{"id":20472,"date":"2008-03-02T11:49:00","date_gmt":"2008-03-02T10:49:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20430"},"modified":"2008-03-02T11:49:00","modified_gmt":"2008-03-02T10:49:00","slug":"cesta-do-pekel-3-2-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/02\/cesta-do-pekel-3-2-3\/","title":{"rendered":"Cesta do pekel 3. (2\/3)"},"content":{"rendered":"
Slunce se pomalu vyhouplo zpoza obzoru a sv\u00fdmi zlatav\u00fdmi paprsky slab\u011b oz\u00e1\u0159ilo \u0161ed\u00e9 ulice m\u011bsta. Poskakovalo po st\u0159ech\u00e1ch a osv\u011btlovalo i ty nejtemn\u011bj\u0161\u00ed kouty. Neh\u0159\u00e1lo v\u0161ak tak jako d\u0159\u00edv. Brzk\u00fd p\u0159\u00edchod podzimu si vyb\u00edral svou da\u0148.<\/div>\n
Proklouzlo p\u0159es b\u00edl\u00e9 z\u00e1v\u011bsy a smutn\u011b pohl\u00e9dlo na postel, na kter\u00e9 v n\u00e1ru\u010d\u00ed spokojen\u011b spali dva chlapci. Vzpurn\u011b pohodilo sv\u00fdmi zlatav\u00fdmi vlasy a rozhl\u00e9dlo se po nebesk\u00e9 pl\u00e1ni. Neplul na n\u00ed ani jeden jedin\u00fd mrak, jen\u017e by ho zakryl a on se tak nemusel d\u00edvat na dvojici, kter\u00e9 hv\u011bzdy zpe\u010detily osud\u2026 Kdyby mohlo zaplakat, zem\u011b by se ji\u017e d\u00e1vno topila v jeho slz\u00e1ch.<\/div>\n
V\u017edycky spole\u010dn\u011b\u2026<\/div>\n
Tom opatrn\u011b otev\u0159el o\u010di. Stra\u0161n\u011b se b\u00e1l, \u017ee to v\u0161echno byl jen pouh\u00fd sen, \u017ee tu le\u017e\u00ed op\u011bt s\u00e1m a tepl\u00fd vzduch, co mu dopad\u00e1 na tv\u00e1\u0159, je jen pouh\u00fd jemn\u00fd z\u00e1van v\u011btru idealizovan\u00fd do bratrova dechu.<\/div>\n
Nebylo tomu tak. Opravdu tu le\u017eel vedle n\u011bj. Bezpe\u010dn\u011b schoulen v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed. Jeho milovan\u00fd mal\u00fd br\u00e1\u0161ka, pro kter\u00e9ho by ob\u011btoval v\u0161echno co m\u00e1, jen aby byl \u0161\u0165astn\u00fd. Pohledem pozorn\u011b zkoumal konturu v\u00ed\u010dek, dlouh\u00e9 \u010dern\u00e9, skoro nez\u0159eteln\u011b se chv\u011bj\u00edc\u00ed \u0159asy, l\u00edcn\u00ed kosti, a\u017e doputoval k hebk\u00fdm sladk\u00fdm rt\u016fm, hraj\u00edc\u00edm hlavn\u00ed roli v jeho nejtajn\u011bj\u0161\u00edch p\u0159\u00e1n\u00edch. Jemn\u011b mu z obli\u010deje odhrnul n\u011bkolik neposedn\u00fdch pramen\u016f a nechal tak st\u00edny pohr\u00e1vat si s chlapcovou tv\u00e1\u0159\u00ed.<\/div>\n
Znovu se v n\u00ed odr\u00e1\u017eel smutek, o kter\u00e9m si v\u010dera tak bl\u00e1hov\u011b myslel, \u017ee se rozpadl nadobro v prach. Nebo tam byl a Billovi se ho poda\u0159ilo mistrn\u011b schovat pod z\u00e1voj p\u0159edst\u00edran\u00e9ho vesel\u00ed? Na tuhle ot\u00e1zku si nedok\u00e1zal odpov\u011bd\u011bt. To dok\u00e1zalo jenom jeho dvoj\u010de.<\/div>\n
