{"id":20470,"date":"2008-03-02T11:52:00","date_gmt":"2008-03-02T10:52:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20428"},"modified":"2008-03-02T11:52:00","modified_gmt":"2008-03-02T10:52:00","slug":"cesta-do-pekel-4-1-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/02\/cesta-do-pekel-4-1-3\/","title":{"rendered":"Cesta do pekel 4. (1\/3)"},"content":{"rendered":"
Der Mittwoch<\/strong><\/div>\n
Nevn\u00edmal sv\u011bt, nevn\u00edmal nic…<\/em><\/div>\n
P\u0159\u00e1l si b\u00fdt daleko,<\/em><\/div>\n
Dok\u00e1zat v\u00edc…<\/em><\/div>\n
S\u00e1m…<\/em><\/div>\n
By Elis<\/em><\/div>\n
M\u011bste\u010dko dok\u00e1\u017ee skr\u00fdt mnoh\u00e1 tajemstv\u00ed. Zvl\u00e1\u0161\u0165, kdy\u017e je zahaleno tmou. V jeho pr\u00e1zdn\u00fdch ulic\u00edch m\u016f\u017ee zmizet kter\u00e1koli zbloudil\u00e1 du\u0161e, ani\u017e by si j\u00ed kdokoli v\u0161imnul a v\u011bnoval j\u00ed tak t\u0159eba jen nepatrn\u00fd st\u0159\u00edpek pozornosti. A stejn\u011b tak m\u016f\u017ee ti\u0161e jako my\u0161ka proklouznout z domu, vstoupit do kouzeln\u00e9 zahrady a nechat v\u0161echnu svou bolest, aby vystoupila na povrch a odplynula spolu s p\u0159\u00edvalem \u010dern\u00fdch slz, je\u017e se pak o n\u011bco pozd\u011bji sm\u00eds\u00ed s prvn\u00ed rann\u00ed rosou\u2026<\/div>\n
V\u011btrem se nesl tich\u00fd sk\u0159\u00edpot, m\u00eds\u00edc\u00ed se s jeho uklid\u0148uj\u00edc\u00edm \u0161epotem.<\/div>\n
Chlape\u010dku, nevzlykej\u2026<\/div>\n
Na star\u00e9 houpa\u010dce za domem sed\u011bla temn\u00e1 silueta. Chlapec. Pravou ruku m\u011bl omotanou okolo tenk\u00e9ho, m\u00edsty rezav\u00e9ho \u0159et\u011bzu. Obli\u010dej mu zakr\u00fdvaly dlouh\u00e9 \u010dern\u00e9 vlasy, ale jeho lesknouc\u00ed se hn\u011bd\u00e9 o\u010di se up\u00edraly ke hv\u011bzd\u00e1m.<\/div>\n
M\u011bl by sp\u00e1t. Odpo\u010d\u00edvat a nab\u00edrat s\u00edly na dne\u0161n\u00ed pern\u00fd den. Av\u0161ak copak to jde? Zme\u0161kat v\u0161echnu tu kr\u00e1su? Tmav\u00e9 no\u010dn\u00ed nebe posypan\u00e9 hv\u011bzdami, kter\u00e9 se za n\u011bkolik m\u00e1lo hodin ztrat\u00ed v prvn\u00edch \u010derv\u00e1nc\u00edch?<\/div>\n
Poslouchal stromy. Jak tan\u010d\u00ed ve v\u011btru a lehce pohupuj\u00ed sv\u00fdmi dlouh\u00fdmi \u00fazk\u00fdmi v\u011btvemi. Vn\u00edmal sebemen\u0161\u00ed pohyb tr\u00e1vy, dopad ka\u017ed\u00e9 slzy, je\u017e mu stekla po l\u00edc\u00ed, na jej\u00ed drobn\u00e9 listy.<\/div>\n
Kolikr\u00e1t jako mal\u00fd tajn\u011b v noci vyb\u00edhal z domu, natahoval ruce k obloze a p\u0159edstavoval si jak\u00e9 by to bylo k n\u00ed vzl\u00e9tnout\u2026 Na k\u0159\u00eddlech and\u011bl\u016f\u2026<\/div>\n
Te\u010f to v\u0161echno bylo pry\u010d, jednou prov\u017edy\u2026<\/div>\n
* * *<\/div>\n
Chlapec se s trhnut\u00edm probudil. Nev\u011bd\u011bl pro\u010d. Neznal p\u0159\u00ed\u010dinu toho, co ho tak n\u00e1hle vytrhlo z jinak tak p\u0159\u00edjemn\u00e9ho snu. Snad mo\u017en\u00e1\u2026 jen ten pocit, co se mu usadil v srdci. Pocit, \u017ee mu n\u011bco d\u016fle\u017eit\u00e9ho chyb\u00ed\u2026 Dopl\u0148uj\u00edc\u00ed element. V podob\u011b jeho mal\u00e9ho br\u00e1\u0161ky.<\/div>\n
