{"id":20523,"date":"2008-03-01T22:09:00","date_gmt":"2008-03-01T21:09:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20481"},"modified":"2008-03-01T22:09:00","modified_gmt":"2008-03-01T21:09:00","slug":"casoprostor-i-39","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/01\/casoprostor-i-39\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor I 39."},"content":{"rendered":"<div><\/div>\n<div>Hned po tom, co vylezu ze sprchy, se jdu pod\u00edvat, co d\u011blaj\u00ed na\u0161i. T\u00e1ta sed\u00ed p\u0159ed televiz\u00ed, ale vypad\u00e1 to, \u017ee ho den zmohl a sp\u00ed. M\u00e1ma vedle n\u011bj kouk\u00e1 na n\u011bjak\u00fd romantick\u00fd film a up\u00edj\u00ed ze skleni\u010dky v\u00edno. Na kl\u00edn\u011b m\u00e1 ko\u010dku a hlad\u00ed j\u00ed soust\u0159ed\u011bn\u011b po h\u0159bet\u011b. Popros\u00edm j\u00ed, aby se za\u0161la ob\u010das pod\u00edvat na Dav\u00eddka. Sl\u00edb\u00ed mi to a mrkne na m\u011b s \u00fasm\u011bvem. V\u00ed, \u017ee jdu k Tomovi. M\u00e1me si toho hodn\u011b co \u0159\u00edct a na to pot\u0159ebujeme m\u00edt klid. Je\u0161t\u011b zajdu p\u0159ikr\u00fdt Dejva, kter\u00fd m\u00e1 pe\u0159inu v\u011b\u010dn\u011b odkopanou a pak u\u017e nesm\u011ble zaklepu na Tomovy dve\u0159e.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Kdy\u017e se ozve tich\u00e9 &#8222;d\u00e1le&#8220;, dod\u00e1m si odvahu a vejdu. M\u00edstnost osv\u011btluj\u00ed jen dv\u011b sv\u00ed\u010dky, kter\u00e9 stoj\u00ed na no\u010dn\u00edm stolku a vyd\u00e1vaj\u00ed blikav\u00e9 sv\u011btlo. Tom sed\u00ed op\u0159en\u00fd o pelest postele a potichu si brnk\u00e1 na kytaru. Kdy\u017e vejdu a p\u0159izp\u016fsob\u00edm svoje o\u010di slab\u00e9mu blikotav\u00e9mu sv\u011btlu, v\u0161imnu si \u00fasm\u011bvu na jeho tv\u00e1\u0159i a hned je mi leh\u010deji. Chyst\u00e1m se z\u0159ejm\u011b na nejdel\u0161\u00ed monolog sv\u00e9ho dosavadn\u00edho \u017eivota a m\u00e1m trochu strach, abych mu dok\u00e1zal v\u0161echno vysv\u011btlit a neud\u011blal p\u0159i tom n\u011bjak\u00fd dal\u0161\u00ed kopanec. Jeho \u00fasm\u011bv m\u011b trochu uklidnil. Lehnu si na druhou polovinu velk\u00e9 postele a chvilku jen poslouch\u00e1m jeho hru. Dohraje jednu ze sv\u00fdch improvizac\u00ed, p\u0159i kter\u00fdch vznik\u00e1 v\u011bt\u0161ina nov\u00fdch p\u00edsni\u010dek a ulo\u017e\u00ed kytaru pe\u010dliv\u011b do stojanu. Nikdy jsem nevid\u011bl, \u017ee by j\u00ed op\u0159el jen tak o st\u011bnu, na to si sv\u00e9ho n\u00e1stroje moc v\u00e1\u017e\u00ed. V\u017edycky m\u011bl ke sv\u00e9 kyta\u0159e lep\u0161\u00ed vztah, ne\u017e ke sv\u00fdm milenk\u00e1m. Ty odkl\u00e1dal kamkoliv a bylo mu to jedno\u2026<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Lehne si zp\u011bt ke mn\u011b, oto\u010d\u00ed se na bok, aby mi vid\u011bl do tv\u00e1\u0159e, a pod hlavu