{"id":20544,"date":"2008-03-01T21:58:00","date_gmt":"2008-03-01T20:58:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20502"},"modified":"2008-03-01T21:58:00","modified_gmt":"2008-03-01T20:58:00","slug":"casoprostor-i-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/01\/casoprostor-i-19\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor I 19."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
Le\u017e\u00edme v temn\u00e9 lo\u017enici vedle sebe. Tom m\u011b st\u00e1le dr\u017e\u00ed za ruku a sledujeme spole\u010dn\u011b posledn\u00ed z\u00e1b\u011bry na\u0161\u00ed osudov\u00e9 oslavy. Pl\u00e1tno potemn\u00ed a objev\u00ed se nab\u00eddka dal\u0161\u00edch titul\u016f, ale Tom cel\u00e9 na\u0161e dom\u00e1c\u00ed kino jedn\u00edm stiskem tla\u010d\u00edtka vypne a z\u016fstaneme pono\u0159en\u00ed v \u00fapln\u00e9 tm\u011b\u2026 z\u00e1\u0159\u00ed jen slab\u00e1 sv\u011btla z podlahy, kter\u00e1 tvo\u0159\u00ed p\u0159\u00edjemnou atmosf\u00e9ru.<\/div>\n
<\/div>\n
C\u00edt\u00edm, \u017ee se Tom za\u010dal pomalu p\u0159esouvat sm\u011brem ke mn\u011b, ale ne\u017e ho stihnu zarazit, stane se p\u0159esn\u011b to, co jsem p\u0159edpokl\u00e1dal\u2026<\/div>\n
„Sakra \u2026 blb\u00fd chipsy!!“ vyk\u0159ikne a j\u00e1 si div nevyliju colu za krk.<\/div>\n
„Co d\u011bl\u00e1\u0161?“ vyk\u0159iknu zase j\u00e1 a leknut\u00edm se posad\u00edm na posteli.<\/div>\n
„Pitom\u00fd chipsy, te\u010f jsou v\u0161echny v posteli!“ nad\u00e1v\u00e1 Tom a \u0161m\u00e1tr\u00e1 rukou za hlavou, aby rozsv\u00edtil lampi\u010dku. Atmosf\u00e9ra je v pytli\u2026<\/div>\n
„Je\u017e\u00ed\u0161i, to je spou\u0161\u0165, to byl ale blbej n\u00e1pad\u2026“ st\u011b\u017euje si br\u00e1\u0161ka a soust\u0159ed\u011bn\u011b vyzob\u00e1v\u00e1 v\u0161echny vysypan\u00e9 mastn\u00e9 chipsy ze sn\u011bhob\u00edl\u00e9ho prost\u011bradla\u2026 „J\u00e1 tak nerad povl\u00edk\u00e1m postele\u2026“ k\u0148u\u010d\u00ed Tom a sna\u017e\u00ed se vy\u0161\u0165ourat i ty posledn\u00ed drobe\u010dky.<\/div>\n
„Kdy\u017e mi \u0159ekne\u0161, kde jsou prost\u011bradla, tak to klidn\u011b ud\u011bl\u00e1m\u2026“ prohl\u00e1s\u00edm s p\u0159ehledem, proto\u017ee moc dob\u0159e v\u00edm, \u017ee ten blbej n\u00e1pad byl m\u016fj.<\/div>\n
„Joooo, to bys byl hodnej, j\u00e1 to fakt nesn\u00e1\u0161\u00edm,“ usm\u011bje se na m\u011b vd\u011b\u010dn\u011b a hned se sna\u017e\u00ed ve sk\u0159\u00edni vyhrabat nov\u00e9 prost\u011bradlo. Na\u0161t\u011bst\u00ed pe\u0159iny to nezas\u00e1hlo, m\u011bli jsme je oba nacpan\u00e9 za hlavou. Za chvilku to m\u00e1m hotov\u00e9 a hupsnu zase p\u011bkn\u011b zp\u00e1tky na svoj\u00ed p\u016flku postele.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Zhasni, pros\u00edm,“ \u0159eknu Tomovi, kdy\u017e se zase pohodln\u011b uveleb\u00ed. „M\u016f\u017eu k tob\u011b?“ zept\u00e1m se a ne\u010dek\u00e1m na vyzv\u00e1n\u00ed, stejn\u011b v t\u00e9 tm\u011b nevid\u00edm do jeho tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„\u0160imr\u00e1\u0161,“ za\u0161ept\u00e1 mi Tom do ucha, kdy\u017e si polo\u017e\u00edm hlavu na jeho rameno a objemu ho rukou kolem pasu.<\/div>\n
