{"id":20546,"date":"2008-03-01T21:57:00","date_gmt":"2008-03-01T20:57:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20504"},"modified":"2008-03-01T21:57:00","modified_gmt":"2008-03-01T20:57:00","slug":"casoprostor-i-17","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/01\/casoprostor-i-17\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor I 17."},"content":{"rendered":"
„Posa\u010fte se, pros\u00edm a p\u016fj\u010dte mi v\u00e1\u0161 ob\u010dansk\u00fd pr\u016fkaz,“ vyzve m\u011b komisa\u0159 Krause. Zalov\u00edm v kapse bundy a vynd\u00e1m doklady. Pod\u00e1m mu p\u0159es st\u016fl svoj\u00ed ob\u010danku a sednu si naproti n\u011bmu, na starou opr\u00fdskanou \u017eidli. Vypad\u00e1 docela sympaticky\u2026 m\u016f\u017ee mu b\u00fdt tak kolem \u010dty\u0159iceti, m\u00e1 tro\u0161ku pup\u00edk z piva a pro\u0161ediv\u011bl\u00e9 vlasy. Douf\u00e1m, \u017ee v jeho v\u011bku nebudu vypadat takhle, to by m\u011b zabilo\u2026 Opisuje do po\u010d\u00edta\u010de moje \u00fadaje a j\u00e1 m\u00e1m \u010das se tu tro\u0161ku porozhl\u00eddnout\u2026 je to tu p\u011bkn\u011b ponur\u00e9\u2026 star\u00fd bar\u00e1k bez v\u00fdtahu, vymalov\u00e1no je naposledy n\u011bkdy za kr\u00e1le Klacka a n\u00e1bytek je asi z druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Nen\u00ed divu, \u017ee nem\u00e1 videotelefon, kdy\u017e mu na stole tr\u016fn\u00ed star\u00fd tla\u010d\u00edtkov\u00fd p\u0159\u00edstroj z muzea.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak\u017ee za\u010dneme, pane Kaulitzi,“ zad\u00edv\u00e1 se mi komisa\u0159 do o\u010d\u00ed. „Zn\u00e1te sle\u010dnu Karin Fischerovou?“ vyst\u0159el\u00ed na m\u011b ot\u00e1zku. Zase ta Karin\u2026 j\u00e1 se j\u00ed snad nezbav\u00edm\u2026 nesm\u00edm d\u00e1t na sob\u011b zn\u00e1t \u017e\u00e1dn\u00fd zmatek, policajti na krimin\u00e1lce jsou v\u011bt\u0161inou dob\u0159\u00ed psychologov\u00e9\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„Ano, zn\u00e1m,“ odpov\u00edm jen na to, na co se zeptal a \u010dek\u00e1m, co bude cht\u00edt d\u00e1l. \u0164uk\u00e1 n\u011bco neuv\u011b\u0159iteln\u011b pomalu do po\u010d\u00edta\u010de\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„Jak dob\u0159e se se sle\u010dnou Fischerovou zn\u00e1te, pane Kaulitzi?“ usm\u011bje se na m\u011b povzbudiv\u011b, asi abych se neb\u00e1l odpov\u00eddat\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„No\u2026 abych pravdu \u0159ekl, je to kamar\u00e1dka, teda sp\u00ed\u0161 takov\u00e1 zn\u00e1m\u00e1\u2026 zase tak dob\u0159e j\u00ed nezn\u00e1m,“ leze ze m\u011b, jak z chlupat\u00fd deky a snad ani tak moc nel\u017eu, proto\u017ee ten sex s n\u00ed si opravdu nepamatuju. Zase moj\u00ed odpov\u011b\u010f p\u011bkn\u011b pomalu nap\u00ed\u0161e a pokra\u010duje. M\u00e1 \u010dasu dost, jak je vid\u011bt.<\/div>\n
<\/div>\n
