{"id":20527,"date":"2008-03-01T22:07:00","date_gmt":"2008-03-01T21:07:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20485"},"modified":"2008-03-01T22:07:00","modified_gmt":"2008-03-01T21:07:00","slug":"casoprostor-i-35","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/01\/casoprostor-i-35\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor I 35."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
„Po\u010dkej, a\u017e se na tebe usm\u011bje, je to cel\u00fd Tom,“ za\u0161ept\u00e1m m\u00e1m\u011b do ucha. Mandy mezit\u00edm dojde k Dav\u00eddkovi a p\u0159id\u0159epne si p\u0159ed n\u011bj na bobek. Chvilinku mu n\u011bco pov\u00edd\u00e1, pak vstane a nab\u00eddne mu ruku, aby ho dovedla za n\u00e1mi. Dav\u00eddek jen odm\u00edtav\u011b zakrout\u00ed hlavi\u010dkou ze strany na stranu a zabo\u0159\u00ed nos je\u0161t\u011b hloub\u011bji do medv\u00eddkova b\u0159\u00ed\u0161ka. Mandy mu je\u0161t\u011b chv\u00edli n\u011bco \u0159\u00edk\u00e1, ale nakonec to vzd\u00e1 a jde zp\u00e1tky k n\u00e1m.<\/div>\n
„Budete si tam pro n\u011bj muset doj\u00edt s\u00e1m, Bille, on mi nev\u011b\u0159\u00ed, \u017ee p\u0159ijel jeho tat\u00ednek a nechce se mnou j\u00edt. Nerada bych ho odn\u00e1\u0161ela n\u00e1sil\u00edm,“ \u0159ekne s \u00fasm\u011bvem Mandy.<\/div>\n
„No, j\u00e1 jsem pro n\u011bj a\u017e dodne\u0161ka byl jen strejda Bill, tak mo\u017en\u00e1 proto,“ usm\u011bju se na n\u00ed a vyd\u00e1m se pro syna s\u00e1m. P\u0159ed dve\u0159mi do herny se zastav\u00edm, zhluboka se nadechnu a vezmu za kliku. P\u0159ipad\u00e1m si, jako kdy\u017e jdu na d\u016fle\u017eit\u00fd pohovor, na kter\u00e9m z\u00e1vis\u00ed m\u016fj dal\u0161\u00ed \u017eivot.<\/div>\n
<\/div>\n
Potichu vejdu do zapln\u011bn\u00e9 herny a zastav\u00edm se. D\u011bti jsou roztrou\u0161en\u00e9 po cel\u00e9 m\u00edstnosti, vychovatelky sed\u00ed a pozoruj\u00ed d\u011bn\u00ed a j\u00e1 m\u00e1m pocit, \u017ee jsem se p\u0159ilepil k podlaze. Do t\u00e9 chv\u00edle hlu\u010dn\u00e1 m\u00edstnost, najednou ztichne. V\u011bt\u0161ina o\u010d\u00ed sm\u011b\u0159uje ke mn\u011b. „J\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9“ ozve se z rohu, kde si je\u0161t\u011b p\u0159ed chvilkou zaujat\u011b hr\u00e1la mal\u00e1 bon\u010fat\u00e1 Tery. „Strejd\u00e1\u00e1\u00e1,“ zak\u0159i\u010d\u00ed nahlas a rozb\u011bhne se ke mn\u011b. Sko\u010d\u00ed mi do n\u00e1ru\u010de a obejme m\u011b kolem krku. „Ty sis p\u0159ijel hr\u00e1t?“ zept\u00e1 se m\u011b s vykulen\u00fdma o\u010dima a nech\u00e1 se zase postavit na zem.<\/div>\n
„Dneska ne, Tery, a\u017e zase n\u011bkdy p\u0159\u00ed\u0161t\u011b. Dneska jsem si pro n\u011bkoho p\u0159i\u0161el, v\u00ed\u0161?“ \u0159eknu tak, aby m\u011b sly\u0161eli v\u0161ichni a hlavn\u011b ten jeden d\u016fle\u017eit\u00fd \u010dlov\u00ed\u010dek, kter\u00fd ke mn\u011b pr\u00e1v\u011b zvedl sv\u00e9 o\u0159\u00ed\u0161kov\u00e9 o\u010di.<\/div>\n