„Promi\u0148,“ uhlad\u00edm si vlasy, aby ho ne\u0161imraly na nose. Je\u0161t\u011b by mohl za\u010d\u00edt kejchat a budu povl\u00edkat znova\u2026<\/div>\n
„\u010cemu se sm\u011bje\u0161?“ zept\u00e1 se Tom, kdy\u017e zaznamen\u00e1 moje pobaven\u00e9 uchechtnut\u00ed nad p\u0159edstavou k\u00fdchaj\u00edc\u00edho br\u00e1\u0161ky\u2026 b\u00fdv\u00e1 p\u0159i tom srandovn\u00ed.<\/div>\n
„Jen tak, je mi dob\u0159e\u2026.“ zal\u017eu, abych nenaru\u0161il tu hezkou chv\u00edli. Najednou se za\u010dne lo\u017enic\u00ed linout tich\u00e1 hudba\u2026 ani jsem si nev\u0161iml, \u017ee je tu n\u011bkde p\u0159ehr\u00e1va\u010d\u2026 n\u011bjak\u00e9 romantick\u00e9 balady\u2026<\/div>\n
„L\u00edb\u00ed?“ zept\u00e1 se m\u011b Tom. Jen k\u00fdvnu na souhlas a ti\u0161e poslouch\u00e1m.<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 mi to cel\u00e9 vypr\u00e1v\u011bt, l\u00e1sko,“ popros\u00edm Toma.<\/div>\n
„A kde m\u00e1m za\u010d\u00edt?“ zept\u00e1 se.<\/div>\n
„T\u0159eba t\u00edm, kdys p\u0159i\u0161el na to, \u017ee m\u011b m\u00e1\u0161 r\u00e1d,“ c\u00edt\u00edm, jak se zhluboka nadechl.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1 vlastn\u011b nev\u00edm p\u0159esn\u00fd okam\u017eik\u2026 bylo to takov\u00e9 postupn\u00e9\u2026“ za\u010dne ti\u0161e pov\u00eddat. „Vlastn\u011b jo, u\u017e v\u00edm\u2026 poprv\u00e9 jsem si v\u0161iml, \u017ee je n\u011bco jinak, kdy\u017e jsem vid\u011bl jeden tv\u016fj plak\u00e1t\u2026 byl jsi tam takov\u00fd jin\u00fd\u2026 nev\u00edm jak to \u0159\u00edct, ale asi m\u011b dostal ten pohled\u2026 v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee jsi dobr\u00fd herec a m\u00e1\u0161 ty p\u00f3zy v\u0161echny v mal\u00edku, ale tohle bylo n\u011bco\u2026 jak bych to \u0159ekl\u2026 n\u011bco zvl\u00e1\u0161tn\u00edho\u2026 vid\u011bl jsem t\u011b najednou jin\u00fdma o\u010dima. Kone\u010dn\u011b jsem pochopil, co na tob\u011b v\u0161echny ty bl\u00e1zniv\u00fd hysterick\u00fd holky vid\u011bj. Bylo to n\u011bkdy po tom, co sis zm\u011bnil \u00fa\u010des\u2026 najednou jsi nebyl ten \u010f\u00e1bel s ofinou p\u0159es oko, ale n\u011bkdo \u00fapln\u011b jin\u00fd. Tvoje o\u010di byly tak stra\u0161n\u011b erotick\u00fd, \u017ee jsem se \u00fapln\u011b zarazil. Byl to jen pocit, z\u00e1blesk, tak\u017ee jsem se s t\u00edm d\u00e1l nezab\u00fdval, ale pamatuju si to. Bylo to poprv\u00e9. Pak u\u017e se to jen stup\u0148ovalo. Ty jin\u00e9 o\u010di mi z\u016fstaly a za\u010dal jsem t\u011b v\u00edc sledovat. V\u0161\u00edmat si tv\u00fdch pohled\u016f, gest, ch\u016fze, \u00fasm\u011bv\u016f\u2026 fascinovalo m\u011b tvoje neust\u00e1l\u00e9 olizov\u00e1n\u00ed rt\u016f\u2026 n\u011bkolikr\u00e1t m\u011b to m\u00e1lem zabilo. Nejv\u00edc jsem miloval, kdy\u017e jsme byli doma\u2026 byl jsi p\u0159irozen\u00fd, nic jsi nemusel hr\u00e1t. Mo\u017en\u00e1 to bylo i t\u00edm, jak ses d\u00edval ty na m\u011b. Netu\u0161il jsem, \u017ee m\u00e1\u0161 stejn\u00e9 pocity, ale na\u0161e vz\u00e1jemn\u00e9 spojen\u00ed z\u0159ejm\u011b fungovalo\u2026 mo\u017en\u00e1 jsem si tu l\u00e1sku st\u00e1hnul od tebe, p\u0159\u00edmo ze srdce\u2026 “ usm\u011bje se.