{"id":20524,"date":"2008-03-01T22:08:00","date_gmt":"2008-03-01T21:08:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20482"},"modified":"2008-03-01T22:08:00","modified_gmt":"2008-03-01T21:08:00","slug":"casoprostor-i-38","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/01\/casoprostor-i-38\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor I 38."},"content":{"rendered":"
P\u0159estal jsem bre\u010det a pomalu jsem se pokusil zvednout z postele. U\u017e je to lep\u0161\u00ed. Nech\u00e1pu, pro\u010d jsem omdlel, mo\u017en\u00e1 z toho extr\u00e9mn\u00edho nap\u011bt\u00ed, t\u011b\u017eko \u0159\u00edct. Dojdu pomalu do koupelny, kter\u00e1 je\u0161t\u011b von\u00ed sprchov\u00fdm gelem. Ve vzduchu c\u00edt\u00edm jeho v\u016fni\u2026 sna\u017e\u00edm se j\u00ed nabrat do nosu co nejv\u011bt\u0161\u00ed d\u00e1vku, ale za chv\u00edli u\u017e nec\u00edt\u00edm nic. Pod\u00edv\u00e1m se do zrcadla a vid\u00edm naprostou trosku. Rozmazan\u00e9, \u010dern\u00e9 \u0161mouhy po cel\u00e9m obli\u010deji, vytv\u00e1\u0159ej\u00ed obrazce s mal\u00fdmi stru\u017ekami po slz\u00e1ch. Chrstnu si do obli\u010deje teplou vodu, abych smyl to nejhor\u0161\u00ed, a zbytek do\u010dist\u00edm m\u00e1min\u00fdmi vatov\u00fdmi tamp\u00f3nky. Te\u010f jsem \u00fapln\u011b odl\u00ed\u010den\u00fd, p\u0159irozen\u00fd, tak jak m\u011b m\u011bl Tom r\u00e1d. U\u017e m\u011b takhle nikdy neuvid\u00ed. Nedovol\u00edm mu to. Zav\u0159u o\u010di a sna\u017e\u00edm se zase nebre\u010det. Dost u\u017e! Slzy nejsou \u0159e\u0161en\u00ed, mus\u00edm se sebrat a zkusit zapomenout. NEN\u00cd TO SPRAVEDLIV\u00c9! J\u00e1 mu p\u0159ece nic neud\u011blal, j\u00e1 jen napravoval, co zp\u016fsobil m\u016fj p\u0159edch\u016fdce a te\u010f za to budu trp\u011bt.<\/div>\n
<\/div>\n
Zase mi ty zr\u00e1dn\u00e9 mrchy te\u010dou po tv\u00e1\u0159i, ale te\u010f u\u017e nemaj\u00ed co rozmazat. M\u016f\u017eou si t\u00e9ct jak cht\u011bj\u00ed a padat kam cht\u011bj\u00ed, mn\u011b je to jedno. Seberu se a vyraz\u00edm z koupelny zp\u00e1tky do sv\u00e9ho pokoje. Je\u0161t\u011b si chv\u00edli lehnu, abych na\u010derpal s\u00edlu, ne\u017e se vr\u00e1t\u00ed na\u0161i s Dav\u00eddkem. Nebudu jim \u0159\u00edkat, co se mi stalo, m\u00e1ma by se zbyte\u010dn\u011b vyd\u011bsila. Budu m\u00edt na hlav\u011b bouli, ale to v\u00edm jenom j\u00e1, vid\u011bt to nebude. Se sklopenou hlavou vejdu do sv\u00e9ho pokoje a c\u00edt\u00edm, \u017ee je n\u011bco jinak. Zvednu o\u010di a obraz, kter\u00fd se mi naskytne je nejsp\u00ed\u0161 halucinace. Prot\u0159u si o\u010di, ale nic se nezm\u011bnilo. Na m\u00e9 posteli sed\u00ed ON a d\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed. Ty o\u010di\u2026 jsou kr\u00e1sn\u00e9\u2026 mil\u00e9\u2026 uslzen\u00e9\u2026 ne\u0161\u0165astn\u00e9.<\/div>\n
„Promi\u0148,“ \u0159ekne potichu a sklop\u00ed je k zemi.<\/div>\n
„Co ti m\u00e1m prominout?“ zept\u00e1m se nech\u00e1pav\u011b a d\u00e1l stoj\u00edm ve dve\u0159\u00edch jako tvrd\u00e9 y.<\/div>\n
