{"id":2044,"date":"2016-05-29T16:00:00","date_gmt":"2016-05-29T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2036"},"modified":"2016-05-29T16:00:00","modified_gmt":"2016-05-29T15:00:00","slug":"devotion-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/05\/29\/devotion-3\/","title":{"rendered":"Devotion 3."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
\n

Vzbudil se brzy a \u017ealudek m\u011bl jako na vod\u011b. V\u011bdom\u00ed, \u017ee obraz v jeho hlav\u011b byl pouh\u00fd sen, ho sice trochu uklidnilo, ale fakt, \u017ee se vzbudil vzru\u0161en\u00fd, ho neuklidnil ani trochu. Z pokoje se vypl\u00ed\u017eil je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e Bill v\u016fbec sta\u010dil otev\u0159\u00edt o\u010di, jen aby se mu nemusel pod\u00edvat do obli\u010deje. V\u011bd\u011bl, \u017ee jakmile by se to stalo, v\u0161echno by mu vy\u017evanil – jakmile p\u0159i\u0161lo na Billa, nedok\u00e1zal a ani necht\u011bl lh\u00e1t. Jen\u017ee jak m\u016f\u017eete s klidn\u00fdm sv\u011bdom\u00edm vlastn\u00edmu dvoj\u010deti \u0159\u00edct, \u017ee se v\u00e1m o n\u011bm zd\u00e1l erotick\u00fd sen a va\u0161emu t\u011blu se to l\u00edbilo<\/em>? Spr\u00e1vn\u011b. Nem\u016f\u017eete. A nejen, \u017ee mu to nemohl \u0159\u00edct proto, \u017ee by ho Bill stoprocentn\u011b zavrhl jako n\u011bjak\u00e9 zvrhl\u00e9 prase, ale tak\u00e9 proto, \u017ee se b\u00e1l, \u017ee kdyby to vyslovil nahlas, potvrdil by my\u0161lenku, kter\u00e1 se mu hlavou prohnala hned pot\u00e9, co se probudil – \u0161koda, \u017ee to byl jen sen<\/em>.<\/div>\n

\n

Promnul si sp\u00e1nky a rozhl\u00e9dl se zapln\u011bn\u00fdm atriem. Z doslechu v\u011bd\u011bl, \u017ee pro dal\u0161\u00ed spolu\u017e\u00e1ky pat\u0159\u00ed do skupinky elitn\u00edch kluk\u016f, o kter\u00e9m si tajn\u011b p\u0159ej\u00ed, aby se ve\u010der objevil ve dve\u0159\u00edch jejich kabinky, a\u0165 u\u017e v\u011bdom\u011b nebo ne. Proto ho nijak nep\u0159ekvapilo, \u017ee po n\u011bm ostatn\u00ed po o\u010dku koukaj\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e n\u011bkte\u0159\u00ed byli tak odv\u00e1\u017en\u00ed, \u017ee se jasn\u011b nakrucovali p\u0159ed n\u00edm a \u010dastovali ho sv\u016fdn\u00fdmi pohledy. V hlav\u011b mu hu\u010delo, proto\u017ee a\u0165 se d\u00edval na kohokoliv, nikdo z nich nem\u011bl ani vzd\u00e1len\u011b nic z Billova \u0161armu, smyslnosti a charisma. Chyb\u011bly jim jeho pln\u00e9 rty, tmav\u00e9 o\u010di i ladn\u00e9 k\u0159ivky. Chyb\u011blo jim zkr\u00e1tka v\u0161echno, a\u0165 u\u017e si to p\u0159iznat cht\u011bl nebo ne.<\/p><\/div>\n

\n

„Vypad\u00e1\u0161 jak bo\u017e\u00ed umu\u010den\u00ed,“ Bill zvesela objal bratra zezadu kolem krku. „Co se d\u011bje?“<\/p><\/div>\n

