{"id":20557,"date":"2008-03-01T21:52:00","date_gmt":"2008-03-01T20:52:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20515"},"modified":"2008-03-01T21:52:00","modified_gmt":"2008-03-01T20:52:00","slug":"casoprostor-i-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/01\/casoprostor-i-6\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor I 6."},"content":{"rendered":"
„Tak Scotty, m\u016f\u017eeme vyrazit do minulosti\u2026“ \u0159eknu sv\u00e9mu mil\u00e9mu velk\u00e9mu hafanovi, zamknu byt a jdeme na to. Cestu u\u017e zn\u00e1m z hlavy, byli jsme spolu u d\u011bdy u\u017e mockr\u00e1t, ale tentokr\u00e1t zajedu autem a\u017e do dvora, aby ho u n\u011bj nikdo nevid\u011bl, kdybych se n\u00e1hodou nevr\u00e1til. U\u017e na m\u011b netrp\u011bliv\u011b \u010dek\u00e1 a otev\u00edr\u00e1 mi velkou d\u0159ev\u011bnou br\u00e1nu. Tv\u00e1\u0159\u00ed se dneska slavnostn\u011b, kone\u010dn\u011b se mu poda\u0159ilo dod\u011blat dvacetiletou pr\u00e1ci, tak douf\u00e1m, \u017ee m\u011b ten jeho kon\u00ed\u010dek nezabije. \u010c\u00edm v\u00edc se to bl\u00ed\u017e\u00ed, t\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed m\u00e1m z toho strach.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ahoj, Bille, d\u00e1\u0161 si nejd\u0159\u00edv kafe, nebo jdeme hned za B\u00e9dou?“ zept\u00e1 se m\u011b d\u011bda.<\/div>\n
„Ahoj, d\u011bdo, m\u00e1m nervy v k\u00fdblu, tak\u017ee kafe by bodlo.“ Panebo\u017ee j\u00e1 jsem nervn\u00ed jako p\u0159ed koncertem. V kuchyni je po\u0159\u00e1d stejn\u00fd binec jako v\u017edycky, ale m\u016fj hrnek je u\u017e umyt\u00fd a p\u0159ipraven\u00fd na dal\u0161\u00ed d\u00e1vku kofeinu. D\u011bda si m\u011b obl\u00edbil a myje kv\u016fli mn\u011b i hrnek. Scotty l\u00edt\u00e1 po dvo\u0159e a \u0161t\u011bk\u00e1, asi hon\u00ed n\u011bjak\u00e9 vrab\u010d\u00e1ky, co tam zabloudili. Pod\u00edv\u00e1m se na d\u011bdu, kter\u00fd zrovna zalejv\u00e1 kafe. Vypad\u00e1 fakt nat\u011b\u0161en\u011b, tak douf\u00e1m, \u017ee se nesekl ve v\u00fdpo\u010dtu a nepostavil mi rakev.<\/div>\n
<\/div>\n
„U\u017e sis vybral, kam se chce\u0161 p\u0159esn\u011b pod\u00edvat?“ pt\u00e1 se m\u011b d\u011bda.<\/div>\n
„Jo, m\u00e1m to vymy\u0161len\u00e9. Mus\u00edm v\u011bd\u011bt p\u0159esnou hodinu, abych se trefil, tak\u017ee jsem zvolil na\u0161\u00ed oslavu osmn\u00e1ctin. Bylo to 31. srpna 2007 v Hamburku v Indochin\u011b\u2026 to je\u2026 teda byla thajsk\u00e1 restaurace s ledov\u00fdm barem. Za\u010d\u00ednali jsme tenkr\u00e1t asi v sedm ve\u010der, ale u\u017e jsme byli v\u0161ichni tak trochu na\u010dat\u00fd. Byli tam kamar\u00e1di, rodina a lidi z na\u0161eho t\u00fdmu, kte\u0159\u00ed u\u017e skoro pat\u0159ili do rodiny, tak bych je mohl v\u0161echny je\u0161t\u011b znova potkat. Cht\u011bl bych tam b\u00fdt tak v p\u016fl osm\u00e9, abych se mohl porozhl\u00eddnout,“ informuju d\u011bdu, aby v\u011bd\u011bl, jak bude nastavovat \u010dasov\u00e9 hodiny. P\u0159esn\u00e9 sou\u0159adnice m\u00edsta zjist\u00edme a\u017e v B\u00e9dovi, m\u00e1 tam skv\u011blou navigaci.<\/div>\n
<\/div>\n
