{"id":20541,"date":"2008-03-01T22:00:00","date_gmt":"2008-03-01T21:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20499"},"modified":"2008-03-01T22:00:00","modified_gmt":"2008-03-01T21:00:00","slug":"casoprostor-i-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/01\/casoprostor-i-21\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor I 21."},"content":{"rendered":"
Tentokr\u00e1t jsem se r\u00e1no probudil s pocitem, \u017ee se mi nic nezd\u00e1lo. Byla to klidn\u00e1 noc, prvn\u00ed za ty \u010dty\u0159i dny, co jsem tu doma. Nov\u00e1 pam\u011b\u0165 se asi n\u011bkde fl\u00e1k\u00e1 a nehodl\u00e1 m\u011b z\u00e1sobit nov\u00fdmi v\u011bdomostmi. Tom je\u0161t\u011b spal, tak jsem ho nechal, a tentokr\u00e1t jsem se rozhodl, \u017ee po spr\u0161e p\u016fjdu ven se Scottym j\u00e1. Mus\u00edme se st\u0159\u00eddat. V\u010dera jsem na\u010derpal tolik nov\u00fdch v\u011bdomost\u00ed, \u017ee jsem si je musel b\u011bhem sprchov\u00e1n\u00ed v\u0161echny, jednu po druh\u00e9 p\u0159ipomenout.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span>
<\/span><\/span><\/div>\n
Nejd\u0159\u00edv v\u00fdslech na policii\u2026 smrt Karin, vyzn\u00e1n\u00ed l\u00e1sky na oslav\u011b osmn\u00e1ctin a pak takov\u00e1 \u0165afka do hlavy\u2026 trojka se Sabine, kter\u00e1 se ov\u0161em na\u0161t\u011bst\u00ed nepovedla\u2026 no, je\u0161t\u011b \u017ee tak. To u\u017e by byla v tomhle nov\u00e9m \u017eivot\u011b druh\u00e1 baba, se kterou bych spal. Do osmn\u00e1ctin \u017e\u00e1dn\u00e1 nebyla, to jsem si jist\u00fd. Byly sice n\u011bjak\u00e9 muchlova\u010dky do patn\u00e1cti, ne\u017e jsem se zabouchl do Toma, ale to se ned\u00e1 po\u010d\u00edtat. Vyh\u00fdbal jsem se tomuhle t\u00e9matu ve v\u0161ech rozhovorech jak jsem mohl a d\u011blal tajemn\u00e9ho. Copak jsem mohl \u0159\u00edct, \u017ee jsem v tomhle v\u011bku panic? \u017de \u010dek\u00e1m, jestli m\u011b n\u011bkdy bude m\u016fj vyvolen\u00fd cht\u00edt? To ne\u0161lo, tak jsem to zahr\u00e1l na tajemno. Fanynk\u00e1m to zaru\u010den\u011b muselo vyhovovat\u2026 ur\u010dit\u011b v\u00edc, ne\u017e ty Tomovy af\u00e9rky. U m\u011b m\u011bly aspo\u0148 n\u011bjakou \u0161anci, \u017ee budou v n\u011b\u010dem prvn\u00ed. To u Toma opravdu nehrozilo, tam bylo jen jist\u00e9, \u017ee jsou v tu chv\u00edli ur\u010dit\u011b posledn\u00ed\u2026 ale ne nadlouho. Krom\u011b toho jsem byl za romantika\u2026 no, ne \u017ee bych nebyl, ale tro\u0161ku jsem si to p\u0159ibarvoval, abych m\u011bl d\u016fvod dlouho \u010dekat na tu velkou l\u00e1sku. \u010c\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed romantik, t\u00edm d\u00fdl vydr\u017e\u00ed \u010dekat\u2026 \u0159\u00edkal jsem si.