{"id":20535,"date":"2008-03-01T22:03:00","date_gmt":"2008-03-01T21:03:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20493"},"modified":"2008-03-01T22:03:00","modified_gmt":"2008-03-01T21:03:00","slug":"casoprostor-i-27","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/01\/casoprostor-i-27\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor I 27."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
Ozve se za\u0165uk\u00e1n\u00ed na dve\u0159e kancel\u00e1\u0159e a j\u00e1 se nerv\u00f3zn\u011b zvednu ze \u017eidle.<\/div>\n
„D\u00e1le,“ \u0159ekne podivn\u011b nahlas Mandy, a\u017e m\u011b to p\u0159ekvap\u00ed. Dve\u0159e se otev\u0159ou a sest\u0159i\u010dka vpluje do dve\u0159\u00ed s Dav\u00eddkem v n\u00e1ru\u010d\u00ed.
„Necht\u011bl j\u00edt se mnou Mandy, tak jsem ho musela odn\u00e9st,“ \u0159ekne zklaman\u011b sest\u0159i\u010dka, a postav\u00ed Dav\u00eddka na zem. Stoj\u00edm p\u0159\u00edmo proti n\u011bmu, ale jeho v\u00fd\u0161ka m\u011b donut\u00ed, abych si p\u0159id\u0159epl, jako v\u010dera.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ahoj, Dejve,“ \u0159eknu a nap\u0159\u00e1hnu k n\u011bmu ruku. Zvedne ke mn\u011b kukadla a nepatrn\u011b se usm\u011bje. \u00dapln\u011b se mi zatajil dech.<\/div>\n
„Ahoj Bille,“ \u0159ekne z\u0159eteln\u011b klu\u010dina a vsune svoj\u00ed malou ru\u010di\u010dku do m\u00e9 velk\u00e9 tlapy. Tro\u0161ku j\u00ed stisknu, a kdy\u017e j\u00ed chci pustit, zjist\u00edm, \u017ee se m\u011b dr\u017e\u00ed za dva prsty jako kl\u00ed\u0161t\u011b. Druhou ru\u010di\u010dkou k sob\u011b tiskne medv\u00eddka P\u00fa. On si m\u011b pamatuje\u2026 to je \u00fasp\u011bch. Ohl\u00e9dnu se na Mandy co ona na to a vid\u00edm j\u00ed na tv\u00e1\u0159i \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Tak mysl\u00edm, \u017ee si budete rozum\u011bt. Dav\u00eddku, p\u016fjde\u0161 tady s Billem na chvilku na proch\u00e1zku?“ zept\u00e1 se, a kdy\u017e klu\u010dina k\u00fdvne na souhlas, propust\u00ed n\u00e1s ze dve\u0159\u00ed kancel\u00e1\u0159e.<\/div>\n
Je tak malink\u00fd, \u017ee kdy\u017e chci j\u00edt vedle n\u011bho a dr\u017eet ho za ruku, mus\u00edm se k n\u011bmu trochu nakl\u00e1n\u011bt. Je\u0161t\u011b \u017ee m\u00e1m tak dlouh\u00e9 ruce. Pevn\u011b se m\u011b dr\u017e\u00ed, a kdy\u017e p\u0159ich\u00e1z\u00edme k hlavn\u00edm dve\u0159\u00edm, zastav\u00ed se a kouk\u00e1 na m\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
„Copak?“ leknu se, \u017ee se mnou nechce j\u00edt, ale on jenom uk\u00e1\u017ee na svoje punt\u00edkat\u00e9 ba\u010dk\u016frky a \u0159ekne: „Nem\u00e1m boty.“<\/div>\n
„Aha, no a kde je vezmem?“ bezradn\u011b se rozhl\u00ed\u017e\u00edm po chodb\u011b, a\u017e se o\u010dima zastav\u00edm u botn\u00edku.<\/div>\n