„\u017de jsem utekl\u2026 od tebe\u2026“ za\u0161ept\u00e1, snad je\u0161t\u011b ti\u0161eji, ne\u017e p\u0159ed chvilkou.<\/div>\n
„M\u011bl jsi na to pr\u00e1vo\u2026 nem\u011bl jsem ti lh\u00e1t,“ odpov\u00edm popravd\u011b, ale s l\u00edtost\u00ed v hlase. Slzy se samy od sebe zastavily, asi t\u00edm \u0161okem z jeho p\u0159\u00edtomnosti.<\/div>\n
„Ano, ale m\u011bl jsem t\u011b vyslechnout,“ \u0159ekne omluvn\u011b. Kone\u010dn\u011b se dok\u00e1\u017eu pohnout z m\u00edsta a ud\u011bl\u00e1m k n\u011bmu p\u00e1r krok\u016f. Kleknu si p\u0159ed n\u011bj a d\u00edv\u00e1m se nahoru do jeho smutn\u00e9 tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Lhal jsem, abych ti neubl\u00ed\u017eil, ale nepovedlo se to. Ubl\u00ed\u017eil jsem ti je\u0161t\u011b v\u00edc. Omlouv\u00e1 m\u011b jen to, \u017ee v\u0161echno co se stalo, nebylo mou vinou. Jenom jsem se sna\u017eil v\u0161echno pochopit a napravit. M\u011bl ses to dozv\u011bd\u011bt ode m\u011b a ne z televize,“ dokon\u010d\u00edm sv\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed a \u010dek\u00e1m, jak bude na moje slova reagovat.<\/div>\n
„D\u011bkuju za ty zpr\u00e1vy, dr\u017eely m\u011b, celou dobu, nad vodou,“ usm\u011bje se malinko a nat\u00e1hne ke mn\u011b ruku. Pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i, kterou u\u017e nem\u011bl takhle nikdy vid\u011bt\u2026 bylo to moje rozhodnut\u00ed, kter\u00e9 ale pomalu p\u0159est\u00e1v\u00e1 platit. P\u0159idr\u017eel jsem si jeho ruku na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i a pol\u00edbil ho do dlan\u011b. Sjel z postele ke mn\u011b na zem a klekl si proti mn\u011b. Ob\u011bma rukama m\u011b opatrn\u011b pohladil po vlasech a za\u010dal se p\u0159ibli\u017eovat k m\u00fdm nedo\u010dkav\u00fdm rt\u016fm. Objal jsem ho kolem pasu a p\u0159itiskl si ho na t\u011blo. Na\u0161e o\u010di se do sebe vpily a rty o sebe jemn\u011b zavadily. P\u0159itiskl jsem se k t\u011bm jeho m\u011bkk\u00fdm r\u016f\u017eov\u00fdm pol\u0161t\u00e1\u0159k\u016fm a lehce je ol\u00edzl. Otev\u0159el je a na\u0161e jazyky se st\u0159etly na p\u016fli cesty. Vpili jsme se jeden do druh\u00e9ho s takovou n\u011bhou a v\u00e1\u0161n\u00ed, jak\u00e9 jsme jen v tu chv\u00edli byli oba schopn\u00ed. Tiskli jsme se k sob\u011b, jako dv\u011b boj\u00e1cn\u00e1 \u0161t\u011b\u0148ata, kter\u00e9 cht\u011bl n\u011bkdo n\u00e1sil\u00edm odd\u011blit.<\/div>\n
<\/div>\n
„Miluju t\u011b,“ za\u0161eptal, kdy\u017e jsme se po chv\u00edli od sebe odtrhli. „Sl\u00edbil jsem ti, \u017ee t\u011b nikdy neopust\u00edm a j\u00e1 svoje sliby pln\u00edm,“ dod\u00e1 je\u0161t\u011b a znovu m\u011b za\u010dne n\u011b\u017en\u011b l\u00edbat. Hlad\u00edm ho po z\u00e1dech a u\u017e\u00edv\u00e1m si t\u011bch dotek\u016f, kter\u00fdch jsem se p\u0159ed chv\u00edl\u00ed v koupeln\u011b dobrovoln\u011b vzdal. U\u017e nikdy, nikdy se jich nevzd\u00e1m. Budu ho dr\u017eet a nepust\u00edm ho. Byl jsem hloup\u00fd, kdy\u017e jsem si myslel, \u017ee bych bez n\u011bj vydr\u017eel.<\/div>\n
<\/div>\n
