{"id":20476,"date":"2008-03-02T11:44:00","date_gmt":"2008-03-02T10:44:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20434"},"modified":"2008-03-02T11:44:00","modified_gmt":"2008-03-02T10:44:00","slug":"cesta-do-pekel-2-2-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/02\/cesta-do-pekel-2-2-4\/","title":{"rendered":"Cesta do pekel 2. (2\/4)"},"content":{"rendered":"
Kone\u010dn\u011b dorazili k vytou\u017een\u00e9mu c\u00edli sv\u00e9 cesty. Tom vy\u010derpan\u011b dosedl za voln\u00fd st\u016fl a rozvalil se na \u017eidli. Pomalu za\u010d\u00ednal litovat toho, \u017ee taky neupustil od sv\u00e9 image, a nam\u00edsto v mikin\u011b ne\u0161el klidn\u011b i v hn\u011bd\u00fdch kra\u0165\u00e1sk\u00e1ch a \u0161\u00e1tkem okolo krku jako n\u011bjak\u00fd skaut\u00edk.<\/div>\n
Bill se mezit\u00edm postavil do fronty. P\u0159ed n\u00edm st\u00e1li jen maminky se \u0161kemraj\u00edc\u00edmi d\u011btmi, ukazuj\u00edc\u00ed jim vitr\u00ednu s postavi\u010dkami okupuj\u00edc\u00ed nyn\u00ed balen\u00ed Happy Meal. Vzpomn\u011bl, jak p\u0159ed lety n\u011bco podobn\u00e9ho zkou\u0161el s Tomem na jejich m\u00e1mu. M\u011bli narozeniny a Simone je sem vzala na ob\u011bd. Koupila jim ka\u017ed\u00e9mu jedno balen\u00ed. Byly v nich Tom a Jerry. I p\u0159es v\u0161echny Simoniny n\u00e1mitky si s nimi hr\u00e1li a\u017e zapomn\u011bli na j\u00eddlo. Nakonec to skon\u010dilo t\u00edm, \u017ee Tom necht\u011bn\u011b vyst\u0159\u00edkl na Billa svoj\u00ed porci ke\u010dupu a pak se s n\u00edm musel pod\u011blit o tu svou. Ale samoz\u0159ejm\u011b a\u017e po t\u00e9, co ho jeho mlad\u0161\u00ed br\u00e1\u0161ka honil po cel\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed a na z\u00e1v\u011br ho shodil do ka\u0161ny.<\/div>\n
Postoupil o n\u011bkolik krok\u016f dop\u0159edu. Tohle dlouh\u00e9 st\u00e1n\u00ed nen\u00e1vid\u011bl…<\/div>\n
Tom se za\u010dal nerv\u00f3zn\u011b pohupovat na \u017eidli. Nejen \u017ee to Billovi p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b dlouho trvalo, ale nav\u00edc se po n\u011bm za\u010daly ohl\u00ed\u017eet dv\u011b d\u00edvky o n\u011bkolik stol\u016f napravo. Neust\u00e1le si n\u011bco \u0161u\u0161kaly a sem tam si na n\u011bj uk\u00e1zaly prstem. Ne, \u017ee by se mu to nel\u00edbilo, ale zrovna dnes nem\u011bl n\u00e1ladu na vlezl\u00e9, chichotaj\u00edc\u00ed se fanynky. Zvl\u00e1\u0161\u0165 te\u010f, kdy si i p\u0159es v\u0161echny ty \u0161\u00edlenosti, byli s br\u00e1\u0161kou zase tak bl\u00edzc\u00ed. L\u00edbilo se mu na chv\u00edli sejmout tu cedulku ozna\u010duj\u00edc\u00ed slavn\u00e9 osobnosti, vystoupit z onoho zab\u011bhl\u00e9ho stereotypu, a chovat se norm\u00e1ln\u011b.<\/div>\n
Ale to nebude moct, dokud tam budou ty dv\u011b sed\u011bt…<\/div>\n
