{"id":20489,"date":"2008-03-02T10:45:00","date_gmt":"2008-03-02T09:45:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20447"},"modified":"2008-03-02T10:45:00","modified_gmt":"2008-03-02T09:45:00","slug":"narozeninovy-prani-chci-te-zpet-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/02\/narozeninovy-prani-chci-te-zpet-7\/","title":{"rendered":"Narozeninov\u00fd p\u0159\u00e1n\u00ed – chci t\u011b zp\u011bt! 7."},"content":{"rendered":"
Ani jeden z nich nedok\u00e1zal vn\u00edmat okoln\u00ed sv\u011bt. Dokonce si v\u016fbec nev\u0161imli Simone, kter\u00e1 je pozorovala za dve\u0159mi jejich pokoje.Tahle chvilka pat\u0159ila prost\u011b jenom jim. Bill ti\u0161e pronikal Tomovi n\u011bkam hluboko do z\u00e1kout\u00ed jeho rt\u016f a Tom by mohl jen st\u011b\u017e\u00ed odporovat. L\u00edbali se intenzivn\u011b a dlouho. Je\u0161t\u011b nikdy neza\u017eil ani jeden z nich tak intenzivn\u00ed pocit. V\u016fbec tomu nerozum\u011bli, ale v tuhle chv\u00edli ani necht\u011bli.<\/div>\n
Tomovi jako prvn\u00edmu do\u0161lo, co to vlastn\u011b d\u011blaj\u00ed. Prudce od sebe Billa odsunul a rychle vstal. „To\u2026 tohle nem\u016f\u017eem a a ty to v\u00ed\u0161,“ \u0161eptl a rozt\u011bkan\u011b koukal v\u0161ude kolem, jenom ne na n\u011bj. Simone je po\u0159\u00e1d potaj\u00ed poslouchala. To, \u017ee Billovi se l\u00edb\u00ed v\u00edc kluci, si v\u0161imla ji\u017e d\u00e1vno a pomalu si na to i zvykla, jenom\u017ee pro\u010d by to nemohli? Kdy\u017e se maj\u00ed r\u00e1di, tak co jim stoj\u00ed ve \u0161t\u011bst\u00ed?<\/div>\n
Simone v\u016fbec netu\u0161ila, \u017ee to, co jim stoj\u00ed ve \u0161t\u011bst\u00ed, je to nejsiln\u011bj\u0161\u00ed pouto, jak\u00e9 mohlo mezi nimi b\u00fdt. To pouto se ned\u00e1 jen tak rozd\u011blit. Je to bratrsk\u00e9 pouto. Jako miminka byli spole\u010dn\u011b v m\u00e1min\u00fdm b\u0159\u00ed\u0161ku a navz\u00e1jem byli spojeni pupe\u010dn\u00ed \u0161\u0148\u016frou a te\u010f? Ted \u00fapln\u011b propadli citu, kter\u00fd je natolik \u0161okoval, \u017ee se z toho sami neum\u011bli vzpamatovat.<\/div>\n
„Tohle byla chyba, Bille. Z\u00edtra se vr\u00e1t\u00edm\u2026 J\u00e1 mus\u00edm,“ vstal a cht\u011bl odej\u00edt, ale n\u011bco ho zastavilo. Byly to Billovy slzy, kter\u00e9 si pomalounku vytv\u00e1\u0159ely cesti\u010dku po jeho kr\u00e1sn\u00e9 tv\u00e1\u0159i. \u00dapln\u011b jej to odzbrojilo. Dostal neuv\u011b\u0159iteln\u00fd strach, proto\u017ee si uv\u011bdomil jeden fakt. Zamiloval se!<\/div>\n