„Ahaaa, to je \u0161koda,“ pronese smutn\u011b Tery a pust\u00ed se m\u011b. Zad\u00edv\u00e1m se Dejvovi do o\u010d\u00ed a usm\u011bju se na n\u011bj. Kone\u010dn\u011b jsem se od t\u00e9 podlahy dok\u00e1zal odlepit a m\u016f\u017eu j\u00edt k n\u011bmu. Sleduje m\u011b up\u0159en\u011b celou dobu, a kdy\u017e si p\u0159ed n\u011bj p\u0159id\u0159epnu a nab\u00eddnu mu ruku, vystr\u010d\u00ed sv\u016fj nos\u00edk kone\u010dn\u011b z medv\u00eddka ven a usm\u011bje se na m\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ahoj, Dejve,“<\/div>\n
„Ahoj, Bille,“ \u0159ekne na pozdrav a pod\u00e1 mi svoj\u00ed malou ru\u010dku.<\/div>\n
„Pojede\u0161 se mnou dom\u016f?“ zept\u00e1m se ho a vid\u00edm kone\u010dn\u011b \u00fasm\u011bv i v jeho o\u010d\u00edch. K\u00fdvne a beze slova se sesune z \u017eidli\u010dky na zem. M\u00e1m te\u010f jeho rozz\u00e1\u0159enou tv\u00e1\u0159i\u010dku p\u0159\u00edmo p\u0159ed o\u010dima.<\/div>\n
„Ty jsi byl za pan\u00ed \u0159editelkou, aby mi t\u011b dala?“ zept\u00e1 se pro jistotu.<\/div>\n
„Ano,“ odpov\u00edm. „M\u016f\u017eu b\u00fdt odedne\u0161ka tv\u016fj t\u00e1ta?“ zept\u00e1m se, jestli si to t\u0159eba nerozmyslel a on se mi vrhne kolem krku, div m\u011b neporaz\u00ed. Ustoj\u00edm to a p\u0159itisknu si jeho drobn\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko na hru\u010f.<\/div>\n
„Tak poj\u010f ,t\u00e1to, jdeme dom\u016f,“ pust\u00ed m\u016fj krk a pob\u00eddne m\u011b, kdy\u017e vid\u00ed, \u017ee jsem po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b v pod\u0159epu. Do o\u010d\u00ed mi vyhrknou slzy dojet\u00ed\u2026 poprv\u00e9 mi \u0159ekl t\u00e1to.<\/div>\n
„Jo, jdeme,“ odpov\u00edm, zvednu se a spole\u010dn\u011b se vyd\u00e1me ke dve\u0159\u00edm. Ut\u0159u slzy a hod\u00edm pohled za sklen\u011bn\u00e9 okno, kde n\u00e1s sleduj\u00ed Mandy s mamkou. Po\u0161lu jim v\u00edt\u011bzn\u00fd \u00fasm\u011bv, vypad\u00e1 to, \u017ee jsem vyhr\u00e1l. U dve\u0159\u00ed se oto\u010d\u00edm je\u0161t\u011b za vykulenou Tery, kter\u00e1 sleduje n\u00e1\u0161 odchod, a zam\u00e1v\u00e1m j\u00ed na pozdrav.<\/div>\n
Na chodb\u011b u\u017e na n\u00e1s \u010dek\u00e1 Mandy s p\u0159ipravenou ta\u0161kou a za n\u00ed v z\u00e1v\u011bsu stoj\u00ed mamka.<\/div>\n
<\/div>\n
Vyzvednu Dejva k sob\u011b do n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
„N\u011bkoho ti p\u0159edstav\u00edm, jo?“ uk\u00e1\u017eu na mamku a ud\u011bl\u00e1m k n\u00ed dva kroky.<\/div>\n
„Dejve, tohle je tvoje nov\u00e1 babi\u010dka a mami, tohle je m\u016fj syn David,“ sezn\u00e1m\u00edm ofici\u00e1ln\u011b ty dva.<\/div>\n