„Kdy jste j\u00ed naposledy vid\u011bl?“ padne dal\u0161\u00ed nep\u0159\u00edjemn\u00e1 ot\u00e1zka. Jo, to kdybych v\u011bd\u011bl, mysl\u00edm si v duchu, ale tohle mu nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak to u\u017e se nepamatuju, ale m\u016f\u017eu v\u00e1m \u0159\u00edct p\u0159esn\u011b, kdy jsem j\u00ed naposledy sly\u0161el,“ pou\u017eiju jedinou informaci, kterou v\u00edm ur\u010dit\u011b. „Bylo to dnes r\u00e1no, v p\u016fl t\u0159et\u00ed.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Ano, to v\u00edme, d\u00edky tomu jsme v\u00e1s taky pozvali\u2026 byl jste posledn\u00ed, komu volala, ne\u017e zem\u0159ela,“ vyp\u00e1l\u00ed na m\u011b odpov\u011b\u010f a mn\u011b se zatm\u00ed p\u0159ed o\u010dima.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ona je mrtv\u00e1?“ zept\u00e1m se s vykulen\u00fdma o\u010dima komisa\u0159e. D\u00edv\u00e1 se na m\u011b a nic ne\u0159\u00edk\u00e1\u2026 asi sleduje moji reakci. Mysl\u00edm, \u017ee jsem p\u0159ekvapen\u00fd dost, aby si neza\u010dal myslet, \u017ee jsem ji zabil j\u00e1. „N\u011bkdo j\u00ed zabil?“ vyhrknu prvn\u00ed, co m\u011b napadne.<\/div>\n
<\/div>\n
„Pro\u010d mysl\u00edte, \u017ee ji n\u011bkdo zabil?“ zept\u00e1 se m\u011b zkoumav\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 j\u00e1 nev\u00edm, ale to m\u011b napadlo prvn\u00ed\u2026“ odpov\u00edm pomalu, ale najednou mi dojde, co mi v tom telefonu cht\u011bla\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„I kdy\u017e, te\u010f jsem si vlastn\u011b vzpomn\u011bl\u2026 ona mi volala a cht\u011bla, abych p\u0159ijel, \u017ee je j\u00ed \u0161patn\u011b. V\u00edte, nebylo to poprv\u00e9, ona si ze m\u011b d\u011blala sluhu, kdy\u017e se n\u011bkde opila, tak\u017ee jsem se na\u0161tval a nikam nejel\u2026 to jsem asi m\u011bl, co?“ zad\u00edv\u00e1m se provinile do o\u010d\u00ed komisa\u0159i a sna\u017e\u00edm se, aby na mn\u011b nepoznal, \u017ee mi to zas a\u017e tak l\u00edto nen\u00ed\u2026 bez adresy se t\u011b\u017eko n\u011bkdo zachra\u0148uje\u2026 Zap\u00ed\u0161e si moj\u00ed dlouhou odpov\u011b\u010f a pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b soucitn\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ned\u011blejte si starosti, ne\u017e byste se k n\u00ed dostal, bylo by stejn\u011b pozd\u011b,“ uklid\u0148uje m\u011b. „Podle l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 zpr\u00e1vy zem\u0159ela na p\u0159ed\u00e1vkov\u00e1n\u00ed alkoholem a drogami mezi p\u016fl t\u0159et\u00ed a t\u0159et\u00ed hodinou rann\u00ed. Od v\u00e1s je to k n\u00ed nejm\u00e9n\u011b p\u016fl hodiny cesty, tak\u017ee byste stejn\u011b nem\u011bl \u0161anci n\u011bco podniknout,“ sd\u011bl\u00ed mi \u00falevnou zpr\u00e1vu a pokra\u010duje. „V podstat\u011b n\u00e1m \u0161lo jen o to, co v\u00e1m cht\u011bla, a pro\u010d volala zrovna v\u00e1s. To jste n\u00e1m \u0159ekl, tak\u017ee v\u00e1s nebudu d\u00e9le zdr\u017eovat. P\u0159\u00edpad je uzav\u0159en jako smrt bez ciz\u00edho zavin\u011bn\u00ed, ni\u010deho se nemus\u00edte ob\u00e1vat,“ \u0159ekne, vyjede z tisk\u00e1rny protokol a str\u010d\u00ed mi ho k podpisu. P\u0159ejedu o\u010dima, co zapsal a rychle se pod\u0161kr\u00e1bnu cel\u00fdm jm\u00e9nem. Komisa\u0159 se zvedne od stolu, \u010d\u00edm\u017e mi nazna\u010duje, \u017ee m\u016f\u017eu odej\u00edt. Zvednu svoje zt\u011b\u017ekl\u00e9 nohy a pomalu se sunu ke dve\u0159\u00edm. Komisa\u0159 otev\u0159e dve\u0159e a pod\u00e1 mi ruku na rozlou\u010denou. Stisknu mu ji a vyjdu na temnou chodbu.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jo a je\u0161t\u011b n\u011bco,“ ozve se mi za z\u00e1dy ten Colombo, a\u017e sebou trhnu.<\/div>\n