Zbl\u00e1znil se do Billa. A vlastn\u011b to bylo hned v prvn\u00ed monet, co se mu pod\u00edval do t\u011bch n\u00e1dhern\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 z\u00e1\u0159ily\u2026 tedy tehdy. „Bille\u2026 Bille neplakej,“ pomalu k n\u011bmu popo\u0161el. Bill se na n\u011bj ani nepod\u00edval, jenom d\u00e1l potichu plakal.Tak\u00e9 to c\u00edtil. I p\u0159esto, \u017ee je Tom jeho bratr, se do n\u011bj prost\u011b zamiloval. Je to \u0161\u00edlen\u00fd\u2026 s\u00e1m to v\u011bd\u011bl. V\u017edy\u0165 se vid\u011bli jenom t\u0159i dny po jeden\u00e1cti letech. Nen\u00ed mo\u017en\u00e9, aby bylo mezi nimi tohle. To nejde. Sna\u017eil se p\u0159esv\u011bd\u010dit srdce, \u017ee to, co c\u00edt\u00ed k Tomovi, je \u010dist\u011b bratrsk\u00e1 l\u00e1ska, jenom\u017ee si t\u00edm v\u016fbec nebyl jist.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu\u2026 m\u011bl bys odej\u00edt. Jdi pry\u010d! U\u017e t\u011b nechci nikdy vid\u011bt!“ vyk\u0159ikl na n\u011bj, a\u017e se chud\u00e1k Tom zapot\u00e1cel. Po tomhle, co te\u010f sly\u0161el, u\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee bratra do\u010dista ztratil. Ta slova jej bodla v srdci jako trn.<\/div>\n
Nikdy by ne\u0159ekl, \u017ee mu tohle \u0159ekne Bill. Simone v\u016fbec ni\u010demu nerozum\u011bla. Ale kdy\u017e uvid\u011bla, \u017ee jde Tom ke dve\u0159\u00edm, rad\u011bji \u0161la pry\u010d.<\/div>\n
„J\u00e1 odejdu, neboj se\u2026 R\u00e1no tady u\u017e nebudu\u2026 taky u\u017e t\u011b nechci nikdy\u2026 vi-vid\u011bt,“ \u0161eptl a utekl z bratrova pokoje. Rychle vl\u00edtl do pracovny, kde m\u011bl sv\u016fj kufr i s v\u011bcmi a po chvilce m\u011bl sbaleno. Hned r\u00e1no p\u016fjde na leti\u0161t\u011b.U\u017e jej tady nic nedr\u017e\u00ed\u2026<\/div>\n
Bill nev\u011bd\u011bl, pro\u010d tak reagoval. Ale v\u011bd\u011bl, \u017ee by nevydr\u017eel m\u00edt Toma po\u0159\u00e1d u sebe – jako bratra.A proto te\u010f potichu hltal trpk\u00e9 slzy bolesti a myslel, \u017ee Toma je\u0161t\u011b r\u00e1no uvid\u00ed – jenom\u017ee nev\u011bd\u011bl, \u017ee Tom se s n\u00edm ani nerozlou\u010d\u00ed a beze slova mu odlet\u00ed, jako v\u0161echna ta nad\u011bje, kterou mu vnesl do \u017eivota\u2026<\/div>\n
\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026.<\/div>\n
Tom skoro celou noc nespal. Jenom nep\u0159\u00edtomn\u011b sed\u011bl na posteli a nechal trpk\u00e9 slzy, aby mu sm\u00e1\u010dely cel\u00fd obli\u010dej. V\u016fbec neud\u011blal dob\u0159e, \u017ee za Billem vlastn\u011b p\u0159ijel. Co t\u00edm vlastn\u011b z\u00edskal?! Zamiloval se do sv\u00e9ho br\u00e1chy, kter\u00fd ho v\u00e1\u0161niv\u011b l\u00edbal, ale po chvilce mu \u0159ekl, \u017ee jej u\u017e nikdy nechce vid\u011bt\u2026 Prost\u011b odjede. Bude to tak lep\u0161\u00ed. Zvl\u00e1dli to jeden\u00e1ct let, tak pro\u010d by to te\u010f m\u011blo b\u00fdt jin\u00e9? Jakmile se m\u011bstem prohnaly prvn\u00ed slune\u010dn\u00ed paprsky, Tom na nic ne\u010dekal, popadl kufr a cht\u011bl co nejrychleji zmizet. No nedalo mu to. Polo\u017eil si na chvilku kufr vedle dve\u0159\u00ed a opatrn\u011b ve\u0161el do Billova pokoje. Ten le\u017eel schoulen\u00fd v klub\u00ed\u010dku. Tom na chvilku zav\u00e1hal p\u0159i pohledu na bezbrann\u00e9ho Billa, ale srdce mu p\u0159ik\u00e1zalo jednat. Kdyby z\u016fstal, bylo by to k ni\u010demu. Nemohl by b\u00fdt u n\u011bj a nedotknout se jej. Te\u010f u\u017e ne. A proto mu vtiskl jemn\u00fd polibek na \u00fasta a vr\u00e1til se ke sv\u00e9mu kufru. Bez jedin\u00e9ho oto\u010den\u00ed Tom zmizel tak rychle, jak se zjevil\u2026<\/div>\n