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„A pak p\u0159i\u0161ly sny. Nejd\u0159\u00edv to byly jen takov\u00e9 kra\u0165ounk\u00e9 epizodky, v\u011bt\u0161inou jsme se v nich jen l\u00edbali, ale i to mi sta\u010dilo. P\u0159edt\u00edm jsem svoje sny zapom\u00ednal, dokonce jsem si myslel, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 nem\u00e1m, ale tyhle mi najednou za\u010daly z\u016fst\u00e1vat v hlav\u011b a za\u010daly m\u011b d\u011bsit. Byly \u010d\u00edm d\u00e1l \u017eiv\u011bj\u0161\u00ed, barevn\u011bj\u0161\u00ed a odv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed a j\u00e1 se budil uprost\u0159ed noci, cel\u00fd zpocen\u00fd. Byl jsem r\u00e1d, \u017ee nem\u00e1me spole\u010dn\u00fd pokoj, proto\u017ee to bys m\u011b ur\u010dit\u011b odhalil. Dokonce jsem si odd\u011blen\u00e9 pokoje vydupal i na Davidovi, kdy\u017e jsme byli ubytovan\u00ed v hotelech. Sv\u00e1d\u011bl jsem to na n\u00e1\u0161 hudebn\u00ed vkus, ale skute\u010dnost byla \u00fapln\u011b jin\u00e1. Mysl\u00edm, \u017ee jsem musel vzdychat ze span\u00ed\u2026 v\u017edycky to toti\u017e skon\u010dilo stejn\u011b,“ sly\u0161\u00edm jak se usm\u00edv\u00e1 p\u0159i t\u00e9 vzpom\u00ednce. „Koupil jsem si tenkr\u00e1t patery nov\u00e9 boxerky, proto\u017ee jsem kolikr\u00e1t spot\u0159eboval dvoje za noc\u2026 mysl\u00edm, \u017ee jsme byli na tom n\u00e1kupu spole\u010dn\u011b a tys mi je pom\u00e1hal vyb\u00edrat\u2026 pamatuju se, jak jsem se p\u0159ed tebou styd\u011bl, jako bys mi mohl \u010d\u00edst my\u0161lenky,“ pohlad\u00ed m\u011b lehce po tv\u00e1\u0159i. Chytnu jeho ruku do sv\u00e9 a pol\u00edb\u00edm ho do dlan\u011b. Za odm\u011bnu dostanu pusu na \u010delo.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Dostal jsem z toho strach, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee je to n\u011bco, co by vyd\u011bsilo v\u0161echny okolo, ale hlavn\u011b tebe. Kdybych tu\u0161il, \u017ee c\u00edt\u00ed\u0161 to sam\u00e9, v\u016fbec bych nev\u00e1hal, ale j\u00e1 si myslel, \u017ee bys m\u011b nepochopil, tak jsem se s t\u00edm sna\u017eil vyrovnat po sv\u00e9m. V\u0161echny holky, kter\u00e9 mi pro\u0161ly postel\u00ed nem\u011bly obli\u010dej\u2026 ve v\u0161ech jsem vid\u011bl jen tebe\u2026 m\u011bl jsem co d\u011blat, abych jim v t\u00e9 nejv\u00e1\u0161niv\u011bj\u0161\u00ed chv\u00edli ne\u0159ekl tv\u00fdm jm\u00e9nem. Ty jsi po\u0159\u00e1d mluvil o tom, jak \u010dek\u00e1\u0161 na velkou l\u00e1sku, ale m\u011b ani ve snu nenapadlo, \u017ee \u010dek\u00e1\u0161 na m\u011b. Cht\u011bl jsem to v sob\u011b p\u0159eb\u00edt, pochopil jsem, \u017ee je to l\u00e1ska, ale cht\u011bl jsem se j\u00ed za ka\u017edou cenu zbavit. Proto jsem se sna\u017eil v\u0161em, v\u010detn\u011b sebe, namluvit, \u017ee l\u00e1ska neexistuje, \u017ee na n\u00ed nev\u011b\u0159\u00edm\u2026 p\u0159itom jsem j\u00ed byl pln\u00fd,“ pohlad\u00ed m\u011b po vlasech a chv\u00edli ml\u010d\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„A pak jsem poprv\u00e9 selhal\u2026 j\u00e1, tv\u016fj velk\u00fd br\u00e1\u0161ka Tom\u2026 selhal jsem v posteli s holkou\u2026 to bylo pro m\u011b jako r\u00e1na