<\/div>\n
„Moje dcera v\u00e1s m\u00e1 moc r\u00e1da,“ \u0159ekne komisa\u0159 s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
<\/div>\n
Fujtajbl, u\u017e jsem se lekl, \u017ee si to rozlou\u010den\u00ed rozmyslel.<\/div>\n
<\/div>\n
„D\u011bkuju, pozdravujte j\u00ed ode m\u011b,“ odpov\u00edm s \u00falevou a zahraju si na hodnou medi\u00e1ln\u00ed hv\u011bzdu . „V z\u00e1\u0159\u00ed v\u00e1m po\u0161lu l\u00edstky na berl\u00ednsk\u00fd koncert, kdy\u017e se neuraz\u00edte,“ nahod\u00edm hv\u011bzdn\u00fd \u00fasm\u011bv. „To bude moc r\u00e1da, d\u011bkuju,“ odpov\u00ed Krause a je\u0161t\u011b jednou se rozlou\u010d\u00edme. Nesm\u00edm na to zapomenout, kdo v\u00ed, kdy budu pot\u0159ebovat zn\u00e1m\u00e9ho na krimin\u00e1lce.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak co ti cht\u011bli?“ zept\u00e1 se m\u011b netrp\u011bliv\u011b Tom, kdy\u017e nastoup\u00edm do auta a zabouchnu dve\u0159e u spolujezdce.<\/div>\n
<\/div>\n
„T\u00fdkalo se to telefonu, kter\u00fd jsem m\u011bl dneska v noci,“ za\u010dnu pomalu rozv\u00edjet le\u017e, kter\u00e1 by m\u011bla b\u00fdt co nejv\u00edc podobn\u00e1 pravd\u011b. Vymyslel jsem j\u00ed cestou k autu.<\/div>\n
<\/div>\n
„Asi v p\u016fl t\u0159et\u00ed r\u00e1no m\u011b vzbudil mobil, tak jsem to zvednul, ale ozval se jen n\u011bjak\u00fd opil\u00fd hlas. Ni\u010demu z toho, co \u0159\u00edkal, jsem nerozum\u011bl, tak jsem to nakonec polo\u017eil. Asi to byl omyl,“ l\u017eu u\u017e jako star\u00fd prof\u00edk.<\/div>\n
<\/div>\n
„Byla to pr\u00fd n\u011bjak\u00e1 fe\u0165a\u010dka a j\u00e1 byl posledn\u00ed, komu volala, ne\u017e zem\u0159ela na p\u0159ed\u00e1vkov\u00e1n\u00ed,“ \u0159eknu naoko smutn\u011b a \u010dek\u00e1m, jak\u00e1 bude Tomova reakce.<\/div>\n
<\/div>\n
„Aha\u2026“ zm\u016f\u017ee se jen na stru\u010dnou odpov\u011b\u010f a vypad\u00e1 to, \u017ee mi to vy\u0161lo. \u017d\u00e1dn\u00e9 stopy podez\u0159en\u00ed v jeho tv\u00e1\u0159i nevid\u00edm.“Kde vzala tvoje \u010d\u00edslo?“ uva\u017euje Tom.<\/div>\n
<\/div>\n
„To j\u00e1 nev\u00edm,“ odpov\u00edm stru\u010dn\u011b, nebudu to rad\u0161i rozv\u00e1d\u011bt a p\u0159i nejbli\u017e\u0161\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti si mus\u00edm vymazat Karin ze seznamu v mobilu\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„Ale nevypadalo to, \u017ee by v\u011bd\u011bla komu vol\u00e1\u2026“ dod\u00e1m je\u0161t\u011b, aby to bylo jist\u00e9. Sakra, c\u00edt\u00edm se stra\u0161n\u011b, \u017ee mu takhle l\u017eu, sl\u00edbil jsem mu p\u0159ece, \u017ee budeme v\u0161echno \u0159e\u0161it spolu, ale mrtv\u00e1 Karin snad u\u017e nic nevykec\u00e1, tak nen\u00ed d\u016fvod mu to v\u0161echno vypr\u00e1v\u011bt. Snad je to uzav\u0159en\u00e1 kapitola. Mus\u00edm v to doufat.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jo a p\u0159ipome\u0148 mi pros\u00edm t\u011b doma, \u017ee budu pot\u0159ebovat dva l\u00edstky na berl\u00ednsk\u00fd koncert, dcera toho komisa\u0159e m\u011b toti\u017e miluje, tak\u017ee jsem mu sl\u00edbil dva lupeny\u2026“ u\u0161kl\u00edbnu se na br\u00e1\u0161ku. „Dostanu taky dva l\u00edstky, kdy\u017e t\u011b miluju?