„Chce\u0161 vid\u011bt, jak jste vypadali mlad\u00fd, vi\u010f?“ sm\u011bje se d\u011bda. „To se nediv\u00edm, taky jsem se p\u0159i jedn\u00fd cest\u011b zp\u00e1tky potkal a byl to docela \u0161ok. Dokonce jsem si vzpomn\u011bl, na co jsem v t\u00e9 chv\u00edli tenkr\u00e1t myslel\u2026 upozor\u0148uju t\u011b, \u017ee je to fakt divn\u00fd pocit. Tro\u0161i\u010dku schizofrenn\u00ed. Ale p\u0159e\u017e\u00edt se to d\u00e1, to se zase neboj. Hlavn\u011b se nesna\u017e mluvit s\u00e1m se sebou, nemuselo by se ti to vyplatit. Jede\u0161 tam kv\u016fli Tomovi, tak si v\u0161\u00edmej hlavn\u011b jeho. Ale \u017e\u00e1dn\u00fd \u0159e\u010di o tom kdo jsi, stejn\u011b by ti nev\u011b\u0159il. Mus\u00ed\u0161 se tv\u00e1\u0159it i chovat jako naprosto ciz\u00ed \u010dlov\u011bk. Mluv s n\u00edm, jen kdy\u017e to opravdu jinak nep\u016fjde.“<\/div>\n
„Budu se sna\u017eit, d\u011bdo,“ sl\u00edbil jsem mu, ale v duchu jsem u\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee to a\u017e tak v\u00e1\u017en\u011b nemysl\u00edm a pr\u00e1v\u011b jsem mu poprv\u00e9 zalhal.<\/div>\n
<\/div>\n
M\u00e1m toti\u017e s sebou Tom\u016fv prvn\u00ed dopis. Stra\u0161n\u011b dlouho jsem nad t\u00edm doma p\u0159em\u00fd\u0161lel a zkoumal, co by se stalo, kdybych ten dopis od Toma dostal do ruky d\u0159\u00edv, ne\u017e do\u0161lo k t\u00e9 poka\u017een\u00e9 gratulaci. Kdybych si p\u0159e\u010detl jeho „Miluju t\u011b, Bille“\u2026 Nejsp\u00ed\u0161 bych si asi ze za\u010d\u00e1tku myslel, \u017ee je to n\u011bjak\u00fd blb\u00fd f\u00f3r od br\u00e1\u0161ky, ale zase tenkr\u00e1t jsem byl do n\u011bj zamilovan\u00fd a\u017e po u\u0161i a tohle si p\u0159e\u010d\u00edst, asi se neudr\u017e\u00edm. Krom\u011b toho to bude origin\u00e1l dopisu a svoje p\u00edsmo jsme my dva v\u017edycky poznali. Mus\u00edm to je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b promyslet, ale mysl\u00edm, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd \u010dasoprostorov\u00fd paradox by to zp\u016fsobit nemuselo.<\/div>\n
<\/div>\n
Jasn\u011b, v\u0161echny ty \u017eensk\u00e9, kter\u00e9 bych Tomovi mo\u017en\u00e1 nahradil, by s n\u00edm nespaly, ale to by jim snad nem\u011blo nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 zm\u011bnit jejich \u017eivoty, kdy\u017e je Tom v\u0161echny hned pos\u00edlal do h\u00e1je. J\u00e1 jich tolik jako on nem\u011bl, ale taky jich p\u00e1r bylo. Co by se s nimi stalo, kdyby se mnou chv\u00edli ne\u017eily? Douf\u00e1m, \u017ee nic z\u00e1va\u017en\u00e9ho. V\u011bt\u0161ina z nich m\u011b stejn\u011b cht\u011bla jen pro moji sl\u00e1vu a nakonec si na\u0161ly jin\u00e9 partnery a p\u00e1r z nich u\u017e m\u00e1 i d\u011bti. Sabine by to mohlo dokonce pomoct. Nem\u011bla by na krku vra\u017edu. N\u00e1\u0161 p\u0159\u00edpadn\u00fd vztah s Tomem by stejn\u011b musel b\u00fdt v utajen\u00ed, tohle by se asi po novin\u00e1ch neroztrubovalo. J\u00e1 nev\u00edm, mele se mi to v hlav\u011b po\u0159\u00e1d dokola, ale tohle snad nem\u016f\u017ee tolik ovlivnit d\u011bjiny, jako kdybych se vypravil zachr\u00e1nit Je\u017e\u00ed\u0161e z k\u0159\u00ed\u017ee, ne? Jsem asi sobec, ale j\u00e1 bych tak stra\u0161n\u011b r\u00e1d pro\u017eil jen kousek z toho, po \u010dem jsem cel\u00fd \u017eivot tou\u017eil, a te\u010f m\u00e1m \u0161anci to ovlivnit.