{"id":20539,"date":"2008-03-01T22:01:00","date_gmt":"2008-03-01T21:01:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20497"},"modified":"2008-03-01T22:01:00","modified_gmt":"2008-03-01T21:01:00","slug":"casoprostor-i-23","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/01\/casoprostor-i-23\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor I 23."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
„Co\u017ee?“ udiven\u011b z\u00edr\u00e1m na Sabine a m\u00e1m pocit, \u017ee se t\u00e9 proklet\u00e9 Karin snad nikdy nezbav\u00edm.<\/div>\n
„Sly\u0161el jsi dob\u0159e, byla moje nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1dka,“ zopakuje tak, aby nebylo pochyb o tom, co \u0159\u00edk\u00e1. „Znaly jsme se u\u017e od d\u011btstv\u00ed,“ dod\u00e1 a \u010dek\u00e1, jestli n\u011bjak zareaguju. Kdy\u017e se nedo\u010dk\u00e1, pokra\u010duje. „V\u00edm, co ti provedla\u2026 ale sl\u00edbila jsem j\u00ed kdysi, \u017ee ti nikdy ne\u0159eknu, \u017ee se zn\u00e1me, tak jsem musela ml\u010det, dopov\u00ed.<\/div>\n
„No, j\u00e1 nev\u00edm, co bych ti na tohle m\u011bl \u0159\u00edct,“ odpov\u00edm, v\u00edcem\u00e9n\u011b ze zoufalstv\u00ed, proto\u017ee v\u016fbec nezn\u00e1m souvislosti. Kdyby mi ne\u0159ekla, \u017ee mi to tajila, nev\u011bd\u011bl bych nic\u2026 jsem pr\u00e1zdn\u00e1 n\u00e1doba, do kter\u00e9 vzpom\u00ednky teprve zvolna p\u0159it\u00e9kaj\u00ed, ale to j\u00ed nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Kdy\u017e m\u011b nech\u00e1\u0161 mluvit, tak ti to cel\u00e9 vysv\u011btl\u00edm, jo?“ s nad\u011bj\u00ed se mi d\u00edv\u00e1 do o\u010d\u00ed a j\u00e1 jen n\u011bm\u011b p\u0159ik\u00fdvnu. Jsem r\u00e1d, \u017ee m\u016f\u017eu ml\u010det a Sab za\u010dne zvolna vypr\u00e1v\u011bt.<\/div>\n
<\/div>\n
„Se\u0161ly jsme se v jedn\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly. Sed\u011bly jsme spolu v lavici a byly nerozlu\u010dn\u00e9 kamar\u00e1dky, tak jak to u holek, v tomhle v\u011bku, b\u00fdv\u00e1. Jedna bez druh\u00e9 jsme nedaly ani r\u00e1nu a milovaly jsme i stejn\u00e9 kluky. To n\u00e1s ale nikdy nemohlo rozd\u011blit, proto\u017ee jsme se v\u017edycky zakoukaly do toho, kter\u00fd n\u00e1s necht\u011bl,“ usm\u011bje se a pokra\u010duje d\u00e1l. „Kdy\u017e n\u00e1m bylo \u010dtrn\u00e1ct, ob\u011b jsme se zamilovaly \u0161\u00edlenou, platonickou l\u00e1skou. A samoz\u0159ejm\u011b zase do kluk\u016f, kte\u0159\u00ed n\u00e1s necht\u011bli. Tentokr\u00e1t u\u017e ale byli alespo\u0148 dva\u2026 i kdy\u017e \u00fapln\u011b stejn\u00ed. Jedin\u00fd rozd\u00edl byl, \u017ee o tom nev\u011bd\u011bli. J\u00e1 byla zamilovan\u00e1 do Toma a ona do tebe,“ usm\u00e1la se na m\u011b, kdy\u017e jsem k n\u00ed p\u0159ekvapen\u011b zvedl o\u010di.<\/div>\n
