{"id":20383,"date":"2008-03-03T20:29:00","date_gmt":"2008-03-03T19:29:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20341"},"modified":"2008-03-03T20:29:00","modified_gmt":"2008-03-03T19:29:00","slug":"povidka-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/03\/povidka-2\/","title":{"rendered":"Pov\u00eddka"},"content":{"rendered":"
Tohle je pro m\u011b trochu speci\u00e1ln\u00ed v\u011bc, speci\u00e1ln\u00ed pov\u00eddka. Netu\u0161\u00edm, jestli se bude l\u00edbit, i kdy\u017e ve skrytu du\u0161e si to samoz\u0159ejm\u011b sobecky p\u0159eju :)) Vznikala pr\u016fb\u011b\u017en\u011b, za pom\u011brn\u011b dlouhou dobu a v r\u016fzn\u00fdch n\u00e1ladov\u00fdch rozpolo\u017een\u00edch, ale sna\u017eila jsem se tomu vtisknout n\u011bjakou r\u00e1mcovou podobu, co\u017e se mi snad jak\u017e tak\u017e povedlo teprve ned\u00e1vno, tak douf\u00e1m, \u017ee ty rozd\u00edly nebudou moc patrn\u00e9 \ud83d\ude09<\/em><\/div>\n
Jinak bych je\u0161t\u011b m\u011bla \u0159\u00edct, \u017ee kurz\u00edvou je psan\u00e1 „pov\u00eddka v pov\u00eddce“ , no snad to pochop\u00edte b\u011bhem \u010dten\u00ed.<\/em><\/div>\n
D\u011bkuju, Helushka \ud83d\ude09<\/em><\/div>\n
***<\/em><\/div>\n
„Bille, kdyby jsi tak v\u011bd\u011bl\u2026“ povzdychl si zoufale Tom a t\u00e9m\u011b\u0159 s n\u00e1bo\u017enou n\u011b\u017enost\u00ed p\u0159ejel po linii tv\u00e1\u0159e sv\u00e9ho dvoj\u010dete. Dal by p\u016fl \u017eivota za to, aby mu pod hork\u00fdmi prsty nepulsovaly pouze tekut\u00e9 krystaly monitoru. K\u00e9\u017e by se ho tak sm\u011bl dotknout doopravdy. Kdyby tak mohl vz\u00edt jeho \u00fatlou dla\u0148 do sv\u00e9 a tisknout k n\u00ed rty. Topit se v hloubce t\u011bch n\u00e1dhern\u00fdch o\u010d\u00ed\u2026<\/div>\n
Ne, tohle p\u0159ece\u2026 Nesm\u00ed? Jist\u011b, \u017ee ne\u2026 A kolikr\u00e1t u\u017e si to zakazoval? Stokr\u00e1t? Tis\u00edckr\u00e1t? D\u00e1vno p\u0159estal po\u010d\u00edtat\u2026<\/div>\n
„V\u011bd\u011bl co?“ Tom leknut\u00edm posko\u010dil a slab\u011b vyk\u0159ikl: „Bi-Bille!“ Rychlost\u00ed blesku zav\u0159el webovou str\u00e1nku, na kter\u00e9 tr\u00e1vil denn\u011b hodiny, a s nachov\u00fdm n\u00e1dechem ve tv\u00e1\u0159i zvedl pohled k bratrovi. „Vylekal jsi m\u011b!“ p\u0159iznal po pravd\u011b, ale v duchu se pohlavkoval za svou neopatrnost. Ne, nemohl p\u0159ece nic vid\u011bt, stoj\u00ed ve velmi \u0161patn\u00e9m \u00fahlu u dve\u0159\u00ed a – ale jak dlouho?!? „Jsi\u2026tu\u2026 ehm\u2026 jsi tu u\u017e dlouho?“ zeptal se a sna\u017eil se, aby to vyzn\u011blo co mo\u017en\u00e1 nejlhostejn\u011bji. Za\u010d\u00ednalo ho znerv\u00f3z\u0148ovat, \u017ee mu bratr ani jednou neodpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„V\u011bd\u011bl co, Tome?“ ozval se kone\u010dn\u011b a rukou se op\u0159el o r\u00e1m dve\u0159\u00ed. Vypadal tak sebejist\u011b a jako v\u017edy naprosto dokonale. Tedy, nebyl nal\u00ed\u010den\u00fd, vlasy mu voln\u011b spl\u00fdvaly kolem tv\u00e1\u0159e a na sob\u011b m\u011bl pohodln\u00e9 dom\u00e1c\u00ed oble\u010den\u00ed, ale pro Toma byl neodolateln\u00fd v\u017edycky, a\u0165 vypadal jakkoli. Mohl by si vz\u00edt klidn\u011b pytel od brambor a st\u00e1le by byl tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b sexy. Bo\u017ee!<\/div>\n