si zachuml\u00e1 sv\u016fj b\u00edl\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159. Pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i a p\u0159ekryje n\u00e1s spole\u010dnou pe\u0159inou. &#8222;Je tu chladno,&#8220; \u0159ekne potichu. Jsme oba jen ve sv\u00fdch spac\u00edch \u00faborech, co\u017e jsou pouze boxerky. Nadechnu se, a kdy\u017e kone\u010dn\u011b vyslov\u00edm prvn\u00ed v\u011btu, spadne ze m\u011b tr\u00e9ma a za\u010dnu pomalu vypr\u00e1v\u011bt.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>&#8222;V\u0161echno to za\u010dalo, kdy\u017e jsem sed\u011bl v kade\u0159nick\u00e9m k\u0159esle. Tam se mi ve vzpom\u00ednce poprv\u00e9 objevila Karin. Z cel\u00e9ho z\u00e1blesku jsem nic nepochopil, bylo to pro m\u011b cel\u00e9 nesrozumiteln\u00e9. Vid\u011bl jsem s\u00e1m sebe v jej\u00edm nechutn\u011b \u0161pinav\u00e9m byt\u011b, ona le\u017eela opil\u00e1 na posteli a j\u00e1 j\u00ed p\u0159inesl pen\u00edze. Nev\u011bd\u011bl jsem, co si o tom myslet, tak jsem to d\u00e1l ne\u0159e\u0161il.<\/div>\n<div>Dal\u0161\u00ed chv\u00edle, kdy jsem se s n\u00ed setkal, byl jej\u00ed no\u010dn\u00ed telefon\u00e1t. Volala ve t\u0159i r\u00e1no, \u017ee je j\u00ed hodn\u011b zle, abych k n\u00ed p\u0159ijel. Netu\u0161il jsem, kdo je a kde bydl\u00ed, tak\u017ee jsem nikam nejel, ale po\u0159\u00e1d jsem m\u011bl neodbytnou my\u0161lenku, \u017ee se t\u011b na n\u00ed nem\u00e1m pt\u00e1t. \u0158\u00eddil jsem se instinktem, jako v\u017edycky,&#8220; vypr\u00e1v\u00edm pomalu a nervozita je pry\u010d. Je to jako na koncert\u011b, prvn\u00ed dv\u011b p\u00edsni\u010dky jsou utrpen\u00ed a pak u\u017e je v\u0161echno OK.<\/div>\n<div>&#8222;Dal\u0161\u00ed vzpom\u00ednka mi p\u0159idala novou informaci, kter\u00e1 m\u011b omr\u00e1\u010dila, a j\u00e1 pochopil, \u017ee ti to ani nechci \u0159\u00edct, abych ti zbyte\u010dn\u011b neubl\u00ed\u017eil. Ze vzpom\u00ednky vyplynulo, \u017ee p\u0159ed n\u011bkolika lety, v den p\u00e1rty v hotelu Hilton, jsme se my dva poh\u00e1dali a j\u00e1 tam \u0161el s\u00e1m. Tam se Karin poda\u0159ilo m\u011b op\u00edt do n\u011bmoty, lst\u00ed zat\u00e1hnout do hotelov\u00e9ho pokoje a\u2026 r\u00e1no jsem zjistil, k \u010demu do\u0161lo v noci. Utekl jsem, c\u00edtil jsem se stra\u0161n\u011b provinile, ale nepamatoval jsem si z toho v\u016fbec nic. Ten den, kdy jsem si na tohle vzpomn\u011bl, jsem byl p\u0159edvolan\u00fd na policii. Tam jsem se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee Karin um\u0159ela tu noc, kdy mi volala. P\u0159ed\u00e1vkovala se alkoholem a pr\u00e1\u0161ky. Vlastn\u011b se mi ulevilo a myslel jsem, \u017ee to nejhor\u0161\u00ed m\u00e1m za sebou,&#8220; odml\u010d\u00edm se p\u0159i t\u00e9 vzpom\u00ednce. Tom le\u017e\u00ed st\u00e1le ve stejn\u00e9 poloze a pozorn\u011b poslouch\u00e1.