„Byly jsme jedny z t\u011bch je\u010d\u00edc\u00edch, pomalovan\u00fdch holek, kter\u00e9 za v\u00e1mi jezdily z koncertu na koncert a u\u017e\u00edvaly si to, jako nic na sv\u011bt\u011b. Jednou jsi mi dokonce v\u011bnoval z\u00e1\u0159iv\u00fd \u00fasm\u011bv a podpis do pam\u00e1tn\u00edku, a Tom jeden kr\u00e1sn\u011b vyz\u00fdvav\u00fd pohled p\u0159\u00edmo do o\u010d\u00ed, ale to bylo v\u0161echno\u2026 v\u00edc jsme ani ne\u010dekaly, nebyly jsme zase tak hloup\u00e9, abychom si myslely, \u017ee na\u0161\u00ed l\u00e1sku n\u011bkdy uskute\u010dn\u00edme,“ vzdychla a pokra\u010dovala d\u00e1l.<\/div>\n
„Ta l\u00e1ska, n\u00e1m vydr\u017eela asi t\u0159i roky, ale pak jsme postupn\u011b zji\u0161\u0165ovaly, \u017ee jste opravdu jen kluci z plak\u00e1t\u016f a postupn\u011b n\u00e1s to p\u0159e\u0161lo. Z\u016fstaly n\u00e1m na tu dobu kr\u00e1sn\u00e9 vzpom\u00ednky a bal\u00edk poster\u016f, kter\u00e9 jsem sund\u00e1vala ze st\u011bn a stropu sv\u00e9ho pokoj\u00ed\u010dku, kdy\u017e se po letech malovalo. Kdybyste n\u011bkdy zakl\u00e1dali archiv, m\u016f\u017eu poskytnout kompletn\u00ed sb\u00edrku,“ nab\u00eddla mi s \u00fasm\u011bvem Sab a napila se v\u00edna. Venku u\u017e se za\u010d\u00ednalo \u0161e\u0159it a pomalu jsem p\u0159est\u00e1val vid\u011bt Sab do obli\u010deje, ale bylo to tak p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed. Nev\u00edm jak se tv\u00e1\u0159it a takhle je to aspo\u0148 jednodu\u0161\u0161\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Karin se pozd\u011bji zamilovala do Torstena a j\u00e1 sbalila toho parchanta Peeta, co m\u011b pak podv\u00e1d\u011bl s vlastn\u00ed \u017eenou. Z nostalgie jsme ob\u010das za\u0161ly na v\u00e1\u0161 koncert, ale u\u017e to nebylo tak siln\u00e9, jako kdysi. \u017dily jsme ka\u017ed\u00e1 sv\u016fj norm\u00e1ln\u00ed \u017eivot devaten\u00e1ctilet\u00fdch holek,“ odml\u010d\u00ed se.<\/div>\n
„A pak p\u0159i\u0161la ta osudn\u00e1 pa\u0159ba u Manfreda, na kter\u00e9 jsme se spole\u010dn\u011b zhulili a skon\u010dili tady v lo\u017enici,“ polo\u017eila mi ruku na rameno a \u010dekala, a\u017e se j\u00ed pod\u00edv\u00e1m do o\u010d\u00ed. M\u011bla v nich smutek, ale z\u00e1rove\u0148 i \u00fasm\u011bv na rtech. Usm\u00e1l jsem se na n\u00ed taky a byl jsem r\u00e1d, \u017ee mi to Tom v\u010dera v\u0161echno \u0159ekl\u2026 kdybych to nev\u011bd\u011bl, nejsp\u00ed\u0161 tady sebou te\u010f pra\u0161t\u00edm a omdl\u00edm.<\/div>\n