kladivem. Na\u0161t\u011bst\u00ed byla tolerantn\u00ed a nikde nic neroztrubovala, ale m\u011b za\u010dalo doch\u00e1zet, \u017ee u\u017e to takhle d\u00e1l nep\u016fjde. U\u017e to bylo skoro dva roky, co jsem to v sob\u011b dusil, ty ses mi vyh\u00fdbal, stra\u0161n\u011b ses na\u0161tval, kdy\u017e jsem za\u0159\u00eddil ty odd\u011blen\u00e9 pokoje v hotelech a od t\u00e9 doby to \u0161lo s n\u00e1mi z kopce. Pomalu jsme spolu p\u0159estali mluvit, to si ur\u010dit\u011b pamatuje\u0161. Za\u010dal jsem b\u00fdt doslova zoufal\u00fd. \u010cty\u0159iadvacet hodin denn\u011b jsem o tom p\u0159em\u00fd\u0161lel. Ka\u017edou chv\u00edli do m\u011b musel n\u011bkdo str\u010dit, abych se probral\u2026 bylo to takov\u00e9 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed obdob\u00ed. Sna\u017eil jsem se to kr\u00fdt vtipn\u00fdmi pozn\u00e1mkami, ale s\u00e1m jsem c\u00edtil, \u017ee u\u017e to za\u010d\u00edn\u00e1 b\u00fdt ob\u010das trapn\u00e9\u2026 D\u011bvka\u0159 Tom tot\u00e1ln\u011b zm\u011bkl\u2026 b\u00e1l jsem se p\u0159iv\u00e9st holku, aby se to nestalo znova, a z\u00e1rove\u0148 jsem se b\u00e1l, \u017ee se to n\u011bkdo dozv\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Dostal jsem strach, \u017ee ne\u017e se k n\u011b\u010demu odhodl\u00e1m, ty si najde\u0161 tu svoj\u00ed vysn\u011bnou l\u00e1sku a j\u00e1 z\u016fstanu s\u00e1m. Za\u010dal jsem b\u00fdt nerv\u00f3zn\u00ed, v\u0161ude jsem t\u011b hl\u00eddal, abys nepotkal n\u011bkoho, do koho by ses mohl zamilovat, doslova jsem t\u011b za\u010dal pron\u00e1sledovat.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Pak sis nechal ud\u011blat nov\u00e9 tetov\u00e1n\u00ed na ruku\u2026 svoboda a rok na\u0161eho narozen\u00ed\u2026 m\u011blo to symbolizovat na\u0161\u00ed plnoletost, to, po \u010dem jsme oba tak dlouho tou\u017eili\u2026 najednou to bylo nadosah ruky\u2026 najednou jsme se mohli odpoutat od rodi\u010d\u016f, ale ve mn\u011b to sp\u00ed\u0161 vzbuzovalo obavy\u2026 c\u00edtil jsem to jako tvoje odpout\u00e1n\u00ed ode m\u011b. B\u00e1l jsem se. Najednou ses mohl odst\u011bhovat, kam jsi cht\u011bl, mohl jsi odjet t\u0159eba na druh\u00fd konec zem\u011bkoule a j\u00e1 ti v tom nem\u011bl jak zabr\u00e1nit. Rozhodl jsem se, \u017ee to mus\u00edm zm\u011bnit. Tak dlouho jsem si p\u0159edstavoval, \u017ee m\u011b opust\u00ed\u0161, a\u017e jsem to nakonec za\u010dal pova\u017eovat za hotovou v\u011bc a v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee t\u011b mus\u00edm zadr\u017eet\u2026 p\u0159ipoutat zp\u00e1tky k sob\u011b. Ten ve\u010der na\u0161\u00ed oslavy byl pro m\u011b posledn\u00ed mo\u017enost. R\u00e1no u\u017e jsi mohl b\u00fdt n\u011bkde pry\u010d a proto jsem to cht\u011bl ud\u011blat. Bylo to nelogick\u00e9, dr\u017eela t\u011b kapela, ale j\u00e1 u\u017e p\u0159est\u00e1val myslet logicky\u2026 Cht\u011bl jsem se ti vyznat, a\u0165 to stoj\u00ed, co to stoj\u00ed. U\u017e mi bylo jedno, jestli m\u011b zavrhne\u0161, nebo mnou bude\u0161 pohrdat\u2026 byl jsem na to p\u0159ipraven\u00fd. V\u0161echno bylo lep\u0161\u00ed, ne\u017e nejistota. I krut\u00e1 jistota, \u017ee m\u011b nechce\u0161, byla