{"id":20577,"date":"2008-03-01T14:31:00","date_gmt":"2008-03-01T13:31:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20535"},"modified":"2008-03-01T14:31:00","modified_gmt":"2008-03-01T13:31:00","slug":"falesny-hrac-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/01\/falesny-hrac-13\/","title":{"rendered":"Fale\u0161n\u00fd hr\u00e1\u010d 13."},"content":{"rendered":"
Nedo\u010dkav\u011b sledoval kalend\u00e1\u0159, o\u010dima tla\u010dil hodinov\u00e9 ru\u010di\u010dky, aby se pohybovaly rychleji, ale nebylo to nic platn\u00e9. \u010cas si d\u00e1l ne\u00faprosn\u011b b\u011b\u017eel sv\u00fdm nem\u011bnn\u00fdm tempem, slep\u00fd a hluch\u00fd k lidsk\u00fdm prosb\u00e1m a n\u00e1\u0159k\u016fm.<\/div>\n
Ka\u017ed\u00fd ve\u010der p\u0159ed usnut\u00edm chodil do Tomova pokoje. Sedl si na jeho postel a z v\u011bc\u00ed, kter\u00fdmi byl obklopen, se sna\u017eil nas\u00e1t alespo\u0148 trochu z n\u011bj. Nikdy d\u0159\u00edv by si nep\u0159iznal, jak moc mu na Tomovi z\u00e1le\u017e\u00ed, jak moc mu chyb\u00ed, kdy\u017e nen\u00ed s n\u00edm, jak moc je na n\u011bm z\u00e1visl\u00fd…<\/div>\n
Cel\u00e9 dny vysed\u00e1val u po\u010d\u00edta\u010de a d\u00edval se alespo\u0148 na jeho fotky, kter\u00fdmi byl internet p\u0159\u00edmo zaplaven\u00fd. Je jedine\u010dn\u00fd,<\/em> pronesl jednou Bill polohlasn\u011b. A j\u00e1 byl neuv\u011b\u0159iteln\u011b zaslepen\u00fd…<\/em><\/div>\n
*<\/div>\n
\u0160ed\u00e1, modr\u00e1, zelen\u00e1… Tyhle t\u0159i barvy a nic jin\u00e9ho. \u0160ed\u00e1 silnice, modr\u00e1 obloha a zelen\u00e1 tr\u00e1va. Ob\u010das mezi nimi probleskne z\u00e1\u0159iv\u011b \u017elut\u00e1 barva Andreasov\u00fdch vlas\u016f. Nejsem schopen vn\u00edmat nic jin\u00e9ho. Ani nev\u00edm, jak dlouho se u\u017e potlouk\u00e1me k\u0159\u00ed\u017eem kr\u00e1\u017eem N\u011bmeckem… N\u011bkdy mi p\u0159ijde, \u017ee si ani nepamatuju, co bylo p\u0159edt\u00edm… p\u0159ed touhle cestou.<\/em><\/div>\n
Andy si se mnou asi moc legrace neu\u017eije. Pono\u0159en\u00fd do sv\u00fdch truchliv\u00fdch my\u0161lenek sleduju cestu p\u0159ed sebou. Kdy\u017e se st\u0159\u00edd\u00e1me, zav\u00edr\u00e1m o\u010di. Ml\u010d\u00edme vedle sebe. Je hodn\u00fd, c\u00edt\u00ed, \u017ee n\u011bco nen\u00ed tak, jak by m\u011blo, a trp\u011bliv\u011b \u010dek\u00e1, a\u017e se s t\u00edm vypo\u0159\u00e1d\u00e1m. V\u00edm, \u017ee bli\u017e\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele ne\u017e je on, nem\u00e1m, tak pro\u010d se mu nedok\u00e1\u017eu sv\u011b\u0159it?Mus\u00edm odpov\u00eddat? Je to p\u0159ece nad slunce jasn\u011bj\u0161\u00ed… Nikdo nem\u016f\u017ee pochopit slo\u017eit\u00fd vztah, kter\u00fd je mezi mnou a