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Sprcha je tak p\u0159\u00edjemn\u00e1 v\u011bc\u2026 p\u0159ipad\u00e1m si v\u017edycky jako znovuzrozen\u00fd\u2026 no, vlastn\u011b to j\u00e1 jsem\u2026 jsem znovuzrozen\u00fd do nov\u00e9ho \u017eivota\u2026 sice ten \u017eivot nen\u00ed zas a\u017e tak bez poskvrnky, ale douf\u00e1m, \u017ee u\u017e se \u017e\u00e1dn\u00e1 jobovka neobjev\u00ed. Hlavn\u011b to dneska nesm\u00edm zkazit se Sabine. Mus\u00edm je\u0161t\u011b br\u00e1\u0161ku trochu vyzpov\u00eddat, kde jsme spolu v\u0161ude byli, abych j\u00ed net\u00e1hl n\u011bkam, kde to zn\u00e1. Douf\u00e1m, \u017ee to bude Tom v\u011bd\u011bt. Stejn\u011b to budu muset asi nechat jej\u00ed re\u017eii, bude to tak jednodu\u0161\u0161\u00ed.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n

<\/span><\/span><\/div>\n
„Scotty,“ za\u0161ept\u00e1m na psa, abych nevzbudil Toma. „Jde se ven, kde v\u011bz\u00ed\u0161?“ kouknu do kuchyn\u011b\u2026 to zv\u00ed\u0159e je snad ochr\u00e1pan\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e my\u2026 vzali jsme si ho z \u00fatulku spr\u00e1vn\u011b. Nedovedu si p\u0159edstavit, \u017ee by n\u00e1s budil v \u0161est r\u00e1no. Podrbu ho za u\u0161ima, abych ho probral. Mrkne na m\u011b jedn\u00edm rozespal\u00fdm okem a stra\u0161n\u011b z\u00edvne\u2026 „Fuj, smrd\u00ed ti z tlamy, ty \u010dun\u011b,“ odvr\u00e1t\u00edm hlavu\u2026 po r\u00e1nu je to d\u011bs. „Poj\u010f, ty ospal\u010de, jdeme \u010d\u016frat do parku,“ podrbu ho za u\u0161ima a zam\u00e1v\u00e1m mu p\u0159ed tlamou vod\u00edtkem. To je sign\u00e1l, na kter\u00fd v\u017edycky sly\u0161\u00ed. Vymr\u0161til se takovou silou, \u017ee jsem si z toho kecnul na zadek.<\/span><\/span><\/div>\n
<\/div>\n
„Hergot, ty tele, ty m\u011b jednou zabije\u0161\u2026 v\u00ed\u0161, \u017ee v\u00e1\u017e\u00ed\u0161 v\u00edc ne\u017e j\u00e1\u2026 to nem\u016f\u017ee\u0161 d\u00e1vat pozor?“ dojdu zat\u00edm do p\u0159eds\u00edn\u011b a \u010dist\u00edm si zadek\u2026 budeme muset vyt\u0159\u00edt kuchy\u0148\u2026 Scotty stoj\u00ed u dve\u0159\u00ed a vy\u010d\u00edtav\u011b na m\u011b z\u00edr\u00e1, co mi to tak dlouho trv\u00e1. P\u0159ipnu mu vod\u00edtko, nasad\u00edm ko\u0161\u00edk a vyraz\u00edme ven.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Hlavn\u011b neb\u011bhej, pros\u00edm t\u011b,“ zap\u0159\u00edsah\u00e1m ho, proto\u017ee po r\u00e1nu fakt nehodl\u00e1m d\u011blat v\u00edc pohyb\u016f, ne\u017e je t\u0159eba. Pozdrav\u00ed m\u011b babka se psem, ale je to takovej malej pin\u010dl, akor\u00e1t mezi dva chleby. Mus\u00edm Scottyho dr\u017eet v\u0161\u00ed silou, jinak by ho snad se\u017eral.<\/span><\/span><\/div>\n
<\/div>\n
„Dr\u017ete si toho hafana po\u0159\u00e1dn\u011b, nebo to m\u016fj Bob\u00ed\u010dek nep\u0159e\u017eije\u2026“ vy\u010d\u00edtav\u011b na m\u011b zahroz\u00ed ta babka a j\u00e1 se jen omluvn\u011b usm\u011bju\u2026 co j\u00e1 v\u00edm, jak\u00e9 m\u00e1me spolu vztahy? T\u0159eba je to jedna z t\u011bch bab, co n\u00e1s tady necht\u011bla a podepsala tu petici\u2026 Nejsp\u00ed\u0161 se to t\u011bm \u010darod\u011bjnic\u00edm nepovedlo, kdy\u017e tady po\u0159\u00e1d bydl\u00edme. V\u0161ude, kam jsme s Tomem vlezli, zp\u016fsobovali jsme pozdvi\u017een\u00ed\u2026 to se s n\u00e1mi t\u00e1hne u\u017e od \u0161kolky.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Z Toma jsem samoz\u0159ejm\u011b nic kloudn\u00e9ho nevyt\u00e1hl.<\/span><\/span><\/div>\n