Pro\u010d mu ne\u0159ekne, co ho tr\u00e1p\u00ed? Pro\u010d rad\u011bji p\u0159edst\u00edr\u00e1 sm\u00edch, kdy\u017e jeho srdce krv\u00e1c\u00ed? Na co d\u016fv\u011bra, kdy\u017e nen\u00ed nikoho, kdo by ji ope\u010dov\u00e1val a staral se o ni jako o nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed kv\u011btinu\u2026<\/div>\n
Potichu vstal a zabalil br\u00e1\u0161ku do b\u011blostn\u00fdch pe\u0159in. Ten se jen usm\u00e1l a je\u0161t\u011b hloub\u011bji se do nich zavrtal. Vypadal tak roztomile a tak k\u0159ehce\u2026<\/div>\n
Tom vy\u0161el na chodbu a sestoupil do kuchyn\u011b. Ud\u011blal n\u011bkolik toust\u016f a \u00fahledn\u011b je vyskl\u00e1dal na dva tal\u00ed\u0159e na podnos. Je\u0161t\u011b p\u0159idal skleni\u010dky s pomeran\u010dov\u00fdm d\u017eusem. Hotovo. I kdy\u017e ne tak \u00fapln\u011b. Cestou nahoru se zastavil u v\u00e1zy a uzmul z n\u00ed jedno drobn\u00e9, r\u016f\u017eov\u00e9 poup\u011b. Lehce k n\u011bmu p\u0159ivon\u011bl a p\u0159ilo\u017eil jej na t\u00e1c k jedn\u00e9 ze skleni\u010dek. Te\u010f u\u017e to bylo v\u0161echno perfektn\u00ed.<\/div>\n
Pomalu vystoupal schody a vstoupil do sv\u00e9ho pokoje. Zapln\u011bn\u00fd t\u00e1c postavil na no\u010dn\u00ed stolek a do rukou vzal jeden vo\u0148av\u00fd toust, kter\u00fd \u010dernovlas\u00e9mu chlapci chv\u00edli p\u0159idr\u017eel p\u0159ed nosem.<\/div>\n
„Bill\u00ed, vst\u00e1vej\u2026 sn\u00eddan\u011b\u2026“ za\u0161eptal a \u010dekal, jestli jeho dvoj\u010de zareaguje.<\/div>\n
Bill se prot\u00e1hl a otev\u0159el o\u010di. Tom p\u0159ed n\u011bj ihned postavil p\u0159ipravenou sn\u00eddani.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 chutn\u00e1n\u00ed…“ usm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„Tome, to je\u2026 kr\u00e1sa. To jsi ud\u011blal pro mn\u011b?“ Billovy smutn\u00e9 o\u010di se na mal\u00fd okam\u017eik rozz\u00e1\u0159ily a zalesklo se v nich nefal\u0161ovan\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed.<\/div>\n
„No ov\u0161em\u2026 Nebo tu snad vid\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b n\u011bkoho jin\u00e9ho?“<\/div>\n
Bill se na m\u00edsto odpov\u011bdi slab\u011b pousm\u00e1l a zakousl se do k\u0159upav\u00e9ho toustu.<\/div>\n
„Tak co, Bille, co dnes podnikem? Para\u0161utismus, paragliding\u2026 nebo snad n\u011bco ak\u010dn\u011bj\u0161\u00edho?“<\/div>\n
* * *<\/div>\n
\u017divot je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed a p\u0159\u00edli\u0161 kr\u00e1tk\u00fd na to, aby ho \u010dlov\u011bk dok\u00e1zal pochopit a sezn\u00e1mit se se v\u0161emi jeho klady a z\u00e1pory. A je natolik barvit\u00fd, \u017ee se ani nenad\u011bje\u0161, a z vrcholu pln\u00e9ho \u0161t\u011bst\u00ed se propadne\u0161 a\u017e na samotn\u00e9 dno zoufalstv\u00ed.<\/div>\n
