{"id":20530,"date":"2008-03-01T22:06:00","date_gmt":"2008-03-01T21:06:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20488"},"modified":"2008-03-01T22:06:00","modified_gmt":"2008-03-01T21:06:00","slug":"casoprostor-i-32","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/01\/casoprostor-i-32\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor I 32."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
Cel\u00e9 ned\u011bln\u00ed dopoledne jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak to ud\u011bl\u00e1m, jak to Tomovi \u0159eknu? M\u016fj no\u010dn\u00ed sen m\u011b docela vyd\u011bsil\u2026 \u017ee by to bylo varov\u00e1n\u00ed? Zachov\u00e1 se Tom podobn\u011b, jako v tom snu? Odm\u00edtne Dav\u00eddka p\u0159ijmout? Snad ho zn\u00e1m\u2026 vlastn\u011b ho te\u010f skoro nezn\u00e1m. Nev\u00edm, co se mu hon\u00ed hlavou a je\u0161t\u011b p\u00e1r hodin to v\u011bd\u011bt nebudu.<\/div>\n
Rann\u00ed vst\u00e1v\u00e1n\u00ed bylo je\u0161t\u011b p\u0159\u00edjemn\u00e9, osv\u011b\u017eila m\u011b tepl\u00e1 sprcha, ale od chv\u00edle, co jsem se upravil a opustil koupelnu, m\u00e1m nep\u0159\u00edjemn\u00e9 mrazen\u00ed kolem \u017ealudku. Nervozita je na mn\u011b asi vid\u011bt, proto\u017ee se m\u011b Tom u\u017e nejm\u00ed\u0148 dvakr\u00e1t ptal, jestli se mi n\u011bco nestalo, \u017ee jsem tak divn\u00fd. Vymlouv\u00e1m se na bolest hlavy, kter\u00e1 nejsp\u00ed\u0161 stejn\u011b p\u0159ijde z toho pro\u017e\u00edvan\u00e9ho stresu. Jak mu to m\u00e1m \u0159\u00edct? C\u00edt\u00edm se, jako kdy\u017e m\u00e1m p\u0159in\u00e9st dom\u016f vysv\u011bd\u010den\u00ed s p\u011btkou a ozn\u00e1mit rodi\u010d\u016fm, \u017ee jsem propadl\u2026 pocit viny m\u011b neskute\u010dn\u011b u\u017e\u00edr\u00e1 a drt\u00ed. Abych se nezhroutil, mus\u00edm si v\u017edycky p\u0159edstavit mal\u00e9ho Dejva, pro kter\u00e9ho to v\u0161echno d\u011bl\u00e1m.<\/div>\n
<\/div>\n
Rad\u0161i se vrhnu na va\u0159en\u00ed a uklohn\u00edm pro n\u00e1s dva ob\u011bd. Tom se \u0161el zase realizovat dol\u016f do studia, nevydr\u017e\u00ed bez sv\u00e9 milovan\u00e9 kytary ani jeden den. Hodiny cvi\u010den\u00ed ho uklid\u0148uj\u00ed a j\u00e1 jsem r\u00e1d, \u017ee jsem tu mohl z\u016fstat s\u00e1m. Dopoledne volala Sabine. Ptala se m\u011b, jestli u\u017e jsem to Tomovi \u0159ekl, ale j\u00e1 najednou nev\u011bd\u011bl, co odpov\u011bd\u011bt. Ona nem\u00e1 tu\u0161en\u00ed o pond\u011bln\u00edm soudu a bude to pro n\u00ed nejsp\u00ed\u0161 velk\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed. P\u0159ed Sabine te\u010f budu vypadat jako lh\u00e1\u0159.. a nejen p\u0159ed n\u00ed, \u0159editelka si taky pomysl\u00ed svoje. Podle v\u0161eho, co te\u010f bude n\u00e1sledovat, jsem o Dejvovi v\u011bd\u011bl u\u017e d\u00e1vno a hr\u00e1l jsem p\u0159ekvapen\u00e9ho, kdy\u017e mi to \u0159ekla, ale copak j\u00ed m\u016f\u017eu vykl\u00e1dat o sv\u00e9 cest\u011b \u010dasem a pr\u00e1zdn\u00e9 pam\u011bti? Nev\u011b\u0159ila by mi, myslela by si, \u017ee si vym\u00fd\u0161l\u00edm, nebo \u017ee jsem se zbl\u00e1znil.<\/div>\n