<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee v\u00e1m na t\u011bch va\u0161ich romantickejch sch\u016fzk\u00e1ch d\u011bl\u00e1m k\u0159ena? Co j\u00e1 v\u00edm, kde spolu v\u0161ude cour\u00e1te\u2026 nech se n\u011bkam zat\u00e1hnout, Sabine je ak\u010dn\u00ed holka, ta se neztrat\u00ed. Hlavn\u011b ml\u010d, a\u0165 ne\u0159ekne\u0161 n\u011bjakou kravinu\u2026 jo a taky j\u00ed nevy\u010d\u00edtej, \u017ee m\u011b bodla do srdce, to by ti asi nev\u011b\u0159ila,“ zacul\u00ed se na m\u011b br\u00e1cha a mn\u011b je jasn\u00e9, \u017ee od n\u011bj se nic nedozv\u00edm. Dneska nem\u00e1m na va\u0159en\u00ed v\u016fbec n\u00e1ladu, tak rad\u0161i brnknu do \u010d\u00ednsk\u00e9 restaurace a objedn\u00e1m p\u00e1r krabi\u010dek t\u011bch jejich dobrot. Kolem p\u016fl druh\u00e9 posl\u00ed\u010dek s j\u00eddlem dorazil, tak jsme to s Tomem zbodli, jen se zapr\u00e1\u0161ilo.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/span><\/div>\n
„Tak Bill\u00ed, j\u00e1 miz\u00edm. Jdu dol\u016f cvi\u010dit, mus\u00edm je\u0161t\u011b dod\u011blat p\u00e1r nov\u00fdch p\u00edsni\u010dek a pak se asi pojedu pod\u00edvat za Gustou. Rozhodn\u011b se mnou dneska nepo\u010d\u00edtej, vr\u00e1t\u00edm se nejsp\u00ed\u0161 a\u017e v noci a stejn\u011b p\u016fjdu rovnou k sob\u011b nahoru. Volej, jenom kdyby ho\u0159elo. Mus\u00ed\u0161 se, d\u00edt\u011b, u\u010dit samostatnosti…“ zacul\u00ed se, dostanu maminkovskou pusu a odpochoduje do p\u0159eds\u00edn\u011b.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Po\u010dkej, to m\u011b takhle odbude\u0161?“ zoufale na n\u011bj zak\u0148u\u010d\u00edm a vynut\u00edm si tak alespo\u0148 je\u0161t\u011b jeden dlouh\u00fd rozlu\u010dkov\u00fd polibek.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Ahoj, l\u00e1sko, bude se mi po tob\u011b st\u00fdskat,“ za\u0161ept\u00e1m mu do ucha a l\u00edbnu ho na krk. „Neprovokuj, nebo t\u011b tady poval\u00edm na zem\u2026“ v\u00fdhr\u016f\u017en\u011b zavr\u010d\u00ed a nazna\u010d\u00ed mi, jak by m\u011b nejrad\u0161i chytil a zn\u00e1silnil rovnou na chodb\u011b. Vtom se rozezn\u00ed melodie m\u00e9ho mobilu\u2026 samoz\u0159ejm\u011b je zase v ob\u00fdv\u00e1ku na stole. Mus\u00edm Toma pustit, a\u0165 chci nebo ne a vz\u00edt hovor. Nejsp\u00ed\u0161 to bude Sabine. Po\u0161lu je\u0161t\u011b Tomovi vzdu\u0161n\u00fd polibek a u\u017e se v\u011bnuju p\u0159\u00edchoz\u00edmu hovoru. Dve\u0159e za mnou se zabouchly.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span>
<\/span><\/span><\/div>\n