Pomalu vstal a zam\u00ed\u0159il k nim. Jejich sm\u00edch ustal a vyjeven\u011b sledovaly jeho p\u0159ibli\u017euj\u00edc\u00ed se postavu. Nepatrn\u011b se u\u0161kl\u00edbnul. Takhle p\u016fsobila jeho p\u0159\u00edtomnost skoro na ka\u017edou. \u0160koda jen, \u017ee u\u017e ho to d\u00e1vno nezaj\u00edmalo…<\/div>\n
„\u010cau, holky. M\u016f\u017eu si na chv\u00edli p\u0159isednout?“ usm\u00e1l se a ani\u017e by \u010dekal na odpov\u011b\u010f, posadil se na posledn\u00ed volnou \u017eidli. Stejn\u011b by se j\u00ed asi nedo\u010dkal… D\u00edvky na n\u011bj d\u00e1l zkoprn\u011ble hled\u011bly, neschopn\u00e9 jedin\u00e9ho slova.<\/div>\n
„Dneska je p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd vedro. P\u0159i\u0161ly jste si sem d\u00e1t zmrzlinu?“ zkusil za\u010d\u00edt rozhovor.<\/div>\n
„T-ty jsi T-Tom Kaulitz?“ vykoktala nakonec jedna z nich.<\/div>\n
„No, j\u00e1 nev\u00edm. Co mysl\u00edte?“ zazubil se na n\u011b, sundal si slune\u010dn\u00ed br\u00fdle a vy\u010dk\u00e1val. Reakce byla p\u0159esn\u011b takov\u00e1, jak p\u0159edpokl\u00e1dal.<\/div>\n
„Nevyfotil by ses s n\u00e1ma?“ zeptala se drobn\u011bj\u0161\u00ed blond\u00fdnka.<\/div>\n
„No jo… klidn\u011b. Ale rad\u0161i bych venku. Vy u\u017e jste asi stejn\u011b na odchodu, jak se tak d\u00edv\u00e1m.“ P\u0159ejel pohledem pr\u00e1zdn\u00fd st\u016fl a zastavil se na \u0161\u0165astn\u00fdch d\u00edvk\u00e1ch.<\/div>\n
„Tak jo.“ Rozz\u00e1\u0159ila se brunetka.<\/div>\n
Vy\u0161li ven, ud\u011blali dv\u011b fotky a pak se Tom vr\u00e1til \u0161\u0165astn\u011b dovnit\u0159. Mise spln\u011bna. Ru\u0161itelky odstran\u011bny.<\/div>\n
Tom spokojen\u011b dosedl zp\u011bt na sv\u00e9 m\u00edsto. Pr\u00e1v\u011b v\u010das. Bill se s \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem vracel od pokladny a v rukou v\u00edt\u011bzoslavn\u011b sv\u00edral dva bal\u00ed\u010dky Happy Meal. Posadil se naproti bratrovi, jeden p\u0159ed n\u011bj postavil a s\u00e1m se za\u010dal dob\u00fdvat do toho sv\u00e9ho se stejnou vervou jako \u010dty\u0159let\u00e9 d\u00edt\u011b do v\u00e1no\u010dn\u00edho d\u00e1rku. Po chv\u00edli dolov\u00e1n\u00ed na\u0161el to, co hledal – drobnou postavi\u010dku tu\u010d\u0148\u00e1ka. Opatrn\u011b ji vzal mezi prsty a nato\u010dil sm\u011brem k Tomovi, kter\u00fd se doposud sv\u00e9ho bal\u00ed\u010dku ani nedotkl a nam\u00edsto toho pozoroval br\u00e1\u0161kovo sna\u017een\u00ed.<\/div>\n
„Tomi, pros\u00edm, otev\u0159i u\u017e tu krabici… Nem\u00e1m si s k\u00fdm hr\u00e1t…“ promluvil smutn\u00fdm hl\u00e1skem tu\u010d\u0148\u00e1k, doprov\u00e1zen prosebn\u00fdm pohledem \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
Tom se rozesm\u00e1l: „Tak dob\u0159e, kdy\u017e se\u0161 to ty, tak j\u00e1 ji teda otev\u0159u….“ a vyndal druhou malou figurku a postavil ji p\u0159ed tu Billovu.<\/div>\n
