{"id":20552,"date":"2008-03-01T21:55:00","date_gmt":"2008-03-01T20:55:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20510"},"modified":"2008-03-01T21:55:00","modified_gmt":"2008-03-01T20:55:00","slug":"casoprostor-i-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/01\/casoprostor-i-11\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor I 11."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
Bohu\u017eel, Tom m\u00e1 naho\u0159e u sebe v byt\u011b \u00fapln\u011b stejn\u011b pr\u00e1zdnou ledni\u010dku jako j\u00e1, tak\u017ee se budeme muset vypravit n\u011bkam na ob\u011bd. Pokus\u00edm se n\u011bco ud\u011blat s \u00fa\u010desem, ale nakonec to vzd\u00e1m a rad\u0161i si naraz\u00edm na hlavu k\u0161iltovku, co jsem na\u0161el ve sv\u00fdch v\u011bcech. Namaluju se p\u0159esn\u011b tak, jak jsem to vid\u011bl na posledn\u00edch fotk\u00e1ch, ale na \u010dern\u00fdch link\u00e1ch se toho zas tak moc inovovat ned\u00e1, tak\u017ee je to hotov\u00e9 raz dva. Vyjedu se sv\u00fdm kr\u00e1sn\u00fdm f\u00e1rem na ulici, zapnu navigaci a nama\u010dk\u00e1m adresu restaurace, kterou mi Tom nadiktuje. Cestou zji\u0161\u0165uju, \u017ee bydl\u00edme jen kous\u00ed\u010dek od centra Berl\u00edna, a p\u0159itom to tam vypadalo, jako n\u011bkde na okraji. Ta vila musela b\u00fdt nehor\u00e1zn\u011b drah\u00e1.<\/div>\n
<\/div>\n
V restauraci jsme evidentn\u011b st\u00e1l\u00ed host\u00e9, tak rad\u0161i nech\u00e1m objedn\u00e1vat Toma, aby nenastal n\u011bjak\u00fd trapas. Zni\u010dehonic mi bleskne hlavou obr\u00e1zek posledn\u00ed ve\u010de\u0159e, kterou jsme tu s Tomem jedli. Vzpomenu si i na jm\u00e9no \u010d\u00ed\u0161n\u00edka, kter\u00fd n\u00e1s obsluhoval. M\u00e1m z toho takovou radost, \u017ee se neudr\u017e\u00edm a p\u0159i prvn\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti oslov\u00edm \u010d\u00ed\u0161n\u00edka jm\u00e9nem. Tom se na m\u011b udiven\u011b pod\u00edv\u00e1 a pozn\u00e1m na n\u011bm, \u017ee mu vrt\u00e1 hlavou, kde jsem tu informaci vzal\u2026<\/div>\n
„Douf\u00e1m, \u017ee to, co jsi mi vypr\u00e1v\u011bl dopoledne, nebyl jen jeden z tv\u00fdch p\u0159iblbl\u00fdch f\u00f3r\u016f, \u017ee ne?“ naklonil se ke mn\u011b a s v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159\u00ed m\u011b hypnotizoval o\u010dima. To m\u011b vylekalo. Ujistil jsem ho, \u017ee jsem m\u011bl jen z\u00e1blesk nov\u00e9 pam\u011bti a \u017ee se nemus\u00ed ob\u00e1vat. Budu si muset d\u00e1vat pozor co \u0159\u00edk\u00e1m, abych neztratil jeho d\u016fv\u011bru. P\u0159ece jen\u2026 uv\u011b\u0159it tomu v\u0161emu, co jsem mu vypr\u00e1v\u011bl, d\u00e1 pr\u00e1ci.<\/div>\n
<\/div>\n