Sed\u011bl na posteli. Po tv\u00e1\u0159i mu kanuly slzy a rozmaz\u00e1valy pe\u010dliv\u011b upraven\u00fd make-up. U\u017e to nebyl ten Bill, kter\u00fd se v\u010dera i bez jak\u00e9koli p\u0159etv\u00e1\u0159ky dok\u00e1zal sm\u00e1t a vtipkovat, te\u010f byl zp\u011bt ten druh\u00fd. Ten, pro kter\u00e9ho ona p\u0159etv\u00e1\u0159ka symbolizovala uplynul\u00e9 t\u0159i roky. Op\u011bt nasadil svou neproniknutelnou masku grimas a svou skute\u010dnou tv\u00e1\u0159 skryl v jej\u00edm st\u00ednu. Nebo ji sp\u00ed\u0161 nadobro zakopal do zem\u011b.<\/div>\n
A pro\u010d vlastn\u011b to v\u0161echno\u2026 Pro jednu jedinou chybu. Ale ne\u0159\u00edk\u00e1 se, \u017ee se jimi u\u010d\u00edme, abychom se jim v budoucnosti dok\u00e1zali vyhnout? Ano \u0159\u00edk\u00e1, jen\u017ee rozd\u00edl je v tom, \u017ee ty o kter\u00fdch se ve r\u010den\u00ed mluv\u00ed, jsou drobn\u00e9 nic. Zat\u00edmco ta jeho je nezvratn\u00e1, a\u017e s p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fdmi n\u00e1sledky.<\/div>\n
M\u011bl si to tehdy l\u00e9pe promyslet, av\u0161ak byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 zaslepen touhou. A te\u010f u\u017e neexistovala cesta zp\u011bt, ale jen vp\u0159ed. Vp\u0159ed v\u0161em d\u016fsledk\u016fm.<\/div>\n
Nech\u00e1pal, pro\u010d je vlastn\u011b tak p\u0159ekvapen\u00fd. M\u011bl to o\u010dek\u00e1vat, d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji to stejn\u011b muselo p\u0159\u00edt\u2026 Tak pro\u010d na to nen\u00ed p\u0159ipraven\u00fd, pro\u010d u\u017e nen\u00ed se v\u0161\u00edm t\u00edm sm\u00ed\u0159en\u00fd? M\u011bl t\u0159i dlouh\u00e9 roky, aby se s t\u00edm vyrovnal.<\/div>\n
Ale d\u00e1 se s t\u00edm v\u016fbec n\u011bkdy vyrovnat? Ne\u2026 Jen se k tomu m\u016f\u017ee postavit z n\u011bkolika \u00fahl\u016f. Bu\u010f m\u016f\u017ee zaujmout m\u00edsto poko\u0159en\u00e9ho, a p\u0159esto v\u00edt\u011bze, kter\u00fd hrd\u011b pohl\u00e9dne do tv\u00e1\u0159e pravdy, anebo b\u00fdt poko\u0159en\u00fd slaboch.<\/div>\n
On si zvol\u00ed prvn\u00ed volbu. Vyu\u017eije \u010dasu, jen\u017e mu byl d\u00e1n. Omluv\u00ed se za opr\u00e1vn\u011bn\u00e9 k\u0159ivdy, a str\u00e1v\u00ed t\u011bch n\u011bkolik m\u00e1lo hodin s lidmi, kter\u00e9 tolik miloval a opom\u00edjel. Se svou rodinou a sv\u00fdmi p\u0159\u00e1teli. Ne t\u011bmi, jen\u017e by se k n\u011bmu v nejt\u011b\u017e\u0161\u00edch chv\u00edl\u00edch oto\u010dili z\u00e1dy, ale s t\u011bmi, kter\u00fdm na n\u011bm opravdu z\u00e1le\u017e\u00ed.<\/div>\n