Billem. Ani j\u00e1 s\u00e1m ho nech\u00e1pu. Tolik jsem si p\u0159\u00e1l, aby se n\u011bco stalo… n\u011bco… ani neum\u00edm pojmenovat, co jsem si vlastn\u011b p\u0159\u00e1l. Dob\u0159e, dob\u0159e. Cht\u011bl jsem ho. Cht\u011bl jsem se ho dot\u00fdkat, cht\u011bl jsem c\u00edtit jeho doteky na sv\u00e9m t\u011ble, cht\u011bl jsem se p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee tehdy tu noc p\u0159ed n\u011bkolika lety… \u017ee m\u016f\u017eu znovu za\u017e\u00edt ten neskute\u010dn\u00fd pocit… V\u00e1\u0161e\u0148? \u0160t\u011bst\u00ed? Nev\u00edm… A te\u010f? Utekl jsem p\u0159ed n\u00edm… L\u017eu s\u00e1m sob\u011b, nalh\u00e1v\u00e1m si, \u017ee pot\u0159ebuju urovnat sv\u00e9 my\u0161lenky, p\u0159itom v\u00edm s\u00e1m moc dob\u0159e, \u017ee srovnan\u011bj\u0161\u00ed b\u00fdt nem\u016f\u017eou. U\u017e d\u00e1vno p\u0159ece v\u00edm, co chci, a v\u00edm i to, co nechci…<\/em><\/div>\n
*<\/em><\/div>\n
Jeden den za druh\u00fdm m\u00edjej\u00ed…<\/em><\/div>\n
Nedok\u00e1\u017eu na n\u011bj p\u0159estat myslet. Pomalu \u0161\u00edl\u00edm. Kdy\u017e sp\u00edm, zd\u00e1 se mi o n\u011bm. Kdy\u017e zav\u0159u o\u010di, vid\u00edm ho p\u0159ed sebou. I kdy\u017e jsme vzd\u00e1leni tolik kilometr\u016f, v\u00edm, \u017ee je tady, \u017eije toti\u017e ve mn\u011b… To jeho doteky se nesmazateln\u011b vryly do m\u00e9 k\u016f\u017ee. C\u00edt\u00edm je, p\u00e1l\u00ed jak do b\u011bla roz\u017ehaven\u00fd kov. P\u0159i vzpom\u00ednce na jeho polibky se se mnou to\u010d\u00ed sv\u011bt…<\/em><\/div>\n
Vzpom\u00edn\u00e1 i on na m\u011b? Chyb\u00edm mu? …. nebo si u\u017e na\u0161el n\u00e1hradu?<\/em><\/div>\n
*<\/em><\/div>\n
V posledn\u00edch n\u011bkolika dnech jsem schopn\u00fd kone\u010dn\u011b za\u010d\u00edt s Andreasem komunikovat. Nena\u0161el jsem odvahu sv\u011b\u0159it se mu. J\u00e1 a Bill, to je jedin\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 je tabu.<\/em><\/div>\n
\u0158e\u0161\u00edme v\u0161echno mo\u017en\u00e9, ale stejn\u011b v\u0161echny hovory kon\u010d\u00ed u toho, co n\u00e1s bav\u00ed nejv\u00edc. Muzika. Andreas dal dohromady p\u00e1r zap\u00e1len\u00fdch lid\u00ed a zkou\u0161\u00ed se prosadit, podobn\u011b jako my kdysi. Kdy\u017e mi \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee nem\u016f\u017ee sehnat kytaristu podle sv\u00fdch p\u0159edstav, vkl\u00e1d\u00e1 t\u00edm do m\u00e9 hlavy plachou, p\u0159esto neodbytnou my\u0161lenku…<\/em><\/div>\n
„Pot\u0159ebovali bychom n\u011bkoho, jako jsi ty, Tome.“<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji na n\u011bkoho naraz\u00edte.“<\/div>\n
„Neuva\u017eoval jsi n\u011bkdy o tom, \u017ee… \u017ee by sis t\u0159eba dal na chv\u00edli pauzu?“<\/div>\n