„U\u017e jsme dom\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1,“ ozve se ze zahrady m\u00e1min hlas a my se od sebe tro\u0161ku odd\u00e1l\u00edme. Tom, se zvedne na nohy a pom\u016f\u017ee mi nahoru.<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej m\u00e1m\u011b, \u017ee jsem omdlel, vyd\u011bsila by se,“ popros\u00edm Toma ti\u0161e.<\/div>\n
„Neboj, vyd\u011bsil jsi i m\u011b, myslel jsem chvilinku, \u017ee jsi mrtv\u00fd,“ odpov\u00ed mi s v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159\u00ed. „U\u017e je ti dob\u0159e? Nebol\u00ed t\u011b hlava?“ pohlad\u00ed m\u011b po bouli, kter\u00e1 mi zat\u00edm vysko\u010dila vzadu na hlav\u011b.<\/div>\n
„Nic mi nen\u00ed, bylo to jen nap\u011bt\u00edm,“ odpov\u00edm, a kdy\u017e se pod\u00edv\u00e1m sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm, uvid\u00edm Dav\u00eddka s pusou \u010dervenou od lesn\u00edch jahod.<\/div>\n
Kouk\u00e1 na m\u011b, pak na Toma a zase na m\u011b udiven\u00fdm pohledem a zara\u017een\u011b stoj\u00ed.<\/div>\n
„Ahoj, tak jak ses m\u011bl v lese?“ zept\u00e1m se ho s \u00fasm\u011bvem a a\u017e kdy\u017e sly\u0161\u00ed m\u016fj hlas, zase se usm\u011bje a p\u0159ib\u011bhne ke mn\u011b. Vyzvednu ho do n\u00e1ru\u010de a d\u00e1m mu pusu na \u010delo. Prst\u00edkem mi obkrou\u017e\u00ed o\u010di.<\/div>\n
„Ty jsi plakal, t\u00e1to? Nem\u00e1\u0161 \u010dern\u00fd o\u010di\u2026“ dod\u00e1 s t\u00e1zav\u00fdm pohledem. Rozesm\u011bju se, kdy\u017e si uv\u011bdom\u00edm, \u017ee m\u011b poprv\u00e9 vid\u00ed odl\u00ed\u010den\u00e9ho a ve dve\u0159\u00edch m\u011b asi hned nepoznal. A\u017e hlas mu \u0159ekl, \u017ee jsem to skute\u010dn\u011b j\u00e1.<\/div>\n
„Tro\u0161ku jsem bre\u010del, proto\u017ee se mi po tob\u011b st\u00fdskalo, ale u\u017e je to dobr\u00fd,“ ujist\u00edm ho s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem vid\u011bl houbu, kter\u00e1 m\u011bla stejn\u00fd klobouk, jako moje ba\u010dk\u016frky,“ pronese d\u016fle\u017eit\u011b a uk\u00e1\u017ee na svoje \u010dervenob\u00edl\u00e9 punt\u00edkat\u00e9 boti\u010dky. „Cht\u011bl jsem ti j\u00ed utrhnout, ale d\u011bda \u0159\u00edkal, \u017ee je to pap\u00e1n\u00ed pro zv\u00ed\u0159\u00e1tka, tak jsme j\u00ed tam nechali,“ vypr\u00e1v\u00ed nad\u0161en\u011b sv\u016fj z\u00e1\u017eitek z lesa. Najednou si uv\u011bdom\u00ed, \u017ee vedle n\u00e1s stoj\u00ed Tom a oto\u010d\u00ed se na n\u011bj.<\/div>\n
„Ty jsi ten strejda, co nem\u00e1 hlad?“ zept\u00e1 se. Tom se na m\u011b pobaven\u011b pod\u00edv\u00e1 a usm\u011bje se.<\/div>\n
„Jo, to jsem j\u00e1, \u0161punte,“ \u0159ekne a pocuch\u00e1 Dejvovi tro\u0161ku vl\u00e1sky.<\/div>\n
„J\u00e1 nejsem \u0161punt, ale David,“ ozn\u00e1m\u00ed Tomovi d\u016fle\u017eit\u011b. „Babi\u010dka \u0159\u00edkala, \u017ee jsi strejda Tom a hraje\u0161 na ky\u2026 kyr\u2026“ nem\u016f\u017ee si vzpomenout na to spr\u00e1vn\u00e9 slovo.<\/div>\n
„Kytaru,“ pom\u016f\u017ee mu s \u00fasm\u011bvem strejda. „Jo, to hraju a t\u00e1ta mi k tomu zp\u00edv\u00e1,“ dod\u00e1 s pohledem na m\u011b.<\/div>\n