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak jdeme na to, ne?“ vyzve m\u011b d\u011bda k odchodu. N\u011bjak jsem se zamyslel a kafe mi vystydlo. Dopiju tu studenou b\u0159e\u010dku, proto\u017ee kofein na povzbuzen\u00ed budu te\u010f opravdu pot\u0159ebovat.<\/div>\n
B\u00e9da je p\u011bkn\u011b nale\u0161t\u011bn\u00fd, \u010derveno\u010dern\u00fd, vypad\u00e1 fakt dob\u0159e. Snad do t\u00e9 doby dob\u0159e zapadne a nebude n\u011bjak n\u00e1padn\u00fd a nebude nikoho l\u00e1kat, aby ho ukradl, proto\u017ee to by byl hodn\u011b velk\u00fd pr\u016f\u0161vih. D\u011bda do n\u011bj zabudoval sice dost hlasit\u00fd alarm, ale zlod\u011bji jsou koum\u00e1ci. Mus\u00edm zaparkovat hned n\u011bkde vedle baru, abych v\u0161echno stihl v\u010das.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak pros\u00edm, pane, ra\u010dte si nastoupit,“ vyzve m\u011b d\u011bda a pod\u00e1v\u00e1 mi speci\u00e1ln\u00ed kombin\u00e9zu, kterou mus\u00edm m\u00edt na sob\u011b na cestu, aby v\u0161echno dr\u017eelo pohromad\u011b. Nat\u00e1hnu ji na sebe p\u0159es ko\u017een\u00fd oblek, na hlavu nasad\u00edm helmu a p\u0159ipad\u00e1m si jako kosmonaut. M\u00e1m v tom zabudovan\u00fd monitor srdce, aby m\u011b to mohlo po p\u0159ist\u00e1n\u00ed nakopnout, kdyby to srdce nevydr\u017eelo. D\u011bda to m\u00e1 v\u0161echno p\u011bkn\u011b vymakan\u00e9. Ud\u011blal mi v\u0161echny mo\u017en\u00e9 dostupn\u00e9 l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 testy, kter\u00e9 \u0161ly, abych v\u011bd\u011bl, jak jsem na tom.<\/div>\n
<\/div>\n
Se Scottym jsem se u\u017e rozlou\u010dil cestou na dvo\u0159e, tak\u017ee m\u016f\u017eu nasednout za volant a p\u0159ipoutat se. Na displeji nama\u010dk\u00e1m datum, \u010das a m\u00edsto p\u0159ist\u00e1n\u00ed a te\u010f u\u017e jen oto\u010dit kl\u00ed\u010dkem v zapalov\u00e1n\u00ed a m\u016f\u017eu j\u00edt do toho. Panebo\u017ee dej, a\u0165 m\u011b ta ma\u0161ina nezabije, modl\u00edm se j\u00e1, starej ateista, k Bohu. D\u011bda u\u017e nerv\u00f3zn\u011b \u010dek\u00e1 u monitoru, aby v\u0161echno prob\u011bhlo hladce. Hodinu te\u010f budeme bez spojen\u00ed. Budu pry\u010d p\u0159esn\u011b \u0161edes\u00e1t minut, mus\u00edm se vr\u00e1tit zp\u00e1tky o hodinu pozd\u011bji, aby v tom t\u011blo nem\u011blo binec. Sice tyhle technick\u00e9 v\u011bci jdou mimo m\u011b, ale d\u011bda v\u00ed, co d\u011bl\u00e1. Kdy\u017e v\u0161echno p\u016fjde dob\u0159e, za hodinu jsem doma. Tak Bille, jdi do toho, nebu\u010f srab a oto\u010d t\u00edm kl\u00ed\u010dkem\u2026 T\u0159i\u2026 dva\u2026 jedna\u2026 nula\u2026 maminkooooooo\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
31.8.2007<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