Nakonec jsem j\u00ed jen \u0159ekl, \u017ee se na to chyst\u00e1m b\u011bhem odpoledne a ona mi jen pop\u0159\u00e1la hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed. Budu ho pot\u0159ebovat, to jsem si jist\u00fd. Ve\u010der zavol\u00e1m m\u00e1m\u011b, mus\u00ed v\u011bd\u011bt, \u017ee je z n\u00ed najednou babi\u010dka, d\u0159\u00edv, ne\u017e j\u00ed to zavol\u00e1 n\u011bjak\u00fd zv\u011bdav\u00fd novin\u00e1\u0159.<\/div>\n
<\/div>\n
Tentokr\u00e1t vynd\u00e1m z mraz\u00e1ku maso na steaky, rozmraz\u00edm ho v mikrovlnce a p\u0159iprav\u00edm narychlo s hranolkama a oblohou. Se zeleninou to nep\u0159eh\u00e1n\u00edm, stejn\u011b j\u00ed tam d\u00e1v\u00e1m jen pro okrasu. Ani jeden z n\u00e1s j\u00ed moc nemus\u00ed, ale na tal\u00ed\u0159i to vypad\u00e1 hezky.<\/div>\n
Zajdu za Tomem do studia a chv\u00edli poslouch\u00e1m ve dve\u0159\u00edch jeho klidnou a p\u0159\u00edjemnou hru. Vypad\u00e1 p\u0159i tom tak spokojen\u011b, nechce se mi ho ru\u0161it, ale mus\u00edm. „Tomi, m\u00e1me na stole ob\u011bd,“ zavol\u00e1m, aby m\u011b sly\u0161el. Usm\u011bje se na m\u011b kr\u00e1sn\u011b, odlo\u017e\u00ed kytaru a vyd\u00e1 se pomalu sm\u011brem ke mn\u011b. „Tak co, u\u017e t\u011b nebol\u00ed?“ vezme mou hlavu do dlan\u00ed a pol\u00edb\u00ed m\u011b na \u010delo. „Jen tro\u0161ku, ale je to lep\u0161\u00ed,“ uklidn\u00edm ho, aby si ned\u011blal starosti. Je tak pozorn\u00fd\u2026 nezaslou\u017e\u00edm si ho\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
Spole\u010dn\u011b vystoup\u00e1me pomalu schody a usad\u00edme se v kuchyni k ob\u011bdu. Dostanu velkou pusu za odm\u011bnu, kdy\u017e se Tom nacpe k prasknut\u00ed a sed\u00ed odevzdan\u011b u stolu. J\u00e1 je\u0161t\u011b pomalu doj\u00edd\u00e1m.<\/div>\n
„Jsi v\u00e1\u017en\u011b b\u00e1je\u010dn\u00e1 partie\u2026“ ohodnot\u00ed Tom moje kucha\u0159sk\u00e9 um\u011bn\u00ed a to netu\u0161\u00ed, \u017ee mu p\u0159ivedu do na\u0161eho zvl\u00e1\u0161tn\u00edho „man\u017eelstv\u00ed“ je\u0161t\u011b d\u00edt\u011b. Budeme snad jedna velk\u00e1, spokojen\u00e1 rodinka, ale to mus\u00edm nejd\u0159\u00edv za\u0159\u00eddit.<\/div>\n
<\/div>\n