Cestou z restaurace \u0159\u00edd\u00ed Tom, j\u00e1 jenom pozoruji okol\u00ed, abych se tu alespo\u0148 trochu zorientoval. Na p\u011b\u0161\u00ed t\u00fary stejn\u011b moc nejsem a navigace v aut\u011b m\u011b v\u017edycky dovede na spr\u00e1vn\u00e9 m\u00edsto. Je to tu docela p\u011bkn\u00e9, ani to nevypad\u00e1 jako velkom\u011bsto. T\u0159i ulice od na\u0161eho domu je velk\u00e9 n\u00e1kupn\u00ed centrum, tak jsme se tam zastavili nakoupit n\u011bjak\u00e9 j\u00eddlo, abychom doma neum\u0159eli hlady. V obchodn\u00edm centru si zase p\u0159ipad\u00e1m jako doma. Dost lid\u00ed m\u011b pozn\u00e1v\u00e1 a d\u00e1vaj\u00ed mi to najevo. Na\u0161t\u011bst\u00ed v\u011bt\u0161inou \u00fasm\u011bvy nebo prosbou o podpis. Nem\u00e1m sebou fixu, jak jsem byl skoro cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot zvykl\u00fd, tak si mus\u00edm jednu v pap\u00edrnictv\u00ed koupit. Pak m\u00e1m teprve ten spr\u00e1vn\u00fd pocit. Je to sou\u010d\u00e1st m\u00e9ho \u017eivota a u\u017e bych se bez n\u00ed asi neobe\u0161el.<\/div>\n
St\u00fdsk\u00e1 se mi po Hamburku, budeme si tam s Tomem muset v nejbli\u017e\u0161\u00ed dob\u011b ud\u011blat v\u00fdlet, abych mu uk\u00e1zal, kde jsem tam bydlel j\u00e1 a kde on se Sabine. Taky bychom m\u011bli nav\u0161t\u00edvit rodi\u010de, m\u00e1ma m\u011bla narozeniny\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome, co jsme dali mamce letos k narozenin\u00e1m?“ zept\u00e1m se zv\u011bdav\u011b.
„Co asi\u2026 kabelku,“ odpov\u00ed br\u00e1\u0161ka p\u0159esn\u011b to, co o\u010dek\u00e1v\u00e1m a rozesm\u011bje m\u011b to.
„P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed rok u\u017e j\u00ed mus\u00edme koupit n\u011bco jin\u00fdho, v\u017edy\u0165 u\u017e jich m\u00e1 doma plnou sk\u0159\u00ed\u0148. J\u00e1 j\u00ed letos koupil novej \u0161ic\u00ed stroj\u2026 teda v tom star\u00fdm \u017eivot\u011b,“ dod\u00e1m rychle, aby si nemyslel, \u017ee d\u011bl\u00e1m n\u011bco za jeho z\u00e1dy.
„Jo? A co ona na to? M\u011bla radost?“ zept\u00e1 se m\u011b p\u0159ekvapen\u011b.
„No, zn\u00e1\u0161 j\u00ed\u2026 radost m\u011bla, ale asi by na n\u011bj nikdy nes\u00e1hla. Stejn\u011b by asi pou\u017e\u00edvala po\u0159\u00e1d tu starou herku. Vzal jsem ten nejdra\u017e\u0161\u00ed model a asi jsem to s tou modernost\u00ed p\u0159ehnal,“ p\u0159izn\u00e1m se mu. „P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed rok ale u\u017e mus\u00edme vymyslet n\u011bco jin\u00fdho ne\u017e ty v\u011b\u010dn\u00fd kabelky\u2026“ dod\u00e1m je\u0161t\u011b a rozepnu si bezpe\u010dnost\u00ed p\u00e1s, proto\u017ee jsme pr\u00e1v\u011b zajeli do gar\u00e1\u017ee. Uf, oddechl jsem si, \u017ee jsem to p\u0159e\u017eil ve zdrav\u00ed. Neust\u00e1le m\u00e1m ze v\u0161eho takov\u00fd divn\u00fd pocit a p\u0159ipad\u00e1m si po\u0159\u00e1d jako na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
