{"id":20551,"date":"2008-03-01T21:55:00","date_gmt":"2008-03-01T20:55:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20509"},"modified":"2008-03-01T21:55:00","modified_gmt":"2008-03-01T20:55:00","slug":"casoprostor-i-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/01\/casoprostor-i-12\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor I 12."},"content":{"rendered":"
Za okny se pomalu stm\u00edv\u00e1 a j\u00e1 zji\u0161\u0165uji, \u017ee u\u017e toho v\u0161eho m\u00e1m dneska asi dost, kdy\u017e se p\u0159istihnu, jak se mi pomalu zav\u00edraj\u00ed o\u010di. Neudr\u017e\u00edm je otev\u0159en\u00e9, ani kdybych cht\u011bl.<\/div>\n
Trhnu sebou, kdy\u017e uc\u00edt\u00edm n\u011bco bl\u00edzko sv\u00e9ho obli\u010deje.
„Bille, vst\u00e1vej, jdeme sp\u00e1t,“ mluv\u00ed na m\u011b zbl\u00edzka Tom a sna\u017e\u00ed se m\u011b n\u011b\u017en\u011b probudit. Otev\u0159u o\u010di a vid\u00edm, \u017ee nic nevid\u00edm. Je tu absolutn\u00ed tma a j\u00e1 chvilinku nev\u00edm, kde jsem. Pak se mi v hlav\u011b rozsv\u00edt\u00ed a vzpomenu si, \u017ee jsem ve sv\u00e9m ob\u00fdv\u00e1ku v Berl\u00edn\u011b.<\/div>\n
„Asi jsem tu usnul, vi\u010f?“ zept\u00e1m se celkem hloup\u011b.<\/div>\n
„Ne asi, ale ur\u010dit\u011b. Chrn\u00ed\u0161 tady u\u017e dv\u011b hodiny,“ odv\u011bt\u00ed Tom a pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i. „M\u00e1me tu lo\u017enici, kdybys cht\u011bl sp\u00e1t pohodln\u011bji. A taky sprchu a velkou vanu,“ uchechtne se a rozsv\u00edt\u00ed malou lampi\u010dku nad televiz\u00ed, abych aspo\u0148 tro\u0161ku vid\u011bl. Prot\u00e1hnu se, m\u00e1m \u00fapln\u011b ztuhl\u00e1 z\u00e1da, spal jsem tu v divn\u00e9 poloze, zkroucen\u00fd jako paragraf. Jsem p\u0159ikryt\u00fd dekou, Tom o m\u011b v\u017edycky pe\u010doval, abych nenastydl a nejsp\u00ed\u0161 mu to z\u016fstalo a\u017e dodne\u0161ka.<\/div>\n
„D\u00edky za tu deku,“ usm\u011bju se na n\u011bj a pomalu za\u010dnu vst\u00e1vat. „D\u00e1m si sprchu. Tu rann\u00ed jsem n\u011bjak neza\u017eil, tak si to je\u0161t\u011b zop\u00e1knu,“ ozn\u00e1m\u00edm Tomovi a vyraz\u00edm do koupelny. V p\u016fli cesty si ale vzpomenu, \u017ee bych si m\u011bl vz\u00edt z lo\u017enice boxerky na span\u00ed a taky \u017eupan, co jsem tam r\u00e1no nechal a dojdu si pro n\u011b. M\u016fj pohled zavad\u00ed o tu kr\u00e1snou velkou man\u017eelskou postel a v duchu u\u017e se v n\u00ed vid\u00edm s Tomem, ale sou\u010dasn\u011b m\u011b za\u0161imr\u00e1 za krkem mal\u00fd strach. Za\u017eenu my\u0161lenky na to, co bude a rad\u0161i si to nam\u00ed\u0159\u00edm do koupelny.