Urychlen\u011b vstal a vyb\u011bhl na chodbu. Bez zaklep\u00e1n\u00ed se jako u\u017e tolikr\u00e1t v\u0159\u00edtil do bratrova pokoje a rozhl\u00e9dl. Po Billovi ani stopy. Zase.<\/div>\n
Oknem k n\u011bmu dol\u00e9tl lehk\u00fd v\u00e1nek. P\u0159istoupil k n\u011bmu, aby ho zav\u0159el, kdy\u017e n\u00e1hle zaslechl pov\u011bdom\u00fd zvuk. Sta\u010dilo sej\u00edt n\u011bkolik schod\u016f, otev\u0159\u00edt dve\u0159e do letn\u00ed noci a vstoupit do jej\u00ed otev\u0159en\u00e9 n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
Vid\u00ed zn\u00e1mou postavu. Ot\u0159\u00e1s\u00e1 se vzlyky. M\u011bl by za n\u00edm j\u00edt? Zeptat se, co ho tr\u00e1p\u00ed? Znovu si vyslechnout milosrdnou le\u017e z jeho bled\u00fdch \u00fast a shl\u00e9dnout dal\u0161\u00ed dopad jeho slz na chladnou zem?<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1\u2026<\/em><\/div>\n
Snad\u2026<\/em><\/div>\n
Ur\u010dit\u011b.<\/em><\/div>\n
Pomalu vykro\u010dil vp\u0159ed. Vede m\u011b rozum? Strach? Ochranitelsk\u00fd komplex? Ne, vede m\u011b l\u00e1ska\u2026k tob\u011b.<\/em><\/div>\n
Tom nepozorovan\u011b do\u0161el a\u017e k Billovi a dosedl na vedlej\u0161\u00ed houpa\u010dku. Jeho dvoj\u010de se neubr\u00e1nilo vte\u0159in\u011b \u00faleku. Slzy, kter\u00e9 se mu draly z o\u010d\u00ed, odr\u00e1\u017eej\u00edc se ve st\u0159\u00edbrn\u00e9m svitu m\u011bs\u00edce, jako by se zastavily.<\/div>\n
M\u011bl bych n\u011bco \u0159\u00edct? Vyzv\u00eddat? P\u0159\u00e1t si zn\u00e1t odpov\u011b\u010f na ot\u00e1zky<\/em>, kter\u00e9 mi su\u017euj\u00ed mysl a na kter\u00e9 m\u016f\u017ee\u0161 odpov\u011bd\u011bt pouze ty?<\/em><\/div>\n
Ne, sta\u010d\u00ed jedno vrouc\u00ed objet\u00ed pln\u00e9 neskr\u00fdvan\u00e9ho citu, aby \u010dernovlas\u00fd chlapec pozvolna p\u0159estal plakat a usnul tomu druh\u00e9mu v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Klidn\u00fdm hojiv\u00fdm sp\u00e1nkem beze sn\u016f\u2026<\/div>\n
* * *<\/div>\n
Bill rozespale otev\u0159el o\u010di. Domem se nesla p\u0159\u00edjemn\u00e1 nasl\u00e1dl\u00e1 v\u016fn\u011b pala\u010dinek. Le\u017eel ve sv\u00e9m pokoji. Nem\u011bl ani nejmen\u0161\u00ed pon\u011bt\u00ed jak se tam dostal. Posledn\u00ed, co si tak\u0159ka matn\u011b vybavoval byla Tomova vl\u00eddn\u00e1 tv\u00e1\u0159 a p\u0159\u00edjemn\u00e9 teplo v jeho objet\u00ed\u2026 Nejsp\u00ed\u0161 ho sem dnes r\u00e1no odnesl.<\/div>\n
Vstal a u\u017e p\u0159evle\u010den zam\u00ed\u0159il dol\u016f do kuchyn\u011b. Oz\u00fdvaly se z n\u00ed hlasy. Jeden tich\u00fd, pon\u011bkud smutn\u00fd jeho dvoj\u010dete a druh\u00fd jemn\u00fd, o n\u011bco veselej\u0161\u00ed, ale z\u00e1rove\u0148 pln starost\u00ed. Hlas jeho matky.<\/div>\n
S hlasit\u00fdm v\u00fdk\u0159ikem se rozb\u011bhl ze schod\u016f, sko\u010dil p\u0159ekvapen\u00e9 Simone okolo krku a vlepil j\u00ed na tv\u00e1\u0159 jednu velik\u00e1nskou pusu.<\/div>\n