Zbytek odpoledne str\u00e1v\u00edm na internetu a sna\u017e\u00edm se zjistit, jak moc moje cesta \u010dasem zamotala osudy m\u00fdch bl\u00edzk\u00fdch. Tom \u0161el dol\u016f do studia n\u011bco dod\u011bl\u00e1vat, tak m\u00e1m \u010dasu, kolik pot\u0159ebuju. Cestou v aut\u011b mi \u0159ekl informaci, kter\u00e1 m\u011b dost p\u0159ekvapila. Andreas u\u017e nen\u00ed n\u00e1\u0161 kamar\u00e1d. V\u017edycky jsem si myslel, \u017ee na\u0161e pevn\u00e9 p\u0159\u00e1telstv\u00ed nem\u016f\u017ee nic naru\u0161it, ale to jsem se m\u00fdlil. Nevyd\u00fdchal n\u00e1\u0161 vztah s Tomem. P\u0159ed tak bl\u00edzk\u00fdm kamar\u00e1dem se to nedalo dlouho tajit, za chv\u00edli by na to stejn\u011b p\u0159i\u0161el, tak jsme mu to asi po m\u011bs\u00edci \u0159ekli. Nejd\u0159\u00edv to pr\u00fd vypadalo norm\u00e1ln\u011b, vzal to klidn\u011b, ale postupn\u011b p\u0159estal volat, nav\u0161t\u011bvovat n\u00e1s, a\u017e se nakonec n\u011bkam vypa\u0159il. Tom ani nev\u00ed, kde te\u010f \u017eije a co d\u011bl\u00e1. Mrz\u00ed m\u011b, \u017ee to odnesl zrovna n\u00e1\u0161 nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d, ale s n\u011bjak\u00fdmi n\u00e1sledky jsem musel po\u010d\u00edtat. D\u016fle\u017eit\u00e9 je, \u017ee snad \u017eije. T\u0159eba m\u00e1 bez n\u00e1s klidn\u011bj\u0161\u00ed a lep\u0161\u00ed \u017eivot. M\u011bl n\u00e1s v\u017edycky oba r\u00e1d a tohle asi pova\u017eoval za zradu. Najednou jsme byli my dva proti jemu sam\u00e9mu. V\u017edycky n\u00e1s spojoval, najednou byl nav\u00edc. Nediv\u00edm se mu, \u017ee to nezvl\u00e1dl.<\/div>\n
<\/div>\n
Poslal jsem z \u00fa\u010dtu d\u011bdovi pen\u00edze na B\u00e9du a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b si tak zm\u00edrnil svoje \u0161patn\u00e9 sv\u011bdom\u00ed, kter\u00e9 m\u00e1m od chv\u00edle, co jsem se vr\u00e1til. Ob\u010das jsem p\u0159i \u010dten\u00ed informac\u00ed post\u0159ehl mal\u00fd z\u00e1blesk pam\u011bti. V\u011bt\u0161inou se to t\u00fdkalo situac\u00ed, o kter\u00fdch jsem zrovna \u010detl. Pomali\u010dku se to za\u010d\u00edn\u00e1 rozj\u00ed\u017ed\u011bt a za p\u00e1r dn\u00ed budu snad v obraze.<\/div>\n
<\/div>\n
Venku je u\u017e docela \u0161ero, bl\u00ed\u017e\u00ed se pomalu ve\u010der, tak se jdu mrknout, co by se dalo uva\u0159it z toho, co jsme cestou z restaurace nakoupili. Samoz\u0159ejm\u011b sam\u00e9 t\u011bstoviny, n\u011bjak\u00e9 pe\u010divo, sal\u00e1m\u2026 jak jinak? Za posledn\u00ed roky jsem byl dost s\u00e1m, proto\u017ee p\u0159\u00edtelkyn\u011b proch\u00e1zely m\u00fdm \u017eivotem celkem pomalu a v\u017edy jen na kr\u00e1tkou dobu. Nedok\u00e1zal jsem se zamilovat. Necht\u011bl jsem si po\u0159izovat hospodyni, co by mi \u0161\u0165ourala do \u017eivota, tak jsem se musel nau\u010dit alespo\u0148 z\u00e1klady va\u0159en\u00ed. Te\u010f bych mohl Tomovi n\u011bco dobr\u00e9ho ukuchtit, ale kde vz\u00edt materi\u00e1l? V tom obchod\u011b m\u011b to nenapadlo, tak jsem to nechal na n\u011bm, co nakoup\u00ed. Asi budu muset zase sp\u00e1chat tradi\u010dn\u00ed \u0161pagety, proto\u017ee na nic jin\u00e9ho tu suroviny nejsou. Z\u00edtra nakoup\u00edm n\u011bco lep\u0161\u00edho a uk\u00e1\u017eu Tomimu, co jsem se nau\u010dil, ten bude z\u00edrat na br\u00e1chu kucha\u0159e. Nakonec, l\u00e1ska proch\u00e1z\u00ed \u017ealudkem, to je star\u00e9 zn\u00e1m\u00e9 heslo.<\/div>\n