Tom zalapal po dechu a pro jistotu sklopil o\u010di. Nevydr\u017eel jeho spaluj\u00edc\u00ed pohled. „No…v\u011bd\u011bl\u2026 kdyby jsi tak v\u011bd\u011bl\u2026co\u2026fanynky, ano fanynky, co tu o tob\u011b p\u00ed\u0161ou,“ zalhal pohotov\u011b a na d\u016fkaz toho uk\u00e1zal na obrazovku. Doufal, \u017ee bratr nebude tak zv\u011bdav\u00fd, aby se \u0161el p\u0159esv\u011bd\u010dit. Billova tv\u00e1\u0159 pohasla. „Ach tak, hm\u2026\u017ee t\u011b to bav\u00ed, Tome. Po\u0159\u00e1d courat po fan str\u00e1nk\u00e1ch a sl\u00eddit, co si fanynky mysl\u00ed, kochat se t\u00edm, \u017ee se ti doslova v\u00e1l\u00ed u nohou\u2026“ u\u0161kl\u00edbl se a vypochodoval z pokoje.<\/div>\n
„Jedin\u011b tak se na tebe sm\u00edm d\u00edvat, l\u00e1sko\u2026“ za\u0161eptal Tom do ticha, kdy\u017e za bratrem zaklaply dve\u0159e. Nepost\u0159ehl Bill\u016fv bolestn\u00fd t\u00f3n, nesly\u0161el opovr\u017een\u00ed a ironii v jeho hlase\u2026<\/div>\n
***<\/div>\n
Sed\u011bl ve sv\u00e9m pokoji, rozbolav\u011bl\u00e9 o\u010di up\u00edral na jasnou obrazovku po\u010d\u00edta\u010de a hlavou mu v\u00ed\u0159ily tis\u00edce my\u0161lenek. U\u017e zase. Nedok\u00e1zal to. Op\u011bt se hloup\u011b vymluvil, aby nemusel \u010delit pravd\u011b. P\u0159ipadal si jako ten nejv\u011bt\u0161\u00ed zbab\u011blec a pokrytec na sv\u011bt\u011b, ale nedok\u00e1zal naj\u00edt odvahu p\u0159iznat to s\u00e1m sob\u011b, nato\u017e se sv\u011b\u0159it bratrovi. B\u00e1l se. Tak moc! Nesnesl by , kdyby si v jeho o\u010d\u00edch p\u0159e\u010detl odm\u00edtnut\u00ed a opovr\u017een\u00ed . Rad\u011bji bude ti\u0161e trp\u011bt, ne\u017e aby ho ztratil\u2026<\/em><\/div>\n
Nep\u0159\u00edtomn\u011b s\u00e1hl po my\u0161i a cht\u011bl si znovu vyhledat str\u00e1nku, kterou p\u0159ed chv\u00edli sp\u011b\u0161n\u011b zav\u0159el. Necht\u011bl, aby ON v\u011bd\u011bl, \u017ee si celou dobu s \u00fa\u017easem prohl\u00ed\u017e\u00ed jeho fotografie. Kdyby na to n\u00e1hodou p\u0159i\u0161el, tohle by mu nevysv\u011btlil\u2026<\/em><\/div>\n
„Co\u017ee?!“ Tom vyt\u0159e\u0161til o\u010di a obli\u010dejem se t\u00e9m\u011b\u0159 nalepil na obrazovku. To nen\u00ed mo\u017en\u00e9\u2026<\/div>\n
Jako ka\u017ed\u00fd ve\u010der se neubr\u00e1nil a na\u0161el si pov\u00eddky o sob\u011b a o Billovi. Neum\u011bl si pomoct. Zde se prom\u00edtaly v\u0161echny jeho fantazie a touhy. Ty holky m\u011bly \u00fa\u017easnou p\u0159edstavivost. Tom je up\u0159\u00edmn\u011b obdivoval a byl jim bezmezn\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee mu d\u00e1vaj\u00ed alespo\u0148 zlomek toho, po \u010dem tak zoufale prahnul.<\/div>\n