Srdce se mi rozbu\u0161\u00ed. Hlavou mi bleskne ten proklet\u00fd sen: „Ud\u011bl\u00e1m to, kdy\u017e budu muset!“<\/em><\/div>\n
*<\/em><\/div>\n
„Tome, jsem tak stra\u0161n\u011b r\u00e1d, \u017ee jsi zp\u00e1tky,“ za\u0161eptal Bill a nedo\u010dkav\u011b objal bratra kolem krku. Celou vahou sv\u00e9ho t\u011bla se na n\u011bj pov\u011bsil. Nenechal ho ani nadechnout. Dychtiv\u011b p\u0159itiskl sv\u00e9 rty na Tomova \u00fasta. Ano… tohle bylo to, po \u010dem cel\u00e9 ty dlouh\u00e9 t\u00fddny tou\u017eil. Letm\u00fd dotek vyvol\u00e1vaj\u00edc\u00ed pocit, \u017ee takhle to m\u00e1 b\u00fdt. Pocit bezpe\u010d\u00ed a d\u016fv\u011bry. L\u00e1sky a porozum\u011bn\u00ed.<\/div>\n
Tiskli se k sob\u011b celou d\u00e9lkou sv\u00fdch t\u011bl. Ml\u010deli. Jen bez dechu vychutn\u00e1vali p\u0159\u00edtomnost toho druh\u00e9ho.<\/div>\n
„Moc jsi mi chyb\u011bl, Bille,“ \u0159ekl posl\u00e9ze Tom. „J\u00e1… cht\u011bl jsem ti \u0159\u00edct, \u017ee t\u011b–„<\/div>\n
…….<\/div>\n
Vt\u00edrav\u00fd a neodbytn\u00fd zvuk.<\/div>\n
Bill se posadil na posteli a prsty prot\u0159el rozespal\u00e9 o\u010di. Zd\u00e1lo se mu, \u017ee se Tom vr\u00e1til, zrovna se v\u00edtali a Tom mu cht\u011bl n\u011bco d\u016fle\u017eit\u00e9ho sd\u011blit, kdy\u017e ho ten protivn\u00fd zvuk probudil.<\/div>\n
Je\u0161t\u011b se neprobral natolik, aby si uv\u011bdomil, co to je za zvuk. Kone\u010dn\u011b mu svitlo. N\u011bkdo zvon\u00ed dole u dve\u0159\u00ed.<\/em> Srdce se mu prudce rozbu\u0161ilo. Tom. Tom. Tom.<\/em><\/div>\n
Bleskurychle vysko\u010dil z postele a ut\u00edkal k domovn\u00edm dve\u0159\u00edm. S rukou na klice se zhluboka nadechl, vydechl. Tak do toho!<\/em> Oto\u010dil kl\u00ed\u010dem v z\u00e1mku a stiskl kliku.<\/div>\n
Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b vyt\u0159e\u0161til o\u010di na zn\u00e1mou tv\u00e1\u0159 stoj\u00edc\u00ed venku.<\/div>\n
„Davide?“ vydechl p\u0159ekvapen\u011b. „Co tady d\u011bl\u00e1\u0161? A kdo je tohle?“ Bradou uk\u00e1zal na dv\u011b d\u00edvky, op\u0159en\u00e9 ledabyle o Davida, kter\u00e9 si ho zv\u011bdav\u011b prohl\u00ed\u017eely.<\/div>\n
„Nazdar Bille,“ zasm\u00e1l se mana\u017eer rozpustile. Bill se nemohl zbavit dojmu, \u017ee se pr\u00e1v\u011b vrac\u00ed z n\u011bjak\u00e9ho hodn\u011b dlouh\u00e9ho fl\u00e1mu. „Tohle jsou moje kamar\u00e1dky, Elle a Gina. Holky, tohle je Bill.“ Ob\u011b d\u00edvky se chichotaly a po\u0161\u0165uchovaly se navz\u00e1jem. David pokra\u010doval. „\u0158\u00edkal jsem si, \u017ee kdy\u017e t\u011b tu Tom nechal samotn\u00e9ho, \u017ee bys ur\u010dit\u011b uv\u00edtal spole\u010dnost. Nepozve\u0161 n\u00e1s d\u00e1l?“<\/div>\n