„Za to ty vypad\u00e1\u0161 n\u011bjak a\u017e podez\u0159ele moc vesele,“ Tom k n\u011bmu vzhl\u00e9dl, zlehka ho chytaje za z\u00e1p\u011bst\u00ed. „Jak se ti to povedlo? Nejsi opil\u00fd, \u017ee ne?“<\/div>\n
\u010cernovl\u00e1sek se rozesm\u00e1l, zavrt\u011bl hlavou. „Ale ne. Andreas m\u011b dneska p\u0159edstavil n\u011bjak\u00e9mu sv\u00e9mu kamar\u00e1dovi a ten ze m\u011b m\u011bl \u00fapln\u011b z\u00e1sek. P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee dv\u011b minuty jenom st\u00e1l a s pootev\u0159enou pusou na m\u011b z\u00edral.“<\/div>\n
„Copak ty se mu div\u00ed\u0161? V\u017edy\u0165 jsi moje \u00fapln\u011b dokonal\u00e1 kopie!“ Tom pobaven\u011b proto\u010dil o\u010dima. „Byl on aspo\u0148 trochu koukatelnej?“<\/div>\n
Bill s pokr\u010den\u00edm ramen dosedl p\u0159\u00edmo vedle bratra. „Ne, \u017ee by snad byl perfektn\u00ed jako my dva,“ zazubil se, „ale docela u\u0161el. Pozval m\u011b na rande.“<\/div>\n
„Jo? A p\u016fjde\u0161?“ Tom se sna\u017eil ignorovat vlastn\u00ed hlas, kter\u00fd mu p\u0159esko\u010dil.<\/div>\n
„Mysl\u00edm si, \u017ee ne. Rad\u011bji bych \u0161el na sch\u016fzku s n\u011bk\u00fdm, kdo nem\u011bl p\u011btiminut\u00fd z\u00e1sek, sotva m\u011b uvid\u011bl,“ zabru\u010del \u010dernovl\u00e1sek. „Nerad bych riskoval, \u017ee se uprost\u0159ed konverzace zasekne a nazdar. To u\u017e si rad\u0161i vyjdu s t\u00edm klukem z fotbalov\u00e9ho t\u00fdmu.“<\/div>\n
\n
Tom se zap\u0159el lokty o kolena a promnul si obli\u010dej. Byl otr\u00e1ven\u00fd z bratrova vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o tom, s k\u00fdm by si mohl vyrazit, kdy\u017e on mu ani nemohl \u0159\u00edct, co se vlastn\u011b d\u011bje s n\u00edm, a jak moc by ho cht\u011bl \u2026 „Mysl\u00edm, \u017ee by to s n\u00edm nemuselo b\u00fdt tak hrozn\u00fd,“ vyhrkl, aby zastavil vlastn\u00ed my\u0161lenky. „Georg s n\u00edm chod\u00ed do t\u0159\u00eddy a \u0159\u00edkal, \u017ee je celkem v pohod\u011b,“ zalhal. Ani jednou s Georgem o tom klukovi nemluvil.<\/div>\n
„Hm,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill. Nohy si p\u0159it\u00e1hl k brad\u011b a s \u00fasm\u011bvem do bratra lehce \u0161\u0165ouchnul. „Georg ve\u010der pl\u00e1nuje n\u011bjakou men\u0161\u00ed akci v kav\u00e1rn\u011b, p\u0159id\u00e1\u0161 se?“<\/div>\n
„Asi ne, Billy. M\u00e1m dneska n\u011bjakou mizernou n\u00e1ladu, tak si n\u011bkam zalezu a uklid\u00edm se p\u0159ed sv\u011btem,“ pousm\u00e1l se. „Ale neboj se, nic se ned\u011bje. Prost\u011b jsem se jen blb\u011b vyspal.“<\/div>\n
Bill starostliv\u011b p\u0159ejel dlan\u00ed po Tomov\u011b sp\u00e1nku. „Nem\u00e1m s tebou teda ve\u010der z\u016fstat? M\u016f\u017eeme se pod\u00edvat na n\u011bjak\u00fd film.“<\/div>\n
„To je v pohod\u011b, jen se b\u011b\u017e pobavit s klukama,“ Tom bratra zlehka objal kolem pasu. „Svoj\u00ed n\u00e1ladou t\u011b m\u016f\u017eu prudit i po tom, co se vr\u00e1t\u00ed\u0161,“ zazubil se. „A te\u010f se ut\u00edkej p\u0159ipravovat, poskytnu ti naprostou svobodu v pokoji,“ odt\u00e1hl se a znovu se zap\u0159el lokty o kolena. „J\u00e1 se pak n\u011bjak mo\u017en\u00e1 uk\u00e1\u017eu.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ Bill kr\u00e1tce p\u0159ik\u00fdvl a vstal, ne\u017e se k bratrovi sklonil zp\u00e1tky a vtiskl mu pusu na tv\u00e1\u0159. „Kdyby cokoliv, v\u00ed\u0161, kde n\u00e1s najde\u0161.“<\/div>\n
\n

