{"id":20526,"date":"2008-03-01T22:08:00","date_gmt":"2008-03-01T21:08:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20484"},"modified":"2008-03-01T22:08:00","modified_gmt":"2008-03-01T21:08:00","slug":"casoprostor-i-36","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/01\/casoprostor-i-36\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor I 36."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
Neb\u00fdt m\u00e1my, v\u016fbec nev\u00edm, jak bych to s Dav\u00eddkem v\u0161echno zvl\u00e1dnul. Kdy\u017e se v\u010dera odpoledne probudil, byl p\u0159ekvapen\u00fd, kde je a chvilku pof\u0148uk\u00e1val. Na\u0161t\u011bst\u00ed se nechal rychle uklidnit a za chv\u00edli u\u017e mu zase z\u00e1\u0159ila o\u010dka. Skamar\u00e1dil se s babi\u010dkou a hodn\u011b si spolu pov\u00eddali. Bere j\u00ed u\u017e celkem norm\u00e1ln\u011b, strach z nov\u00e9ho \u010dlov\u011bka u\u017e je pry\u010d. Taky se Scottym se dali dohromady velice rychle a vypad\u00e1 to, \u017ee by s n\u00edm nejrad\u0161i spal v kuchyni v pelechu. Scotty dr\u017e\u00ed a nech\u00e1 si od n\u011bj l\u00edbit i tah\u00e1n\u00ed za u\u0161i, \u010d\u00edm\u017e mu vyjad\u0159uje maxim\u00e1ln\u00ed d\u016fv\u011bru.<\/div>\n
<\/div>\n
Po ve\u010de\u0159i, kterou n\u00e1m ukuchtila mamka, jsme Dejva spole\u010dn\u00fdmi silami vykoupali a ulo\u017eili ho zase do pel\u00ed\u0161ku. V py\u017eamku s medv\u00eddkama, kter\u00e9 jsme mu koupili, vypadal rozko\u0161n\u011b. M\u011bl sice tro\u0161ku del\u0161\u00ed ruk\u00e1vy, ale jinak docela sedlo. Posadil jsem ho m\u00e1m\u011b na kl\u00edn, nastavil samospou\u0161\u0165, dob\u011bhl k nim a ud\u011blal historicky prvn\u00ed rodinnou fotku. Dole pod na\u0161ima nohama le\u017eel Scotty a hl\u00eddal si sv\u00e9ho nov\u00e9ho kamar\u00e1da. Vypad\u00e1me jako spokojen\u00e1 rodinka, ale jedna d\u016fle\u017eit\u00e1 osoba mi tu ke \u0161t\u011bst\u00ed p\u0159ece jen chyb\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Noc prob\u011bhla v naprost\u00e9m klidu, Dejv se ani jednou nevzbudil a dokonce jsem ho musel r\u00e1no z postele tahat j\u00e1. Dal jsem si bud\u00edka na osmou, proto\u017ee jsem cht\u011bl b\u00fdt v Loitsche co nejd\u0159\u00edv. Sbalil jsem v\u011bci zhruba na t\u00fdden, p\u0159ehodili jsme seda\u010dku do m\u00e1mina auta a v deset u\u017e jsme vyr\u00e1\u017eeli tou nejkrat\u0161\u00ed trasou dom\u016f\u2026 za Tomem. M\u00e1ma s Dav\u00eddkem si pov\u00eddali vzadu na sedadle, Scotty spal v odd\u011blen\u00e9m n\u00e1kladn\u00edm prostoru a j\u00e1 p\u0159i \u0159\u00edzen\u00ed nemyslel na nic jin\u00e9ho ne\u017e na n\u011bj. Jak se bude tv\u00e1\u0159it, a\u017e m\u011b uvid\u00ed? A jak se bude d\u00edvat na Dejva? Jestli m\u011bla Sabine pravdu a bude na n\u011bj \u017e\u00e1rlit, budu to m\u00edt stra\u0161n\u011b t\u011b\u017ek\u00e9.<\/div>\n
