{"id":2054,"date":"2016-05-22T16:00:00","date_gmt":"2016-05-22T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2046"},"modified":"2016-05-22T16:00:00","modified_gmt":"2016-05-22T15:00:00","slug":"devotion-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/05\/22\/devotion-2\/","title":{"rendered":"Devotion 2."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
\n

P\u0159esto\u017ee se zpo\u010d\u00e1tku zd\u00e1lo, \u017ee intern\u00e1tn\u00ed \u0161kola bude pro sedmn\u00e1ctilet\u00e1 dvoj\u010data t\u00edm nejhor\u0161\u00edm utrpen\u00edm, kter\u00e9ho se jim m\u016f\u017ee dostat, jakmile si trochu navykli na \u0161kolou nastaven\u00e1 pravidla, da\u0159ilo se jim celkem dob\u0159e proplouvat. Sezn\u00e1men\u00ed se spolu\u017e\u00e1ky i p\u0159es po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed probl\u00e9my tak\u00e9 prob\u011bhlo pom\u011brn\u011b dob\u0159e, tak\u017ee spole\u010dn\u011b s Andreasem z jejich ro\u010dn\u00edku a Gustavem a Georgem z ro\u010dn\u00edku vy\u0161\u0161\u00edho vytvo\u0159ili skupinku, d\u00edky kter\u00e9 se zd\u00e1lo mnohem snaz\u0161\u00ed proplouvat stereotypn\u00edmi dny. M\u00edt v part\u011b n\u011bkoho star\u0161\u00edho tak\u00e9 znamenalo mnoh\u00e9 v\u00fdhody. Jakmile studenti p\u0159es\u00e1hli hranici osmn\u00e1cti let, mohli si o v\u00edkendu zaj\u00edt do m\u011bsta a nikdo p\u0159i n\u00e1vratu nev\u011bnoval extra velkou pozornost jejich n\u00e1kup\u016fm, na rozd\u00edl od student\u016f st\u00e1le nezletil\u00fdch. Propa\u0161ovat alkohol na pozemek \u0161koly tak nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd extra velk\u00fd probl\u00e9m.<\/p><\/div>\n

\n

„P\u0159ipad\u00e1m si jako fe\u0165\u00e1k, kter\u00fd po t\u00fddnu dostal dal\u0161\u00ed d\u00e1vku,“ zamru\u010del slastn\u011b Bill po prvn\u00edch loc\u00edch jeho obl\u00edben\u00e9ho v\u00edna. „Jak \u010dasto tohle m\u016f\u017eeme d\u011blat?“<\/p><\/div>\n

„Moc \u010dasto ne. Kdyby si v\u0161imli, \u017ee chod\u00edme na n\u00e1kupy ka\u017ed\u00fd t\u00fdden a po\u0159\u00e1d si nos\u00edme velk\u00fd ta\u0161ky, za\u010dali by se zaj\u00edmat a mohl by z toho b\u00fdt pr\u016fser. Kdy\u017e je to \u010das od \u010dasu, jsou celkem tolerantn\u00ed, kdy\u017e si to proneseme,“ Georg, kr\u00e1tkovlas\u00fd brunet, pokr\u010dil rameny a Tomovi p\u0159istr\u010dil sklenku s rumem. „Postupem \u010dasu to za\u010dnou povolovat i v\u00e1m.“<\/div>\n
„To asi sotva,“ odfrkl Bill a zamra\u010dil se. „M\u00e1ma se postarala o to, abychom byli podroben\u00ed p\u0159\u00edsn\u00fdm kontrol\u00e1m poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se vrac\u00edme zvenku. Minule jsem musel uk\u00e1zat i kapsy.“<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1\u0161 si prdel?“ odfrkl Andreas. „Vy jste d\u011blali asi hodn\u011b pr\u016f\u0161vih\u016f, kdy\u017e jste byli doma, co?“<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny, hltav\u011b vypil svoji skleni\u010dku, jako by \u0161lo o sklenku s posledn\u00ed vodou na sv\u011bt\u011b. „Norm\u00e1ln\u00ed puber\u0165\u00e1ci. Sem tam tr\u00e1va, sem tam alkohol, sem tam divok\u00e1 party, ale mysl\u00edm, \u017ee posledn\u00ed kapkou bylo, kdy\u017e n\u00e1s musela vyzvednout na policejn\u00ed stanici,“ nakr\u010dil Tom nos, ne\u017e se rozesm\u00e1l. „Po\u0159\u00e1d tomu moc nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it. Tenhle v\u016fl se t\u011bch policajt\u016f lekl tak, \u017ee jednomu z nich zlil celou nohu vodkou.“<\/div>\n
\n