“ uchechtne se na m\u011b a pl\u00e1cne m\u011b po stehn\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jist\u011b drahou\u0161i, sta\u010d\u00ed, kdy\u017e mi to dok\u00e1\u017ee\u0161,“ nastav\u00edm ze srandy tv\u00e1\u0159 k polibku. Br\u00e1\u0161ka se nenech\u00e1 dlouho p\u0159emlouvat a vrhne se na m\u011b jak hladov\u00fd sup na svou ko\u0159ist\u2026 je\u0161t\u011b \u017ee m\u00e1 to auto tmav\u00e1 skla, ulice je pln\u00e1 zv\u011bdav\u00fdch o\u010d\u00ed\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak dost, Casanovo, jedem dom\u016f\u2026 l\u00edstky dostane\u0161, d\u016fkazy byly dostate\u010dn\u00e9\u2026“ odlep\u00edm se od jeho rt\u016f a sund\u00e1m ze sebe v\u0161echny jeho nenechav\u00e9 ruce… m\u00e1 jich snad deset a ne jen dv\u011b\u2026 c\u00edt\u00edm ho po cel\u00e9m t\u011ble…<\/div>\n
<\/div>\n
„To jsem r\u00e1d, \u017ee ti budu moci b\u00fdt na bl\u00edzku, moje hv\u011bzdo\u2026“ za\u0161kleb\u00ed se na m\u011b a oto\u010d\u00ed kl\u00ed\u010dkem v zapalov\u00e1n\u00ed. Motor ti\u0161e zap\u0159ede a vyraz\u00edme k domovu. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed\u2026 u\u017e je to pro m\u011b domov\u2026 na Hamburk jsem \u00fapln\u011b zapomn\u011bl. Jsem tu teprve t\u0159et\u00ed den a u\u017e si nedovedu p\u0159edstavit, \u017ee bych byl n\u011bkde jinde\u2026 s Tomem je to tak n\u00e1dhern\u00e9, \u017ee u\u017e bych se toho asi necht\u011bl nikdy vzd\u00e1t. Zaklon\u00edm hlavu, op\u0159u se o op\u011brku a zav\u0159u \u00falevou o\u010di\u2026 snad je ta epizoda s Karin za mnou\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak co jsi mi cht\u011bla?“ zept\u00e1m se Karin. Sed\u00edme v mal\u00e9m boxu n\u011bjak\u00e9 kav\u00e1rny. „A kde jsi vlastn\u011b vzala moje \u010d\u00edslo?“ dojde mi.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
„M\u00e1m svoje zdroje\u2026“ odsekne a d\u00e1l up\u00edj\u00ed ze sv\u00e9 skleni\u010dky d\u017eus. U\u017e je to n\u011bco p\u0159es m\u011bs\u00edc, co jsem ji vid\u011bl naposledy a nebyl to pro m\u011b hezk\u00fd pohled\u2026le\u017eela v hotelov\u00e9m pokoji a spala, kdy\u017e jsem potichu zav\u00edral dve\u0159e a zdrhal. Cht\u011bl jsem, aby m\u011b nevid\u011bla\u2026 byla opil\u00e1, tak snad si nic nepamatuje. O to divn\u011bj\u0161\u00ed je tohle setk\u00e1n\u00ed. Tenkr\u00e1t na t\u00e9 pa\u0159b\u011b jsme se setkali poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b, tak nech\u00e1pu, co mi m\u016f\u017ee cht\u00edt\u2026<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
„Jsem t\u011bhotn\u00e1,“ vyp\u00e1l\u00ed na m\u011b ne\u010dekan\u011b\u2026 pod\u00edv\u00e1m se j\u00ed pevn\u011b do o\u010d\u00ed<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
„A co j\u00e1 s t\u00edm?“ odpov\u00edm bez zav\u00e1h\u00e1n\u00ed a douf\u00e1m, \u017ee nezaznamenala m\u016fj \u0161ok\u2026v\u017edy\u0165 byla namol, nem\u016f\u017ee nic v\u011bd\u011bt\u2026<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