„Tam,“ uk\u00e1\u017ee ru\u010di\u010dkou sm\u011brem, kde se zastavily moje o\u010di a t\u00e1hne m\u011b k n\u011bmu. Posad\u00ed se na lavi\u010dku, soust\u0159ed\u011bn\u011b sund\u00e1 ob\u011b ba\u010dk\u016frky a pod\u00e1v\u00e1 mi je. Bezradn\u011b se d\u00edv\u00e1m na to mno\u017estv\u00ed chl\u00edve\u010dk\u016f v botn\u00edku a sna\u017e\u00edm se odhadnout, kter\u00e9 by mu asi tak mohly pat\u0159it, kdy\u017e mi \u0159ekne: „M\u00e1m bub\u00ednek,“ a uk\u00e1\u017ee do lev\u00e9ho rohu botn\u00edku. V\u0161imnu si obr\u00e1zk\u016f a okam\u017eit\u011b pochop\u00edm, \u017ee boti\u010dky u bub\u00ednku budou ty spr\u00e1vn\u00e9. Obuju mu je a jsem s\u00e1m se sebou spokojen\u00fd. Moje prvn\u00ed p\u00e9\u010de o syna dopadla vcelku dob\u0159e.<\/div>\n
<\/div>\n
Venku je kr\u00e1sn\u011b, za\u010d\u00edn\u00e1 sv\u00edtit letn\u00ed slunce, tak si spolu sedneme na lavi\u010dku a kouk\u00e1me p\u0159es plot zahrady do lesa. „Jak se m\u00e1\u0161?“ zept\u00e1m se neutr\u00e1ln\u011b.<\/div>\n
„Jde to,“ odpov\u00ed mi dosp\u011ble a j\u00e1 se mus\u00edm usm\u00e1t.<\/div>\n
„Jo?“ \u0159eknu na to duchapln\u011b a n\u011bjak nev\u00edm, co d\u00e1l.<\/div>\n
„Kde m\u00e1\u0161 tu tetu?“ zept\u00e1 se m\u011b zv\u011bdav\u011b.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 tu, co byla v\u010dera se mnou?“<\/div>\n
„Jo, tu s t\u011bma \u010dern\u00fdma vlasama.“<\/div>\n
„Musela do pr\u00e1ce.“<\/div>\n
„A ty nemus\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Ne, j\u00e1 m\u00e1m volno.“<\/div>\n
„Aha.“<\/div>\n
<\/div>\n
Chvilku je zase ticho, oba svorn\u011b ml\u010d\u00edme a j\u00e1 se sna\u017e\u00edm vymyslet n\u011bjak\u00e9 t\u00e9ma konverzace, ale nic m\u011b nenapad\u00e1. Mandy, pom\u00f3\u00f3\u00f3c, vol\u00e1m v duchu, ale vtom dostanu ot\u00e1zku, kter\u00e1 mi vyraz\u00ed dech.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bude\u0161 m\u016fj nov\u00fd tat\u00ednek?“<\/div>\n
Tak a te\u010f se Bille sna\u017e, mus\u00ed\u0161 vymyslet, co mu odpov\u00ed\u0161\u2026 hergot, co se na to d\u00e1 \u0159\u00edct? Snad jo, ale je\u0161t\u011b to nen\u00ed jist\u00fd\u2026 nesm\u00edm mu d\u00e1t nad\u011bji a pak mu j\u00ed t\u0159eba zase vz\u00edt. Napadne m\u011b odpov\u011bd\u011bt na ot\u00e1zku ot\u00e1zkou.<\/div>\n
„A ty bys cht\u011bl, abych byl?“ pod\u00edv\u00e1m se mu do kukadel.<\/div>\n
„Jo, cht\u011bl. L\u00edb\u00ed\u0161 se mi,“ \u0159ekne rozhodn\u011b a mn\u011b radost\u00ed posko\u010d\u00ed srdce, div mi neprol\u00edtne tri\u010dkem ven. Hur\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1, cht\u011bl bych k\u0159i\u010det do toho tich\u00e9ho lesa, ale nem\u016f\u017eu. Mandy mi to zak\u00e1zala.<\/div>\n
Popadnu Dav\u00eddka kolem pasu a posad\u00edm si ho na kolena obli\u010dejem k sob\u011b.<\/div>\n