Sklid\u00edm n\u00e1dob\u00ed do my\u010dky a p\u0159esunu se k Tomovi do ob\u00fdv\u00e1ku. Je nata\u017een\u00fd jak \u0161irok\u00fd, tak dlouh\u00fd, na seda\u010dce, spokojen\u011b odfukuje a kouk\u00e1 na televizi. B\u011b\u017e\u00ed tam n\u011bjak\u00fd hudebn\u00ed kan\u00e1l a zrovna hraj\u00ed jeho obl\u00edbenou p\u00edsni\u010dku. Zaujat\u011b zp\u00edv\u00e1 a poklep\u00e1v\u00e1 si spokojen\u011b do rytmu.<\/div>\n
P\u0159inesu z lednice l\u00e1hev s colou a dv\u011b skleni\u010dky. Naliju n\u00e1m a nab\u00eddnu jednu Tomimu.<\/div>\n
„D\u00edky,“ usm\u011bje se a uvoln\u00ed mi m\u00edsto vedle sebe. Dosednu a nazna\u010d\u00edm mu, aby si zase lehl zp\u00e1tky. Hlavu mi polo\u017e\u00ed do kl\u00edna a j\u00e1 mu pod n\u00ed vsunu jeden mal\u00fd m\u011bkk\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159ek, aby se mu l\u00edp le\u017eelo. Usilovn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm nad prvn\u00ed v\u011btou, kter\u00e1 mus\u00ed za chv\u00edli p\u0159ij\u00edt. Nem\u016f\u017eu u\u017e to d\u00e1l odkl\u00e1dat, z\u00edtra r\u00e1no se rozhodne o na\u0161em dal\u0161\u00edm spole\u010dn\u00e9m \u017eivot\u011b a j\u00e1 se tomu mus\u00edm postavit \u010delem. T\u0159eba si pod sebou pod\u0159\u00edznu v\u011btev, ale u\u017e je stejn\u011b nalomen\u00e1, tak se do toho mus\u00edm vrhnout.<\/div>\n
„L\u00e1sko, mus\u00edm ti n\u011bco \u0159\u00edct,“ oslov\u00edm ho potichu. Zvedne ke mn\u011b nahoru sv\u016fj d\u016fv\u011b\u0159iv\u00fd pohled.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee to chvilku po\u010dkat? Cht\u011bl bych to dod\u00edvat,“ zapros\u00ed a d\u00e1l sleduje po\u0159ad, pln\u00fd report\u00e1\u017e\u00ed z hudebn\u00edho sv\u011bta.<\/div>\n
„Ale jo, to v\u00ed\u0161 \u017ee to m\u016f\u017ee po\u010dkat,“ odpov\u00edm mu s \u00falevou, l\u00edbnu ho do vlas\u016f, ale v\u00edm, \u017ee to stejn\u011b p\u0159ijde. M\u00e1m jen o chvilku v\u00edc \u010dasu, si to dob\u0159e rozmyslet. Z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed m\u011b vytrhne a\u017e Tom, kdy\u017e se nat\u00e1hne na stole\u010dek pro ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed, aby trochu zes\u00edlil zvuk. Sto\u010d\u00edm o\u010di k obrazovce a u\u017e ch\u00e1pu, pro\u010d to d\u00e1v\u00e1 v\u00edc nahlas. Je tam n\u011bjak\u00e1 report\u00e1\u017e o n\u00e1s. Nebo sp\u00ed\u0161 o mn\u011b? Na v\u011bt\u0161in\u011b ze z\u00e1b\u011br\u016f jsem j\u00e1, jak zp\u00edv\u00e1m, ale to je norm\u00e1ln\u00ed. Jsem z kluk\u016f nejv\u00edc vid\u011bt a vyhovuje mi to.<\/div>\n
<\/div>\n
Zaposlouch\u00e1m se do hlasu, kter\u00fd report\u00e1\u017e doprov\u00e1z\u00ed.<\/div>\n