<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b jsem to v\u0161echno dova\u0159il, m\u016f\u017eeme j\u00edst, ale Tom se n\u011bkde zasekl. Budu se za n\u00edm muset vypravit dol\u016f do studia, jinak to tu za chv\u00edli v\u0161echno vystydne. Cestou do sklepa sly\u0161\u00edm slabounk\u00e9 zvuky kytary, ale kdy\u017e otev\u0159u dve\u0159e, pra\u0161t\u00ed m\u011b s\u00edla toho zvuku do u\u0161\u00ed daleko v\u011bt\u0161\u00ed silou. Studio je dob\u0159e odhlu\u010dn\u011bn\u00e9, aby hudba neru\u0161ila okol\u00ed. Zaposlouch\u00e1m se do zvuk\u016f kytary a najednou m\u00e1m stra\u0161nou chu\u0165 si n\u011bco zazp\u00edvat. Po m\u011bs\u00edci, kdy jsem truchlil pro br\u00e1\u0161ku, jsem \u00fapln\u011b vyprahl\u00fd. Chvilku poslouch\u00e1m, Tom sed\u00ed na seda\u010dce a na akustiku vybrnk\u00e1v\u00e1 zn\u00e1mou melodii. Je to na\u0161e p\u00edse\u0148. Slo\u017eil jsem j\u00ed pro n\u011bj z l\u00e1sky, ale nikdy jsem mu to ne\u0159ekl. „Jsi v\u0161echno, co jsem j\u00e1 a v\u0161echno, co proud\u00ed v m\u00fdch \u017eil\u00e1ch,“ zp\u00edval jsem mu na ka\u017ed\u00e9m koncert\u011b a doufal, \u017ee mu to dojde, ale to se nikdy nestalo. Br\u00e1\u0161ka zvedl o\u010di\u2026 u\u017e si m\u011b v\u0161iml, usm\u00e1l se a k\u00fdvl na m\u011b. Sedl jsem si vedle n\u011bj na seda\u010dku a potichu za\u010dal zp\u00edvat text t\u00e9hle romantick\u00e9 balady. Posledn\u00ed t\u00f3ny dozn\u011bly a j\u00e1 jsem \u00fapln\u011b nam\u011bkko.<\/div>\n
Tom odlo\u017eil kytaru do stojanu a oto\u010dil se ke mn\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
„D\u00edky, \u017ees to pro m\u011b napsal, l\u00e1sko a promi\u0148, \u017ee jsem to tenkr\u00e1t nepoznal,“ za\u0161ept\u00e1 do ztichl\u00e9ho studia. „J\u00e1 si opravdu myslel, \u017ee je to o na\u0161em bratrsk\u00e9m poutu, dokud jsi mi poprv\u00e9 p\u0159i oslav\u011b ne\u0159ekl ta dv\u011b slova\u2026 byl jsem zabedn\u011bnec\u2026“ naklon\u00ed se ke mn\u011b a j\u00e1 vn\u00edm\u00e1m jen jeho omamnou v\u016fni. Obejme m\u011b kolem pasu, p\u0159it\u00e1hne si m\u011b k sob\u011b a rty p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed t\u011bsn\u011b k m\u00fdm. Pomalu zleh\u00fdnka mi p\u0159ejede jazykem spodn\u00ed ret, pak m\u011b za\u010dne l\u00edbat\u2026 n\u011b\u017en\u011b, kr\u00e1sn\u011b a dlouze\u2026 a j\u00e1 mu to vrac\u00edm a kone\u010dn\u011b ch\u00e1pu, pro\u010d jsem si nechal piercing v jazyku. Tom si s n\u00edm pohr\u00e1v\u00e1 a m\u011b t\u00edm pomalu dost\u00e1v\u00e1 do