{"id":20555,"date":"2008-03-01T21:53:00","date_gmt":"2008-03-01T20:53:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20513"},"modified":"2008-03-01T21:53:00","modified_gmt":"2008-03-01T20:53:00","slug":"casoprostor-i-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/01\/casoprostor-i-8\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor I 8."},"content":{"rendered":"
Vtom usly\u0161\u00edm, jak n\u011bkdo odemyk\u00e1 dve\u0159e\u2026 trhnu sebou, honem schov\u00e1m pen\u011b\u017eenku do kabely a nev\u00edm, kam sko\u010dit, abych se schoval. P\u0159ipad\u00e1m si tu jako zlod\u011bj. Nakonec z\u016fstanu bezradn\u011b st\u00e1t uprost\u0159ed ob\u00fdv\u00e1ku a \u010dek\u00e1m, co se bude d\u00edt.<\/div>\n
<\/div>\n
„U\u017e jsme zp\u00e1tky,“ ozve se hlas Sabine a do ob\u00fdv\u00e1ku vb\u011bhne pes. Chv\u00edli na n\u011bj z\u00edr\u00e1m, ale kdy\u017e na m\u011b sko\u010d\u00ed a za\u010dne mi olizovat obli\u010dej, pozn\u00e1m mil\u00e1\u010dka Scottyho\u2026<\/div>\n
„No poj\u010f ke mn\u011b, ty potvoro, ty ses mi neztratil? Dej p\u00e1novi pusinku, no dej\u2026“ \u0161i\u0161l\u00e1m na n\u011bj a m\u00e1m radost, jak mal\u00fd d\u00edt\u011b. Scotty se na m\u011b vrh\u00e1, olizuje m\u011b, jak m\u016f\u017ee a j\u00e1 ho drbu za u\u0161ima a v tuhle chv\u00edli jsem \u0161\u0165astn\u00fd.<\/div>\n
„Ahoj, u\u017e jsi vstal?“ vejde do ob\u00fdv\u00e1ku Sabine a hod\u00ed vod\u00edtko a ko\u0161\u00edk na sk\u0159\u00ed\u0148ku. Z\u016fstane na n\u00e1s udiven\u011b z\u00edrat. „Vyv\u00e1d\u00edte, jak kdybyste se nevid\u011bli dva roky\u2026 v\u017edy\u0165 jsme tu nebyli p\u016fl hodiny…“ Uklidn\u00edm Scottyho, ale n\u011bjak nev\u00edm co \u0159\u00edct, tak aspo\u0148 pozdrav\u00edm, abych nevypadal jako trubka.<\/div>\n
„Ahoj, Sabine.“ \u010cek\u00e1m, jestli n\u011bco \u0159ekne, ale ona se sebere a jde z\u0159ejm\u011b do kuchyn\u011b.<\/div>\n
„Bude\u0161 cht\u00edt uva\u0159it kafe?“ vol\u00e1 na m\u011b a j\u00e1 zji\u0161\u0165uju, \u017ee je to p\u0159esn\u011b to, co te\u010f pot\u0159ebuju ze v\u0161eho nejv\u00edc.<\/div>\n
„Jo, to bude\u0161 moc hodn\u00e1!“ zahul\u00e1k\u00e1m p\u0159es cel\u00fd byt a jdu rad\u0161i zp\u00e1tky do koupelny.<\/div>\n
<\/div>\n