Bill o krok ustoupil. Otev\u0159el dve\u0159e doko\u0159\u00e1n a nechal ne\u010dekanou n\u00e1v\u0161t\u011bvu proj\u00edt.<\/div>\n
„Jd\u011bte do ob\u00fdv\u00e1ku, hned jsem u v\u00e1s. Jen na sebe n\u011bco hod\u00edm.“ Nasm\u011broval Davida i s doprovodem do prostorn\u00e9ho pokoje v p\u0159\u00edzem\u00ed domu a lehce vyb\u011bhl schody do prvn\u00edho patra.<\/div>\n
N\u011bkolikr\u00e1t projel hust\u00e9 vlasy hranat\u00fdm kart\u00e1\u010dem a zat\u0159\u00e1sl hlavou. Obl\u00e9knout se do d\u017e\u00edn\u016f a tri\u010dka i s rann\u00ed hygienou a lehk\u00fdm make upem mu zabralo dvacet minut.<\/div>\n
Docela ho pot\u011b\u0161ilo, \u017ee si na n\u011bj David vzpomn\u011bl. Co Tom odjel, byl po\u0159\u00e1d s\u00e1m. Chodil sp\u00e1t pozd\u011b v noci a vst\u00e1val kolem poledne. Rodi\u010de byli cel\u00e9 dny v pr\u00e1ci, vid\u011bl je vlastn\u011b jen chv\u00edli ve\u010der, ne\u017e si \u0161li zas lehnout, proto\u017ee r\u00e1no brzy vst\u00e1vali. Nudil se. V\u011bt\u0161inou koukal na televizi nebo proj\u00ed\u017ed\u011bl internet.<\/div>\n
V mal\u00e9m m\u011bst\u011b, kde podle Billova n\u00e1zoru li\u0161ky d\u00e1vaj\u00ed dobrou noc<\/em>, se nedalo nikam j\u00edt. Nav\u00edc by s\u00e1m ani ne\u0161el a \u017e\u00e1dn\u00e9 kamar\u00e1dy tu nem\u011bl. Tom tohle v\u00ed a p\u0159esto m\u011b tu nech\u00e1 samotn\u00fdho,<\/em> bodla vztekl\u00e1 jehli\u010dka do Billovy du\u0161e.<\/div>\n
S Davidov\u00fdm p\u0159\u00edchodem jako by se v n\u011bm zas probudilo n\u011bco z toho sebejist\u00e9ho, chladn\u00e9ho Billa, kter\u00fd byl tak jin\u00fd od Billa, kter\u00e9ho poznal Tom.<\/div>\n
„D\u00e1te si n\u011bco?“ zeptal se osazenstva ob\u00fdv\u00e1ku, pohodln\u011b uveleben\u00e9ho… evidentn\u011b se tu okam\u017eit\u011b c\u00edtili jako doma. „K\u00e1vu, \u010daj… nebo m\u011b? Ne, to byl vtip,“ zaculil se Bill nevinn\u011b.<\/div>\n
Holky se sm\u00e1ly, jako kdy\u017e nikdy nesly\u0161ely nic lep\u0161\u00edho. David se jen u\u0161kl\u00edbl. Z vnit\u0159n\u00ed kapsy ko\u017een\u00e9 bundy vyt\u00e1hl plnou l\u00e1hev. Zlatav\u00e1 barva Billovi napov\u011bd\u011bla, \u017ee to bude nejsp\u00ed\u0161 n\u011bjak\u00e1 whisky.<\/div>\n
„M\u00e1m n\u011bco lep\u0161\u00edho,“ pozvedl David v\u00fdznamn\u011b obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
Brrr, tak to bude je\u0161t\u011b hodn\u011b hust\u00fd.<\/em><\/div>\n
„Te\u010f? V\u017edy\u0165 je r\u00e1no?“ podivil se Bill.<\/div>\n
„R\u00e1no? Kde to \u017eije\u0161? V\u017edy\u0165 jsou t\u0159i odpoledne!“ rozesm\u00e1l se David na cel\u00e9 kolo.<\/div>\n
„U\u017e?“ vykulil Bill o\u010di.<\/div>\n
