{"id":20436,"date":"2008-03-02T15:15:00","date_gmt":"2008-03-02T14:15:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20394"},"modified":"2008-03-02T15:15:00","modified_gmt":"2008-03-02T14:15:00","slug":"minulost-nebo-jen-dalsi-vymysly-2-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/02\/minulost-nebo-jen-dalsi-vymysly-2-3\/","title":{"rendered":"Minulost nebo jen dal\u0161\u00ed v\u00fdmysly? (2\/3)"},"content":{"rendered":"
Op\u00edr\u00e1m se \u010delem o studen\u00e9 sklo a d\u00edv\u00e1m se dol\u016f na moje chodidla. Nem\u00e1m nic, o \u010dem bych mohl p\u0159em\u00fd\u0161let, nic co bych mohl c\u00edtit. Nikdy jsem se nec\u00edtil l\u00edp, ne\u017e tak, jak sem se c\u00edtil minulou noc. V\u00e1\u017en\u011b mi to nepomohlo, st\u00e1le se boj\u00edm. St\u00e1le si mysl\u00edm, \u017ee jsem neschopn\u00fd a c\u00edt\u00edm se opu\u0161t\u011bn\u00ed. Jsem unaven\u00fd, ale nechci sp\u00e1t, abych neprop\u00e1sl \u0161anci, moci usnout v jeho objet\u00ed, ale v\u00edm \u017ee se to nikdy nestane. Nechce to dopustit, nebo snad ano? Zav\u0159el jsem o\u010di a za\u0165al p\u011bsti, kter\u00e9 se op\u00edraly o moje boky. Pot\u0159eboval jsem b\u00fdt v jeho objet\u00ed v\u00e1\u017en\u011b nal\u00e9hav\u011b; chci c\u00edtit jeho roz\u017ehaven\u00e9 t\u011blo. Pro\u010d mus\u00ed b\u00fdt \u017eivot tak krut\u00fd?<\/div>\n
Otev\u0159el jsem o\u010di a pod\u00edval se ven z okna, slunce zapadlo a m\u011bs\u00edc z\u00e1\u0159il na \u010dern\u00e9 obloze. D\u00edval jsem se na m\u011bs\u00edc a tou\u017eil po tom, b\u00fdt voln\u00fd jako on. M\u00edt schopnost b\u00fdt voln\u00fd jako m\u011bs\u00edc. V\u00edm, \u017ee to co chci nikdy nebude pravda. Vzdychl jsem a p\u0159ilo\u017eil ruce na sklo vedle m\u00e9 hlavy; zatla\u010dil jsem na n\u011b a op\u00edral se o n\u011b. Studen\u00e9 sklo m\u011b chladilo a j\u00e1 se za\u010dal klepat. Sna\u017eil jsem vr\u00e1tit zp\u011bt moj\u00ed norm\u00e1ln\u00ed teplotu, ale ne\u0161lo to.<\/div>\n
Cht\u011bl bych aby u\u017e byl Tom zp\u00e1tky, cht\u011bl bych aby p\u0159estal sp\u00e1t s t\u011bma holkama a miloval m\u011b, jak jen by byl schopen. Ob\u010das p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm o tom, \u017ee by Tom pouze vyslovil tyhle slova a j\u00e1 bych byl \u0161\u0165astn\u00fd, vr\u00e1til by mi \u00fasm\u011bv, co\u017e nedok\u00e1\u017ee asi nic. Byl Tom v\u00e1\u017en\u011b takov\u00fd jak vypadal? Mysl\u00edm, \u017ee se to nikdy nedozv\u00edm. \u0158ekl mi u\u017e tolik v\u011bc\u00ed a potom to tak ani nemyslel. Nemiluje m\u011b tak jako j\u00e1 jeho. V\u017edycky se zaj\u00edm\u00e1 jenom o to, jak si nejl\u00edp v posteli u\u017e\u00edt a ne o l\u00e1sku. Ale j\u00e1 v\u00edm, \u017ee n\u011bkde hluboko v jeho srdci je m\u00edste\u010dko, kde by byl schopen, milovat m\u011b.<\/div>\n