„Ahoj, Dav\u00eddku,“ \u0159ekne nesm\u011ble m\u00e1ma a opatrn\u011b mu pohlad\u00ed h\u0159bet ruky, aby ho nevyd\u011bsila. Malinko ucukne, ale kdy\u017e se na n\u011bj povzbudiv\u011b usm\u011bju, nap\u0159\u00e1hne k m\u00e1m\u011b ruku, jako je zvykl\u00fd se mnou. Mamka nev\u00e1h\u00e1 a chytne jeho packu do sv\u00e9. Usm\u011bje se na n\u011bj tak z\u00e1\u0159iv\u011b, \u017ee Dejv neodol\u00e1 a oplat\u00ed j\u00ed to. „M\u011bl jsi pravdu,“ vydechne m\u00e1ma p\u0159ekvapen\u011b, „je cel\u00fd Tom v jeho v\u011bku.“<\/div>\n
Blesky fotoapar\u00e1t\u016f n\u00e1s osln\u00ed hned p\u0159i v\u00fdchodu z Bambulky, ale jsem na to p\u0159ipraven\u00fd a zakr\u00fdv\u00e1m Dejvovu hlavi\u010dku kapucou bundi\u010dky, aby se neb\u00e1l. Polo\u017eil mi j\u00ed s d\u016fv\u011brou na rameno. Novin\u00e1\u0159i pok\u0159ikuj\u00ed svoje zv\u011bdav\u00e9 ot\u00e1zky, ale ignoruju je a rychle projdu ke sv\u00e9mu autu. P\u0159ikurtuju Dejva do d\u011btsk\u00e9 seda\u010dky a sednu si vedle n\u011bj. Ve chv\u00edli, kdy zabouchnu dve\u0159e auta, jsme kryti nepr\u016fhledn\u00fdmi skly a nikdo se k n\u00e1m u\u017e nedostane. M\u00e1ma sedne za volant, nastartuje a vyraz\u00edme dom\u016f.<\/div>\n
<\/div>\n
„Kde bydl\u00ed\u0161?“ zept\u00e1 se m\u011b Dejv hned jak vyjedeme.<\/div>\n
„Ve m\u011bst\u011b, v takov\u00e9m velk\u00e9m dom\u011b se zahradou. Bude se ti tam l\u00edbit, m\u00e1\u0161 tam p\u0159ipraven\u00fd sv\u016fj pokoj\u00ed\u010dek, post\u00fdlku a hra\u010dky,“ informuju ho podrobn\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 m\u00e1m m\u00e9\u010fu,“ uk\u00e1\u017ee mi sv\u00e9ho \u017eluto\u010derven\u00e9ho ply\u0161\u00e1ka a\u017e pod nos. Je vid\u011bt, \u017ee se od n\u011bj neodtrhl od chv\u00edle, kdy jsem mu ho vtiskl do rukou.<\/div>\n
„Je p\u011bkn\u011b upatlan\u00fd, mus\u00edme ho doma vykoupat,“ usm\u011bju se.<\/div>\n
„On se ale boj\u00ed vody,“ ozn\u00e1m\u00ed mi s v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159\u00ed Dejv a p\u0159itiskne si ho pevn\u011b na prsa, aby ho br\u00e1nil.<\/div>\n
„Jestli se boj\u00ed, m\u016f\u017ee se vykoupat s tebou. Kdy\u017e ho bude\u0161 hl\u00eddat, ur\u010dit\u011b se b\u00e1t nebude,“ sna\u017e\u00edm se zachr\u00e1nit sv\u016fj p\u016fvodn\u00ed, nep\u0159ijateln\u00fd n\u00e1vrh. Chvilku na m\u011b v\u00e1\u017en\u011b z\u00edr\u00e1 a pak k\u00fdvne na souhlas.<\/div>\n
Uff. Oddychl jsem si, \u017ee prvn\u00ed neshoda je zd\u00e1rn\u011b za\u017eehn\u00e1na. Te\u010f teprve si za\u010d\u00edn\u00e1m po\u0159\u00e1dn\u011b uv\u011bdomovat, \u017ee jsem na sebe vzal roli, kterou nem\u00e1m je\u0161t\u011b nazkou\u0161enou a budu se muset hodn\u011b u\u010dit.<\/div>\n