„Frontman skupiny, Bill Kaulitz, by m\u011bl m\u00edt te\u010f nejv\u00edce starost\u00ed s t\u00edm, aby dob\u0159e dopadlo chystan\u00e9 z\u00e1\u0159ijov\u00e9 turn\u00e9 skupiny, pot\u00e9 co se jeden jej\u00ed \u010dlen o\u017eenil a \u010dek\u00e1 rodinu,“ na obrazovce problik\u00e1vaj\u00ed fotky z Geovy svatby a j\u00e1 mus\u00edm uznat, \u017ee jeho \u017eena je fakt kus\u2026 „Jak jsme se ov\u0161em dozv\u011bd\u011bli z ov\u011b\u0159en\u00fdch zdroj\u016f, zp\u011bv\u00e1k m\u00e1 moment\u00e1ln\u011b \u00fapln\u011b jin\u00e9 starosti, ne\u017e zkou\u0161et songy z nov\u00e9 desky. Z\u00edtra prob\u011bhne u berl\u00ednsk\u00e9ho soudu p\u0159\u00edsn\u011b utajovan\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed, ve kter\u00e9m Bill \u017e\u00e1d\u00e1 o sv\u011b\u0159en\u00ed do p\u00e9\u010de, sv\u00e9ho t\u0159\u00edlet\u00e9ho neman\u017eelsk\u00e9ho syna,“ vid\u00edm fotku ze v\u010derej\u0161\u00edho r\u00e1na, na kter\u00e9 sed\u00ed Dav\u00eddek na m\u00e9m krku. Z\u00edr\u00e1m na ten obr\u00e1zek v naprost\u00e9m \u0161oku. Nejsem schopen d\u00e1l vn\u00edmat, co \u0159\u00edkaj\u00ed, a jen s hr\u016fzou z\u00edr\u00e1m do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 m\u011b propaluj\u00ed p\u0159ekvapen\u00fdm pohledem.<\/div>\n
<\/div>\n
„Takhle ne, l\u00e1sko, takhle jsem to necht\u011bl,“ vzlyknu zoufale a sna\u017e\u00edm se zadr\u017eet Toma, kter\u00fd se vymr\u0161til z m\u00e9ho kl\u00edna a nazloben\u011b sed\u00ed vedle m\u011b na seda\u010dce. Odstr\u010d\u00ed silou moje ruce, d\u00edv\u00e1 se mi up\u0159en\u011b do tv\u00e1\u0159e a zasy\u010d\u00ed na m\u011b vztekle se za\u0165at\u00fdmi zuby: „A jak jsi to cht\u011bl? Jak? To je to, o \u010dem jsi cht\u011bl se mnou mluvit? Tys to v\u011bd\u011bl!?! Vzpom\u00edn\u00e1\u0161, cos mi sl\u00edbil? V\u0161echno spolu!!! Kde jsou tv\u00e9 sliby?!?“ Do o\u010d\u00ed se mi tla\u010d\u00ed slzy a v\u00edm, \u017ee v\u0161echny p\u0159ipraven\u00e9 v\u011bty jsou te\u010f \u00fapln\u011b na nic\u2026 tohle je ta nejhor\u0161\u00ed mo\u017en\u00e1 varianta, kter\u00e1 mohla nastat\u2026 tohle u\u017e nezachr\u00e1n\u00edm.<\/div>\n
„L\u00e1sko, neodch\u00e1zej, j\u00e1 ti to vysv\u011btl\u00edm\u2026 nen\u00ed to tak, jak to vypad\u00e1\u2026 j\u00e1 o tom ze za\u010d\u00e1tku nev\u011bd\u011bl\u2026 v\u0161echno jsem si to musel d\u00e1t dohromady, abych ti to mohl \u0159\u00edct\u2026 pros\u00edm t\u011b necho\u010f pry\u010d\u2026 j\u00e1\u2026“ vzlyk\u00e1m, kdy\u017e vid\u00edm Toma odch\u00e1zet. Vyb\u011bhnu za n\u00edm do p\u0159eds\u00edn\u011b a sna\u017e\u00edm se ho zadr\u017eet. Pov\u011bs\u00edm se mu na ramena a sna\u017e\u00edm se ho zastavit, kdy\u017e sah\u00e1 po klice dve\u0159\u00ed. „Nesahej na m\u011b, Bille, u\u017e nikdy na m\u011b nesahej!! Lhal jsi mi, l\u017ee\u0161 i te\u010f a v\u017edycky lh\u00e1t bude\u0161. U\u017e ti nev\u011b\u0159\u00edm! Jsi stejn\u00fd jako on!“ zak\u0159i\u010d\u00ed, set\u0159ese m\u011b z ramen a bouchne za sebou vchodov\u00fdmi dve\u0159mi. Sly\u0161\u00edm jeho kroky, jak dupaj\u00ed po schodech nahoru.<\/div>\n
