<\/div>\n
Oh, it’s dangerous
It’s so out of line to try to turn back time
I’m sorry for blaming you for everything I just couldn’t do
And I’ve hurt myself
By hurting you<\/em><\/div>\n
Billova chladn\u00e1 bled\u00e1 ruka sklouzla k zemi. Mezi prsty m\u011bl sev\u0159en\u00fd drobn\u00fd list, se jm\u00e9nem, kter\u00e9 se pro n\u011bj stalo smrteln\u00fdm a z\u00e1rove\u0148 mu umo\u017enilo pro\u017e\u00edt ty nejn\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00ed chv\u00edle. Jeho o\u010di se zav\u0159ely a po tv\u00e1\u0159i skanula posledn\u00ed slza. Posledn\u00ed, kterou kdy vyplakal. Pod sv\u00fdmi v\u00ed\u010dky spat\u0159il obraz, kter\u00fd p\u0159in\u00e1\u0161el novou nad\u011bji, nad\u011bji, \u017ee te\u010f u\u017e je uzam\u010den v jeho o\u010d\u00edch nav\u017edy, ukryl si jej v sob\u011b a nen\u00ed nic, co by jej o n\u011bj mohlo p\u0159ipravit. Bude s n\u00edm, u\u017e napo\u0159\u00e1d bude s n\u00edm, nerozd\u011bl\u00ed je ani v\u011b\u010dnost, \u010das u\u017e pro n\u011bj nebyl d\u016fle\u017eit\u00fd. Bude m\u00edt nekone\u010dn\u00fd \u010das a bude jej sd\u00edlet s t\u00edm, kdo pro n\u011bj znamenal v\u00edc ne\u017e jeho vlastn\u00ed \u017eivot. Od za\u010d\u00e1tku to bylo nebezpe\u010dn\u00e9, zbo\u0159ili v\u0161echny hranici, se\u0161li z cesty, mimo ud\u00e1van\u00fd sm\u011br. P\u0159esto ni\u010deho nelitoval. Nebylo nic, co by vzal zp\u00e1tky, kdyby mohl vr\u00e1tit \u010das, ud\u011blal by v\u0161echno \u00fapln\u011b stejn\u011b. Asi to tak m\u011blo b\u00fdt. Ubl\u00ed\u017eil mu, ale zabil t\u00edm sebe.<\/div>\n
Song: Hurt<\/em><\/div>\n
Written by: Christina Aguilera<\/p>\n

<\/em>autor: Heidi<\/strong>
betaread: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Seems like it was yesterday when I saw your faceYou told me how proud you were but I walked awayIf only I knew what I know today Sed\u011bl se zamy\u0161len\u00fdm v\u00fdrazem a v odrazu zaml\u017een\u00e9ho okna se t\u0159pytila jeho tv\u00e1\u0159 s dokonale<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-20316","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20316","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20316"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20316\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20316"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20316"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20316"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}