„Ahojky, jak se jmenuje\u0161?“ zamumlal \u010dernovlas\u00fd chlapec a popo\u0161el s tu\u010d\u0148\u00e1kem kousek bl\u00ed\u017e k Tomov\u011b postavi\u010dce.<\/div>\n
„Ehm… Tom,“ \u0159ekl po chv\u00edli, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee vlastn\u011b nezn\u00e1 jej\u00ed skute\u010dn\u00e9 jm\u00e9no. „A ty?“<\/div>\n
„Bill,“ vyprskl hoch.<\/div>\n
„P\u00e1ni, jsme jak dvoj\u010data Kaulitzovi!“ vyp\u00edskl Tom a Bill se sm\u00edchy m\u00e1lem svalil ze \u017eidle.<\/div>\n
„Hele, nesm\u011bj se. Tohle je n\u00e1hodou v\u00e1\u017en\u00e1 v\u011bc,“ vysv\u011btloval sv\u00fdm norm\u00e1ln\u00edm hlasem Tom a Bill se rozesm\u00e1l je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, co? Papej…“ vrazil br\u00e1\u0161kovi do otev\u0159en\u00e9 pusy jeho hamburger a spokojen\u011b sledoval, jak Bill p\u0159ekvapen\u00edm vykulil o\u010di.<\/div>\n
„Chech blbech? Chcech abych che uduchyl?!“ zahuhlal Bill.<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„Se\u0161 blbej? Chce\u0161 abych se udusil?“ zopakoval Bill ihned po tom, co se mu poda\u0159ilo roz\u017ev\u00fdkat jedno opravdu velk\u00e9 sousto, kter\u00e9 byl nucen ukousnout.<\/div>\n
„Udusil? Pro\u010d udusil? T\u0159eba touhle hranolkou?“ uchechtl se Tom a nap\u0159\u00e1hl ruku s jmenovanou v\u011bc\u00ed sm\u011brem k br\u00e1\u0161kovi. Bill ji ale pohotov\u011b odmr\u0161til, aby se vyhnul dal\u0161\u00edmu \u00fatoku j\u00eddla na jeho d\u00fdchac\u00ed soustavu, a tak se nen\u00ed \u010demu divit, \u017ee se mil\u00e1 hranolka zastavila a\u017e o Tom\u016fv obli\u010dej.<\/div>\n
„No jen po\u010dkej!“ zajisk\u0159ilo Tomovi v o\u010d\u00edch a ne\u017e se mil\u00fd Bill nad\u00e1l, p\u0159ist\u00e1ly na n\u011bm hned \u010dty\u0159i hranolky.<\/div>\n
„Tak ty na m\u011b bude\u0161 p\u00e1lit takhle dobr\u00fd j\u00eddlo, jo?“ pousm\u00e1l se Bill. Odpov\u011bd\u00ed mu byly dal\u0161\u00ed dv\u011b hranolky. „Dob\u0159e. Cht\u011bl jsi v\u00e1lku, m\u00e1\u0161 ji m\u00edt.“<\/div>\n
Za\u010dala p\u0159est\u0159elka. Tom, Bill, hranolky a v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b kuli\u010dky z pap\u00edrov\u00fdch ubrousk\u016f. Lidi kolem se na n\u011b ohl\u00ed\u017eeli, klepali si na \u010dela, n\u011bkte\u0159\u00ed se sm\u00e1li a jedna maminka byla tak zd\u011b\u0161en\u00e1, \u017ee se okam\u017eit\u011b zvedla a svi\u017en\u00fdm krokem odkr\u00e1\u010dela i se svou pla\u010d\u00edc\u00ed ratolest\u00ed pry\u010d.<\/div>\n