<\/div>\n
Svezu se na zem a zoufale bre\u010d\u00edm. P\u0159ece mi tohle nem\u016f\u017ee ud\u011blat? V\u017edy\u0165 j\u00e1 za to nem\u016f\u017eu. J\u00e1 ne. To on, ten star\u00fd Bill, j\u00e1 ne\u2026 Lehnu si vys\u00edlen\u00edm na podlahu a sto\u010d\u00edm se do klub\u00ed\u010dka, aby mi u\u017e nikdo nemohl ubl\u00ed\u017eit. On m\u011b opust\u00ed\u2026 v\u00edm to, z\u016fstanu s\u00e1m. C\u00edt\u00edm, jak mi Scotty olizuje ruku, k\u0148u\u010d\u00ed mi u hlavy a sna\u017e\u00ed se \u010dum\u00e1kem probojovat k m\u00e9mu obli\u010deji. Obejmu ho vd\u011b\u010dn\u011b kolem krku a v\u0161echny moje slzy padaj\u00ed do jeho m\u011bkk\u00e9ho ko\u017eichu. V\u0161echno\u2026 \u00fapln\u011b v\u0161echno se mi te\u010f zhroutilo, cel\u00fd m\u016fj vysn\u011bn\u00fd \u017eivot, kter\u00fd ze za\u010d\u00e1tku vypadal tak kr\u00e1sn\u011b\u2026 tohle je konec, lhal jsem mu a u\u017e mi to neodpust\u00ed. Vid\u011bl jsem to v jeho o\u010d\u00edch. Byla tam bolest a nen\u00e1vist. Zklamal jsem ho\u2026 odkopl m\u011b jako psa, o kter\u00e9ho u\u017e nestoj\u00ed. Ne\u2026 ani k psovi by se tak nechoval, jako te\u010f ke mn\u011b, psy m\u00e1, na rozd\u00edl ode m\u011b, r\u00e1d.<\/div>\n
<\/div>\n
Mus\u00edm se vzchopit. Nem\u016f\u017eu tu le\u017eet do ve\u010dera na podlaze, proto\u017ee je tu \u010dlov\u00ed\u010dek, kter\u00fd m\u011b bude pot\u0159ebovat. Ano, v\u0161echno te\u010f mus\u00edm ob\u011btovat Dav\u00eddkovi. To on bude te\u010f st\u0159ed m\u00e9ho \u017eivota, pro kter\u00fd budu \u017e\u00edt. Moje l\u00e1ska m\u011b nen\u00e1vid\u00ed, ale j\u00e1 to nevzd\u00e1m. Budu se sna\u017eit mu v\u0161echno vysv\u011btlit, snad to bude cht\u00edt n\u011bkdy sly\u0161et, a\u017e vyprch\u00e1 ten prvotn\u00ed vztek. V\u0161echno mu \u0159eknu, a kdy\u017e m\u011b nebude cht\u00edt poslouchat, tak mu to nap\u00ed\u0161u.<\/div>\n
Zvednu se z podlahy. Ani nev\u00edm, jak dlouho jsem tam le\u017eel. Venku je po\u0159\u00e1d sv\u011btlo, ale v \u010dervnu je vid\u011bt dlouho. Na hodin\u00e1ch je p\u016fl \u010dtvrt\u00e9\u2026 Sly\u0161\u00edm shora bouchnut\u00ed dve\u0159\u00ed a dup\u00e1n\u00ed po schodech. Tom odch\u00e1z\u00ed\u2026 opou\u0161t\u00ed m\u011b\u2026 sly\u0161\u00edm startovat jeho spor\u0165\u00e1k v gar\u00e1\u017ei\u2026 nejsem schopen mu v tom zabr\u00e1nit, ale rve mi to srdce z t\u011bla\u2026 pro\u010d m\u011b necht\u011bl vyslechnout? v\u017edy\u0165 v\u00ed, \u017ee j\u00e1 nejsem ten, kdo to zavinil. Ano, lhal jsem mu, ale cht\u011bl jsem ho chr\u00e1nit p\u0159ed bolest\u00ed\u2026 kterou mu zp\u016fsobil on\u2026 nem\u016f\u017eu za to, co se stalo potom. To p\u0159ece mus\u00ed pochopit.<\/div>\n