„Ahoj, Sabine,“ vesele pozdrav\u00edm svoj\u00ed „milenku“, kdy\u017e se mi objev\u00ed jej\u00ed tv\u00e1\u0159 na displeji. „Ahoj, l\u00e1sko,“ mrkne na m\u011b spiklenecky. „Dneska m\u00e1m pro tebe p\u0159ekv\u00e1pko. P\u0159iprav se a za p\u016fl hodiny jsem u tebe. Pojedeme m\u00fdm autem, tak jen vylez p\u0159ed branku, jo? Odvezu si t\u011b sama.“<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Co si m\u00e1m vz\u00edt na sebe?“ zept\u00e1m se rad\u0161i. Co kdyby m\u011b cht\u011bla zat\u00e1hnout n\u011bkam do lesa? „To, co v\u017edycky, ty modele\u2026 nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho, nebude\u0161 muset nikoho moc osl\u0148ovat. Tam, kam pojedeme, t\u011b r\u00e1di uvid\u00ed i v oby\u010dejn\u00e9m ohozu,“ d\u011bl\u00e1 si ze m\u011b srandu.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Co j\u00e1 v\u00edm, kam m\u011b pot\u00e1hne\u0161, taky bych si mohl vz\u00edt na sebe mont\u00e9rky\u2026 t\u0159eba pot\u0159ebuje\u0161 dostav\u011bt bar\u00e1k,“ odpov\u00edm j\u00ed, aby si nemyslela, \u017ee jsem se cht\u011bl hned soukat do kv\u00e1dra.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Teda Bille, co si o mn\u011b mysl\u00ed\u0161? To bych ti p\u0159ece j\u00e1 nikdy neud\u011blala. A hlavn\u011b sob\u011b ne… nepot\u0159ebuju zfu\u0161ovat bar\u00e1k, na to najmu n\u011bkoho, kdo um\u00ed d\u011blat rukama a ne tebe\u2026 zp\u011bv\u00e1ku,“ sm\u011bje se jako bl\u00e1zen. „Hlavn\u011b bu\u010f p\u0159ipraven\u00fd a a\u017e se budu bl\u00ed\u017eit k v\u00e1m, tak t\u011b prozvon\u00edm, jo?“<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span>
„Jasn\u011b, vlastn\u011b jsem hotov\u00fd, m\u016f\u017eu vyrazit klidn\u011b hned,“ informuju svoj\u00ed d\u00edvku, aby v\u011bd\u011bla, \u017ee se nehodl\u00e1m nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 zab\u00fdvat sv\u00fdm vzhledem. T\u00edpla to d\u0159\u00edv, ne\u017e jsem to v\u016fbec stihl do\u0159\u00edct. U\u017e toho m\u00e1m dost, jak si ze m\u011b furt utahuje\u2026 potvora jedna. No, tak\u017ee te\u010f m\u00e1m p\u016fl hodiny \u010dasu, tak co podniknu? Jo, u\u017e to m\u00e1m, kone\u010dn\u011b se pod\u00edv\u00e1m na ty na\u0161e nato\u010den\u00e9 klipy, abych nem\u011bl po\u0159\u00e1d tak pr\u00e1zdnou pam\u011b\u0165.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/span><\/div>\n
„No kde v\u011bz\u00ed\u0161?“ vystr\u010d\u00ed na m\u011b hlavu Sabine z ok\u00fdnka, kdy\u017e m\u011b vid\u00ed teprve vych\u00e1zet z bar\u00e1ku. Kdyby v\u011bd\u011bla, \u017ee jsem zase zoufale zkou\u0161el, kter\u00fd kl\u00ed\u010d pasuje do dve\u0159\u00ed, bude si o mn\u011b myslet, \u017ee jsem magor, mus\u00edm si tam vrazit n\u011bjakou n\u00e1lepku\u2026<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Musel jsem je\u0161t\u011b rychle na z\u00e1chod,“ pl\u00e1cnu prvn\u00ed blbinu, kter\u00e1 m\u011b napadne. No, tohle jsem j\u00ed zrovna \u0159\u00edkat nemusel, ale tak snad je to k\u00e1mo\u0161ka\u2026 ne?<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n