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom si tam \u010dist\u00ed zuby u umyvadla, ob\u010das mrkne do zrcadla a nen\u00e1padn\u011b sleduje, co tam d\u011bl\u00e1m. Velice brzo zjist\u00ed, \u017ee ned\u011bl\u00e1m nic. Stoj\u00edm uprost\u0159ed koupelny a v\u00e1h\u00e1m, jestli se m\u00e1m svl\u00edknout te\u010f, nebo a\u017e Tom odejde\u2026 jestli v\u016fbec odejde. Zase ten strach\u2026 Mus\u00edm se ho zbavit, v\u017edy\u0165 ho miluju a po ni\u010dem jin\u00e9m cel\u00fd \u017eivot netou\u017e\u00edm, tak se te\u010f p\u0159ece nebudu styd\u011bt.<\/div>\n
Rozhodn\u011b st\u00e1hnu boxerky, ale n\u00e1padn\u011b rychle zapluju do sprchov\u00e9ho koutu a zav\u0159u za sebou prosklen\u00e9 dve\u0159e. Pust\u00edm teplou sprchu a nech\u00e1m svoje unaven\u00e9 t\u011blo bi\u010dovat vla\u017en\u00fdmi pram\u00ednky vody\u2026 je mi kr\u00e1sn\u011b a \u00fanavu z cel\u00e9ho dne postupn\u011b odplavuje voda. Cel\u00fdch deset minut si u\u017e\u00edv\u00e1m tepl\u00fd proud, kter\u00fd ze m\u011b splachuje vo\u0148av\u00e9 mydlinky. Vypnu sprchu, opatrn\u011b pootev\u0159u dve\u0159e a s \u00falevou zjist\u00edm, \u017ee jsem v koupeln\u011b s\u00e1m. Zabal\u00edm se do m\u011bkou\u010dk\u00e9ho \u017eupanu, kter\u00fd na m\u011b netrp\u011bliv\u011b \u010dek\u00e1 na v\u011b\u0161\u00e1ku, aby m\u011b jemn\u011b usu\u0161il.<\/div>\n
Z druh\u00e9 strany zrcadla na m\u011b z\u00edr\u00e1 obluda s \u010dern\u00fdm obli\u010dejem a mokr\u00fdmi ucouran\u00fdmi vlasy. Ru\u010dn\u00edkem si je zamot\u00e1m do turbanu a hled\u00e1m n\u011bco na odl\u00ed\u010den\u00ed. Mus\u00edm se p\u0159ece uv\u00e9st do p\u016fvodn\u00edho stavu, abych se Tomovi l\u00edbil\u2026 zase m\u011b za\u0161imral ten mal\u00fd strach, ale hned ho za\u017eenu. Nem\u00e1m se p\u0159ece \u010deho b\u00e1t, v\u017edy\u0165 on m\u011b zn\u00e1 u\u017e tak dlouho a v\u00ed, co m\u00e1m a nem\u00e1m r\u00e1d. Snad jsem stejn\u00fd i v tomhle \u017eivot\u011b. Douf\u00e1m, \u017ee ho nezklamu. Na rozd\u00edl od n\u011bj m\u00e1m sm\u016flu, nic o n\u011bm v t\u00e9hle oblasti nev\u00edm.<\/div>\n
<\/div>\n
Tak\u2026 ksicht\u00edk u\u017e m\u00e1m zase jako d\u011btskou prdelku, tak rozbal\u00edm turban a rychle vysu\u0161\u00edm to ro\u0161t\u00ed, co st\u00e1le neum\u00edm u\u010desat. Nech\u00e1m to tak, jak si to samo lehne, vy\u010dist\u00edm si zuby a m\u016f\u017eu vyrazit do lo\u017enice. Jo, je\u0161t\u011b nat\u00e1hnout \u010dist\u00e9 boxerky na span\u00ed\u2026 te\u010f m\u016f\u017eu vyrazit. Zhasnu koupelnu a ocitnu se na tmav\u00e9 chodb\u011b. Ze dve\u0159\u00ed lo\u017enice je vid\u011bt slab\u00e9 sv\u011btlo, jinak je v\u0161ude naprost\u00e1 tma.<\/div>\n