<\/div>\n
Za hodinu a p\u016fl jsme na m\u00edst\u011b.<\/div>\n
„Tak vystupovat, jsme u babi\u010dky,“ usm\u011bju se povzbudiv\u011b na Davida a otev\u0159u dve\u0159e na jeho stran\u011b. Ve dve\u0159\u00edch domu u\u017e stoj\u00ed Gordon a sleduje n\u00e1s, jak se hrabeme z auta.<\/div>\n
„Poj\u010f n\u00e1m pomoct!“ zavol\u00e1 na n\u011bj mamka, kdy\u017e vid\u00ed, jak v\u00e1h\u00e1, jestli k n\u00e1m p\u0159ij\u00edt, nebo ne. „To je d\u011bda.“ \u0159ekne mamka Dejvovi a uk\u00e1\u017ee na p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edho t\u00e1tu. Dav\u00eddek si ho zm\u011b\u0159\u00ed od hlavy a\u017e ke \u0161pi\u010dk\u00e1m bot, \u0159ekne: „Ahoj d\u011bdo,“ a nahod\u00ed p\u0159\u00e1telsk\u00fd \u00fasm\u011bv. Je vid\u011bt, \u017ee se rychle otrkal. Je\u0161t\u011b v\u010dera by se styd\u011bl, ale dneska je od r\u00e1na jako slun\u00ed\u010dko. Po\u0159\u00e1d se na n\u011bco vypt\u00e1v\u00e1 a m\u00e1ma mu s neuv\u011b\u0159itelnou trp\u011blivost\u00ed na v\u0161echny v\u0161ete\u010dn\u00e9 ot\u00e1zky odpov\u00edd\u00e1. To je po\u0159\u00e1d sam\u00e9 „a pr\u00f3\u010d?“ a trp\u011bliv\u00e1 babi\u010dka v\u017edycky najde odpov\u011b\u010f. Budu to muset odkoukat, abych nebyl pozadu.<\/div>\n
Vypr\u00e1v\u011bla mu o na\u0161\u00ed rodin\u011b celou cestu, tak\u017ee u\u017e dokonce v\u00ed, \u017ee tady je taky strejda Tom. Kdy\u017e jsem poslouchal, jak hezky o n\u011bm mamka mluv\u00ed, m\u00e1lem jsem se rozbre\u010del. Vysv\u011btlovala mu rodinn\u00e9 vztahy, co je to d\u011bda a co je to br\u00e1cha a \u017ee ona je vlastn\u011b moje m\u00e1ma, d\u011bda je m\u016fj t\u00e1ta\u2026 Dejv z toho musel m\u00edt hlavu jak p\u00e1trac\u00ed bal\u00f3n, ale nic nenam\u00edtal a poslouchal to jako poh\u00e1dku, kterou mu babi\u010dka vypr\u00e1v\u011bla v\u010dera p\u0159ed span\u00edm.<\/div>\n
<\/div>\n
D\u011bda podal vnukovi svou velkou ruku a byli hned kamar\u00e1di. Vzal ho na kon\u011b, jak je zvykl\u00fd od n\u00e1s a kr\u00e1\u010deli spolu do domu. Vypustil jsem Scottyho, vyndal z kufru na\u0161e ta\u0161ky a vydal se za nimi. Nen\u00e1padn\u011b jsem se pod\u00edval do okna Tomova pokoje a m\u00e1m pocit, \u017ee st\u00e1l za z\u00e1clonou. Ur\u010dit\u011b to nev\u00edm, mohla to b\u00fdt klidn\u011b ko\u010dka, ale mysl\u00edm si, \u017ee se pohnula z\u00e1clona.<\/div>\n
<\/div>\n