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>&#8222;Tenkr\u00e1t jsem ti lhal poprv\u00e9, ale bylo to proto, \u017ee jsem ti necht\u011bl p\u016fsobit bolest jeho nev\u011brou. Myslel jsem si, \u017ee jej\u00ed smrt\u00ed v\u0161echno skon\u010dilo, tak nebyl d\u016fvod ti to \u0159\u00edkat. N\u00e1\u0161 vztah byl kr\u00e1sn\u00fd a j\u00e1 ho necht\u011bl kazit\u2026 pro m\u011b to bylo n\u011bco nov\u00e9ho a k\u0159ehk\u00e9ho, co by se mohlo rozb\u00edt takovou informac\u00ed. Nec\u00edtil jsem vinu za toho star\u00e9ho Billa, ale st\u00e1le jsem nech\u00e1pal, pro\u010d jste m\u011bli posledn\u00ed dobou divn\u00fd vztah, proto\u017ee tahle ud\u00e1lost se stala p\u0159ed \u010dty\u0159mi lety. Ned\u00e1valo mi to smysl,&#8220; v tu chv\u00edli, kdy jsem to do\u0159ekl, zhasla jedna sv\u00ed\u010dka. Jej\u00ed knot se utopil v roztaven\u00e9m vosku. Setm\u011blo se je\u0161t\u011b v\u00edc a Tom\u016fv obli\u010dej skoro zmizel, jen ohn\u00ed\u010dky v jeho o\u010d\u00edch pl\u00e1ly a l\u00e1kaly m\u011b sv\u00fdm sv\u011btlem. Najednou mi chyb\u011bl kontakt s n\u00edm, tak jsem po pam\u011bti nahmatal jeho ruku, kterou m\u011bl voln\u011b polo\u017eenou na prost\u011bradle mezi n\u00e1mi. Sev\u0159el jsem j\u00ed a pokra\u010doval v pov\u00edd\u00e1n\u00ed.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>&#8222;Kdy\u017e u\u017e to vypadalo, \u017ee m\u00e1m to nejhor\u0161\u00ed za sebou, p\u0159i\u0161el p\u00e1tek se Sabine. Jeli jsme do d\u011btsk\u00e9ho centra a j\u00e1 myslel, \u017ee je to jen n\u011bjak\u00e1 b\u011b\u017en\u00e1, charitativn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bva. Pohr\u00e1li jsme si s d\u011btmi, rozdali ply\u0161\u00e1ky a jeli dom\u016f. Tam jsem ho poprv\u00e9 vid\u011bl, ani\u017e bych tu\u0161il, kdo to je. Sed\u011bl s\u00e1m schovan\u00fd v koutku, a kdy\u017e jsem ho vzal na kl\u00edn a vybrnk\u00e1val jeho prstem p\u00edsni\u010dku na klav\u00edr, zeptal se m\u011b, jestli jsem jeho nov\u00fd tat\u00ednek. \u0160okovalo m\u011b to, nev\u011bd\u011bl jsem, co mu \u0159\u00edct, abych mu neubl\u00ed\u017eil, ale zachr\u00e1nila m\u011b vychovatelka, kter\u00e1 mu \u0159ekla, \u017ee jsem jen n\u00e1v\u0161t\u011bva. Kdy\u017e jsme odch\u00e1zeli, dal jsem mu medv\u00eddka P\u00fa, kter\u00e9ho dodnes ned\u00e1 z ruky. Byl mi tak bl\u00edzk\u00fd\u2026 mal\u00fd samot\u00e1\u0159, kter\u00fd se s nik\u00fdm nebavil. P\u0159ipomn\u011bl mi moje d\u011btstv\u00ed\u2026 taky jsem byl ob\u010das r\u00e1d s\u00e1m. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee se tam vr\u00e1t\u00edm, ale \u017ee to bude tak brzy, to m\u011b ani ve snu nenapadlo.