V hlav\u011b mi zahu\u010delo a ztratil jsem v\u011bdom\u00ed\u2026 probral jsem se a kouk\u00e1m kolem sebe, kde jsem. Nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho na sob\u011b nec\u00edt\u00edm, \u017e\u00e1dn\u00e1 bolest, to jsem si oddychl, nejsp\u00ed\u0161 jsem ani nepot\u0159eboval o\u017eivovat. Sou\u0159adnice byly p\u0159esn\u00e9, stoj\u00edm kousek od baru, ale bohu\u017eel na chodn\u00edku\u2026 je\u0161t\u011b \u017ee jsem se netrefil do Labe, kter\u00e9 te\u010de p\u00e1r metr\u016f od silnice… Douf\u00e1m, \u017ee tudy zrovna nikdo ne\u0161el, kdy\u017e jsem se tam zjevil.<\/div>\n
<\/div>\n
Sund\u00e1m si helmu, abych vid\u011bl na cestu, p\u0159epnu rychle \u0159\u00edzen\u00ed na norm\u00e1ln\u00ed provoz auta a vycouv\u00e1m z chodn\u00edku na silnici. Mus\u00edm naj\u00edt n\u011bjak\u00e9 parkovac\u00ed m\u00edsto za restaurac\u00ed a d\u00e1vat bacha na zna\u010dky, aby m\u011b nakonec neodt\u00e1hli poldov\u00e9. To by byla osudov\u00e1 chyba. Kone\u010dn\u011b se mi poda\u0159\u00ed naj\u00edt flek, B\u00e9da nen\u00ed na\u0161t\u011bst\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd velk\u00fd kor\u00e1b, je to sp\u00ed\u0161 takov\u00e1 n\u00e1kupn\u00ed ta\u0161ka na benz\u00edn. Postupn\u011b se v aut\u011b vysouk\u00e1m ze skafandru a nech\u00e1m ho na sedadle. B\u00e9da m\u00e1 tmav\u00e1 skla, aby nebylo dovnit\u0159 vid\u011bt, p\u0159ece jen odborn\u00edk by poznal, \u017ee to nen\u00ed norm\u00e1ln\u00ed auto. Nasad\u00edm si br\u00fdle, uprav\u00edm bejsku, zkontroluju kapsu, jestli je v n\u00ed dopis a m\u016f\u017eu vyrazit. Je p\u0159esn\u011b 19:40. Oslava u\u017e by m\u011bla b\u00fdt v pln\u00e9m proudu, ale co jsme v tu chv\u00edli d\u011blali, to si nevybav\u00edm. P\u0159ece jen jsme u\u017e od ob\u011bda nas\u00e1vali, tak\u017ee pozornost byla tro\u0161ku rozost\u0159en\u00e1.<\/div>\n
<\/div>\n
Vylezu z auta, zamknu ho a vyd\u00e1m se sm\u011brem k \u010din\u017e\u00e1ku, kter\u00fdm se d\u00e1 proj\u00edt na zadn\u00ed dv\u016fr baru. Na to, \u017ee je konec srpna, je p\u011bkn\u00e1 kosa, je\u0161t\u011b \u017ee m\u00e1m po\u0159\u00e1dn\u00e9 oble\u010den\u00ed. Zat\u00edm m\u00e1m \u0161t\u011bst\u00ed, proto\u017ee dve\u0159e do domu jsou otev\u0159en\u00e9. Projdu bar\u00e1kem sm\u011brem k baru a zaraz\u00edm se na m\u00edst\u011b. Moje mlad\u0161\u00ed j\u00e1 a br\u00e1\u0161ka stoj\u00edme u zadn\u00edch dve\u0159\u00ed a kou\u0159\u00edme. Honem couvnu za vrata, aby si m\u011b nev\u0161imli. Nesm\u00ed v\u011bd\u011bt, \u017ee jsem p\u0159i\u0161el zadem, byl bych jim hned podez\u0159el\u00fd. No t\u00e1\u00e1\u00e1k, kluci, ku\u0159te rychle, zdr\u017eujete m\u011b a j\u00e1 nic nestihnu. Mus\u00edm na n\u00e1s neust\u00e1le zpoza vrat z\u00edrat. Bo\u017ee byli jsme tak mlad\u00fd, kr\u00e1sn\u00fd a nevinn\u00fd. Tom je tak roztomil\u00fd, neust\u00e1le poskakuje. V\u017edycky byl nerv\u00e1k, musel se furt pohybovat a nevydr\u017eel chv\u00edli na jednom m\u00edst\u011b. Kone\u010dn\u011b cvrkne vajgla n\u011bkam sm\u011brem ke mn\u011b a zapadnou oba do baru. Douf\u00e1m, \u017ee za sebou nezamkli. U\u017e podruh\u00fd se dneska modl\u00edm\u2026 to je ale frekvence\u2026 celej \u017eivot nic a najednou dvakr\u00e1t za den\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