„Oh pros\u00edm tebe, byl jsi to ty, komu z kapsy vypadl cel\u00fd s\u00e1\u010dek s tr\u00e1vou, a je\u0161t\u011b jsi toho str\u00e1\u017en\u00edka obvinil, \u017ee ti j\u00ed ukradl<\/em> a do\u017eadoval ses vr\u00e1cen\u00ed, Tome!“ Bill proto\u010dil o\u010dima, zat\u00edmco kamar\u00e1di se dali do hlasit\u00e9ho sm\u00edchu. „H\u00e1d\u00e1m, \u017ee kdybys nebyl takov\u00e1 osina v zadku, zatkli by t\u011b a nechali tam celou noc.“<\/div>\n

„To by m\u00e1ma nedovolila. Nemohla se do\u010dkat, a\u017e n\u00e1s p\u0159it\u00e1hne dom\u016f a ozn\u00e1m\u00ed n\u00e1m, \u017ee nastupujeme sem,“ zabru\u010del Tom otr\u00e1ven\u011b, z\u00e1sobuje krevn\u00ed ob\u011bh dal\u0161\u00edm pan\u00e1kem rumu. „Sakra, po\u0159\u00e1d nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee n\u00e1s sem poslala.“<\/div>\n
\n

„Nen\u00ed to tu tak hrozn\u00fd,“ Andreas pokr\u010dil rameny a se zazuben\u00edm nohou \u0161\u0165ouchl do Billa, sysl\u00edc\u00edho si v\u00edno jen s\u00e1m pro sebe. „Kdy\u017e ned\u011bl\u00e1\u0161 probl\u00e9my, \u0161kola t\u011b v podstat\u011b nech\u00e1v\u00e1 b\u00fdt.“<\/p><\/div>\n

Bill se uculil, se sklopen\u00fdm pohledem proto\u010dil skleni\u010dkou v ruce. „Mysl\u00edm, \u017ee si po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b zvyk\u00e1me na nedostatek sexu.“<\/div>\n
Georg se zakuckal nad \u010dernovl\u00e1skovou bezprost\u0159ednost\u00ed, zat\u00edmco ostatn\u00ed se rozesm\u00e1li. „Na tohle si zvykat nemus\u00edte. V\u00edm, \u017ee tady sice nejsou \u017e\u00e1dn\u00fd hv\u011bzdn\u00fd kluci, ale je celkem ve\u0159ejn\u00fdm tajemstv\u00edm, \u017ee tu sex najde\u0161 na ka\u017ed\u00fdm rohu. Schv\u00e1ln\u011b v noci n\u011bkdy zajd\u011bte kolem sprch u t\u011blocvi\u010dny. V\u0161ichni se sice sna\u017e\u00ed b\u00fdt potichu, ale sem tam zaslechne\u0161 steny.“<\/div>\n
„Tak ale to u\u017e to maj\u00ed v\u0161ichni sp\u00e1rovan\u00fd, ne?“<\/div>\n
„Pr\u00e1v\u011b, \u017ee v\u016fbec,“ zasm\u00e1l se Georg. „Kdy\u017e je na klice od dve\u0159\u00ed sprchy kravata, m\u016f\u017ee\u0161 vej\u00edt a s t\u00edm klukem si u\u017e\u00edt. Nejlep\u0161\u00ed na tom je, \u017ee je tam \u00fapln\u00e1 tma, sv\u00edt\u00ed tam jen nouzovky od hlavn\u00edch dve\u0159\u00ed. Tak\u017ee nem\u00e1\u0161 pon\u011bt\u00ed, s k\u00fdm vlastn\u011b sp\u00ed\u0161, a r\u00e1no nem\u00e1\u0161 d\u016fvod se n\u011bjak styd\u011bt. Je to kompletn\u011b priv\u00e1tn\u00ed.“<\/div>\n
Bill nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, letm\u00fdm pohledem st\u0159elil po bratrovi. To nezn\u011blo jako mizern\u00fd pl\u00e1n.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Bill le\u017eel na posteli sto\u010den\u00fd do mali\u010dk\u00e9ho klub\u00ed\u010dka. U\u017e t\u0159et\u00ed den za sebou venku pr\u0161elo a byla zima, tak\u017ee m\u00edsto, aby mohl sv\u00e9 omezen\u00e9 volno tr\u00e1vit na zahrad\u00e1ch \u0161koly s kn\u00ed\u017ekou v ruce, zabalil se do hu\u0148at\u00e9ho svetru a dovolil my\u0161lenk\u00e1m, aby se sto\u010dily stranou od pozitivn\u00edch chvil. Byly to u\u017e t\u0159i t\u00fddny, co nemluvil s vlastn\u00ed m\u00e1mou – v\u011bd\u011bl, \u017ee nebyli zrovna ide\u00e1ln\u00edmi d\u011btmi k v\u00fdchov\u011b, ale st\u00e1le j\u00ed nemohl odpustit, \u017ee je nechala zav\u0159\u00edt do intern\u00e1tn\u00ed \u0161koly. A\u010dkoliv necht\u011bl svalovat vinu jen na ni, mo\u017en\u00e1, \u017ee kdyby po rozvodu s jejich otcem projevila trochu v\u00edc cit\u016f a mnohem m\u00e9n\u011b p\u0159\u00edkaz\u016f a z\u00e1kaz\u016f, mohly se v\u011bci vyv\u00edjet \u00fapln\u011b jinak a on s Tomem by nebyli nuceni hledat pozornost v lahvi s alkoholem. Tom by to sice nep\u0159iznal nahlas, ale Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee se sna\u017e\u00ed zap\u00edt pocit stesku po obou rodi\u010d\u00edch – t\u00e1tu v\u00eddat p\u0159estali \u00fapln\u011b a m\u00e1ma se jim odcizila, co\u017e bylo je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed, ne\u017e kdyby j\u00ed nev\u00eddali v\u016fbec. Bill pil je\u0161t\u011b kv\u016fli tomu, \u017ee nedok\u00e1zal odstranit Tom\u016fv smutek s\u00e1m.<\/p><\/div>\n