nebe. Za chvilku sv\u016fj v\u00e1\u0161niv\u00fd polibek p\u0159eru\u0161\u00ed, tro\u0161ku se odd\u00e1l\u00ed a za\u0161ept\u00e1 mi do vlas\u016f: „Douf\u00e1m, \u017ee ty dv\u011b slova od tebe je\u0161t\u011b n\u011bkdy usly\u0161\u00edm\u2026“ Usm\u011bju se\u2026 tak tohle ti spln\u00edm hned, l\u00e1sko\u2026 p\u0159it\u00e1hnu si ho k sob\u011b a pomalinku mu n\u011b\u017en\u011b do ucha za\u0161ept\u00e1m: „MILUJU T\u011a.“ Dostanu za to je\u0161t\u011b v\u00e1\u0161niv\u011bj\u0161\u00ed polibek, ne\u017e p\u0159edt\u00edm a jsem si jist\u00fd, \u017ee to je p\u0159esn\u011b to, co cht\u011bl sly\u0161et. Nikdy a nikomu jsem tohle je\u0161t\u011b ne\u0159ekl. On je prvn\u00ed a posledn\u00ed, komu tahle slova m\u016f\u017eu s l\u00e1skou za\u0161eptat.<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e se kone\u010dn\u011b pot\u0159ebujeme nadechnout, odt\u00e1hnu se od n\u011bj tro\u0161ku, proto\u017ee si vzpomenu, pro\u010d jsem sem p\u0159i\u0161el. „Ty \u0161pagety naho\u0159e u\u017e jsou ur\u010dit\u011b studen\u00fd, budu je muset oh\u0159\u00edvat,“ usm\u011bju se na Toma a rychle se zvednu, aby mu do\u0161lo, \u017ee jdeme j\u00edst.<\/div>\n
„Ty jsi uva\u0159il? M\u011b u\u017e tady kru\u010d\u00ed v \u017ealudku p\u016fl hodiny a ty nic ne\u0159ekne\u0161?“ pl\u00e1cne m\u011b cestou nahoru po zadku a na schodech m\u011b p\u0159edb\u011bhne, aby byl v kuchyni prvn\u00ed. Dosedne ke stolu a nedo\u010dkav\u011b cink\u00e1 p\u0159ipraven\u00fdm p\u0159\u00edborem, jako kdy\u017e jsme byli mal\u00ed a \u010dekali, a\u017e n\u00e1m d\u00e1 mamka na st\u016fl ob\u011bd. Nakonec to docela vydr\u017eelo tepl\u00e9, tak\u017ee to oh\u0159\u00edvat nemus\u00edm, ale mus\u00edme j\u00edst rychle.<\/div>\n
„Teda Bill\u00ed, to je dobrota, nikdy jsi to neum\u011bl, co tak najednou?“ pochv\u00e1l\u00ed m\u011b Tom, kdy\u017e m\u00e1 u\u017e p\u016flku \u0161paget v sob\u011b. „To m\u011b nau\u010dil \u017eivot osam\u011bl\u00fdho vlka,“ za\u0161kleb\u00edm se na n\u011bj. „Tob\u011b va\u0159ila Sabine, j\u00e1 musel s\u00e1m.“ Vykul\u00ed na m\u011b o\u010di a prohl\u00e1s\u00ed pobaven\u011b „Sabine mi va\u0159ila? No to bych cht\u011bl teda vid\u011bt, v\u017edy\u0165 ona sotva ud\u011bl\u00e1 kafe a nama\u017ee chleba.“<\/div>\n
Taky m\u011b to pobav\u00ed, ale napadne m\u011b, \u017ee asi nem\u00e1 komu va\u0159it.
„Jak je na tom vlastn\u011b Sabine? M\u00e1 n\u011bkoho krom\u011b m\u011b?“ zept\u00e1m se Toma zv\u011bdav\u011b.
„Ne, pr\u00fd nikoho nepot\u0159ebuje. \u0158\u00edk\u00e1, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd chlap nestoj\u00ed za to, aby si s n\u00edm ni\u010dila \u017eivot a zdrav\u00ed. Naprosto j\u00ed to vyhovuje tak jak to je,“ vykl\u00e1d\u00e1 mi je\u0161t\u011b p\u0159i j\u00eddle.
„M\u011bla n\u011bkdy n\u011bkoho?“ pt\u00e1m se d\u00e1l, abych byl v obraze.