Tak ko\u010dka Brita to asi nebyla, proto\u017ee u\u017e se s n\u00ed Dav\u00eddek mazl\u00ed v kuchyni a Scotty tomu jen \u017e\u00e1rliv\u011b p\u0159ihl\u00ed\u017e\u00ed. Jsem r\u00e1d, \u017ee o n\u00e1s Tom projevil alespo\u0148 nepatrn\u00fd z\u00e1jem. Hod\u00edm na\u0161e ta\u0161ky k sob\u011b do star\u00e9ho pokoje a opatrn\u011b se zastav\u00edm u Tomov\u00fdch dve\u0159\u00ed, kter\u00e9 jsou p\u0159\u00edmo naproti. Je tam hrobov\u00e9 ticho. Ur\u010dit\u011b o mn\u011b v\u00ed, mus\u00ed c\u00edtit, \u017ee stoj\u00edm za dve\u0159mi, v\u017edycky jsme to vz\u00e1jemn\u011b poznali. Chvilku tam stoj\u00edm, ale kdy\u017e se nic nestane, jdu zp\u00e1tky mezi zbytek rodinky. Zad\u00edv\u00e1m se z\u00e1libn\u011b na tu trojici. Gordon dr\u017e\u00ed rozesm\u00e1t\u00e9ho Dejva v n\u00e1ru\u010d\u00ed, tancuje s n\u00edm na n\u011bjakou rockovou vypalova\u010dku a m\u00e1ma se checht\u00e1 na cel\u00e9 kolo. Slu\u0161\u00ed jim to v\u0161em t\u0159em. Tohle p\u0159ece Tom nem\u016f\u017ee cht\u00edt zkazit\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
Je \u010das ob\u011bda a m\u00e1ma hned po p\u0159\u00edjezdu za\u010dne va\u0159it. V\u010dera za\u00fakolovala t\u00e1tu, co m\u00e1 nakoupit, tak\u017ee v\u0161echno pot\u0159ebn\u00e9 m\u00e1 p\u0159ipraven\u00e9. Za hodinku bude ob\u011bd na stole a j\u00e1 m\u00e1m sta\u017een\u00e9 hrdlo, kdy\u017e si uv\u011bdom\u00edm, \u017ee m\u00e1ma miluje spole\u010dn\u00e9 ob\u011bdy a Tom to moc dob\u0159e v\u00ed. Jestli p\u0159ijde k j\u00eddlu, uvid\u00edm ho po t\u0159ech dlouh\u00fdch dnech odlou\u010den\u00ed. Jsem nerv\u00f3zn\u00ed, tak nech\u00e1m ty dva tane\u010dn\u00edky, a\u0165 se seznamuj\u00ed a jdu do pokoje vylo\u017eit na\u0161e v\u011bci do sk\u0159\u00edn\u011b. Nech\u00e1m pootev\u0159en\u00e9 dve\u0159e, a kdy\u017e povl\u00edk\u00e1m Dav\u00eddkovi pol\u0161t\u00e1\u0159, zaslechnu t\u00f3ny kytary. Opatrn\u011b se p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edm ke dve\u0159\u00edm, abych l\u00edp sly\u0161el, a radost\u00ed se mi sev\u0159e srdce, kdy\u017e sly\u0161\u00edm, co Tom hraje. Je to na\u0161e p\u00edsni\u010dka\u2026 „Jsi v\u0161echno, co jsem j\u00e1, a v\u0161echno, co proud\u00ed v m\u00fdch \u017eil\u00e1ch“ pobrukuju si k Tomovu hran\u00ed a za\u010d\u00edn\u00e1m doufat, \u017ee se v\u0161echno sprav\u00ed. Mo\u017en\u00e1 ne hned, ale kdy\u017e mu d\u00e1m \u010das, ur\u010dit\u011b se k n\u00e1m vr\u00e1t\u00ed. “ Jednou bude \u010das, pus\u0165 n\u00e1s spole\u010dn\u011b do noci, sly\u0161\u00edm, kdy\u017e ti\u0161e k\u0159i\u010d\u00ed\u0161, c\u00edt\u00edm ka\u017ed\u00e9 tv\u00e9 nadechnut\u00ed\u2026 nechci b\u00fdt s\u00e1m\u2026“<\/div>\n