Tohle ale bylo\u2026divn\u00e9. Ji\u017e mnohokr\u00e1t se mu stalo, \u017ee se autorka p\u0159esn\u011b strefila do jeho pocit\u016f.V\u017edy ho z toho mrazilo v z\u00e1dech, ale te\u010f m\u011bl pocit, jako by na n\u011bj n\u011bkdo chrstnul kbel\u00edk ledu. Jak m\u016f\u017ee dopodrobna v\u011bd\u011bt, co pr\u00e1v\u011b opravdu d\u011bl\u00e1? „Nep\u0159\u00edtomn\u011b s\u00e1hl po my\u0161i a cht\u011bl si znovu vyhledat str\u00e1nku, kterou p\u0159ed chv\u00edli sp\u011b\u0161n\u011b zav\u0159el. Necht\u011b,l aby ON v\u011bd\u011bl, \u017ee si celou dobu s \u00fa\u017easem prohl\u00ed\u017e\u00ed jeho fotografie.“<\/em> Ano, p\u0159esn\u011b to pr\u00e1v\u011b cht\u011bl. Nerv\u00f3zn\u011b se rozhl\u00e9dl kolem sebe. Sleduj\u00ed ho snad? Ne\u2026u\u017e za\u010d\u00edn\u00e1 b\u00fdt paranoidn\u00ed. Pouhopouh\u00e1 n\u00e1hoda…<\/div>\n
Znovu se za\u010detl do textu.<\/div>\n
Sv\u016fj n\u00e1pad v\u0161ak kategoricky zam\u00edtl hned na jeho po\u010d\u00e1tku. Copak to m\u00e1 smysl, d\u00e1l se takhle tr\u00fdznit? Copak m\u00e1 logiku z\u00edrat nespo\u010det hodin na tv\u00e1\u0159 milovan\u00e9ho \u010dlov\u011bka, ale p\u0159itom v\u011bd\u011bt, \u017ee doopravdy se pod\u00edvat nesm\u00edte? \u017de nem\u00e1te pr\u00e1vo se dotknout? Pocit prohry v n\u011bm hroziv\u011b nar\u016fstal a nav\u00edc za\u010d\u00ednal m\u00edt nep\u0159\u00edjemn\u011b lezav\u00e9 tu\u0161en\u00ed, \u017ee ho snad n\u011bkdo sleduje. Nejist\u011b se rozhl\u00e9dl po pokoji a v\u00edce se zachumlal do sv\u00e9 prostorn\u00e9 sn\u011bhob\u00edl\u00e9 mikiny.<\/em><\/div>\n
Tomovi t\u00e9m\u011b\u0159 zapomn\u011blo b\u00edt srdce. Bo\u017ee, nejsp\u00ed\u0161 za\u010d\u00edn\u00e1 bl\u00e1znit! Hlavn\u011b klid! Z hluboka se nadechl a p\u00e1r vte\u0159in setrv\u00e1val se zadr\u017een\u00fdm dechem, dokud se neuklidnil. To, \u017ee na sob\u011b doopravdy m\u00e1 b\u00edlou mikinu, nic neznamen\u00e1. Nos\u00ed ji p\u0159ece \u010dasto! Ano, vlastn\u011b skoro po\u0159\u00e1d. Moc dob\u0159e toti\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee tahle barva mu obzvl\u00e1\u0161t\u011b slu\u0161\u00ed a jeho je\u0161itnost mu jednodu\u0161e k\u00e1zala „Bu\u010f neodolateln\u00fd“. Autorka si to prost\u011b jen prom\u00edtla do pov\u00eddky\u2026 a on tady vy\u0161iluje. Hlup\u00e1k\u2026 Kdyby jej n\u011bkdo vid\u011bl, jist\u011b by si pomyslel, \u017ee se zbl\u00e1znil\u2026 Ale p\u0159ece jen m\u011bl lep\u0161\u00ed pocit, kdy\u017e mikinu p\u0159et\u00e1hl p\u0159es hlavu a p\u0159esn\u011b m\u00ed\u0159enou st\u0159elou odhodil na postel. Tak, a je to!<\/div>\n