„Ty se mi taky l\u00edb\u00ed\u0161\u2026 moc,“ vr\u00e1t\u00edm mu lichotku a l\u00edbnu ho na \u010del\u00ed\u010dko.<\/div>\n
„Tak popros pan\u00ed \u0159editelku, t\u0159eba mi t\u011b d\u00e1\u2026“ doporu\u010d\u00ed mi m\u016fj syn ten spr\u00e1vn\u00fd \u00fa\u0159edn\u00ed postup a j\u00e1 mu to s v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159\u00ed odkejv\u00e1m.<\/div>\n
„Zkus\u00edm to, jo?“<\/div>\n
„Tak jo,“ bere to Dejv jako hotovou v\u011bc a nap\u0159\u00e1hne ruku na stvrzen\u00ed dohody. Sev\u0159u tu jeho malinkou pacinku do sv\u00e9 a neubr\u00e1n\u00edm se slze, kter\u00e1 se mi dere ven z prav\u00e9ho oka\u2026 Dejv si toho v\u0161imne, nat\u00e1hne se k moj\u00ed tv\u00e1\u0159i a prstem j\u00ed set\u0159e.<\/div>\n
„Nebre\u010d, chlapi p\u0159ece nepl\u00e1\u010dou,“ \u0159ekne mi s v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159\u00ed a j\u00e1 se uprost\u0159ed slz za\u010dnu sm\u00e1t nahlas. Usm\u00edv\u00e1 se na m\u011b taky a j\u00e1 v tu chv\u00edli v\u00edm, \u017ee je m\u016fj. M\u00e1 \u00fapln\u011b stejn\u00fd \u00fasm\u011bv jako Tom, kdy\u017e byl mal\u00fd. Ohn\u00ed\u010dky v hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00edch mu z\u00e1\u0159\u00ed \u00fapln\u011b stejn\u011b. Chytnu ho a pevn\u011b sev\u0159u v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Jeho mal\u00e9 ru\u010di\u010dky se sepnou za m\u00fdm krkem a hlavu mi polo\u017e\u00ed na rameno. Jak r\u00e1d bych mu \u0159ekl celou pravdu, ale v\u016fbec nem\u00e1m jistotu, \u017ee mi ho sv\u011b\u0159\u00ed\u2026 budu bojovat jako lev, ale dokud to nen\u00ed jist\u00e9, nem\u016f\u017eu mu to \u0159\u00edct. M\u00e1 ke mn\u011b d\u016fv\u011bru a nerad bych ho zklamal.<\/div>\n
„Von\u00ed\u0161 jako sest\u0159i\u010dka Monika,“ sd\u011bl\u00ed mi, kdy\u017e m\u011b pust\u00ed ze sev\u0159en\u00ed.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ usm\u011bju se na n\u011bj.<\/div>\n
„Jo, taky j\u00ed tak von\u011bj vlasy,“<\/div>\n
<\/div>\n
Chv\u00edli si jen tak u\u017e\u00edv\u00e1me objet\u00ed toho druh\u00e9ho, ale \u010das ut\u00edk\u00e1 n\u011bjak stra\u0161n\u011b rychle.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu za tebou zase p\u0159ijet?“ zept\u00e1m se.<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161, jinak mi t\u011b p\u0159ece nem\u016f\u017eou d\u00e1t,“ v\u00e1\u017en\u011b si m\u011b zm\u011b\u0159\u00ed a zat\u0159epe hlavinkou, jako by mi cht\u011bl \u0159\u00edct, pro\u010d se tak hloup\u011b pt\u00e1m. To je snad jasn\u00e9, ne?,<\/em> \u0159\u00edkaj\u00ed jeho o\u010di.<\/div>\n
„Tak jo, mus\u00edme u\u017e j\u00edt, budete m\u00edt sva\u010dinu,“ sd\u011bl\u00edm mu d\u016fvod na\u0161eho n\u00e1vratu a postav\u00edm ho zp\u00e1tky na zem.<\/div>\n