„V\u0161echno se mi to vr\u00e1tilo v pln\u00e9 s\u00edle, a\u017e kdy\u017e m\u011b Tom poprv\u00e9 pol\u00edbil. Byli jsme sice v\u0161ichni t\u0159i tot\u00e1ln\u011b mimo, ale j\u00e1 si moc dob\u0159e uv\u011bdomovala, \u017ee je to on, ten, kter\u00fd mi kdysi vzal srdce a te\u010f se mi nask\u00fdt\u00e1 mo\u017enost ho m\u00edt\u2026 pozd\u011b, ale p\u0159ece. Trochu m\u011b zarazilo, \u017ee ses k n\u00e1m p\u0159i tom l\u00edb\u00e1n\u00ed ob\u010das p\u0159idal, ale p\u0159ipisovala jsem to tr\u00e1v\u011b a vypit\u00e9mu alkoholu. Napl\u00e1novala jsem si, \u017ee se za ka\u017edou cenu mus\u00edm dostat do Tomovy postele\u2026 cht\u011bla jsem dos\u00e1hnout c\u00edle, kter\u00fd se mi v sedmn\u00e1cti nesplnil. No\u2026 j\u00e1 kdy\u017e si n\u011bco vezmu do hlavy, jdu si za t\u00edm, a\u0165 to stoj\u00ed, co to stoj\u00ed.<\/div>\n
Byli jste tak roztomile nadran\u00ed, \u017ee jste se nechali lehce vmanipulovat a\u017e do lo\u017enice. Jen\u017ee tam p\u0159i\u0161el \u0161ok. M\u00edsto aby se Tom v\u011bnoval mn\u011b, za\u010dal se milovat s tebou. Na m\u011b jste \u00fapln\u011b zapomn\u011bli a mn\u011b v tu chv\u00edli do\u0161lo, \u017ee v\u00e1\u0161 intimn\u00ed vztah, o kter\u00e9m se p\u0159ed lety tolik mluvilo, je skute\u010dnost,“ usm\u00e1la se na m\u011b s pochopen\u00edm a pokra\u010dovala.<\/div>\n
„Vzdala jsem to, proto\u017ee to viditeln\u011b nem\u011blo smysl. Nechala jsem v\u00e1s v posteli a \u0161la si lehnout do ob\u00fdv\u00e1ku. R\u00e1no jste ze m\u011b byli tak v \u0161oku, \u017ee jsem myslela, \u017ee dostanete oba na m\u00edst\u011b infarkt. Tro\u0161ku jsem v\u00e1s je\u0161t\u011b potr\u00e1pila, ale v\u011bd\u011bla jsem hned, \u017ee to nikomu ne\u0159eknu. Nebyl k tomu d\u016fvod. M\u011bla jsem v\u00e1s oba moc r\u00e1da,“ na chvilku se odml\u010dela, aby se mohla nap\u00edt v\u00edna. Taky jsem si tro\u0161ku usrknul, ale moc mi to nechutnalo\u2026 nech\u00e1pu, co je na tom pit\u00ed tak drah\u00e9ho.<\/div>\n
„Druh\u00fd den jsem \u0159ekla Karin, \u017ee jsem se s v\u00e1mi sezn\u00e1mila na ve\u010d\u00edrku a ona z toho byla \u00fapln\u011b paf. Stra\u0161n\u011b mi z\u00e1vid\u011bla. Zrovna pro\u017e\u00edvala nep\u0159\u00edjemn\u00fd rozchod s Torstenem a j\u00e1 j\u00ed cht\u011bla n\u011bjak ut\u011b\u0161it, tak jsem j\u00ed vypr\u00e1v\u011bla z\u00e1bavnou historku. O va\u0161em vztahu jsem j\u00ed samoz\u0159ejm\u011b ne\u0159ekla, proto\u017ee jsem v\u00e1m to sl\u00edbila a j\u00e1 kdy\u017e n\u011bco sl\u00edb\u00edm, tak ml\u010d\u00edm jako hrob. Ona ale v\u011bd\u011bla, \u017ee na v\u00e1s m\u00e1m kontakt a dost dlouho m\u011b ukec\u00e1vala, abych v\u00e1s s n\u00ed n\u011bjak sezn\u00e1mila. Necht\u011blo se mi do toho, trvalo to p\u00e1r t\u00fddn\u016f, ale nakonec jsem se nechala ukecat a zjistila j\u00ed, na jak\u00fd ve\u010d\u00edrek se chyst\u00e1te. Byla to p\u00e1rty v hotelu Hilton, u\u017e si ani nepamatuju, kdo to po\u0159\u00e1dal. Tom obstaral pozv\u00e1nku pro m\u011b a j\u00e1 j\u00ed p\u0159edala Karin\u2026<\/div>\n