Zavrt\u011bl jsem hlavou a odvr\u00e1til se od okna. Znovu jsem se na n\u011bj polo\u017eil a d\u00edval se do temnoty, v kter\u00e9 byl n\u00e1\u0161 pokoj. Znovu to nebylo nic oproti tomu, le\u017eet a us\u00ednat s Tomem v posteli. Nen\u00ed to tu jako doma, doma jsem v\u017edycky dob\u0159e usnul. Tyhle postele nebyly tak pohodln\u00e9, \u0161el jsem sp\u00e1t rozl\u00e1man\u00fd a r\u00e1no jsem se tak probudil. Zhluboka jsem se nadechl a pomalinku vydechoval, jako bych se u\u017e nikdy necht\u011bl nadechnout.<\/div>\n
\u0160el jsem bl\u00ed\u017e k moj\u00ed posteli, sedl si na jej\u00ed okraj, doufaje, \u017ee se tro\u0161ku uklidn\u00edm. Ale nestalo se tak. Jsem zase stejn\u011b na\u0161tvan\u00fd, c\u00edt\u00edm se otr\u00e1ven\u00fd a rovn\u011b\u017e jako v pekle. Rozhl\u00eddl jsem se po m\u00edstnosti a v t\u011bch st\u00ednech mi p\u0159ipadalo, \u017ee dnes v noci Tom skute\u010dn\u011b le\u017e\u00ed na sv\u00e9 posteli, ale v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee je to jen moje p\u0159edstavivost. Nebyl tu; je v jin\u00e9m hotelov\u00e9m pokoji a sp\u00ed tam s n\u011bjakou d\u011bvkou, kterou ani nezn\u00e1. Zvednu se a jdu do koupelny, nerozsv\u00edt\u00edm. Nechci se m\u00edt. Chci z\u016fstat ve tm\u011b, Tom tohle nikdy neza\u017eije. Nechce, abych mu \u0159\u00edkal o sv\u00fdch pocitech, jak sem ne\u0161\u0165astn\u00fd, nebo st\u00e1le opakoval to, co on c\u00edt\u00ed se mnou. Mus\u00ed se te\u010f c\u00edtit opravdu dob\u0159e, kdy\u017e voj\u00ed\u017ed\u00ed n\u011bjakou hezkou blond\u00fdnu, kter\u00e1 ho „miluje<\/em>“ jenom kv\u016fli tomu jak vypad\u00e1, kv\u016fli jeho pen\u011bz\u016fm.<\/div>\n
Vzdychnu a zat\u00e1hnu z\u00e1v\u011bs od sprchy, ta holka o sob\u011b ur\u010dit\u011b nev\u00ed. Zapnu horkou vodu a \u010dek\u00e1m dokud jej\u00ed teplota nebude akor\u00e1t dostate\u010dn\u011b hork\u00e1, aby smyla v\u0161echen m\u016fj smutek, ale zas ne tolik, abych se sp\u00e1lil. S \u00fasm\u011bvem se pod\u00edv\u00e1m na p\u00e1ru, kter\u00e1 je okolo m\u011b. V\u00edm, \u017ee Tom se te\u010f c\u00edt\u00ed \u00fa\u017easn\u011b, proto\u017ee tohle d\u011bl\u00e1 tak \u010dasto. Abych byl smutn\u00fd? T\u00edm to nen\u00ed, chce aby byl smutn\u00fd n\u011bkdo jin\u00fd, ale kdo, jeho bejvalka? Ale kter\u00e1? Pro\u010d o n\u011bm mus\u00edm po\u0159\u00e1d p\u0159em\u00fd\u0161let, v\u017edy\u0165 on na m\u011b nemysl\u00ed. Sundal jsem si tri\u010dko a pohodil ho bezzvu\u010dn\u011b na podlahu a byl u\u017e za v\u0161echno r\u00e1d. Miluju ticho.<\/div>\n
Z hlasit\u00fdch zvuk\u016f m\u011b bol\u00ed hlava, d\u011bkuju bohu za to, \u017ee u\u017e nekoncertujeme Nemysl\u00edm si, \u017ee bych mohl je\u0161t\u011b chvilku sly\u0161et ten jekot. Z\u00edvnu a svl\u00edknu si d\u017e\u00edny: rozepnu si p\u00e1sek a pohod\u00edm ho tak\u00e9 na zem. Dopadl na moje tri\u010dko, tak\u017ee to ani moc velk\u00e1 r\u00e1na nebyla. Sund\u00e1m si pono\u017eky a boxerky. V\u0161echno to u\u017e je ze m\u011b pry\u010d. Sund\u00e1m si v\u0161echny moje \u0159et\u00edzky a prst\u00fdnky, jeden po druh\u00e9m je polo\u017e\u00edm na tri\u010dko. Vlezu do sprchy a vydechnu. Voda je u\u017e dobr\u00e1, miluju ten pocit tepl\u00e9 tekouc\u00ed vody.<\/div>\n