Trochu se mi podlom\u00ed kolena, ale p\u0159ekon\u00e1m tu slabost a pomalu dojdu t\u011bch p\u00e1r krok\u016f k lo\u017enici. Dve\u0159e jsou jen p\u0159iv\u0159en\u00e9. Str\u010d\u00edm do nich a opatrn\u011b vejdu\u2026 Tom le\u017e\u00ed zachumlan\u00fd pod pe\u0159inou a pravideln\u011b oddechuje. Vypad\u00e1, jako kdy\u017e sp\u00ed\u2026 potichu dojdu na svoj\u00ed stranu postele, abych ho nevzbudil, shod\u00edm ze sebe \u017eupan a opatrn\u011b si lehnu na svoj\u00ed polovinu. Zhasnu lampi\u010dku, kter\u00e1 a\u017e dote\u010f osv\u011btlovala lo\u017enici a hypnotizuju o\u010dima strop, kter\u00fd v t\u00e9 \u010derno\u010dern\u00e9 tm\u011b ani nem\u016f\u017eu vid\u011bt. Z ulice sem nepronik\u00e1 skoro \u017e\u00e1dn\u00e9 sv\u011btlo, sly\u0161\u00edm jen lehk\u00e9 \u0161um\u011bn\u00ed strom\u016f v zahrad\u011b.<\/div>\n
Vedle na posteli se n\u011bco zamele… p\u0159est\u00e1v\u00e1m d\u00fdchat\u2026 on nesp\u00ed\u2026 \u010dekal na m\u011b\u2026 c\u00edt\u00edm jeho ruku, jak pod pe\u0159inou hled\u00e1 tu moj\u00ed. Vyd\u00e1m se mu svoj\u00ed leva\u010dkou naproti, a kdy\u017e se ty dv\u011b spoj\u00ed, d\u00e1m mu jemn\u00fdm stiskem najevo, \u017ee jsme se na\u0161li. Kone\u010dn\u011b jsme spolu\u2026 Bo\u017ee ten strach\u2026 zase je tady\u2026 Tom se ke mn\u011b pomalu p\u0159ibli\u017euje a st\u00e1le m\u011b dr\u017e\u00ed za ruku, jako by mi cht\u011bl \u0159\u00edct: „\u2026neboj se, j\u00e1 ti neubl\u00ed\u017e\u00edm\u2026“<\/div>\n
<\/div>\n
Oto\u010d\u00edm pomalu hlavu jeho sm\u011brem, nadechnu se, ale ne\u017e stihnu n\u011bco \u0159\u00edct, m\u00e1m jeho tepl\u00e9 rty na sv\u00fdch a za chvilku se na\u0161e jazyky vz\u00e1jemn\u011b propl\u00e9taj\u00ed v pomal\u00e9m n\u011b\u017en\u00e9m tempu. C\u00edt\u00edm, jak se m\u016fj malink\u00fd strach rozpou\u0161t\u00ed v jeho n\u011b\u017en\u00fdch \u00fastech, a jsem r\u00e1d, \u017ee nem\u016f\u017eu nic \u0159\u00edkat, stejn\u011b bych nev\u011bd\u011bl co\u2026 to, co v tomhle jedine\u010dn\u00e9m okam\u017eiku c\u00edt\u00edm, se ned\u00e1 vyj\u00e1d\u0159it \u017e\u00e1dn\u00fdmi uboh\u00fdmi slovy\u2026 je to nepopsateln\u00e9. P\u0159it\u00e1hnu si jej co nejbl\u00ed\u017ee sv\u00e9mu nedo\u010dkav\u00e9mu t\u011blu a zajedu ob\u011bma rukama do jeho vlas\u016f, jejich\u017e konce m\u011b \u0161imraj\u00ed na tv\u00e1\u0159\u00edch. N\u00e1dhern\u011b von\u00ed\u2026 Jeho dlouh\u00e9 \u0161t\u00edhl\u00e9 prsty m\u011b n\u011b\u017en\u011b hlad\u00ed na hrudn\u00edku a pak se pomalinku p\u0159esunuj\u00ed sm\u011brem k m\u00e9 \u010dern\u00e9 hv\u011bzd\u011b a zase zp\u011bt. C\u00edt\u00edm, jak moc m\u011b jeho \u0161imrav\u00e9 dotyky vzru\u0161uj\u00ed. Tom