„Bille, co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ rozesm\u00e1la se pan\u00ed Kaulitzov\u00e1 a trochu se od sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho syna odt\u00e1hla, aby mu mohla pohl\u00e9dnout do tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Mami, jsem tak r\u00e1d, \u017ee jsi se u\u017e vr\u00e1tila\u2026“ za\u0161eptal j\u00ed Bill do sv\u011btle hn\u011bd\u00fdch, lehce nazrzl\u00fdch vlas\u016f a kone\u010dn\u011b se od n\u00ed opatrn\u011b odt\u00e1hl.<\/div>\n
„To sis myslel, \u017ee zme\u0161k\u00e1m va\u0161e narozeniny? Bille, tak hrozn\u00e1 matka snad zas nejsem\u2026“ naoko se za\u0161karedila.<\/div>\n
„Ne, jsi ta nejlep\u0161\u00ed na sv\u011bt\u011b\u2026“ sedl si Bill na \u017eidli a hladov\u011b se zakousl do p\u0159ipraven\u00e9 pala\u010dinky s javorov\u00fdm sirupem. Splnilo se mu to, co si v\u010dera tolik p\u0159\u00e1l. B\u00fdt se svou m\u00e1mou\u2026<\/div>\n
Tom to v\u0161echno zpovzd\u00e1l\u00ed ml\u010dky pozoroval. Jeho br\u00e1\u0161ka mu d\u011blal \u010d\u00edm d\u00e1l v\u011bt\u0161\u00ed starosti. Ty jeho v\u00fdkyvy n\u00e1lad\u2026 \u0160t\u011bst\u00ed, stoupaj\u00edc\u00ed a\u017e n\u011bkam do oblak a n\u00e1sledn\u011b strm\u00fd p\u00e1d. V\u011bd\u011bl, \u017ee ten Bill\u016fv sm\u00edch v\u017edy pokradmu n\u011bco dus\u00ed, \u017ee ho zevnit\u0159 s\u017e\u00edr\u00e1\u2026 To dne\u0161n\u00ed r\u00e1no, v\u010derej\u0161\u00ed lou\u010den\u00ed s babi\u010dkou, pohled, kter\u00fd up\u00edral na vzdaluj\u00edc\u00ed se Tinu\u2026 Kdo byl v\u010dera ten mu\u017e ve st\u00ednu, se kter\u00fdm se bavil na ulici? M\u00e1 s t\u00edm v\u0161\u00edm n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho?<\/div>\n
Z \u00favah ho vytrhlo bratrovo odka\u0161l\u00e1n\u00ed. Ani si neuv\u011bdomoval, \u017ee se mu celou dobu d\u00edv\u00e1 zamy\u0161len\u011b do \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed. A ty o\u010di si ho te\u010f se z\u00e1jmem prohl\u00ed\u017eely.<\/div>\n
„Tome, stalo se n\u011bco? Ud\u011blal jsem n\u011bco \u0161patn\u011b?“<\/div>\n
„Ne\u2026“ zavrt\u011bl hoch odm\u00edtav\u011b hlavou a nat\u00e1hl se pro pala\u010dinku, aby to nemusel nikterak d\u00e1l rozv\u00e1d\u011bt. S\u00e1m si toti\u017e nedok\u00e1zal odpov\u011bd\u011bt.<\/div>\n
Pot\u0159eboval od toho pohledu ut\u00e9ct, alespo\u0148 na chv\u00edli, a v klidu si urovnat my\u0161lenky\u2026<\/div>\n
Urychlen\u011b vstal ze \u017eidle, n\u011bkolika dou\u0161ky vypil zbytek \u010daje, do ruky si vzal je\u0161t\u011b ze t\u0159i pala\u010dinky a zam\u00ed\u0159il k v\u00fdchodu.<\/div>\n
„Tome, kam jde\u0161?“ ozvala se pan\u00ed Kaulitzov\u00e1.<\/div>\n
„Nikam\u2026 Teda vlastn\u011b\u2026 ven. Na zahradu\u2026“ zamumlal p\u0159ekotn\u011b a vy\u0161el z m\u00edstnosti.<\/div>\n
Simone ustaran\u011b sledovala jeho vzdaluj\u00edc\u00ed se z\u00e1da. Nech\u00e1pala to. Nech\u00e1pala sv\u00e9 dva syny. To se j\u00ed u\u017e tolik vzd\u00e1lili? Bill, kter\u00e9ho v\u017edy pova\u017eovala za plach\u00e9ho, uzav\u0159en\u00e9ho, j\u00ed sk\u00e1kal do n\u00e1ru\u010de a Tom, ten vesel\u00fd, divok\u00fd, kter\u00fd se do v\u0161eho hrnul po hlavn\u011b, chod\u00ed jako t\u011blo bez du\u0161e…<\/div>\n