najednou lep\u0161\u00ed\u2026“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Kdy\u017e jsme spolu za barem kou\u0159ili, byl jsem u\u017e maxim\u00e1ln\u011b nerv\u00f3zn\u00ed\u2026 st\u00e1li jsme tam sami, mohl jsem ti to \u0159\u00edct, ale najednou se mi rozklepaly nohy a j\u00e1 to nedok\u00e1zal\u2026 c\u00edtil jsem se jako zbab\u011blec. Zp\u00e1tky jsem t\u011b poslal samotn\u00e9ho a rad\u0161i jsem zapadl na z\u00e1chod, abych se uklidnil. Kdy\u017e se mi p\u0159estaly klepat ruce, umyl jsem se, abych nebyl tak schv\u00e1cen\u00fd a dod\u00e1val jsem si samomluvou odvahu. „Mus\u00ed\u0161, mus\u00ed\u0161, mus\u00ed\u0161 mu to \u0159\u00edct,“ opakoval jsem sv\u00e9mu obrazu v zrcadle po\u0159\u00e1d dokola. Pak jsi na ten z\u00e1chod p\u0159i\u0161el ty a j\u00e1 musel vypadnout. Nepoznal bych t\u011b, ani kdybys nem\u011bl br\u00fdle\u2026 byl jsem \u00fapln\u011b mimo. Podez\u0159el\u00fd jsi mi byl, ale kdy\u017e jsem vid\u011bl v jak\u00e9m stavu je David, hodil jsem to za hlavu. M\u011bl jsem d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc a tos byl ty, ale o sedm let mlad\u0161\u00ed. Nebyl jsem ani schopen p\u00edt, abych se trochu zklidnil,“ dopov\u00eddal Tom a p\u0159ikryl n\u00e1s pe\u0159inou\u2026 za\u010dalo b\u00fdt chladn\u011bji, venku u\u017e byla ur\u010dit\u011b tma, jako tady v na\u0161\u00ed lo\u017enici. Chv\u00edli bylo ticho, necht\u011bl jsem ho ru\u0161it, ale musel jsem.<\/div>\n
<\/div>\n
„Pokra\u010duj, pros\u00edm,“ za\u0161eptal jsem mu u ucha. Usm\u00e1l se a dal mi pusu na \u010delo, jako bych byl jeho d\u00edt\u011b\u2026 jako by m\u011b cht\u011bl chr\u00e1nit.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„N\u011bkam jsi mi zmizel, tak jsem chv\u00edli bloumal mezi lidmi a ob\u010das s n\u011bk\u00fdm prohodil slovo. Zkusil jsem se nap\u00edt trochu alkoholu, ale nem\u011blo to na m\u011b v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00fd \u00fa\u010dinek. Pak mi n\u011bkdo \u0159ekl, \u017ee tu nejsi, a\u0165 t\u011b se\u017eenu. Tu\u0161il jsem, \u017ee jsi n\u011bkde za\u0161it\u00fd jako v\u017edycky, tak jsem \u0161el skoro najisto. Kdy\u017e jsem p\u0159i\u0161el ke stolu, vid\u011bl jsem na tob\u011b zm\u011bnu\u2026 poznal jsem, \u017ee jsi bre\u010del, ale vypadals spokojen\u011b. Hodil jsi na m\u011b z\u00e1\u0159iv\u00fd \u00fasm\u011bv, kter\u00fd jsem od tebe nevid\u011bl u\u017e nejm\u00ed\u0148 p\u016fl roku. Dokonce jsi m\u011b vzal na chvilku lehce kolem ramen, kdy\u017e jsme spolu odch\u00e1zeli do vedlej\u0161\u00ed m\u00edstnosti, ale z toho u\u017e jsem byl \u00fapln\u011b paf. Ta zm\u011bna m\u011b zarazila. Nev\u011bd\u011bl jsem, co si o tom m\u00e1m myslet\u2026 je to dobr\u00e9, nebo \u0161patn\u00e9 znamen\u00ed? M\u00e1m to ud\u011blat nebo ne? Honilo se mi hlavou tis\u00edce my\u0161lenek a v\u016fbec jsem nevn\u00edmal, co se kolem n\u00e1s d\u011bje. Mechanicky jsem tiskl v\u0161echny ty gratuluj\u00edc\u00ed ruce a l\u00edbal nastaven\u00e9 tv\u00e1\u0159e a v hlav\u011b m\u011bl jen jednu jedinou.