„Jak, co ty s t\u00edm? Je to tvoje!“ roz\u010d\u00edl\u00ed se. Mus\u00edm b\u00fdt tvrd\u00fd, nesm\u00ed poznat, \u017ee pochybuju\u2026 „Tak hele, hol\u010di\u010dko, nejsi prvn\u00ed ani posledn\u00ed, kter\u00e1 to na m\u011b zkou\u0161\u00ed, ale to se ti nepovede. Nem\u00e1\u0161 \u0161anci!“ za\u00fato\u010d\u00edm tvrd\u011b, aby si nemyslela, \u017ee se jen tak nech\u00e1m zahnat do kouta. „Nepot\u0159ebuju \u017e\u00e1dnou \u0161anci, sta\u010d\u00ed mi informace,“ odpov\u00ed vztekle. To m\u011b zarazilo\u2026 co t\u00edm mysl\u00ed?<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
„Jak\u00e9 informace, co to mele\u0161?“ zept\u00e1m se o pozn\u00e1n\u00ed m\u00edrn\u011bji. Naklon\u00ed se ke mn\u011b tak, \u017ee c\u00edt\u00edm jej\u00ed dech na tv\u00e1\u0159i a zasy\u010d\u00ed: „Celou tu dobu, co jsme spolu soulo\u017eili, jsi mi \u0159\u00edkal „Tome, l\u00e1sko, ach Tome,“\u2026 to ti nesta\u010d\u00ed?“<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
„Sta\u010d\u00ed\u2026“ odpov\u00edm ti\u0161e. Tak\u017ee nebyla tak opil\u00e1, jak vypadala\u2026vz\u00e1p\u011bt\u00ed mi potvrd\u00ed moji domn\u011bnku.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
„Myslel sis, \u017ee jsem tak namol, \u017ee si to nebudu pamatovat, vi\u010f? Nejsi s\u00e1m dobr\u00fd herec, j\u00e1 taky nejsem \u0161patn\u00e1\u2026“ zad\u00edv\u00e1 se mi pevn\u011b do o\u010d\u00ed. „Te\u010f m\u011b poslouchej\u2026 vid\u00edm, \u017ee o d\u00edt\u011b nestoj\u00ed\u0161, tak\u017ee chci prachy\u2026 nech\u00e1m si to vz\u00edt, proto\u017ee s tebou nechci u\u017e m\u00edt nic spole\u010dn\u00fdho.“ Celkem se mi ulevilo, \u017ee jde jen o pen\u00edze. To jsem se ov\u0161em velice pletl\u2026 „Nebude to jednor\u00e1zovka. Budu cht\u00edt ob\u010das n\u011bjak\u00fd kepesn\u00fd, jako bolestn\u00fd za utrp\u011bnou ztr\u00e1tu\u2026 jinak se tv\u016fj brat\u0159\u00ed\u010dek dozv\u00ed, jak moc ho miluje\u0161\u2026“ dopov\u00ed s v\u00edt\u011bzn\u00fdm \u00fasm\u011bvem\u2026<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
„Jsme doma, ospal\u010de, vst\u00e1vej,“ ozve se mi \u0161epot vedle ucha. „Ty m\u00e1\u0161 dneska snad spavou nemoc, co bude\u0161 d\u011blat v noci?“ usm\u00edv\u00e1 se na m\u011b Tom a zaj\u00ed\u017ed\u00ed do gar\u00e1\u017ee.<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e9, j\u00e1 jsem zase usnul?“ udiven\u011b otev\u0159u o\u010di a nejde mi z hlavy posledn\u00ed sen. Zase ta Karin\u2026 Vystoup\u00edme oba z auta. Tom vynd\u00e1 z kufru n\u00e1kup, vraz\u00ed mi ta\u0161ky do ruky a zav\u0159e gar\u00e1\u017e.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jdu to ulo\u017eit a n\u011bco dobr\u00e9ho ti uva\u0159\u00edm\u2026“ sl\u00edb\u00edm sv\u00e9mu zlat\u00ed\u010dku a vyb\u011bhnu schody do domu. Zase ty kl\u00ed\u010de\u2026 mus\u00edm chv\u00edli hrabat v kapse, abych je na\u0161el. Kone\u010dn\u011b\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„Scotty, mil\u00e1\u010dku, u\u017e jsme doma!“ zavol\u00e1m sm\u011brem do kuchyn\u011b a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se na m\u011b vy\u0159\u00edt\u00ed ta na\u0161e chlupat\u00e1 obluda a cel\u00e9ho m\u011b obl\u00edz\u00e1\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„No tak dost, to sta\u010d\u00ed, a\u017e p\u0159ijde druh\u00fd p\u00e1n\u00ed\u010dek, tak na n\u011bj taky nezapome\u0148 s n\u011bjakou tou slinou, jo?