Nec\u00edtil se v\u0161ak o nic l\u00e9pe. Takhle se choulil v\u017edy, kdy\u017e se c\u00edtil bezmocn\u00fd. Byl to jak\u00fdsi reflex z d\u011btstv\u00ed, kdy se ve sv\u00e9m dome\u010dku z dek schov\u00e1val p\u0159ed „zl\u00fdmi v\u011bcmi“ a myslel si, \u017ee kdy\u017e on nevid\u00ed je, ani ony ho nemohou spat\u0159it. Jak jen byl tenkr\u00e1t naivn\u00ed\u2026Ne\u0161t\u011bst\u00ed si v\u00e1s najde v\u0161ude a s d\u011bsivou p\u0159esnost\u00ed v\u017edy za\u00fato\u010d\u00ed tam, kde to nejv\u00edce bol\u00ed. Zat\u00edmco to dobr\u00e9 si poletuje kdesi v z\u00e1vratn\u00e9 v\u00fd\u0161ce a dos\u00e1hnout na n\u011bj znamen\u00e1 vyl\u00e9zt z \u00fakrytu, postaven\u00e9ho d\u011btskou naivitou \u2026To v\u0161echno dnes u\u017e v\u011bd\u011bl. Byl p\u0159eci velk\u00fd kluk.. O to v\u00edce se v\u0161ak ukr\u00fdval pod pomyslnou dekou, dnes v podob\u011b sv\u00e9 chundelat\u00e9 mikiny.<\/em><\/div>\n
Ale najednou u\u017e mu to nep\u0159in\u00e1\u0161elo pocit bezpe\u010d\u00ed. Jakoby ho to neust\u00e1le schov\u00e1v\u00e1n\u00ed za\u010dalo svazovat a dusit. Byl tak nabit\u00fd emocemi a city, kter\u00e9 u\u017e prost\u011b musely ven\u2026Cht\u011blo se mu k\u0159i\u010det a plakat, cht\u011blo se mu sm\u00e1t. Tou\u017eil cel\u00e9mu sv\u011btu ozn\u00e1mit, co pr\u00e1v\u011b c\u00edt\u00ed a pro\u017e\u00edv\u00e1. U\u017e otev\u00edral \u00fasta, aby k sob\u011b zavolal sv\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed. \u0160t\u011bst\u00ed vt\u011blen\u00e9 do jeho bratra\u2026 Ale hlas ho zradil. Nedok\u00e1zal to! Prohr\u00e1l\u2026 Znovu se vzdal bez boje a znovu c\u00edtil, jak ka\u017edou \u017eilkou jeho t\u011bla koluje ledov\u00e9 zoufalstv\u00ed. Hnusil se s\u00e1m sob\u011b, nen\u00e1vid\u011bl se! Moment\u00e1ln\u011b se v\u0161ak nemohl rozhodnout, zda kv\u016fli sv\u00e9 ohromn\u00e9 zbab\u011blosti a nebo kv\u016fli h\u0159\u00ed\u0161n\u00fdm cit\u016fm, kter\u00e9 se sna\u017eil poh\u0159b\u00edt n\u011bkde hluboko v sob\u011b\u2026.<\/em><\/div>\n
Se slzami vzteku v o\u010d\u00edch p\u0159et\u00e1hl sv\u016fj b\u011bloskvouc\u00ed „dome\u010dek“ p\u0159es hlavu a s efektivn\u00ed p\u0159esnost\u00ed odhodil na postel v rohu.<\/em><\/div>\n
„Billeeeeee!“ zaje\u010del Tom a s d\u011bsem v o\u010d\u00edch vstal prudce ze \u017eidle. „Bille, pomoooooc!!!“ Tohle na n\u011bj bylo p\u0159esp\u0159\u00edli\u0161. Byl by ochoten uv\u011b\u0159it, \u017ee v\u0161echno je jen pouh\u00e1 n\u00e1hoda, ale tohle\u2026o t\u011bch jeho hloup\u00fdch „dome\u010dk\u00e1ch“ z dek, kter\u00e9 v d\u011btstv\u00ed doopravdy stav\u011bl a z naprosto stejn\u00e9ho d\u016fvodu, p\u0159esto\u017ee p\u0159iznat si to nikdy necht\u011bl, nev\u011bd\u011bl nikdo! Jenom m\u00e1ma a Bill, jeho nejbli\u017e\u0161\u00ed. Nikdo v\u0161ak neznal jeho pocity\u2026ale te\u010f – Bylo to, jako by mu n\u011bkdo nahl\u00ed\u017eel p\u0159\u00edmo do hlavy, my\u0161lenky mu kradl a psal do \u0159\u00e1dk\u016f.<\/div>\n