„Vezme\u0161 m\u011b na kon\u011b?“ zept\u00e1 se s nad\u011bj\u00ed v hlase a j\u00e1 si vzpomenu, jak n\u00e1s t\u00e1ta nosil na ramenou, kdy\u017e jsme byli mal\u00ed. V\u017edycky jsme se s Tomem h\u00e1dali o to, kdo se poveze prvn\u00ed. Vz\u00e1jemn\u011b jsme si ur\u010dovali \u010dasy, aby to bylo spravedliv\u00e9.<\/div>\n
„Tak se oto\u010d,“ dal jsem Dejvovi povel, aby se postavil ke mn\u011b z\u00e1dy. Chytil jsem ho v pase a p\u0159es hlavu si ho posadil za krk. V tu r\u00e1nu jsem m\u011bl na \u010dele jeho packy. Bradu mi zabo\u0159il do vlas\u016f a dr\u017eel se pevn\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
Chytil jsem ho za nohy a spole\u010dn\u011b jsme kr\u00e1\u010deli sm\u011brem k domu. Byl \u010das se rozlou\u010dit. Nejrad\u0161i bych s n\u00edm byl cel\u00fd den, ale Mandy mi dala pro za\u010d\u00e1tek jen p\u016fl hodiny.<\/div>\n
„Tak ahoj, Bille,“ nap\u0159\u00e1hl ru\u010dku k pozdravu a bylo na n\u011bm vid\u011bt, \u017ee je mu to l\u00edto.<\/div>\n
„Ahoj, Dejve,“ \u0159ekl jsem n\u00e1\u0161 pozdrav a zdvihl si ho k sob\u011b do n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
„D\u00e1\u0161 mi pusu?“ zeptal jsem se a v tu r\u00e1nu jsem m\u011bl jeho vlhk\u00e9 rt\u00edky na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i p\u0159ilepen\u00e9 nev\u00eddanou silou.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ \u0159ekl jsem tomu kr\u00e1sn\u00e9mu \u0161puntovi a vlepil mu taky jednu na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„P\u0159ijedu brzo,“ sl\u00edbil jsem mu a m\u011bl jsem co d\u011blat, aby mi zase nevyhrkly do o\u010d\u00ed slzy. Odevzdal jsem ho sest\u0159i\u010dce a je\u0161t\u011b se t\u0159ikr\u00e1t oto\u010dil a zam\u00e1val, ne\u017e mi zmizel z dohledu. Slzy mi tekly samosp\u00e1dem po tv\u00e1\u0159\u00edch, kdy\u017e jsem nasedal do auta. Domluvil jsem s Mandy, \u017ee a\u017e p\u0159ijedu p\u0159\u00ed\u0161t\u011b, d\u00e1 n\u00e1m v\u00edc \u010dasu. M\u00e1m \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee se Dejvovi l\u00edb\u00edm a komunikuje se mnou, jinak by to asi nebylo tak jednoduch\u00e9. P\u0159\u00ed\u0161t\u011b si mus\u00edm vz\u00edt fo\u0165\u00e1k a ud\u011blat si jeho fotky.<\/div>\n
<\/div>\n
Cestou jsem se stavil pro benz\u00edn a p\u0159i t\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti si koupil k ob\u011bdu bagetu. Vzal jsem pro jistotu je\u0161t\u011b jednu, kdyby mi to nesta\u010dilo a vyrazil jsem zp\u00e1tky k domovu. Bl\u00ed\u017eila se doba ob\u011bda\u2026 norm\u00e1ln\u011b touhle dobou vst\u00e1v\u00e1m, ale ty \u010dasy dlouh\u00fdch r\u00e1n u\u017e asi brzy skon\u010d\u00ed. Budu m\u00edt syna a ten m\u011b vzbud\u00ed ur\u010dit\u011b d\u0159\u00edv ne\u017e Scotty\u2026 ten starej lenoch se to od n\u00e1s p\u011bkn\u011b nau\u010dil, ale takov\u00fd bezva prcek, jako je Dejv, to asi respektovat nebude.<\/div>\n