Bill u\u017e se nap\u0159ahoval s dal\u0161\u00ed hranolkou v ruce, kdy\u017e vtom usly\u0161el ten p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd zvuk maj\u00e1\u010dku, pulzuj\u00edc\u00ed mu v hlav\u011b. Pod\u00edval se ven. Do o\u010d\u00ed mu ost\u0159e zasv\u00edtilo blikaj\u00edc\u00ed sv\u011btlo. Proj\u00ed\u017ed\u011bla kolem sanitka. Pro norm\u00e1ln\u00edho \u010dlov\u011bka to byl jen oby\u010dejn\u00fd pohled ze v\u0161edn\u00edho dne, pro n\u011bj to v\u0161ak byl poplach, jen\u017e mu za\u010dal v\u00fdstra\u017en\u011b bu\u0161it do sp\u00e1nk\u016f jako tich\u00e1 hrozba, kterou se mu na krati\u010dkou chv\u00edli poda\u0159ilo potla\u010dit, av\u0161ak nyn\u00ed se vracela s je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed nal\u00e9havost\u00ed.<\/div>\n
Hranolka mu vypadla z ruky. Ani si toho nev\u0161iml. Jen ti\u0161e sed\u011bl a nep\u0159\u00edtomn\u011b sledoval ulici. \u00dasm\u011bv, doposud zdob\u00edc\u00ed jeho tv\u00e1\u0159, se rozplynul stejn\u011b rychle jako zmizel lesk z jeho o\u010d\u00ed a nahradil jej op\u011bt ten bezduch\u00fd v\u00fdraz, zahalen neprostupnou mlhavou clonou. Clonou, kter\u00e1 se nerozestupovala p\u0159ed p\u0159evozn\u00edky a ani se neroztrhala po dopadu slune\u010dn\u00edch paprsk\u016f. Vzn\u00e1\u0161ela se toti\u017e nad \u010dokol\u00e1dovou jezern\u00ed hladinou, pro n\u00ed\u017e i ty posledn\u00ed lou\u010de uhas\u00ednaly stejn\u011b rychle, jako vzpl\u00e1ly. Vlna odporu, jen\u017e se v n\u011bm p\u0159ed n\u011bkolika hodinami vzedmula, narazila na skalnat\u00fd \u00fates a rozt\u0159\u00ed\u0161tila se na statis\u00edce p\u011bnov\u00fdch kapek. Kapek pot\u0159\u00edsn\u011bn\u00fdch krv\u00ed. Jeho krv\u00ed\u2026<\/div>\n
„Bille?“ Tom\u016fv hlas k n\u011bmu dol\u00e9hal jako ozv\u011bna vzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed se nad opu\u0161t\u011bnou planinou. Jej\u00ed slova se ztratila v poryvech v\u011btru a k chlapci dol\u00e9tlo jen to jedin\u00e9 jm\u00e9no. Pomalu nato\u010dil sv\u016fj pohled ke sv\u00e9mu dvoj\u010deti, kter\u00e9 si ho starostliv\u011b prohl\u00ed\u017eelo a n\u011bco mu \u0159\u00edkalo. Nesly\u0161el v\u011bty, vn\u00edmal jen skoro nez\u0159eteln\u00e9 pohyby bratrov\u00fdch rt\u016f. Teprve po n\u011bkolika minut\u00e1ch se jeho hlas zm\u011bnil v tich\u00fd \u0161epot, kter\u00e9mu se p\u0159es v\u0161echny vt\u00edrav\u00e9 my\u0161lenky poda\u0159ilo dostat a\u017e do chlapcovy mysli.<\/div>\n
„Bille, d\u011bje se n\u011bco?“ nakl\u00e1n\u011bl se k n\u011bmu Tom, jemn\u011b ho chytil za ramena a \u00fap\u011bnliv\u011b se mu zad\u00edval do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ne\u2026 ned\u011bje se v\u016fbec nic\u2026 jen jsem se\u2026 zamyslel.“ Zalhal velmi nep\u0159esv\u011bd\u010div\u011b Bill.<\/div>\n
Jeho br\u00e1\u0161ka ho na\u0161t\u011bst\u00ed necht\u011bl tr\u00e1pit dal\u0161\u00edmi neodbytn\u00fdmi ot\u00e1zkami, a tak se posadil zp\u011bt na sv\u00e9 m\u00edsto a se z\u00e1jmem jej pozoroval, jestli se mu to n\u00e1hodou nerozhodne \u0159\u00edct s\u00e1m. Bill v\u0161ak ml\u010del. P\u0159em\u00fd\u0161lel\u2026<\/div>\n
Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom pozn\u00e1, kdy\u017e mu l\u017ee. Nem\u011bl ale na v\u00fdb\u011br. A proto byl velmi p\u0159ekvapen\u00fd, kdy\u017e se br\u00e1\u0161ka klidn\u011b posadil a se z\u00e1jmem jej pouze pozoroval. \u010cernovlas\u00fd chlapec dostal n\u00e1pad.<\/div>\n
„J\u00e1 se zamyslel\u2026 zamyslel jsem se nad t\u00edm, \u017ee bychom se zase mohly zajet pod\u00edvat na Drachenberg\u2026“<\/div>\n
„C-co\u017ee, kam \u017ee to chce\u0161 jet?“ vykulil o\u010di Tom.<\/div>\n
„No na Drachenberg\u2026 V\u00ed\u0161\u2026 na tu z\u0159\u00edceninu nad jezerem\u2026 Jak jsme tam byli s rodi\u010dema na dovolen\u00e9\u2026 Pamatuje\u0161, ne? U\u010dil ses tam plavat a m\u00e1lem ses utopil!“ rozz\u00e1\u0159ila se op\u011bt Billovi nepatrn\u011b o\u010dka.<\/div>\n
„No tak to ani n\u00e1hodou\u2026tam m\u011b nedostane\u0161! M\u00e1m v\u016f\u010di tomu m\u00edstu averzi!“ Zam\u00edtl ihned n\u00e1vrh chlapec a n\u00e1sledn\u011b se v\u00edce zap\u0159el do \u017eidle, jako by se b\u00e1l, \u017ee ho Bill bude cht\u00edt t\u00e1hnout ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Ale Tomi\u2026 snad by ses neb\u00e1l\u2026 Te\u010f u\u017e p\u0159ece um\u00ed\u0161 plavat!“ p\u0159emlouval br\u00e1\u0161ku Bill a stejn\u011b jako dnes r\u00e1no prosebn\u011b zamrkal.<\/div>\n
„Tohle ti tentokr\u00e1t nevyjde\u2026“ zakroutil Tom odm\u00edtav\u011b hlavou.<\/div>\n
„Tomi, m\u00e1me n\u011bkolik dn\u016f volna\u2026 Pros\u00edm. V\u017edy\u0165 jsme spolu nikde tak dlouho nebyli. Kdy\u017e nepo\u010d\u00edt\u00e1m v\u00fdlety s klukama\u2026“ ud\u011blal Bill obli\u010dej smutn\u00e9ho \u0161t\u011b\u0148\u00e1tka. Tomu prost\u011b ne\u0161lo odolat. Mo\u017en\u00e1 hlavn\u011b pro to, \u017ee to v\u0161echno vyzn\u011blo jakoby cht\u011bl b\u00fdt s Tomem n\u011bkde s\u00e1m. To si Tom rozhodn\u011b nemohl nechat uj\u00edt. Takovou \u0161anci dostane jednou za rok. A kdo v\u00ed jestli\u2026<\/div>\n
„No\u2026 tak jo\u2026 Ale pojedu tam jen kv\u016fli tomu, \u017ee chce\u0161 ty\u2026“ pousm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
Co to sakra melu? Co kdy\u017e chce Bill prost\u011b jen bratrsk\u00fd v\u00fdlet. Trochu klidu\u2026Celou dobu se chov\u00e1 n\u011bjak divn\u011b\u2026 Mo\u017en\u00e1 m\u011b taky miluje. Proto se neust\u00e1le vyh\u00fdb\u00e1 m\u00fdm ot\u00e1zk\u00e1m.<\/em><\/div>\n
Chlapci se rozz\u00e1\u0159ila o\u010dka.<\/div>\n
Ne. Zn\u00ed to a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 poh\u00e1dkov\u011b. To nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda. V\u0161echno si to ur\u010dit\u011b jen namlouv\u00e1m. Jasn\u011b. Bill pot\u0159ebuje zahnat n\u011bjak\u00e9 \u0161patn\u00e9 my\u0161lenky, nebo si pro\u010distit hlavu a tak se rozhodl zajet si na m\u00edsto, kde dlouho nebyl. Jo\u2026 tak to bude.<\/em><\/div>\n