Zav\u0159u o\u010di a d\u00e1m si hlavu pod tekouc\u00ed proud vody, abych si namo\u010dil vlasy. Set\u0159u si vodu z obli\u010deje a pod\u00edv\u00e1m se na ruce, moje \u010dern\u00e9 linky jsou rozmazan\u00fd, jako kdybych bre\u010del. Umyju si to z rukou a nezaj\u00edm\u00e1m se o to \u010derno na m\u00fdm obli\u010deji, to je to posledn\u00ed co m\u011b schov\u00e1v\u00e1 p\u0159ed sv\u011btem kolem m\u011b, sv\u011btem, kter\u00e9mu tolik nerozum\u00edm. Vodou si namo\u010d\u00edm i hrudn\u00edk a v\u0161echno ostatn\u00ed, barva moj\u00ed k\u016f\u017ee je od Tomovy rozd\u00edln\u00e1. Jsme jeden jako druh\u00fd, ale \u017eijeme spolu jako \u00fapln\u011b dva rozd\u00edln\u00ed lid\u00e9.<\/div>\n
Oto\u010d\u00edm se, abych si namo\u010dil i z\u00e1da; m\u00e1m zav\u0159en\u00e9 o\u010di a rukama si mnu promo\u010den\u00e9 vlasy. C\u00edt\u00edm, \u017ee slzy se u\u017e zase vracej\u00ed a j\u00e1 to u\u017e dlouho nevydr\u017e\u00edm, nikdo m\u011b p\u0159eci nem\u016f\u017ee sly\u0161et. Za\u010dnu bre\u010det, slzy te\u010dou po m\u00e9m obli\u010deji stejn\u011b jako p\u0159edt\u00edm voda. Schov\u00e1m si obli\u010dej do dlan\u00ed, nechci aby ty slzy mizely. Sesunu se pod\u00e9l zdi, kter\u00e1 je pod sprchou na dla\u017edi\u010dky a za\u010dnu vzlykat. Nec\u00edt\u00edm nic jin\u00e9ho; jedin\u00fd co vn\u00edm\u00e1m jsou ty slzy, brekot\u2026 c\u00edt\u00edm jak voda vyt\u00e9k\u00e1 ven, ale m\u011b je to jedno.<\/div>\n
Po\u0159\u00e1d bre\u010d\u00edm, nic na sv\u011bt\u011b m\u011b neut\u011b\u0161\u00ed. T\u0159\u00edsknu do zdi vedle m\u011b a vyk\u0159i\u010d\u00edm ze sebe v\u0161echnu tu bolest, proto\u017ee jsem si poranil ruku. Jak tohle jenom vysv\u011btl\u00edm? ‚Oh sesypal jsem se a zml\u00e1til sprch\u00e1\u010d‘ s\u00e1m pro sebe se usm\u011bju a skrze v\u0161echnu bolest ude\u0159\u00edm do zdi znovu. U\u017e nek\u0159i\u010d\u00edm, bre\u010d\u00edm je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e p\u0159edt\u00edm. Asi bych u\u017e m\u011bl p\u0159estat; tohle p\u0159ece nejsem j\u00e1. P\u0159edklon\u00edm se a zap\u0159u se o ruce; nech\u00e1v\u00e1m v\u0161echny moje slzy padat z m\u00e9ho obli\u010deje a m\u00edchat s vodou. Moje \u010dern\u00e9 vlasy m\u00e1m nalepen\u00e9 na obli\u010deji. Je to, jako bych se cht\u011bl schovat. Zacl\u00e1n\u011bj\u00ed slzy, m\u016fj promo\u010den\u00fd obli\u010dej kv\u016fli and\u011bl\u016fm, kter\u00fd mi nepom\u00e1haj\u00ed.<\/div>\n
