{"id":20468,"date":"2008-03-02T11:53:00","date_gmt":"2008-03-02T10:53:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20426"},"modified":"2008-03-02T11:53:00","modified_gmt":"2008-03-02T10:53:00","slug":"cesta-do-pekel-4-3-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/02\/cesta-do-pekel-4-3-3\/","title":{"rendered":"Cesta do pekel 4. (3\/3)"},"content":{"rendered":"
Pohl\u00e9dl do zrcadla. Zkontroloval si make-up, st\u00edny, prost\u011b v\u0161echno… A st\u00e1le se mu n\u011bco nezd\u00e1lo v po\u0159\u00e1dku.<\/div>\n
Ano. Bill Kaulitz m\u011bl v\u011bt\u0161\u00ed strach ne\u017e kdykoli p\u0159edt\u00edm. Odr\u00e1\u017eel se mu v o\u010d\u00edch a vys\u00edlal na v\u0161echny strany vol\u00e1n\u00ed o pomoc. Kdy\u017e to te\u010f zkaz\u00ed, by\u0165 jen nepatrn\u011b, bude si to vy\u010d\u00edtat a\u017e do… bylo to tak absurdn\u00ed…<\/div>\n
Kdy\u017e to pokaz\u00ed, pokaz\u00ed t\u00edm v\u0161e, co kdy bylo a co mohlo b\u00fdt. Nesm\u00ed ud\u011blat chybu. Nesm\u00ed! Ten koncert je nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v jeho \u017eivot\u011b. Nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ze v\u0161ech, jak\u00e9 kdy odzp\u00edval. Dnes to bylo naposled. Naposled, co ho usly\u0161\u00ed zp\u00edvat. Naposled, co si budou moct zazp\u00edvat spolu s n\u00edm. Naposled, co on spat\u0159\u00ed ty tis\u00edce tv\u00e1\u0159\u00ed. Tv\u00e1\u0159\u00ed pat\u0159\u00edc\u00ed lidem, kte\u0159\u00ed by dali cokoli za to, str\u00e1vit alespo\u0148 jeden jedin\u00fd okam\u017eik vedle n\u011bj…<\/div>\n
V\u011bd\u011bl, \u017ee si to nezaslou\u017e\u00ed…<\/div>\n
Vy\u0161el ven z \u0161atny. Bl\u00ed\u017eil se ze zadu k podiu. Pot\u0159eboval vid\u011bt sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ku. Pohl\u00e9dnout mu do o\u010d\u00ed, aby ho ujistil, \u017ee v\u0161echno bude v po\u0159\u00e1dku.<\/div>\n
„Tak to za chvilku za\u010dne.“ Poklep\u00e1val Tom nerv\u00f3zn\u011b nohou o zem.<\/div>\n
„Jo.“ Vydechl Bill. „nedok\u00e1\u017ee\u0161 si p\u0159edstavit, jakou m\u00e1m dneska tr\u00e9mu.“ Stiskl mu ruku.<\/div>\n
„Toma n\u011bco za\u010dalo nep\u0159\u00edjemn\u011b lechtat v podb\u0159i\u0161ku. P\u0159esto v\u0161ak ze sebe dostal: „Nemysli na ni. Mysli jen na to, \u017ee tam zp\u00edv\u00e1\u0161 pro ty tis\u00edce lid\u00ed a \u017ee oni tam k\u0159i\u010d\u00ed pro tebe.“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ Zav\u0159el Bill o\u010di. Nepatrn\u011b se chv\u011bl. Musel se uklidnit.<\/div>\n
„Tak kluci. Jd\u011bte do toho. A nebojte se. Tohle bude n\u00e1\u0159ez.“ Mrkl David.<\/div>\n
A bylo to tady.<\/div>\n