Bill se vzbudil do smutn\u00e9ho r\u00e1na. Moc jej mrzelo to, co v\u010dera Tomovi \u0159ekl. Cht\u011bl se mu j\u00edt hned omluvit, ale \u00fanava jej p\u0159emohla, mo\u017en\u00e1 \u017ee kdyby to ud\u011blal, Tom by tady je\u0161t\u011b byl\u2026<\/div>\n
Jenom\u017ee Bill zat\u00edm ani netu\u0161il, \u017ee jeho br\u00e1\u0161ka \u010dek\u00e1 te\u010f n\u011bkde na leti\u0161ti na letadlo, kter\u00e9 jej vr\u00e1t\u00ed do toho stereotypn\u00edho \u017eivota ve m\u011bst\u011b. Opatrn\u011b se posadil a tro\u0161ku si rozcuchal vlasy. Tedy ne, \u017ee by je m\u011bl m\u00e1lo rozcuchan\u00e9, ale prost\u011b to m\u011bl r\u00e1d. \u0160el se rychle um\u00fdt a pak ut\u00edkal do kuchyn\u011b. \u010cekal, \u017ee tam Tom bude s m\u00e1mou, jenom\u017ee kdy\u017e p\u0159i\u0161el, byla tam jenom Simone, kter\u00e1 nerv\u00f3zn\u011b post\u00e1vala u ok\u00fdnka. Ona u\u017e v\u0161echno v\u011bd\u011bla.Vid\u011bla toti\u017e Toma, jak odch\u00e1zel. A nemohla mu v tom br\u00e1nit, v\u017edy\u0165 nen\u00ed jeho matka\u2026<\/div>\n
V\u016fbec nev\u011bd\u011bla, co m\u00e1 Billovi \u0159\u00edct. Do kuchyn\u011b ve\u0161el s kr\u00e1sn\u00fdm \u00fasm\u011bvem, kter\u00fd ale hned vyst\u0159\u00eddal strach. Nech\u00e1pav\u011b hled\u011bl na m\u00e1mu, kter\u00e1 mu nedok\u00e1zala lh\u00e1t.<\/div>\n
„Ode\u0161el,“ \u0161eptla po chvilce a rad\u011bji se nekoukala sv\u00e9mu synovi do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ale\u2026 ale kam ode\u0161el?“ vykoktal Bill, je\u0161t\u011b mu to toti\u017e jaksi nedo\u0161lo.<\/div>\n
„Bille, ode\u0161el\u2026 i s kufrem.U\u017e se sem nevr\u00e1t\u00ed,“ \u0159ekla a soucitn\u011b se na n\u011bj zahled\u011bla. Bill to a\u017e te\u010f pochopil.<\/div>\n
„To ne\u2026 Pros\u00edm ne,“ \u0161eptl a zase se rozbre\u010del. Vyb\u011bhl schody nahoru a \u00fapln\u011b nep\u0159\u00ed\u010detn\u011b vtrhnul do sv\u00e9ho pokoje. Shodil v\u0161e, co mu p\u0159i\u0161lo pod ruce. Cel\u00fd pokoj vypadal jako po v\u00fdbuchu. Nakonec se cel\u00fd zoufal\u00fd svezl po dve\u0159\u00edch k zemi a naplno se rozbre\u010del. V\u011bd\u011bl, \u017ee ud\u011blal chybu. Ale \u017ee ho Tom takhle opust\u00ed, to tedy ne\u010dekal. Bez jedin\u00e9ho slova. Doteku\u2026 nic. Odhodil jej, jako kus hadru a v\u016fbec nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad n\u00e1sledky. „Pro\u010ds to ud\u011blal Tome?“ vzlykl a sebral fotku, kter\u00e1 mu le\u017eela u nohou. Byla to Tomova fotka.Vzal ji do rukou a pomalu p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po bratrov\u011b kr\u00e1sn\u00e9 tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Miluju t\u011b\u2026“<\/div>\n