<\/div>\n
„LASKO, HRAJES KRASNE, MILUJU TE. BILL“ nacvak\u00e1m rychle zpr\u00e1vu a ode\u0161lu j\u00ed Tomovi. Kytara utichne, kdy\u017e se ozve z jeho mobilu zvuk p\u0159\u00edchoz\u00ed zpr\u00e1vy. Douf\u00e1m a d\u00edv\u00e1m se na sv\u016fj displej s jeho fotkou. Mo\u017en\u00e1 odep\u00ed\u0161e, kdy\u017e v\u00ed, \u017ee jsem ve vedlej\u0161\u00edm pokoji, ale \u010dek\u00e1m marn\u011b. Padne na m\u011b sice smutek, ale \u010dekal jsem to. Dod\u011bl\u00e1m svoj\u00ed pr\u00e1ci a rozhodnu se j\u00edt dol\u016f.<\/div>\n
V kuchyni jsou spolu v pln\u00e9 pr\u00e1ci dva kucha\u0159i. M\u00e1ma loupe brambory a David, oble\u010den\u00fd do obrovsk\u00e9 z\u00e1st\u011bry, j\u00ed jeden po druh\u00e9m pod\u00e1v\u00e1.<\/div>\n
„Va\u0159\u00edme, tati,“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b s v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159\u00ed ten \u0161punt a pod\u00e1 babi\u010dce dal\u0161\u00ed \u0161pinavou bramboru. Je tak roztomil\u00fd\u2026 d\u016fle\u017eitost\u00ed div nepraskne.<\/div>\n
„Tak a\u0165 je to dobr\u00fd, kucht\u00edku,“ pohlad\u00edm ho po hlavi\u010dce a jdu se pod\u00edvat za Gordonem. Sed\u00ed v ob\u00fdv\u00e1ku a zamy\u0161len\u011b kouk\u00e1 na televizi.<\/div>\n
„Na co kouk\u00e1\u0161?“ zept\u00e1m se jen tak ze zdvo\u0159ilosti, proto\u017ee na n\u011bm vid\u00edm, \u017ee televizi nevn\u00edm\u00e1 a p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed.<\/div>\n
„\u00c1le ani nev\u00edm, mysl\u00edm na n\u011bco jin\u00fdho,“ odpov\u00ed mi up\u0159\u00edmn\u011b a usm\u011bje se. „M\u00e1\u0161 kr\u00e1sn\u00fdho syna, Bille. Gratuluju. Nic lep\u0161\u00edho jsi m\u00e1m\u011b nemohl d\u00e1t. Je tak \u0161\u0165astn\u00e1\u2026 Tenkr\u00e1t, kdy\u017e jste n\u00e1m s Tomem \u0159ekli, jak to s v\u00e1mi je, probre\u010dela dv\u011b noci. Jedna z v\u011bc\u00ed, se kter\u00fdmi se necht\u011bla sm\u00ed\u0159it, bylo to, \u017ee nebude m\u00edt vnou\u010data a tys j\u00ed ho dal. Jsi borec, i kdy\u017e omylem,“ \u0161\u0165ouchne do m\u011b t\u00e1ta a oba se rozesm\u011bjeme. Chvilku spole\u010dn\u011b ml\u010d\u00edme. V televizi je n\u011bco nez\u00e1\u017eivn\u00e9ho a t\u00e1ta na m\u011b vid\u00ed, jak moc se chci zeptat na Toma. Zad\u00edv\u00e1 se na m\u011b v\u00e1\u017en\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