M\u011bl bych naj\u00edt n\u011bkde n\u011bjak\u00e9 oble\u010den\u00ed, ale nejd\u0159\u00edv mus\u00edm ud\u011blat n\u011bco s t\u011bma vlasama a o\u010dima. Zapnu f\u00e9n a sna\u017e\u00edm se z toho ro\u0161t\u00ed, co m\u00e1m na hlav\u011b, ud\u011blat n\u011bco smyslupln\u00e9ho, ale moc se mi to neda\u0159\u00ed. M\u00e1m to n\u011bjak krat\u0161\u00ed a ka\u017ed\u00fd vlas jinak dlouh\u00fd, to je divn\u00fd \u00fa\u010des, pro\u010d j\u00e1 mus\u00edm furt vym\u00fd\u0161let novinky, te\u010f se ani neu\u010de\u0161u. Budu muset naj\u00edt n\u011bjakou svoj\u00ed sou\u010dasnou fotku, abych vid\u011bl, jak to m\u00e1 p\u0159esn\u011b vypadat. Je to sp\u00ed\u0161 rozcuch ne\u017e \u00fa\u010des, ale ka\u0161lu na to. Obt\u00e1hnu o\u010di linkama, ven se snad nechyst\u00e1m, tak na v\u00ed\u010dka ka\u0161lu a jdu hledat n\u011bco na sebe. Kuchy\u0148 je otev\u0159en\u00e1 a u\u017e zb\u00fdvaj\u00ed jen troje dve\u0159e k vyzkou\u0161en\u00ed a za jedn\u011bma mus\u00ed b\u00fdt bu\u010f lo\u017enice, nebo aspo\u0148 n\u011bjak\u00e1 \u0161atna\u2026 Samoz\u0159ejm\u011b se tref\u00edm na z\u00e1chod\u2026 Zkus\u00edm dal\u0161\u00ed dve\u0159e hned vedle, ale ty jsou zam\u010den\u00e9\u2026 posledn\u00ed dve\u0159e a p\u0159ede mnou se otev\u0159e kr\u00e1sn\u00e1 lo\u017enice. Luxusn\u011b za\u0159\u00edzen\u00e1, obrovsk\u00e1 postel\u2026 no p\u0159esn\u011b podle m\u00e9ho vkusu. Je vid\u011bt, \u017ee jsem to za\u0159izoval j\u00e1, tak\u017ee u\u017e je snad definitivn\u00ed, \u017ee jsem u sebe doma.<\/div>\n
<\/div>\n
Otev\u0159u velkou sk\u0159\u00ed\u0148 a za\u010dnu hledat n\u011bco na sebe. No, nen\u00ed toho zrovna m\u00e1lo, jsem p\u011bkn\u011b z\u00e1soben\u00fd. Vyt\u00e1hnu boxerky, pono\u017eky, tri\u010dko a d\u017e\u00edny a za\u010dnu se obl\u00edkat. Je to v\u0161echno sam\u00e1 kvalitn\u00ed zna\u010dka, tak\u017ee jsem asi po\u0159\u00e1d dost bohat\u00fd, abych se mohl dob\u0159e obl\u00edkat, to jsem r\u00e1d. Nerad bych chodil v hadrech od \u010c\u00ed\u0148an\u016f, na to jsem nikdy nebyl zvykl\u00fd\u2026<\/div>\n
„Kafe je na stol\u00e9\u00e9\u00e9,“ vol\u00e1 Sabine a nakoukne mi do lo\u017enice. Zrovna jsem si sundal \u017eupan a nand\u00e1v\u00e1m si boxerky\u2026 lekl jsem se j\u00ed a m\u00e1lem se z\u0159\u00edtil na zem\u2026 „Je\u017e\u00ed\u0161 promi\u0148, j\u00e1 t\u011b hledala v ob\u00fdv\u00e1ku a\u2026 nenapadlo m\u011b, \u017ee se tady p\u0159evl\u00edk\u00e1\u0161,“ zrudne Sabine a zav\u0159e rychle dve\u0159e.<\/div>\n
Dosednu zt\u011b\u017eka na postel\u2026 uf, to byl trapas, je\u0161t\u011b \u017ee jsem byl aspo\u0148 z\u00e1dy k n\u00ed\u2026 Tak tohle je ale podez\u0159el\u00fd\u2026 kdybych s n\u00ed n\u011bco m\u011bl, tak by to asi ne\u0159e\u0161ila a neomlouvala se mi, sp\u00ed\u0161 by se divila, \u010deho se lek\u00e1m\u2026 To vypad\u00e1, \u017ee mezi n\u00e1mi nic nen\u00ed. Mus\u00edm vysondovat, jak jsme na tom, akor\u00e1t v\u016fbec nev\u00edm, jak to ud\u011bl\u00e1m.<\/div>\n