Nesly\u0161el jsem, \u017ee se z\u00e1v\u011bs od sprchy odsunul nebo zvuk toho, \u017ee by Tom vlezl do sprchy, aby mi pomohl. C\u00edtil jsem, \u017ee n\u011b\u010d\u00ed ruce m\u011b objaly a donutily m\u011b se mu zp\u0159\u00edma pod\u00edvat do o\u010d\u00ed. Op\u00edral jsem se o n\u011bj, dokud jsme nep\u0159epadli dozadu a nenarazili do opa\u010dn\u00e9ho konce sprchy. Znovu jsem se o n\u011bj op\u0159el a tak\u00e9 ho objal. Za\u010dal jsem plakat do jeho tri\u010dka, ale jemu to bylo jednu. Bylo mu jedno i to, \u017ee bych mu mohl pod\u011bkovat za to, \u017ee mi zachr\u00e1nil \u017eivot. Posunul jsem mu ruce na z\u00e1da a \u0161kubnul s jeho rameny, st\u00e1hl jsem ho dol\u016f spole\u010dn\u011b se mnou.<\/div>\n
Oba jsme uklouzli na vod\u011b a dopadli na dno vany. Nep\u0159estal jsem bre\u010det. Nic m\u011b nedok\u00e1\u017ee zastavit. Le\u017e\u00edm te\u010f na n\u011bm a on se m\u011b sna\u017e\u00ed ze sebe sundat dol\u016f. C\u00edt\u00edm \u017ee ten n\u011bkdo mi odhrnuje vlasy z obli\u010deje tak, \u017ee se mi m\u016f\u017ee kouknout do tv\u00e1\u0159e. P\u0159est\u00e1v\u00e1m bre\u010det a moje o\u010di up\u0159en\u011b vis\u00ed na Tomovi. Nedok\u00e1zal cokoliv \u0159\u00edct, ale dal mi ruku kolem pasu.<\/div>\n
„Co je na l\u00e1sce nemravn\u00fd?“ nedok\u00e1zal jsem nic \u0159\u00edct, ale melaso jsem na jeho hru\u010f, voda n\u00e1s st\u00e1le om\u00fdvala. Bylo to jakoby jsme byli uprost\u0159ed bou\u0159ky a byli zavrhl\u00ed milenci, kter\u00fd p\u0159epadla bou\u0159ka a nikdo n\u00e1m nerozum\u00ed. Jsme jako v transu, nev\u00edme co se d\u011bje okolo n\u00e1s, ale nikdy nebudeme zn\u00e1t pravdu o tom, co znamen\u00e1 l\u00e1ska, dokud nebudeme tou\u017eit um\u0159\u00edt.<\/div>\n
Pokou\u0161\u00edm se z Tome zvednout, ale on m\u011b p\u0159itla\u010d\u00ed zp\u00e1tky na sebe. Na\u0161e obli\u010deje jsou od sebe sotva p\u00e1r centimetr\u016f. D\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed a vid\u00edm, \u017ee je \u00fapln\u011b st\u0159\u00edzliv\u00fd, p\u0159esn\u011b jako byl kdy\u017e odsud odch\u00e1zel. Jeho t\u011blo nebylo c\u00edtit kou\u0159em, ani sexem, ani ni\u010d\u00edm jin\u00fdm. Co se to d\u011bje? Tom m\u011b nemiluje tak jak j\u00e1 jeho, nem\u016f\u017ee. Tohle ned\u00e1v\u00e1 smysl, je to rovnice, kter\u00e1 nejde vypo\u010d\u00edtat a j\u00e1 to za\u010d\u00edn\u00e1m pon\u011bkud neznateln\u011b c\u00edtit. Tom se pokou\u0161\u00ed posadit a j\u00e1 se z n\u011bho zved\u00e1m, tak\u017ee si nem\u016f\u017ee sednout, ale nam\u00edsto toho si stoupne. Postav\u00edm se a voda za\u010dne st\u00e9kat po m\u00fdch ramenech dol\u016f na zem. Je to jako bych byl vodop\u00e1d, kter\u00fd stoj\u00ed v cel\u00e9 svoj\u00ed kr\u00e1se.<\/div>\n
Tom se po m\u011b nat\u00e1hne, chytne m\u011b za ruku a p\u0159it\u00e1hne si m\u011b k sob\u011b bl\u00ed\u017e<\/div>\n
„Nel\u017ei mi, pro\u010d jsi bre\u010del?“<\/div>\n
„Kv\u016fli spoust\u011b v\u011bcem, v\u00e1\u017en\u011b spoust\u011b, ale\u2026. Bylo to\u2026 pro tebe…“ vylezu ze sprchy a nech\u00e1m ho, a\u0165 p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed o tom, co jsem t\u00edm myslel. Vezmu si osu\u0161ku a osu\u0161\u00edm si vlasy, pohod\u00edm ho na podlahu v koupeln\u011b a odejdu k moj\u00ed posteli. Posunu pe\u0159inu a lehnu si do n\u00ed. Chci sp\u00e1t; chci nav\u017edycky zapomenout na to co se stalo. Vr\u00e1tit se zp\u00e1tky do minulost. Ale v\u0161echny tyhle p\u0159\u00e1n\u00ed se nespln\u00ed, nikdy.<\/div>\n