Za\u010dal se neovladateln\u011b t\u0159\u00e1st po cel\u00e9m t\u011ble znovu zavolal bratrovo jm\u00e9no.<\/div>\n
„Co \u0159ve\u0161 pros\u00edm t\u011b, v\u017edy\u0165 – Tome, stalo se n\u011bco?!“ zarazil se p\u0159ib\u00edhaj\u00edc\u00ed Bill uprost\u0159ed v\u011bty a m\u011b\u0159il si bratra nech\u00e1pav\u00fdm pohledem. „O-ona\u2026“ vykoktal Tom a vyd\u011b\u0161en\u011b vykulil o\u010di. Bill se m\u00edrn\u011b zamra\u010dil a na \u010dele se mu vytvo\u0159ila drobn\u00e1 vr\u00e1ska zna\u010d\u00edc\u00ed, \u017ee p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed. Na zlomek sekundy se mu po tv\u00e1\u0159i mihl st\u00edn, sotva post\u0159ehnuteln\u00fd, pot\u00e9 v\u0161ak jeho obli\u010dej dostal neproniknuteln\u00fd v\u00fdraz. „Kdo ona?“ zeptal se m\u00edrn\u011b a o p\u00e1r krok\u016f p\u0159istoupil. Tom se popla\u0161n\u011b o\u0161il, ale nakonec ze sebe p\u0159idu\u0161en\u011b vysoukal: „Ona\u2026toti\u017e\u2026j\u00e1 nev\u00edm, jestli ona, ale\u2026.chci \u0159\u00edct\u2026j\u00e1- “ hlas mu znovu vypov\u011bd\u011bl slu\u017ebu, a tak na sv\u00e9 dvoj\u010de vrhal jen zoufal\u00e9 pohledy.<\/div>\n
„Copak se stalo, Tomi?“ oslovil jen n\u011b\u017en\u011b Bill. Tak mu \u0159\u00edkal, kdy\u017e byli je\u0161t\u011b mal\u00ed caparti a hr\u00e1li si spolu na indi\u00e1ny. K\u00e9\u017e by se ty \u010dasy vr\u00e1tily\u2026 pomyslel si. Tenkr\u00e1t sta\u010dilo n\u011bkolikr\u00e1t l\u00edtostiv\u011b popot\u00e1hnout, pod\u00edvat se na „Tomiho“ medov\u00fdm pohledem\u2026 a on ochotn\u011b brat\u0159\u00ed\u010dka odv\u00e1zal od stromu, p\u0159edstavuj\u00edc\u00ed totem, v\u011bnoval mu \u010delenku „Velk\u00e9ho Manitua“, na n\u00ed\u017e m\u011bl v\u00fdhradn\u00ed pr\u00e1vo pouze Tom, a je\u0161t\u011b ho dlouho t\u011b\u0161il, potaj\u00ed mu strkal do kapes bonbony a dobrovoln\u011b ho vl\u00e1\u010del na h\u0159bet\u011b, za Billova rozpustil\u00e9ho pok\u0159ikov\u00e1n\u00ed „Hyj\u00e9\u00e9\u00e9 \u0160em\u00edku!“<\/div>\n
„Tome, no tak\u2026 pod\u00edvej se na m\u011b!“ nasm\u011broval si Bill jeho hlavu tak, aby mu vid\u011bl do o\u010d\u00ed. „Vykl\u00e1d\u00e1\u0161 nesmysly! KDO ona? Nikdo tady p\u0159ece nen\u00ed, jen my\u2026.vid\u00ed\u0161\u2026“ zam\u00e1val rukou kamsi za sebe, „\u2026nikdo\u2026 m\u011bl bys j\u00edt sp\u00e1t\u2026“ dodal je\u0161t\u011b mate\u0159sk\u00fdm t\u00f3nem a ukazov\u00e1\u010dkem starostliv\u011b p\u0159ejel bratrovu ho\u0159\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Oni m\u011b sleduj\u00ed!!“ vyjekl Tom najednou a je\u0161t\u011b v\u00edce vyt\u0159e\u0161til vystra\u0161en\u00e9 o\u010di, ve kter\u00fdch pableskovalo tlumen\u00e9 sv\u011btlo vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z monitoru. Bill se zarazil. Za\u010d\u00ednal m\u00edt o Toma v\u00e1\u017en\u011b strach\u2026<\/div>\n