<\/div>\n
Za dobu co jsem le\u017eel se Scottym v p\u0159eds\u00edni, n\u011bkolikr\u00e1t zvonil v ob\u00fdv\u00e1ku m\u016fj mobil, ale nem\u011bl jsem s\u00edlu, ani n\u00e1ladu, ho zvedat. V nep\u0159ijat\u00fdch hovorech jsou dv\u011b nezn\u00e1m\u00e1 \u010d\u00edsla a pak n\u011bkolikr\u00e1t m\u00e1ma. N\u011bkdo j\u00ed nejsp\u00ed\u0161 zavolal, co vid\u011bl v televizi. Mus\u00edm j\u00ed to vysv\u011btlit.<\/div>\n
„Ahoj Bille, kone\u010dn\u011b\u2026 m\u011bla jsem o tebe strach. Co se u v\u00e1s stalo, volal mi Tom, cel\u00fd ubre\u010den\u00fd, \u017ee p\u0159ijede na \u010das dom\u016f\u2026 necht\u011bl mi \u0159\u00edct nic bli\u017e\u0161\u00edho\u2026 poh\u00e1dali jste se?“ chrl\u00ed na m\u011b m\u00e1ma ot\u00e1zky. Tak ona nic nev\u00ed\u2026 Tom se vrac\u00ed k m\u00e1m\u011b dom\u016f a m\u011b tu nech\u00e1 samotn\u00e9ho\u2026 znovu se mi spust\u00ed slzy\u2026<\/div>\n
„Mami, on m\u011b opustil,“ vzlyknu zoufale do telefonu a rozbre\u010d\u00edm se znovu naplno.<\/div>\n
„Bill\u00ed, nepla\u010d a \u0159ekni mi, co se stalo\u2026 to se p\u0159ece vy\u0159e\u0161\u00ed, nebre\u010d, v\u017edycky jste se zase usm\u00ed\u0159ili, to bude dobr\u00fd\u2026“ ut\u011b\u0161uje m\u011b m\u00e1ma.<\/div>\n
„Nebude to dobr\u00fd, mami, tentokr\u00e1t u\u017e ne. J\u00e1 jsem ho stra\u0161n\u011b zklamal, j\u00e1 jsem mu lhal a ne\u0159ekl jsem mu, \u017ee m\u00e1m syna\u2026“ vyklop\u00edm kone\u010dn\u011b m\u00e1m\u011b krutou pravdu. Chv\u00edli je na druh\u00e9 stran\u011b zara\u017een\u00e9 ticho.<\/div>\n
„Co \u017ee jsi mu ne\u0159ekl?“ zept\u00e1 se m\u00e1ma je\u0161t\u011b jednou, aby se ujistila, \u017ee jen \u0161patn\u011b rozum\u011bla.<\/div>\n
„M\u00e1m syna, mami. Jsou mu t\u0159i roky a z\u00edtra o n\u011bj budu bojovat u soudu. Jeho matka um\u0159ela a j\u00e1 ho chci vychov\u00e1vat,“ vzdychnu vys\u00edlen\u011b a \u010dek\u00e1m, co se na druh\u00e9 stran\u011b bude d\u00edt.<\/div>\n
„Bille, mil\u00e1\u010dku\u2026 pro\u010d jsi mi to ne\u0159ekl? Pro\u010d nev\u00edm tak skv\u011blou zpr\u00e1vu jako prvn\u00ed? Gordone, j\u00e1 jsem babi\u010dka,“ k\u0159i\u010d\u00ed na t\u00e1tu nad\u0161en\u011b m\u00e1ma a j\u00e1 c\u00edt\u00edm obrovskou \u00falevu. Ani jsem nedoufal, \u017ee to vezme tak skv\u011ble, ale je to moje m\u00e1ma a ta m\u011b bude milovat, i kdybych vra\u017edil. Kone\u010dn\u011b jsem zase chvilku \u0161\u0165astn\u00fd\u2026<\/div>\n