<\/div>\n
Zastav\u00edm se je\u0161t\u011b narychlo v supermarketu, nakoup\u00edm n\u011bjak\u00fd hotovky a mra\u017een\u00fd pizzy a fr\u010d\u00edm dom\u016f za Tomem\u2026 Hergot, n\u011bjak jsem zapomn\u011bl na to, \u017ee to s n\u00edm budu muset probrat. Ta my\u0161lenka mi \u00fapln\u011b zkazila n\u00e1ladu. T\u0159eba Sab nem\u011bla pravdu, kdy\u017e tvrdila, \u017ee Tom bude proti. A\u017e Dejva pozn\u00e1, ur\u010dit\u011b si ho zamiluje, ale to bude je\u0161t\u011b chv\u00edli trvat, ne\u017e mu ho budu moct p\u0159edstavit. Te\u010f ho hlavn\u011b mus\u00edm vyl\u00e9\u010dit z t\u00fd kocoviny a d\u00e1t s n\u00edm d\u016fle\u017eitou \u0159e\u010d. P\u0159edev\u010d\u00edrem mi tak dlouho vypr\u00e1v\u011bl on, dneska ve\u010der to bude na mn\u011b. Ne, \u017ee bych se t\u011b\u0161il, ale Dejv mi za tu chv\u00edli strachu stoj\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jsem dom\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1!“ zahul\u00e1k\u00e1m, kdy\u017e vlezu do domovn\u00edch dve\u0159\u00ed. Nic, ticho jako v hrob\u011b, jen za dve\u0159mi m\u00e9ho bytu, sly\u0161\u00edm b\u011b\u017eet Scottyho. Stoj\u00ed tam a jen co odemknu, vrhne se na m\u011b s tou svou uslintanou tlamou a cel\u00e9ho m\u011b zm\u00e1ch\u00e1. Kdy\u017e m\u011b n\u00e1le\u017eit\u011b uv\u00edt\u00e1, zaleze zase do sv\u00e9ho pelechu v kuchyni a chr\u00e1pe, jako by se nechumelilo. Tom asi je\u0161t\u011b taky sp\u00ed. Ulo\u017e\u00edm j\u00eddlo do mraz\u00e1ku, p\u0159evl\u00edknu si uslintan\u00e9 tri\u010dko a jdu se nahoru pod\u00edvat, jak je na tom. Potichu odemknu sv\u00fdm kl\u00ed\u010dem a p\u0159ejdu do jeho lo\u017enice. Ru\u010dn\u00edk, co m\u011bl p\u016fvodn\u011b na hlav\u011b, je d\u00e1vno such\u00fd a v\u00e1l\u00ed se vedle postele. Zpod pe\u0159iny vykukuj\u00ed jen jeho sv\u011btl\u00e9 vlasy, jinak je cel\u00fd zavrtan\u00fd ve sv\u00e9m doup\u011bti.<\/div>\n
<\/div>\n
Ned\u00e1 mi to a odt\u00e1hnu kousek pe\u0159iny, kter\u00e1 mu kryje tv\u00e1\u0159, abych se pod\u00edval na jeho v\u00fdraz, kdy\u017e sp\u00ed. \u0160patn\u00e9 sny ho u\u017e asi netr\u00e1p\u00ed, proto\u017ee m\u00e1 spokojen\u00fd v\u00fdraz nakrmen\u00e9ho kojence a pravideln\u011b oddechuje. U\u017e mu chyb\u00ed jen dudl\u00edk a je dokonal\u00fd\u2026 pohlad\u00edm ho jemn\u011b po tv\u00e1\u0159i a l\u00edbnu na \u010delo. P\u0159ikryju ho zp\u00e1tky a v tu chv\u00edli m\u011b chytne prudce za ruku a st\u00e1hne na sebe.<\/div>\n
„U\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1,“ za\u0159ve p\u0159itom a v tu r\u00e1nu m\u00e1 v\u00fdraz ran\u011bn\u00e9ho soba, proto\u017ee zjist\u00ed, \u017ee ho bol\u00ed hlava z vlastn\u00edho k\u0159iku\u2026 „Jauuuuu,“ zak\u0148our\u00e1 a d\u00edv\u00e1 se na m\u011b, jak se sna\u017e\u00edm zvednout z jeho p\u0159ikryt\u00e9ho t\u011bla.<\/div>\n