je ke mn\u011b p\u0159itisknut\u00fd celou d\u00e9lkou sv\u00e9ho \u0161t\u00edhl\u00e9ho t\u011bla a jeho vzru\u0161en\u00ed, zakryt\u00e9 jen tenkou l\u00e1tkou spodn\u00edho pr\u00e1dla, m\u011b tla\u010d\u00ed na boku. Po dlouh\u00fdch minut\u00e1ch nekone\u010dn\u011b kr\u00e1sn\u00e9ho hlazen\u00ed se opatrn\u011b p\u0159esune nade m\u011b, koleny si ud\u011bl\u00e1 m\u00edsto mezi m\u00fdmi stehny a vzep\u0159e se na rukou, aby m\u011b netla\u010dil. S l\u00edtost\u00ed opust\u00ed moje nenasytn\u00e1 \u00fasta, aby m\u011b vz\u00e1p\u011bt\u00ed mohl za\u010d\u00edt lehounce l\u00edbat na krku. Vydechnu a slastn\u011b zaklon\u00edm hlavu, abych mu nab\u00eddl ta nejcitliv\u011bj\u0161\u00ed m\u00edsta. Zn\u00e1 je a m\u00ed\u0159\u00ed p\u0159esn\u011b\u2026 proh\u00fdb\u00e1m se slast\u00ed pod jeho vlhk\u00fdmi dotyky a potichu mus\u00edm vzdychat. Polibky jsou to v\u00e1\u0161niv\u00e9 a n\u011b\u017en\u00e9 z\u00e1rove\u0148 a jeho vzru\u0161en\u00ed te\u010f c\u00edt\u00edm je\u0161t\u011b intenzivn\u011bji t\u011bsn\u011b nad t\u00edm sv\u00fdm.<\/div>\n
<\/div>\n
Moje ruce opust\u00ed vlasy a hlad\u00ed jemn\u011b linii jeho zad. Pomalu se za\u010dne rytmicky pohybovat a na\u0161e kl\u00edny, uv\u011bzn\u011bn\u00e9 l\u00e1tkou, se lehce vz\u00e1jemn\u011b dot\u00fdkaj\u00ed. Je to tak kr\u00e1sn\u00e9, \u017ee mus\u00edm za\u010d\u00edt ti\u0161e st\u00e9nat v pravideln\u00e9m rytmu jeho pomal\u00fdch pohyb\u016f p\u00e1nv\u00ed, kter\u00e9 jsou st\u00e1le intenzivn\u011bj\u0161\u00ed, a vz\u00e1jemn\u00fd tlak na\u0161ich vzru\u0161en\u00ed je siln\u011bj\u0161\u00ed. N\u011b\u017en\u00fdmi polibky postupn\u011b pokr\u00fdv\u00e1 cel\u00fd m\u016fj hrudn\u00edk, jazykem jemn\u011b obkrou\u017e\u00ed bradavky jednu po druh\u00e9 a pomalinku se posunuje sm\u011brem dol\u016f. Moje vzru\u0161en\u00ed dosahuje stupn\u011b dev\u011bt z mo\u017en\u00fdch deseti. „L\u00e1sko,“ vzdychnu potichu, kdy\u017e se Tom dotkne jazykem vytetovan\u00e9 hv\u011bzdy a prsty mi za\u010dne z bok\u016f stahovat tu posledn\u00ed bari\u00e9ru mezi n\u00e1mi. Ve chv\u00edli, kdy se jemn\u011b dotkne jazykem \u0161pi\u010dky penisu, dostoup\u00ed moje vzru\u0161en\u00ed des\u00e1t\u00e9ho stupn\u011b. “ Ouuu\u2026 l\u00e1sko\u2026 to je\u2026 n\u00e1\u00e1\u00e1\u2026 n\u00e1\u00e1\u00e1d\u2026 her\u2026 n\u00e9\u2026“ Sna\u017e\u00edm se v t\u00e9 ext\u00e1zi netla\u010dit jeho hlavu do sv\u00e9ho kl\u00edna, abych ho neudusil, ale je to nad m\u00e9 s\u00edly\u2026 rad\u0161i zvednu ruce, chyt\u00edm se pol\u0161t\u00e1\u0159e pod hlavou a naprosto se podrob\u00edm jeho dotyk\u016fm, kter\u00e9 jsou st\u00e1le intenzivn\u011bj\u0161\u00ed. Jeho vlhk\u00e1 \u00fasta m\u011b t\u011bsn\u011b obj\u00edmaj\u00ed, ruka jim n\u011b\u017en\u011b pom\u00e1h\u00e1 a za chv\u00edli u\u017e c\u00edt\u00edm, \u017ee se bl\u00ed\u017e\u00ed vrchol t\u00e9 sladk\u00e9 ext\u00e1ze.<\/div>\n