&#8220;<\/div>\n<div><\/div>\n<div>&#8222;Zat\u00edmco ty jsi s Gustavem obr\u00e1\u017eel berl\u00ednsk\u00e9 hospody, j\u00e1 sed\u011bl se Sabine v ob\u00fdv\u00e1ku a poslouchal dlouhou historii o jej\u00edm kamar\u00e1dstv\u00ed s Karin, o kter\u00e9m jsme nem\u011bli ani pon\u011bt\u00ed. To Sabine za\u0159\u00eddila, aby byla Karin na t\u00e9 p\u00e1rty v Hiltonu. Podle jej\u00edho vypr\u00e1v\u011bn\u00ed nem\u011bla tehdy tu\u0161en\u00ed, \u017ee m\u011bla Karin v pl\u00e1nu m\u011b dostat do postele za ka\u017edou cenu a asi j\u00ed to d\u00edky m\u00e9mu rozpolo\u017een\u00ed nedalo moc velkou pr\u00e1ci. Myslela si, \u017ee s n\u00ed z\u016fstanu\u2026 pr\u00fd n\u00e1s ob\u011b milovaly u\u017e od dob, co byly na\u0161e fanynky. Sabine byla bl\u00e1zen do tebe, Karin do m\u011b.<\/div>\n<div>Kdy\u017e zjistila, \u017ee jsem r\u00e1no z hotelu utekl, pochopila, \u017ee z toho nic nebude. Jen\u017ee za p\u00e1r t\u00fddn\u016f zjistila, \u017ee je se mnou t\u011bhotn\u00e1. Se\u0161li jsme se a j\u00e1 j\u00ed dal jasn\u011b a tvrd\u011b najevo, \u017ee s n\u00ed nepo\u010d\u00edt\u00e1m. Dal jsem j\u00ed pen\u00edze na potrat, o kter\u00e9 si \u0159ekla, ale to nebylo v\u0161echno. Z toho, co se v noci odehr\u00e1lo pochopila, jak je to mezi n\u00e1mi dv\u011bma. Oslovoval jsem j\u00ed p\u0159i tom tv\u00fdm jm\u00e9nem a ona toho vyu\u017eila k vyd\u00edr\u00e1n\u00ed. Proto jsem j\u00ed nosil pen\u00edze, kdykoliv mi zavolala,&#8220; vzdychl jsem ne\u0161\u0165astn\u011b. Oto\u010dil jsem se na z\u00e1da, proto\u017ee m\u011b za\u010dala bolet ruka, kterou jsem si podp\u00edral hlavu. M\u011bl jsem te\u010f Tom\u016fv obli\u010dej p\u0159\u00edmo nad sebou a na\u0161e st\u00e1le spojen\u00e9 ruce na sv\u00e9m hrudn\u00edku.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>&#8222;Po n\u011bkolika m\u011bs\u00edc\u00edch Sabine n\u00e1hodou zjistila, \u017ee si Karin moje d\u00edt\u011b nechala. Necht\u011bla to p\u0159iznat, proto\u017ee se b\u00e1la, \u017ee j\u00ed ho seberu. Sab sl\u00edbila Karin, \u017ee mi to neprozrad\u00ed, ale kdy\u017e um\u0159ela, vid\u011bla to jako jedinou mo\u017enost, jak Dav\u00eddka zachr\u00e1nit od adopce ciz\u00edmi lidmi. \u0158ekla mi o n\u011bm a z\u00e1rove\u0148 mi prozradila, \u017ee jsem se s n\u00edm sezn\u00e1mil to odpoledne v d\u011btsk\u00e9m centru. Byl to pro m\u011b naprost\u00fd \u0161ok\u2026 nev\u011bd\u011bl jsem nikdy nic tak jist\u011b, jako to, \u017ee se o n\u011bj chci starat,&#8220; vid\u011bl jsem z\u0159eteln\u011b lesknouc\u00ed se slzy v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch\u2026 sev\u0159el jsem jeho ruku, ale mus\u00edm pokra\u010dovat d\u00e1l. Chci to m\u00edt co nejd\u0159\u00edv za sebou.