D\u00e1l u\u017e si ale s n\u00e1mi pohr\u00e1l osud. Vy jste se s Tomem ten den poh\u00e1dali a na ve\u010d\u00edrek jsi dorazil s\u00e1m, j\u00e1 tam nebyla, abych t\u011b mohla zachr\u00e1nit a Karin byla rozhodnut\u00e1, t\u011b za ka\u017edou cenu dostat, stejn\u011b jako j\u00e1 minule Toma. Pronajala si v tom hotelu pokoj na noc, aby m\u011bla kde uskute\u010dnit svoje pl\u00e1ny. Mn\u011b o nich ne\u0159ekla, tak\u017ee nebylo v m\u00e9 moci t\u011b ani varovat. Bohu\u017eel se j\u00ed to poda\u0159ilo\u2026d\u00edky tv\u00e9 opilosti,“ dodala a j\u00e1 jen n\u011bm\u011b p\u0159ik\u00fdvl. Byl jsem snadn\u00e1 ko\u0159ist. Kopl jsem do sebe zbytek v\u00edna a vzpomn\u011bl si na tu bolest hlavy po r\u00e1nu.<\/div>\n
<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, ona t\u011b vlastn\u011b po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b milovala a myslela si, \u017ee by to mohlo b\u00fdt vz\u00e1jemn\u00e9, ale kdy\u017e se r\u00e1no probudila v pr\u00e1zdn\u00e9 posteli, vid\u011bla, \u017ee nem\u00e1 \u0161anci. Tys utekl a j\u00ed do\u0161lo, \u017ee to cel\u00e9 byl omyl. Obre\u010dela to, proto\u017ee u\u017e si myslela, \u017ee t\u011b m\u00e1, ale \u0161eredn\u011b se spletla. \u0158ekla mi o tom a pak jsme se n\u011bjak\u00fd \u010das nevid\u011bly. Kdy\u017e mi za t\u0159i t\u00fddny volala, \u017ee je s tebou t\u011bhotn\u00e1, myslela jsem, \u017ee omdl\u00edm. Nemohla jsem j\u00ed \u0159\u00edct o tv\u00e9m vztahu s Tomem, ale ona trvala na tom, \u017ee se s tebou mus\u00ed sej\u00edt. Myslela si, \u017ee d\u00edt\u011b t\u011b obm\u011bk\u010d\u00ed, \u017ee s n\u00ed t\u0159eba za\u010dne\u0161 alespo\u0148 norm\u00e1ln\u011b mluvit. Po dlouh\u00e9m p\u0159emlouv\u00e1n\u00ed jsem j\u00ed dala tvoje telefonn\u00ed \u010d\u00edslo. Po t\u00e9 sch\u016fzce za mnou p\u0159i\u0161la cel\u00e1 zhroucen\u00e1 a ubre\u010den\u00e1. Ut\u011b\u0161ovala jsem j\u00ed, ale ona u\u017e k tob\u011b nec\u00edtila l\u00e1sku\u2026 za\u010dala t\u011b nen\u00e1vid\u011bt.<\/div>\n
Tenkr\u00e1t mi \u0159ekla, \u017ee v\u00ed o va\u0161em vztahu s Tomem. Vypr\u00e1v\u011bla mi, jak jsi j\u00ed v noci \u0159\u00edkal jeho jm\u00e9nem a taky mi prozradila, \u017ee t\u011b t\u00edm m\u00e1 v hrsti. „Bude platit!“ vyk\u0159ikovala tenkr\u00e1t po\u0159\u00e1d dokole\u010dka v zoufalstv\u00ed. „Nechci toho jeho parchanta, byl by bezcitnej po n\u011bm!“ k\u0159i\u010dela a bre\u010dela. Bylo mi j\u00ed l\u00edto, ale v\u011bd\u011bla jsem, \u017ee j\u00ed nem\u00e1m jak pomoci.“<\/div>\n
<\/div>\n