Reflektory za\u010daly sv\u00edtit, kdy\u017e Gustav vyb\u011bhl na podium a usedl za bubny. Georg se k n\u011bmu p\u0159idal na kytaru a objevil se vpravo od n\u011bj, n\u00e1sledn\u011b Tom vlevo. Kytary u\u017e za\u010daly hr\u00e1t. A Bill. Bill za\u010dal zp\u00edvat. Zav\u0159el o\u010di. Odzp\u00edval \u010d\u00e1st p\u00edsni\u010dky Wo sind eure hande. V tu chv\u00edli vlastn\u011b ani nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, pro\u010d ji vybrali jako prvn\u00ed, ale d\u016fle\u017eit\u00e9 bylo to, \u017ee te\u010f zp\u00edval, kluci hr\u00e1li a publikum j\u00e1salo. A p\u0159iv\u00edtalo ho tak bou\u0159liv\u011b, \u017ee se vlastn\u011b ani nesly\u0161el. Tv\u00e1\u0159e lid\u00ed mu spl\u00fdvaly v jedno, ruce nata\u017een\u00e9 vysoko nad hlavami, sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed k n\u011bmu…<\/div>\n
Nat\u00e1hl je tak\u00e9. Nikdo nev\u011bd\u011bl, pro\u010d to ud\u011blal….<\/div>\n
Nevn\u00edmal t\u00e9m\u011b\u0159 nic. M\u00e1lem si ani neuv\u011bdomil, \u017ee dozp\u00edval a p\u0159i\u0161la na \u0159adu p\u00edsni\u010dka Vergessene kinder. Nem\u011bl skoro s\u00edlu st\u00e1t. Zp\u00edval a vid\u011bl rozz\u00e1\u0159en\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Rozz\u00e1\u0159en\u00e9 tv\u00e1\u0159e! U t\u00e9to p\u00edsni\u010dky by se nem\u011bli sm\u00e1t. Zapomenut\u00e9 d\u011bti. Byl jako jedno z nich. Jako zapomenut\u00e9 d\u00edt\u011b… Snad z\u016fstane alespo\u0148 v jejich vzpom\u00ednk\u00e1ch.<\/div>\n
Kleknul si. Kle\u010del tam a zp\u00edval. Nikdo si nev\u0161iml jeho smutn\u00e9ho, trpitelsk\u00e9ho v\u00fdrazu. \u010cokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed pln\u00fdch l\u00edtosti…<\/div>\n
P\u00edse\u0148 \u00dcber Ende der Welt mu p\u0159ipomn\u011bla konec. Konec, kter\u00fd se tak nezadr\u017eiteln\u011b bl\u00ed\u017eil. Celou dobu psal texty, texty, jejich\u017e prav\u00fd v\u00fdznam, ten, kter\u00fd byl celou dobu skryt, pochopil a\u017e pr\u00e1v\u011b te\u010f, tady…<\/div>\n
D\u00edval se na sv\u00e9ho bratra. Jenom\u017ee ten byl jako v ext\u00e1zi. Pln\u011b si u\u017e\u00edval sl\u00e1vy, toho, \u017ee tu po n\u011bm \u0161\u00edl\u00ed tis\u00edce fanynek, ov\u0161em toho, \u017ee se na n\u011bj d\u00edv\u00e1 jeho br\u00e1\u0161ka, si nev\u0161iml…<\/div>\n
Na \u0159ad\u011b byla p\u00edsni\u010dka In die Nacht. Ta jedin\u00e1, p\u0159i kter\u00e9 se jejich pohledy kone\u010dn\u011b st\u0159etly.<\/div>\n
Sed\u011bli. Vedle sebe. Tom hr\u00e1l na kytaru a kone\u010dn\u011b, kone\u010dn\u011b se d\u00edval jen na n\u011bj. Tolik to pot\u0159eboval. Ten hojiv\u00fd pohled. Uv\u011bdomil si, kolik toho mohli s br\u00e1\u0161kou je\u0161t\u011b za\u017e\u00edt, za\u017e\u00edt kdyby…<\/div>\n
„Wie lang k\u00f6nn\u00b4 wir beide hier noch sein?<\/div>\n
Bleibt hier<\/div>\n
Die Schatten woll\u00b4n mich hol\u00b4n…“<\/div>\n
Nevydr\u017eel to… U\u017e zase. U\u017e po tolik\u00e1t\u00e9…<\/div>\n
Slzy mu tekly proudem a nemohl je zastavit. Zp\u00edval d\u00e1l. D\u00edval se na Toma. Na Toma, kter\u00fd na n\u011bj zase up\u00edral ten starostliv\u00fd pohled. Pohl\u00e9dl na v\u0161echny ty lidi. Nejsp\u00ed\u0161 ho skoro ani nesly\u0161eli zp\u00edvat. Bylo tu tolik hluku. P\u0159i\u0161li se na n\u011bj jen pod\u00edvat? Ale to on necht\u011bl… Cht\u011bl tu zp\u00edvat. Pro n\u011b…<\/div>\n