Vyjdu opatrn\u011b zpoza vrat, je\u0161t\u011b jednou se rozhl\u00eddnu a rychle p\u0159eb\u011bhnu ke dve\u0159\u00edm. Kdy\u017e vezmu za kliku, spadne mi k\u00e1men ze srdce\u2026 je otev\u0159eno. Opatrn\u011b nakouknu do temn\u00e9 chodby, a kdy\u017e tam nikoho nevid\u00edm, vlezu dovnit\u0159 a zav\u0159u za sebou. V ruce m\u00e1m p\u0159ipraven\u00fd mobil, douf\u00e1m, \u017ee si nikdo nev\u0161imne, \u017ee je to typ, kter\u00fd se je\u0161t\u011b nevyr\u00e1b\u00ed. Nejsp\u00ed\u0161 tu v\u016fbec nebude fungovat, ale m\u00e1m ho jako z\u00e1st\u011brku, kdybych n\u011bkoho potkal, abych mohl p\u0159edst\u00edrat, \u017ee telefonuju. Za\u010dal bych nejsp\u00ed\u0161 mluvit n\u011bco o zabezpe\u010den\u00ed baru, aby ka\u017ed\u00e9mu do\u0161lo, \u017ee pat\u0159\u00edm k t\u00fdmu. Zat\u00edm to nen\u00ed t\u0159eba, proto\u017ee v dohledu nen\u00ed ani noha.<\/div>\n
<\/div>\n
Hlavn\u00ed m\u00edstnosti baru jsou a\u017e \u00fapln\u011b na konci chodby, ale nejd\u0159\u00edv zahnu na z\u00e1chod, abych se tro\u0161ku opl\u00e1chl\u2026 p\u0159ece jen jsem se strachy zapotil. P\u00e1nsk\u00e9 z\u00e1chody jsou hned po prav\u00e9 ruce, tak tam vlezu a\u2026 ztuhnu na m\u00edst\u011b. P\u0159\u00edmo proti mn\u011b stoj\u00ed Tom a myje si ruce. Kouk\u00e1 na sebe do zrcadla a n\u011bco si bruml\u00e1 pod fousy\u2026 asi si p\u0159e\u0159\u00edk\u00e1v\u00e1 ty svoje milovan\u00fd songy od Samyho\u2026 Kdy\u017e si v\u0161imne, \u017ee tam p\u0159i\u0161el n\u011bkdo dal\u0161\u00ed, oto\u010d\u00ed hlavu sm\u011brem ke mn\u011b, k\u00fdvne na pozdrav, ut\u0159e si ruce a projde kolem m\u011b dve\u0159mi ven. Jsem tot\u00e1ln\u011b tuhej! Dojde mi, \u017ee bych se m\u011bl trochu pohnout, proto\u017ee po\u0159\u00e1d stoj\u00edm jak socha na jednom m\u00edst\u011b. Jedna noha vp\u0159ed, druh\u00e1 noha vp\u0159ed\u2026 diktuju sv\u00e9mu ztuhl\u00e9mu t\u011blu, aby se vzpamatovalo.<\/div>\n
<\/div>\n
Byl tak bl\u00edzko u m\u011b a j\u00e1 nemohl nic d\u011blat\u2026 l\u00e1sko moje, to je norm\u00e1ln\u00ed mu\u010den\u00ed. Te\u010f, kdy\u017e v\u0161echno v\u00edm, nejrad\u0161i bych se na n\u011bj vrhnul, ale to by mi mohlo p\u011bkn\u011b zk\u0159\u00ed\u017eit pl\u00e1ny. Dosunu se k b\u00edl\u00e9mu umyvadlu a pust\u00edm vodu\u2026 mobil zastr\u010d\u00edm do kapsy kalhot, mus\u00edm sundat br\u00fdle a namo\u010dit si obli\u010dej. Je jasn\u00e9, \u017ee m\u011b nepoznal. Kdy\u017e na sebe mrknu do zrcadla, v\u016fbec se mu nediv\u00edm. Taky by m\u011b nenapadlo, \u017ee jsem to j\u00e1. Tenhle zjev se hod\u00ed tak akor\u00e1t do lesa k t\u00e1bor\u00e1ku a na tyhle divn\u00fd aktivity jsme my dva s Tomem nikdy nebyli.<\/div>\n
Kdy\u017e zastav\u00edm vodu, vynd\u00e1m zase mobil do ruky a pomalu vyjdu ze z\u00e1chodu. Zhruba kolem osm\u00e9 prob\u00edhala ta gratulace, to si pamatuju, proto\u017ee jsem m\u011bl hodiny p\u0159\u00edmo nad Tomovou hlavou, kdy\u017e se ke mn\u011b bl\u00ed\u017eil a cht\u011bl m\u011b obejmout. Ten \u010das mi utkv\u011bl v hlav\u011b stejn\u011b jako ta chv\u00edle.<\/div>\n