J\u00e1 byl tak bezcitnej? Trochu se m\u011b to dotklo\u2026 to j\u00e1 p\u0159ece nejsem\u2026 nebo jo? Na t\u00e9 sch\u016fzce asi jo. Cht\u011bl jsem, aby mi dala pokoj, tak jsem byl tvrdej. B\u00e1l jsem se, \u017ee t\u00edm naru\u0161\u00ed n\u00e1\u0161 vztah s Tomem a pot\u0159eboval jsem se j\u00ed rychle zbavit. Sama navrhla, \u017ee chce pen\u00edze na potrat, ani mi nedala vybrat. Jen jsem j\u00ed poslechl. Ona tam porou\u010dela\u2026 ona vyd\u00edrala\u2026 j\u00e1 byl jenom ob\u011b\u0165.<\/div>\n
<\/div>\n
„Pak mi na p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f \u00fapln\u011b zmizela z o\u010d\u00ed,“ pokra\u010dovala Sab. „Nev\u00edm, jak jste to vy\u0159e\u0161ili spolu, ale p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ees j\u00ed dal pen\u00edze na potrat a d\u00e1l ses o n\u00ed nezaj\u00edmal. Neuk\u00e1zala se stra\u0161n\u011b dlouho, nebrala mi telefon, na esemesky neodpov\u00eddala. Pomalu jsem si za\u010dala myslet, \u017ee je n\u011bkde mrtv\u00e1, kdy\u017e m\u011b jednou pozd\u011b v noci probudil zvonek. Kdy\u017e jsem otev\u0159ela dve\u0159e, st\u00e1la tam tot\u00e1ln\u011b opil\u00e1 Karin. Spadla mi rovnou do bytu a bl\u00e1bolila nesmysly. V\u016fbec jsem j\u00ed nerozum\u011bla, ale musela jsem se o n\u00ed postarat, byla to kamar\u00e1dka. Vypadala stra\u0161n\u011b. Vlasy mastn\u00e9, zacuchan\u00e9, popelavou ple\u0165, nenamalovan\u00e1, postavu celou rozkydlou\u2026 typick\u00e1 alkoholi\u010dka. P\u0159edt\u00edm to byla tak kr\u00e1sn\u00e1 holka a najednou z n\u00ed bylo tohle. Ulo\u017eila jsem j\u00ed do postele a celou noc poslouchala jej\u00ed opileck\u00e9 bl\u00e1bolen\u00ed. K r\u00e1nu jsem usnula u jej\u00ed postele, a kdy\u017e jsem se probudila, byla pry\u010d. Telefon u\u017e d\u00e1vno ztratila, nem\u011bla na to ani pen\u00edze, proto\u017ee v\u0161echno prochlastala. Nev\u011bd\u011bla jsem, jak j\u00ed naj\u00edt, abych j\u00ed mohla zachr\u00e1nit, a tebe jsem se nezeptala, proto\u017ee jsem nemohla p\u0159iznat, \u017ee s n\u00ed m\u00e1m n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho. Necht\u011bla jsem p\u0159ij\u00edt o va\u0161e p\u0159\u00e1telstv\u00ed, m\u011bla jsem v\u00e1s oba moc r\u00e1da a tohle by byl asi konec. Ty jsi, z pochopiteln\u00fdch d\u016fvod\u016f, p\u0159ed Tomem o Karin nikdy nemluvil, tak\u017ee jsem to vzdala.“<\/div>\n
<\/div>\n
Napil jsem se v\u00edna a d\u00e1l jsem ml\u010del. Co na to \u0159\u00edct? U\u017e zase m\u011bla Sabine kl\u00ed\u010dovou roli v m\u00e9m a Tomov\u011b \u017eivot\u011b, akor\u00e1t jsme to, ani jeden, nev\u011bd\u011bli. Nalil jsem si v\u00edno a \u010dekal, jestli bude Sab je\u0161t\u011b pokra\u010dovat. Bylo mi jasn\u00e9, \u017ee se Karin prost\u011b upila k smrti. Moje n\u00e1v\u0161t\u011bva v jej\u00edm byt\u011b, na kterou jsem si vzpomn\u011bl, toho byla jasn\u00fdm d\u016fkazem. Kdy\u017e ze m\u011b pot\u0159ebovala vym\u00e1\u010dknout pen\u00edze, zavolala mi a j\u00e1 p\u0159ijel a platil\u2026 p\u0159esn\u011b podle jej\u00edch slov.<\/div>\n