<\/div>\n
C\u00edt\u00edm v\u0161echny bu\u0148ky sv\u00e9ho t\u011bla tak intenzivn\u011b, jako bych m\u011bl slast\u00ed zem\u0159\u00edt\u2026 „aaaaach“\u2026 st\u00e9n\u00e1m u\u017e opravdu nahlas, abych vyj\u00e1d\u0159il ten n\u00e1dhern\u00fd pocit, kter\u00fd m\u011b cel\u00e9ho pohltil\u2026 kone\u010dn\u011b c\u00edt\u00edm ve sv\u00e9m t\u011ble oh\u0148ostroj a zaplav\u00edm jeho \u00fasta sv\u00fdm v\u00fdbuchem t\u00e9 nekone\u010dn\u00e9 slasti\u2026<\/div>\n
N\u00e1\u0161 vzru\u0161en\u00fd dech se ve spole\u010dn\u00e9m objet\u00ed za\u010dne pomalu zklid\u0148ovat a ten nejn\u011b\u017en\u011bj\u0161\u00ed milenec na sv\u011bt\u011b pokr\u00fdv\u00e1 polibky mou tv\u00e1\u0159. Opl\u00e1c\u00edm mu to s l\u00e1skou a slzy, kter\u00e9 mi te\u010dou po tv\u00e1\u0159\u00edch, jsou slzy nev\u00fdslovn\u00e9ho \u0161t\u011bst\u00ed. Ch\u00e1pe to a sl\u00edb\u00e1v\u00e1 slanou vodu z m\u00e9ho obli\u010deje.<\/div>\n
„D\u011bkuju, l\u00e1sko, bylo to \u00fa\u017easn\u00e9,“ \u0161eptnu mu potichu do ucha a dostanu za to n\u011b\u017en\u00fd polibek.<\/div>\n
„Nen\u00ed za\u010d, brou\u010dku,“ odpov\u00ed mi potichu Tom a polo\u017e\u00ed si hlavu na m\u016fj hrudn\u00edk. „Jsem r\u00e1d, \u017ee se ti to poprv\u00e9 se mnou l\u00edbilo,“ sly\u0161\u00edm v jeho hlase, \u017ee se usm\u00edv\u00e1, „a z\u016fsta\u0148 takov\u00fd po\u0159\u00e1d\u2026.“ je\u0161t\u011b potichu dod\u00e1 a pomalu oba upadneme do \u0159\u00ed\u0161e sn\u011bn\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
B\u011b\u017e\u00edm po cest\u011b, n\u011bkdo za mnou ut\u00edk\u00e1\u2026nem\u016f\u017eu se oto\u010dit, m\u00e1m hr\u016fzu z toho, kdo je za mnou a z\u00e1rove\u0148 z toho, \u017ee nev\u00edm, kdo to je. Nem\u016f\u017eu d\u00fdchat a za\u010d\u00edn\u00e1 m\u011b p\u00edchat v boku\u2026 mus\u00edm b\u011b\u017eet d\u00e1l, nebo m\u011b dohon\u00ed a j\u00e1 um\u0159u a u\u017e nikdy neuvid\u00edm sv\u00e9ho Toma\u2026sotva popad\u00e1m dech, ale st\u00e1le se sna\u017e\u00edm ut\u00edkat, aby m\u011b ta hr\u016fza nedohnala\u2026 n\u011bkdo na m\u011b zd\u00e1lky vol\u00e1: „Bille, Bille\u2026<\/em> vzbu\u010f se.“ Otev\u0159u o\u010di a nad sebou vid\u00edm jeho hn\u011bd\u00e9 o\u010di. „N\u011bco se ti asi zd\u00e1lo, stra\u0161n\u011b sebou mele\u0161,“ \u0159ekne potichu Tom a pohlad\u00ed m\u011b po vlasech. Obejmu ho kolem krku a p\u0159itisknu se k n\u011bmu.