Byla to snad jej\u00ed vina? Vina, \u017ee se sv\u00fdmi chlapci tr\u00e1v\u00ed tak m\u00e1lo \u010dasu? \u017de je v\u00edd\u00e1 jen p\u00e1rkr\u00e1t do m\u011bs\u00edce a i tak jim nev\u011bnuje tolik pozornosti, jakou by pot\u0159ebovali? Mo\u017en\u00e1. Ale budou u\u017e p\u0159ece dosp\u011bl\u00ed! Snad proto jsou tak jin\u00ed. \u010cas dok\u00e1\u017ee divy. Doba se toti\u017e m\u011bn\u00ed…<\/div>\n
Bill \u00fapln\u011b pozapomn\u011bl na svou pala\u010dinku. S otev\u0159enou pusou hled\u011bl na dve\u0159e, ve kter\u00fdch jeho br\u00e1\u0161ka p\u0159ed chv\u00edl\u00ed zmizel.<\/div>\n
Co to m\u011blo znamenat? Co se to s Tomem d\u011bje?Choval se jako… jako… jako j\u00e1 posledn\u00ed t\u0159i dny. Co kdy\u017e za to m\u016f\u017eu pr\u00e1v\u011b j\u00e1? V\u017edycky, kdy\u017e jsem byl na dn\u011b, pomohl mi. Ut\u011b\u0161oval m\u011b. Usm\u00edval se na m\u011b. Ale ve skute\u010dnosti… ve skute\u010dnosti se musel c\u00edtit stra\u0161n\u011b. Ani se mu nediv\u00edm. V\u017edy\u0165 mu v jednom kuse l\u017eu! Ano. Tak je to. M\u016fj \u017eivot je jedna velk\u00e1 le\u017e. Ale m\u016f\u017eu snad jinak?<\/em><\/div>\n
„Bille,“ vytrhla pan\u00ed Simone chlapce z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed. „Nev\u00ed\u0161, co s Tomem je? Celou dobu byl zamlkl\u00fd a te\u010f dokonce odejde sn\u00eddat na zahradu…“<\/div>\n
„J\u00e1… j\u00e1 nev\u00edm… v\u00ed\u0161 co? P\u016fjdu se ho zeptat…“ vstal Bill od stolu, omyl si ruce a zam\u00ed\u0159il na zahradu.<\/div>\n
* * *<\/div>\n
D\u011bl\u00e1 jako by nic. Jako by se v\u016fbec nic ned\u011blo…<\/em><\/div>\n
V\u016fbec ni\u010demu nerozum\u00edm. U\u017e nem\u016f\u017eu d\u00e1l. Co si o sob\u011b sakra mysl\u00ed? \u017de mu budu neust\u00e1le d\u011blat ch\u016fvu? Schov\u00e1vat ho v n\u00e1ru\u010d\u00ed, hladit ho…<\/em><\/div>\n
To se plete. P\u011bkn\u011b se plete. Dokud mi nebude v\u011b\u0159it, dokud mi ne\u0159ekne, co ho tak stra\u0161n\u011b ni\u010d\u00ed, co ho d\u011bs\u00ed… nebudu ho u\u017e d\u00e1l ut\u011b\u0161ovat…<\/em><\/div>\n
Ale… co kdy\u017e to v\u00e1\u017en\u011b pot\u0159ebuje? Co kdy\u017e mi to opravdu nem\u016f\u017ee \u0159\u00edct? Co kdy\u017e je to pro n\u011bj tak stra\u0161n\u011b t\u011b\u017ek\u00fd?<\/em><\/div>\n
Ne, na tohle u\u017e nem\u00e1m s\u00edlu… Vydr\u017e\u00edm toho hodn\u011b, ale tohle je na m\u011b p\u0159\u00edli\u0161…<\/em><\/div>\n
Chlapec v bled\u011bmodr\u00e9 \u010depici s k\u0161iltem zabo\u0159il tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed a nechal sv\u00fdm emoc\u00edm voln\u00fd sp\u00e1d. M\u011bl toho akor\u00e1t tak dost. Byl zni\u010den\u00fd, vy\u010derpan\u00fd. Bolela jej du\u0161e, bolelo jej srdce…<\/div>\n
Br\u00e1\u0161ka mu zasadil hlubokou r\u00e1nu, kter\u00e1 nechala na srdci krvav\u00fd \u0161r\u00e1m. Ne snad t\u00edm, \u017ee by mu neop\u011btoval jeho city, ne snad t\u00edm, \u017ee by se k n\u011bmu z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu obracel z\u00e1dy, ale t\u00edm, \u017ee mu ned\u016fv\u011b\u0159oval. A pr\u00e1v\u011b d\u016fv\u011bra byla pro Toma to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, proto\u017ee bez d\u016fv\u011bry nen\u00ed l\u00e1ska…<\/div>\n