Dozp\u00edval posledn\u00ed slova a pak… v\u0161imnul si osoby.<\/div>\n
\u010cas se zastavil. Zvuky zmizely. Hrobov\u00e9 ticho.<\/div>\n
Mikrofon mu vyklouzl z ruky. T\u011b\u017ek\u00fd dopad zadun\u011bl celou halou. Ost\u0159e se mu zabod\u00e1val do sp\u00e1nk\u016f. Jen jemu…<\/div>\n
Spat\u0159il osobu, kter\u00e1 jako jedin\u00e1 vystupovala z davu, jen\u017e se mu p\u0159ed o\u010dima ztr\u00e1cel. Jen barevn\u00e1 \u0161mouha a vzadu za n\u00ed… Temn\u00e1, zahalen\u00e1 postava. Natahovala k n\u011bmu \u0161t\u00edhlou ruku s dlouh\u00fdmi dr\u00e1py. Ty o\u010di. U\u017e zase ty d\u011bsiv\u00e9 \u017elut\u00e9 o\u010di.<\/div>\n
„Bille.“ Roznesl se m\u00edstnost\u00ed zn\u00e1m\u00fd \u0161epot. „J\u00e1 p\u0159ijdu…“<\/div>\n
Chlapec se za\u010dal neovladateln\u011b t\u0159\u00e1st…<\/div>\n
„Bille…“<\/div>\n
U\u017e to nesnesl. Nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co se bude d\u00edt d\u00e1l. Prost\u011b se rozb\u011bhl z podia pry\u010d. Pry\u010d. Daleko od v\u0161ech a od v\u0161eho…<\/div>\n
* * *<\/div>\n
Zlomen\u011b dosedl do m\u011bkk\u00e9ho k\u0159esla. \u00dapln\u011b se zhroutil. Jeho t\u011blo se ot\u0159\u00e1salo pod mohutn\u00fdmi vzlyky. Nev\u011bd\u011bl, jak d\u00e1l…<\/div>\n
„Bille…“ do m\u00edstnosti vtrhl Tom v z\u00e1v\u011bsu se Sakim. „Br\u00e1\u0161ko, nepla\u010d…“ Tom mu zase a znovu poskytl bezpe\u010d\u00ed sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de. Bill se mu do n\u00ed stulil a vzlykal. Tom jej hladil po vlasech a ut\u011b\u0161oval…<\/div>\n
„Saki, pot\u0159ebujeme odvoz dom\u016f.“ Pod\u00edval se prosebn\u011b na bodyguarda, kter\u00fd se na Billa ustaran\u011b d\u00edval.<\/div>\n
„Dob\u0159e. Za\u0159\u00edd\u00edm to.“ \u0158ekl a okam\u017eit\u011b zmizel ve dve\u0159\u00edch.<\/div>\n
B\u011bhem dvou minut byl zp\u00e1tky. Do m\u00edstnosti se nahrnuli Gustav s Georgem.<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ vyhrkl Gustav.<\/div>\n
„Nic. Kluci, pros\u00edm v\u00e1s, uhn\u011bte z t\u011bch dve\u0159\u00ed…“ vystr\u010dil je ven, do\u0161el a\u017e k pla\u010d\u00edc\u00edmu Billovi, chytil jej kolem ramen a vedl ven. P\u0159itom na n\u011bj neust\u00e1le mluvil, aby se uklidnil. Tom \u0161el p\u0159ed nimi a otev\u00edral dve\u0159e. U\u017e byli venku, nastoupili do n\u011bjak\u00e9ho auta, Saki se posadil za volant, dupnul na plyn a u\u017e uj\u00ed\u017ed\u011bli pry\u010d od v\u0161ech novin\u00e1\u0159\u016f a fanou\u0161k\u016f…<\/div>\n
„Promi\u0148, Tome, promi\u0148…“ opakoval Bill st\u00e1le dokola schoulen\u00fd na zadn\u00ed seda\u010dce v Tomov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
„To nic, Bill\u00ed… \u0161\u0161\u0161…“ obj\u00edmal ho pevn\u011b a \u0161eptal mu neust\u00e1le n\u011bco do ucha.<\/div>\n
„Tome, m\u016f\u017ee\u0161 mi vysv\u011btlit, co se stalo.“ Pohl\u00e9dl Saki do zp\u011btn\u00e9ho zrc\u00e1tka.<\/div>\n
„To by bylo na dlouho…“ povzdechl si Tom.<\/div>\n
Bodyguard jen k\u00fdvnul hlavou a d\u00e1l se \u0159\u00edtil po silnici a\u017e k domu dvoj\u010dat Kaulitzov\u00fdch.<\/div>\n
