{"id":20480,"date":"2008-03-02T11:39:00","date_gmt":"2008-03-02T10:39:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20438"},"modified":"2008-03-02T11:39:00","modified_gmt":"2008-03-02T10:39:00","slug":"cesta-do-pekel-1-1-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/02\/cesta-do-pekel-1-1-3\/","title":{"rendered":"Cesta do pekel 1. (1\/3)"},"content":{"rendered":"
Prolog<\/strong><\/div>\n
V\u0161echno \u0161lo skv\u011ble. Podle pl\u00e1nu. Vydali sv\u00e9 prvn\u00ed opravdov\u00e9 CD a se sv\u00fdmi klipy se dostali na prvn\u00ed m\u00edsta v \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku hitpar\u00e1d. Fanynky ze v\u0161ech mo\u017en\u00fdch kout\u016f sv\u011bta je milovaly a omdl\u00e9valy p\u0159i koncertech v\u017edy, kdy\u017e se rozezn\u011bly podmaniv\u00e9 t\u00f3ny kytar a \u010dernovlas\u00fd mlad\u00edk za\u010dal zp\u00edvat. Svoj\u00ed hudbou dobyli nejen Evropu, ale i sv\u00e9 tak obl\u00edben\u00e9 Japonsko, Asii a nakonec i Ameriku. Kolika lidem se o tomhle jenom snilo? Kolika lidem se n\u011bco takov\u00e9ho poda\u0159ilo?<\/em><\/div>\n
Ka\u017ed\u00fd m\u00e1 plno sn\u016f, ale ne ka\u017ed\u00e9mu se vypln\u00ed. A ne ka\u017ed\u00fd kv\u016fli nim ud\u011bl\u00e1 to, co on. To, \u010deho te\u010f nyn\u00ed nesm\u00edrn\u011b lituje. Je pozd\u011b. U\u017e nen\u00ed cesty zp\u011bt\u2026<\/em><\/div>\n
\"\"<\/em><\/div>\n
By Fatedangels (Elis, Cera, Meliss –<\/em> www.fatedangel.blog.cz<\/em><\/a>)<\/em><\/div>\n
Der Sonntag<\/strong><\/div>\n
Vydejte se cestou, jen\u017e nikdo z n\u00e1s nechce zn\u00e1t…<\/em><\/p>\n

Poznejte pravdu, z n\u00ed\u017e jedna proklet\u00e1 du\u0161e mus\u00ed se k\u00e1t…<\/p>\n

by Elis a Cera<\/em><\/div>\n

Zmizel \u010das. Zmizel prostor. Ani tma, ani sv\u011btlo. Jen pr\u00e1zdnota a zatracen\u00ed. A on st\u00e1l uprost\u0159ed toho v\u0161eho a vlastn\u011b ni\u010deho. S\u00e1m. Jen se svou prokletou du\u0161\u00ed. Jak t\u00ed\u017eiv\u00e1 byla skute\u010dnost, \u017ee se nic kr\u00e1sn\u00e9ho nevr\u00e1t\u00ed. A \u017ee nic kr\u00e1sn\u00e9ho u\u017e taky nikdy nep\u0159ijde\u2026 Tady neexistovala budoucnost.<\/div>\n
D\u00edval se p\u0159ed sebe a nikam. Up\u00edral pohled na \u0161ed\u00fd bod kdesi v pr\u00e1zdnot\u011b. Vypadal, jako by byl samotn\u00fdm st\u0159edem t\u00e9hle nicoty. Jako by v\u0161e pohlcoval\u2026 A pak najednou zmizel\u2026 O to bylo d\u011bsiv\u011bj\u0161\u00ed, kdy\u017e se objevil znovu\u2026 a mnohem bl\u00ed\u017e. U\u017e se nejednalo jen o pouh\u00fd bod, ale o n\u011bjak\u00e9ho tvora. Zamihotal se\u2026 a rozplynul. A pak tu byl zas\u2026 Tentokr\u00e1t tak bl\u00edzko, \u017ee chlapec rozpozn\u00e1val obrys temn\u00e9 vysok\u00e9 postavy. T\u011blo se zvlnilo jako p\u0159i \u0161patn\u00e9m televizn\u00edm vys\u00edl\u00e1n\u00ed. Pak byl obraz pry\u010d. Tentokr\u00e1t se ji\u017e neobjevil.<\/div>\n
Mlad\u00edka zachv\u00e1tila panika.<\/div>\n