„J\u00e1 bych ti klidn\u011b zastavila n\u011bkde u lesa, kdyby bylo nejh\u016f\u0159,“ sm\u011bje se na m\u011b a otv\u00edr\u00e1 mi dve\u0159e spolujezdce.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Ty m\u011b chce\u0161 zab\u00edt, \u017ee m\u011b strk\u00e1\u0161 na tohle sedadlo smrti?“ zamra\u010d\u00edm se naoko a po\u0159\u00e1dn\u011b se p\u0159ikurtuju p\u00e1sem.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„M\u00e1\u0161 tam airbag, stra\u0161pytle,“ odv\u011bt\u00ed se sm\u00edchem a za\u0159ad\u00ed jedni\u010dku. Hod\u00ed blinkr, vyjede od chodn\u00edku a fr\u010d\u00edme sm\u011br nezn\u00e1mo.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Ty m\u00e1\u0161 auto s ru\u010dn\u00ed p\u0159evodovkou? Kdes to sehnala, to u\u017e se snad ani nevyr\u00e1b\u00ed, ne?“ pl\u00e1cnu a hned mi dojde, \u017ee m\u00e1m rad\u0161i ml\u010det\u2026 b\u016fhv\u00ed, jak dlouho to auto m\u00e1 a j\u00e1 to nejsp\u00ed\u0161 v\u00edm u\u017e d\u00e1vno.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Sehnal mi ho zn\u00e1mej, je to starej model, ale m\u00e1 \u00fapln\u011b novej motor. P\u0159ivezl mi ho v\u010dera, tak ho aspo\u0148 zajedeme. M\u00e1m r\u00e1da, kdy\u017e si sv\u016fj \u017eivot \u0159\u00edd\u00edm sama a nesn\u00e1\u0161\u00edm jak\u00e9koliv automaty,“ odv\u011bt\u00ed a mn\u011b se ulev\u00ed, \u017ee jsem nebyl mimo m\u00edsu. Odte\u010f u\u017e budu rad\u0161i ml\u010det.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Za p\u016fl hodinky vyj\u00ed\u017ed\u00edme ven z m\u011bsta. Poslouch\u00e1me berl\u00ednsk\u00e9 r\u00e1dio a ml\u010d\u00edme. Sabine se soust\u0159ed\u00ed na \u0159\u00edzen\u00ed, ob\u010das si skous\u00e1v\u00e1 doln\u00ed ret. Kdy\u017e vid\u00edm p\u0159e\u0161krtnutou ceduli Berl\u00edn, ned\u00e1 mi to, abych se nezeptal.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Tak kam m\u011b to un\u00e1\u0161\u00ed\u0161? V\u00ed\u0161, \u017ee jsem m\u011bstsk\u00fd typ, nerad bych \u0161plhal n\u011bkde po skal\u00e1ch,“ strachuju se, kdy\u017e vid\u00edm okoln\u00ed krajinu.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Neboj, za chv\u00edli jsme tam, je to sice v p\u0159\u00edrod\u011b, ale nic ti tam nehroz\u00ed,“ odpov\u00ed a vz\u00e1p\u011bt\u00ed hod\u00ed blinkr doprava a na nejbli\u017e\u0161\u00ed odbo\u010dce zajede na lesn\u00ed silnici.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„No, v\u017edy\u0165 to \u0159\u00edk\u00e1m, ty m\u011b chce\u0161 norm\u00e1ln\u011b n\u011bkde pod\u0159\u00edznout a nechat m\u011b tam se\u017erat kom\u00e1rama, \u017ee jo? U\u017e m\u011b m\u00e1\u0161 dost?“ strachuju se z legrace. Mezit\u00edm zahl\u00eddnu v d\u00e1lce p\u0159ed sebou zase norm\u00e1ln\u00ed krajinu a n\u011bjak\u00fd velk\u00fd d\u016fm. Vypad\u00e1 to sp\u00ed\u0161 jako z\u00e1mek. Kdy\u017e se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edme, vid\u00edm, \u017ee je kolem obrovsk\u00e1 zahrada. Sabine zastav\u00ed p\u0159\u00edmo p\u0159ed br\u00e1nou, na kter\u00e9 se skv\u00ed n\u00e1pis „Bambulka – d\u011btsk\u00e9 centrum“.