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Posledn\u00ed gratulant byla m\u00e1ma a pak m\u011b \u010dekala poprava\u2026 vlastn\u011b sebevra\u017eda, proto\u017ee jsem do toho \u0161el dobrovoln\u011b. St\u00e1l jsi kousek ode m\u011b. Kdy\u017e jsem se k tob\u011b oto\u010dil, vid\u011bl jsem ti v o\u010d\u00edch radost, l\u00e1sku? Nev\u011bd\u011bl jsem co to je, ale povzbudilo m\u011b to. Ud\u011blal jsem prvn\u00ed krok\u2026 krok do propasti, ze kter\u00e9 nebylo n\u00e1vratu, ale tvoje ruce m\u011b zachytily a j\u00e1 do t\u00e9 propasti nespadl. P\u0159it\u00e1hl sis m\u011b a p\u0159im\u00e1\u010dkl na sv\u00e9 n\u00e1dhern\u00e9 t\u011blo, po kter\u00e9m jsem tak tou\u017eil. Chytil jsem t\u011b kolem pasu tak siln\u011b, jako bych t\u011b zachra\u0148oval, ale zachra\u0148oval jsem sp\u00ed\u0161 s\u00e1m sebe. C\u00edtil jsem tvoj\u00ed n\u00e1dhernou v\u016fni a ruce, kter\u00e9 m\u011b objaly a pak sly\u0161el ta dv\u011b slova, tich\u00e1, mil\u00e1, nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Podlomila se mi kolena. Musel jsi m\u011b p\u0159idr\u017eet, abych se neporou\u010del k zemi. Stiskl jsem t\u011b siln\u011bji, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee jsem ti rozum\u011bl. Kdy\u017e jsme se pou\u0161t\u011bli, p\u0159ipadalo mi to, jako kdy\u017e n\u00e1s od sebe n\u011bkdo trh\u00e1 n\u00e1sil\u00edm. Pod\u00edval jsem se ti do o\u010d\u00ed a doufal, \u017ee si v nich p\u0159e\u010dte\u0161, \u017ee c\u00edt\u00edm to sam\u00e9. Vid\u011bl jsem tam jistotu\u2026 tys to v\u011bd\u011bl, nebylo pochyb. Nech\u00e1pal jsem jak, ale bylo mi to v tu chv\u00edli jedno. Usm\u00edval ses\u2026 dod\u00e1val jsi mi odvahu. Je\u0161t\u011b jsem t\u011b chytil nen\u00e1padn\u011b za ruku a zm\u00e1\u010dkl, ale museli jsme se rozd\u011blit. Dv\u011b poloviny, kter\u00e9 se pr\u00e1v\u011b na\u0161ly, musely zase od sebe\u2026 trhalo mi to srdce, ale v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee nem\u00e1me na v\u00fdb\u011br. Od t\u00e9to chv\u00edle se mus\u00edme skr\u00fdvat\u2026 p\u0159ed sv\u011btem, p\u0159ed rodinou, kamar\u00e1dy\u2026 p\u0159ede v\u0161emi, kte\u0159\u00ed by n\u00e1s cht\u011bli rozd\u011blit.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Janule<\/strong>
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Le\u017e\u00edme v temn\u00e9 lo\u017enici vedle sebe. Tom m\u011b st\u00e1le dr\u017e\u00ed za ruku a sledujeme spole\u010dn\u011b posledn\u00ed z\u00e1b\u011bry na\u0161\u00ed osudov\u00e9 oslavy. Pl\u00e1tno potemn\u00ed a objev\u00ed se nab\u00eddka dal\u0161\u00edch titul\u016f, ale Tom cel\u00e9 na\u0161e dom\u00e1c\u00ed kino jedn\u00edm stiskem tla\u010d\u00edtka vypne a z\u016fstaneme pono\u0159en\u00ed v<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[53],"tags":[],"class_list":["post-20544","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20544","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20544"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20544\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20544"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20544"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20544"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}