Oto\u010dil se. Jeho pohled se st\u0159etl s jin\u00fdm. Chlapce se zmocnila nev\u00fdslovn\u00e1 hr\u016fza. A\u017e moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, komu pat\u0159\u00ed ty d\u011bsiv\u00e9 z\u00e1\u0159iv\u011b \u017elut\u00e9 o\u010di s \u00fazk\u00fdmi \u0161t\u011brbinami. Ne, nebyl to \u010dlov\u011bk.<\/div>\n
Byl to on. Byla to ta bytost, na kterou hoch ji\u017e zapomn\u011bl. Ale te\u010f se to v\u0161echno vr\u00e1tilo. Vzpom\u00ednky na \u010din, kter\u00fd by nejrad\u011bji vymazal ze sv\u00e9ho \u017eivota.<\/div>\n
„Bille.“ Ozval se vt\u00edrav\u00fd \u0161epot a nesl se ozv\u011bnou n\u011bkam do ztracena. Zn\u011bl v\u0161ude kolem n\u011bj a prostupoval cel\u00fdm jeho t\u011blem a spolu s n\u00edm jako by vyprchal v\u0161echen \u017eivot.<\/div>\n
Jen st\u00e1l a d\u00edval se do t\u011bch z\u00e1\u0159iv\u00fdch o\u010d\u00ed, neschopen jak\u00e9hokoliv pohybu. Srdce mu zb\u011bsile tlouklo, dech nebezpe\u010dn\u011b zrychlil.<\/div>\n
„Bille\u2026“ za\u0161eptal znovu\u2026<\/div>\n
Chlapec se s trhnut\u00edm probudil. Vyd\u011b\u0161en\u011b hled\u011bl p\u0159ed sebe. Do o\u010d\u00ed pln\u00fdch obav. Do o\u010d\u00ed sv\u00e9ho bratra, skl\u00e1n\u011bj\u00edc\u00edho se nad jeho postel\u00ed.<\/div>\n
„Co je ti?“ zeptal se starostliv\u011b a polo\u017eil mu dla\u0148 na \u010delo. „Cel\u00fd ho\u0159\u00ed\u0161!“<\/div>\n
Hoch se nem\u011bl k odpov\u011bdi. Hlasit\u011b oddechoval.<\/div>\n
„Bille, sly\u0161\u00ed\u0161 m\u011b?“ zat\u0159\u00e1sl s chlapcem.<\/div>\n
Ten se na n\u011bj kone\u010dn\u011b pod\u00edval. Chv\u011bl se po cel\u00e9m t\u011ble…<\/div>\n
„Co-co tu d\u011bl\u00e1\u0161?“ vyjekl p\u0159ekvapen\u011b.<\/div>\n
„Ehm… no…“ d\u00edval se do o\u010d\u00ed st\u00e1le \u010dekaj\u00edc\u00edch na odpov\u011b\u010f. „J\u00e1… sly\u0161el jsem, jak sebou h\u00e1z\u00ed\u0161,“ vysoukal kone\u010dn\u011b ze sebe.<\/div>\n
„A\u017e ve vedlej\u0161\u00ed m\u00edstnosti? P\u0159es zav\u0159en\u00e9 dve\u0159e? Probudilo t\u011b to ze span\u00ed?“ Nadzvedl Bill t\u00e1zav\u011b obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„No… Ony ty dve\u0159e… nebyly zav\u0159en\u00fd.“<\/div>\n
Dal\u0161\u00ed nech\u00e1pav\u00fd pohled.<\/div>\n
„A j\u00e1 vlastn\u011b v\u016fbec nespal… teda sna\u017eil jsem se usnout,“ vysv\u011btlil Tom trochu rozpa\u010dit\u011b. „Ehm… a co se ti vlastn\u011b stalo? Vypadals vyd\u011b\u0161en\u011b,“ sna\u017eil se to zamluvit.<\/div>\n
Billova tv\u00e1\u0159 zkamen\u011bla a jedin\u00e9, co nazna\u010dovalo zn\u00e1mky \u017eivota, byly temn\u011b hn\u011bd\u00e9 hloubky. Hloubky pln\u00e9 \u0161patn\u011b skr\u00fdvan\u00e9ho strachu. Chlapec d\u00edky sv\u00e9mu bratrovi na chv\u00edli zahnal vzpom\u00ednky na o\u0161kliv\u00fd sen. Sen? Byl to v\u016fbec sen? Ten lesk v o\u010d\u00edch ho pron\u00e1sledoval. Znal ho. A\u017e moc dob\u0159e. U\u017e ho nevid\u011bl skoro t\u0159i dlouh\u00e9 roky… T\u0159i roky… Jak ten \u010das ut\u00edk\u00e1. Celou tu dobu si na n\u011bj ani nevzpomn\u011bl. A\u017e te\u010f. M\u00e1 to n\u011bjak\u00fd d\u016fvod?<\/div>\n