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Tak do Bambulky jsi m\u011b cht\u011bla zat\u00e1hnout? To u\u017e jsem tak zd\u011btin\u0161t\u011bl, \u017ee m\u011b sem chce\u0161 str\u010dit?“ d\u011bl\u00e1m si tro\u0161ku srandu, ale docela m\u011b to p\u0159ekvapilo. Co tady budeme d\u011blat, proboha?<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Vystoup\u00edme z auta, Sabine zabouchne, vynd\u00e1 z kufru velk\u00fd pytel s ply\u0161\u00e1kama a zamkne auto. Chyt\u00ed m\u011b za ruku.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Tak poj\u010f, ty hrdino, jen si to tu prohl\u00eddne\u0161, a kdy\u017e se ti to tu nebude l\u00edbit, maminka t\u011b tu nenech\u00e1,“ za\u0161kleb\u00ed se na m\u011b a t\u00e1hne m\u011b sm\u011brem k br\u00e1n\u011b. Zazvon\u00ed na zvonek a \u010dek\u00e1me, a\u017e n\u00e1m p\u0159ib\u011bhne otev\u0159\u00edt mlad\u00e1 hol\u010dina v uniform\u011b zdravotn\u00ed sestry.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„V\u00edt\u00e1me v\u00e1s,“ ucul\u00ed se sest\u0159i\u010dka a nazna\u010duje, abychom \u0161li d\u00e1l.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Jsem domluven\u00e1 s pan\u00ed \u0159editelkou, \u017ee n\u00e1s p\u0159ijme,“ prohod\u00ed Sabine sm\u011brem k d\u00edvce a ta jen p\u0159ik\u00fdvne na znamen\u00ed, \u017ee je informovan\u00e1. Otev\u0159e p\u0159ed n\u00e1mi velk\u00e9 t\u011b\u017ek\u00e9 dve\u0159e. Vezmu Sabine z ruky velk\u00fd pytel a d\u00e1m j\u00ed p\u0159ednost. Hned za dve\u0159mi je velk\u00e9 schodi\u0161t\u011b, po kter\u00e9m mus\u00edme vystoupat nahoru do prvn\u00edho patra. Schody jsou n\u011bjak\u00e9 vy\u0161\u0161\u00ed, je to holt star\u00e1 budova. Cestou nahoru mi Sabine vysv\u011btluje, pro\u010d jsme tady.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Je to centrum pro odlo\u017een\u00e9 nebo osi\u0159el\u00e9 d\u011bti, kter\u00e9 jsou ur\u010deny k adopci a tady \u010dekaj\u00ed, a\u017e se vy\u0159\u00edd\u00ed \u00fa\u0159edn\u00ed formality, co\u017e n\u011bkdy trv\u00e1 hodn\u011b dlouho. Myslela jsem si, \u017ee by na\u0161e n\u00e1v\u0161t\u011bva mohla ty mal\u00e9 chudinky pot\u011b\u0161it, tak jsem to domluvila s pan\u00ed \u0159editelkou. Jsou tu d\u011bti v\u0161ech v\u011bkov\u00fdch kategori\u00ed, od miminek a\u017e po dvan\u00e1ctilet\u00e9, tak\u017ee tu m\u00e1\u0161 ur\u010dit\u011b p\u00e1r fanynek\u2026“ zacul\u00ed se na m\u011b a j\u00e1 j\u00ed to vr\u00e1t\u00edm obli\u010dejem, kter\u00fdm j\u00ed d\u00e1v\u00e1m jasn\u011b najevo, \u017ee to je to posledn\u00ed, co by m\u011b te\u010f zaj\u00edmalo.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Tohle t\u00e9ma m\u011b v\u017edycky doj\u00edm\u00e1. Vzpomenu si, jak jsem kdysi psal p\u00edsni\u010dku o opu\u0161t\u011bn\u00fdch d\u011btech. Chodily n\u00e1m tenkr\u00e1t stohy dopis\u016f od takov\u00fdch opu\u0161t\u011bn\u00fdch chudinek a j\u00e1 si moc dob\u0159e uv\u011bdomoval, \u017ee m\u016f\u017eu d\u011bkovat bohu za to, \u017ee m\u00e1m br\u00e1\u0161ku a rodi\u010de.