“ ode\u017eenu ho se sm\u00edchem a sund\u00e1m si boty a bundu. Scotty se zase l\u00edn\u011b ulo\u017e\u00ed do sv\u00e9ho pelechu a pozoruje m\u011b, co d\u011bl\u00e1m. Rozd\u011bl\u00edm v\u011bci do lednice a za\u010dnu sp\u0159\u00e1dat pl\u00e1ny, co uva\u0159\u00edm.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Dneska by to cht\u011blo n\u011bco sladk\u00e9ho, u\u017e jsem dlouho nem\u011bl pala\u010dinky\u2026 jo, to je ono. Marmel\u00e1du m\u00e1me, \u0161leha\u010dku jsme koupili a hlavn\u011b je to rychle hotov\u00e9. Nat\u00e1hnu se pro z\u00e1st\u011bru, co vis\u00ed vedle ut\u011brky na h\u00e1\u010dku\u2026 „Tady jsem p\u00e1nem j\u00e1“ hl\u00e1s\u00e1 hrd\u00fd n\u00e1pis na z\u00e1st\u011b\u0159e\u2026 jo, to je pravda, tady jo. Tady v kuchyni jsem p\u00e1nem j\u00e1, ale jinak\u2026 v \u017eivot\u011b mi vl\u00e1dnou jin\u00ed lid\u00e9\u2026 nap\u0159\u00edklad takov\u00e1 „mil\u00e1 holka“, jako byla Karin. Tak\u017ee u\u017e je mi jasn\u00e9, pro\u010d jsem j\u00ed nechal t\u011bch tis\u00edc euro. Vyd\u00edrala, potvora. No, te\u010f u\u017e nebude… nezvl\u00e1dla to, holka. Z\u0159ejm\u011b m\u011bla t\u011bch pen\u011bz tolik, \u017ee se prost\u011b ufetovala. Tak\u017ee\u2026 ml\u00edko, mouku, vejce, tro\u0161ku soli a po\u0159\u00e1dn\u011b prom\u00edchat\u2026 tak, te\u010f rozp\u00e1lit tro\u0161ku oleje na p\u00e1nvi\u010dce a m\u016f\u017eu za\u010d\u00edt\u2026 Ona to na m\u011b norm\u00e1ln\u011b nastra\u017eila\u2026 cel\u00e1 ta jej\u00ed opilost byla jen bouda. Nejsp\u00ed\u0161 m\u011b cht\u011bla dostat do postele, tak m\u011b tak dlouho op\u00edjela, a\u017e jsem se nechal. Mrcha jedna. Nech\u00e1pu, jak jsem j\u00ed mohl tak lehce nal\u00edtnout\u2026 byl jsem po h\u00e1dce s Tomem, asi jsem se pot\u0159eboval odreagovat a takhle to dopadlo\u2026 m\u00e1lem jsem byl otec. „Uslintan\u00fd batole mu teda nez\u00e1vid\u00edm\u2026“<\/em> vybav\u00ed se mi Tomova slova, kter\u00e1 pronesl na adresu Georga\u2026 Up\u0159\u00edmn\u011b \u0159e\u010deno, taky bych o to moc nest\u00e1l\u2026 \u0160up, oto\u010d\u00edm nap\u016fl hotovou pala\u010dinku ve vzduchu\u2026 j\u00f3\u00f3\u00f3 trefa hned napoprv\u00e9, jsem bor\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9c. V\u011bt\u0161inou mi ta prvn\u00ed spadne, ne\u017e dostanu do ruky ten spr\u00e1vn\u00fd grif\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Janule<\/strong>
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

„Posa\u010fte se, pros\u00edm a p\u016fj\u010dte mi v\u00e1\u0161 ob\u010dansk\u00fd pr\u016fkaz,“ vyzve m\u011b komisa\u0159 Krause. Zalov\u00edm v kapse bundy a vynd\u00e1m doklady. Pod\u00e1m mu p\u0159es st\u016fl svoj\u00ed ob\u010danku a sednu si naproti n\u011bmu, na starou opr\u00fdskanou \u017eidli. Vypad\u00e1 docela sympaticky\u2026 m\u016f\u017ee mu b\u00fdt tak<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[53],"tags":[],"class_list":["post-20546","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20546","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20546"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20546\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20546"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20546"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20546"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}