„Bille, co se d\u011bje?“ pohladil ho jemn\u011b po tv\u00e1\u0159i Tom. „Zbledl jsi.“<\/div>\n
„J\u00e1… nic. Co by se m\u011blo d\u00edt? Nic se ned\u011bje… Nic,“ odpov\u011bd\u011bl hoch rychle. Vypadalo to v\u0161ak, jakoby sp\u00ed\u0161e ne\u017e sv\u00e9 dvoj\u010de, uklid\u0148oval s\u00e1m sebe. Posledn\u00ed slovo skoro za\u0161eptal.<\/div>\n
Ani\u017e by \u010dekal na odezvu, rychle vstal a nev\u0161\u00edmaje si Tomova p\u0159ekvapen\u00e9ho nech\u00e1pav\u00e9ho pohledu, vyb\u011bhl z pokoje. Cht\u011bl ut\u00e9ct. Ut\u00e9ct t\u011bm z\u00e1\u0159iv\u00fdm o\u010d\u00edm. Nejv\u011bt\u0161\u00ed chyb\u011b sv\u00e9ho \u017eivota. P\u0159\u00edzraku minulosti…<\/div>\n
Jen tak v triku a \u010dern\u00fdch boxerk\u00e1ch se vy\u0159\u00edtil ven do chladn\u00e9ho r\u00e1na. Byla tma. Zd\u00e1lo se mu, jako by ho \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edce obklopovala. Jako by se k n\u011bmu slunce obracelo z\u00e1dy, tu\u0161\u00edc, co provedl. Jak \u0161patn\u00fd je \u010din, kter\u00fd sp\u00e1chal, nemysl\u00edce na budouc\u00ed n\u00e1sledky. N\u00e1sledky, kter\u00e9 za\u010dal poci\u0165ovat. Pr\u00e1v\u011b te\u010f.<\/div>\n
Nohy ho nesly nezn\u00e1mo kam. Ov\u0161em n\u011bkde v hloubi du\u0161e p\u0159esn\u011b znal c\u00edl sv\u00e9 cesty. M\u00edsto, kter\u00e9 si obl\u00edbil ji\u017e jako mal\u00fd. M\u00edsto, kde se tak \u010dasto ukr\u00fdval.<\/div>\n
I p\u0159es v\u0161udyp\u0159\u00edtomnou temnotu ut\u00edkal bez zastaven\u00ed, ani\u017e by se b\u00e1l, \u017ee se zran\u00ed o n\u011bjakou v\u011bc, kter\u00e1 by mu mohla st\u00e1t v cest\u011b. Prob\u011bhl zahradou a zastavil se p\u016fl metru p\u0159ed brankou. Vzt\u00e1hl ruku, t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b nahmatal kliku, dostal se na druhou stranu a ti\u0161e za sebou zav\u0159el. Necht\u011bl, aby ho n\u011bkdo objevil.<\/div>\n
M\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed paprsky se odr\u00e1\u017eely od vodn\u00ed hladiny a jeho odlesky p\u016fsobily jako st\u0159\u00edb\u0159it\u00e9 vlnky. Pohl\u00e9dl na druhou stranu jezera. R\u00fdsoval se tam obrys n\u011b\u010deho, co mu v t\u011b\u017ek\u00fdch chv\u00edl\u00edch sk\u00fdtalo tu nejv\u011bt\u0161\u00ed \u00fat\u011bchu. Vrba. Skl\u00e1n\u011bla se nad jezerem, jakoby cht\u011bla u\u017e z d\u00e1ly chlapce obejmout. Sm\u00e1\u010dela sv\u00e9 dlouh\u00e9 hust\u00e9 vlasy ve vod\u011b, \u0161eptala v\u00e1nku o sv\u00fdch tajemstv\u00edch, ale ty ciz\u00ed si nech\u00e1vala pro sebe.<\/div>\n
M\u011bl chu\u0165 p\u0159ej\u00edt po hladin\u011b jezera a\u017e k n\u00ed. P\u0159istoupil bl\u00ed\u017ee ke b\u0159ehu a smo\u010dil bosou nohu v klidn\u00e9 hladin\u011b. Voda byla p\u0159\u00edjemn\u011b chladn\u00e1.<\/div>\n