Zabrzdil. Pomohl Tomovi dostat zhroucen\u00e9ho Billa z auta a odn\u00e9st jej do pokoje. Pan\u00ed Kaulitzov\u00e1, kter\u00e1 jim otev\u0159ela, dostala m\u00e1lem infarkt, kdy\u017e uvid\u011bla sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho syna s uslzen\u00fdma o\u010dima vys\u00edlen\u00e9ho a neschopn\u00e9ho postavit se na nohy.<\/div>\n
„Tome! Co se mu stalo!“ k\u0159i\u010dela neust\u00e1le na stejn\u011b vystresovan\u00e9ho chlapce, kter\u00fd j\u00ed skoro nebyl schopen odpov\u011bd\u011bt. „Mami… mami poslouchej m\u011b. \u0158eknu ti to potom. Budu tu s Billem. Ty mu b\u011b\u017e uva\u0159it \u010daj, ano?“<\/div>\n
„Ale…“<\/div>\n
„Mami, pros\u00edm. Bill je vys\u00edlen\u00fd. Pot\u0159ebuje si odpo\u010dinout…“<\/div>\n
„Tome!“ vyk\u0159ikla pan\u00ed Simone, Saki ji ov\u0161em p\u0159eru\u0161il.<\/div>\n
„Poj\u010fte, p\u016fjdeme mu uva\u0159it ten \u010daj, ano?“ a vzal rozt\u0159esenou \u017eenu pod pa\u017e\u00ed a odvedl ji dol\u016f do kuchyn\u011b.<\/div>\n
„Ach, Bill\u00ed…“ povzdechl si Tom a zabalil sv\u00e9 chv\u011bj\u00edc\u00ed se dvoj\u010de do pe\u0159in.<\/div>\n
„T-tome. Lehni si pros\u00edm ke m\u011b. „Nat\u00e1hl k n\u011bmu \u010dernovlas\u00fd chlapec vy\u010derpan\u011b t\u0159esouc\u00ed se ru\u010dku.<\/div>\n
Tom ho uposlechl. Sundal si kalhoty, vlezl si k n\u011bmu a objal ho stejn\u011b jako tu noc, kdy za n\u00edm Bill p\u0159i\u0161el.<\/div>\n
„Nepou\u0161t\u011bj m\u011b.“ Za\u0161eptal byl svou zoufalou prosbu.<\/div>\n
„Nepust\u00edm.“ Sl\u00edbil mu br\u00e1\u0161ka.<\/div>\n
Dv\u011b bloud\u00edc\u00ed du\u0161e se kone\u010dn\u011b setkaly. Usnuli hojiv\u00fdm sp\u00e1nkem bez jak\u00fdchkoli \u00fatrap. Alespo\u0148 v \u0159\u00ed\u0161i sn\u016f a br\u00e1\u0161kov\u011b ob\u011bt\u00ed se Bill c\u00edtil v bezpe\u010d\u00ed. Alespo\u0148 tady na\u0161el klid a m\u00edr. Tady se nemusel b\u00e1t…<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
autor: Elis, Cera<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Pohl\u00e9dl do zrcadla. Zkontroloval si make-up, st\u00edny, prost\u011b v\u0161echno… A st\u00e1le se mu n\u011bco nezd\u00e1lo v po\u0159\u00e1dku. Ano. Bill Kaulitz m\u011bl v\u011bt\u0161\u00ed strach ne\u017e kdykoli p\u0159edt\u00edm. Odr\u00e1\u017eel se mu v o\u010d\u00edch a vys\u00edlal na v\u0161echny strany vol\u00e1n\u00ed o pomoc. Kdy\u017e to te\u010f<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[56],"tags":[],"class_list":["post-20468","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cesta-do-pekel"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20468","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20468"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20468\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20468"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20468"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20468"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}