„Jo, kdysi chodila s n\u011bjak\u00fdm star\u0161\u00edm chl\u00e1pkem, ale byl \u017eenatej a dost j\u00ed ubl\u00ed\u017eil. Sliboval, \u017ee se rozvede a pak zjistila, \u017ee je jeho man\u017eelka pot\u0159et\u00ed t\u011bhotn\u00e1. Utnula to tenkr\u00e1t a od t\u00fd doby nechce o chlapech ani sly\u0161et. Ani se j\u00ed nediv\u00edm,“ dod\u00e1 Tom je\u0161t\u011b, ut\u0159e si pusu ubrouskem a vst\u00e1v\u00e1 od stolu. „D\u00edky, br\u00e1\u0161ko, bylo to fakt v\u00fdborn\u00fd, ale te\u010f by to cht\u011blo n\u011bco sladk\u00fdho,“ \u0159ekne, odlo\u017e\u00ed tal\u00ed\u0159 na linku a vyt\u00e1hne z mraz\u00e1ku zmrzlinu. „D\u00e1\u0161 si taky?“ zept\u00e1 se m\u011b a j\u00e1 k\u00fdvnu. Zmrzlinu m\u016f\u017eu v\u017edycky. Hod\u00ed po mn\u011b jednoho jahodov\u00e9ho nanuka a pomalu si rozbaluje toho sv\u00e9ho. Tak tak ho chytnu, ale poda\u0159ilo se, jinak by se rozpl\u00e1cl o okno v kuchyni. Samoz\u0159ejm\u011b \u00faklid n\u00e1dob\u00ed zbude na m\u011b…<\/div>\n
<\/div>\n
Br\u00e1\u0161ka jde do ob\u00fdv\u00e1ku a n\u011bco tam \u0161trach\u00e1. Za chv\u00edli sly\u0161\u00edm hudbu. Nezn\u00e1m to, ale kdy\u017e se zaposlouch\u00e1m, sly\u0161\u00edm sv\u016fj vlastn\u00ed hlas. Vykouknu do ob\u00fdv\u00e1ku a vid\u00edm v televizi s\u00e1m sebe.<\/div>\n
„To je n\u00e1\u0161 novej klip,“ \u0159ekne Tom a z\u00e1libn\u011b se na m\u011b pod\u00edv\u00e1. „Slu\u0161\u00ed ti to tam, co?“ chce po mn\u011b v\u011bd\u011bt n\u00e1zor.<\/div>\n
\u0158eknu jenom: „Hmmm“ a d\u00e1l sleduju d\u011bj klipu. Je to tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit, vid\u011bt n\u011bco, co jsem ud\u011blal a nem\u00e1m o tom ani p\u00e1ru. Takov\u00fdch v\u011bc\u00ed bude nejsp\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b hodn\u011b, ale mus\u00edm to postupn\u011b vst\u0159eb\u00e1vat. Rozbal\u00edm si zmrzlinu a sednu si na k\u0159eslo, abych se pod\u00edval, jak jsme ten klip ud\u011blali. Docela se mi to l\u00edb\u00ed, je vid\u011bt, \u017ee je to profesion\u00e1ln\u011b odveden\u00e1 pr\u00e1ce. Z\u0159ejm\u011b m\u00e1me na dobr\u00e9 re\u017eis\u00e9ry. P\u00edsni\u010dka je na prvn\u00ed poslech dobr\u00e1, ale budu to muset naposlouchat, napoprv\u00e9 je to v\u017edycky jin\u00e9.<\/div>\n
<\/div>\n
M\u016fj pohled padne na Toma. Nap\u016fl sed\u00ed, nap\u016fl le\u017e\u00ed na seda\u010dce, p\u0159\u00edjemn\u011b rozvalen\u00fd, nohy na stole a z\u00e1libn\u011b olizuje svoji jahodovou zmrzlinu. Nehor\u00e1zn\u011b m\u011b to vzru\u0161uje. P\u0159ej\u00ed\u017ed\u00ed jaz\u00fd\u010dkem po t\u00e9 r\u016f\u017eov\u00e9 sladk\u00e9 ty\u010dce a j\u00e1 od n\u011bj nem\u016f\u017eu odtrhnout o\u010di. C\u00edt\u00ed na sob\u011b m\u016fj pohled a jen tak po mn\u011b mrkne okem, za\u0161kleb\u00ed se a zni\u010dehonic se po\u0159\u00e1dn\u011b zakousne. Rozchecht\u00e1 se na cel\u00e9 kolo, kdy\u017e vid\u00ed moji vyd\u011b\u0161enou reakci na ten razantn\u00ed skus. M\u00e1lem jsem p\u0159i t\u00e9 p\u0159edstav\u011b vyk\u0159ikl AU!!!<\/div>\n
autor: Janule<\/strong>
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Bohu\u017eel, Tom m\u00e1 naho\u0159e u sebe v byt\u011b \u00fapln\u011b stejn\u011b pr\u00e1zdnou ledni\u010dku jako j\u00e1, tak\u017ee se budeme muset vypravit n\u011bkam na ob\u011bd. Pokus\u00edm se n\u011bco ud\u011blat s \u00fa\u010desem, ale nakonec to vzd\u00e1m a rad\u0161i si naraz\u00edm na hlavu k\u0161iltovku, co jsem na\u0161el<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"footnotes":""},"categories":[53],"tags":[],"class_list":["post-20552","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20552","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20552"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20552\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20552"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20552"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20552"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}