Vyt\u00e1hl nohu z vody a pod\u00edval se, jak se na n\u00ed objevily drobn\u00e9 vlnky. Putovaly d\u00e1l sm\u011brem k vrb\u011b, ztr\u00e1cely se, a\u017e \u00fapln\u011b ustaly.<\/div>\n
Vzhl\u00e9dl t\u00edm sm\u011brem, pomal\u00fdm krokem za\u010dal obch\u00e1zet jezero. Za chv\u00edli byl u n\u00ed, u sv\u00e9 t\u011b\u0161itelky z d\u011btsk\u00fdch let\u2026 Tehdy m\u011bl nes\u010detn\u011b \u00fatrap. Spolu\u017e\u00e1ci se mu \u010dasto sm\u00e1li, nech\u00e1pali ho\u2026 Tady v\u017edycky nach\u00e1zel onen m\u00edr, tady bylo to m\u00edsto mu ze v\u0161ech nejbli\u017e\u0161\u00ed…<\/div>\n
P\u0159istupoval ke kmeni stromu, prsty se letmo dot\u00fdkal drobn\u00fdch, l\u00edstky obsypan\u00fdch v\u011btvi\u010dek, nechal se jimi hladit po tv\u00e1\u0159\u00edch\u2026 pak do\u0161el k c\u00edli sv\u00e9 cesty. Prastar\u00e9 d\u0159evo stromu se kroutilo st\u00e1\u0159\u00edm. P\u0159es v\u0161echen \u010das z\u016fst\u00e1valo v\u017edy hladk\u00e9, jemn\u00e9\u2026<\/div>\n
P\u0159itiskl se ke kmeni a zahled\u011bl se na jezero. Voda byla tak klidn\u00e1. Spolu s v\u016fn\u00ed ut\u011b\u0161ovala chlapcovy my\u0161lenky. Tolik by si p\u0159\u00e1l n\u011bkomu se sv\u011b\u0159it, n\u011bjak\u00e9 osob\u011b, kter\u00e1 by ho objala a on by se tak c\u00edtil v bezpe\u010d\u00ed n\u011b\u010d\u00ed n\u00e1ru\u010de\u2026<\/div>\n
Ale nemohl. Vysm\u00e1l by se mu. V\u0161ichni. Lid\u00e9, pt\u00e1ci, srpnov\u00fd v\u00e1nek doprov\u00e1zej\u00edc\u00ed p\u0159\u00edchod podzimu. Ona v\u0161ak byla jin\u00e1. Nahrazovala mu matku, kter\u00e1 ho „opustila“ ve chv\u00edli, kdy poprv\u00e9 ochutnali sl\u00e1vu. Jen j\u00ed se mohl vyzpov\u00eddat ze sv\u00fdch h\u0159\u00edch\u016f, jen j\u00ed mohl d\u016fv\u011b\u0159ovat. Schov\u00e1vala ho pod sv\u00fdmi ochrann\u00fdmi k\u0159\u00eddly a chl\u00e1cholila ho sv\u00fdm tich\u00fdm \u0161ept\u00e1n\u00edm.<\/div>\n
Sedl si do tr\u00e1vy t\u011bsn\u011b ke b\u0159ehu jezera. Naslouchal t\u011bm sl\u016fvk\u016fm, poletuj\u00edc\u00edm mu kolem u\u0161\u00ed. V\u011btve se kolem n\u011bj rovnom\u011brn\u011b spou\u0161t\u011bly a tvo\u0159ily tak bezpe\u010dn\u00fd \u00fakryt. Jen sem tam prostupovaly t\u011bmi pram\u00ednky list\u00ed prvn\u00ed slune\u010dn\u00ed paprsky.<\/div>\n
„Nikdo to nepochop\u00ed\u2026“ za\u0161eptal chlapec. „V\u0161ichni jsou p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee jsem se s\u00e1m vypracoval. Jsem lh\u00e1\u0159! Vlastn\u011b jsem nic nedok\u00e1zal\u2026“ rozplakal se. Zakryl si dlan\u011bmi obli\u010dej.<\/div>\n
Bylo toho na n\u011bj p\u0159\u00edli\u0161\u2026 Ta t\u00edha osudu. Nechal sv\u00e9 pocity prorazit na povrch. Tady se nemusel styd\u011bt. Nebyl tu nikdo, kdo by se vysm\u00edval jeho zoufalstv\u00ed.<\/div>\n
Ut\u00e1p\u011bl se \u017ealem, a\u017e nakonec usnul.<\/div>\n
* * *<\/div>\n