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Dofun\u011bl jsem s vyp\u011bt\u00edm v\u0161ech sil do prvn\u00edho patra\u2026 asi bych m\u011bl za\u010d\u00edt tro\u0161ku cvi\u010dit, jsem jak starej udejchanej d\u011bdek\u2026 p\u0159itom d\u011bda Schultz sliboval, jak budu po t\u00e9 cest\u011b \u010dasem p\u011bkn\u011b vylep\u0161enej\u2026 prdla\u010dku\u2026 d\u00fdch\u00e1m po\u0159\u00e1d, jako bych b\u011b\u017eel marat\u00f3n. Tohle t\u011blo toti\u017e nikde nebylo, bylo tam to star\u00e9, o kter\u00e9 jsem p\u0159i\u0161el p\u0159i v\u00fdchodu z laborato\u0159e\u2026 do t\u00e9hle zhuntovan\u00e9 schr\u00e1nky, jsem p\u0159em\u00edstil jenom svoje mil\u00e9 v\u011bdom\u00ed\u2026 je to slo\u017eitej \u017eivot.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Sest\u0159i\u010dka n\u00e1m uk\u00e1zala dve\u0159e \u0159editelny a odb\u011bhla s pytlem ply\u0161\u00e1k\u016f n\u011bkam chodbou.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Tak, Bille, jsme tu, \u0159editelka je celkem mlad\u00e1, pohledn\u00e1 a sexy, tak\u017ee ne, \u017ee mi na n\u00ed bude\u0161 h\u00e1zet o\u010di, jasn\u00fd?“ za\u0161klebila se na m\u011b moje milovan\u00e1 a za\u0165ukala na b\u00edl\u00e9 dve\u0159e.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„D\u00e1le!“ ozvalo se a my ve\u0161li do mal\u00e9 sv\u011btl\u00e9 kancel\u00e1\u0159e.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„V\u00edt\u00e1m v\u00e1s, u\u017e jsme se v\u00e1s nemohli do\u010dkat\u2026 tedy hlavn\u011b d\u011bti,“ \u0161vehol\u00ed ta sexy \u0159editelka, kter\u00e9 bylo v\u010dera nejsp\u00ed\u0161 \u0161edes\u00e1t a pod\u00e1v\u00e1 n\u00e1m ruku.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Dobr\u00fd den,“ pozdrav\u00edme oba najednou, jako slu\u0161n\u011b vychovan\u00e9 d\u011bti\u2026 tak tro\u0161ku si tu jako d\u00edt\u011b p\u0159ipad\u00e1m. Bab\u010da je docela mil\u00e1, ale rozhodn\u011b ne mlad\u00e1 a sexy, to si se Sabine je\u0161t\u011b vy\u0159\u00edd\u00edm, takhle m\u011b blbnout. Po\u0159\u00e1d si ze m\u011b utahuje. Mus\u00edm j\u00ed to vracet, jinak ze m\u011b nebude m\u00edt \u017e\u00e1dnej respekt.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Tro\u0161ku jsme se cestou zdr\u017eeli, tady Bill\u2026 pot\u0159eboval na v\u00fdpravu malinko v\u00edc \u010dasu,“ dloubne do m\u011b Sabin a j\u00e1 jsem opravdu vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee t\u00e9 babce nevykl\u00e1dala, jak jsem musel na z\u00e1chod\u2026 norm\u00e1ln\u011b, tu holku bav\u00ed si ze m\u011b d\u011blat srandu.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Ale to je jasn\u00e9, \u010dlov\u011bk p\u0159ece mus\u00ed vypadat dob\u0159e, ne?