„Ty zp\u00edv\u00e1\u0161, t\u00e1to?“ zept\u00e1 se s vykulen\u00fdma o\u010dima Dejv a j\u00e1 mu to odk\u00fdvu.<\/div>\n
„T\u00e1ta hraje na pi\u00e1no. Um\u00ed hezkou p\u00edsni\u010dku a nau\u010d\u00ed m\u011b j\u00ed taky, vi\u010f?“ py\u0161n\u011b ozn\u00e1m\u00ed strejdovi n\u00e1\u0161 prvn\u00ed spole\u010dn\u00fd z\u00e1\u017eitek z Bambulky.<\/div>\n
„Jo, jasn\u011b\u2026 t\u00e1ta um\u00ed na pi\u00e1no,“ rozchecht\u00e1 se Tom a pobaven\u011b do m\u011b \u017e\u010fuchne. „T\u00e1ta um\u00ed v\u0161echno,“ je\u0161t\u011b dod\u00e1 zlomen\u00fd v pase od sm\u00edchu. „H\u00e9\u00e9\u00e9j! Nesm\u011bj se, ty\u2026 strejdo,“ \u017e\u010fuchnu do n\u011bj zase j\u00e1, nap\u016fl ura\u017een\u011b, \u017ee pochybuje o m\u00fdch schopnostech. M\u00e1 ze m\u011b akor\u00e1t srandu. Dav\u00eddek n\u00e1s s rozesm\u00e1t\u00fdma o\u010dima pozoruje a za chvilku se mi vysmekne z n\u00e1ru\u010de a ute\u010de za babi\u010dkou a d\u011bdou. Z\u016fstaneme sami a Tom m\u011b pozoruje zvl\u00e1\u0161tn\u00edma o\u010dima.<\/div>\n
<\/div>\n
„Co na m\u011b tak kouk\u00e1\u0161?“ zept\u00e1m se zmaten\u011b a nerv\u00f3zn\u011b si uhlad\u00edm vlasy.<\/div>\n
„Vypad\u00e1\u0161 dob\u0159e\u2026 na ta\u0165ku,“ usm\u011bje se a p\u0159it\u00e1hne si m\u011b k sob\u011b. „Jsi sexy tat\u00ednek. Moc ti to s n\u00edm slu\u0161\u00ed,“ dod\u00e1 je\u0161t\u011b u\u017e jen mn\u011b do ucha a pol\u00edb\u00ed m\u011b lehce pod u\u0161n\u00ed lal\u016f\u010dek. Zachv\u011bju se touhou, to je p\u0159esn\u011b to m\u00edsto, kter\u00e9 m\u011b v\u017edycky dostane do kolen. On to moc dob\u0159e v\u00ed\u2026<\/div>\n
„Te\u010f ne l\u00e1sko, je tu plno lid\u00ed\u2026 ve\u010der p\u0159ijdu,“ sl\u00edb\u00edm mu a l\u00edbnu ho na na\u0161pulen\u00e9 rty\u2026 vypad\u00e1 jako d\u00edt\u011b, kter\u00e9mu ukradli jeho hra\u010dku. „Nezlob,“ lehce ho pl\u00e1cnu po zadku, kdy\u017e se m\u011b sna\u017e\u00ed znova pol\u00edbit na krk. P\u0159itisknu si ho k sob\u011b pevn\u011b a jsem \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee ho m\u00e1m zase zp\u00e1tky\u2026 u\u017e jsem v to p\u0159estal doufat a p\u0159esn\u011b v tu chv\u00edli si to on rozmyslel a p\u0159i\u0161el\u2026 Jak r\u00e1d bych ho te\u010f hodil na postel a splnil mu ka\u017ed\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed, ale nejsme tu sami. Rychle ho je\u0161t\u011b l\u00edbnu a za\u0161ept\u00e1m mu do ucha, jak ho miluju. Po chodb\u011b sly\u0161\u00edm rychl\u00e9 cupit\u00e1n\u00ed drobn\u00fdch kr\u016f\u010dk\u016f a to znamen\u00e1, \u017ee se mus\u00edme zase odd\u011blit.<\/div>\n
„Babi\u010dka \u0159\u00edkala, \u017ee m\u00e1te p\u0159ij\u00edt na kafe,“ ozn\u00e1m\u00ed n\u00e1m ud\u00fdchan\u011b Dejv, kdy\u017e smykem zastav\u00ed u na\u0161ich dve\u0159\u00ed. Hned se zase oto\u010d\u00ed a ut\u00edk\u00e1 zp\u00e1tky. Oba se s Tomem p\u0159i tom pohledu rozesm\u011bjeme. Je tak roztomil\u00fd, \u017ee se mu ned\u00e1 odolat.<\/div>\n