<\/div>\n
Tak\u017ee te\u010f mus\u00edm naj\u00edt svoje mlad\u0161\u00ed j\u00e1 a podstr\u010dit mu Tom\u016fv dopis. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d nev\u00edm, jak to p\u0159esn\u011b ud\u011bl\u00e1m, ale tohle se ned\u00e1 napl\u00e1novat, z\u00e1le\u017e\u00ed na p\u0159\u00edle\u017eitosti. Pomalu se bl\u00ed\u017e\u00edm chodbou k hlavn\u00ed m\u00edstnosti, kde prob\u00edh\u00e1 oslava. Br\u00fdle sund\u00e1m, byl bych v nich v tom \u0161eru moc n\u00e1padn\u00fd, a zastr\u010d\u00edm je do kapsy, spolu s mobilem. Bejsku si st\u00e1hnu v\u00edc do o\u010d\u00ed a vyraz\u00edm do na\u0161eho improvizovan\u00e9ho casina, kter\u00e9 si Gustav tak u\u017e\u00edval.<\/div>\n
<\/div>\n
Mezi t\u011bmi hr\u00e1\u010di u\u017e nebude probl\u00e9m se ztratit v davu. Zat\u00edm si m\u011b nikdo nev\u0161\u00edm\u00e1. Zato j\u00e1 se nesta\u010d\u00edm rozhl\u00ed\u017eet. Jedna tv\u00e1\u0159 za druhou m\u011b m\u00edj\u00ed a j\u00e1 v\u0161echny pozn\u00e1v\u00e1m. V\u011bt\u0161ina jich v t\u00fdmu u\u017e d\u00e1vno nepracuje, proto\u017ee to vra\u017eedn\u00e9 tempo za\u010d\u00e1tku skupiny se na v\u0161ech podepsalo, ale je\u0161t\u011b se st\u00e1le ob\u010das v\u00edd\u00e1me. P\u0159\u00edmo proti mn\u011b stoj\u00ed m\u00e1ma s Gordonem. Vezmu si skleni\u010dku pit\u00ed, co kolem pronesla serv\u00edrka na t\u00e1cku, abych vypadal, \u017ee sem pat\u0159\u00edm, a tro\u0161ku se k nim p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edm, abych sly\u0161el, co si pov\u00eddaj\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
M\u00e1ma je je\u0161t\u011b tak kr\u00e1sn\u00e1\u2026 nakl\u00e1n\u00ed se ke Gordonovi a zrovna mu n\u011bco k\u0159i\u010d\u00ed do ucha, proto\u017ee je tu stra\u0161n\u00fd hluk. Kr\u00e1sn\u011b se sm\u011bje. Mus\u00edm ud\u011blat v\u0161echno pro to, aby za sedm let nemusela bre\u010det nad Tomov\u00fdm hrobem. Jo, jsem rozhodnut\u00fd. Dote\u010f jsem je\u0161t\u011b v\u00e1hal, ale kdy\u017e vid\u00edm \u0161\u0165astnou m\u00e1mu, je jasn\u00e9, \u017ee to mus\u00edm ud\u011blat\u2026 D\u011bdo, promi\u0148, ale j\u00e1 mus\u00edm\u2026 snad to lidstvo p\u0159e\u017eije ve zdrav\u00ed.<\/div>\n
autor: Janule<\/strong>
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

„Tak Scotty, m\u016f\u017eeme vyrazit do minulosti\u2026“ \u0159eknu sv\u00e9mu mil\u00e9mu velk\u00e9mu hafanovi, zamknu byt a jdeme na to. Cestu u\u017e zn\u00e1m z hlavy, byli jsme spolu u d\u011bdy u\u017e mockr\u00e1t, ale tentokr\u00e1t zajedu autem a\u017e do dvora, aby ho u n\u011bj nikdo nevid\u011bl,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[53],"tags":[],"class_list":["post-20557","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20557","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20557"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20557\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20557"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20557"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20557"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}