“ usm\u011bje se sexy \u0159editelka um\u011bl\u00fdma zubama a rukou n\u00e1m uk\u00e1\u017ee, kam se m\u00e1me usadit. Zabo\u0159\u00edme se vedle sebe do m\u011bkk\u00e9 seda\u010dky. Sabine m\u011b chytne za ruku, aby bylo vid\u011bt, jak se m\u00e1me r\u00e1di a vypr\u00e1v\u00ed si s \u0159editelkou n\u011bjak\u00e9 hol\u010di\u010d\u00ed blbosti\u2026 „\u2026\u017ee jo, Bille?“ dolet\u00ed ke mn\u011b posledn\u00ed \u010d\u00e1st n\u011bjak\u00e9 ot\u00e1zky. Ob\u011b na m\u011b z\u00edraj\u00ed a \u010dekaj\u00ed, co ze m\u011b vypadne.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Jasn\u011b,“ \u0159eknu, ani\u017e bych tu\u0161il, na co odpov\u00edd\u00e1m. Na\u0161t\u011bst\u00ed jsem asi nic nezkazil, proto\u017ee ani jedna z nich, nereaguje nijak p\u0159ekvapen\u011b\u2026 sakra mus\u00edm se tro\u0161ku sebrat a poslouchat, co ty dv\u011b prob\u00edraj\u00ed, abych byl v obraze.<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„V\u00edte, ony vlastn\u011b ty d\u011bti v\u00edc ne\u017e pen\u00edze, pot\u0159ebuj\u00ed n\u011b\u010d\u00ed z\u00e1jem a l\u00e1sku. My jim sice materi\u00e1ln\u00ed v\u011bci poskytneme, ale l\u00e1sku jim nikdo z n\u00e1s koupit nem\u016f\u017ee. To je to, co jim nejv\u00edc sch\u00e1z\u00ed. V\u00e1\u0161 p\u0159\u00edsp\u011bvek samoz\u0159ejm\u011b uv\u00edt\u00e1me, ale v\u017edy\u0165 to zn\u00e1te. Spadne do studny pot\u0159ebn\u00fdch v\u011bc\u00ed. Mus\u00edme nap\u0159\u00edklad koupit nov\u00fd alt\u00e1n na zahradu, aby se d\u011bti m\u011bly kam schovat, kdy\u017e za\u010dne pr\u0161et,“ dokon\u010d\u00ed \u0159editelka sv\u016fj proslov a j\u00e1 za\u010dnu uva\u017eovat, co asi m\u016f\u017ee st\u00e1t takov\u00fd alt\u00e1n\u2026 no ur\u010dit\u011b ne v\u00edc, ne\u017e urychlova\u010d do B\u00e9dy\u2026 m\u00e1m j\u00e1 sebou v\u016fbec \u0161ekovou kn\u00ed\u017eku?… taky mohla n\u011bco \u0159\u00edct, jsem jako bez ruky\u2026 zabiju Sabine\u2026 no, tak ne, ale aspo\u0148 j\u00ed ve\u010der za trest po\u0159\u00e1dn\u011b zlocht\u00e1m\u2026<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
autor: Janule<\/strong>
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Tentokr\u00e1t jsem se r\u00e1no probudil s pocitem, \u017ee se mi nic nezd\u00e1lo. Byla to klidn\u00e1 noc, prvn\u00ed za ty \u010dty\u0159i dny, co jsem tu doma. Nov\u00e1 pam\u011b\u0165 se asi n\u011bkde fl\u00e1k\u00e1 a nehodl\u00e1 m\u011b z\u00e1sobit nov\u00fdmi v\u011bdomostmi. Tom je\u0161t\u011b spal, tak jsem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[53],"tags":[],"class_list":["post-20541","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20541","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20541"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20541\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20541"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20541"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20541"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}