Tom sed\u011bl nehnut\u011b na lavi\u010dce a \u010dekal na letadlo, kter\u00e9 ho odveze zp\u00e1tky do Berl\u00edna. Kdyby mohl, tak r\u00e1d by tady z\u016fstal a u\u017e nikdy se nevracel do toho bytu, kter\u00fd d\u00fdchal pr\u00e1zdnotou. Kdy\u017e byl s Billem, tenhle pocit jakoby v\u016fbec nikdy nec\u00edtil. U n\u011bj se v\u016fbec nec\u00edtil pr\u00e1zdn\u00fdm, ale tak kr\u00e1sn\u011b napln\u011bn\u00fdm. Bill byl \u010dlov\u011bk, kter\u00fd mu byl po cel\u00fdch jeden\u00e1ct let nejbli\u017e\u0161\u00ed. I kdy\u017e spolu nevyr\u016fstali, nikdy nikomu nezap\u0159el fakt, \u017ee m\u00e1 br\u00e1\u0161ku. Jenom\u017ee to tehdy je\u0161t\u011b nev\u011bd\u011bl, jak moc jej Bill okouzl\u00ed. Tom m\u011bl moc r\u00e1d holky a nikdy by si ani nepomyslel, \u017ee by mohl n\u011bkdy pol\u00edbit n\u011bjak\u00e9ho kluka, nato\u017e je\u0161t\u011b sv\u00e9ho bratra. Jenom\u017ee Bill byl pro n\u011bj n\u011b\u010d\u00edm v\u00fdjime\u010dn\u00fdm. Po\u0159\u00e1d m\u011bl p\u0159ed o\u010dima tu n\u00e1dhernou alabastrovou poko\u017eku, v\u00fdrazn\u00e9 hn\u011bd\u00e9 o\u010di, kr\u00e1sn\u011b smysln\u00e9 rt\u00edky a sladce kr\u010d\u00edc\u00ed nos\u00edk. U\u017e dost!<\/div>\n
Vzpurn\u011b zakroutil hlavou a rozhodl se, \u017ee tu posledn\u00ed p\u016flhodinu tady nestr\u00e1v\u00ed my\u0161len\u00edm na Billa. V\u017edy\u0165 p\u0159eci kv\u016fli n\u011bmu odch\u00e1z\u00ed.<\/div>\n
Bill se sna\u017eil zklidnit svoje city. Sna\u017eil se si namluvit, \u017ee kdy\u017e Tom odjede, bude to zas jak d\u0159\u00edv. \u017de na to prost\u011b jenom tak zapomene. Jenom\u017ee \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc si byl jist jedn\u00edm faktem, a to t\u00edm, \u017ee tyhle t\u0159i dny, byly ty nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, co kdy za\u017eil. Nem\u016f\u017ee jej nechat jenom tak odej\u00edt. Dokonce bez rozlou\u010den\u00ed. Prudce vstal, rychle na sebe nah\u00e1zel n\u011bjak\u00e9 oble\u010den\u00ed a vyb\u011bhl ven. „Do pytle!“ zaklel, kdy\u017e si vzpomn\u011bl, jak daleko je odtud leti\u0161t\u011b. P\u011b\u0161ky tam jenom tak nedojde. A Gordon nen\u00ed doma. Co ted?! A je\u0161t\u011b se spustil i p\u011bkn\u00fd lij\u00e1k.Bill byl zoufal\u00fd, nem\u016f\u017ee jej p\u0159eci nechat odej\u00edt. Byl tak odhodlan\u00fd a te\u010f? Kam se pod\u011blo jeho odhodl\u00e1n\u00ed? Nemn\u011bl jinou mo\u017enost. Potichu vklouzl do gar\u00e1\u017ee a nasedl do Gordonova nov\u00e9ho auta\u2026<\/div>\n