„Musel jsem ut\u00edkat, jinak bych t\u011b ztratil\u2026“ vydechnu, abych mu vysv\u011btlil, co se mi zd\u00e1lo. Venku za\u010d\u00edn\u00e1 sv\u00edtat, je \u0161ero.
„Neboj se, m\u011b jen tak neztrat\u00ed\u0161\u2026 jsem tady pro tebe a v\u017edycky budu\u2026 kdy\u017e m\u011b bude\u0161 cht\u00edt\u2026“ odpov\u00ed mi moje l\u00e1ska a pol\u00edb\u00ed m\u011b na \u010delo. „Spi, je je\u0161t\u011b moc brzo.“
„M\u00e1m strach, aby se to nevr\u00e1tilo,“ je\u0161t\u011b za\u0161ept\u00e1m, ale pomalu zase us\u00edn\u00e1m\u2026 nesm\u00ed se to vr\u00e1tit\u2026 nesm\u00ed\u2026 se\u2026 to\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Pomalu otev\u0159u jedno oko, pak druh\u00e9 a chvilinku mi trv\u00e1, ne\u017e si uv\u011bdom\u00edm, kde jsem a co tu d\u011bl\u00e1m. Jsem doma ve sv\u00e9 lo\u017enici a v na\u0161\u00ed posteli. Ano, te\u010f u\u017e vlastn\u011b jin\u00fd domov m\u00edt nebudu. Oto\u010d\u00edm se na bok a pozoruju prov\u00e1zky sv\u011btl\u00fdch dread\u016f, co vykukuj\u00ed zpod pe\u0159iny t\u011bsn\u011b vedle m\u011b. Pe\u0159ina se nadzved\u00e1v\u00e1 podle jeho pravideln\u00e9ho dechu a j\u00e1 m\u00e1m v tu chv\u00edli pocit absolutn\u00edho \u0161t\u011bst\u00ed. N\u011bco tak intenzivn\u00edho, jako je tenhle pocit, jsem snad je\u0161t\u011b nikdy neza\u017eil. Splnilo se mi to, po \u010dem jsem marn\u011b deset let tou\u017eil, \u010deho jsem se u\u017e jednou definitivn\u011b vzdal a te\u010f si to u\u017e\u00edv\u00e1m dvojn\u00e1sob. Kone\u010dn\u011b.<\/div>\n
Je\u0161t\u011b chv\u00edli le\u017e\u00edm bez hnut\u00ed a pozoruju jeho pravideln\u00fd dech, ale ned\u00e1 mi to a p\u0159isunu se kous\u00ed\u010dek bl\u00ed\u017e, abych mu vid\u011bl do tv\u00e1\u0159e. Do t\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9, n\u011b\u017en\u00e9, skoro a\u017e d\u011btsk\u00e9 tv\u00e1\u0159e\u2026 kdy\u017e sp\u00ed, je snad je\u0161t\u011b nevinn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e batole. Shrnu mu vlasy, abych ho mohl jemn\u011b pohladit. Opatrn\u011b se dotknu, p\u0159ivon\u00edm, ale nechci ho vzbudit\u2026 takhle je roztomil\u00fd a j\u00e1 se nem\u016f\u017eu na tu kr\u00e1su vynad\u00edvat. V\u010dera byl tak n\u011b\u017en\u00fd\u2026 nikdy jsem si to o n\u011bm nemyslel. V\u017edycky jsem Toma pova\u017eoval za daleko drsn\u011bj\u0161\u00edho a nikdy m\u011b ani nenapadlo, \u017ee dok\u00e1\u017ee b\u00fdt \u00fapln\u011b jin\u00fd. P\u0159ipad\u00e1 mi, jako bych se dnes v noci znovu zamiloval do jin\u00e9ho \u010dlov\u011bka. V m\u00fdch erotick\u00fdch snech byl on v\u017edycky ten dobyvatel, ale v\u010dera mi dok\u00e1zal, jak jsem se v n\u011bm celou dobu m\u00fdlil. Nejrad\u0161i bych svoj\u00ed l\u00e1sku vyk\u0159i\u010del do cel\u00e9ho sv\u011bta, jak jsem te\u010f \u0161\u0165astn\u00fd.<\/div>\n
<\/div>\n