„Je to s n\u00edm t\u011b\u017ek\u00e9\u2026 z pokoje vych\u00e1z\u00ed tak t\u0159ikr\u00e1t denn\u011b na z\u00e1chod a ob\u010das, kdy\u017e vypadnu na zahradu, vezme si n\u011bco k j\u00eddlu. Je tam zav\u0159en\u00fd a hraje na kytaru. Nechce v\u016fbec komunikovat. Ze za\u010d\u00e1tku jsem se sna\u017eil, cht\u011bl jsem s n\u00edm o tom mluvit, ale v\u017edycky m\u011b odbyl a zmizel v pokoji. Zamyk\u00e1 se. M\u00e1m o n\u011bj strach,“ pronese dlouhou \u0159e\u010d a smutn\u011b na m\u011b kouk\u00e1. „Je to na tob\u011b, Bille, snad se to poda\u0159\u00ed tob\u011b. J\u00e1 u\u017e jsem to vzdal.“<\/div>\n
„Zkou\u0161\u00edm to zat\u00edm p\u0159es esemesky, ale neodpov\u00edd\u00e1 mi. Proto jsme p\u0159ijeli,“ odpov\u00edm. „Je mi moc l\u00edto, co se stalo a sv\u00fdm zp\u016fsobem ho ch\u00e1pu. Ud\u011blal jsem hodn\u011b chyb a te\u010f za n\u011b budu platit, ale nechci, aby trp\u011bl. C\u00edt\u00edm, \u017ee trp\u00ed stejn\u011b jako j\u00e1.“<\/div>\n
<\/div>\n
V\u00edc u\u017e jsme si toho s Gordonem ne\u0159ekli, v\u0161echno bylo jasn\u00e9. Jsem na tahu, nikdo jin\u00fd mu nepom\u016f\u017ee. M\u00e1m strach. Co kdy\u017e se mi to nepovede? Rozpadne se n\u00e1\u0161 vztah i bratrsk\u00e9 pouto a mn\u011b se nakonec spln\u00ed v\u0161echny ty obavy, kter\u00e9 jsem m\u011bl cel\u00fdch deset let? \u017de bych sem ze sv\u00e9ho minul\u00e9ho \u017eivota zat\u00e1hl sm\u016flu? Tu samou, kter\u00e1 tam zp\u016fsobila, \u017ee jsme si nikdy ne\u0159ekli, co c\u00edt\u00edme a pak Tom um\u0159el? To se nesm\u00ed st\u00e1t. Podruh\u00e9 u\u017e bych to nesnesl.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ob\u011b\u011b\u011b\u011b\u011b\u011bd!“ ozve se z kuchyn\u011b dvojhlas. Kucha\u0159i volaj\u00ed k j\u00eddlu. Zvedneme se s t\u00e1tou spole\u010dn\u011b a p\u0159em\u00edst\u00edme se do kuchyn\u011b. Na stole stoj\u00ed m\u00edsa s pol\u00edvkou a kou\u0159 z n\u00ed stoup\u00e1 a\u017e ke stropu. Dav\u00eddek u\u017e je usazen\u00fd u stolu ve zv\u00fd\u0161en\u00e9 \u017eidli\u010dce, kterou d\u011bda vyndal ze sklepa, kolem krku m\u00e1 ov\u00e1zanou ut\u011brku jako brynd\u00e1\u010dek, v ruce l\u017e\u00edci a netrp\u011bliv\u011b cink\u00e1 o dno tal\u00ed\u0159e. Usm\u011bje se na m\u011b z\u00e1\u0159iv\u011b, kdy\u017e si sednu vedle n\u011bj. Gordon se vyprav\u00ed k Tomovu pokoji. Zd\u00e1lky sly\u0161\u00edm, jak \u0165uk\u00e1 na jeho zam\u010den\u00e9 dve\u0159e.<\/div>\n
„Tome, ob\u011bd je na stole,“ oznamuje mu stru\u010dn\u011b, ale b\u011bhem chvilky je zp\u00e1tky se zachmu\u0159en\u00fdm v\u00fdrazem. Zavrt\u00ed hlavou na znamen\u00ed, \u017ee Tom nep\u0159ijde, a kdy\u017e vid\u00ed v m\u00fdch o\u010d\u00edch zklam\u00e1n\u00ed, povzbudiv\u011b se usm\u011bje.<\/div>\n