„Jak se jmenuje?“ vypt\u00e1v\u00e1 se mamka a j\u00e1 nesta\u010d\u00edm odpov\u00eddat na jej\u00ed ot\u00e1zky. V\u0161echno j\u00ed podrobn\u011b vyl\u00ed\u010d\u00edm a stra\u0161n\u011b se mi ulev\u00ed, \u017ee jsem to kone\u010dn\u011b m\u011bl komu \u0159\u00edct. Je jedin\u00e1, krom\u011b m\u00e9ho pr\u00e1vn\u00edka, kdo zn\u00e1 te\u010f celou pravdu bez p\u0159\u00edkras a nic mi nevy\u010d\u00edt\u00e1. Ch\u00e1pe m\u011b a j\u00e1 jsem j\u00ed za to neskonale vd\u011b\u010dn\u00fd.<\/div>\n
„Bille, za p\u00e1r hodin jsem v Berl\u00edn\u011b, bu\u010f doma, nikam mi neute\u010d. Mus\u00edm j\u00edt z\u00edtra s tebou k soudu, p\u0159ece t\u011b v tom nenech\u00e1m samotn\u00e9ho, kdy\u017e t\u011b Tom opustil. Neboj, a\u017e p\u0159ijede, j\u00e1 u\u017e mu to n\u011bjak vysv\u011btl\u00edm\u2026 a u\u017e nebre\u010d. V\u0161echno se urovn\u00e1. On je takov\u00e1 prudk\u00e1 povaha, v\u0161echno \u0159e\u0161\u00ed impulzivn\u011b, ale a\u017e vychladne, nech\u00e1 si to vysv\u011btlit. Te\u010f je d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed m\u016fj vnou\u010dek. Nem\u016f\u017ee\u0161 na to b\u00fdt s\u00e1m, pot\u0159ebuje\u0161 n\u011bkoho, kdo se o tebe postar\u00e1 a to byla v\u017edycky moje pr\u00e1ce. \u010cekej na m\u011b Bill\u00ed, jedu za tebou, jak nejrychleji budu moct,“ domluv\u00ed m\u00e1ma nad\u0161en\u011b a hned po z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9m „Ahoj,“ zav\u011bs\u00ed telefon.<\/div>\n
Jsem \u0161\u0165astn\u00fd\u2026 ano po n\u011bkolika hodin\u00e1ch zoufal\u00e9ho smutku jsem zase chv\u00edli \u0161\u0165astn\u00fd. M\u00e1ma m\u011b z toho dostane\u2026 ona byla v\u017edycky ta nejlep\u0161\u00ed m\u00e1ma na sv\u011bt\u011b. Nem\u016f\u017eu se do\u010dkat, a\u017e j\u00ed d\u00e1m pusu a obejmu j\u00ed. Mami, p\u0159ije\u010f, pot\u0159ebuju t\u011b. Zoufale.<\/p>\n

autor: Janule<\/strong>
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Cel\u00e9 ned\u011bln\u00ed dopoledne jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak to ud\u011bl\u00e1m, jak to Tomovi \u0159eknu? M\u016fj no\u010dn\u00ed sen m\u011b docela vyd\u011bsil\u2026 \u017ee by to bylo varov\u00e1n\u00ed? Zachov\u00e1 se Tom podobn\u011b, jako v tom snu? Odm\u00edtne Dav\u00eddka p\u0159ijmout? Snad ho zn\u00e1m\u2026 vlastn\u011b ho te\u010f skoro nezn\u00e1m.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[53],"tags":[],"class_list":["post-20530","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20530","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20530"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20530\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20530"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20530"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20530"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}