Sv\u011btl\u00e9 klubko se pohnulo a hn\u011bd\u00e9 \u0161kv\u00edrky o\u010d\u00ed na m\u011b zam\u017eouraly s \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i\u2026
„Je\u0161t\u011b chvilku, mam\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u2026“ zaprosil Tom d\u011btsk\u00fdm hl\u00e1skem, jako bych ho budil do \u0161koly\u2026 „Vst\u00e1v\u00e1me syn\u00e1\u010dku, \u0161kola u\u017e skon\u010dila, bude poledne\u2026 je\u0161t\u011b stihne\u0161 dru\u017einu\u2026“ p\u0159istoup\u00edm na jeho hru.
„N\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9, dru\u017einu n\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9, tu nem\u00e1m r\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1d,“ k\u0148u\u010d\u00ed Tom, a\u017e m\u011b to tah\u00e1 za u\u0161i. „Mam\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed, dej mi pusink\u016f\u016f\u016f\u016f\u016f\u016f\u016f\u016f\u016f, jinak nikam nejdu,“ vyd\u00edr\u00e1 ten \u0161kol\u00e1k a tuhle prosbu mu spln\u00edm okam\u017eit\u011b. Ov\u0161em d\u00e1m mu mlaskavou, jakou by nejsp\u00ed\u0161 dostal od mamky, strhnu z n\u011bj pe\u0159inu a polecht\u00e1m ho na b\u0159\u00ed\u0161ku. „N\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9,“ za\u010dne je\u010det, div mi neurve u\u0161n\u00ed bub\u00ednky, ale je vzh\u016fru a to je u Toma v\u017edycky \u00fasp\u011bch.
„Tak \u0161up \u0161up, vy\u010d\u016frat, vy\u010distit zuby, nasn\u00eddat a hur\u00e1 do \u0161koly,“ hraju d\u00e1l roli starostliv\u00e9 mamky.
„Kdy\u017e m\u011b se nechce\u2026“ zpupn\u011b zak\u0148u\u010d\u00ed Tom a zase se p\u0159ikryje zp\u00e1tky pe\u0159inou „M\u00e1m ur\u010dit\u011b teplotu a mus\u00edm se l\u00e9\u010dit,“ hraje se mnou hru, kterou zkou\u0161el na na\u0161\u00ed mamku ka\u017edou chv\u00edli.
„Tak spinkej, brou\u010dku, j\u00e1 se jdu zat\u00edm zkulturnit,“ vzd\u00e1v\u00e1m se a pomalu se \u0161trach\u00e1m z vyh\u0159\u00e1t\u00e9 postele.<\/div>\n
autor: Janule<\/strong>
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Za okny se pomalu stm\u00edv\u00e1 a j\u00e1 zji\u0161\u0165uji, \u017ee u\u017e toho v\u0161eho m\u00e1m dneska asi dost, kdy\u017e se p\u0159istihnu, jak se mi pomalu zav\u00edraj\u00ed o\u010di. Neudr\u017e\u00edm je otev\u0159en\u00e9, ani kdybych cht\u011bl. Trhnu sebou, kdy\u017e uc\u00edt\u00edm n\u011bco bl\u00edzko sv\u00e9ho obli\u010deje.„Bille, vst\u00e1vej, jdeme sp\u00e1t,“<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[53],"tags":[],"class_list":["post-20551","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20551","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20551"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20551\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20551"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20551"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20551"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}