Tom s m\u00edrn\u00fdm \u00fasm\u011bvem p\u0159ik\u00fdvl, sleduje, jak Bill zvesela odch\u00e1z\u00ed. Nech\u00e1pal, co se to s n\u00edm d\u011bje, kdy\u017e \u0161lo o jeden jedin\u00fd hloup\u00fd sen, nic v\u00edc. Billa vid\u011bl nah\u00e9ho t\u00e9m\u011b\u0159 stejn\u011b \u010dasto, jako v\u00eddal nah\u00e9ho sebe a nikdy to s n\u00edm nic neud\u011blalo. Samoz\u0159ejm\u011b, v\u017edycky v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill je hezk\u00fd kluk – nejen proto, \u017ee byli dvoj\u010data. M\u011bl jemn\u011bj\u0161\u00ed rysy, ne\u017e Tom, kter\u00e9 um\u011bl podtrhnout sv\u00fdm l\u00ed\u010den\u00edm, a oble\u010den\u00edm zd\u016fraz\u0148oval svou postavu, ale Tom na n\u011bj nikdy nepomyslel ve smyslu jin\u00e9m ne\u017e bratrsk\u00e9m. Tak co se tak najednou stalo?<\/p><\/div>\n

Zav\u0159el o\u010di, siln\u011b si skousl ret. V\u00edc, ne\u017e kdy jindy tou\u017eil po tom, aby m\u011bl v ruce cigaretu a mohl si zap\u00e1lit, jen aby na okam\u017eik zapomn\u011bl na sen, kter\u00fd se mu a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 rychle za\u017e\u00edral do mozku.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

\u010cas, o kter\u00e9m v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill vyu\u017eije ke zkr\u00e1\u0161lov\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho zevn\u011bj\u0161ku, se rozhodl str\u00e1vit rad\u011bji v knihovn\u011b nad vypracov\u00e1v\u00e1n\u00edm dom\u00e1c\u00edch \u00fakol\u016f. V\u011bd\u011bl, \u017ee Bill si d\u00e1 extr\u00e9mn\u011b z\u00e1le\u017eet, p\u0159esto\u017ee nem\u011bli v pl\u00e1nu opustit prostory \u0161koln\u00edho are\u00e1lu. Nemohl ale dopustit, aby \u0161el do kav\u00e1rny<\/em> neupraven\u00fd. Z toho d\u016fvodu Tom ale usoudil, \u017ee bude stoprocentn\u011b jednodu\u0161\u0161\u00ed pro jeho mysl, kdy\u017e z\u016fstane daleko od tohoto typu Billova \u0161\u00edlenstv\u00ed. Nem\u011bl energii na vesel\u00e9 jan\u010den\u00ed a stresov\u00e1n\u00ed se z toho, co si obl\u00e9ct, zat\u00edmco polonah\u00fd poletuje po pokoji a \u017eehl\u00ed si vlasy. Jakmile se za okny setm\u011blo a on m\u011bl jistotu, \u017ee Bill je s ostatn\u00edmi venku, sp\u011b\u0161n\u011b hodil do pokoje sv\u016fj batoh s u\u010den\u00edm a hned pot\u00e9, ve snaze b\u00fdt nen\u00e1padn\u00fd, le\u017e\u00e9rn\u00edm krokem zam\u00ed\u0159il do spodn\u00edch pater budovy, p\u0159\u00edmo k ve\u0159ejn\u00fdm sprch\u00e1m.<\/div>\n