„Tak jsme doma, vystupovat,“ odpout\u00e1m Dejva ze seda\u010dky, kdy\u017e m\u00e1ma zajede do gar\u00e1\u017ee. Vystoup\u00edm a pom\u016f\u017eu mu ven z auta. Rozhl\u00eddne se zv\u011bdav\u011b po gar\u00e1\u017ei. „Tady bydl\u00ed\u0161?“ zept\u00e1 se a my se s m\u00e1mou rozesm\u011bjeme. „Ne, tady bydlej tyhle dv\u011b auta,“ uk\u00e1\u017eu na na\u0161e plechov\u00e9 mil\u00e1\u010dky a vezmu Dejva za ruku.<\/div>\n
<\/div>\n
„Poj\u010f, uk\u00e1\u017eu ti je\u0161t\u011b n\u011bkoho.“ U dve\u0159\u00ed vezmu Dejva rad\u0161i do n\u00e1ru\u010de, kdy\u017e za nimi sly\u0161\u00edm nedo\u010dkav\u00e9 po\u0161t\u011bk\u00e1v\u00e1n\u00ed Scottyho. Douf\u00e1m, \u017ee se ti dva sp\u0159\u00e1tel\u00ed a nebudou se jeden druh\u00e9ho b\u00e1t. Ne\u017e otev\u0159u dve\u0159e, vysv\u011btl\u00edm Dejvovi, co ho \u010dek\u00e1.<\/div>\n
„Sly\u0161\u00ed\u0161 to \u0161t\u011bk\u00e1n\u00ed?“ zept\u00e1m se. K\u00fdvne hlavi\u010dkou na souhlas. „To je pejsek\u2026 no teda velk\u00fd pes. Jmenuje se Scotty a je moc hodn\u00fd. U\u017e jsi n\u011bkdy hladil pejska?“ Zavrt\u00ed nesouhlasn\u011b hlavou a ustra\u0161en\u011b se na m\u011b zad\u00edv\u00e1. „Neboj se, nic ti neud\u011bl\u00e1, je moc hodn\u00fd,“ uklid\u0148uju ho a mezit\u00edm odemyk\u00e1m dve\u0159e.<\/div>\n
„Scotty sedni!“ vyd\u00e1m po dlouh\u00e9 dob\u011b na\u0161emu psovi povel a douf\u00e1m, \u017ee to od v\u00fdcviku je\u0161t\u011b nezapomn\u011bl. Zabere to okam\u017eit\u011b a pes sed\u00ed jak p\u0159ikovan\u00fd k podlaze. Oddychl jsem si, proto\u017ee kdyby na m\u011b te\u010f zkou\u0161el to svoje divok\u00e9 v\u00edt\u00e1n\u00ed, byl by z n\u011bj asi Dejv p\u011bkn\u011b vyd\u011b\u0161en\u00fd.<\/div>\n
„Lehni!“ \u0159eknu mu, aby byl je\u0161t\u011b men\u0161\u00ed, a postav\u00edm Dejva na zem. „Neboj se,“ za\u0161ept\u00e1m a vezmu jeho malou ru\u010di\u010dku a pohlad\u00edm j\u00ed Scottyho hlavu. Ten dr\u017e\u00ed a koul\u00ed o\u010dima po na\u0161em nov\u00e9m spolubydl\u00edc\u00edm. Dejv je klidn\u00fd a pomalu s\u00e1m hlad\u00ed Scottyho po h\u0159bet\u011b. Mohl by si na n\u011bj klidn\u011b sednout, jako na kon\u011b, akor\u00e1t by jim to spolu pasovalo. Vezmu Dejva zase nahoru a povol\u00edm Scottymu voln\u00fd pohyb. Dejv jen vykul\u00ed o\u010di, kdy\u017e se Scotty postav\u00ed na v\u0161echny \u010dty\u0159i a rozb\u011bhne se zp\u00e1tky do kuchyn\u011b, kde m\u00e1 sv\u016fj pelech. Je to fakt velk\u00e9 tele, to se mus\u00ed nechat.<\/div>\n
<\/div>\n
David je se sv\u00fdm pokoj\u00ed\u010dkem viditeln\u011b spokojen\u00fd, chvilku zkoum\u00e1 hra\u010dky a pak si hned vyzkou\u0161\u00ed novou postel. Pe\u010dliv\u011b ulo\u017e\u00ed medv\u00eddka na pol\u0161t\u00e1\u0159 a pak si lehne vedle n\u011bho.<\/div>\n