<\/div>\n
Rychle na sebe nah\u00e1z\u00edm zbytek oble\u010den\u00ed a jdu do kuchyn\u011b. Na stole je kafe. P\u0159ivlastn\u00edm si ho, proto\u017ee na hrnku je zlat\u00fdm p\u00edsmem moje jm\u00e9no\u2026 alespo\u0148 n\u011bco je tu jasn\u011b popsan\u00e9\u2026 uprost\u0159ed je v ko\u0161\u00ed\u010dku \u010derstv\u00e9 pe\u010divo a j\u00e1 dostanu d\u011bsn\u00fd hlad. Otev\u0159u lednici a mrknu se, co tam m\u00e1me. No, teda na to, \u017ee je tu \u017eensk\u00e1, je ta lednice docela pr\u00e1zdn\u00e1.<\/div>\n
<\/div>\n
„Co kouk\u00e1\u0161?“ div\u00ed se Sabine. „Nedo\u0161el jsi na n\u00e1kup, jak je rok dlouhej, tak tam m\u00e1\u0161 akor\u00e1t marmel\u00e1du. U\u017e jsem se d\u00edvala. Kdybych nekoupila sn\u00eddani, um\u0159e\u0161 tady hlady. Taky by ses o sebe mohl v\u00edc starat, se\u0161 po\u0159\u00e1d hubenej jak z kozy duch,“ \u0161pa\u010dkuje, jako by byla moje man\u017eelka\u2026<\/div>\n
Vynd\u00e1m aspo\u0148 tu marmel\u00e1du a sednu si s n\u00ed ke stolu. Nama\u017eu si rohl\u00edk, oslad\u00edm kafe, ml\u00edko v lednici nebylo. Pochutn\u00e1v\u00e1m si na \u010derstv\u00e9m pe\u010divu a trkne m\u011b n\u00e1pad\u2026
„N\u011bjak\u00e9 noviny jsi nekoupila?“ zept\u00e1m se Sabine.
„Jo, m\u00e1\u0161 je v p\u0159eds\u00edni pod v\u011b\u0161\u00e1kem,“ odv\u011bt\u00ed. Zvednu se a jdu si pro n\u011b. T\u0159eba se tam n\u011bco dozv\u00edm, mus\u00edm se pomalu za\u010d\u00edt seznamovat se sou\u010dasnost\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Chv\u00edli do toho pl\u00e1tku \u010dum\u00edm, ale nic z\u00e1va\u017en\u00e9ho tam nen\u00ed. Datum souhlas\u00ed, ale jsou to Berl\u00ednsk\u00e9 noviny, tak\u017ee budu bydlet nejsp\u00ed\u0161 v Berl\u00edn\u011b\u2026 no vida. Prvn\u00ed \u017eivotn\u00ed zm\u011bna. Byl jsem v Hamburku tak zvykl\u00fd, tohle se mi moc nezamlouv\u00e1, ale co se d\u00e1 d\u011blat. Berl\u00edn je hlavn\u00ed m\u011bsto, v\u0161echno kousek a hv\u011bzdy maj\u00ed bydlet v centru d\u011bn\u00ed\u2026 i kdy\u017e, j\u00e1 vlastn\u011b v\u016fbec nev\u00edm, jestli jsem je\u0161t\u011b slavn\u00fd. Panebo\u017ee, to jsem si zava\u0159il v\u011bci. Ta nov\u00e1 pam\u011b\u0165 mi n\u011bjak nenaskakuje a j\u00e1 se v tom za\u010d\u00edn\u00e1m p\u011bkn\u011b r\u00e1chat. Napadne m\u011b dal\u0161\u00ed krok, jak ze Sabine vyt\u00e1hnout, co tu vlastn\u011b d\u011bl\u00e1\u2026<\/div>\n