\n

Sotva ve\u0161el dovnit\u0159 pom\u011brn\u011b velk\u00e9 m\u00edstnosti a ocitl se tak v t\u00e9m\u011b\u0159 naprost\u00e9 tm\u011b, po z\u00e1dech mu p\u0159eb\u011bhl mr\u00e1z. C\u00edtil se zvl\u00e1\u0161tn\u011b a nepat\u0159i\u010dn\u011b, ale nemohl pop\u0159\u00edt, \u017ee po zaslechnut\u00ed prvn\u00edho tich\u00e9ho stenu mu v rozkroku pov\u00e1\u017eliv\u011b zacukalo. Pomalu se roze\u0161el pod\u00e9l st\u011bny tvo\u0159en\u00e9 ze dve\u0159\u00ed od jednotliv\u00fdch sprch a s p\u0159iv\u0159en\u00fdma o\u010dima rukou zkoumal, kter\u00e1 klika m\u00e1 kravatu, a kter\u00e1 ne. Zd\u00e1lo se to jako jeho \u0161\u0165astn\u00fd den, nejsp\u00ed\u0161 p\u0159i\u0161el brzy a m\u011bl tak spoustu mo\u017enost\u00ed. V\u011bd\u011bl ale, \u017ee kdyby p\u0159em\u00fd\u0161lel p\u0159\u00edli\u0161 dlouho, nakonec by si to rozmyslel, tak\u017ee kdy\u017e do\u0161el ke t\u0159et\u00edm dve\u0159\u00edm s kravatou, kravatu sev\u0159el v dlani a zmizel spolu s n\u00ed za dve\u0159mi, kter\u00e9 okam\u017eit\u011b zamknul.<\/p><\/div>\n

Ostr\u00fd n\u00e1dech chlapce p\u0159ed n\u00edm v Tomov\u00fdch u\u0161\u00edch zn\u011bl t\u00e9m\u011b\u0159 jako balz\u00e1m na du\u0161i vzhledem k faktu, \u017ee jeho o\u010di si i p\u0159es silnou tmu za\u010daly p\u0159ivykat a on m\u011bl mo\u017enost alespo\u0148 trochu vid\u011bt siluetu p\u0159ed sebou. Aby neriskoval sv\u00e9 prozrazen\u00ed v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee by mlad\u00edk m\u011bl podobnou v\u00fdhodu, p\u0159istoupil k n\u011bmu a ml\u010dky mu uv\u00e1zal kravatu kolem o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee tohle nen\u00ed pot\u0159eba,“ ozvalo se ti\u0161e.<\/div>\n
„Jen pro jistotu,“ ot\u0159el se Tom rty o jeho ucho, zat\u00edmco v\u00e1zal ma\u0161li\u010dku na kravat\u011b. „Nechceme p\u0159eci \u017e\u00e1dn\u00e9 rozpaky,“ p\u0159itiskl se na n\u011bj. Rukama kone\u010dn\u011b sjel na \u00fatl\u00e9 boky a pevn\u011b je stisknul, hrubou l\u00e1tkou sv\u00fdch kalhot se ot\u0159el o mal\u00fd zade\u010dek. D\u011bkoval bohu za sv\u016fj n\u00e1hodn\u00fd v\u00fdb\u011br, proto\u017ee chlapec spl\u0148oval v\u0161echny jeho po\u017eadavky na postavu. „Jak to m\u00e1\u0161 r\u00e1d?“ vydechl. Prsty z bok\u016f vyjel p\u0159es b\u0159icho a\u017e ke krku a p\u0159inutil ho tak zaklonit hlavu, d\u00edky \u010demu\u017e m\u011bl Tom perfektn\u00ed p\u0159\u00edstup k jeho rt\u016fm.<\/div>\n
„Trochu tvrd\u011bji,“ zamumlal chlapec rozt\u0159esen\u00fdm hlasem. Tom by p\u0159\u00edsahal, \u017ee se za\u010dervenal, h\u00e1dal tedy, \u017ee se ho na to moc \u010dasto neptali.<\/div>\n
Pousm\u00e1l se a p\u0159ik\u00fdvl, l\u00edn\u011b p\u0159itiskl rty na jeho v polibku. „Tak to nebude \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m,“ zamru\u010del, zat\u00edmco si druhou rukou rozep\u00ednal kalhoty.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