„Je to p\u011bknej \u010f\u00e1bel, co?“ zept\u00e1 se m\u011b Tom a mn\u011b nezb\u00fdv\u00e1, ne\u017e jen souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvnout… a to je je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d nesm\u011blej, co teprve a\u017e se s n\u00e1mi v\u0161emi s\u017eije, to si teprve u\u017eijem. Jsem hrd\u00fd otec\u2026 te\u010f si to uv\u011bdomuju. Jsem py\u0161n\u00fd na sv\u00e9ho syna a je to kr\u00e1sn\u00fd pocit.<\/div>\n
„Budu pot\u0159ebovat tvoj\u00ed pomoc, Tomi,“ \u0159eknu a naposledy ho pol\u00edb\u00edm.<\/div>\n
<\/div>\n
U kuchy\u0148sk\u00e9ho stolu u\u017e stoj\u00ed p\u0159ipraven\u00e9 \u010dty\u0159i hrnky s k\u00e1vou, kou\u0159\u00ed se z nich a mamka akor\u00e1t stav\u00ed na st\u016fl cuk\u0159enku a misku s oplatkami. Dav\u00eddek je zase ve sv\u00e9 \u017eidli\u010dce a p\u0159ed sebou m\u00e1 kakao. Vycen\u00ed na n\u00e1s zuby, kdy\u017e se objev\u00edme spole\u010dn\u011b ve dve\u0159\u00edch. „J\u00e1 m\u00e1m taky kafe\u2026“ sd\u011bl\u00ed n\u00e1m d\u016fle\u017eit\u011b a zam\u00edch\u00e1 l\u017ei\u010dkou svoj\u00ed ml\u00e9\u010dnou pochoutku. Gordon sed\u00ed vedle n\u011bj a d\u00e1v\u00e1 pozor, aby si to cel\u00e9 nezvrhl do kl\u00edna. „To je kakao, ty trumbero,“ vysv\u011btl\u00ed mu u\u017e nejsp\u00ed\u0161 pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9, ale nem\u00e1 to cenu. Dejv chce m\u00edt kafe, tak m\u00e1 kafe. Kdy\u017e m\u00e1ma spat\u0159\u00ed sv\u00e9ho druh\u00e9ho syna, rozz\u00e1\u0159\u00ed se a vrhne se mu kolem krku. „No kone\u010dn\u011b, u\u017e jsem myslela, \u017ee mi d\u00e1\u0161 zase ko\u0161em,“ tiskne ho k sob\u011b a je vid\u011bt, \u017ee je \u0161\u0165astn\u00e1, proto\u017ee m\u00e1 zase celou svoj\u00ed rodinku pohromad\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
Zbytek odpoledne prob\u011bhne v rodinn\u00e9 pohod\u011b. Nikdo se n\u00e1s na nic nevypt\u00e1v\u00e1, proto\u017ee v\u0161echno to \u0161t\u011bst\u00ed z n\u00e1s sv\u00edt\u00ed na v\u0161echny strany. M\u00e1ma najde na\u0161e fotky z d\u011btstv\u00ed a spole\u010dn\u011b se u toho bav\u00edme. Je to neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, ale Dav\u00eddek je opravdu v\u00edc podobn\u00fd Tomovi, ne\u017e mn\u011b, ale je to sp\u00ed\u0161 jen ve v\u00fdrazu tv\u00e1\u0159e a v \u00fasm\u011bvu, kter\u00fd mu z\u016fstal dodnes stejn\u00fd. Jinak jsme byli v tom v\u011bku s Tomem naprosto stejn\u00ed.<\/div>\n
Tomi sed\u00ed vedle m\u011b a j\u00e1 m\u00e1m neust\u00e1le tendenci ho hladit, dr\u017eet za ruku a jakkoliv se ho nen\u00e1padn\u011b dot\u00fdkat. Tolik mi to ty t\u0159i dny chyb\u011blo a nem\u016f\u017eu se do\u010dkat, a\u017e za n\u00e1mi ve\u010der zapadnou dve\u0159e jeho pokoje.<\/div>\n
<\/div>\n
Zajdeme se spole\u010dn\u011b s Dav\u00eddkem pod\u00edvat do na\u0161\u00ed star\u00e9 boudy, kterou ten prcek mo\u017en\u00e1 bude m\u00edt jednou pro sebe a sv\u00e9 kamar\u00e1dy. Te\u010f teprve za\u010d\u00edn\u00e1m ch\u00e1pat m\u00e1min smutek, kdy\u017e si myslela, \u017ee nebude m\u00edt vnou\u010data. Kdy\u017e vid\u00edm p\u0159ed sebou tu malou rozz\u00e1\u0159enou tv\u00e1\u0159i\u010dku, kter\u00e1 se neust\u00e1le zv\u011bdav\u011b rozhl\u00ed\u017e\u00ed po v\u0161em nov\u00e9m, ch\u00e1pu rodi\u010dovskou l\u00e1sku. I kdy\u017e jsem s n\u00edm nebyl od jeho narozen\u00ed, z\u00edskal si m\u011b b\u011bhem deseti minut a j\u00e1 douf\u00e1m, \u017ee se mu to povede i s Tomem.<\/div>\n