* * *<\/div>\n
Bill se pomal\u00fdmi kroky bl\u00ed\u017eil ke sv\u00e9mu zhroucen\u00e9mu br\u00e1\u0161kovi. Na\u0161lapoval jemn\u011b, aby ho nezaslechl. Tom sed\u011bl v tr\u00e1v\u011b a z\u00e1dy se op\u00edral o kmen stromu. Hlavu m\u011bl zabo\u0159enou do kolen a ti\u0161e plakal.<\/div>\n
Takhle ho Bill u\u017e dlouho nevid\u011bl. Jeho br\u00e1\u0161ka bre\u010del naposledy n\u011bkdy p\u0159ed sedmi lety, kdy\u017e si rozbil koleno. A te\u010f tu sed\u011bl a…<\/div>\n
\u010cernovlas\u00fd chlapec nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat. Nev\u011bd\u011bl, jak se zachovat…<\/div>\n
Vzpomn\u011bl si na to, jak ho Tom v\u017edy objal a hladil jej po vlasech. Chv\u00edli v\u00e1hal. Potom si ale d\u0159epl naproti n\u011bmu, obto\u010dil kolem n\u011bj sv\u00e9 drobn\u00e9 ru\u010dky a bradou se op\u0159el o jeho rameno. Tom sebou m\u00edrn\u011b trhl.<\/div>\n
„Br\u00e1\u0161ko, nepla\u010d… pros\u00edm…“ za\u0161eptal Bill. „Je to kv\u016fli m\u011b, \u017ee ano? Je to kv\u016fli tomu, \u017ee ti ne\u0159\u00edk\u00e1m pravdu…“<\/div>\n
„J\u00e1.. no… ano… ale pro\u010d? Pro\u010d mi ji nechce\u0161 \u0159\u00edct?“ Tom zvedl hlavu a zad\u00edval se na br\u00e1\u0161ku sv\u00fdma uslzen\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
„J\u00e1… cht\u011bl bych ti to \u0159\u00edct. Ale nem\u016f\u017eu… ne te\u010f…“ sklopil Bill pohled.<\/div>\n
„Tak kdy? Kdy mi to bude\u0161 moct \u0159\u00edct?“ zeptal se Tom nech\u00e1pav\u011b. Ni\u010demu nerozum\u011bl…<\/div>\n
„Brzo… brzo se to dozv\u00ed\u0161…“ usm\u00e1l se Bill smutn\u011b, vstal a pomalu zam\u00ed\u0159il zp\u011bt dovnit\u0159.<\/div>\n
Sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ku nechal, aby si mohl alespo\u0148 trochu uspo\u0159\u00e1dat my\u0161lenky, je\u017e mu jako nep\u0159ehledn\u00e1 zm\u011b\u0165 v\u00ed\u0159ily hlavou…<\/p>\n

autor: Elis, Cera<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Der Mittwoch Nevn\u00edmal sv\u011bt, nevn\u00edmal nic… P\u0159\u00e1l si b\u00fdt daleko, Dok\u00e1zat v\u00edc… S\u00e1m… By Elis M\u011bste\u010dko dok\u00e1\u017ee skr\u00fdt mnoh\u00e1 tajemstv\u00ed. Zvl\u00e1\u0161\u0165, kdy\u017e je zahaleno tmou. V jeho pr\u00e1zdn\u00fdch ulic\u00edch m\u016f\u017ee zmizet kter\u00e1koli zbloudil\u00e1 du\u0161e, ani\u017e by si j\u00ed kdokoli v\u0161imnul a v\u011bnoval<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[56],"tags":[],"class_list":["post-20470","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cesta-do-pekel"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20470","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20470"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20470\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20470"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20470"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20470"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}