„Dobr\u00fd?“ zept\u00e1m se, jak se mu le\u017e\u00ed.<\/div>\n
„Jo, dobr\u00fd,“ odpov\u00ed mi spokojen\u011b a z\u00edvne. V\u0161echno tu je\u0161t\u011b von\u00ed novotou a \u010derstvou malbou. Otev\u0159u trochu okno, aby se v\u011btralo. Venku se rozpr\u0161elo a je zata\u017eeno. Chv\u00edli kouk\u00e1m na zahradu a vzpomenu si na Toma\u2026 pro\u010d tu te\u010f nen\u00ed se mnou? Pro\u010d m\u011b opustil zrovna te\u010f, kdy\u017e ho nejv\u00edc pot\u0159ebuju? L\u00e1sko, vra\u0165 se, j\u00e1 t\u011b miluju a nem\u016f\u017eu bez tebe \u017e\u00edt\u2026 nem\u016f\u017eu b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd, kdy\u017e tu nejsi se mnou\u2026<\/div>\n
Oto\u010d\u00edm se na Dav\u00eddka a zjist\u00edm, \u017ee sp\u00ed jako dudek. Asi ho to v\u0161echno zmohlo. P\u0159ikryju ho pe\u0159inou, nech\u00e1m otev\u0159en\u00e9 dve\u0159e, aby se nelekl, a\u017e se probud\u00ed a jdu se pod\u00edvat za mamkou.<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e si myju ruce v koupeln\u011b, najednou si uv\u011bdom\u00edm, \u017ee dneska je to p\u0159esn\u011b t\u00fdden, co jsem se objevil p\u0159ed t\u00edmhle zrcadlem. Tolik se toho za tu kr\u00e1tkou dobu zm\u011bnilo, \u017ee by tomu t\u011b\u017eko n\u011bkdo v\u011b\u0159il. Cel\u00fd m\u016fj \u017eivot je \u00fapln\u011b vzh\u016fru nohama. M\u00e1m\u2026 nebo sp\u00ed\u0161 m\u011bl jsem svoj\u00ed vysn\u011bnou l\u00e1sku a najednou je ze m\u011b t\u00e1ta. Komu se tohle stane b\u011bhem jednoho t\u00fddne?<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak co na n\u011bj \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“ zept\u00e1m se mamky, kter\u00e1 sed\u00ed zamy\u0161len\u011b v kuchyni a pije horkou k\u00e1vu.<\/div>\n
„Je \u00fa\u017easn\u00fd, roztomil\u00fd, mil\u00fd\u2026 no prost\u011b cel\u00fd ty\u2026 a\u017e si zvykne, p\u016fjde v\u00e1m to spolu ur\u010dit\u011b dob\u0159e,“ usm\u011bje se m\u00e1ma.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee si pamatuje Karin?“ zept\u00e1 se m\u011b.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee ne. Vzali j\u00ed ho, kdy\u017e mu byly dva roky a dost \u010dasto byl u sousedky. Mandy \u0159\u00edkala, \u017ee se o n\u00ed nikdy nezm\u00ednil. Sabine mi sl\u00edbila, \u017ee mi po\u0161le jej\u00ed fotky, aby na n\u00ed m\u011bl jednou pam\u00e1tku, ale zat\u00edm o n\u00ed nebudu mluvit. A\u017e se m\u011b zept\u00e1 s\u00e1m, \u0159eknu mu, jak\u00e1 byla, ale ur\u010dit\u011b mu o n\u00ed nebudu vykl\u00e1dat nic \u0161patn\u00e9ho. Bez n\u00ed by tu nebyl\u2026“ zamyslel jsem se nad sv\u00fdm vztahem ke Karin. Star\u00fd Bill j\u00ed ur\u010dit\u011b nen\u00e1vid\u011bl, pro\u017eil si to v\u0161echno naplno. J\u00e1 toho je\u0161t\u011b spoustu netu\u0161\u00edm, ale i p\u0159esto u\u017e j\u00ed asi neza\u010dnu nen\u00e1vid\u011bt. Jsem nestrann\u00fd pozorovatel, kter\u00fd se n\u00e1hodou p\u0159ipletl do ciz\u00edch \u017eivot\u016f a hodnot\u00ed v\u011bci z venku. Neb\u00fdt Karinina podvodu, nem\u00e1m dneska Dav\u00eddka a to by byla \u0161koda.<\/div>\n