<\/div>\n
„A pak jsem do n\u00ed jednou, \u00fapln\u011b n\u00e1hodou, narazila na ulici\u2026 Teda sp\u00ed\u0161 ona do m\u011b\u2026 m\u00e1lem m\u011b p\u0159ejela ko\u010d\u00e1rkem. Nebyla namol, m\u011bla jen trochu upito, ale n\u011bjak se netrefila na chodn\u00edk a vrazila mi p\u0159\u00edmo do auta, z kter\u00e9ho jsem zrovna vystupovala. Kdy\u017e m\u011b uvid\u011bla, zbledla a vypadala, jako kdy\u017e chce ut\u00e9ct. Nebylo t\u011b\u017ek\u00e9 j\u00ed chytit a zat\u00e1hnout do nejbli\u017e\u0161\u00ed kav\u00e1rny s p\u0159edzahr\u00e1dkou. Zaplatila jsem j\u00ed dv\u011b deci v\u00edna a ona se rozpov\u00eddala. Vykl\u00e1dala mi, jak se m\u00e1 dob\u0159e, \u017ee j\u00ed d\u00e1v\u00e1\u0161 dost pen\u011bz, kdykoliv si \u0159ekne, m\u00e1 sv\u016fj pronajat\u00fd byt, kde si hezky \u017eije i s d\u00edt\u011btem. Kdy\u017e jsem se zeptala, s k\u00fdm ho m\u00e1, m\u00e1vla jen rukou a prohl\u00e1sila, \u017ee si ani nevzpom\u00edn\u00e1. „Jeden takovej o\u017erala\u2026 to ne\u0159e\u0161,“ zam\u017eourala na m\u011b opileck\u00fdma o\u010dima<\/div>\n
Vid\u011bla jsem na n\u00ed, \u017ee si vym\u00fd\u0161l\u00ed, jen abych j\u00ed dala pokoj\u2026 ne\u017eila si dob\u0159e, bylo to vid\u011bt u\u017e na jej\u00edm oble\u010den\u00ed a zanedban\u00e9m vzhledu. \u0160la jsem j\u00ed schv\u00e1ln\u011b proti jej\u00ed v\u016fli doprovodit, abych zjistila, kde bydl\u00ed. Byl to star\u00fd zaplivan\u00fd bar\u00e1k v okrajov\u00e9 \u010dtvrti v\u00fdchodn\u00edho Berl\u00edna, po chodb\u00e1ch se v\u00e1lely odpadky a v jej\u00edm byt\u011b to vypadalo \u00fapln\u011b stejn\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
Pozvala jsem se d\u00e1l, ona by m\u011b asi nejrad\u0161i vyhodila, ale nedala jsem se. Otev\u0159ela jsem okno, abych j\u00ed tam vyv\u011btrala puch z alkoholu a cigaret. M\u011bla tam neuv\u011b\u0159iteln\u00fd bordel. Nech\u00e1pala jsem, jak tam s t\u00edm d\u00edt\u011btem m\u016f\u017ee \u017e\u00edt. Chovala se k n\u011bmu sice hezky, ale kdy\u017e se opila, m\u011bl chlape\u010dek sm\u016flu. Na\u0161t\u011bst\u00ed m\u011bla hodnou, starou sousedku, kter\u00e1 se o kluka starala, kdykoliv si \u0159ekla. Sna\u017eila jsem se j\u00ed tam alespo\u0148 trochu uklidit, ale stejn\u011b to nem\u011blo moc velk\u00fd v\u00fdznam. Kdy\u017e jsem p\u0159i\u0161la p\u0159\u00ed\u0161t\u011b, bylo to tam zase jako p\u0159edt\u00edm,“ vzdychla zoufale Sabine a bylo na n\u00ed vid\u011bt, \u017ee si to vy\u010d\u00edt\u00e1.<\/div>\n
<\/div>\n