„Tentokr\u00e1t jsi dostal s\u00e1m sebe, vi\u010f?“ u\u0161kl\u00edbnu se na n\u011bj a pl\u00e1cnu ho po ruce, kter\u00e1 m\u011b st\u00e1hla. Sice jsem se lekl jako v\u017edycky, ale alespo\u0148 v tom nejsem s\u00e1m.<\/div>\n
„Necho\u010f nikam, Tom\u00edka bol\u00ed hlavi\u010dka, pot\u0159ebuje l\u00e9\u010dit,“ zak\u0148u\u010d\u00ed na m\u011b d\u011btsk\u00fdm hl\u00e1skem a sna\u017e\u00ed se m\u011b zadr\u017eet ve sv\u00e9 posteli.<\/div>\n
„A\u0165 ho vyl\u00e9\u010d\u00ed ten, kter\u00fd ho v\u010dera tak o\u017eral,“ doporu\u010d\u00edm mu a hrabu se ven.<\/div>\n
„Gustav za to nemohl, on mi \u0159\u00edkal, \u017ee toho m\u00e1m nechat, ale m\u011b to v\u010dera t\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1k chutnalo,“ vzpom\u00edn\u00e1 na v\u010derej\u0161\u00ed ve\u010der s na\u0161\u00edm buben\u00edkem. „Byli jsme na tahu, pro\u0161li jsme \u010dty\u0159i kluby a p\u011bt hospod a v ka\u017ed\u00fd m\u011bli n\u011bco jin\u00fdho, co jsem musel ochutnat, v\u00ed\u0161?“ sna\u017e\u00ed se omluvit, pro\u010d se tak zpil.<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1\u0161 tohle \u010dasto? V\u010dera se m\u011b ptala Sabine, kdy\u017e jsme t\u011b rvali po schodech nahoru a j\u00e1 nev\u011bd\u011bl co \u0159\u00edct,“ vy\u010d\u00edtav\u011b jsem se na n\u011bj pod\u00edval a sedl si vedle n\u011bho na postel.<\/div>\n
„Naposledy jsem byl opilej na Geov\u00fd svatb\u011b, ale p\u0159edt\u00edm je to nejm\u00ed\u0148 p\u016fl roku,“ \u0159ekne nevinn\u011b a j\u00e1 si oddechnu. Nerad bych, aby se mi zvrhl jako v minul\u00e9m \u017eivot\u011b, to u\u017e bych asi nep\u0159e\u017eil.<\/p>\n

autor: Janule<\/strong>
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Ozve se za\u0165uk\u00e1n\u00ed na dve\u0159e kancel\u00e1\u0159e a j\u00e1 se nerv\u00f3zn\u011b zvednu ze \u017eidle. „D\u00e1le,“ \u0159ekne podivn\u011b nahlas Mandy, a\u017e m\u011b to p\u0159ekvap\u00ed. Dve\u0159e se otev\u0159ou a sest\u0159i\u010dka vpluje do dve\u0159\u00ed s Dav\u00eddkem v n\u00e1ru\u010d\u00ed.„Necht\u011bl j\u00edt se mnou Mandy, tak jsem ho musela<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[53],"tags":[],"class_list":["post-20535","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20535","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20535"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20535\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20535"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20535"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20535"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}