<\/div>\n
Ve\u010der, kdy\u017e je Dejv p\u0159ipraven\u00fd na span\u00ed ve sv\u00e9m medv\u011bd\u00edm py\u017eamku a proch\u00e1z\u00edme z koupelny do m\u00e9ho star\u00e9ho pokoje, v\u0161imne si Toma, jak sed\u00ed na sv\u00e9 posteli a hraje na kytaru. Z\u016fstane zara\u017een\u011b st\u00e1t v jeho dve\u0159\u00edch, za chvilku se odv\u00e1\u017e\u00ed potichu vej\u00edt a sedne si na zem p\u0159ed Toma. Tom je tak zabran\u00fd do hry, \u017ee kdy\u017e si ho v\u0161imne, trhne sebou leknut\u00edm. Hned se ale usm\u011bje a za\u010dne hr\u00e1t d\u011btskou p\u00edsni\u010dku, kterou si oba pamatujeme z d\u011btstv\u00ed\u2026 zp\u00edvala n\u00e1m j\u00ed kdysi d\u00e1vno babi\u010dka. Vzpom\u00edn\u00e1m na slova, a kdy\u017e se chyt\u00edm melodie, za\u010dnu zp\u00edvat.<\/div>\n
Dav\u00eddek na m\u011b vykul\u00ed svoje hn\u011bd\u00e9 o\u010di a poslouch\u00e1. Sednu si k n\u011bmu na podlahu, posad\u00edm si ho na kl\u00edn a op\u0159u se o sk\u0159\u00ed\u0148 naproti Tomov\u011b posteli. Kdy\u017e dozp\u00edv\u00e1me, Tom odlo\u017e\u00ed kytaru do stojanu, ale kdy\u017e Dav\u00eddek popros\u00ed se sepjat\u00fdma ru\u010di\u010dkama: „Je\u0161t\u011b, strejdooooo,“ vezme sv\u016fj n\u00e1stroj zase do rukou a vybrnk\u00e1 za\u010d\u00e1tek dal\u0161\u00ed p\u00edsni\u010dky. Nakonec je z toho soukrom\u00fd recit\u00e1l o sedmi p\u00edsni\u010dk\u00e1ch a p\u0159i t\u00e9 posledn\u00ed, pomal\u00e9 ukol\u00e9bavce, mi Dejv usne v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Tom odlo\u017e\u00ed kytaru, vezme toho sp\u00edc\u00edho \u0161punta z m\u00e9ho kl\u00edna opatrn\u011b do n\u00e1ru\u010de a odnese ho do moj\u00ed postele. Snad ho bude m\u00edt r\u00e1d\u2026<\/div>\n
autor: Janule<\/strong>
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

P\u0159estal jsem bre\u010det a pomalu jsem se pokusil zvednout z postele. U\u017e je to lep\u0161\u00ed. Nech\u00e1pu, pro\u010d jsem omdlel, mo\u017en\u00e1 z toho extr\u00e9mn\u00edho nap\u011bt\u00ed, t\u011b\u017eko \u0159\u00edct. Dojdu pomalu do koupelny, kter\u00e1 je\u0161t\u011b von\u00ed sprchov\u00fdm gelem. Ve vzduchu c\u00edt\u00edm jeho v\u016fni\u2026 sna\u017e\u00edm se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[53],"tags":[],"class_list":["post-20524","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20524","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20524"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20524\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20524"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20524"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20524"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}