„Kdopak t\u011b sleduje, br\u00e1\u0161ko?“ prot\u00e1hl a sna\u017eil se, aby to vyzn\u011blo co nejklidn\u011bji, p\u0159esto mu p\u0159esko\u010dil hlas. „Ona\u2026 chci \u0159\u00edct\u2026j\u00e1\u2026 jen\u2026“ vydechl s hr\u016fzou Tom a nep\u0159\u00edtomn\u00fd pohled up\u0159el n\u011bkam skrz bratra. Bill mu bezd\u011b\u010dn\u011b s\u00e1hl na \u010delo, aby zjistil, zda-li nem\u00e1 teplotu a neblouzn\u00ed.<\/div>\n
„Nech toho, sakra!“ o\u0161il se zlostn\u011b a set\u0159\u00e1sl ze sebe bratrovu ruku.Vid\u011bl nejistotu v Billov\u00fdch o\u010d\u00edch a do\u0161lo mu, co si o n\u011bm mysl\u00ed. \u017de se zbl\u00e1znil! Ale copak se mu to v\u0161echno jenom zd\u00e1?<\/div>\n
„Tome, c\u00edt\u00ed\u0161\u2026se ehm\u2026dob\u0159e?“ zeptal se opatrn\u011b Bill a odm\u00edtal se od sv\u00e9ho dvoj\u010dete vzd\u00e1lit. „Vypad\u00e1\u0161, jako bys vid\u011bl ducha! Kdo je ONA? Kdo t\u011b sleduje?“ opakoval a p\u00e1trav\u00fdm pohledem se st\u00e1le v bratrov\u00fdch o\u010d\u00edch sna\u017eil naj\u00edt p\u0159\u00ed\u010dinu jeho n\u00e1hl\u00e9ho pomaten\u00ed.<\/div>\n
„Tak – poslouch\u00e1\u0161 m\u011b v\u016fbec??!!!“ rozk\u0159ikl se, proto\u017ee Tom vypadal jako by jej ani nevn\u00edmal. Na jeho tv\u00e1\u0159i se rozprost\u0159el nep\u0159\u00edtomn\u00fd v\u00fdraz a najednou se jeho o\u010di rozz\u00e1\u0159ily. Ano, kdo je vlastn\u011b ONA? Ona autorka\u2026?<\/div>\n
Ani\u017e by si v\u0161\u00edmal zkoprn\u011bl\u00e9ho Billa, p\u0159eb\u011bhl n\u011bkolika skoky m\u00edstnost a ch\u0148apnul po my\u0161i. Sjel kurzorem a\u017e na konec pov\u00eddky. Sice ani neo\u010dek\u00e1val, \u017ee by z p\u0159ezd\u00edvek, kter\u00e9 si tyhle holky obvykle d\u00e1valy, mohl n\u011bco vy\u010d\u00edst, ale alespo\u0148 by ji mohl n\u011bjak pojmenovat. Tohle jej v\u0161ak vyvedlo z m\u00edry. M\u00edsto jm\u00e9na pod textem stroze z\u00e1\u0159ilo.<\/div>\n
L. Lib die sekunde!<\/strong><\/div>\n
Zklaman\u011b se na monitor zamra\u010dil. Autorka sv\u016fj podpis omezila na nic ne\u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed p\u00edsmeno L. a p\u0159ipojila ji\u017e ohranou v\u011btu, kterou bratr pova\u017eoval za sv\u00e9 \u017eivotn\u00ed motto. Lib die sekunde – jak\u00e1 ironie.<\/div>\n
„Tome, co to tam d\u011bl\u00e1\u0161?“ Uc\u00edtil na sv\u00e9m rameni Billovu ruku a leknut\u00edm doslova posko\u010dil na \u017eidli. Pro p\u00e1na, v\u017edy\u0165 on na n\u011bj doslova zapomn\u011bl. Neuv\u011bdomil si, \u017ee je v m\u00edstnosti st\u00e1le s n\u00edm a \u017ee si v klidu m\u016f\u017ee \u010d\u00edst za jeho z\u00e1dy obsah zobrazen\u00e9 str\u00e1nky. Bleskurychle okno minimalizoval a vystrnadil bratra z pokoje.Unikl mu \u0161ibalsk\u00fd z\u00e1blesk v jeho o\u010d\u00edch, kter\u00e9 spat\u0159ily, co nem\u011bly.<\/div>\n