„Ta tvoje fotka v m\u00e9 pen\u011b\u017eence je docela star\u00e1, nem\u011bli bychom j\u00ed vym\u011bnit za novou?“ sonduju, co ona na to. Koukne se na m\u011b udiven\u011b.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 je to sotva rok, cos to fotil. Na tu kamufl\u00e1\u017e p\u0159i nakupov\u00e1n\u00ed to sta\u010d\u00ed, ka\u017ed\u00fd m\u011b tam pozn\u00e1. Ale jestli chce\u0161, m\u016f\u017eu ti zap\u00f3zovat,“ u\u0161kl\u00edbne se a ud\u011bl\u00e1 modelkovsk\u00fd v\u00fdraz. Kamufl\u00e1\u017e? Co to m\u00e1 znamenat? Tak to bude je\u0161t\u011b t\u011b\u017ek\u00e9. Sabine dopije kafe, mrkne na hodinky a zvedne se od stolu.<\/div>\n
„J\u00e1 mus\u00edm b\u011b\u017eet, Scotty je vyven\u010den\u00fd, nakrmen\u00fd, sousedi m\u011b tu vid\u011bli, tak m\u011b poj\u010f vyprovodit, jo?“ mezit\u00edm zmiz\u00ed v p\u0159eds\u00edni a obouv\u00e1 se. Zvednu se ze \u017eidle a n\u011bjak nev\u00edm co d\u011blat, tak jdu za n\u00ed. Zkus\u00edm si obout boty, co jsou u dve\u0159\u00ed, a oddechnu si, kdy\u017e zjist\u00edm, \u017ee jsou opravdu moje. Vyberu jednu bundu a u\u017e se chyst\u00e1m vyj\u00edt za Sabine\u2026 oto\u010d\u00ed se na m\u011b a zept\u00e1 se: „Kl\u00ed\u010de si nevezme\u0161?“
„Jo, to v\u00ed\u0161 \u017ee vezmu, ale n\u011bjak nev\u00edm, kde jsou…“ rozhl\u00ed\u017e\u00edm se po p\u0159eds\u00edni, zkus\u00edm s\u00e1hnout do kapsy bundy, ale tam nic nen\u00ed\u2026 Sabine se nat\u00e1hne rukou k v\u011b\u0161\u00e1\u010dku a pod\u00e1 mi svazek, co tam celou dobu vis\u00ed.
„Tady jsou, ty trdlo\u2026“ za\u0161kleb\u00ed se na m\u011b. Teda ta je drz\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1. Asi j\u00ed jednu vlep\u00edm. D\u011blat si ze m\u011b srandu teda nemus\u00ed\u2026 seb\u011bhneme schody a vyjdeme ven na zahradu.<\/div>\n
<\/div>\n
Jde po vydl\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9m chodn\u00ed\u010dku k brance, co vede na ulici, tak jdu poslu\u0161n\u011b za n\u00ed. Uprost\u0159ed cesty se zastav\u00ed, po\u010dk\u00e1 na m\u011b a obejme m\u011b kolem pasu. Sice nev\u00edm, o co jde, ale vezmu ji kolem ramen a kr\u00e1\u010d\u00edme spolu k brance. Zastav\u00edme se t\u011bsn\u011b p\u0159ed n\u00ed a stoj\u00edme oba jako trubky. Kouk\u00e1 na m\u011b nech\u00e1pav\u011b a pak mi s\u00e1hne do kapsy bundy a vynd\u00e1 svazek kl\u00ed\u010d\u016f.