\n

S povzdechem si promnul obli\u010dej, ne\u017e se nakonec do dlouh\u00fdch ruk\u00e1v\u016f od svetru schoval. P\u0159\u00e1l si b\u00fdt n\u011bkde jinde, n\u011bkde, kde by se mohl zvednout a ut\u00e9ct daleko od zrak\u016f v\u0161ech ostatn\u00edch. N\u011bkam, kde by ho nikdo nevid\u011bl a on by se tak nemusel starat o to, \u017ee by mohly vzniknout drby.<\/p><\/div>\n

„\u010cuch\u00e1m, \u010duch\u00e1m \u0161patnou n\u00e1ladu,“ ozval se Tom\u016fv n\u011b\u017en\u00fd hlas t\u011bsn\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e si vlezl k bratrovi do postele a schoval ho u sebe v n\u00e1ru\u010d\u00ed. „Co se d\u011bje?“<\/div>\n
„Trochu se mi st\u00fdsk\u00e1,“ pokr\u010dil Bill rameny, ale ochotn\u011b sev\u0159el mezi prsty Tomovo tri\u010dko a k bratrovi se p\u0159itulil. „Nem\u00edt tu tebe, tak asi ze\u0161\u00edl\u00edm. P\u0159ipad\u00e1m si \u00fapln\u011b od\u0159\u00edznut\u00fd od na\u0161eho sv\u011bta, Tome. Na\u0161i p\u0159\u00e1tel\u00e9 na n\u00e1s u\u017e ur\u010dit\u011b zapomn\u011bli, od m\u00e1my jsem taky nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd vzkaz na telefonu. C\u00edt\u00edm se tu dost mizern\u011b.“<\/div>\n
„Ale no tak, zas tak mizern\u00fd to tu nen\u00ed,“ Tom prsty zatahal za cul\u00edk z bratrov\u00fdch vlas\u016f. „Dokonce m\u00e1me \u0161anci se \u010das od \u010dasu i op\u00edt, co\u017e taky nemuselo b\u00fdt. Mo\u017enost sexu tu taky je\u2026“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale to se mi taky moc nel\u00edb\u00ed,“ p\u0159iznal Bill ti\u0161e. „Na za\u010d\u00e1tku mi to teda p\u0159i\u0161lo fajn, vidina toho, \u017ee si tu s n\u011bk\u00fdm u\u017eije\u0161, ani\u017e bys v\u011bd\u011bl, kdo to je a tak, ale sotva jsem se nad t\u00edm trochu zamyslel, tak u\u017e m\u011b to moc nel\u00e1k\u00e1. Ty kluci jsou pro m\u011b \u00fapln\u00fd cizinci a j\u00e1 nechci b\u00fdt jen jejich v\u00fdpl\u0148 v pr\u00e1zdn\u00fdch dnech. Nechci sp\u00e1t s n\u011bjak\u00fdm n\u00e1hodn\u00fdm klukem,“ pokr\u010dil rameny. „Nepot\u0159ebuju s n\u00edm nutn\u011b chodit, ale r\u00e1d bych, abych ho aspo\u0148 trochu znal, a aby znal on m\u011b, aby v\u011bd\u011bl, co m\u00e1m r\u00e1d.“<\/div>\n
\n