***<\/div>\n
Bill nad\u0161en\u011b cv\u00e1lal do pokoje. Nejrad\u011bji by z toho n\u00e1hl\u00e9ho n\u00e1valu radosti a euforie za\u010dal zp\u00edvat. Ostatn\u011b jako v\u017edy, kdy\u017e byl p\u0159\u00edli\u0161 smutn\u00fd nebo naopak \u0161\u0165astn\u00fd.<\/div>\n
Nat\u00e1hl se po sv\u00e9 b\u00edl\u00e9 mikin\u011b, kterou p\u0159ed chv\u00edl\u00ed v z\u00e1chvatu tv\u016fr\u010d\u00ed agrese odhodil na postel. Te\u010f se k n\u00ed mazliv\u011b p\u0159itulil. P\u0159ipom\u00ednala mu Toma\u2026 Z\u0159eteln\u011b si pamatoval na v\u010derej\u0161\u00ed ve\u010der, kdy v n\u00ed sed\u011bl zachumlan\u00fd a\u017e po u\u0161i a sv\u00e9 pocity, vepsan\u00e9 do pov\u00eddky, prezentoval na internetu. Nemyslel si, \u017ee to n\u011bkoho doopravdy zaj\u00edm\u00e1, a\u010dkoli jej kladn\u00e9 ohlasy utvrzovaly o opaku. Tedy\u2026 nemyslel si, \u017ee by to mohlo zaj\u00edmat jedin\u00e9ho \u010dlov\u011bka na sv\u011bt\u011b, u kter\u00e9ho si to usilovn\u011b p\u0159\u00e1l\u2026Nikdy nedoufal\u2026<\/div>\n
A te\u010f\u2026.?<\/div>\n
\u0160t\u00edhl\u00e9 prsty po chv\u00edli ustaly v pr\u00e1ci. Chv\u011bl se vzru\u0161en\u00edm, tetelil se \u0161t\u011bst\u00edm, kdy\u017e odeslal nejkrat\u0161\u00ed a nejmilostn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh, kter\u00fd kdy napsal.<\/div>\n
Z\u00edtra ve\u010der u\u017e bude v\u0161echno jinak, t\u00edm si byl jist.<\/div>\n
***<\/div>\n
Hlubok\u00fd pohled hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed se t\u0159epetal nedo\u010dkavost\u00ed. Namodral\u00e1 z\u00e1\u0159e obrazovky prop\u016fj\u010dovala pohledn\u00e9 tv\u00e1\u0159i mystick\u00fd vzhled a je\u0161t\u011b v\u00edce zjem\u0148ovala pravideln\u00e9 kontury mlad\u00e9ho obli\u010deje.<\/div>\n
Dychtiv\u011b zadal adresu, kter\u00e1 mu ji\u017e nes\u010detn\u011bkr\u00e1t p\u0159inesla alespo\u0148 zlomky zak\u00e1zan\u00e9 rozko\u0161e a netrp\u011bliv\u011b o\u010dek\u00e1val, kdy se kone\u010dn\u011b objev\u00ed zbo\u017e\u0148ovan\u00e1 webov\u00e1 str\u00e1nka. Tou\u017eil do\u010d\u00edst do konce to, co v\u010dera tak chvatn\u011b opustil. Cht\u011bl se nechat un\u00e1\u0161et tou zvl\u00e1\u0161tn\u00ed autorkou na vln\u00e1ch fantazie. Kone\u010dn\u011b se p\u0159ed n\u00edm za\u010daly r\u00fdsovat kontury nov\u00e9ho designu, kter\u00fd shled\u00e1val naprosto rajcovn\u00edm, te\u010f v\u0161ak nebyl \u010das zkoumat prvot\u0159\u00eddn\u00ed pr\u00e1ci nejlep\u0161\u00edch grafik\u016f. Musel ji naj\u00edt. Nebo jeho\u2026?<\/div>\n
Chopil se my\u0161i, ale hned prvn\u00ed \u010dl\u00e1nek jej zarazil. Ne\u2026 to p\u0159ece\u2026 pro\u010d? Jako by to v\u0161echno bylo naschv\u00e1l, t\u011bch p\u00e1r stroh\u00fdch \u0159\u00e1dk\u016f hl\u00e1salo, \u017ee pov\u00eddk\u00e1m od jeho nov\u00e9ho objevu je konec. Byla tu posledn\u00ed, na rozlou\u010denou\u2026<\/div>\n