St\u00e1l ve spr\u0161e podruh\u00e9 toho dne. Op\u0159en\u00fd o st\u011bnu na sebe nech\u00e1val dopadat kapky hork\u00e9 vody, zat\u00edmco se sklopenou hlavou sledoval p\u00e1ru obklopuj\u00edc\u00ed cel\u00e9 jeho t\u011blo. Doufal, \u017ee jeho fyzick\u00e9 uvoln\u011bn\u00ed mu pom\u016f\u017ee od tlaku v hlav\u011b, ale v\u0161echno se akor\u00e1t zhor\u0161ilo, kdy\u017e p\u0159i vyvrcholen\u00ed zav\u0159el o\u010di a v mysli mu vyvstal Bill\u016fv obli\u010dej. Sam\u00fdm vztekem stisknul chlapcovy boky tak siln\u011b, a\u017e bolestn\u011b vyjekl. Nepochyboval, \u017ee tam bude m\u00edt r\u00e1no mod\u0159iny. Odch\u00e1zel ze spole\u010dn\u00fdch sprch sp\u011b\u0161n\u011b, s kapuc\u00ed vra\u017eenou hluboko do obli\u010deje, aby v\u0161ichni hned od pohledu pochopili, \u017ee mu maj\u00ed d\u00e1t pokoj, a oklikou p\u0159es p\u016flku budovy. Tak moc na\u0161tvan\u00fd s\u00e1m na sebe byl.<\/p><\/div>\n

Jakmile ale dorazil do pokoje a narazil na Billa, kter\u00fd v klub\u00ed\u010dku oddechoval na jeho posteli, okam\u017eit\u011b rozt\u00e1l. Vypadal tak nevinn\u011b a k\u0159ehce, \u017ee ho nedok\u00e1zal ani probudit a nasm\u011brovat do vlastn\u00ed postele. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee Bill ode\u0161el z Georgovy akce d\u0159\u00edv, aby mohl b\u00fdt s n\u00edm a sna\u017eit se mu zlep\u0161it n\u00e1ladu.<\/div>\n
\n

Vyp\u00ednaje sprchu se nasoukal do tren\u00fdrek a zam\u00ed\u0159il do postele, opatrn\u011b, aby Billa nevzbudil. Prsty mu odhrnul vlasy z obli\u010deje a usm\u00e1l se. Kdyby Billa neznal, nikdy by podle jeho vzhledu ne\u0159ekl, \u017ee um\u00ed b\u00fdt takov\u00fd \u010f\u00e1bel. Takhle vypadal tak nevinn\u011b\u2026<\/p><\/div>\n

„Tomi?“ vydechl Bill, ospale na bratra pohl\u00e9dl. „Kde jsi byl?“<\/div>\n
„Proj\u00edt se a pak ve spr\u0161e. Promi\u0148, \u017ee jsi na m\u011b \u010dekal. Myslel jsem, \u017ee bude\u0161 s klukama,“ pohladil ho po tv\u00e1\u0159i. „Nemusel ses kv\u016fli mn\u011b vracet d\u0159\u00edv.“<\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny a nacpal se do mezery mezi Tomov\u00fdm t\u011blem a postel\u00ed, obj\u00edmaje ho kolem pasu. „Cht\u011bl jsem tu b\u00fdt, kdyby sis n\u00e1hodou cht\u011bl pov\u00eddat. Nav\u00edc jsem p\u0159i\u0161el teprve p\u0159ed chv\u00edl\u00ed, ale jak jsem si lehnul, tak jsem okam\u017eit\u011b usnul,“ z\u00edvnul Bill. „Asi si s tebou vym\u011bn\u00edm postel, m\u00e1\u0161 j\u00ed mnohem pohodln\u011bj\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„Jo, proto\u017ee jakmile jsi tady, le\u017e\u00ed\u0161 na mn\u011b,“ Tom se rozesm\u00e1l, ale ochotn\u011b si lehl na z\u00e1da a p\u0159it\u00e1hl si bratra bl\u00ed\u017e k sob\u011b. „Bavil ses?“<\/div>\n
„Hm, jo. Bylo to zaj\u00edmav\u00e9,“ zamumlal Bill. „Te\u010f u\u017e m\u011b ale nech sp\u00e1t, tenhle ve\u010der m\u011b vy\u010derpal.“<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. Vzbudil se brzy a \u017ealudek m\u011bl jako na vod\u011b. V\u011bdom\u00ed, \u017ee obraz v jeho hlav\u011b byl pouh\u00fd sen, ho sice trochu uklidnilo, ale fakt, \u017ee se vzbudil vzru\u0161en\u00fd, ho neuklidnil ani trochu. Z pokoje se vypl\u00ed\u017eil je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[651],"tags":[],"class_list":["post-2044","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-devotion"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2044","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2044"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2044\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2044"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2044"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2044"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}