„\u017dily jsme takhle p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f, ob\u010das jsem j\u00ed nav\u0161t\u00edvila, ale d\u00edt\u011b bylo \u010d\u00edm d\u00e1l \u010dast\u011bji u sousedky, tak\u017ee jsem ho ani nevid\u011bla vyr\u016fstat. Mezit\u00edm jsem se stala tvoj\u00ed medi\u00e1ln\u00ed milenkou a ona to samoz\u0159ejm\u011b v\u011bd\u011bla. Nic mi nezazl\u00edvala, ale bylo na n\u00ed vid\u011bt, jak j\u00ed to vad\u00ed. Ob\u010das mi \u0159ekla, \u017ee ti zase volala o pen\u00edze, po\u0159\u00eddila si znovu mobil, abych j\u00ed mohla volat, ale pau\u0161\u00e1l jsem rad\u0161i platila za n\u00ed\u2026 v\u0161echno propila a postupn\u011b si k alkoholu p\u0159id\u00e1vala i pr\u00e1\u0161ky,“ vzdychla Sab odevzdan\u011b a upila trochu v\u00edna. Bylo na n\u00ed vid\u011bt, \u017ee se j\u00ed o tom t\u011b\u017eko mluv\u00ed.<\/div>\n
„Pak j\u00ed n\u011bkdo udal na soci\u00e1lce. Cel\u00e1 zoufal\u00e1 mi volala, a\u0165 hned p\u0159ijedu, \u017ee j\u00ed kluka sebrali a odvezli pry\u010d. Byla \u00fapln\u011b vy\u0159\u00edzen\u00e1, ale j\u00e1 to celkem \u010dekala. Sousedi se na to u\u017e asi nemohli d\u00edvat. Bre\u010dela mi opile v n\u00e1ru\u010d\u00ed a drmolila neust\u00e1le dokola jednu jedinou v\u011btu:<\/div>\n
„Pro\u010d? Pro\u010d zrovna na jeho narozeniny? Pro\u010d?“ Bylo mi j\u00ed l\u00edto, ale v\u011bd\u011bla jsem, \u017ee j\u00ed d\u00edt\u011b nikdo nevr\u00e1t\u00ed. P\u0159esv\u011bd\u010dovala jsem j\u00ed, \u017ee mus\u00ed na l\u00e9\u010den\u00ed, jinak p\u0159ijde o kluka definitivn\u011b. Zap\u00edjela \u017eal, a kdy\u017e usnula, nechala jsem j\u00ed sp\u00e1t a jela dom\u016f. V aut\u011b jsem p\u0159em\u00fd\u0161lela o tom, co \u0159\u00edkala a najednou mi to v\u0161echno do\u0161lo,“ zmlkla Sab a zad\u00edvala se na m\u011b.<\/p>\n

autor: Janule<\/strong>
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

„Co\u017ee?“ udiven\u011b z\u00edr\u00e1m na Sabine a m\u00e1m pocit, \u017ee se t\u00e9 proklet\u00e9 Karin snad nikdy nezbav\u00edm. „Sly\u0161el jsi dob\u0159e, byla moje nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1dka,“ zopakuje tak, aby nebylo pochyb o tom, co \u0159\u00edk\u00e1. „Znaly jsme se u\u017e od d\u011btstv\u00ed,“ dod\u00e1 a \u010dek\u00e1, jestli<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[53],"tags":[],"class_list":["post-20539","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20539","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20539"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20539\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20539"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20539"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20539"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}