„Jo, v\u00edm p\u0159esn\u011b, co t\u00edm mysl\u00ed\u0161. V\u010dera ve\u010der jsem ty sprchy \u0161el omrknout a bylo to tak nechutn\u011b lacin\u00fd, \u017ee jsem si p\u0159ipadal jak v bordelu,“ Tom znechucen\u011b nakr\u010dil nos. „Ten kluk tam prost\u011b st\u00e1l z\u00e1dy ke dve\u0159\u00edm, a jakmile zaslechl, \u017ee se otev\u0159ely dve\u0159e, automaticky se p\u0159edklonil a \u010dekal. Zvednul se mi z toho \u017ealudek.“<\/p><\/div>\n

„Fuj, to je je\u0161t\u011b odporn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e jsem si myslel,“ Bill se oklepal, pevn\u011bji se k Tomovi p\u0159itiskl, p\u0159i\u010dem\u017e pro v\u011bt\u0161\u00ed pohodl\u00ed prostr\u010dil nohu mezi jeho. „Co s t\u00edm budeme d\u011blat, Tome? V\u00edkendov\u00e9 vych\u00e1zky m\u00e1me dost kr\u00e1tk\u00e9 na to, abychom m\u011bli \u0161anci venku n\u011bkoho poznat natolik, aby to nebylo \u00fapln\u011b trapn\u00fd.“<\/div>\n
Tom se v pe\u0159in\u00e1ch zavrt\u011bl, l\u00edn\u011b prsty p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po bratrov\u00fdch z\u00e1dech. „To nev\u00edm. Dobr\u00fd je, \u017ee zat\u00edm to je\u0161t\u011b nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd akutn\u00ed probl\u00e9m,“ zamru\u010del. „Fakt ale nev\u00edm, co budu d\u011blat, a\u017e to za\u010dne b\u00fdt v\u00e1\u017en\u00fd. Asi budu muset ojet tebe,“ pobaven\u011b Billa \u0161t\u00edpnul do p\u016flky.<\/div>\n
„Jo jasn\u011b, dok\u00e1\u017eu si to \u017eiv\u011b p\u0159edstavit,“ Bill se sm\u00edchem zavrt\u011bl hlavou. Jako kdyby snad existoval vesm\u00edr, kde by se tohle mohlo st\u00e1t.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

Dlouh\u00fdmi prsty p\u0159ejel po cel\u00e9 linii zad, na\u010de\u017e m\u00edsto prst\u016f pou\u017eil rty. T\u011blo pod n\u00edm se prohnulo, ladnou k\u0159ivku osv\u00edtilo tlumen\u00e9 sv\u011btlo pouli\u010dn\u00edch lamp zpoza oken. Mlad\u00edk slastn\u011b vydechl, p\u0159i pohledu na mlad\u00edka pod sebou se mu \u017ealudek zkroutil slast\u00ed. Zezadu ho pevn\u011b objal a tiskl se na n\u011bj, co nejsiln\u011bji to \u0161lo. Zpocen\u00e1 t\u011bla proti sob\u011b klouzala, jak se o sebe l\u00edn\u011b ot\u00edrali.<\/em><\/div>\n

„Tome,“ tich\u00fd sten vyklouzl z pln\u00fdch rt\u016f, kdy\u017e nato\u010dil hlavu, aby ho mohl pol\u00edbit. Tom se ani na vte\u0159inu nepozastavil, p\u0159esto\u017ee si uv\u011bdomil, \u017ee jsou to rty jeho bratra, kter\u00e9 l\u00edb\u00e1.<\/p>\n

<\/em> autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. P\u0159esto\u017ee se zpo\u010d\u00e1tku zd\u00e1lo, \u017ee intern\u00e1tn\u00ed \u0161kola bude pro sedmn\u00e1ctilet\u00e1 dvoj\u010data t\u00edm nejhor\u0161\u00edm utrpen\u00edm, kter\u00e9ho se jim m\u016f\u017ee dostat, jakmile si trochu navykli na \u0161kolou nastaven\u00e1 pravidla, da\u0159ilo se jim celkem dob\u0159e proplouvat. Sezn\u00e1men\u00ed se spolu\u017e\u00e1ky i p\u0159es po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[651],"tags":[],"class_list":["post-2054","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-devotion"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2054","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2054"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2054\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2054"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2054"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2054"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}