Upravil se. Vn\u00edmal ka\u017ed\u00e9 sebemen\u0161\u00ed zask\u0159\u00edp\u00e1n\u00ed podlahy, ka\u017ed\u00fd tich\u00fd krok ve vedlej\u0161\u00ed m\u00edstnosti. Jakoby je s jeho br\u00e1\u0161kou ned\u011blila tlust\u00e1 ze\u010f, ale jen pouh\u00e1 st\u011bna utkan\u00e1 z pavu\u010din. Av\u0161ak o to v\u00edc si posp\u00ed\u0161il. U\u017e necht\u011bl ztratit ani jedinou minutu. Ani jednu jedinou minutu s\u00e1m\u2026<\/div>\n
* * *<\/div>\n
Vystoupili na pr\u00e1zdnou zast\u00e1vku mal\u00e9, poklidn\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 vesni\u010dky. Dvoj\u010data se om\u00e1men\u011b rozhl\u00e9dla okolo sebe. Jak dlouho tu nebyli a p\u0159esto se tu za celou tu dobu naprosto nic nezm\u011bnilo. Mo\u017en\u00e1 jen to, \u017ee star\u00e9 domy byly je\u0161t\u011b opr\u00fdskan\u011bj\u0161\u00ed a jejich sta\u0159\u00ed obyvatel\u00e9 je\u0161t\u011b podez\u00edrav\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
Kdy\u017e Bill p\u0159ed asi dv\u011bma hodinami vtrhl k n\u011bmu do pokoje s t\u00edm, \u017ee by cht\u011bl nav\u0161t\u00edvit babi\u010dku, kterou nevid\u011bli v\u00edce ne\u017e rok, pova\u017eoval to pouze za dal\u0161\u00ed z jeho bohat\u00e9 sb\u00edrky rozmar\u016f\u2026 Av\u0161ak a\u017e tady pochopil, co t\u00edm jeho br\u00e1\u0161ka ve skute\u010dnosti sledoval.<\/div>\n
Najednou Tom nevid\u011bl ch\u00e1traj\u00edc\u00ed domy, zapr\u00e1\u0161enou vesnickou ulici, ale kus sv\u00e9 vlastn\u00ed minulosti\u2026 Jak tudy p\u0159ed lety pob\u00edhali po n\u00e1vsi a tropili si \u0161pr\u00fdm ze sta\u0159enek sed\u00edc\u00edch na z\u00e1pra\u017e\u00ed. Jak tajn\u011b chodili k soused\u016fm na t\u0159e\u0161n\u011b a museli rychle ut\u00edkat, kdy\u017e je n\u00e1hodou nachytali. Jak se prali s m\u00edstn\u00edmi kluky, a pak, kdy\u017e je babi\u010dka pl\u00edsnila za roztrhan\u00e9 kalhoty a n\u011bkolik \u0161r\u00e1m\u016f, se vymlouvali na p\u00e1d na cest\u011b a n\u011bkolik kotrmelc\u016f dol\u016f z rozkvetl\u00e9 str\u00e1n\u011b.<\/div>\n
P\u0159i\u0161lo jim, jako by byli zase ti mal\u00ed kluci, co si tu p\u0159ed n\u011bkolika lety bezstarostn\u011b hr\u00e1li.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee jsme tak rychle vyrostli. V\u017edy\u0165 je\u0161t\u011b ned\u00e1vno jsem byl ni\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e tahle z\u00eddka, a pod\u00edvej se te\u010f…“ usm\u00e1l se \u010dernovlas\u00fd chlapec.<\/div>\n
„U\u017e jsme tu nebyli n\u011bco p\u0159es p\u011bt let. Kdyby k n\u00e1m babi nejezdila o V\u00e1noc\u00edch, v\u016fbec bychom ji nevid\u011bli.“ Zamyslel se Tom.<\/div>\n
„M\u011bli bychom se styd\u011bt. Ona na n\u00e1s byla v\u017edycky tak hodn\u00e1 a my ji ani nenav\u0161t\u00edv\u00edme.“ Posmutn\u011bl Bill.<\/div>\n
„Proto tu snad jsme, ne? Abychom to napravili.“ Pousm\u00e1l se Tom a chytil br\u00e1\u0161ku kolem ramen.<\/div>\n