„No jist\u011b,“ zapojila se do hovoru jedna z d\u00edvek. Bill netu\u0161il, jestli to je Elle nebo Gina. M\u011bla del\u0161\u00ed narezl\u00e9 vlasy a v obli\u010deji spoustu drobou\u010dk\u00fdch zlatav\u00fdch pih. Jej\u00ed zelen\u00e9 o\u010di jen jisk\u0159ily, ale Bill se nemohl zbavit dojmu, \u017ee to nebude jeho p\u0159\u00edtomnost\u00ed.<\/div>\n
„Elle nebo Gina?“ ot\u00e1zal se Bill s omluvn\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Elle,“ odpov\u011bd\u011bl za ni David a naklonil se k n\u00ed. P\u0159i hlubok\u00e9m polibku, kter\u00fd j\u00ed v\u011bnoval, Billa lehce zamrazilo ve spodn\u00ed \u010d\u00e1sti b\u0159icha. „Moje Elle,“ mrknul na Billa, kdy\u017e se od n\u00ed odvr\u00e1til.<\/div>\n
Aha, tak\u017ee pro m\u011b je z\u0159ejm\u011b p\u0159ichystan\u00e1 druh\u00e1 princezna.<\/em> Sto\u010dil sv\u016fj pohled jej\u00edm sm\u011brem. Rovn\u00e9, tmav\u011b plav\u00e9 vlasy zakr\u00fdvaly op\u00e1len\u00e1 ramena. Usm\u00e1l se na ni. Nevypad\u00e1 \u0161patn\u011b… jen kdyby jej\u00ed o\u010di nem\u011bly ten ho\u0159ce \u010dokol\u00e1dov\u00fd odst\u00edn jako moje… a jeho!<\/em><\/div>\n
Na vte\u0159inu poc\u00edtil Bill n\u00e1dech obavy, \u017ee d\u011bl\u00e1 n\u011bco \u0161patn\u00e9ho. Ur\u010dit\u011b by nebyl nad\u0161en\u00fd, \u017ee se tu chyst\u00e1m pop\u00edjet whisky ve t\u0159i odpoledne ve spole\u010dnosti Davida a dvou u\u017e od pohledu v\u00edce ne\u017e povoln\u00fdch d\u00edvek… ale co! Je to jeho vina… nem\u011bl m\u011b opou\u0161t\u011bt. Zejm\u00e9na po tom ne co m\u011b tak sprost\u011b vyu\u017eil. Tome! Nem\u011bl jsi m\u011b tu nech\u00e1vat, sly\u0161\u00ed\u0161? V\u0161echno je to tvoje vina! Jen tvoje!
<\/em>
autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Nedo\u010dkav\u011b sledoval kalend\u00e1\u0159, o\u010dima tla\u010dil hodinov\u00e9 ru\u010di\u010dky, aby se pohybovaly rychleji, ale nebylo to nic platn\u00e9. \u010cas si d\u00e1l ne\u00faprosn\u011b b\u011b\u017eel sv\u00fdm nem\u011bnn\u00fdm tempem, slep\u00fd a hluch\u00fd k lidsk\u00fdm prosb\u00e1m a n\u00e1\u0159k\u016fm. Ka\u017ed\u00fd ve\u010der p\u0159ed usnut\u00edm chodil do Tomova pokoje. Sedl si<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[50],"tags":[],"class_list":["post-20577","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-falesny-hrac"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20577","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20577"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20577\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20577"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20577"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20577"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}