Zav\u0159u o\u010di, abych mohl usnout, kdy\u017e najednou usly\u0161\u00edm, jak se sprcha vypnula a c\u00edt\u00edm jak n\u011bkdo vklouzl do postele vedle m\u011b. Chci, aby ode\u0161el zp\u00e1tky, ale p\u0159itul\u00edm se do jeho hork\u00fdch rukou. C\u00edt\u00edm mokr\u00e9 oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 se dot\u00fdk\u00e1 moj\u00ed hol\u00e9 poko\u017eky, ale nevad\u00ed mi to. C\u00edt\u00edm jeho dech na m\u00e9m krku, po kter\u00e9m mi naskakuje hus\u00ed k\u016f\u017ee. Jeho ruka objala m\u016fj pas, jeho dla\u0148 m\u011b doslova popadla a jeho prsty se propletli s m\u00fdmi. Stiskl moj\u00ed dla\u0148 a j\u00e1 ud\u011blal to sam\u00e9, v\u00edm, \u017ee v\u00ed co jsem t\u00edm ve spr\u0161e myslel.<\/div>\n
Nechci se hnout z m\u00e9ho m\u00edsta, nechci, aby se teplo nebo l\u00e1ska mezi n\u00e1mi rozplynula. Chci si tohle udr\u017eet v m\u00e9 pam\u011bti napo\u0159\u00e1d, dokud kone\u010dn\u011b neum\u0159u a moje du\u0161e se nedostane do pekla. Tom t\u0159e sv\u00e9 prsty s m\u00fdmi a na m\u00e9 rty se dere nepatrn\u00fd \u00fasm\u011bv. Klidn\u011b te\u010f bych mohl um\u0159\u00edt a um\u0159el bych \u0161\u0165astn\u00fd. Mohl bych um\u0159\u00edt v pot\u011b\u0161en\u00ed, kter\u00e9 jsem nec\u00edtil u\u017e dlouho. Pomalu se oto\u010d\u00edm k Tomovu obli\u010deji, usm\u00edv\u00e1 se na m\u011b, ale j\u00e1 ne.<\/div>\n
„Je ti dob\u0159e Bille?“ p\u0159ik\u00fdvnu a nat\u00e1hnu ruku, abych ho mohl pohladit po obli\u010deji, polo\u017e\u00edm mu svoj\u00ed ruku na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Miluju t\u011b Tome.“<\/div>\n
„Miluju t\u011b Bille.“ C\u00edt\u00edm, jak mi zes\u00edlilo srdce a poprv\u00e9 v m\u00e9m \u017eivot\u011b v\u00edm, \u017ee jsem kone\u010dn\u011b ud\u011blal n\u011bco dob\u0159e, dok\u00e1zal jsem, aby m\u011b n\u011bkdo miloval. A nebo ne?<\/p>\n

autor: Boukalka<\/strong>
betaread: Saju\u0161<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Op\u00edr\u00e1m se \u010delem o studen\u00e9 sklo a d\u00edv\u00e1m se dol\u016f na moje chodidla. Nem\u00e1m nic, o \u010dem bych mohl p\u0159em\u00fd\u0161let, nic co bych mohl c\u00edtit. Nikdy jsem se nec\u00edtil l\u00edp, ne\u017e tak, jak sem se c\u00edtil minulou noc. V\u00e1\u017en\u011b mi to nepomohlo,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-20436","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20436","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20436"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20436\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20436"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20436"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20436"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}