Tom z\u016fstal sed\u011bt na posteli. Jedna jeho polovina se cht\u011bla ihned rozb\u011bhnout za bratrem, ale ta druh\u00e1 si p\u0159\u00e1la z\u016fstat na m\u00edst\u011b, aby nemusel vzdorovat Billov\u00fdm ot\u00e1zk\u00e1m. Aby nemusel lh\u00e1t. Lh\u00e1t jemu a z\u00e1rove\u0148 s\u00e1m sob\u011b. P\u0159edst\u00edrat bratrskou l\u00e1sku, kter\u00e1 u\u017e d\u00e1vno pohasla. Zm\u011bnila se toti\u017e v n\u011bco siln\u011bj\u0161\u00edho. A nejhor\u0161\u00ed na tom bylo, \u017ee ani po\u0159\u00e1dn\u011b nev\u011bd\u011bl, kdy si to p\u0159esn\u011b uv\u011bdomil. \u017de nen\u00ed kr\u00e1sn\u00e9ho dne, pokud nezahl\u00e9dne \u00fasm\u011bv sv\u00e9ho dvoj\u010dete. \u017de pro n\u011bj nesv\u00edt\u00ed slunce, pokud zmiz\u00ed jisk\u0159i\u010dky v Billov\u00fdch o\u010d\u00edch. \u017de na zemi neexistuje \u017e\u00e1dn\u00e1 kv\u011btina, kter\u00e1 by vl\u00e1dla opojn\u011bj\u0161\u00ed v\u016fn\u00ed, ne\u017e on.<\/div>\n
Kolikr\u00e1t se to u\u017e sna\u017eil zvr\u00e1tit? Kolikr\u00e1t se sna\u017eil s\u00e1m sebe zap\u0159\u00edt? Nespo\u010detn\u011bkr\u00e1t… a marn\u011b. Ten cit byl siln\u011bj\u0161\u00ed. S Billem u\u017e nemohl b\u00fdt m\u00e1lem ani v jedn\u00e9 m\u00edstnosti. Bez p\u0159est\u00e1n\u00ed ho musel pozorovat a p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, jak\u00e9 by to asi bylo mu odhrnout ten neposedn\u00fd pram\u00ednek z tv\u00e1\u0159e, jen\u017e mu neust\u00e1le padal do o\u010d\u00ed, jak\u00e9 by to asi bylo, kdyby se ho odv\u00e1\u017eil pol\u00edbit… \u010c\u00edm v\u00edc si n\u011bco takov\u00e9ho p\u0159\u00e1l, t\u00edm v\u00edc se na br\u00e1\u0161ku d\u00edval a t\u00edm v\u00edc ho tr\u00e1pily chlapcovy p\u0159istihuj\u00edc\u00ed pohledy.<\/div>\n
Dnes v noci za n\u00edm \u0161el. Nutn\u011b ho pot\u0159eboval vid\u011bt, ani\u017e by se b\u00e1l, \u017ee bude muset odpov\u00eddat na n\u011bjak\u00e9 dot\u011brn\u00e9 dotazy. Tou\u017eil se alespo\u0148 letmo dotknout jeho tv\u00e1\u0159e, prohr\u00e1bnout mu hust\u00e9 \u010dern\u00e9 vlasy…<\/div>\n
Ov\u0161em to v\u0161e se zm\u011bnilo ve chv\u00edli, kdy ho uvid\u011bl. Nam\u00edsto obvykl\u00e9ho klidu z n\u011bj vyza\u0159oval i p\u0159es to, \u017ee sebou neh\u00e1zel, strach, nap\u011bt\u00ed, panika. Probudil ho a ml\u010dky pak p\u0159ihl\u00ed\u017eel tomu, jak jeho bratr ut\u00edk\u00e1 do temnoty. Vypadal tak… vyd\u011b\u0161en\u011b. Pro\u010d se mu nesv\u011b\u0159il? Pro\u010d mu nepov\u011bd\u011bl, co ho tr\u00e1p\u00ed? Co ho d\u011bs\u00ed? V\u017edy\u0165 si \u0159\u00edkali v\u017edycky v\u0161echno. Tak jak to, \u017ee mu Bill nem\u016f\u017ee \u0159\u00edct ani to, co tak hrozn\u00e9ho se mu zd\u00e1lo? Mo\u017en\u00e1 byl prost\u011b jen rozru\u0161en\u00fd. Mo\u017en\u00e1 ho p\u0159ekvapilo pr\u00e1v\u011b to, \u017ee po probuzen\u00ed zjistil, \u017ee ho celou dobu sledoval…<\/div>\n