Zb\u00fdvalo posledn\u00edch patn\u00e1ct minut a Tom byl po\u0159\u00e1d na pochyb\u00e1ch, jestli je to, co d\u011bl\u00e1, skute\u010dn\u011b spr\u00e1vn\u00e9. Najednou jej ale p\u00edchlo u srdce. Tohleto p\u00edchnut\u00ed mu bylo zn\u00e1m\u00e9. C\u00edtil ho jako \u0161estilet\u00fd, kdy\u017e Billa po\u0161t\u00edpali kom\u00e1\u0159i a vezli jej do nemocnice.A ani te\u010f to asi nev\u011b\u0161t\u00ed nic dobr\u00e9ho. Nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat. Z reproduktoru hl\u00e1sila n\u011bjak\u00e1 pan\u00ed, \u017ee se maj\u00ed cestuj\u00edc\u00ed se\u0159adit na tom a tom n\u00e1stupi\u0161ti.A te\u010f co? Z\u016fstat, nebo odjet? Co kdy\u017e si to jenom nam\u00fd\u0161l\u00ed a Bill je \u00fapln\u011b v pohod\u011b? Rozhodl se tedy, \u017ee nastoup\u00ed.<\/div>\n
Bill m\u011bl men\u0161\u00ed nehodu. Narazil do auta p\u0159ed sebou a te\u010f se tam h\u00e1dal s jeho majitelem. Proto\u017ee toti\u017e to auto, do kter\u00e9ho vrazil, bylo Gordonovo a v n\u011bm taky i sed\u011bl jeho majitel. „Promi\u0148, v\u00e1\u017en\u011b mn\u011b to mrz\u00ed\u2026 ale j\u00e1 mus\u00edm na leti\u0161t\u011b,“ nal\u00e9hal a u\u017e nebyl schopn\u00fd poslouchat Gordonovy v\u00fd\u010ditky. Kdy\u017e Tom odjede kv\u016fli n\u011bmu, doraz\u00ed ho to.<\/div>\n
„Bille, co jsem ti \u0159\u00edkal? Kdyby tohle nebylo moje auto, tak bys p\u011bkn\u011b platil tomu doty\u010dn\u00fdmu,“ k\u0159i\u010del na n\u011bj. Jenom\u017ee ne ze vzteku, ale ze strachu. Hrozn\u011b se vylekal, \u017ee v tom aut\u011b sed\u011bl Bill. V\u017edy\u0165 je pro n\u011bj skoro jako syn. A m\u00e1 jej moc r\u00e1d. „Gordone, hod\u00ed\u0161 m\u011b na leti\u0161t\u011b?“ p\u00edpl Bill ti\u0161e. V\u011bd\u011bl, \u017ee to p\u0159ehnal. Mohl n\u011bkomu ubl\u00ed\u017eit. A hlavn\u011b sob\u011b. Gordon jej pevn\u011b objal a nakonec povolil. Po chvilce u\u017e byli na leti\u0161ti, jenom\u017ee\u2026 to Tom u\u017e d\u00e1vno sed\u011bl v letadle n\u011bkde nad Magdeburkem\u2026<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Ani jeden z nich nedok\u00e1zal vn\u00edmat okoln\u00ed sv\u011bt. Dokonce si v\u016fbec nev\u0161imli Simone, kter\u00e1 je pozorovala za dve\u0159mi jejich pokoje.Tahle chvilka pat\u0159ila prost\u011b jenom jim. Bill ti\u0161e pronikal Tomovi n\u011bkam hluboko do z\u00e1kout\u00ed jeho rt\u016f a Tom by mohl jen st\u011b\u017e\u00ed odporovat.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[55],"tags":[],"class_list":["post-20489","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-narozeninovy-prani-chci-te-zpet"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20489","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20489"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20489\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20489"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20489"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20489"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}