\u0160patn\u00e9 my\u0161lenky. Jak moc \u0161patn\u00e9 my\u0161lenky. Na co by asi tak myslel?<\/em><\/div>\n
Tome, p\u0159esta\u0148! Ur\u010dit\u011b nemysl\u00ed na to, na co ty!<\/em><\/div>\n
„Tak Tome, poslouch\u00e1\u0161 m\u011b v\u016fbec?“ Bill se tu najednou ty\u010dil nad n\u00edm a netrp\u011bliv\u011b poklep\u00e1val nohou.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ zeptal se nech\u00e1pav\u011b t\u00e1zan\u00fd, kdy\u017e se mu kone\u010dn\u011b poda\u0159ilo propracovat se z nitra sv\u00fdch nejtajn\u011bj\u0161\u00edch my\u0161lenek zp\u011bt do ne\u00faprosn\u00e9 reality.<\/div>\n
„Tak jde\u0161, nebo ses rozhodl koupit si dal\u0161\u00ed happy meal a vytvo\u0159it si tak tu\u010d\u0148\u00e1\u010d\u00ed farmu?“ u\u0161kl\u00edbl se Bill.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu, br\u00e1\u0161ko. P\u0159esn\u011b tohle bych m\u011bl ud\u011blat. V\u017edy\u0165 tu\u010d\u0148\u00e1\u010d\u00ed farma byla v\u017edycky m\u016fj sen\u2026“ zv\u00e1\u017en\u011bl na oko Tom, ale to u\u017e ho br\u00e1\u0161ka t\u00e1hl ven. „M\u011bl jsem v pl\u00e1nu uspo\u0159\u00e1dat tu\u010d\u0148\u00e1\u010d\u00ed z\u00e1vody a postavit tu\u010d\u0148\u00e1\u010d\u00ed hotel a\u2026“<\/div>\n
„Tak jo.. dob\u0159e ty vtip\u00e1lku. Jde se na autobus.“ Zavelel Bill.<\/div>\n
„Hned?“ podivil se Tom.<\/div>\n
„Hned.“ \u0158ekl r\u00e1zn\u011b \u010dernovlas\u00fd chlapec, str\u010dil si svou i tu bratrovu postavi\u010dku do kapes a vydal se sm\u011brem k autobusov\u00e9 zast\u00e1vce.<\/div>\n
U\u017e necht\u011bl ztratit ani vte\u0159inu. Na to mu byl \u010das p\u0159\u00edli\u0161 drah\u00fd\u2026<\/p>\n

autor: Elis, Cera<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Kone\u010dn\u011b dorazili k vytou\u017een\u00e9mu c\u00edli sv\u00e9 cesty. Tom vy\u010derpan\u011b dosedl za voln\u00fd st\u016fl a rozvalil se na \u017eidli. Pomalu za\u010d\u00ednal litovat toho, \u017ee taky neupustil od sv\u00e9 image, a nam\u00edsto v mikin\u011b ne\u0161el klidn\u011b i v hn\u011bd\u00fdch kra\u0165\u00e1sk\u00e1ch a \u0161\u00e1tkem okolo krku<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[56],"tags":[],"class_list":["post-20476","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cesta-do-pekel"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20476","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20476"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20476\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20476"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20476"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20476"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}