Oba chlapci zam\u00ed\u0159ili k mal\u00e9mu domku s \u0161edivou om\u00edtkou a cihlov\u011b \u010dervenou st\u0159echou. Zastavili se p\u0159ed dve\u0159mi.<\/div>\n
„Kdo zazvon\u00ed?“ ot\u00e1zal se Tom.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu j\u00e1?“ pod\u00edval se na n\u011bj prosebn\u011b Bill.<\/div>\n
„A co oba?“ navrhl Tom.<\/div>\n
„Tak dob\u0159e.“ Bill souhlasn\u011b k\u00fdvnul hlavou a polo\u017eil prst na tla\u010d\u00edtko zvonku.<\/div>\n
Tom br\u00e1\u0161ku napodobil a na Billovo „te\u010f“ tla\u010d\u00edtko zm\u00e1\u010dknul.<\/div>\n
Bylo to tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Posledn\u00ed dobou si p\u0159ipadal jin\u00fd. Na okol\u00ed museli s br\u00e1\u0161kou p\u016fsobit p\u011bkn\u011b hloup\u011b. T\u0159eba v\u010dera. Chovali se jako mal\u00e9 d\u011bti. Ov\u0161em d\u016fle\u017eit\u00e9 bylo, \u017ee byli \u0161\u0165astn\u00ed. \u017de Bill byl \u0161\u0165astn\u00fd. Tak jako te\u010f, kdy\u017e se kone\u010dn\u011b dve\u0159e otev\u0159ely.<\/div>\n
Jejich babi\u010dka na n\u011b nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b hled\u011bla.<\/div>\n
„Ach, chlapci… Vy jste m\u011b p\u0159ijeli nav\u0161t\u00edvit?“ z\u00e1\u0159ila \u0161t\u011bst\u00edm a obj\u00edmala sv\u00e9 vnuky.<\/div>\n
Byl to zaj\u00edmav\u00fd pohled, jeliko\u017e sta\u0159enka byla dvoj\u010dat\u016fm sotva po ramena. Vypadala p\u0159esn\u011b jako z n\u011bjak\u00e9ho star\u00e9ho filmu. Na hlav\u011b \u0161\u00e1tek, zakr\u00fdvaj\u00edc\u00ed dlouh\u00e9 st\u0159\u00edb\u0159it\u00e9 vlasy, v ruce h\u016flku, o kterou se podp\u00edrala a na tv\u00e1\u0159i vl\u00eddn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/p>\n

autor: Elis, Cera
<\/strong>betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Slunce se pomalu vyhouplo zpoza obzoru a sv\u00fdmi zlatav\u00fdmi paprsky slab\u011b oz\u00e1\u0159ilo \u0161ed\u00e9 ulice m\u011bsta. Poskakovalo po st\u0159ech\u00e1ch a osv\u011btlovalo i ty nejtemn\u011bj\u0161\u00ed kouty. Neh\u0159\u00e1lo v\u0161ak tak jako d\u0159\u00edv. Brzk\u00fd p\u0159\u00edchod podzimu si vyb\u00edral svou da\u0148. Proklouzlo p\u0159es b\u00edl\u00e9 z\u00e1v\u011bsy a smutn\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[56],"tags":[],"class_list":["post-20472","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cesta-do-pekel"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20472","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20472"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20472\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20472"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20472"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20472"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}