„Strejda nem\u00e1 hlad?“ zept\u00e1 se Dav\u00eddek a udiven\u011b zakrout\u00ed hlavi\u010dkou. „To j\u00e1 m\u00e1m\u2026 velkej,“ zap\u00edchne si prst do b\u0159\u00ed\u0161ka, aby uk\u00e1zal m\u00edsto, odkud vych\u00e1z\u00ed kru\u010den\u00ed. Uvoln\u00ed svou bezprost\u0159ednost\u00ed dusnou atmosf\u00e9ru a v\u0161ichni se s chut\u00ed a \u00fasm\u011bvem pust\u00edme do j\u00eddla. L\u017e\u00edce cinkaj\u00ed o tal\u00ed\u0159e a ko\u010dka Brita l\u00edn\u011b chod\u00ed kolem stolu. Ot\u00edr\u00e1 se mi o nohy sv\u00fdm hebk\u00fdm ko\u017e\u00ed\u0161kem, ale kdy\u017e nic nedostane, prot\u00e1hne se a sko\u010d\u00ed na kuchy\u0148sk\u00e9 okno. Pozoruje silnici, kter\u00e1 vede kolem na\u0161eho domu, ale bydl\u00edme na \u00fapln\u00e9m konci vesnice, tak\u017ee tudy projede tak jedno auto za p\u016fl hodiny.<\/div>\n
<\/div>\n
V\u017edycky jsme odtud cht\u011bli s Tomem vypadnout, za\u017e\u00edt velk\u00e9 m\u011bsto, p\u0159ipadalo n\u00e1m to tu jako zakopan\u00e1 d\u00edra, nehodn\u00e1 na\u0161ich ambic\u00ed. Za t\u011bch dev\u011bt let jsme procestovali snad cel\u00fd sv\u011bt a dneska si v\u00e1\u017e\u00edm klidu, kter\u00fd tu panuje. Chodili jsme s Tomem do \u00fakrytu, kter\u00fd jsme si s Gordonovou pomoc\u00ed postavili ze star\u00fdch prken na konci na\u0161\u00ed zahrady a sp\u0159\u00e1dali tam spole\u010dn\u00e9 pl\u00e1ny, jak odtud jednou vypadneme a dok\u00e1\u017eeme v\u0161em t\u011bm protivn\u00fdm pochybova\u010d\u016fm, se kter\u00fdmi jsme chodili do \u0161koly, \u017ee my jsme n\u011bkdo. My jsme ti, co to dok\u00e1\u017eou. Prokecali jsme tam dlouh\u00e9 hodiny. Ani nev\u00edm, jestli tam ta bouda je\u0161t\u011b stoj\u00ed.<\/div>\n
autor: Janule<\/strong>
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Neb\u00fdt m\u00e1my, v\u016fbec nev\u00edm, jak bych to s Dav\u00eddkem v\u0161echno zvl\u00e1dnul. Kdy\u017e se v\u010dera odpoledne probudil, byl p\u0159ekvapen\u00fd, kde je a chvilku pof\u0148uk\u00e1val. Na\u0161t\u011bst\u00ed se nechal rychle uklidnit a za chv\u00edli u\u017e mu zase z\u00e1\u0159ila o\u010dka. Skamar\u00e1dil se s babi\u010dkou a hodn\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[53],"tags":[],"class_list":["post-20526","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20526","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20526"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20526\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20526"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20526"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20526"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}