„Nep\u0159ejel t\u011b dneska parn\u00ed v\u00e1lec?“ zept\u00e1 se. „Jsi n\u011bjak\u00fd divn\u00fd. Mysl\u00ed\u0161, \u017ee se to odemkne samo?“ Mezit\u00edm najde spr\u00e1vn\u00fd kl\u00ed\u010d a odemkne branku. „Zase si zamkni, a\u0165 t\u011b n\u011bkdo neukradne, hv\u011bzdo,“ usm\u011bje se na m\u011b. „Tak, jednu pusinku, pros\u00edm, a\u0165 maj\u00ed sousedi \u010derstv\u00e9 informace o na\u0161em intimn\u00edm \u017eivot\u011b a j\u00e1 b\u011b\u017e\u00edm,“ na\u0161pul\u00ed pusu a \u010dek\u00e1. Opatrn\u011b se k n\u00ed naklon\u00edm a vlep\u00edm j\u00ed d\u011btskou pusu. „Je\u017e\u00ed\u0161 po\u0159\u00e1dn\u011b, to je jak bratr se sestrou, tohle n\u00e1m nikdo neuv\u011b\u0159\u00ed,“ chyt\u00ed m\u011b za krkem a zakousne se do m\u011b. M\u00e1lem jsem se leknut\u00edm zakuckal, ale hned m\u011b pust\u00ed, m\u00e1vne a je\u0161t\u011b stihne \u0159\u00edct: „Pozdravuj Toma.“ Sko\u010d\u00ed do auta, nastartuje a za chvilku je v trapu.<\/div>\n
<\/div>\n
Vyjdu p\u0159ed branku, abych se pod\u00edval, kde to jsem, ale Berl\u00edn jsem nikdy moc neznal a tohle evidentn\u011b nen\u00ed centrum. Hned vedle branky je plechov\u00e1 schr\u00e1nka na dopisy. Je docela velk\u00e1 a na n\u00ed je naps\u00e1no jen Kaulitz. Nic v\u00edc, nic m\u00ed\u0148. Aspo\u0148 \u017ee se jmenuju furt stejn\u011b\u2026 oddychnu si, zamknu branku a vrac\u00edm se k domu. Kone\u010dn\u011b se m\u016f\u017eu pod\u00edvat, kde bydl\u00edm. Je to p\u011bkn\u011b star\u00e1 a honosn\u00e1 vila. V p\u0159\u00edzem\u00ed je velk\u00e9 francouzsk\u00e9 okno na terasu a nad n\u00ed v prvn\u00edm pat\u0159e balk\u00f3n. Vypad\u00e1, \u017ee v n\u00ed mus\u00ed b\u00fdt nejm\u00ed\u0148 dva byty. Naho\u0159e v pat\u0159e se pohnula z\u00e1clona, tak\u017ee tam n\u011bkdo bydl\u00ed. Douf\u00e1m, \u017ee to nen\u00ed n\u011bjak\u00e1 star\u00e1 nerudn\u00e1 babka, co mi bude chodit nad\u00e1vat, \u017ee m\u00e1m nahlas hudbu. Snad bych tohle nep\u0159ipustil, proboha.<\/div>\n
<\/div>\n
Za\u010dnu si v duchu rozeb\u00edrat, co jsem se za tu chvilku sta\u010dil dozv\u011bd\u011bt. Sabine mi \u0159ekla hv\u011bzdo, co\u017e by mohlo napov\u00eddat, \u017ee jsem po\u0159\u00e1d slavn\u00fd a m\u00e1m pozdravovat Toma, co\u017e zase znamen\u00e1, \u017ee se s n\u00edm asi v\u00edd\u00e1m \u010dast\u011bji, ne\u017e ona. No, nic moc, ale za t\u011bch patn\u00e1ct minut, co jsem tu, bych cht\u011bl asi moc. Dojdu pomalu ke dve\u0159\u00edm a hled\u00e1m spr\u00e1vn\u00fd kl\u00ed\u010d. Chv\u00edli to trv\u00e1, ale nakonec se tref\u00edm, vyjdu schody k bytu a m\u00e1m \u00fapln\u011b stejn\u00fd probl\u00e9m. Na\u0161t\u011bst\u00ed se stref\u00edm hned napoprv\u00e9, asi zapracovala nov\u00e1 pam\u011b\u0165, nebo jen n\u00e1hoda\u2026 Zaklapnu za sebou dve\u0159e, svl\u00edknu bundu, zuju boty, pov\u011bs\u00edm kl\u00ed\u010de zp\u00e1tky na v\u011b\u0161\u00e1\u010dek a jdu do kuchyn\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