<\/div>\n
N\u011bkolikr\u00e1t se jdu pod\u00edvat na Dejva, aby se neprobudil s\u00e1m v nov\u00e9m prost\u0159ed\u00ed, ale zat\u00edm sp\u00ed tvrd\u011b. M\u00e1m ho nechat sp\u00e1t, nebo ho m\u00e1m vzbudit? Co kdy\u017e pak nebude cht\u00edt sp\u00e1t v noci? M\u011bl bych si po\u0159\u00eddit n\u011bjakou kn\u00ed\u017eku o v\u00fdchov\u011b d\u011bt\u00ed\u2026 a\u017e m\u00e1ma odjede, nebudu m\u00edt po ruce zku\u0161enou matku, kter\u00e1 by mi poradila. No\u2026 na internetu je snad v\u0161echno.<\/div>\n
„DNESKA JSEM TU TYDEN. NETRESTEJ ME ZA TO, CO UDELAL ON. MILUJU TE, TVUJ BILL.“ nap\u00ed\u0161u a ode\u0161lu dal\u0161\u00ed zpr\u00e1vu pro mou l\u00e1sku. Tak r\u00e1d bych v\u011bd\u011bl, jestli moje zpr\u00e1vy \u010dte, ale dokud mi na n\u011b neodpov\u00ed, nedozv\u00edm se to.<\/div>\n
„Mami, co kdybychom z\u00edtra jeli dom\u016f?“ zept\u00e1m se.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee je to dobr\u00fd n\u00e1pad?“ odpov\u00ed mi ot\u00e1zkou, ale kdy\u017e vid\u00ed v m\u00fdch o\u010d\u00edch, \u017ee jsem d\u00e1vno rozhodnut\u00fd to uskute\u010dnit, nic nenam\u00edt\u00e1. Pot\u0159ebuju ho vid\u011bt, takhle na d\u00e1lku se ned\u00e1 nic d\u011blat. Mus\u00ed vid\u011bt, \u017ee o n\u011bj stoj\u00edm a bojuju. Nem\u016f\u017eu se do\u010dkat, a\u017e spat\u0159\u00edm tu milovanou tv\u00e1\u0159 i kdyby m\u011b m\u011bl srazit ze schod\u016f. Miluju ho a nevzd\u00e1m se. Budu bojovat do posledn\u00edho dechu o svou l\u00e1sku.<\/p>\n

autor: Janule<\/strong>
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

„Po\u010dkej, a\u017e se na tebe usm\u011bje, je to cel\u00fd Tom,“ za\u0161ept\u00e1m m\u00e1m\u011b do ucha. Mandy mezit\u00edm dojde k Dav\u00eddkovi a p\u0159id\u0159epne si p\u0159ed n\u011bj na bobek. Chvilinku mu n\u011bco pov\u00edd\u00e1, pak vstane a nab\u00eddne mu ruku, aby ho dovedla za n\u00e1mi. Dav\u00eddek<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[53],"tags":[],"class_list":["post-20527","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20527","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20527"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20527\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20527"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20527"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20527"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}