Chlapec st\u00e1le setrv\u00e1val v bratrov\u011b pokoji, pln\u011b zahloub\u00e1n do sv\u00fdch my\u0161lenek. Hodiny m\u00edjely. Oblohu zbarvily prvn\u00ed rud\u00e9 paprsky vych\u00e1zej\u00edc\u00edho slunce a Bill se nevracel. Tom se\u0161el dol\u016f na sn\u00eddani. Veselou n\u00e1ladu, kter\u00e1 tu ka\u017ed\u00fd den panovala, nahradila ponur\u00e1, tkliv\u00e1 atmosf\u00e9ra.<\/div>\n
Tomova mysl bloudila n\u011bkde spolu s br\u00e1\u0161kou. Ka\u017ed\u00fd sv\u016fj po\u010din vykon\u00e1val skoro automaticky.<\/div>\n
Posadil se za st\u016fl a za\u010dal pomalu sn\u00eddat. Ani si neuv\u011bdomoval, co j\u00ed. O\u010di m\u011bl up\u0159en\u00e9 na pr\u00e1zdnou \u017eidli a nedot\u010den\u00e9ho prost\u0159en\u00e9ho n\u00e1dob\u00ed p\u0159ed sebou. Sem tam mu sice pohled sklouzl ke dve\u0159\u00edm, jako by \u010dekal, \u017ee jimi ka\u017edou chv\u00edli projde Bill… Zbyte\u010dn\u011b. Pohl\u00e9dl tam p\u0159i zaprask\u00e1n\u00ed d\u0159eva \u010di jak\u00e9mkoli nepatrn\u00e9mu zvuku a v\u017edy byl odm\u011bn\u011bn pouze dal\u0161\u00edm zklam\u00e1n\u00edm.<\/div>\n
Co kdy\u017e se mu n\u011bco stalo? Mohl se zranit… A nav\u00edc, v\u017edy\u0165 mu mus\u00ed b\u00fdt zima!<\/div>\n
U\u017e to nemohl vydr\u017eet. Vstal a vyb\u011bhl do sv\u00e9ho pokoje pro mobil. Obvolal ka\u017ed\u00e9ho, na koho si vzpomn\u011bl. Gustava, Georga, Andyho… Ale po Billovi ani stopy. Nikdo o n\u011bm nic nev\u011bd\u011bl.<\/div>\n
Nad Magdenburgem se stahovala \u010dern\u00e1 mra\u010dna a na chodn\u00edk p\u0159ed domem dopadaly prvn\u00ed chladiv\u00e9 kapky letn\u00edho de\u0161t\u011b, je\u017e se po p\u00e1r minut\u00e1ch zm\u011bnily v prudk\u00e9 provazy. A teprve v tu chv\u00edli si uv\u011bdomil, kde by jeho bratr mohl b\u00fdt. Rychle sebral n\u011bjak\u00e9 tepl\u00e9 oble\u010den\u00ed, de\u0161tn\u00edk a rozb\u011bhl se. V\u011bd\u011bl p\u0159esn\u011b, kam m\u00e1 j\u00edt…<\/p>\n

autor: Fatedangels<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Prolog V\u0161echno \u0161lo skv\u011ble. Podle pl\u00e1nu. Vydali sv\u00e9 prvn\u00ed opravdov\u00e9 CD a se sv\u00fdmi klipy se dostali na prvn\u00ed m\u00edsta v \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku hitpar\u00e1d. Fanynky ze v\u0161ech mo\u017en\u00fdch kout\u016f sv\u011bta je milovaly a omdl\u00e9valy p\u0159i koncertech v\u017edy, kdy\u017e se rozezn\u011bly podmaniv\u00e9 t\u00f3ny kytar<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[56],"tags":[],"class_list":["post-20480","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cesta-do-pekel"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20480","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20480"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20480\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20480"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20480"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20480"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}