Sklid\u00edm n\u00e1dob\u00ed po sn\u00eddani a naskl\u00e1d\u00e1m ho do my\u010dky, pohlad\u00edm Scottyho, kter\u00fd u\u017e zase vychrupuje ve sv\u00e9m pelechu a jdu na pr\u016fzkum sv\u00e9ho bytu. Nejv\u00edc informac\u00ed nejsp\u00ed\u0161 najdu v ob\u00fdv\u00e1ku, n\u011bjak\u00e9 fotky, doklady a takov\u00e9 v\u011bci, tam mus\u00ed n\u011bkde b\u00fdt. Otev\u0159u dve\u0159e, ud\u011bl\u00e1m krok a m\u00e1lem m\u011b tref\u00ed\u2026 BAF!!!!!\u2026 vysko\u010d\u00ed na m\u011b ze seda\u010dky Tom. Le\u017eel tam schovan\u00fd za op\u011bradlem, abych ho nevid\u011bl. Tohle mi d\u011blal v\u017edycky, jako d\u011bti n\u00e1s to bavilo… leknut\u00edm stoj\u00edm jako socha a z\u00edr\u00e1m na n\u011bj, co tady d\u011bl\u00e1. Proboha, kde se tady tak najednou vzal?<\/div>\n
<\/div>\n
„Je\u017e\u00ed\u0161, j\u00e1 se lekl, co blbne\u0161?“ chyt\u00ed m\u011b z toho \u0161oku vztek. M\u00edsto abych byl \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee ho vid\u00edm \u017eiv\u00e9ho, jsem na n\u011bj hned na\u0161tvan\u00fd\u2026 M\u00e1 evidentn\u011b radost, \u017ee m\u011b dostal.<\/div>\n
„Copak, copak? Lekli jsme se, l\u00e1sko?“ za\u0161kleb\u00ed se na m\u011b s d\u011btskou radost\u00ed a mn\u011b se neskute\u010dn\u011b ulev\u00ed. Tak p\u0159ece jenom mi to vy\u0161lo\u2026 \u0159ekl mi L\u00c1SKO. To se br\u00e1chovi ne\u0159\u00edk\u00e1. Jsem tak neskute\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee nejsem schopen slova a stoj\u00edm po\u0159\u00e1d na stejn\u00e9m fleku. Mus\u00edm m\u00edt d\u011bsn\u00fd v\u00fdraz, proto\u017ee Tom ke mn\u011b p\u0159ijde, ud\u011bl\u00e1 na m\u011b ps\u00ed o\u010di a polo\u017e\u00ed mi ruce kolem krku.<\/div>\n
„Tak u\u017e se na m\u011b nezlob, v\u00ed\u0161, jak m\u011b tohle bav\u00ed,“ za\u0161ept\u00e1 mi do ucha a pomalu sjede po tv\u00e1\u0159i k m\u00fdm rt\u016fm. Chv\u00edli mi kouk\u00e1 do o\u010d\u00ed a pak m\u011b pomalu n\u011b\u017en\u011b pol\u00edb\u00ed. Sev\u0159e se mi srdce\u2026 p\u0159est\u00e1v\u00e1m d\u00fdchat\u2026 splnil se mi sen, on m\u011b l\u00edb\u00e1 a j\u00e1, j\u00e1, j\u00e1\u2026 j\u00e1 tu stoj\u00edm jako socha\u2026 mus\u00edm n\u011bco d\u011b\u2026 d\u011blat\u2026 Objemu ho kolem pasu, p\u0159itisknu si ho na t\u011blo a za\u010dnu mu polibek opl\u00e1cet. Jeho rty jsou jako samet, to nejhez\u010d\u00ed, co jsem kdy v \u017eivot\u011b l\u00edbal. Pomali\u010dku se za\u010d\u00edn\u00e1 dob\u00fdvat jazykem do m\u00fdch \u00fast, vyjdu mu vst\u0159\u00edc. Je v tom n\u011bha, ale z\u00e1rove\u0148 tolik v\u00e1\u0161n\u011b. Sjede mi rukama na zadek a na m\u011b jdou pomalu mr\u00e1koty. Panebo\u017ee to je n\u00e1dhern\u00e9, nikdy, ani v t\u011bch nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch snech, to nebylo tak hezk\u00e9. C\u00edt\u00edm p\u0159\u00edjemn\u00e9 vzru\u0161en\u00ed a tlak v boxerk\u00e1ch\u2026 bo\u017ee to je kr\u00e1sa, je\u0161t\u011b nikdy v \u017eivot\u011b