Tom t\u00e9m\u011b\u0159 vyk\u0159ikl. Ruce se mu neovladateln\u011b rozt\u0159\u00e1sly a srdce vynechalo n\u011bkolik \u00fader\u016f. Sn\u00ed snad?<\/div>\n
Fanynky tenhle rozlu\u010dkov\u00fd „p\u0159\u00edb\u011bh“ pova\u017eovaly za dobr\u00fd vtip, ale\u2026 on v\u011bd\u011bl, co to znamen\u00e1.<\/div>\n
Byl tak nabit\u00fd emocemi a city, kter\u00e9 u\u017e prost\u011b musely ven\u2026 Cht\u011blo se mu k\u0159i\u010det a plakat, cht\u011blo se mu sm\u00e1t. Tou\u017eil cel\u00e9mu sv\u011btu ozn\u00e1mit, co pr\u00e1v\u011b c\u00edt\u00ed a pro\u017e\u00edv\u00e1. U\u017e otev\u00edral \u00fasta, aby k sob\u011b zavolal sv\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed. \u0160t\u011bst\u00ed vt\u011blen\u00e9 do jeho bratra\u2026<\/div>\n
A tentokr\u00e1t je otev\u0159el a n\u011b\u017en\u011b zavolal: „Bille!“<\/div>\n
V\u011bd\u011bl, \u017ee jeho \u010dernovlas\u00fd and\u011bl jej dnes sev\u0159e ve sv\u00e9m sladk\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed\u2026<\/div>\n
„\u2026Neztr\u00e1cej \u010das, \u017eij ka\u017ed\u00fd den, jak by byl posledn\u00ed.<\/em> Lib die sekunde<\/em><\/strong>, \u017eij sekundou.<\/em><\/div>\n
L.<\/em><\/strong> jako<\/em> Liebe<\/em><\/strong>, l\u00e1ska. Co chce\u0161 v\u00edc?<\/em><\/div>\n
Copak to st\u00e1le je\u0161t\u011b nech\u00e1pe\u0161? Nev\u00ed\u0161, kdo Ti v\u011bnoval tyhle \u0159\u00e1dky?<\/em><\/div>\n
L.liB<\/em><\/strong>\u2026<\/em><\/div>\n
N\u011bkdy se mohou v\u011bci zd\u00e1t\u2026postaven\u00e9 na hlavu\u2026obr\u00e1cen\u011b,\u2026<\/em> pozp\u00e1tku<\/em><\/strong> snad…“<\/em><\/div>\n
Dopsal posledn\u00ed \u0159\u00e1dky vyzn\u00e1n\u00ed, dnes v\u0161ak sv\u00e9 d\u00edlo nechal bez obvykl\u00e9ho podpisu. V\u011bd\u011bl, \u017ee on pochop\u00ed.<\/em><\/p>\n

autor: Helushka<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Tohle je pro m\u011b trochu speci\u00e1ln\u00ed v\u011bc, speci\u00e1ln\u00ed pov\u00eddka. Netu\u0161\u00edm, jestli se bude l\u00edbit, i kdy\u017e ve skrytu du\u0161e si to samoz\u0159ejm\u011b sobecky p\u0159eju :)) Vznikala pr\u016fb\u011b\u017en\u011b, za pom\u011brn\u011b dlouhou dobu a v r\u016fzn\u00fdch n\u00e1ladov\u00fdch rozpolo\u017een\u00edch, ale sna\u017eila jsem se tomu vtisknout<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-20383","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20383","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20383"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20383\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20383"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20383"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20383"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}