<\/div>\n<div>&#8222;Ty jsi se ten ve\u010der p\u0159ipot\u00e1cel dom\u016f opil\u00fd, tak\u017ee s tebou stejn\u011b nebyla \u0159e\u010d a j\u00e1 m\u011bl voln\u00fd den na to, abych za\u010dal jednat. V sobotu r\u00e1no jsem se jel pod\u00edvat za Dejvem a odpoledne jsem se se\u0161el s Markem. A\u017e t\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e jsem volal Markovi, jsem se z dal\u0161\u00ed \u017eiv\u00e9 vzpom\u00ednky dozv\u011bd\u011bl, \u017ee jsem svoje otcovstv\u00ed odhalil u\u017e p\u0159ed rokem a soud o sv\u011b\u0159en\u00ed do p\u00e9\u010de u\u017e b\u011b\u017e\u00ed. Hledal jsem doklady po cel\u00e9m byt\u011b a na\u0161el je v ob\u00e1lce zahraban\u00e9 ve sv\u00e9m spodn\u00edm pr\u00e1dle. Bylo tam v\u0161echno, v\u010detn\u011b p\u0159edvol\u00e1n\u00ed k prvn\u00edmu st\u00e1n\u00ed na pond\u011bl\u00ed.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>V\u0161echno se to seb\u011bhlo tak stra\u0161n\u011b rychle\u2026 zavolal jsem Markovi a z rozhovoru s n\u00edm jsem zjistil, \u017ee ten star\u00fd Bill nem\u011bl v pl\u00e1nu to sam\u00e9, co j\u00e1. Cht\u011bl sice Dav\u00eddka sebrat Karin, ale jen ze msty. Pl\u00e1noval, \u017ee najme ch\u016fvu a schov\u00e1 ho n\u011bkde, abys na to nep\u0159i\u0161el. Mark se o to m\u011bl postarat. Kdy\u017e jsem mu \u0159ekl sv\u016fj n\u00e1zor na v\u011bc, nejd\u0159\u00edv mi vyhro\u017eoval t\u00edm, co se v\u0161echno m\u016f\u017ee st\u00e1t, \u017ee p\u0159ijdu o Tebe, o soukrom\u00ed, mo\u017en\u00e1 m\u011b i obvin\u00ed z vra\u017edy Karin, ale mn\u011b to bylo jedno. B\u00e1l jsem se, \u017ee se to m\u016f\u017ee st\u00e1t, ale Dav\u00eddek na m\u011b \u010dekal opu\u0161t\u011bn\u00fd v tom rohu u pi\u00e1na a j\u00e1 ho tam nemohl nechat\u2026 ne\u0161lo to. Musel jsem to risknout.<\/div>\n<div>Kdy\u017e jsem ten ve\u010der p\u0159i\u0161el dom\u016f, za\u017eil jsem s tebou to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed milov\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho \u017eivota a byl jsem sm\u00ed\u0159en\u00fd s tou mo\u017enost\u00ed, \u017ee je to mo\u017en\u00e1 naposledy,&#8220; p\u0159iznal jsem potichu a lekl jsem se, kdy\u017e mi jedna studen\u00e1 Tomova slzy dopadla na \u010delo.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>&#8222;Promi\u0148,&#8220; \u0161pitl Tom, set\u0159el mi d\u016fkaz sv\u00e9 l\u00edtosti a na to sam\u00e9 m\u00edsto mi vtiskl lehk\u00fd polibek.<\/div>\n<div>&#8222;Cel\u00e9 ned\u011bln\u00ed dopoledne jsem vym\u00fd\u0161lel, jak ti to v\u0161echno \u0161etrn\u011b \u0159\u00edct, ale jak to dopadlo, u\u017e v\u00ed\u0161. Televize to prozradila za m\u011b a j\u00e1 u\u017e nem\u011bl \u0161anci ti nic vysv\u011btlit. V\u0161echno bylo ztracen\u00e9 a j\u00e1 to v\u011bd\u011bl. Le\u017eel jsem se Scottym na zemi v p\u0159eds\u00edni a nem\u011bl s\u00edlu nic d\u011blat. Sly\u0161el jsem jen bouchnut\u00ed tv\u00fdch dve\u0159\u00ed a startov\u00e1n\u00ed auta. Kdybych nezavolal m\u00e1m\u011b a ona nep\u0159ijela, asi bych to sn\u00e1\u0161el daleko h\u016f\u0159. Ona m\u011b zachr\u00e1nila a vyt\u00e1hla m\u011b z nejhor\u0161\u00edho,&#8220; skon\u010dil jsem svoj\u00ed zpov\u011b\u010f. Stulil jsem se Tomovi do n\u00e1ru\u010de a pol\u00edbil ho na krk. &#8222;Miluju t\u011b, l\u00e1sko a nechci o tebe p\u0159ij\u00edt,&#8220; vzdychl jsem mu do vlas\u016f.