jsem nem\u011bl nic s \u017e\u00e1dn\u00fdm klukem, jenom ve snech a p\u0159edstav\u00e1ch s Tomem\u2026 panebo\u017ee, v\u017edy\u0165 j\u00e1 jsem vlastn\u011b v tomhle sm\u011bru tot\u00e1ln\u00ed panic, uv\u011bdom\u00edm si. Najednou z toho dostanu strach. Tom vypad\u00e1 hodn\u011b nadr\u017een\u011b, tak\u017ee je mo\u017en\u00e1 schopen m\u011b dot\u00e1hnout do lo\u017enice a to je na m\u011b moc brzo, mus\u00edm si spoustu v\u011bc\u00ed je\u0161t\u011b vyjasnit, abych hned na za\u010d\u00e1tku n\u011bco nepokazil.<\/div>\n
<\/div>\n
Stra\u0161n\u011b nerad, ale mus\u00edm ukon\u010dit tu kr\u00e1snou chvilku. Tom to vyc\u00edt\u00ed a p\u0159estane m\u011b l\u00edbat. Sund\u00e1m ruce z jeho pasu a chyt\u00edm ho n\u011b\u017en\u011b za sp\u00e1nky, odd\u00e1l\u00edm mu malinko hlavu, abych mu vid\u011bl do t\u011bch jeho kr\u00e1sn\u00fdch hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed, a \u0159eknu: „Te\u010f je\u0161t\u011b ne, l\u00e1sko, je moc brzo.“<\/div>\n
P\u0159estane m\u011b hladit po zadku a udiven\u011b se na m\u011b pod\u00edv\u00e1. „Jak brzo? V\u017edy\u0165 u\u017e bude skoro poledne…“ Mus\u00edm se za\u010d\u00edt sm\u00e1t\u2026 nemohl pochopit, co jsem se mu sna\u017eil \u0159\u00edct, \u017eijeme spolu nejsp\u00ed\u0161 cel\u00fdch t\u011bch sedm let a j\u00e1 mu \u0159eknu, \u017ee je na sex moc brzo\u2026 Kouk\u00e1 na m\u011b a nech\u00e1pe, \u010demu se sm\u011bju.<\/div>\n
„To ne\u0159e\u0161, to stejn\u011b te\u010f nem\u016f\u017ee\u0161 pochopit,“ odpov\u00edm mu a vlep\u00edm mu pusu na \u010delo. Je z toho chud\u00e1k cel\u00fd zmaten\u00fd, ale respektuje moje p\u0159\u00e1n\u00ed a nech\u00e1 m\u011b tam st\u00e1t. Asi je na moje n\u00e1lady zvykl\u00fd, tak\u017ee popadne ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed ze stole\u010dku, zapne televizi, lehce p\u0159esko\u010d\u00ed op\u011bradlo seda\u010dky a \u017euchne sebou. Nat\u00e1hne se a u\u017e surfuje po stanic\u00edch a hled\u00e1, na co by koukal.<\/div>\n
autor: Janule<\/strong>
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Vtom usly\u0161\u00edm, jak n\u011bkdo odemyk\u00e1 dve\u0159e\u2026 trhnu sebou, honem schov\u00e1m pen\u011b\u017eenku do kabely a nev\u00edm, kam sko\u010dit, abych se schoval. P\u0159ipad\u00e1m si tu jako zlod\u011bj. Nakonec z\u016fstanu bezradn\u011b st\u00e1t uprost\u0159ed ob\u00fdv\u00e1ku a \u010dek\u00e1m, co se bude d\u00edt. „U\u017e jsme zp\u00e1tky,“ ozve se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[53],"tags":[],"class_list":["post-20555","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20555","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20555"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20555\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20555"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20555"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20555"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}