<\/div>\n<div>&#8222;Neboj se, ty o m\u011b nikdy nep\u0159ijde\u0161,&#8220; za\u0161eptal Tom a p\u0159itiskl si m\u011b bl\u00ed\u017e. &#8222;Jsem tak r\u00e1d, \u017ee jsi tu pr\u00e1v\u011b ty. Zachr\u00e1nil jsi sv\u00fdm p\u0159\u00edchodem n\u00e1\u0161 vztah. Kdy\u017e si spoj\u00edm v\u0161echny informace s t\u00edm, co jsem dote\u010f v\u011bd\u011bl, vych\u00e1z\u00ed mi z toho jedin\u00e1 rovnice. Roze\u0161li bychom se, proto\u017ee kdyby ud\u011blal s t\u00edm \u0161puntem to, na co se chystal a j\u00e1 bych se to dozv\u011bd\u011bl, byl by to konec. To, jak se ke mn\u011b choval posledn\u00ed dva roky, jak\u00fd byl neciteln\u00fd a protivn\u00fd by to jen podtrhlo,&#8220; \u0159ekl rozhodn\u011b a m\u011b p\u0159ekvapila tvrdost, s jakou o n\u011bm mluvil.<\/div>\n<div>&#8222;Ale ty jsi jin\u00fd\u2026 jsi mil\u00fd, n\u011b\u017en\u00fd a miluje\u0161 m\u011b tak, jak on to nikdy nedok\u00e1zal,&#8220; dodal a za\u010dal m\u011b pomalu a n\u011b\u017en\u011b l\u00edbat. U\u017e jsem to stra\u0161n\u011b moc pot\u0159eboval a vy\u0161el jsem mu dychtiv\u011b vst\u0159\u00edc. &#8222;A j\u00e1 t\u011b miluju den ode dne v\u00edc a v\u00edc\u2026&#8220; dodal je\u0161t\u011b a pak u\u017e nic neru\u0161ilo na\u0161e dlouh\u00e9 spojen\u00ed rt\u016f a n\u011b\u017enou hru jazyk\u016f, kter\u00e1 se strhla v pomalou v\u00e1\u0161nivou bitvu, kter\u00e1 nem\u00e1 v\u00edt\u011bze, ani pora\u017een\u00e9.<\/p>\n<p>autor: <strong>Janule<\/strong><br \/>betaread: <strong>Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Hned po tom, co vylezu ze sprchy, se jdu pod\u00edvat, co d\u011blaj\u00ed na\u0161i. T\u00e1ta sed\u00ed p\u0159ed televiz\u00ed, ale vypad\u00e1 to, \u017ee ho den zmohl a sp\u00ed. M\u00e1ma vedle n\u011bj kouk\u00e1 na n\u011bjak\u00fd romantick\u00fd film a up\u00edj\u00ed ze skleni\u010dky v\u00edno. Na kl\u00edn\u011b m\u00e1<\/p>\n<p class=\"link-more\"><a class=\"myButt \" href=\"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/01\/casoprostor-i-39\/\">Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[53],"tags":[],"class_list":["post-20523","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20523","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20523"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20523\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20523"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20523"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20523"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}